{"id":7080,"date":"2012-01-19T17:00:00","date_gmt":"2012-01-19T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7061"},"modified":"2012-01-19T17:00:00","modified_gmt":"2012-01-19T16:00:00","slug":"who-am-i-81","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/01\/19\/who-am-i-81\/","title":{"rendered":"Who am I? 81."},"content":{"rendered":"
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
TOM<\/p>\n

Po zbytek dne jsme spolu skoro nemluvili. Vlastn\u011b v\u016fbec. Bill koukal na televizi a j\u00e1, jeliko\u017e jsem nem\u011bl co d\u011blat, byl jsem na notebooku. Prohl\u00ed\u017eel jsem si r\u016fzn\u00e9 byty a domky jako dopoledne. N\u011bkter\u00e9 se mi v\u00e1\u017en\u011b zal\u00edbily. Kdy\u017e u\u017e jsem jich m\u011bl p\u00e1r vybr\u00e1no, za\u010dal jsem po\u010d\u00edtat, kolik bych si nechal zhruba platit n\u00e1jem, aby to pokrylo cenu bytu, a z\u00e1rove\u0148 jsem na tom vyd\u011blal. Str\u00e1vil jsem u toho cel\u00fd ve\u010der. Vyru\u0161ilo m\u011b a\u017e v 11 ve\u010der, kdy\u017e se Bill vr\u00e1til z koupelny a zalezl do postele. Oto\u010d\u00edm k n\u011bmu hlavu. No jo, r\u00e1no vst\u00e1val. Je nejsp\u00ed\u0161 unaven\u00fd. J\u00e1 vst\u00e1val taky, ale holt v\u00edc vydr\u017e\u00edm. Je\u0161t\u011b se mi nechce ani sp\u00e1t. Mo\u017en\u00e1 nic ani ned\u00e1vaj\u00ed v televizi, tak se rozhodl j\u00edt sp\u00e1t. No\u2026 nev\u00edm.<\/em> Pod\u00edval se na m\u011b a pak smutn\u011b sv\u011bsil hlavu. To te\u010f bude jako d\u011blat poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se na n\u011bj kouknu?<\/p>\n

<\/em> „Jde\u0161 sp\u00e1t?“ zept\u00e1m se.<\/div>\n

„Nev\u00edm, nechce se mi,“ \u0161eptne.<\/div>\n
„Tak pro\u010d si leh\u00e1\u0161 do postele?“ nato\u010d\u00edm se k n\u011bmu s cel\u00fdm k\u0159eslem. \u017de by moje teorie o nudn\u00e9m televizn\u00edm programu byla pravdiv\u00e1?<\/em><\/div>\n
„A co m\u00e1m d\u011blat?“<\/div>\n
„Co j\u00e1 v\u00edm. To, co jsi d\u011blal dote\u010f,“ pokr\u010d\u00edm rameny.<\/div>\n
„Tome, j\u00e1\u2026 Mrz\u00ed m\u011b to,“ posad\u00ed se. Jo, te\u010f se bude omlouvat, kdy\u017e je ve\u010der. Proto\u017ee m\u00e1 strach, \u017ee bude v posteli sp\u00e1t s\u00e1m. Jako v\u017edycky.<\/div>\n
„Jo, to m\u011b taky. Bude\u0161 cht\u00edt r\u00e1no odv\u00e9zt?“ zav\u0159u propisku. Zhasnu lampi\u010dku a zvednu se.<\/div>\n
„Ne, ne, vyspi se,“ broukne. „Chci se omluvit. Ty jsi za to nemohl a j\u00e1 jsem si toho v\u011bdom. Jen\u2026 prost\u011b to od n\u011bj zabolelo.“<\/div>\n
„To nen\u00ed d\u016fvod, aby ses ke mn\u011b takhle choval,“ \u0159eknu. Vezmu si notebook i zbytek v\u011bc\u00ed a odejdu do ob\u00fdv\u00e1ku, aby mohl sp\u00e1t. On se hned ale zvedne a p\u0159ijde za mnou.<\/div>\n
„J\u00e1 se omlouv\u00e1m, v\u00e1\u017en\u011b se ti omlouv\u00e1m,“ chytne m\u011b za pa\u017ei. „Promi\u0148 mi to. J\u00e1 jen\u2026 jsem na to citliv\u00fd.“<\/div>\n
„Fajn,“ povzdechnu. \u017de j\u00e1 blbec mu v\u017edycky v\u0161echno odpust\u00edm. Ale jsme ve vztahu, budeme se br\u00e1t. Mus\u00edme si um\u011bt odpou\u0161t\u011bt. Nav\u00edc on u\u017e mn\u011b toho odpustil dost. Tohle je blbost\u2026 Nem\u00e1 cenu se na n\u011bj zbyte\u010dn\u011b zlobit.<\/div>\n
\n
Postav\u00ed se p\u0159ede m\u011b. „Odpus\u0165 mi to, pros\u00edm.“<\/div>\n
„U\u017e jsem ti to odpustil. Dobr\u00fd?“<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 Nechce\u0161 sp\u00e1t tady, \u017ee ne?“<\/div>\n
„\u2026pro\u010d bych m\u011bl?“ povyt\u00e1hnu nech\u00e1pav\u011b obo\u010d\u00ed. Nechce m\u011b v posteli, nebo co?<\/em><\/div>\n
„Ne, pr\u00e1v\u011b \u017ee nem\u011bl. J\u00e1 se jen leknul, \u017ee si ke mn\u011b ani nelehne\u0161,“ \u0161eptne b\u00e1zliv\u011b.<\/div>\n
„Toho se neboj,“ ujist\u00edm ho. Sednu si na gau\u010d, polo\u017e\u00edm notebook na st\u016fl a vr\u00e1t\u00edm se ke sv\u00fdm po\u010dt\u016fm.<\/div>\n
„Mohl jsi tam z\u016fstat,“ vydechne smutn\u011b. Ach bo\u017ee\u2026<\/em><\/div>\n
Zvednu k n\u011bmu pohled. „\u0160el sis lehnout, tak jsem si myslel, \u017ee jde\u0161 sp\u00e1t.“<\/div>\n
„Ale i kdybych \u0161el sp\u00e1t, neru\u0161il bys m\u011b,“ zalo\u017e\u00ed si ruce na hrudi. O co mu jde?<\/em><\/div>\n
„Sv\u00edtil bych ti tam. Jde\u0161 r\u00e1no do pr\u00e1ce, tak\u017ee chci, aby ses vyspal,“ vysv\u011btl\u00edm mu. Rozejde se ke mn\u011b. Klekne si na bobek a ruce si zap\u0159e o pohovku.<\/div>\n
„Jsi hodn\u00fd, d\u011bkuju. Ale i tak, nevadil bys mi tam, a ty to v\u00ed\u0161.“ Nechce b\u00fdt v lo\u017enici s\u00e1m? M\u00e1 snad n\u011bco v pl\u00e1nu? Je to ‚n\u011bco‘ sex?<\/div>\n
P\u0159es \u0159asy se na n\u011bj pod\u00edv\u00e1m a pousm\u011bju se. Pohlad\u00ed m\u011b n\u011b\u017en\u011b po ruce. V\u017edycky ustoup\u00edm.<\/p>\n

<\/em> „No tak fajn,“ povzdechnu pora\u017een\u011b. Zaklapnu notebook a zvednu se. „Tak poj\u010f.“<\/div>\n

Pousm\u011bje se jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b, a hned se zvedne tak\u00e9. Uvoln\u00ed mi cestu, abych mohl proj\u00edt. Chyt\u00edm ho za ruku, zhasnu v ob\u00fdv\u00e1ku a zav\u0159u za n\u00e1mi dve\u0159e od lo\u017enice.<\/div>\n
„Co bude\u0161 d\u011blat z\u00edtra?“ \u0161eptne, kdy\u017e se posad\u00ed na postel.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b nev\u00edm. Mo\u017en\u00e1 se p\u016fjdu pod\u00edvat na n\u011bjak\u00fd ten byt,“ pousm\u011bju se. Rozsv\u00edt\u00edm lampi\u010dku na no\u010dn\u00edm stolku, aby tu nebyla takov\u00e1 tma.<\/div>\n
„Aha, tak mi dej kdy\u017etak v\u011bd\u011bt,“ usm\u011bje se tro\u0161ku. „J\u00e1 se pokus\u00edm p\u0159ij\u00edt d\u0159\u00edv a n\u011bco uva\u0159\u00edm, uklid\u00edm tady.“<\/div>\n
„Uklid\u00edme a\u017e o v\u00edkendu,“ zak\u0148u\u010d\u00edm. Sund\u00e1m si triko a hod\u00edm ho na k\u0159eslo. Z\u016fstanu p\u0159ed n\u00edm st\u00e1t. To jsem tedy zv\u011bdav, co se bude d\u00edt. Necht\u011bl m\u011b tu p\u0159ece jenom tak, ne?<\/em> Nat\u00e1hne ke mn\u011b ruku.<\/div>\n
„Poj\u010f ke mn\u011b,“ po\u0161ept\u00e1 potichu. Hah, \u017ee by?<\/em> Chyt\u00edm ho za ruku a usm\u011bju se. Pomalu k n\u011bmu dojdu a jen v boxerk\u00e1ch se na n\u011bj obkro\u010dmo zlehka usad\u00edm. Hned si m\u011b chytne za boky a p\u0159itiskne se ke mn\u011b. Hlavu mi polo\u017e\u00ed na hru\u010f a spokojen\u011b vydechne.<\/p>\n

„Miluju t\u011b, mil\u00e1\u010dku,“ l\u00edbne m\u011b pod bradavku. Mmh, j\u00e1 to tu\u0161il.<\/em><\/div>\n

„J\u00e1 tebe taky,“ pohlad\u00edm ho po vlasech. Vyj\u00ed\u017ed\u00ed mi dlan\u011bmi po boc\u00edch, \u017eebrech a pomalu i po z\u00e1dech. Jen m\u011b tak n\u011b\u017en\u011b hlad\u00ed a vtisk\u00e1v\u00e1 mi drobn\u00e9 polibky. Tul\u00ed se ke mn\u011b a sna\u017e\u00ed si m\u011b u sebe udr\u017eet, co nejbl\u00ed\u017ee. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed\u2026 Chov\u00e1 se n\u011bjak jinak.<\/em><\/div>\n
„\u2026d\u011bje se n\u011bco?“ za\u0161ept\u00e1m. Pohlad\u00edm ho po ramen\u011b, a pot\u00e9 ho pol\u00edb\u00edm na \u010delo.<\/div>\n
„Ne, to nic,“ broukne a st\u00e1hne kolem m\u00e9ho pasu pa\u017ee.<\/div>\n
„L\u00e1sko\u2026“ do\u017eaduji se odpov\u011bdi.<\/div>\n
„Nic se ned\u011bje, v\u00e1\u017en\u011b. Jen t\u011b pot\u0159ebuju m\u00edt u sebe, chyb\u00ed\u0161 mi. Dne\u0161ek byl tak dlouh\u00fd. Hlavn\u011b v pr\u00e1ci. A j\u00e1 cht\u011bl co nejd\u0159\u00edv u\u017e dom\u016f za tebou a po\u0159\u00e1d byla pr\u00e1ce,“ \u0161ept\u00e1 nespokojen\u011b. Nad t\u00edm se pousm\u011bju.<\/div>\n
„Tak dej v\u00fdpov\u011b\u010f, hm?“ navrhnu. „Bude\u0161 mi d\u011blat sekret\u00e1\u0159ku, mil\u00e1\u010dku.“ Schv\u00e1ln\u011b ho pobaven\u011b l\u00edbnu na nos, abych mu zvedl n\u00e1ladu. Tro\u0161ku se usm\u011bje.<\/div>\n
„J\u00e1 ti d\u00e1m sekret\u00e1\u0159ku,“ broukne a stiskne mi v dlan\u00edch zadek. Hmmh. Uchechtnu se a zavrt\u00edm se. L\u00edb\u00ed se mi, jak mi sah\u00e1 na zadek. Je to v\u017edycky tak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. M\u00e1m z toho pocit, \u017ee jsem jenom jeho.<\/div>\n
„Pro\u010d by ne. V\u017edy\u0165 bys byl p\u011bkn\u00e1 sekret\u00e1\u0159ka. A hlavn\u011b moje.“<\/div>\n
„Budu jedin\u011b tv\u016fj sekret\u00e1\u0159,“ zd\u016frazn\u00ed se sm\u00edchem.<\/div>\n
„Ah, a nen\u00ed to jedno?“ proto\u010d\u00edm o\u010di.<\/div>\n
„Ano, je. V\u00ed\u0161 pro\u010d? Budu prost\u011b tv\u016fj stejn\u011b tak, jako u\u017e jsem,“ usm\u011bje se.<\/div>\n
„Tak to se mi ulevilo,“ oddechnu komicky a se sm\u00edchem se na n\u011bj polo\u017e\u00edm. Chytne si m\u011b za boky a kouk\u00e1 na m\u011b.<\/p>\n

„V\u00ed\u0161, nad \u010d\u00edm jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel?“<\/div>\n

„Nad \u010d\u00edm?“ podzvedne obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„\u017de kdy\u017e ze m\u011b bude ten velkej pan podnikatel\u2026“ uchechtnu se, „\u2026tak ti koup\u00edm tv\u016fj vlastn\u00ed butik. Bez Marthy.“ Z\u016fstane na m\u011b koukat s pusou doko\u0159\u00e1n.<\/div>\n
„To nemysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b. Ty ses zbl\u00e1znil, brou\u010dku,“ broukne p\u0159ekvapen\u011b.<\/div>\n
„Kdy\u017e ty nev\u00ed\u0161, co chce\u0161. Moj\u00ed sekret\u00e1\u0159kou b\u00fdt nechce\u0161, butik taky nechce\u0161. Co bys cht\u011bl d\u011blat? B\u00fdt model? Cht\u011bl bys fotit katalogy a chodit po molech? Oh, nechal bych t\u011b nafotit kalend\u00e1\u0159 se spodn\u00edm pr\u00e1dlem,“ zazub\u00edm se. Ta p\u0159edstava\u2026 Uh. Ale jin\u00fdm by ten kalend\u00e1\u0159 zp\u0159\u00edstupn\u011bn nebyl!<\/em><\/div>\n
Zasm\u011bje se. „Pros\u00edm t\u011b, nikdo by si ho nekoupil,“ broukne se sm\u00edchem. „Ale j\u00e1 ne, \u017ee nev\u00edm, co chci. Jen jsi m\u011b p\u0159ekvapil.“<\/div>\n
„J\u00e1 bych si koupil v\u0161echny vyd\u00e1n\u00ed,“ zak\u0159en\u00edm se. „A nav\u00edc\u2026 Kdy\u017e jsme teda u toho, ty bys v\u00e1\u017en\u011b cht\u011bl butik? L\u00edbilo by se ti to?“<\/div>\n
„U\u017e jen kv\u016fli tomu bych to nafotil,“ l\u00edbne m\u011b na rty. „J\u00e1 nev\u00edm, je to na m\u011b moc rychl\u00e9. Ale m\u00edt vlastn\u00ed butik, nev\u00edm. Zn\u00ed to sice hezky, ale tohle bych asi necht\u011bl. Je to p\u0159\u00edli\u0161. Ale ten model,“ za\u010dne se sm\u00e1t. „Ty si m\u011b um\u00ed\u0161 p\u0159edstavit?“<\/div>\n
„Ne, ve skute\u010dnosti moc ne,“ zasm\u011bju se.<\/p>\n

Um\u00edm si ho p\u0159edstavit na molu, jak se nech\u00e1v\u00e1 fotit a usm\u00edv\u00e1 se. D\u011blalo by ho to \u0161\u0165astn\u00fdm a za to bych byl r\u00e1d. Jenom\u017ee by neust\u00e1le fotil, nebyl by skoro v\u016fbec doma. Kdyby byl v\u00e1\u017en\u011b dobr\u00fd – co\u017e by samoz\u0159ejm\u011b byl – jezdil by i do zahrani\u010d\u00ed. A kam by pak \u0161ly v\u0161echny na\u0161e sny o dom\u011b, rodin\u011b, d\u011btech? Uchop\u00edm ho za tv\u00e1\u0159 a smutn\u011b se pousm\u011bju. „Nebyl bys moc doma.“<\/div>\n

„No pr\u00e1v\u011b. Zn\u00ed to zaj\u00edmav\u011b, ale asi bych to u\u017e kv\u016fli tomuhle nesnesl. N\u011bco fotit nebo navrhovat by m\u011b bavilo, ale to je v\u0161echno,“ st\u00e1hne si m\u011b znovu k sob\u011b a pol\u00edb\u00ed m\u011b. Mohl by m\u00edt sv\u016fj ateli\u00e9r, mohl by navrhovat oble\u010den\u00ed. M\u00e1 tak osobit\u00fd a zvl\u00e1\u0161tn\u00ed styl\u2026<\/em> Usm\u011bju se a pohlad\u00edm ho po tv\u00e1\u0159i. Byl by \u0161\u0165astn\u00fd\u2026 M\u011bl by dostat tu \u0161anci – uk\u00e1zat v\u0161em sv\u016fj talent. Nevid\u011bl jsem \u017e\u00e1dn\u00fd jeho n\u00e1vrh, ale podle jeho oble\u010den\u00ed to mus\u00ed b\u00fdt fajn.<\/em><\/div>\n
„Ne, nedok\u00e1\u017eu si p\u0159edstavit, \u017ee by m\u011b n\u011bkdo nutil se svl\u00e9knout, a je\u0161t\u011b to fotil, ne, ne, ne,“ \u0161ept\u00e1 se sm\u00edchem, „ale v\u00ed\u0161 co? My si n\u011bco nafot\u00edme spolu,“ zasm\u011bje se radostn\u011b. J\u00e1 a fotit se? Gah.<\/em><\/div>\n
„Jasn\u011b,“ zavrt\u00edm pobaven\u011b hlavou a slezu z n\u011bj.<\/div>\n
„Kampak?“ zvedne hlavu.<\/div>\n
„Nikam,“ sval\u00edm se vedle n\u011bj.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ p\u0159ekul\u00ed se na bok a kouk\u00e1 na m\u011b. S lehk\u00fdm \u00fasm\u011bvem m\u011b hlad\u00ed po b\u0159i\u0161e.<\/p>\n

„P\u016fjdeme sp\u00e1t? Z\u00edtra brzy vst\u00e1v\u00e1me,“ zept\u00e1m se.<\/div>\n

„Jak chce\u0161, klidn\u011b m\u016f\u017eeme.“<\/div>\n
„Jde o tebe, ty jde\u0161 do pr\u00e1ce. J\u00e1 si m\u016f\u017eu zd\u0159\u00edmnout, a\u017e se vr\u00e1t\u00edm dom\u016f,“ pousm\u011bju se.<\/div>\n
„J\u00e1 to n\u011bjak zvl\u00e1dnu,“ broukne a nahne se nade m\u011b. D\u00e1 mi dlouhou pusu.<\/div>\n
„Nechci, abys to jen zvl\u00e1dal. Chci, aby ses m\u011bl dob\u0159e,“ \u0161eptnu, kdy\u017e se odtrhnu.<\/div>\n
„M\u00e1m se dob\u0159e. A v\u00ed\u0161 pro\u010d?“ p\u0159ejede mi ukazov\u00e1\u010dkem po \u0161pi\u010dce nosu. „Proto\u017ee jsem s tebou.“ To je p\u0159esn\u011b d\u016fvod, pro\u010d ho miluju.<\/em> Tro\u0161ku pozvednu hlavu, d\u00e1m mu pusinku na prst a obejmu ho rukou kolem pasu.<\/div>\n
„Jsi moje \u0161t\u011bst\u00ed. Nechci o tebe nikdy p\u0159ij\u00edt,“ po\u0161ept\u00e1m, p\u0159i\u010dem\u017e se mu d\u00edv\u00e1m do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„J\u00e1 taky ne,“ vydechne, a potom se ke mn\u011b p\u0159itul\u00ed. Obejmu ho je\u0161t\u011b pevn\u011bji, abych ho u sebe m\u011bl co nejbl\u00ed\u017ee.<\/div>\n
„Nechci \u010dekat a\u017e do jara, ne\u017e si t\u011b budu moct vz\u00edt,“ brouknu a propletu prsty s jeho. Prohl\u00e9dnu si z\u00e1snubn\u00ed prst\u00fdnek a pol\u00edb\u00edm ho do dlan\u011b. Je\u0161t\u011b tolik dn\u016f, t\u00fddn\u016f, m\u011bs\u00edc\u016f\u2026 Je teprve leden. Grrr.<\/p>\n

<\/em> „Mus\u00edme to vydr\u017eet. Na ja\u0159e to bude v\u0161echno mnohem hez\u010d\u00ed, a \u0159ekl bych, \u017ee i snaz\u0161\u00ed. Ten prst\u00fdnek ani ten pap\u00edr nen\u00ed tak d\u016fle\u017eit\u00fd jako to, \u017ee jsme spolu. Spolu budeme tak jako tak. Ale taky si t\u011b chci u\u017e vz\u00edt. Chci, aby to bylo v\u0161echno potvrzen\u00e9 ofici\u00e1ln\u011b a j\u00e1 byl tv\u016fj a ty m\u016fj,“ pousm\u011bje se a pol\u00edb\u00ed m\u011b na rameno, „Martha u\u017e ten prst\u00fdnek zmer\u010dila,“ uchechtne se.<\/div>\n

„Jo?“ podlo\u017e\u00edm si hned hlavu rukou, „co \u0159\u00edkala? Byla bled\u00e1 z\u00e1vist\u00ed?“ pozvednu napjat\u011b obo\u010d\u00ed. Zasm\u011bje se.<\/div>\n
„No, za\u010dalo to tak, \u017ee mi skoro urvala ruku s t\u00edm, kde jsem to vzal. Tak jsem j\u00ed \u0159ekl, \u017ee jsem ho dostal od tebe. No a ona se za\u010dala vypt\u00e1vat, jestli m\u011b takov\u00fdmi d\u00e1rky zahrnuje\u0161 po\u0159\u00e1d a jen tak. Ozn\u00e1mil jsem j\u00ed, \u017ee se budu \u017eenit. Nap\u0159ed to nech\u00e1pala a ptala se, kter\u00e1 holka byla tak bl\u00e1zniv\u00e1 a dala mi prst\u00fdnek, i kdy\u017e to m\u00e1 b\u00fdt naopak\u2026“ neudr\u017e\u00ed se a za\u010dne se sm\u00e1t, „\u2026no\u2026 Eeh a j\u00e1 j\u00ed \u0159ekl, \u017ee si budu br\u00e1t tebe. Tak ztuhla, chvilku na m\u011b jen tak koukala a byla na\u0161tvan\u00e1, takov\u00e1\u2026 nafouknut\u00e1,“ zasm\u011bje se a prohr\u00e1bne si vlasy. „Nakonec mi \u0159ekla, \u017ee douf\u00e1, \u017ee ji pozvu na svatbu.“ Aaaaaaaa!<\/em><\/div>\n
„H\u00e1\u00e1\u00e1h,“ vybuchnu sm\u00edchy a za\u010dnu se \u0161\u00edlen\u011b sm\u00e1t. „Z\u00edtra p\u016fjdu s tebou. Pozdrav\u00edm ji.“<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161,“ sm\u011bje se se mnou.<\/div>\n
„Pozveme ji spolu osobn\u011b, ne? P\u0159ece jen\u2026 Takovou p\u0159\u00edle\u017eitost si nesm\u00edme nechat uj\u00edt. Um\u00ed\u0161 si p\u0159edstavit ten jej\u00ed v\u00fdraz, a\u017e si budeme vym\u011b\u0148ovat prst\u00fdnky? Ta tam chc\u00edpne,“ zachrocht\u00e1m sm\u00edchy a seknu sebou do pol\u0161t\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Ne, Tome, ne!“ sm\u011bje se nahlas se mnou d\u00e1l, a\u017e sebou kecne na m\u011b. „To nejde, ona tam dostane mrtvici.“<\/div>\n
„Tak a\u0165. Zbav\u00edme se j\u00ed jednou prov\u017edy,“ promnu si schv\u00e1ln\u011b ruce jako n\u011bjak\u00e1 sketa a zasm\u011bju se. Zakrout\u00ed se sm\u00edchem hlavou a zap\u0159e se rukama vedle m\u00e9 hlavy.<\/p>\n

„Jsi tak \u00fa\u017easnej,“ broukne.<\/div>\n

„Ale\u2026“ zamlask\u00e1m pobaven\u011b. „P\u0159esta\u0148\u2026 A poj\u010f sp\u00e1t. U\u017e je pozd\u011b. Z\u00edtra vst\u00e1v\u00e1me.“ Trochu se posunu, zhasnu lampi\u010dku a p\u0159ikryju n\u00e1s. Nespokojen\u011b zabru\u010d\u00ed, ale nakonec si ke mn\u011b p\u0159ilehne a vydechne.<\/div>\n
„Z\u00edtra mi pod\u011bkuje\u0161,“ d\u00e1m mu pobaven\u011b pusinku.<\/div>\n
„Ale j\u00e1 v\u00edm, \u017ee m\u00e1\u0161 pravdu a dob\u0159e d\u011bl\u00e1\u0161,“ povzdechne a pol\u00edb\u00ed m\u011b. Obejmu ho a spokojen\u011b zav\u0159u o\u010di.<\/div>\n
„M\u00e1m ti z\u00edtra zavolat, kdy\u017e se mi poda\u0159\u00ed koupit ten byt?“ po\u0161ept\u00e1m po chvilce ticha. „P\u0159ece jen jsou to spole\u010dn\u00e9 pen\u00edze.“<\/div>\n
„Budu jedin\u011b r\u00e1d,“ pohlad\u00ed m\u011b po pa\u017ei.<\/div>\n
„U\u017e jsem spo\u010d\u00edtal, kolik bude st\u00e1t pron\u00e1jem,“ brouknu py\u0161n\u011b.<\/div>\n
„Hodn\u011b ses do toho pustil, vi\u010f?“ usm\u011bje se.<\/div>\n
„Hmm nijak zvl\u00e1\u0161\u0165. Tohle je zkr\u00e1tka z\u00e1klad. Nem\u011bl jsi snad na \u0161kole ekonomiku, management a tyhle sra\u010dky kolem podnik\u00e1n\u00ed?“ z\u00edvnu a p\u0159itisknu se k n\u011bmu v\u00edc.<\/div>\n
„No, ani pr\u00e1v\u011b, \u017ee nem\u011bl,“ broukne. Otev\u0159u jedno oko a pot\u00e9 i druh\u00e9. Oh, to je trapas.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee to zn\u00ed blb\u011b, ale jakou\u017ee jsi to d\u011blal \u0161kolu? V\u016fbec to\u2026 nev\u00edm,“ vydechnu. Chci si ho br\u00e1t a ani nev\u00edm, jakou m\u00e1 \u0161kolu. Skv\u011ble. Tak to m\u00e1me je\u0161t\u011b co doh\u00e1n\u011bt.<\/em> Vydechne a semkne rty k sob\u011b.<\/div>\n
„N\u00e1vrh\u00e1\u0159stv\u00ed, m\u00f3dn\u00ed designer,“ \u0161eptne.<\/div>\n
„Ah\u2026“ vydechnu.<\/p>\n

No jo, mohlo mi to doj\u00edt. Je gay, jeho styl je v\u00fdjime\u010dn\u00fd a l\u00edb\u00ed se mu n\u00e1vrh\u00e1\u0159stv\u00ed, modeling a focen\u00ed.<\/em><\/div>\n

„Tak to je fajn. Myslel jsem, \u017ees byl na n\u011bjak\u00e9 obchodce nebo tak. Pokud m\u00e1\u0161 maturitu nebo alespo\u0148 v\u00fdu\u010dn\u00ed list, tak si mysl\u00edm, \u017ee m\u016f\u017ee\u0161 d\u011blat n\u00e1vrh\u00e1\u0159e,“ usm\u011bju se povzbudiv\u011b, abych zamluvil tu trapnou situaci. Jsem takov\u00fd idiot. Akor\u00e1t jsem te\u010f uk\u00e1zal, jak moc jsme je\u0161t\u011b nep\u0159ipraven\u00ed. Ale zas na druhou stranu je lep\u0161\u00ed to zjistit te\u010f, a ne po svatb\u011b.<\/em><\/div>\n
„M\u00e1m maturitu,“ usm\u011bje se tro\u0161ku. „Ale cesta k n\u00e1vrh\u00e1\u0159stv\u00ed nen\u00ed tak lehk\u00e1, nen\u00ed to jen tak ze dne na den se st\u00e1t n\u00e1vrh\u00e1\u0159em. Nav\u00edc, u\u017e jsem dlouho nekreslil\u2026“<\/div>\n
„Takhle na to nekoukej. Za\u010dni zase kreslit a uvid\u00ed\u0161, \u017ee ti to jde po\u0159\u00e1d. Pokud m\u00e1\u0161 talent, tak ti to p\u016fjde samo. Sta\u010d\u00ed zaj\u00edt do n\u011bjak\u00e9 agentury a uk\u00e1zat jim to. Zaujme\u0161 je jenom sv\u00fdm vzhledem, tak\u017ee se ur\u010dit\u011b kouknou i na tv\u00e9 n\u00e1vrhy,“ usm\u011bju se. „Ber to pozitivn\u011b. J\u00e1 chodil na soukromou podnikatelskou \u0161kolu, a co se ze m\u011b stalo\u2026“ Je lep\u0161\u00ed o tom snad ani nemluvit.<\/em><\/div>\n
„D\u011bkuju, Tomi,“ usm\u011bje se a pohlad\u00ed m\u011b po tv\u00e1\u0159i. „Ani jsem po tom v\u0161em o tomhle u\u017e neuva\u017eoval, abych se p\u0159iznal. Prost\u011b jsem svoje vzd\u011bl\u00e1n\u00ed zahodil.“<\/div>\n
„Kdy\u017e z\u00edtra bude\u0161 ve skladu, vyt\u00e1hni pap\u00edr a tu\u017eku a za\u010dni kreslit,“ zavrt\u00edm se spokojen\u011b a zase zav\u0159u o\u010di. „Nebudu podnikat s byty. Budeme m\u00edt vlastn\u00ed firmu. Koup\u00edm ti l\u00e1tku, se\u017eenu ti pracovn\u00edky a ty bude\u0161 n\u00e1vrh\u00e1\u0159. J\u00e1 se postar\u00e1m o prodej a n\u00e1klady.“ Hmm\u2026 To zn\u00ed dob\u0159e. Bude to lep\u0161\u00ed, ne\u017e pronaj\u00edmat byty. Jsem geni\u00e1ln\u00ed. Nav\u00edc ho budu m\u00edt po\u0159\u00e1d pod dohledem a budeme spolu. Ah\u2026 Mus\u00edm se pochv\u00e1lit. Jsem prost\u011b dobr\u00fd.<\/em> Spokojen\u011b se usm\u011bju.<\/div>\n
„Rad\u0161i spinkej, ty m\u016fj sn\u00edlku,“ pol\u00edb\u00ed m\u011b na \u010delo a pak si u\u017e lehne a zav\u0159e o\u010di tak\u00e9. V\u0161ak j\u00e1 mu je\u0161t\u011b uk\u00e1\u017eu.<\/p>\n

<\/em> BILL<\/p>\n

— O 4 m\u011bs\u00edce pozd\u011bji —<\/p>\n

„Je\u0161t\u011b ten l\u00edme\u010dek a jsi dokonal\u00fd,“ broukne mi Simone zezadu do ucha a stoupne si p\u0159ede m\u011b. Uprav\u00ed mi l\u00edme\u010dek u ko\u0161ile, urovn\u00e1 mi na z\u00e1dech sako a potom poodstoup\u00ed, abych se mohl v zrcadle cel\u00fd vid\u011bt. Prohl\u00e9dnu si s\u00e1m sebe. P\u0159ipad\u00e1m si jin\u00fd. Jako bych byl zase o n\u011bco dosp\u011blej\u0161\u00ed, a nen\u00ed divu, tohle je jedna z dal\u0161\u00edch velk\u00fdch kapitol m\u00e9ho \u017eivota.<\/div>\n

„D\u011bkuju v\u00e1m, za v\u0161echno,“ kouknu se na ni se slzami v o\u010d\u00edch. Pevn\u011b ji pak obejmu a vydechnu. „Asi to bude zn\u00edt sm\u011b\u0161n\u011b, ale\u2026 vid\u00edm ve v\u00e1s svou maminku. A v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee moje mamka by byla r\u00e1da za to, \u017ee pr\u00e1v\u011b v\u00e1s takhle beru,“ povzdechnu a zav\u0159u o\u010di. Ne, bre\u010det nesm\u00edm. Nejen kv\u016fli tomu, \u017ee m\u016fj make-up je dnes v\u00e1\u017en\u011b bezchybn\u00fd, ale hlavn\u011b kv\u016fli Simone. I kv\u016fli sob\u011b a Tomovi. Dnes je den, kdy se m\u00e1m sm\u00e1t a radovat, ne bre\u010det.<\/em><\/div>\n
„Oh, Bille,“ sev\u0159e m\u011b v objet\u00ed pevn\u011bji. „J\u00e1\u2026 ani nev\u00ed\u0161, jak moc pro m\u011b tohle znamen\u00e1. Bohu\u017eel ti maminku nikdy nenahrad\u00edm, ale budu se sna\u017eit alespo\u0148 o to, aby to bylo tak skv\u011bl\u00e9 jako dote\u010f. V\u00ed\u0161, v\u011b\u0159\u00edm tomu, \u017ee tvoje maminka i tat\u00ednek se na tebe te\u010f tam shora d\u00edvaj\u00ed a jsou py\u0161n\u00ed na to, jak\u00e9ho maj\u00ed syna,“ pohlad\u00ed m\u011b po z\u00e1dech. V ten okam\u017eik mi ste\u010de n\u011bkolik slz po tv\u00e1\u0159\u00edch. Tolik bych si p\u0159\u00e1l, aby tu moji rodi\u010de byli. Mo\u017en\u00e1 by se jim nel\u00edbilo, \u017ee se \u017een\u00edm, \u017ee si beru kluka, \u017ee jsem gay\u2026 Ale byli by tady. V\u011b\u0159\u00edm tomu, \u017ee hlavn\u011b mamka by m\u011b podpo\u0159ila.<\/p>\n

„T\u00edm si nejsem jist\u00fd, ale budu v\u00e1m v\u011b\u0159it, Simone,“ \u0161eptnu a ot\u0159u si opatrn\u011b tv\u00e1\u0159e a tro\u0161ku popot\u00e1hnu.<\/div>\n

„Ale no tak, nebre\u010d, te\u010f ne. V\u017edy\u0165 pr\u00e1v\u011b dnes je tv\u016fj velk\u00fd den,“ v\u011bnuje mi l\u00e1skypln\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b jednou v\u00e1m d\u011bkuju,“ d\u00e1m j\u00ed jemnou pusu na tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 za co,“ pousm\u011bje se a jen m\u011b pohlad\u00ed po vlasech, hned mi je tro\u0161ku urovn\u00e1. „No, ale te\u010f u\u017e jdu za Tomem. Vsad\u00edm se, \u017ee bude m\u00edt \u0161patn\u011b zapnut\u00e9 knofl\u00ed\u010dky u saka,“ zasm\u011bje se.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ zasm\u011bju se spole\u010dn\u011b s n\u00ed, „pozdravujte ho ode m\u011b,“ usm\u011bju se.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b budu, jen ho mus\u00edm udr\u017eet. U\u017e p\u0159edt\u00edm za tebou cht\u011bl j\u00edt,“ \u0159ekne.<\/div>\n
„Ne, jen a\u0165 si po\u010dk\u00e1,“ ucul\u00edm se. Simone jen pok\u00fdv\u00e1 hlavou a se sm\u00edchem odejde.<\/p>\n

Zhluboka se nadechnu a vydechnu. D\u00e1l se na sebe v zrcadle nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b d\u00edv\u00e1m. M\u00e1m na sob\u011b elegantn\u00ed oblek, ko\u0161ili b\u00edlou jako padl\u00fd sn\u00edh a kravatu v barv\u011b jemn\u00e9ho olemov\u00e1n\u00ed obleku. Vlasy jsem si nageloval do mohawku, ale nen\u00ed to \u017e\u00e1dn\u00fd extr\u00e9m. I l\u00ed\u010den\u00ed m\u00e1m jemn\u011bj\u0161\u00ed. Necht\u011bl jsem to nijak p\u0159eh\u00e1n\u011bt, dnes ne.<\/p>\n

P\u00ed\u0161e se 22. 4. 2011. V tento den se m\u016fj a Tom\u016fv \u017eivot spoj\u00ed, a to ofici\u00e1ln\u011b. Ano, dnes je den na\u0161\u00ed svatby. Ani mn\u011b se tomu nechce v\u011b\u0159it. I p\u0159esto, jak n\u00e1s oba tr\u00e1pilo, \u017ee tento den nadejde za p\u0159\u00edli\u0161 dlouhou dobu, naopak to hrozn\u011b rychle uteklo. Ne\u017e se v\u0161echno za\u0159\u00eddilo a p\u0159ipravilo, chvilku to trvalo. Nedok\u00e1\u017eu po\u0159\u00e1d uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee budu nosit jeho jm\u00e9no a on m\u00e9. Budu \u017eenat\u00fd, \u017eenat\u00fd s n\u00edm. J\u00e1 se dnes opravdu \u017een\u00edm.<\/em>Posad\u00edm se do k\u0159esla a zav\u0159u o\u010di. Nedoch\u00e1z\u00ed mi to. P\u0159ipad\u00e1 mi to, jako bych si sp\u00ed\u0161 ten oblek zkou\u0161el, v\u0161echno bych jen zkou\u0161el, ale nen\u00ed tomu tak. Dnes u\u017e se to stane, doopravdy stane, a u\u017e to nikdo nezru\u0161\u00ed. Mo\u017en\u00e1 je tohle rozhodnut\u00ed ukvapen\u00e9, ale j\u00e1 v\u00edm, \u017ee toho nikdy nebudu litovat. Miluju ho, a to nikdo a nic nezm\u011bn\u00ed. Zaj\u00edmalo by m\u011b, co se mu te\u010f asi hon\u00ed hlavou. Ale to se stejn\u011b nedozv\u00edm. Uvid\u00edme se a\u017e p\u0159i ob\u0159adu. Domluvili jsme se na tom, ale ani jeden z n\u00e1s netu\u0161il, jak to bude t\u011b\u017ek\u00e9 se nevid\u011bt. Chci u\u017e vid\u011bt, co m\u00e1 na sob\u011b, jak vypad\u00e1, jak mu to slu\u0161\u00ed. Tak r\u00e1d bych si u\u017e ulo\u017eil do pam\u011bti jeho tv\u00e1\u0159, jeho v\u00fdraz v dne\u0161n\u00ed den.<\/p>\n

<\/em> Ani nev\u00edm, jak dlouho tam takhle sed\u00edm. Z toho v\u0161eho p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed m\u011b vytrhne a\u017e to, jak se prudce otev\u0159ou a zav\u0159ou dve\u0159e.<\/div>\n

„Bille, je na \u010dase j\u00edt,“ usm\u011bje se na m\u011b mile Gordon. Sakra, je to tady.<\/em> Pootev\u0159u rty a trhan\u011b oddechnu.<\/div>\n
„U\u017e?“ \u0161eptnu. J\u00e1 se boj\u00edm, opravdu c\u00edt\u00edm, jak mi v \u017eil\u00e1ch koluje strach. Srdce mi bu\u0161\u00ed najednou rychleji, ruce i nohy se mi chv\u011bj\u00ed. Pomalu se zvednu z k\u0159esla a p\u0159ejdu ke Gordonovi. „Tom je u\u017e pry\u010d?“<\/div>\n
„Ano, u\u017e odjel se Simone,“ k\u00fdvne a vede m\u011b ven z pokoje. Ubytovali jsme se na t\u00fdden v hotelu. S Tomem jsme se toti\u017e rozhodli, \u017ee na\u0161e svatba bude venku, p\u0159esn\u011bji u mo\u0159e na \u00fatesu. Odlet\u011bli jsme do \u0160pan\u011blska. Bylo to tu n\u00e1dhern\u00e9.<\/div>\n
Vezmeme si v\u011bci a vyjdeme ven na chodbu. Gordon kr\u00e1\u010d\u00ed po\u0159\u00e1d p\u0159ede mnou jako n\u011bjak\u00fd m\u016fj bodyguard. Jakmile sjedeme v\u00fdtahem do p\u0159\u00edzem\u00ed, rozejdeme se ven z hotelu. U\u017e tam \u010dek\u00e1 auto s \u0159idi\u010dem. V\u0161echno bylo tak perfektn\u011b za\u0159\u00edzen\u00e9. Hlavn\u011b se nesm\u00ed nic pokazit. Do dne\u0161n\u00edho dne jsem se b\u00e1l ka\u017edi\u010dk\u00e9 sebemen\u0161\u00ed h\u00e1dky mezi mnou a Tomem. B\u00e1l jsem se, \u017ee mi najednou \u0159ekne, \u017ee si m\u011b nevezme. A j\u00e1 tou\u017e\u00edm po tom b\u00fdt s n\u00edm sv\u00e1z\u00e1n. Je\u0161t\u011b se za Gordonem se strachem v o\u010d\u00edch oto\u010d\u00edm, ale hned mi uk\u00e1\u017ee, abych si nasedl. Nezkou\u0161\u00edm nijak protestovat a nasednu si. Kdy\u017e se posad\u00ed i on, rozjedeme se na m\u00edsto kon\u00e1n\u00ed svatby. Sledoval jsem cestu. Najednou mi ut\u00edkala tak stra\u0161n\u011b pomalu. Posledn\u00ed okam\u017eiky svobody. Pchm, zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit. Ani mi nijak nevad\u00ed, \u017ee o svobodu p\u0159ijdu, ba naopak.<\/p>\n

<\/em> autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne TOM Po zbytek dne jsme spolu skoro nemluvili. Vlastn\u011b v\u016fbec. Bill koukal na televizi a j\u00e1, jeliko\u017e jsem nem\u011bl co d\u011blat, byl jsem na notebooku. Prohl\u00ed\u017eel jsem si r\u016fzn\u00e9 byty a domky jako dopoledne. N\u011bkter\u00e9 se mi<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[431],"tags":[],"class_list":["post-7080","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-who-am-i"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7080","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7080"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7080\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7080"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7080"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7080"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}