{"id":7067,"date":"2012-01-22T17:00:00","date_gmt":"2012-01-22T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7048"},"modified":"2012-01-22T17:00:00","modified_gmt":"2012-01-22T16:00:00","slug":"genesis-38","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/01\/22\/genesis-38\/","title":{"rendered":"Genesis 38."},"content":{"rendered":"
autor: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak\u017ee cht\u011bl vlastn\u011b v\u011bd\u011bt co?“ \u0161eptal opatrn\u011b Tom, sed\u011bli v j\u00eddeln\u011b naproti sob\u011b, sn\u00eddali a sna\u017eili se pokud mo\u017eno nepoutat pozornost sv\u00e9ho okol\u00ed.<\/div>\n
„No\u2026 nejd\u0159\u00edv se m\u011b vypt\u00e1val na tebe, vypadalo to, jako by v\u011bd\u011bl, \u017ee t\u011b miluju,“ usm\u00e1l se Bill, rozhl\u00e9dl se, jestli nejsou sledov\u00e1ni, a lehce pohladil Tomovy prsty, kter\u00e9 sv\u00edraly kraj\u00edc chleba namazan\u00fd pomaz\u00e1nkou. „Pak se to ale za\u010dalo sp\u00ed\u0161 to\u010dit kolem m\u00e9ho odm\u00edt\u00e1n\u00ed holek. \u010cekal jsem, kdy se zept\u00e1, jestli jsem na kluky, ale nakonec na to nedo\u0161lo. Nech\u00e1pu pro\u010d,“ pokr\u010dil rameny Bill. „Asi jsem to na n\u011bj skv\u011ble hr\u00e1l,“ zazubil se.<\/div>\n
„Tak\u017ee mysl\u00ed\u0161, \u017ee na\u0161eho pl\u00e1nu se to net\u00fdkalo?“ uji\u0161\u0165oval se je\u0161t\u011b Tom, a\u010dkoliv si t\u00edm byl celkem jist\u00fd u\u017e p\u0159edt\u00edm.<\/div>\n
„Ne, o tom nepadla ani zm\u00ednka, mysl\u00edm, \u017ee to netu\u0161\u00ed,“ potvrdil mu domn\u011bnku zp\u011bv\u00e1k. „Jak ses dozv\u011bd\u011bl, kde jsem?“ zeptal se zv\u011bdav\u011b.<\/div>\n
„Paul mi napsal v\u010dera ve\u010der vzkaz, \u017ee t\u011b tam dole sly\u0161el mluvit, ale nemohl nic d\u011blat. Pracoval v kuchyni, rozn\u00e1\u0161el j\u00eddlo. Do t\u00e9 doby jsem si myslel, \u017ee jsi nemocn\u00fd, stra\u0161n\u011b jsem se o tebe b\u00e1l.“ Nep\u0159iznal, \u017ee kv\u016fli tomu probre\u010del cel\u00fd den, doufal, \u017ee to na jeho o\u010d\u00edch nen\u00ed poznat.<\/p>\n

„J\u00e1 se taky stra\u0161n\u011b b\u00e1l,“ p\u0159iznal Bill. „Kdy\u017e jsem se probudil p\u0159iv\u00e1zan\u00fd na k\u0159esle, myslel jsem, \u017ee to je to elektrick\u00e9,“ \u0161eptal. Tom se opatrn\u011b rozhl\u00e9dl, jestli je n\u011bkdo nesleduje a vr\u00e1til Billovi lehk\u00fd konej\u0161iv\u00fd dotek ruky.<\/div>\n

„Je mi moc l\u00edto, \u017ees to musel za\u017e\u00edt, c\u00edtil jsem, \u017ee se boj\u00ed\u0161,“ vypadlo z n\u011bj spont\u00e1nn\u011b, ani\u017e by p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak to bude na Billa p\u016fsobit, pro n\u011bj se to stalo u\u017e samoz\u0159ejm\u00e9.<\/div>\n
„Tys c\u00edtil, \u017ee j\u00e1 se boj\u00edm?“ udiven\u011b zvedl obo\u010d\u00ed Bill. „A jak se to projevovalo?“<\/div>\n
„M\u011bl jsem tady sv\u00edrav\u00fd pocit,“ uk\u00e1zal Tom p\u0159esn\u011b doprost\u0159ed hrudi, „prost\u011b jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee se ti d\u011bje n\u011bco \u0161patn\u00e9ho,“ vysv\u011btlil. „Bylo to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, a p\u0159estalo to, kdy\u017e jsem se r\u00e1no probudil. To u\u017e jsi v pohod\u011b chr\u00e1pal ve sv\u00e9 posteli,“ zak\u0159enil se na Billa, vz\u00e1p\u011bt\u00ed obdr\u017eel pl\u00e1cnut\u00ed p\u0159es m\u00edsto, kter\u00e9 p\u0159edt\u00edm Billovy prsty lehce hladily.<\/div>\n
„J\u00e1 nechr\u00e1pu,“ roz\u010d\u00edlil se naoko znovu Bill, oba se na to konto rozesm\u00e1li, a kone\u010dn\u011b tak na sebe upoutali pozornost cel\u00e9 j\u00eddelny.<\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
~*~<\/div>\n
<\/div>\n
\n

„Jak to, \u017ee to zam\u00edtli?“ roz\u010diloval se Karl do telefonu tak hlasit\u011b, a\u017e jeho kolega Manfred zvedl o\u010di od pr\u00e1ce. „Ale v\u017edy\u0165 jsem jim to tam jasn\u011b napsal! Jost byl p\u0159ece drogovej dealer\u2026“ Jen chvilku se nechal n\u011bk\u00fdm na druh\u00e9m konci linky p\u0159eru\u0161it a pokra\u010doval. „Jo, j\u00e1 v\u00edm, ale\u2026 jak\u00fd d\u016fkazy, po\u0159\u00e1d!? Copak jim nesta\u010d\u00ed, \u017ee je tam podzemn\u00ed prostor, o kter\u00fdm nemaj\u00ed \u00fa\u0159ady ani pon\u011bt\u00ed?“ Manfredovi bylo jasn\u00e9, \u017ee je Karl p\u011bkn\u011b v r\u00e1\u017ei. P\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee na druh\u00e9m konci telefonu je \u0161\u00e9f. „Copak jsou pitom\u00ed, sakra!? Jak jim asi m\u016f\u017eeme p\u0159edlo\u017eit d\u016fkazy? Copak tam m\u016f\u017eu nakr\u00e1\u010det a jen tak se poptat: „Copak to tady va\u0159\u00edte za matro\u0161, ho\u0161i?“ To by byla jasn\u00e1 sebevra\u017eda, u\u017e by m\u011b nikdy nikdo nevid\u011bl\u2026 Jak\u2026 infiltrovat n\u011bkoho?“ oto\u010dil se Karl na Manfreda s t\u00e1zav\u011b zvednut\u00fdm obo\u010d\u00edm v naprost\u00e9m \u00fadivu, pot\u0159eboval nejsp\u00ed\u0161 sv\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed s n\u011bk\u00fdm sd\u00edlet. Gestem nazna\u010dil, \u017ee na druh\u00e9m konci linky je naprost\u00fd idiot a zase se pooto\u010dil na \u017eidli zp\u011bt ke stolu. „To si m\u016f\u017eou dovolit, kdy\u017e sledujou drogovej gang p\u011bt let, aby rozkryli s\u00ed\u0165, ale tady jde o \u010das, \u0161\u00e9fe, v\u017edy\u0165 to v\u00edte.“<\/p>\n

Benedikt si ve sv\u00e9 kancel\u00e1\u0159i povzdychl, Karl, kter\u00fd na n\u011bj \u0159val do telefonu tak, \u017ee musel dr\u017eet sluch\u00e1tko dvacet centimetr\u016f od ucha, aby neohluchl, a p\u0159esto ho skv\u011ble sly\u0161el, m\u011bl naprostou pravdu, ale zpr\u00e1va z protidrogovky hovo\u0159ila jasn\u011b. Bez jasn\u00fdch d\u016fkaz\u016f, \u017ee se v podzem\u00ed tov\u00e1rny nach\u00e1z\u00ed alespo\u0148 podez\u0159el\u00e1 osoba, kter\u00e1 je u\u017e p\u00e1r let prohl\u00e1\u0161ena za mrtvou, a byla p\u0159edt\u00edm aktivn\u00ed drogov\u00fd v\u00fdrobce, do toho nep\u016fjdou ani n\u00e1hodou. D\u016fkazy, kter\u00e9 jim p\u0159edlo\u017eili, pr\u00fd nejsou dostate\u010dn\u00e9 pro z\u00e1sah takov\u00e9ho rozm\u011bru, v\u011btrac\u00ed \u0161achty mohou v\u00e9zt kamkoliv, tak\u017ee bylo doporu\u010deno nejprve zjistit, co se pod zem\u00ed nach\u00e1z\u00ed. Dojmy pr\u00fd nejsou k ni\u010demu, z\u00e1sah stoj\u00ed moc pen\u011bz a omyly jsou nep\u0159\u00edpustn\u00e9. Da\u0148ov\u00ed poplatn\u00edci, pota\u017emo voli\u010di, by p\u0159\u00edpadn\u00fd ne\u00fasp\u011bch p\u0159ipsali na vrub sou\u010dasn\u00e9ho veden\u00ed, a to se rok p\u0159ed volbami nehodilo. Ben tomu rozum\u011bl jak z jedn\u00e9, tak z druh\u00e9 strany, ale neum\u011bl si s t\u00edm poradit. Nechal na sebe Karla je\u0161t\u011b chv\u00edli hul\u00e1kat, ch\u00e1pal jeho zklam\u00e1n\u00ed, byl na tom podobn\u011b, a\u010dkoliv tohle rozhodnut\u00ed tak trochu \u010dekal, ale musel to utnout.<\/p>\n

„Karle, prost\u011b mus\u00edme vymyslet n\u011bco jin\u00fdho,“ sko\u010dil sv\u00e9mu roz\u010d\u00edlen\u00e9mu pod\u0159\u00edzen\u00e9mu do \u0159e\u010di. „Tady m\u00e1me moment\u00e1ln\u011b zav\u0159en\u00e9 dve\u0159e, protidrogovka je prozat\u00edm ukon\u010den\u00e1 z\u00e1le\u017eitost. P\u0159em\u00fd\u0161lej, jak by se to dalo prov\u00e9st. Infiltrace na\u0161eho \u010dlov\u011bka do tov\u00e1rny je zat\u00edm to jedin\u00e9, co m\u011b napadlo, tak zapoj mozkov\u00e9 z\u00e1vity a zavolej mi, a\u017e t\u011b n\u011bco napadne. Mus\u00edm na sch\u016fzku, u\u017e jsem m\u011bl b\u00fdt deset minut na cest\u011b.“<\/div>\n

„Ale koho bys tam cht\u011bl poslat, proboha? Copak n\u011bkdo dobrovoln\u011b poleze do d\u00edry v podzem\u00ed, kdy\u017e nev\u00ed, co tam m\u00e1 \u010dekat? To by trvalo m\u011bs\u00edce, ne\u017e by se n\u00e1m poda\u0159ilo zjistit, jak na to. Maj to ob\u0161ancovan\u00fd kamerama, hl\u00eddaj si to a nikoho ciz\u00edho do tov\u00e1rny nepust\u011bj jen tak. I tu p\u0159epadovku z finan\u010d\u00e1ku neust\u00e1le n\u011bkdo sledoval, a\u010dkoliv se sna\u017eili bejt nen\u00e1padn\u00fd. \u0160\u00e9fe, tohle p\u0159ece\u2026“<\/div>\n
„Karle, j\u00e1 v\u00e1\u017en\u011b mus\u00edm, nem\u016f\u017eu to s tebou te\u010f rozeb\u00edrat, promluv\u00edme si, a\u017e se vr\u00e1t\u00edm, zat\u00edm o tom p\u0159em\u00fd\u0161lej. M\u011bj se,“ pr\u00e1skl Ben telefonem, nem\u011bl na tohle nervy. Musel opravdu b\u011b\u017eet, nezb\u00fdvalo mu, ne\u017e se spolehnout na Karl\u016fv mozek, \u017ee pod \u010dasov\u00fdm tlakem dostane n\u011bjak\u00fd sp\u00e1sn\u00fd n\u00e1pad. Sou\u010dasn\u011b m\u011bl ale velk\u00e9 obavy, co to nakonec bude.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/div>\n
<\/div>\n
\n

„Tak\u017ee to pad\u00e1?“ zklaman\u011b prot\u00e1hl obli\u010dej Sascha pot\u00e9, co nat\u011b\u0161en\u011b zvedl hovor, domn\u00edvaje se, \u017ee ho detektiv H\u00fcne povol\u00e1v\u00e1 kone\u010dn\u011b do akce. Zrovna se chystal na odpoledn\u00ed sm\u011bnu, v\u016fbec se mu tam necht\u011blo, a chvilku m\u011bl nad\u011bji, \u017ee tam ani nebude muset. Te\u010f byl ov\u0161em zklaman\u00fd.<\/p><\/div>\n

„Bohu\u017eel, nevy\u0161lo n\u00e1m to, cht\u011bj\u00ed po n\u00e1s v\u00edc d\u016fkaz\u016f, ale jak je m\u00e1me z\u00edskat, to u\u017e nenapsali,“ povzdychl si Karl do telefonu, o\u010dek\u00e1val, \u017ee bude Sascha zklaman\u00fd. „\u0160\u00e9f navrhuje n\u011bkoho nasadit do tov\u00e1rny, ale to je z\u00e1le\u017eitost na dlouho, a hlavn\u011b netu\u0161\u00edm, jak bychom to mohli ud\u011blat, kdy\u017e nev\u00edme, co tam dole vlastn\u011b je. Nem\u016f\u017eu poslat n\u011bkoho na br\u00e1nu elektr\u00e1rny s t\u00edm, \u017ee by cht\u011bl koupit dva pytle kokainu, p\u0159\u00edpadn\u011b u nich dostat pr\u00e1ci prostituta, to je hovadina. U\u017e je vid\u00edm, jak budou nad\u0161en\u00ed,“ u\u0161kl\u00edbl se ironicky p\u0159edstav\u011b, kterou m\u011bl \u017eiv\u011b v hlav\u011b. „M\u00e1m prej n\u011bco vymyslet, ale prozat\u00edm m\u011b nic smyslupln\u00fdho nenapad\u00e1, tak jestli chce\u0161 m\u00edt sv\u016fj \u010dl\u00e1nek, pis\u00e1lku, bude\u0161 muset zapojit mozkov\u00fd z\u00e1vity taky. Kdyby t\u011b n\u011bco napadlo, tak brnkni, mus\u00edm b\u011b\u017eet.“ Ukon\u010dil kr\u00e1tk\u00fd rozhovor.<\/div>\n
„Dob\u0159e, zkus\u00edm n\u011bco vymyslet,“ sl\u00edbil Sascha, a doufal, \u017ee ho k tomu inspiruje u\u017e jen p\u0159edstava dal\u0161\u00edch t\u00fddn\u016f str\u00e1ven\u00fdch v supermarketu mezi luxy, \u017eehli\u010dkami, toustova\u010di a varn\u00fdmi konvicemi, a zvl\u00e1\u0161\u0165 skv\u011bl\u00fd motor mu poskytne pisklav\u00fd hl\u00e1sek jeho protivn\u00e9ho \u0161\u00e9fa.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/div>\n
<\/div>\n
\n

„Tak t\u011b v\u00edt\u00e1m zp\u00e1tky z pr\u00e1zdnin, byly kr\u00e1tk\u00fd, co?“ k\u0159enil se Kat na sv\u00e9ho \u017e\u00e1ka, kdy\u017e ho kone\u010dn\u011b spat\u0159il ve dve\u0159\u00edch. Nech\u00e1val mu na ubytovn\u011b vzkaz, aby p\u0159i\u0161el hned, jak bude moct. „Trochu se n\u00e1m to tou karant\u00e9nou zkomplikovalo. Sly\u0161el jsem, \u017ee ses dobrovoln\u011b pro blaho celku zapojil v kuchyni, to t\u011b \u0161lecht\u00ed, kucht\u00edku, tak jsem si \u0159\u00edkal, \u017ee bych t\u011b tam kucha\u0159k\u00e1m nechal je\u0161t\u011b p\u00e1r dn\u00ed napospas, aby sis v\u00e1\u017eil dobr\u00fdho bydla, ale pot\u0159ebuju t\u011b tu, m\u00e1me nov\u00fd projekt,“ \u0161klebil se na vykulen\u00e9ho Paula.<\/p><\/div>\n

„Kuchyn\u011b m\u00e1m tak akor\u00e1t dost, je to tam \u0161\u00edlen\u00e1 d\u0159ina,“ reagoval student a nen\u00e1padn\u011b mrkl k m\u00edstnosti, kde byl p\u0159edt\u00edm uv\u011bzn\u011bn\u00fd jeho kamar\u00e1d. Nikde nikdo. Oddychl si, \u017ee je Bill zase na svobod\u011b. Tedy alespo\u0148 v to doufal, taky mohl b\u00fdt zav\u0159en\u00fd n\u011bkde jinde. Bude to muset pozd\u011bji zjistit. R\u00e1no byl p\u0159ekvapen\u00fd, kdy\u017e uprost\u0159ed pr\u00e1ce v kuchyni z rozhlasu usly\u0161el hl\u00e1\u0161en\u00ed o ukon\u010den\u00ed karant\u00e9ny. S chut\u00ed pr\u00e1skl ut\u011brkou, rozlou\u010dil se s Emily, a \u0161el zp\u00e1tky na ubytovnu, kde na\u0161el Kat\u016fv vzkaz. „Je\u0161t\u011b te\u010f m\u011b bolej nohy, jak jsem l\u00edtal s voz\u00edkem j\u00eddla po chodb\u00e1ch. A m\u00e1m namo\u017een\u00fd svaly,“ post\u011b\u017eoval si naoko a poklepal na sv\u00e9 bicepsy. „Nev\u011b\u0159il byste, jak nam\u00e1hav\u00fd je pokl\u00e1dat neust\u00e1le t\u00e1cy s j\u00eddlem p\u0159ed dve\u0159e a zase je pak sb\u00edrat. Hor\u0161\u00ed ne\u017e posilovna,“ s \u00falevou dopadl na svou oto\u010dnou \u017eidli.<\/p>\n

„No jo, j\u00e1 v\u011bd\u011bl, \u017ee se ke mn\u011b r\u00e1d vr\u00e1t\u00ed\u0161,“ samolib\u011b se usm\u00edval Kat.<\/div>\n

„\u0158\u00edkal jste n\u011bco o nov\u00e9m projektu?“ zv\u011bdav\u011b zvedl obo\u010d\u00ed Paul. Hlavou mu prol\u00e9tlo, co se tu v posledn\u00edch dnech d\u011blo, a m\u011bl obavy, \u017ee by se to n\u011bjak mohlo t\u00fdkat Billa.<\/div>\n
„Ano, za\u010dneme s t\u00edm brzy, ale ne\u017e ti \u0159eknu, o co jde, bude\u0161 muset slo\u017eit slib ml\u010denlivosti,“ pod\u00edval se Kat na Paula, co on na to.<\/div>\n
„Slib ml\u010denlivosti?“ udiven\u011b vydechl Paul. To sly\u0161el prvn\u011b. „Co to znamen\u00e1?“<\/div>\n
„To znamen\u00e1, \u017ee o tom, co tady budeme d\u011blat, se pod hrozbou trestu nesm\u00ed\u0161 zm\u00ednit \u017eiv\u00e9 du\u0161i, bez v\u00fdjimky,“ tv\u00e1\u0159il se Kat v\u00e1\u017en\u011b, pot\u0159eboval n\u011bjak zajistit, aby se Paul o cel\u00e9 v\u011bci nezm\u00ednil p\u0159ed Billem nebo Tomem, kdyby se s nimi n\u00e1hodou n\u011bkde setkal. Proto ta p\u0159\u00edsaha, doufal, \u017ee bude pro Paula dostate\u010dn\u011b z\u00e1vazn\u00e1 na to, aby se ji st\u0159e\u017eil poru\u0161it.<\/div>\n
„A jak se to d\u011bl\u00e1?“<\/div>\n
„Jednodu\u0161e, bude\u0161 p\u0159\u00edsahat na Z\u00e1kon Genesis,“ vyt\u00e1hl ze \u0161upl\u00edku \u00fatlou kn\u00ed\u017eku s ohmatan\u00fdm obalem. Byla to takov\u00e1 zdej\u0161\u00ed Bible, ru\u010dn\u00ed vazba, kdysi ji vydal velk\u00fd Garry vlastn\u00edm n\u00e1kladem. Odmali\u010dka se d\u011bti ve spole\u010denstv\u00ed u\u010dily, \u017ee je to nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed kniha v\u0161ech knih, a ovl\u00e1daly jej\u00ed z\u00e1kony nazpam\u011b\u0165. P\u0159\u00edsaha na ni byla opravdu to nejz\u00e1vazn\u011bj\u0161\u00ed, co mohl \u010dlov\u011bk ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b ud\u011blat. Paulovi se sev\u0159el \u017ealudek. Takov\u00e1 p\u0159\u00edsaha opravdu nebyla legrace, z\u00e1kony Genesis v n\u011bm byly pevn\u011b zako\u0159en\u011bn\u00e9 od \u00fatl\u00e9ho d\u011btstv\u00ed, a\u0165 u\u017e se chystal odtud ut\u00e9ct nebo ne.<\/div>\n
„Tak jo,“ \u0161pitl potichu, kdy\u017e na n\u011bj Kat chv\u00edli vyz\u00fdvav\u011b z\u00edral. „M\u016f\u017eeme za\u010d\u00edt.“<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/div>\n
<\/div>\n
\n

Paul sp\u011bchal chodbou k v\u00fdtahu. Bylo dev\u011bt ve\u010der, pr\u00e1v\u011b mu skon\u010dila dne\u0161n\u00ed v\u00fduka a hlavou mu b\u011b\u017eely p\u0159ekvapiv\u00e9 informace, kter\u00e9 se dnes dozv\u011bd\u011bl. Jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee ho to nenapadlo? V\u017edy\u0165 to bylo tak zjevn\u00e9! Ti dva m\u011bli stejn\u00e9 o\u010di, d\u011blali stejn\u00e1 gesta, je\u0161t\u011b si \u0159\u00edkal, jak je to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee se jim to da\u0159\u00ed ve stejnou chv\u00edli, ale nedal si dv\u011b a dv\u011b dohromady. Panebo\u017ee\u2026 takov\u00e1 n\u00e1hoda, a zrovna on je toho sv\u011bdkem.<\/p>\n

Nastoupil do v\u00fdtahu a zm\u00e1\u010dkl nulu. Mus\u00ed hned te\u010f s dvoj\u010daty mluvit. Sice p\u0159\u00edsahal na Z\u00e1kon Genesis, ale tohle je tak d\u016fle\u017eit\u00e1 informace, \u017ee by mu to star\u00fd Garry snad i odpustil. P\u0159ece nem\u016f\u017eou zaml\u010dovat t\u011bm dv\u011bma, \u017ee jsou brat\u0159i, nato\u017e jednovaje\u010dn\u00e1 dvoj\u010data. To je proti p\u0159\u00edrod\u011b, proti mor\u00e1lce, proti v\u0161emu, na co si dok\u00e1zal vzpomenout. T\u011b\u0161il se, a\u017e jim tu zpr\u00e1vu \u0159ekne, jak budou reagovat, ur\u010dit\u011b budou \u0161\u0165astn\u00ed, \u017ee se na\u0161li, \u017ee maj\u00ed sourozence, o kter\u00e9m nev\u011bd\u011bli. Zvl\u00e1\u0161\u0165 Bill. Podle toho, co mu Kat \u0159ekl, je jasn\u00e9, \u017ee m\u00e1 Toma moc r\u00e1d. Jeho u\u010ditel mu vykl\u00e1dal sv\u016fj postoj k v\u011bci, neuv\u011b\u0159il udava\u010di, kv\u016fli kter\u00e9mu se cel\u00e1 ta komedie s karant\u00e9nou semlela, a vysv\u011btluje si to jejich propojen\u00edm, kter\u00e9 mezi sebou jednovaje\u010dn\u00e1 dvoj\u010data m\u00edvaj\u00ed, a chce je podrobit pozorov\u00e1n\u00ed, aby si svou teorii ov\u011b\u0159il. A taky proto mus\u00ed Paul ty dva okam\u017eit\u011b varovat. Netu\u0161il, kdy dostane Kat povolen\u00ed namontovat k Billovi kameru, ale taky by to varov\u00e1n\u00ed nemusel stihnout. Bylo t\u0159eba vyu\u017e\u00edt chaosu, kter\u00fd je\u0161t\u011b dnes po karant\u00e9n\u011b ve spole\u010denstv\u00ed panoval, nikdo p\u0159esn\u011b nev\u011bd\u011bl, v kolik hodin m\u00e1 kde zrovna b\u00fdt, tak toho mus\u00ed vyu\u017e\u00edt. A\u017e se v\u0161echno vr\u00e1t\u00ed do star\u00fdch kolej\u00ed, jen tak se b\u011bhem dne ke kluk\u016fm nedostane.<\/p>\n

V\u00fdtah cinkl, dve\u0159e se otev\u0159ely, Paul byl ve spr\u00e1vn\u00e9m podla\u017e\u00ed. Vystr\u010dil hlavu z v\u00fdtahu, opatrn\u011b se rozhl\u00e9dl, jestli neuvid\u00ed n\u011bkoho, kdo by se mohl pt\u00e1t, co tady d\u011bl\u00e1. Nepat\u0159il sem, v\u0161ichni to v\u011bd\u011bli, musel si d\u00e1vat pozor. Nikoho na chodb\u011b nevid\u011bl, tak se rozhodl to risknout. Tich\u00fdmi dlouh\u00fdmi kroky se roze\u0161el k Billovu apartm\u00e1. Byl sotva t\u0159i metry od jeho dve\u0159\u00ed, kdy\u017e v d\u00e1lce za sebou zaslechl kroky. N\u011bkdo jde. Sakra! Nat\u00e1hl nohy, jak nejv\u00edc mohl, a ani\u017e by se zdr\u017eoval klep\u00e1n\u00edm, vzal za kliku, a kdy\u017e dve\u0159e bez n\u00e1mitek povolily, vpadl dovnit\u0159. Je\u0161t\u011b\u017ee nebylo zam\u010deno, uv\u011bdomil si, kdy\u017e mu do\u0161lo, \u017ee p\u0159ede dve\u0159mi jako obvykle nesed\u011bl Saki. Nejsp\u00ed\u0161 u\u017e \u0161el k sob\u011b.<\/p>\n

„Fuj!“ oddechl si nahlas. „M\u00e1lem m\u011b n\u011bkdo nachy-“ zarazil se uprost\u0159ed slova, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u010deho se stal pr\u00e1v\u011b nezvan\u00fdm sv\u011bdkem. „Pa\u2026 pa-pardon\u2026“ vykoktal zmaten\u011b, „nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee\u2026“ nebyl se schopen po\u0159\u00e1dn\u011b vyj\u00e1d\u0159it, kdy\u017e sledoval sc\u00e9nu p\u0159ed sebou. Dv\u011b tv\u00e1\u0159e, stejn\u011b vyd\u011b\u0161en\u00e9 jako on, na n\u011bj up\u00edraly o\u010di. Jeho dva kamar\u00e1di, st\u00e1le se obj\u00edmaj\u00edc, sv\u00edraj\u00edc toho druh\u00e9ho v n\u00e1ru\u010d\u00ed, le\u017eeli spolu na Billov\u011b posteli a vypadali, jako by zamrzli v \u010dase. „\u017de jste\u2026 to\u2026“ koktal, snad i trochu zrudnul v tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n

„\u017de jsme co?“ zeptal se Tom, kter\u00fd se jako prvn\u00ed vzpamatoval z p\u0159ekvapen\u00ed, je\u017e jim zp\u016fsobil Paul, a sou\u010dasn\u011b si oddechl, \u017ee je to zrovna on a ne n\u011bkdo jin\u00fd. Saki ode\u0161el teprve p\u0159ed chvilkou, a on mu sl\u00edbil, \u017ee se hned zamknou, ale Bill ho st\u00e1hl na postel, a on na to okam\u017eit\u011b zapomn\u011bl. V duchu si nad\u00e1val do idiot\u016f, ale te\u010f u\u017e bylo stejn\u011b pozd\u011b.<\/div>\n
„\u017de jste se to\u2026“ Paul st\u00e1le hledal vhodn\u00e9 slovo, byl rud\u00fd a\u017e po ko\u0159\u00ednky vlas\u016f. Z\u00edrat na zasv\u011bcen\u00ed mu ned\u011blalo v\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00e9 probl\u00e9my, ale to, co vid\u011bl p\u0159ed chvilkou, pro n\u011bj bylo n\u011bco naprosto nov\u00e9ho, \u0161\u00edlen\u00e9ho, a hlavn\u011b zak\u00e1zan\u00e9ho. V\u0161echno v n\u011bm k\u0159i\u010delo, \u017ee tohle se nesm\u00ed, \u017ee je to proti z\u00e1konu, na kter\u00fd zrovna dneska p\u0159\u00edsahal. Nev\u011bd\u011bl, co si m\u00e1 vlastn\u011b myslet. Byl z toho prost\u011b v \u0161oku.<\/p>\n

„\u017de jsme se l\u00edbali?“ zeptal se chraptiv\u00fdm hlasem Bill. Bylo mu jasn\u00e9, \u017ee to, co jeho kamar\u00e1d vid\u011bl, se ned\u00e1 jinak vysv\u011btlit, nem\u011blo cenu zap\u00edrat. Chytil je p\u0159\u00edmo uprost\u0159ed v\u00e1\u0161niv\u00e9ho polibku. To si nemohl spl\u00e9st s ni\u010d\u00edm jin\u00fdm, ani kdyby cht\u011bl.<\/div>\n

„Jo,“ vydechl Paul. Nemohl po\u0159\u00e1d v\u011b\u0159it tomu, co vid\u011bl. Ti dva se skute\u010dn\u011b l\u00edbali. Bo\u017ee\u2026 poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b vid\u011bl dva chlapy spolu v takov\u00e9hle situaci. Jak velk\u00fd to pro n\u011bj byl \u0161ok, dokazovalo jeho st\u00e1le zb\u011bsile bij\u00edc\u00ed srdce a jen pomalu ustupuj\u00edc\u00ed \u010derve\u0148 ve tv\u00e1\u0159i. „M\u00e1te se zamykat, pitomci, co kdyby to byl n\u011bkdo jinej?“ kone\u010dn\u011b se vzpamatoval a sev\u0159en\u00e9 hrdlo mu dovolilo mluvit. Pot\u0159eboval si n\u011bjak ulevit, tak na n\u011b trochu vyjel.<\/div>\n
„Ten by zaklepal,“ poznamenal logicky, a z\u00e1rove\u0148 vy\u010d\u00edtav\u011b Tom, pustil Billa a vstal z postele. M\u011bli \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee se je\u0161t\u011b nesta\u010dili vz\u00e1jemn\u011b svl\u00e9knout, a\u010dkoliv Billovo tri\u010dko se v\u00e1lelo na zemi a jeho kalhoty m\u011bly rozepnut\u00fd poklopec, co\u017e na\u0161t\u011bst\u00ed pod pe\u0159inou, kterou se stihl rychle zakr\u00fdt, nebylo vid\u011bt.<\/p>\n

„Jo, to je fakt,“ p\u0159ipustil Paul. Ve spole\u010denstv\u00ed, kde se nesm\u011bly kv\u016fli po\u017e\u00e1rn\u00edm p\u0159edpis\u016fm zamykat dve\u0159e, byl vp\u00e1d do ciz\u00edho prostoru bez klep\u00e1n\u00ed velk\u00fdm proh\u0159e\u0161kem, zvl\u00e1\u0161\u0165 na prvn\u00edm podla\u017e\u00ed. V\u0161ichni se tu \u0159\u00eddili pravidly, respektovali sv\u00e9 pr\u00e1vo na soukrom\u00ed. Jen p\u00e1r jedinc\u016f m\u011blo z d\u016fvod\u016f osobn\u00ed bezpe\u010dnosti mo\u017enost se zamykat, mezi nimi Bill, a Paul o tom samoz\u0159ejm\u011b v\u011bd\u011bl. Jen na mu\u017esk\u00fdch ubytovn\u00e1ch tyhle prkotiny ne\u0159e\u0161ili, tam si ka\u017ed\u00fd chodil, jak cht\u011bl.<\/div>\n

„Krom toho jsme t\u011b ne\u010dekali,“ p\u00edpl Bill, ob\u011b ruce pono\u0159en\u00e9 pod pe\u0159inou, sna\u017eil se poklopec znovu zapnout, co\u017e mu jeho st\u00e1le je\u0161t\u011b tvrd\u00fd k\u00e1mo\u0161 dost znesnad\u0148oval. „Jak ses sem vlastn\u011b dostal?“ zeptal se, aby \u0159e\u010d nest\u00e1la, bylo tu nep\u0159\u00edjemn\u011b dusn\u00e9 ticho.<\/div>\n
„V\u00fdtahem a dve\u0159ma,“ sarkasticky odpov\u011bd\u011bl Paul, a kone\u010dn\u011b se odlepil z m\u00edsta, na kter\u00e9m a\u017e dote\u010f strnule st\u00e1l. Posadil se na stolek. „Skon\u010dil jsem u Kata, a ne\u017e budu muset b\u00fdt na pokoji, cht\u011bl jsem\u2026“ zarazil se, a\u017e teprve te\u010f mu do\u0161lo, \u017ee to, co cht\u011bl t\u011bm dv\u011bma \u0159\u00edct, je te\u010f absolutn\u011b nemo\u017en\u00e9. P\u0159ece jim te\u010f nevyklop\u00ed, \u017ee jsou brat\u0159i, notabene dvoj\u010data, kdy\u017e mezi nimi prob\u00edh\u00e1 n\u011bco, co se velice n\u00e1padn\u011b podob\u00e1 l\u00e1sce? V\u0161iml si u\u017e d\u0159\u00edv, jak Bill na Toma n\u00e1bo\u017en\u011b z\u00edr\u00e1, v\u017edycky ho podez\u00edral z toho, \u017ee nen\u00ed na holky, ale nenapadlo ho, \u017ee to Tom bude op\u011btovat. Jak je vid\u011bt, zm\u00fdlil se, a to z\u00e1sadn\u011b. Tom ud\u011blal p\u0159esn\u00fd opak. N\u00e1padn\u011b \u010derven\u00e9 rty ho usv\u011bd\u010dovaly, i kdyby cht\u011bl n\u00e1hodou zap\u00edrat, co\u017e viditeln\u011b nem\u011bl v \u00famyslu. Paul jejich po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed vid\u011bl na vlastn\u00ed o\u010di a jako bratrsk\u00e9 l\u00edb\u00e1n\u00ed to ur\u010dit\u011b nevypadalo. Co s t\u00edm te\u010f?<\/div>\n
Najednou si nev\u011bd\u011bl rady. Pot\u0159eboval \u010das, aby si mohl rozmyslet, jak\u00e9 d\u016fsledky by jeho p\u016fvodn\u011b „dobr\u00e1“ zpr\u00e1va na ty dva mohla m\u00edt. Prozat\u00edm bude ml\u010det, ned\u00e1 se nic d\u011blat.<\/p>\n

„Cht\u011bl jsi co?“ zeptal se zv\u011bdav\u011b Tom, kdy\u017e vid\u011bl, jak se Paul zarazil uprost\u0159ed v\u011bty. Ten k n\u011bmu zvedl zmaten\u00fd pohled, pot\u0159eboval rychle odpov\u011bd\u011bt, aby nevypadal jako idiot.<\/div>\n

„Domluvit se, jak to ud\u011bl\u00e1me s t\u00edm \u00fat\u011bkem,“ vyhrkl kone\u010dn\u011b, byl r\u00e1d, \u017ee se z t\u00e9hle zapeklit\u00e9 situace dostal se ct\u00ed.<\/p>\n

autor: Janule<\/strong><\/div>\n

betaread: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Janule „Tak\u017ee cht\u011bl vlastn\u011b v\u011bd\u011bt co?“ \u0161eptal opatrn\u011b Tom, sed\u011bli v j\u00eddeln\u011b naproti sob\u011b, sn\u00eddali a sna\u017eili se pokud mo\u017eno nepoutat pozornost sv\u00e9ho okol\u00ed. „No\u2026 nejd\u0159\u00edv se m\u011b vypt\u00e1val na tebe, vypadalo to, jako by v\u011bd\u011bl, \u017ee t\u011b miluju,“ usm\u00e1l se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[428],"tags":[],"class_list":["post-7067","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-genesis"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7067","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7067"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7067\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7067"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7067"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7067"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}