{"id":7068,"date":"2012-01-22T16:00:00","date_gmt":"2012-01-22T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7049"},"modified":"2012-01-22T16:00:00","modified_gmt":"2012-01-22T15:00:00","slug":"laska-az-za-hrob-7-konec","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/01\/22\/laska-az-za-hrob-7-konec\/","title":{"rendered":"L\u00e1ska a\u017e za hrob 7. (konec)"},"content":{"rendered":"
autor: LilKatie
<\/strong> <\/p>\n

Op\u011bt se moc omlouv\u00e1m za v\u0161echno to zdr\u017een\u00ed, ale bohu\u017eel re\u00e1ln\u00fd \u017eivot stoj\u00ed za prd :\/<\/em><\/div>\n

Douf\u00e1m, \u017ee se v\u00e1m bude posledn\u00ed kapitola l\u00edbit a d\u011bkuju za v\u0161echny koment\u00e1\u0159e, kter\u00e9 si za svoj\u00ed kr\u00e1tkou existenci tady z\u00edskala \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n
LilKatie<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
\"\"<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
Za\u010d\u00e1tek<\/p>\n

<\/strong> „St\u00fdskalo se mi po tob\u011b\u2026“ zamumlal Bill, kdy\u017e nas\u00e1l Tomovu v\u016fni a nechal se pevn\u011b obejmout. Ob\u010das m\u011bl pocit, \u017ee to, co podstupuje, je mu\u010den\u00ed a \u017ee u\u017e d\u00e1l nechce sn\u00e1\u0161et tu bolest, kter\u00e1 mu je zp\u016fsobena poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se mus\u00ed s Tomem rozlou\u010dit a nechat ho na dal\u0161\u00ed osam\u011bl\u00fd rok j\u00edt. Ale pak p\u0159i\u0161el jejich p\u0159isl\u00edben\u00fd den a on zapomn\u011bl na v\u0161echnu l\u00edtost, kterou se za rok u\u017e\u00edral, a jen si u\u017e\u00edval to, \u017ee m\u016f\u017ee b\u00fdt se sv\u00fdm milencem, \u017ee s n\u00edm je jen proto, aby ho po spole\u010dn\u011b str\u00e1ven\u00e9 noci mohl zase nechat j\u00edt.<\/div>\n

Tom se slab\u011b pousm\u00e1l, prsty zajel Billovi do vlas\u016f a nosem se mu ot\u0159el o \u010delo. „Mn\u011b taky Billy, mn\u011b taky\u2026“ odt\u00e1hl ho od sebe pomalu.<\/p>\n

„Co chce\u0161 d\u011blat dneska?“ usm\u00e1l se Bill, r\u00e1d s Tomem tr\u00e1vil \u010das tady dole tak, \u017ee spolu d\u011blali n\u011bco, co je\u0161t\u011b nezkou\u0161eli. Moc jim toho u\u017e nezb\u00fdvalo, jeliko\u017e tady toho k d\u011bl\u00e1n\u00ed bylo m\u00e1lo. Oni si ale z\u00e1bavu i tak v\u017edycky na\u0161li.<\/div>\n

„Pro\u010d chce\u0161 n\u011bco d\u011blat?“<\/div>\n
„Proto\u017ee nechci tr\u00e1vit jedin\u00fd den v roce s tebou t\u00edm, \u017ee budeme jen st\u00e1t a d\u00edvat se na sebe\u2026.“<\/div>\n
„Ale j\u00e1 se na tebe d\u00edv\u00e1m r\u00e1d\u2026“ odporoval Tom a hladil Billa po tv\u00e1\u0159i. Alespo\u0148 po tom, co z jeho tv\u00e1\u0159e zbylo.<\/div>\n
„D\u00edvej se, dokud m\u016f\u017ee\u0161, to m\u00e1\u0161 pravdu\u2026 Tohle se mi stalo dneska\u2026“ odfrkl si \u010dernovlas\u00fd a uk\u00e1zal si na m\u00edsto, kde m\u011bl Tom polo\u017eenou dla\u0148.<\/div>\n
„\u0160el jsi a najednou ti upadl kus hlavy?“ Bill ml\u010dky k\u00fdvl. Tom se zasm\u00e1l. „Proto t\u011b miluju\u2026“ usm\u00e1l se a jemn\u011b ho pol\u00edbil.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Miluje\u0161 m\u011b, proto\u017ee se rozpad\u00e1m? V\u00e1\u017en\u011b?“ kr\u010dil Bill obo\u010d\u00ed a Tom ho m\u00edsto odpov\u011bdi pol\u00edbil. „Oh, p\u0159esta\u0148 s t\u00edm\u2026 Je to tak, tak\u2026“<\/div>\n
„Tak co?“<\/div>\n
„Tak\u2026“<\/div>\n
\u2026Tom vy\u010dk\u00e1val.<\/div>\n
Bill za\u00fap\u011bl a rozhodil frustrovan\u011b rukama. „Nev\u00edm! Nem\u016f\u017eu si na to slovo vzpomenout.“<\/div>\n
Tom si odfrkl.<\/div>\n
„A j\u00e1 m\u00e1m br\u00e1t pr\u00e1\u0161ky proti skler\u00f3ze\u2026“ Proto\u010dil o\u010di, vzal Billa za pas, p\u0159it\u00e1hl si ho k sob\u011b a pol\u00edbil ho. „Poj\u010f\u2026“ za\u0161eptal mu do ucha a vedl ho pry\u010d. Sna\u017eil se namyslet na to, kolik \u010dasu mu tam naho\u0159e je\u0161t\u011b zb\u00fdv\u00e1.<\/p>\n

**<\/p>\n

\u0160el ve\u010dern\u00ed ulic\u00ed, kterou osv\u011btlovalo jen p\u00e1r pouli\u010dn\u00edch lamp. Pro\u0161el kolem kav\u00e1rny, kolem mal\u00e9ho antikvari\u00e1tu a zahnul do jednosm\u011brn\u00e9 ulice. Prodava\u010d v trafice ho u\u017e automaticky pozdravil k\u00fdvnut\u00edm hlavy a d\u00e1l se v\u011bnoval sv\u00e9 pr\u00e1ci. D\u0159\u00edve se zaj\u00edmal o mlad\u00e9ho mu\u017ee, kter\u00fd ka\u017ed\u00fd t\u00fdden v ned\u011bli chodil na h\u0159bitov. To bylo ale u\u017e p\u0159ed n\u011bkolika lety, te\u010f u\u017e to bral jako automatickou v\u011bc, bral to tak, \u017ee to u\u017e se nikdy nedozv\u00ed, leda\u017ee by se zeptal. On se ale pt\u00e1t necht\u011bl, na to se p\u0159\u00edli\u0161 b\u00e1l. N\u011bco na tom mu\u017ei bylo velmi tajemn\u00e9ho, jako by poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e pro\u0161el kolem, c\u00edtil trafikant z\u00e1van smrti, jako by vid\u011bl ducha.<\/div>\n

S\u00e1m nev\u011bd\u011bl jak bl\u00edzko je pravd\u011b\u2026<\/p>\n

„Hezk\u00fd ve\u010der p\u0159eju, l\u00e1sko,“ usm\u00e1l se Tom a sedl si do d\u0159epu k hrobu. Rukou v rukavici sundal z mramorov\u00e9ho r\u00e1mu napadan\u00e9 list\u00ed a n\u011bkolik kam\u00ednk\u016f. I zbloudil\u00e9ho \u0161neka, kter\u00fd se ho lekl a popla\u0161en\u011b na n\u011bj valil svoje o\u010di na ty\u010dk\u00e1ch, a\u017e mu m\u00e1lem vypadly. Nev\u011bd\u011bl, jestli \u0161okem z toho, pro\u010d mu n\u011bjak\u00fd \u010dlov\u011bk \u0159\u00edk\u00e1 ahoj l\u00e1sko anebo z toho, \u017ee ho v ruce m\u00e1lem rozma\u010dkal. Oboj\u00ed bylo dost d\u011bsiv\u00e9.<\/div>\n

Tom se zvedl a vyndal z kapsy od kab\u00e1tu sv\u00ed\u010dku a zapalova\u010d, zap\u00e1lil sv\u00ed\u010dku, postavil ji na n\u00e1hrobek a pak si zap\u00e1lil cigaretu. M\u011bl cigarety r\u00e1d, uklid\u0148ovaly jeho nervy a pom\u00e1haly mu se dostat k Billovi d\u0159\u00edv, ne\u017e kdyby nekou\u0159il. Byla zima. P\u0159it\u00e1hl si \u0161\u00e1lu bl\u00ed\u017e k t\u011blu a o\u0161kliv\u011b se rozka\u0161lal. Usm\u00e1l se. „Brzy budeme svoji, Bille\u2026 u\u017e brzy\u2026“<\/p>\n

**<\/p>\n

„Ty se na m\u011b zlob\u00ed\u0161?“ nakr\u010dil Tom nech\u00e1pav\u011b \u010delo, kdy\u017e se znovu setkali.<\/div>\n

Bill ml\u010del.<\/div>\n
„No tak, co jsem ud\u011blal tak hrozn\u00e9ho? P\u0159i\u0161el jsem p\u0159eci poka\u017ed\u00e9, p\u0159i\u0161el jsem dnes, jsem ti cel\u00fd \u017eivot v\u011brn\u00fd, jen tob\u011b, nikoho jin\u00e9ho nemiluji. Tak pov\u011bz, co jsem ud\u011blal?“ polo\u017eil mu dla\u0148 na rameno, Bill ji ze sebe ale set\u0159\u00e1sl a s povzdychnut\u00edm se k n\u011bmu oto\u010dil.<\/div>\n
„Ned\u011blej to,“ \u0159ekl jednodu\u0161e.<\/div>\n
Tom na n\u011bj nech\u00e1pav\u011b zamrkal. „Co nem\u00e1m d\u011blat?“ kr\u010dil obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Ned\u011blej to\u2026 V\u00ed\u0161 j\u00e1\u2026 Po\u0159\u00e1d douf\u00e1m, \u017ee si to rozmysl\u00ed\u0161, \u017ee\u2026 \u017ee na m\u011b zapomene\u0161, \u017ee si n\u011bkoho najde\u0161, bude\u0161 m\u00edt rodinu a bude\u0161 \u0161\u0165astn\u00fd\u2026 Nechci b\u00fdt d\u016fvodem tvoj\u00ed samoty, toho, \u017ee jsi s\u00e1m\u2026 Nechci b\u00fdt tak sobeck\u00fd\u2026“ chytl ho prosebn\u011b za ruce. „A u\u017e v\u016fbec nechci, aby sis to zbyte\u010dn\u011b urychloval! V\u017edy\u0165 pro\u010d, nen\u00ed o co st\u00e1t, nen\u00ed! V\u011b\u0159 mi, j\u00e1 u\u017e smrt za\u017eil\u2026“<\/div>\n
„Co m\u016f\u017ee b\u00fdt tak hrozn\u00e9ho na smrti?“ vydechl Tom a p\u0159itulil si ho k hrudn\u00edku.<\/div>\n
„Um\u00edr\u00e1n\u00ed\u2026“<\/div>\n
„Ale j\u00e1 se smrti neboj\u00edm\u2026“ st\u00e1l si na sv\u00e9m<\/div>\n
„J\u00e1 se j\u00ed b\u00e1l\u2026“ pousm\u00e1l se Bill slab\u011b, zvedl k n\u011bmu pohled a vpil se mu rt\u016f. „Dokud si m\u011b neopustil a j\u00e1 nev\u011bd\u011bl, \u017ee u\u017e nem\u00e1m co ztratit\u2026“<\/p>\n

**<\/p>\n

Konvice na \u010daj cvakla a ozn\u00e1mila, \u017ee dova\u0159ila vodu. Tom se zvedl z gau\u010de a p\u0159e\u0161el do kuchyn\u011b, t\u00edpl cigaretu do popeln\u00edku a zalil si sv\u016fj \u010daj, do kter\u00e9ho nalil pan\u00e1ka rumu. Usrkl. Rozka\u0161lal se a usm\u00e1l se. Dnes je \u010das. C\u00edtil to. Dopil sv\u016fj ve\u010dern\u00ed \u010daj a vypnul televizi v ob\u00fdvac\u00edm pokoji. Odebral se do lo\u017enice.<\/div>\n

Vy\u0161el pomal\u00fdm a sm\u00ed\u0159en\u00fdm krokem schody nahoru do patra a pod\u00edval se na hodiny nad postel\u00ed, usm\u00e1l se a lehl si do postele. Z no\u010dn\u00edho stolku si vzal svou obl\u00edbenou knihu, chv\u00edli si \u010detl, a kdy\u017e u\u017e c\u00edtil, \u017ee ho p\u0159em\u00e1h\u00e1 sp\u00e1nek, odlo\u017eil ji. Prstem n\u011b\u017en\u011b pohladil fotku Billa, kter\u00e1 st\u00e1la v r\u00e1me\u010dku na stolku, a nacvi\u010den\u00fdm pohybem ruky zhasl lampi\u010dku. Pe\u0159inou se p\u0159ikryl a\u017e ke krku a se spokojen\u00fdm \u00fasm\u011bvem na rtech zav\u0159el o\u010di.<\/div>\n
Dnes v noci to p\u0159ijde, c\u00edtil to, c\u00edtil smrt, kter\u00e1 se chystala zaklepat na dve\u0159e jeho domu, a nemohl se do\u010dkat, a\u017e ji pozve d\u00e1l.<\/p>\n

Tom uc\u00edtil slab\u00fd poryv v\u011btru a usly\u0161el slab\u00e9 kroky po sv\u00e9 levici. Pootev\u0159el jedno oko a u\u017eu\u017e cht\u011bl za\u010d\u00edt nad\u00e1vat na to, jak to, \u017ee jeho p\u0159\u00edtelkyn\u011b nedorazila a kam to ten sv\u011bt sp\u011bje, kdy\u017e u\u017e ani smrt nedok\u00e1\u017ee chodit v\u010das a tak jak by m\u011bla. To ale vedle sebe uvid\u011bl \u010dervenovlas\u00e9ho mlad\u00edka s potuteln\u00fdm \u00fasm\u011bvem na rtech, kter\u00fd k n\u011bmu natahoval svou dla\u0148. Snad aby mu pomohl se zvednout. Tom se na chv\u00edli zamyslel, zdali se c\u00edtit ura\u017een\u011b pro to, \u017ee mu v jeho 45 letech cht\u011bj\u00ed pom\u00e1hat mlad\u0161\u00ed, a chovat se tak k n\u011bmu jako k nemohouc\u00edmu d\u016fchodci. Nakonec to ale p\u0159ijal jako projev p\u0159\u00e1telstv\u00ed a slu\u0161nosti, a nab\u00edzenou ruku p\u0159eci jen p\u0159ijal.<\/div>\n

Zvedl se z postele a c\u00edtil se tak lehce a bezstarostn\u011b jako u\u017e dlouho ne. V\u0161echna t\u00edha, kter\u00e1 ho tla\u010dila na plic\u00edch, byla pry\u010d, naprosto v\u0161echno. Usm\u00e1l se.<\/div>\n
„Kdo jste?“ mlad\u00edk se v\u0161ak jen usm\u00e1l. Byla tohle snad Smrt?<\/div>\n
„Poj\u010f se mnou\u2026“ bylo to jedin\u00e9, co mu \u0159ekl a otev\u0159el dve\u0159e ve zdi, o kter\u00fdch si byl Tom v\u00edc ne\u017e jist\u00fd, \u017ee tam nebyly, kdy\u017e si \u0161el ve\u010der lehnout. Poslechl ale. Pro\u0161li dve\u0159mi a octli se na jak\u00e9msi n\u00e1m\u011bst\u00ed. Tom se p\u0159ekvapen\u011b rozhl\u00ed\u017eel, je\u0161t\u011b tu nikdy nebyl, nepozn\u00e1val to tu, vypadalo to, \u017ee lid\u00e9 n\u011bco slav\u00ed.<\/p>\n

„Poj\u010fte! V\u0161ichni poj\u010fte!“ volal mlad\u00edk a nad hlavou m\u00e1val velk\u00fdm kovov\u00fdm zvonem, kter\u00fd vyd\u00e1val nep\u0159\u00edjemn\u00fd zvuk. V\u0161ichni obyvatel\u00e9 n\u00e1m\u011bst\u00ed se za n\u00edm ot\u00e1\u010deli, usm\u00edvali se a m\u00e1vali na pozdrav. Pak se mlad\u00edk oto\u010dil na Toma a pokynul mu, aby si z obli\u010deje smyl v\u0161echny ty \u0161minky, Tom nech\u00e1pal a ut\u0159el si obli\u010dej do ruk\u00e1vu. Pod\u00edval se na ruk\u00e1v a vid\u011bl, \u017ee je tro\u0161ku rud\u00fd od zaschl\u00e9 krve, kter\u00e9 mu p\u0159i sp\u00e1nku jen tro\u0161ku vytekla ze rt\u016f. Chlapec si z\u0159ejm\u011b myslel, \u017ee to je rt\u011bnka. Tom proto\u010dil o\u010di a d\u00e1l ho n\u00e1sledoval. „Veselte se! Vyndejte ze sk\u0159\u00edn\u00ed sv\u00e1te\u010dn\u00ed \u010dern\u00e9 oble\u010den\u00ed! Ho\u010fte se do gala!“ vyvol\u00e1val st\u00e1le a Tom byl v\u00edc a v\u00edc zmaten\u00fd. \u0160li snad do N\u00e1rodn\u00edho divadla? Um\u0159el snad n\u011bkdo? Tedy… samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee um\u0159el, ale pro\u010d ty oslavy? „Neboj, tohle nen\u00ed jen sen\u2026“ oto\u010dil se zas na Toma. „Nebo by ses cht\u011bl rad\u0161i znovu probudit a zjistit, \u017ee v\u0161echno, co jsi \u017eil, byla le\u017e?“ u\u0161kl\u00edbl se a Tom rozhodn\u011b a trochu polekan\u011b zavrt\u011bl hlavou. Ne, to rozhodn\u011b necht\u011bl. Proboha!<\/p>\n

Do\u0161li k domu, na kter\u00e9m bylo napsan\u00e1 KREJ\u010cOVSTV\u00cd, PRO NEBO\u017dT\u00cdKY SLEVA 50%. Tom se pousm\u00e1l, ob\u010das ho ironick\u00e9 n\u00e1pisy zde pod zem\u00ed opravdu bavily. Ve\u0161li dovnit\u0159 a Tom byl postaven na podstavec uprost\u0159ed m\u00edstnosti, hned se k n\u011bmu seb\u011bhla spousta \u0161vadlen a krej\u010d\u00edch, sna\u017eili se ho d\u00e1t do po\u0159\u00e1dku, p\u0159eci tu nem\u016f\u017ee pob\u00edhat jen tak v py\u017eamu! Obl\u00e9kli ho do oble\u010den\u00ed, kter\u00e9 bylo na Tom\u016fv vkus a\u017e moc usedl\u00e9 a \u00fazk\u00e9, nespokojen\u011b se na sebe za\u0161klebil do zrcadla, kter\u00e9 zab\u00edralo celou v\u00fd\u0161ku zdi. Mlad\u00edk vedle n\u011bj si zamy\u0161len\u011b poklepal prsty na bradu a pak se vesele zasm\u00e1l sm\u00edchem, ze kter\u00e9ho Tomovi naskakovala hus\u00ed k\u016f\u017ee. „Kdy\u017e se pod\u00edv\u00e1\u0161 do zrcadla a nel\u00edb\u00ed se ti, co vid\u00ed\u0161, pak na vlastn\u00ed k\u016f\u017ei okus\u00ed\u0161, jak\u00e9 to je, b\u00fdt v m\u00e9 k\u016f\u017ei!“ zahlaholil a Tom se na n\u011bj s nakr\u010den\u00fdm obo\u010d\u00edm pod\u00edval. U\u017e nepochyboval, ten kluk ve vojensk\u00e9 uniform\u011b byl vy\u0161inut\u00fd. „Douf\u00e1m, \u017ee jsi nezapomn\u011bl rozlou\u010dit se se sv\u00fdmi holuby v parku a d\u00e1t jim pusu na dobrou noc!“ volal d\u00e1l a Tom u\u017e jeho v\u00fdroky ignoroval, ned\u00e1valy mu \u017e\u00e1dn\u00fd smysl. On p\u0159eci v parku \u017e\u00e1dn\u00e9 holuby nekrmil. Za\u010d\u00ednal poj\u00edmat podez\u0159en\u00ed, \u017ee um\u0159el nam\u00edsto n\u011bkoho jin\u00e9ho, nebo \u017ee si Smrt spletla z\u00e1kazn\u00edky a podala chlapci \u0161patnou slo\u017eku z kartot\u00e9ky.<\/p>\n

Vy\u0161li na ulici a Tom se zklaman\u011b rozhl\u00e9dl kolem, p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee uvid\u00ed Billa, ale Bill tu nikde nebyl. Jakoby se po n\u011bm zem slehla. „No tak, nemra\u010d se!“ popl\u00e1cal ho rudovlas\u00fd po rameni. „A hlavn\u011b se mi tu nerozbre\u010d, bylo by to pon\u011bkud trapn\u00e9\u2026“ uchechtl se a vedl ho za sebou d\u00e1l. „Neboj, neboj, brzy tam budeme!“ pro\u0161li kolem hospody na r\u016f\u017eku ‚U Cirh\u00f3zy jater‘ a mlad\u00edk se na n\u011bj znovu oto\u010dil. „Dal\u0161\u00ed zast\u00e1vka, oslav\u00edme tady s tebou tv\u016fj poh\u0159ebn\u00ed mejdan!“ u\u017e u\u017e se hrnul dovnit\u0159, ale Tom ho zastavil.<\/div>\n

„Ne.“<\/div>\n
„Ne?“<\/div>\n
„Ne, nejd\u0159\u00edv chci za Billem\u2026“ \u0159ekl rozhodn\u011b, mlad\u00edk na\u0161pulil nespokojen\u011b rty a povzdychl si. Tom z\u0159ejm\u011b nev\u011bd\u011bl, \u017ee jedin\u00e1 doba, kdy si mohl d\u00e1t trochu do nosu, bylo pr\u00e1v\u011b, kdy\u017e byl ve slu\u017eb\u011b a doprov\u00e1zel mrtv\u00e9 do onoho sv\u011bta. Rezignoval na hladinu alkoholu v krvi a \u0161oural se u\u017e m\u00e9n\u011b nad\u0161en\u011b d\u00e1l. Pro\u0161li okolo velk\u00e9 budovy, p\u0159ed kterou st\u00e1l hlou\u010dek lid\u00ed. Najednou se zprudka zastavil.<\/div>\n
„Pardon, pardon… P\u0159e\u0161li jsme to\u2026“ omluvil se s pokornou poklonou a uk\u00e1zal Tomovi p\u0159es rameno. „A\u017e vyroste\u0161, nezapome\u0148 si p\u0159\u00e1t, \u017ee nechce\u0161 b\u00fdt v\u016fbec nic,“ za\u0161vito\u0159il a rozplynul se. Tom zmaten\u011b zamrkal a oto\u010dil se sm\u011brem, kam chlapec ukazoval. <\/p>\n

Na rtech se mu rozlil ten nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed \u00fasm\u011bv, kter\u00fdm se kdy kdo dok\u00e1zal na sv\u011bt\u011b usm\u00e1t. „Bille\u2026“ vydechl, ale to mu u\u017e \u010dernovlas\u00fd mrtv\u00fd mlad\u00edk b\u011b\u017eel vst\u0159\u00edc a vrhl se mu kolem krku. „Bille.“ Zopakoval.<\/div>\n

Bill se od n\u011bj odt\u00e1hl a uhodil ho do ramene.<\/div>\n
„\u0158\u00edkal jsem ti, abys sem nesp\u011bchal! Pitom\u010de!“<\/div>\n
„Taky t\u011b r\u00e1d vid\u00edm, Bille\u2026“ pousm\u00e1l se, v\u011bd\u011bl, \u017ee to jeho milenec tak nemysl\u00ed, jemn\u011b ho pol\u00edbil na rty. Najednou se mu u\u017e nezd\u00e1ly tak studen\u00e9 jako tenkr\u00e1t. Vlastn\u011b byly p\u0159\u00edjemn\u011b h\u0159ejiv\u00e9. „Co se tu slav\u00ed?“ zeptal se bez dechu, kdy\u017e se odt\u00e1hli.<\/div>\n
Bill se jen usm\u00e1l a znovu ho pol\u00edbil. „Ml\u010d\u2026“ za\u0161eptal mu na rty a tiskl se k n\u011bmu, co nejbl\u00ed\u017e mohl.<\/p>\n

\u017d\u00e1dn\u00e1 slova nedok\u00e1zala popsat pocity, kter\u00e9 ti dva v tu chv\u00edli c\u00edtili. „D\u011bkuji\u2026“ pousm\u00e1l se Bill, nikdo z p\u0159ihl\u00ed\u017eej\u00edc\u00edch nev\u011bd\u011bl za\u010d, a\u017e na Toma. Ten mu v\u011bnoval polibek na \u010delo a v\u011bd\u011bl, \u017ee te\u010f u\u017e budou \u017e\u00edt \u0161\u0165astn\u011b a\u017e do smr-\u2026 nav\u017edycky. <\/p>\n

autor: LilKatie<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LilKatie Op\u011bt se moc omlouv\u00e1m za v\u0161echno to zdr\u017een\u00ed, ale bohu\u017eel re\u00e1ln\u00fd \u017eivot stoj\u00ed za prd :\/ Douf\u00e1m, \u017ee se v\u00e1m bude posledn\u00ed kapitola l\u00edbit a d\u011bkuju za v\u0161echny koment\u00e1\u0159e, kter\u00e9 si za svoj\u00ed kr\u00e1tkou existenci tady z\u00edskala \ud83d\ude42 LilKatie Za\u010d\u00e1tek<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[468],"tags":[],"class_list":["post-7068","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-laska-az-za-hrob"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7068","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7068"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7068\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7068"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7068"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7068"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}