{"id":709,"date":"2018-02-27T16:00:00","date_gmt":"2018-02-27T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=703"},"modified":"2018-02-27T16:00:00","modified_gmt":"2018-02-27T15:00:00","slug":"scar-tissue-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2018\/02\/27\/scar-tissue-2\/","title":{"rendered":"Scar Tissue 2."},"content":{"rendered":"
autor: Chayenne7<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Spojenectv\u00ed<\/strong><\/div>\n
\n

Bill se st\u00e1le je\u0161t\u011b chv\u011bl, kdy\u017e ho Tom vyzvedl do n\u00e1ru\u010de a odnesl do jejich l\u016f\u017eka. Kdy\u017e ho opatrn\u011b polo\u017eil do m\u011bkk\u00fdch pokr\u00fdvek, Bill se okam\u017eit\u011b p\u0159eto\u010dil na bok a schoulil se do mal\u00e9ho klub\u00ed\u010dka. St\u00e1le m\u011bl je\u0161t\u011b na sob\u011b svou ve\u010dern\u00ed r\u00f3bu, ale takovou mali\u010dkost\u00ed se te\u010f necht\u011bl Tom zaob\u00edrat, a tak to nechal b\u00fdt.<\/p><\/div>\n

„Te\u010f spi\u2026“ \u0159ekl mu a dotkl se n\u011b\u017en\u011b jeho vlas\u016f.<\/div>\n
„A co ty?“ zeptal se Bill tenk\u00fdm hl\u00e1skem a pokradmu se na blon\u010fat\u00e9ho mlad\u00edka pod\u00edval. Tom se ho sna\u017eil sv\u00fdm \u00fasm\u011bvem ukonej\u0161it.<\/div>\n
„Za chv\u00edli. Nejd\u0159\u00edv se ale mus\u00edm p\u0159evl\u00e9knout.“<\/div>\n
\n

Uv\u011bdomil si, jak dlouho si musel v koupeln\u011b d\u00e1vat na \u010das, teprve a\u017e tehdy, kdy\u017e z n\u00ed vy\u0161el a zaslechl slab\u00e9 odfukov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 se oz\u00fdvalo zpod Billovy pokr\u00fdvky. P\u0159istoupil k posteli a dlouho u n\u00ed bez jedin\u00e9ho pohnut\u00ed prodl\u00e9val, shl\u00ed\u017eeje na sp\u00edc\u00ed postavu chlapce, na sv\u00e9ho man\u017eela. Bylo to tak neuv\u011b\u0159iteln\u011b d\u00e1vno, kdy s n\u011bk\u00fdm naposledy sd\u00edlel lo\u017ee, a\u017e se to tak\u0159ka zd\u00e1lo b\u00fdt pouh\u00fdm v\u00fdplodem jeho fantazie, jen vetch\u00fdm z\u00e1vanem \u010dehosi vzd\u00e1len\u00e9ho, a on se toho te\u010f up\u0159\u00edmn\u011b b\u00e1l. Bill vypadal tak nevinn\u011b a byl tak kr\u00e1sn\u00fd, obli\u010dej st\u00e1le je\u0161t\u011b zvlhl\u00fd schnouc\u00edmi slzami. Nebyl to Bill s\u00e1m o sob\u011b, z \u010deho Tomovi naskakovala hus\u00ed k\u016f\u017ee a z \u010deho se mu sv\u00edral \u017ealudek. Tom utkv\u011ble z\u00edral na z\u00e1plavu \u010dern\u00fdch vlas\u016f spadaj\u00edc\u00edch p\u0159es chlapcova ramena, a c\u00edtil, jak se jej op\u011bt zmoc\u0148uje nevolnost. Za\u010dal v\u0161e kolem sebe vid\u011bt rozmazan\u011b, ale mrknut\u00edm se op\u011bt donutil vr\u00e1tit do bezprost\u0159edn\u00ed p\u0159\u00edtomnosti. Sna\u017eil se soust\u0159edit pouze na Billa, na Billovu tv\u00e1\u0159, kter\u00e1 m\u011bla spojitost i s jeho tmav\u00fdmi vlasy. Bill. Tady to p\u0159ed n\u00edm byl Bill.<\/p><\/div>\n

\n

Trvalo to nejm\u00e9n\u011b dal\u0161\u00edch p\u00e1r minut, ne\u017e se vedle Billa kone\u010dn\u011b ulo\u017eil do postele. Kdy\u017e se pod n\u00edm zhoupla matrace, chlapec sebou pohnul a otev\u0159el o\u010di.<\/p><\/div>\n

„Tome?“ vypravil ze sebe ti\u0161e. Kdy\u017e se mu nedost\u00e1valo odpov\u011bdi a druh\u00fd mlad\u00edk na n\u011bj jen p\u0159em\u00edtav\u011b z\u00edral a p\u016fsobil u toho v\u00edce ne\u017e strnule, prot\u0159el si ospale o\u010di a k Tomovi se posunul o kousek bl\u00ed\u017e. „Je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku?“<\/div>\n
\n

Za posledn\u00ed dva m\u011bs\u00edce, kter\u00e9 spolu str\u00e1vili, se od sebe tak\u0159ka nehnuli. Byl to jejich z\u00e1vazek se alespo\u0148 trochu p\u0159ed zam\u00fd\u0161lenou svatbou vz\u00e1jemn\u011b poznat a Tom se m\u011bl nav\u00edc i postarat o to, aby se Bill obezn\u00e1mil s chodem domu Kaulitz\u016f. Zeza\u010d\u00e1tku bylo v\u0161e strojen\u00e9 a nep\u0159\u00edjemn\u00e9, jako kdy\u017e kole\u010dka d\u016fmysln\u00e9ho stroje pot\u0159ebuj\u00ed nejd\u0159\u00edve po\u0159\u00e1dn\u011b promazat, ne\u017e se zajedou do plynul\u00e9ho chodu. Brzy se v\u0161ak uk\u00e1zalo, \u017ee Bill nen\u00ed jen v\u00fdjime\u010dn\u011b kr\u00e1sn\u00fd po fyzick\u00e9 str\u00e1nce, ale je stejn\u011b tak i \u0161aramantn\u00ed a inteligentn\u00ed. Bylo to zji\u0161t\u011bn\u00ed, kter\u00e9 Toma po n\u011bjakou dobu znerv\u00f3z\u0148ovalo a m\u00e1tlo – absurdita cel\u00e9 t\u00e9 situace mu byla zcela nepochopiteln\u00e1, p\u0159edstava toho, \u017ee by se mu nakonec mohl jeho partner, vybran\u00fd pro n\u011bj otcem, i zal\u00edbit – ale jak postupn\u011b plynul \u010das, do\u0161lo mezi nimi k jak\u00e9musi souzn\u011bn\u00ed. Ob\u011bma jim podv\u011bdom\u011b do\u0161lo, \u017ee jsou sp\u00ed\u0161e spojenci ne\u017e nep\u0159\u00e1tel\u00e9, a \u017ee spolu mohou vytvo\u0159it jak\u00e9si pouto, \u010d\u00edm\u017e se jejich situace mohla ve fin\u00e1le st\u00e1t i snesitelnou.<\/p><\/div>\n

<\/div>\n
\n
A nyn\u00ed, kdy\u017e se Bill Toma optal, jestli se c\u00edtil dob\u0159e, p\u0159i\u0161lo Tomovi t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159irozen\u00e9 b\u00fdt k n\u011bmu up\u0159\u00edmn\u00fd a odpov\u011bd\u011bt podle pravdy.<\/div>\n
„Ne. Ani ne.“<\/div>\n
Bill pok\u00fdvl hlavou, \u017ee rozum\u00ed, a jeho dlouh\u00e9, \u0161t\u00edhl\u00e9 prsty se pevn\u011b obepnuly kolem pokr\u00fdvky, kterou si k sob\u011b p\u0159ivinul je\u0161t\u011b t\u011bsn\u011bji.<\/div>\n
„Mn\u011b u\u017e je mnohem l\u00e9pe,“ doznal Bill. Exotick\u00fd tvar jeho o\u010d\u00ed byl tak neskonale kr\u00e1sn\u00fd, \u017ee od nich Tom nebyl schopen odtrhnout sv\u016fj zrak. „Hrozn\u011b jsem se b\u00e1l.“<\/div>\n
„Te\u010f u\u017e se ale b\u00e1t nemus\u00ed\u0161,“ odv\u011btil Tom. Poc\u00edtil zni\u010dehonic pot\u0159ebu se k Billovi nat\u00e1hnout a dotknout se h\u0159betu jeho ruky, a kdy\u017e se k tomu nakonec i odhodlal, pocit, kter\u00fd v n\u011bm z\u016fstal, mu byl p\u0159\u00edjemn\u00fd. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed ale svou ruku rychle odt\u00e1hl.<\/div>\n
Bill mu v\u011bnoval ost\u00fdchav\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Co te\u010f s n\u00e1mi, Tome, bude? Je to sice\u2026 je to od tebe moc p\u011bkn\u00e9, \u017ee m\u011b nenut\u00ed\u0161 k tomu, abych\u2026“ odvr\u00e1til hanbou od Toma o\u010di a na tv\u00e1\u0159\u00edch mu vysko\u010dily rum\u011bnce, kter\u00e9 zap\u016fsobily i na Toma, jeho\u017e tv\u00e1\u0159e za\u010daly vz\u00e1p\u011bt\u00ed ho\u0159et tak\u00e9, „ale\u2026 to nep\u016fjde\u2026 nep\u016fjde to donekone\u010dna oddalovat\u2026 a tak\u2026“<\/div>\n
„Toho jsem si moc dob\u0159e v\u011bdom,“ Tom ho opatrn\u011b v jeho p\u0159em\u00edt\u00e1n\u00ed p\u0159eru\u0161il. „Nemus\u00ed\u0161 se strachovat. Prozat\u00edm je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku. A pozd\u011bji n\u011bco vymysl\u00edme, co \u0159\u00edk\u00e1\u0161?“<\/div>\n
\n

Bill ho sledoval obrovsk\u00fdma, d\u016fv\u011b\u0159iv\u00fdma o\u010dima a Tomovi vrtalo hlavou, jak je to mo\u017en\u00e9, \u017ee si za tak kr\u00e1tkou dobu z\u00edskal jeho naprostou d\u016fv\u011bru. Z\u00e1rove\u0148 si v\u0161ak musel p\u0159iznat, \u017ee ten pocit je b\u00e1je\u010dn\u00fd.<\/p><\/div>\n

„Tak dob\u0159e,“ za\u0161eptal Bill.<\/div>\n
Beze slova se na sebe jen chv\u00edli d\u00edvali, a\u017e bylo jejich ml\u010den\u00ed p\u0159eru\u0161eno Tomov\u00fdm n\u00e1vrhem.<\/div>\n
„Te\u010f zhasnu, ano?“ Bill p\u0159itak\u00e1n\u00edm souhlasil a pozoroval ka\u017ed\u00fd Tom\u016fv pohyb, kdy\u017e se nat\u00e1hl po vyp\u00edna\u010di. Pohltila je tma a na p\u00e1r dlouh\u00fdch vte\u0159in nevid\u011bli nic, ne\u017e jisk\u0159iv\u011b b\u00edl\u00e9 body tan\u010d\u00edc\u00ed na tmav\u00e9m pozad\u00ed. Kdy\u017e se z okoln\u00ed temnoty nakonec op\u011bt vyloupla kontura Billovy postavy, le\u017e\u00edc\u00ed a\u017e na druh\u00e9 stran\u011b postele, Tom si zlehka odka\u0161lal.<\/div>\n
„N\u011bkdy m\u00edv\u00e1m no\u010dn\u00ed m\u016fry. Omlouv\u00e1m se, jestli t\u011b to bude budit.“<\/div>\n
„To je v po\u0159\u00e1dku,“ zazn\u011bla Billova odpov\u011b\u010f a t\u00f3n jeho hlasu byl smutn\u00fd, t\u00e9m\u011b\u0159 jako by o\u010dek\u00e1val, \u017ee Tom zl\u00fdmi sny trp\u00edv\u00e1. Bill byl opravdu v\u0161\u00edmav\u00fd a m\u011bl i dar reflexe, Tom se ale na druhou stranu nemusel nikterak sna\u017eit svou du\u0161evn\u00ed tr\u00fdze\u0148 p\u0159ed Billem zast\u00edrat a napjat\u00e1 atmosf\u00e9ra mezi n\u00edm a Jorgem se dala taky jen st\u011b\u017e\u00ed ignorovat. A\u010dkoliv mohl o\u010dek\u00e1vat i te\u010f, \u017ee se bude ze sp\u00e1nku op\u011bt probouzet sv\u00fdm vlastn\u00edm k\u0159ikem, kter\u00fd mu v\u011bt\u0161inou rozdr\u00e1sal hrdlo a\u017e do ochrapt\u011bn\u00ed, p\u0159i probuzen\u00ed za rozb\u0159esku dal\u0161\u00edho r\u00e1na shledal, \u017ee tomu tentokr\u00e1te tak nebylo. Kdy\u017e otev\u0159el o\u010di, tak prvn\u00ed v\u011bc, kterou spat\u0159il, byla hebk\u00e1 ruka sv\u00edraj\u00edc\u00ed jeho pa\u017ei.<\/div>\n
\n

~~~(*)~~~<\/strong><\/div>\n

\n

Do j\u00eddeln\u00edho s\u00e1lu, kde u\u017e bylo v\u0161e prost\u0159eno ke sn\u00eddani, se\u0161el Tom toho r\u00e1na s\u00e1m. Kdy\u017e p\u0159ikazoval slu\u017eebn\u00e9, aby zanesla Billovi sn\u00eddani nahoru do lo\u017enice, d\u00e1val si z\u00e1le\u017eet, aby to sly\u0161el jasn\u011b a z\u0159eteln\u011b tak\u00e9 jeho otec.<\/p><\/div>\n

„Pot\u0159ebuje si odpo\u010dinout,“ \u0159ekl a zp\u0159\u00edma se pod\u00edval na sv\u00e9ho otce, kter\u00fd te\u010f pr\u00e1v\u011b spokojen\u011b usrk\u00e1val ze sv\u00e9ho \u0161\u00e1lku rann\u00ed k\u00e1vy.<\/div>\n
„Tak je to spr\u00e1vn\u011b,“ odv\u011btil Jorg, ale jeho odpov\u011b\u010f nebyla pochvalou, a u\u017e v\u016fbec nebyla adresov\u00e1na Tomovi.<\/div>\n
\n

Bill sed\u011bl v poma\u010dkan\u00e9m no\u010dn\u00edm \u00faboru na posteli, nohy zk\u0159\u00ed\u017een\u00e9 pod sebou a s nedo\u010dkavost\u00ed jemu vlastn\u00ed ji\u017e na Toma \u010dekal. Cel\u00e9 jeho byt\u00ed vibrovalo nejistotou a \u00fazkost\u00ed. Kdy\u017e ho Tom takto spat\u0159il, nedalo mu to, aby se na n\u011bj nepousm\u00e1l. To, \u017ee te\u010f z\u00e1m\u011brn\u011b oklam\u00e1val sv\u00e9ho otce, ho nap\u00e1jelo takovou energi\u00ed, jakou v sob\u011b u\u017e dlouho nepoci\u0165oval.<\/p><\/div>\n

„Otec nic netu\u0161\u00ed, “ ujistil Billa. „\u0158ekl jsem mu, \u017ee jsi po v\u010derej\u0161\u00ed noci je\u0161t\u011b zesl\u00e1bl\u00fd.“<\/div>\n
Bill zprudka z\u010dervenal. Tom se potichu zasm\u00e1l a p\u0159ejel n\u011b\u017en\u011b po Billov\u011b tv\u00e1\u0159i pokryt\u00e9 karm\u00ednem.<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem ti p\u016fvodn\u011b navrhnout, jestli by ses nemohl sna\u017eit trochu \u010dervenat a tv\u00e1\u0159it se stydliv\u011b, a\u017e se t\u011b na n\u00e1s otec za\u010dne sv\u00fdm nevyb\u00edrav\u00fdm zp\u016fsobem dot\u011brn\u011b vypt\u00e1vat, ale jak je vid\u011bt, v tomhle ohledu probl\u00e9my opravdu m\u00edt nebudeme.“<\/div>\n
Bill sv\u011bsil hlavu. „P\u0159ipad\u00e1m si tak hloup\u011b,“ sotva p\u00edpl. Tom ho chv\u00edli sledoval, a pak si povzdychl.<\/div>\n
„To nesm\u00ed\u0161. Za svou cudnost se styd\u011bt nemus\u00ed\u0161. Pouze ti, kte\u0159\u00ed jsou u\u017e sami nen\u00e1vratn\u011b a nav\u017edy zka\u017eeni, a potom je\u0161t\u011b ti, co nemaj\u00ed ani \u0161petku studu v t\u011ble, se j\u00ed dok\u00e1\u017eou vysm\u00edvat.“<\/div>\n
Bill se na n\u011bj stydliv\u011b usm\u00e1l.<\/div>\n
„To, co jsi pr\u00e1v\u011b \u0159ekl, bylo moc hezk\u00e9,“ pod\u00edval se zpoza sv\u00fdch hust\u00fdch \u0159as pokradmu na Toma.<\/div>\n
„Byly \u010dasy, kdy jsem cht\u011bl b\u00fdt b\u00e1sn\u00edkem,“ \u0159ekl mu Tom.<\/div>\n
„Opravdu?“<\/div>\n
„Ne, to ne, jen \u017eertuji.“<\/div>\n
Propukli v sm\u00edch a byl to jejich prvn\u00ed a opravdov\u00fd srde\u010dn\u00fd sm\u00edch z mnoha dal\u0161\u00edch, kter\u00e9 m\u011bly posl\u00e9ze je\u0161t\u011b n\u00e1sledovat.<\/div>\n
\n

~~~(*)~~~<\/strong><\/div>\n

\n

Nic je nemohlo slou\u010dit tak pevn\u011b a sbl\u00ed\u017eit tak rychle jako jejich vz\u00e1jemn\u011b sd\u00edlen\u00e9 tajemstv\u00ed. Jestli po dobu t\u011bch dvou m\u011bs\u00edc\u016f, kter\u00e9 p\u0159ed svatbou str\u00e1vili, spolu vych\u00e1zeli jen ze slu\u0161nosti a poddajnosti, proto\u017ee oba byli inteligentn\u00ed natolik, aby jim do\u0161lo, \u017ee nem\u011bli jin\u00e9ho v\u00fdchodiska, tak te\u010f u\u017e k sob\u011b poci\u0165ovali opravdovou n\u00e1klonnost, kter\u00e1 se u Billa prol\u00ednala s nesm\u00edrn\u00fdm vd\u011bkem, a Tom m\u011bl zase pot\u0159ebu neust\u00e1le Billa br\u00e1nit a chr\u00e1nit p\u0159ed otcem. Te\u010f u\u017e byli spojenci – spojenectv\u00ed jim p\u0159i\u0161lo jako re\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed a logi\u010dt\u011bj\u0161\u00ed definice jejich vztahu, ne\u017e samotn\u00e9 slovo man\u017eelstv\u00ed – kte\u0159\u00ed se spolu pustili do hazardn\u00ed hry, ji\u017e rozehr\u00e1li proti Jorgovi, a nakonec i proti cel\u00e9mu sv\u011btu, jeho\u017e n\u00e1roky a p\u0159ekroucen\u00e9 hodnoty je proti jejich vlastn\u00ed v\u016fli uvrhly do t\u00e9to situace bez v\u00fdchodiska. A\u017e do okam\u017eiku jejich svatebn\u00ed noci je u\u017e\u00edral pocit bezmoci, te\u010f jim ale jejich tajn\u00e9 rebelstv\u00ed dod\u00e1valo neskute\u010dnou s\u00edlu a ov\u00edjelo je pr\u016fhledn\u00fdm z\u00e1vojem \u010dehosi, \u010demu se snad dalo \u0159\u00edkat kamar\u00e1dstv\u00ed, a co by za jin\u00fdch okolnost\u00ed ani nem\u011blo \u0161anci vzniknout.<\/p><\/div>\n

\n

Jejich tajemstv\u00ed \u0161lo maskovat tak dokonale. Nemuseli se toti\u017e nutit hr\u00e1t divadlo, a tak \u0161ance, \u017ee by n\u011bkoho napadlo, \u017ee n\u011bco nen\u00ed v po\u0159\u00e1dku, byla minim\u00e1ln\u00ed. Chovat se k sob\u011b slu\u0161n\u011b bylo jejich povinnost\u00ed novoman\u017eel\u016f, ale to, jak v\u00fdborn\u011b jim to spolu \u0161lo, bylo tak do o\u010d\u00ed bij\u00edc\u00ed, \u017ee to muselo ka\u017ed\u00e9mu sta\u010dit jako o\u010dividn\u00fd d\u016fkaz \u00fasp\u011b\u0161nosti jejich svazku. Nikoho nemohlo napadnout, \u017ee za zav\u0159en\u00fdmi dve\u0159mi jejich soukrom\u00ed se mezi nimi nic fyzick\u00e9ho nikdy neud\u00e1lo. Kdy\u017e byli spolu sami, sna\u017eili se ze v\u0161ech sil z jejich interakce vylou\u010dit i ten sebemen\u0161\u00ed prvek sexuality. Nikdy se p\u0159ed sebou nep\u0159evl\u00e9kali, nikdy spolu nesd\u00edleli koupelnu, a i kdy\u017e si byli bl\u00edzc\u00ed, tak jejich doteky nebyly ni\u010d\u00edm jin\u00fdm, ne\u017e n\u00e1strojem k poskytnut\u00ed vz\u00e1jemn\u00e9ho klidu, pohody a uvoln\u011bn\u00ed. Jejich st\u0159\u00eddm\u00e9 polibky byly letm\u00e9, cudn\u00e9 a nevinn\u00e9.<\/p><\/div>\n

\n

Na ve\u010d\u00edrc\u00edch a jin\u00fdch spole\u010densk\u00fdch ud\u00e1lostech, kter\u00fdch se museli z\u00fa\u010dast\u0148ovat, v\u017edy p\u016fsobili naprosto kouzeln\u011b. Tom v\u017edy Billa chytil kolem \u0161t\u00edhl\u00e9ho pasu, za\u0161eptal mu n\u011bco do ucha a pot\u00e9 ho letmo pol\u00edbil na sp\u00e1nek. Ka\u017ed\u00fd, kdo je vid\u011bl, bu\u010f zelenal z\u00e1vist\u00ed – kdy\u017e si musel s\u00e1m p\u0159iznat smutnou realitu sv\u00e9ho vlastn\u00edho dohodnut\u00e9ho man\u017eelstv\u00ed bez l\u00e1sky – nebo jim to v m\u00e9n\u011b \u010dast\u00fdch p\u0159\u00edpadech ze srdce i p\u0159\u00e1l, domn\u00edvaje se, \u017ee se st\u00e1le je\u0161t\u011b na sv\u011bt\u011b d\u011bj\u00ed z\u00e1zraky a dva se mohou m\u00edt i r\u00e1di, a pogratuloval jim ke \u0161t\u011bst\u00ed. Georg Listing a Gustav Sch\u00e4fer, Tomovi dva nejbli\u017e\u0161\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9 a d\u016fv\u011brn\u00edci, jim nahr\u00e1vali na ruku a na ve\u0159ejnosti si z jejich o\u010dividn\u00e9 n\u00e1klonnosti p\u0159ed ostatn\u00edmi nemilosrdn\u011b utahovali.<\/p><\/div>\n

„Hele, Kaulitzi, moc to nep\u0159eh\u00e1n\u011bj\u2026“ prohodil Georg jen tak na oko. „Ty star\u00e9 vykop\u00e1vky tady v\u00e1s budou cht\u00edt beztak za chv\u00edli utopit v m\u00edse pun\u010de\u2026 vy dv\u011b vrkaj\u00edc\u00ed hrdli\u010dky\u2026“<\/div>\n
„Ti p\u00e1prdov\u00e9 tady si ur\u010dit\u011b nevrzli od po\u010d\u00e1tku tohoto stolet\u00ed\u2026“ p\u0159ihr\u00e1l mu vz\u00e1p\u011bt\u00ed Gustav, \u0161ibalsky mrkl a oba pak vypukli v hur\u00f3nsk\u00fd sm\u00edch. Jejich \u0161k\u00e1dliv\u00e9 pozn\u00e1mky v\u017edy zaru\u010den\u011b p\u0159ivedly Billa do rozpak\u016f, a ten se pak pod n\u00e1tlakem pro n\u011bj nep\u0159\u00edjemn\u00e9 situace k Tomovi p\u0159imkl je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017ee, co\u017e \u0161k\u00e1dlen\u00ed jejich p\u0159\u00e1tel vystup\u0148ovalo o to v\u00edc.<\/div>\n
A\u010d ob\u011bma \u0161pr\u00fdma\u0159\u016fm p\u0159in\u00e1\u0161elo nezm\u011brn\u00e9 pot\u011b\u0161en\u00ed si ze sv\u00fdch p\u0159\u00e1tel takto st\u0159\u00edlet, ve skute\u010dnosti jim jejich \u0161ar\u00e1da jenom napom\u00e1hala utvrzovat strojenou fas\u00e1du jejich „dokonal\u00e9ho“ man\u017eelstv\u00ed. Tom je oba dob\u0159e znal ji\u017e od sv\u00e9ho d\u011btstv\u00ed a nebylo ud\u00e1losti v jeho \u017eivot\u011b, se kterou by se jim nemohl sv\u011b\u0159it, stejn\u011b tak jako i on byl bez z\u00e1bran vpu\u0161t\u011bn do t\u011bch nejintimn\u011bj\u0161\u00edch z\u00e1kout\u00ed jejich \u017eivota.<\/div>\n
\n

„Str\u010dil bych pro oba ruku do ohn\u011b, tak jim v\u011b\u0159\u00edm,“ ujistil Billa Tom, kdy\u017e vid\u011bl, jak jeho man\u017eel zbledl, kdy\u017e mu poprv\u00e9 do\u0161lo, \u017ee Georg s Gustavem o jejich tajemstv\u00ed v\u011bd\u00ed. Tom si Billa p\u0159ivinul do n\u00e1ru\u010de a vdechl mu do vlas\u016f: „Neboj, nikdy bych neriskoval to, co spolu sd\u00edl\u00edme. I oni maj\u00ed sv\u00e1 tajemstv\u00ed, co mus\u00ed st\u0159e\u017eit.“<\/p><\/div>\n

Billovi brzo do\u0161lo, jak se v\u011bci maj\u00ed, kdy\u017e jednoho letn\u00edho odpoledne spolu v\u0161ichni \u010dty\u0159i tr\u00e1vili \u010das relaxac\u00ed a odpo\u010dinkem. Uch\u00fdlili se do skvostn\u00e9ho, rozlehl\u00e9ho alt\u00e1nu, kter\u00fd se nach\u00e1zel a\u017e na sam\u00e9m konci parku. Byl vybaven pohodln\u00fdmi leno\u0161kami, z\u00e1plavou pol\u0161t\u00e1\u0159\u016f a jeho sloupov\u00ed bylo lemov\u00e1no dlouh\u00fdmi zlatob\u00edl\u00fdmi z\u00e1v\u011bsy. Tam je Bill spat\u0159il se l\u00edbat poprv\u00e9. Le\u017eel na leno\u0161ce, odd\u00e1val se odpoledn\u00edmu sp\u00e1nku a roze\u010dtenou knihu m\u011bl nedbale pohozenu p\u0159ed sebou, Tomovo sp\u00edc\u00ed, zlehka oddechuj\u00edc\u00ed t\u011blo k n\u011bmu bylo p\u0159ivinuto zezadu, kdy\u017e byl probuzen tich\u00fdm sm\u00edchem. Po otev\u0159en\u00ed o\u010d\u00ed spat\u0159il, jak se Georg nakl\u00e1n\u00ed ke Gustavovi, aby polapil jeho \u00fasta t\u011bmi sv\u00fdmi. Gustav se op\u00edral z\u00e1dy o pil\u00ed\u0159 alt\u00e1nu a b\u00edl\u00e9 povl\u00e1vaj\u00edc\u00ed z\u00e1v\u011bsy, vzdouvaj\u00edc\u00ed se v letn\u00edm v\u00e1nku, se p\u0159ichyt\u00e1valy k jejich t\u011bl\u016fm, zaobaluj\u00edc je do snov\u00e9ho z\u00e1motku ur\u010den\u00e9ho jen jim dv\u011bma. I kdy\u017e by pravidla slu\u0161n\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed Billa kdykoliv jindy ponoukala od nich odvr\u00e1tit sv\u016fj zrak, to, jak se dr\u017eeli a dot\u00fdkali se navz\u00e1jem, to, s jakou n\u011b\u017enost\u00ed Georg Gustava soust\u0159ed\u011bn\u011b l\u00edbal, mu to znemo\u017enilo. A oni si ho samoz\u0159ejm\u011b v\u0161imli, ale pak se na n\u011bj jen vl\u00eddn\u011b usm\u00e1li, st\u00e1le je\u0161t\u011b om\u00e1meni v\u00e1\u0161niv\u00fdm n\u00e1bojem jejich polibku.<\/div>\n
\n

„Tajemstv\u00ed,“ vy\u0159kl Georg nesly\u0161n\u011b a jen obrysy jeho pohybuj\u00edc\u00edch se rt\u016f Billovi nazna\u010dily v\u00fdznam toho slova. Pak na n\u011bj jedn\u00edm okem mrkl. Bill byl natolik p\u0159ekvapen, \u017ee se nezmohl na op\u011btov\u00e1n\u00ed jejich \u00fasm\u011bvu, jen n\u011bm\u011b p\u0159ik\u00fdvl, a t\u00edm to skon\u010dilo. Do\u0161lo mu, \u017ee byl pr\u00e1v\u011b Tomov\u00fdmi nejlep\u0161\u00edmi p\u0159\u00e1teli p\u0159ijat. Od tohoto okam\u017eiku mohli b\u00fdt i p\u0159ed n\u00edm stejn\u011b tak sv\u00ed, jako byli v\u017edy p\u0159ed Tomem.<\/p><\/div>\n

Na ve\u0159ejnosti se ale nikdy ni\u010deho kompromituj\u00edc\u00edho nedopou\u0161t\u011bli. Gustav byl \u017eenat, a to s Gretou Holsenbachovou, v\u00fdjime\u010dn\u011b to nep\u0159\u00edjemnou osobou, kterou nen\u00e1vid\u011bl s takov\u00fdm z\u00e1palem, \u017ee se se z\u00e1libou odd\u00e1val t\u011bm nejdetailn\u011bj\u0161\u00edm p\u0159edstav\u00e1m, ve kter\u00fdch se Greta st\u00e1vala opakovan\u011b ob\u011bt\u00ed smrteln\u00fdch nehod. Georg m\u011bl v tomhle ohledu v\u00edce \u0161t\u011bst\u00ed. M\u011bl mu\u017ee, docela pohledn\u00e9ho a vst\u0159\u00edcn\u00e9ho \u010dlov\u011bka, kter\u00fd jim u\u017e tak\u00e9 porodil jejich prvn\u00ed d\u00edt\u011b. Georg v\u011bd\u011bl, \u017ee kdyby u\u017e odnepam\u011bti nenosil ve sv\u00e9m srdci jen Gustava, tak by se dok\u00e1zal docela snadno do Benjamina zamilovat, ale jak se v\u011bci m\u011bly, tak se neust\u00e1le zm\u00edtal ve v\u00edru sv\u00e9 viny a \u0161patn\u00e9ho sv\u011bdom\u00ed. Zahrnoval Benjamina d\u00e1rky, aby mu vynahradil to, co mu s\u00e1m d\u00e1t nedok\u00e1zal, a stejn\u011b tak se i vzhl\u00ed\u017eel ve sv\u00e9m synovi Sa\u0161ovi, ale jeho srdce, to nav\u017edy pat\u0159ilo jen Gustavovi.<\/div>\n
\n

Tak u\u017e to v tom jejich sv\u011bt\u011b chodilo. Pouze hrstka vyvolen\u00fdch byla opravdu \u0161\u0165astn\u00e1, anebo skon\u010dila ve vztahu, ve kter\u00e9m sice chyb\u011bla l\u00e1ska, ale aspo\u0148 se se sv\u00fdm partnerem dok\u00e1zali m\u00edt r\u00e1di a navz\u00e1jem se respektovat. Georg s Gustavem se nikdy nezdr\u00e1hali dost\u00e1t sv\u00e9 povinnosti, kterou ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b m\u011bli. Z\u00e1rove\u0148 tu v\u0161ak bylo i n\u011bco v\u00edc, n\u011bco skute\u010dn\u00e9ho, k \u010demu se mohli v\u017edy vr\u00e1tit a co je nap\u00e1jelo \u017eivotn\u00ed vitalitou a d\u00e1valo smysl jejich existenci. A bylo to na nich vid\u011bt. To, jak jim z\u00e1\u0159ily o\u010di, jak neust\u00e1le opl\u00fdvali dobrou n\u00e1ladou, jak se to dok\u00e1zalo projevit na takov\u00e9 mali\u010dkosti, jakou byla nar\u016f\u017eov\u011bl\u00e1, zdrav\u00e1 barva jejich poko\u017eky. Byli n\u011bk\u00fdm milov\u00e1ni a mohli svou l\u00e1sku zp\u011bt op\u011btovat. V\u0161e ostatn\u00ed v jejich \u017eivot\u011b bylo jen rol\u00ed, kterou byli nuceni hr\u00e1t – fra\u0161kou spole\u010dnosti – a jak bezv\u00fdznamn\u00e1 byla ta p\u0159etv\u00e1\u0159ka v porovn\u00e1n\u00ed s t\u00edm, na \u010dem jim doopravdy z\u00e1le\u017eelo.<\/p><\/div>\n

\n

T\u00edm, \u017ee Tom se sv\u00fdmi p\u0159\u00e1teli str\u00e1vil skoro devaten\u00e1ct let sv\u00e9ho \u017eivota, taky v\u011bd\u011bl, jak se to v\u0161e za\u010d\u00ednalo projevovat. Byl schopen rozpoznat ty prvn\u00ed p\u0159\u00edznaky prozrazuj\u00edc\u00ed p\u0159\u00edtomnost \u0161t\u011bst\u00ed, a s\u00e1m te\u010f na sob\u011b s \u00fa\u017easem pozoroval, jak se za\u010d\u00edn\u00e1 m\u011bnit. Jeho poko\u017eka u\u017e nebyla tak sinale bled\u00e1, tv\u00e1\u0159e se mu zaoblily, jeho my\u0161lenky se ust\u00e1lily. To v\u0161e se dalo bez pochyby p\u0159ipsat jedin\u00e9 zm\u011bn\u011b v jeho \u017eivot\u011b – tomu, \u017ee m\u011bl po sv\u00e9m boku Billa, a \u017ee na prvn\u00edm m\u00edst\u011b se te\u010f p\u0159edev\u0161\u00edm v\u011bnoval jeho ope\u010dov\u00e1v\u00e1n\u00ed a zp\u0159\u00edjem\u0148ov\u00e1n\u00ed mu \u017eivota v nov\u00e9m dom\u011b. Vyza\u0159ovala z nich dokonal\u00e1 iluze pr\u00e1v\u011b nalezen\u00e9 ran\u00e9 l\u00e1sky a Tom si po n\u011bjak\u00e9m \u010dase uv\u011bdomil, \u017ee jedinou fal\u0161\u00ed v jejich h\u0159e byla jejich snaha oklamat Jorga, v\u0161e ostatn\u00ed, co mezi nimi bylo – jejich vz\u00e1jemn\u00e1 n\u00e1klonnost, bezprost\u0159ednost a lehkost, se kterou spolu dok\u00e1zali komunikovat, up\u0159\u00edmn\u00fd z\u00e1jem o to, aby se ten druh\u00fd c\u00edtil skv\u011ble – to v\u0161e bylo nehran\u00e9.<\/p><\/div>\n

\n

Bylo to vskutku n\u011b\u010d\u00edm, co se dalo t\u00e9m\u011b\u0159 nazvat l\u00e1skou, a Toma to zasko\u010dilo. Jenom to, \u017ee si musel p\u0159iznat, \u017ee je st\u00e1le je\u0161t\u011b schopen ve sv\u00e9m srdci k druh\u00e9mu \u010dlov\u011bku poc\u00edtit n\u011bhu, mu p\u016fsobilo muka, a on tr\u00e1vil dlouh\u00e9 hodiny nepokojn\u00fdm p\u0159evracen\u00edm se z boku na bok v temnot\u011b jejich lo\u017enice. Bill si na sd\u00edlen\u00e9 lo\u017ee zvykl u\u017e po p\u00e1r kr\u00e1tk\u00fdch dnech a dok\u00e1zal se v Tomov\u011b p\u0159\u00edtomnosti naprosto uvolnit, uv\u011bdomil si toti\u017e, \u017ee se Tom opravdu nechystal mezi nimi v posteli cokoliv iniciovat a taky si to pravd\u011bpodobn\u011b zni\u010dehonic ani nechystal rozmyslet. Tom se nebr\u00e1nil, kdy\u017e se Bill ve sp\u00e1nku nev\u011bdomky pod pokr\u00fdvkou p\u0159esunul a\u017e k n\u011bmu a oba nakonec skon\u010dili ve vz\u00e1jemn\u00e9m objet\u00ed.<\/p><\/div>\n

Ze za\u010d\u00e1tku to v\u0161e d\u011blal jen z povinnosti, proto\u017ee cht\u011bl Billovi zp\u0159\u00edjemnit a zjednodu\u0161it \u017eivot. Postupem \u010dasu v\u0161ak shledal, \u017ee to p\u0159estalo b\u00fdt n\u011b\u010d\u00edm, k \u010demu se musel nutit, a za\u010dal vn\u00edmat Billovo t\u011blo, ve sp\u00e1nku p\u0159itiskl\u00e9 k jeho boku, jako n\u011bco p\u0159\u00edjemn\u00e9ho, i p\u0159esto, \u017ee to v n\u011bm probouzelo bolestn\u00e9 vzpom\u00ednky. T\u00edha Billovy hlavy na jeho hrudi a tich\u00e9 pochrupov\u00e1n\u00ed pronikaj\u00edc\u00ed do jeho u\u0161\u00ed mu stejn\u011b ani ned\u00e1valo jinou mo\u017enost, ne\u017e se ke skute\u010dnosti, \u017ee u\u017e nen\u00ed s\u00e1m, postavit tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159. I kdy\u017e mu jeho byt\u00ed st\u00e1le je\u0161t\u011b p\u0159i\u0161lo tr\u00fdzniv\u00e9 a nespravedliv\u00e9, te\u010f u\u017e za n\u011bkoho nesl zodpov\u011bdnost. To, jak Billovi v\u011bnoval svou maxim\u00e1ln\u00ed pozornost, mu pom\u00e1halo v sob\u011b uml\u010det to, s \u010d\u00edm se nebyl schopen s\u00e1m vypo\u0159\u00e1dat.<\/div>\n
\n

Pochopiteln\u011b tu byla st\u00e1le je\u0161t\u011b hrozba vis\u00edc\u00ed nad jejich hlavami jako me\u010d Damokl\u016fv, hrozba nutnosti zplodit d\u00edt\u011b, ale i kdy\u017e v\u011bd\u011bli, \u017ee se tento z\u00e1drhel jen tak nikam nevypa\u0159\u00ed, rozhodli se jej ignorovat. Jorgovi nebude nikdy dop\u0159\u00e1no nat\u00e1hnout sv\u00e9 chamtiv\u00e9 pa\u0159\u00e1ty po tak vytou\u017een\u00e9m vnukovi, a\u0165 u\u017e mu\u017esk\u00e9ho pohlav\u00ed, nebo jak\u00e9mkoliv d\u00edt\u011bti v\u016fbec, to v\u0161e za p\u0159edpokladu, \u017ee Bill nep\u0159ekvap\u00ed dovedn\u00fdm kouskem ve stylu Panenky Marie, kouskem to\u0165 stejn\u011b z\u00e1zra\u010dn\u00fdm. Ale dosavadn\u00ed \u00fasp\u011bch jejich podvodu \u010dinil Toma bezstarostn\u00fdm. \u017dil v p\u0159\u00edtomnosti a ka\u017ed\u00e1 vte\u0159ina mu p\u0159i\u0161la jako mal\u00fd triumf. Byla to jeho pomsta, d\u011btinsk\u00e1 a sm\u011b\u0161n\u00e1, ale pomsta to byla, byla jeho a a\u017e dote\u010f mu byla up\u00edr\u00e1na.<\/p><\/div>\n

Neu\u0161lo mu, jak je Jorg neust\u00e1le sleduje, jak v hlav\u011b kalkuluje a hodnot\u00ed, a taky jak mu nejde pod nos, \u017ee mezi ob\u011bma chlapci panuje takov\u00fd soulad. Co Jorg od sv\u00e9ho syna o\u010dek\u00e1val, bylo slu\u0161n\u00e9 chov\u00e1n\u00ed v\u016f\u010di sv\u00e9mu choti – Tomova bezv\u00fdhradn\u00e1 poslu\u0161nost a spln\u011bn\u00ed v\u0161ech otcov\u00fdch p\u0159\u00e1n\u00ed byly koneckonc\u016f naprostou samoz\u0159ejmost\u00ed a Tom by si nikdy nedovolil sabotovat otcovy pl\u00e1ny – ale tohle?\u2026 kdyby bylo jen na Jorgovi, tak by se Tomovi nedostalo ani za nehet \u0161t\u011bst\u00ed a spokojenosti z toho, co mu jeho man\u017eelstv\u00ed s Billem jednozna\u010dn\u011b poskytovalo. K tomu v\u0161emu je\u0161t\u011b to, \u017ee se z mlad\u00e9ho Tr\u00fcmpera vyklubal hoch neoby\u010dejn\u00e9 kr\u00e1sy a Jorg Kaulitz byl v\u00edce ne\u017e popuzen.<\/div>\n
\n

Bill s Tomem se tu a tam o jejich probl\u00e9mu bavili – jak taky jinak? Pozice, ve kter\u00e9 se ocitli a ze kter\u00e9 nebylo \u00faniku, jim p\u0159i\u0161la ne\u0159e\u0161iteln\u00e1. Jak pomalu ub\u00edhal \u010das, situace se u\u017e d\u00e1l ignorovat nedala. Kdy\u017e byli spolu sami, bavili se o v\u0161em mo\u017en\u00e9m. Bill jejich spole\u010dn\u00e9 chvilky str\u00e1ven\u00e9 rozhovory vy\u017eadoval a m\u011bl je moc r\u00e1d. V\u016fbec mu nevadilo, \u017ee byl t\u00edm jedin\u00fdm, kdo hovo\u0159il, a Tom jeho vodop\u00e1du slov v\u011bt\u0161inou jen ml\u010dky naslouchal. Tom byl opravdu pozorn\u00fdm poslucha\u010dem. Na Billovi mu jednak z\u00e1le\u017eelo, ale taky i proto, \u017ee v\u011bt\u0161inou s\u00e1m nem\u011bl co \u0159\u00edct.<\/p><\/div>\n

\n

„Jsem r\u00e1d, \u017ee nemus\u00edme\u2026 v\u0161ak v\u00ed\u0161\u2026 ale to ne kv\u016fli tob\u011b\u2026“ za\u010dal Bill jednoho ve\u010dera, kdy\u017e byli na jedn\u00e9 ze sv\u00fdch pravideln\u00fdch proch\u00e1zek po parku. Jejich obl\u00edbenou trasou byl chodn\u00edk vedouc\u00ed kolem komplexu font\u00e1n or\u00e1movan\u00fdch nes\u010detn\u00fdmi sochami v neoklasick\u00e9m stylu. „Jsi opravdu pohledn\u00fd a jsi ke mn\u011b taky neskonale hodn\u00fd, Tome. J\u00e1 bych si ani za dan\u00fdch okolnost\u00ed nemohl p\u0159\u00e1t v\u00edc. Kdy\u017e mi \u0159ekli, \u017ee si budu muset vz\u00edt mu\u017ee, tak jsem se d\u011bsn\u011b strachoval\u2026 P\u0159edstavoval jsem si n\u011bjak\u00e9ho star\u00e9ho, odporn\u00e9ho \u010dlov\u011bka a\u2026 tolik jsem se nabre\u010del\u2026 „<\/p><\/div>\n

Bill sv\u00edral ve sv\u00fdch dlan\u00edch Tomovu ruku, a jak vedle sebe pomalu kr\u00e1\u010deli vp\u0159ed, jejich ramena se o sebe ot\u00edrala rytmem jejich ch\u016fze. Byl n\u00e1dhern\u00fd letn\u00ed ve\u010der a v\u0161ude kolem nich pableskovala sv\u011bt\u00e9lka tan\u010d\u00edc\u00edch svatoj\u00e1nk\u016f. V okam\u017eic\u00edch, jako byl tento, Tomovi nic nechyb\u011blo. Dok\u00e1zal se uvolnit a neust\u00e1l\u00e1 nervozita a nap\u011bt\u00ed, kter\u00e9 v \u017ealude\u010dn\u00ed partii norm\u00e1ln\u011b poci\u0165oval, a je\u017e zap\u0159\u00ed\u010di\u0148ovaly chronickou nevolnost, te\u010f o n\u011bco povolily. Mohl se zhluboka nadechnout vo\u0148av\u00e9ho letn\u00edho vzduchu. Na znamen\u00ed toho, \u017ee rozum\u00ed, a \u017ee \u010dek\u00e1 na dal\u0161\u00ed Billova slova, stiskl chlapcovu ruku.<\/div>\n
\n

„Jak dlouho jsi vlastn\u011b v\u011bd\u011bl o tom, \u017ee si bude\u0161 muset vz\u00edt mu\u017ee p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e mi t\u011b vybrali?“ zeptal se Tom a p\u0159it\u00e1hl si Billa bl\u00ed\u017e ke sv\u00e9mu t\u011blu.<\/p><\/div>\n

Chlapec ze sebe vypustil rozt\u0159esen\u00fd povzdech.<\/div>\n
„U\u017e jsem to v\u011bd\u011bl n\u011bjakou dobu, ale moc dlouho zase ne. Jednu dobu se hovo\u0159ilo, a dokonce i vyjedn\u00e1valo o prospektu man\u017eelky, ale to bylo jen kr\u00e1tce. Potom p\u0159i\u0161lo na v\u0161echny ty mu\u017ee. Jeden kandid\u00e1t st\u0159\u00eddal druh\u00e9ho, ale j\u00e1 jsem je nikdy nevid\u011bl, ani jsem se s nimi nemusel osobn\u011b sej\u00edt. To rozhodnut\u00ed bylo ale definitivn\u00ed a rodi\u010de mi pak \u0159ekli, \u017ee mi bude pod\u00e1v\u00e1n Elix\u00edr, abych mohl ot\u011bhotn\u011bt a posl\u00e9ze i porodit d\u00edt\u011b. S t\u00edm jsem se i dok\u00e1zal sm\u00ed\u0159it, v\u00ed\u0161\u2026“ chlapc\u016fv hlas se chv\u011bl, i kdy\u017e jeho t\u011blo bylo v Tomov\u011b objet\u00ed zcela uvoln\u011bn\u00e9. „Nikdy m\u011b \u017eeny nep\u0159itahovaly, ale je mi teprve sedmn\u00e1ct a\u2026 je\u0161t\u011b nikdy jsem\u2026 s nik\u00fdm jsem je\u0161t\u011b nikdy\u2026 ch\u00e1pe\u0161, co t\u00edm chci \u0159\u00edct, Tome?“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ano.“<\/div>\n
„L\u00edbal jsem se ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b jen jednou jedinkr\u00e1t. Bylo to na jednom ve\u010d\u00edrku a star\u0161\u00ed bratr jednoho z m\u00fdch p\u0159\u00e1tel si m\u011b odvedl do tmav\u00e9ho kouta a tam\u2026 bylo to p\u0159\u00edjemn\u00e9 a tenkr\u00e1t jsem si taky uv\u011bdomil, \u017ee \u017eeny nejsou nic pro mne\u2026 ale byl to jen polibek\u2026 nic v\u00e1\u017en\u00e9ho a pak, pak jsem m\u011bl z\u010distajasna\u2026 o\u010dek\u00e1valo se ode mne, abych se\u2026 a to s naprosto ciz\u00edm \u010dlov\u011bkem?“<\/div>\n
Kdy\u017e jeho hlas utichl, p\u0159istihl se, jak nerv\u00f3zn\u011b \u017ed\u00edm\u00e1 ve sv\u00fdch dlan\u00edch lem ruk\u00e1vu Tomovy ko\u0161ile. Tom ho pro uklidn\u011bn\u00ed pol\u00edbil zlehka na sp\u00e1nek.<\/div>\n
„Ty p\u0159ece v\u00ed\u0161, Bille, \u017ee mi m\u016f\u017ee\u0161 ve v\u0161em naprosto d\u016fv\u011b\u0159ovat.“<\/div>\n
„J\u00e1 ti v\u011b\u0159\u00edm, ale nem\u016f\u017eeme donekone\u010dna jen p\u0159edst\u00edrat. Jestli brzy neot\u011bhotn\u00edm, tak\u2026“<\/div>\n
„N\u011bjak to vy\u0159e\u0161\u00edme,“ za\u0161eptal mu Tom. „Neboj se, v\u0161echno bude v po\u0159\u00e1dku. To ti slibuji.“<\/div>\n
\n

Byla to ale jen plan\u00e1 slova \u00fat\u011bchy a oba to ve skrytu sv\u00e9 du\u0161e dob\u0159e v\u011bd\u011bli. I tak se jimi Bill nechal ukol\u00e9bat poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e na dan\u00e9 t\u00e9ma zavedli \u0159e\u010d. Bill m\u011bl pot\u0159ebu o v\u0161em hovo\u0159it, a to za ka\u017ed\u00e9 situace, proto\u017ee i p\u0159es bohat\u00fd program jejich spole\u010densk\u00e9ho \u017eivota si p\u0159ipadal mnohdy osam\u011ble a Tom si toho byl v\u011bdom. Tam to byl ve\u010d\u00edrek, tam zase recepce, byli zv\u00e1ni na ko\u0148sk\u00e9 dostihy, nav\u0161t\u011bvovali operu\u2026 a i b\u011bhem poklidn\u00fdch, doma vz\u00e1cn\u011b str\u00e1ven\u00fdch dn\u016f byli ve spole\u010dnosti G\u00e9\u010dek, jak jim Tom s oblibou \u0159\u00edk\u00e1val, kte\u0159\u00ed si vz\u00e1p\u011bt\u00ed Tomova nov\u00e9ho chot\u011b obl\u00edbili a\u017e natolik, \u017ee jej z\u00e1m\u011brn\u011b zatahovali do v\u0161ech mo\u017en\u00fdch bl\u00e1znivin, je\u017e se jim namanuly. Bill byl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 hodn\u00fd a vst\u0159\u00edcn\u00fd na to, aby jim dok\u00e1zal \u0159\u00edct ne, a tak, kdy\u017e byl zase od Toma n\u011bkam un\u00e1\u0161en, poohl\u00e9dl se jen p\u0159es rameno a v\u011bnoval sv\u00e9mu choti posledn\u00ed, zoufale bezmocn\u00fd pohled. Kdy\u017e byl v\u0161ak posl\u00e9ze Tomovi op\u011bt navr\u00e1cen, b\u00fdval v\u017edy ve skv\u011bl\u00e9 n\u00e1lad\u011b, i kdy\u017e mnohdy vypadal, jako by byl kom\u00ednem prolet\u011bl.<\/p><\/div>\n

\n

N\u011bkdy byli nav\u0161t\u011bvov\u00e1ni Billovou rodinou. P\u0159ijeli jeho rodi\u010de, ale takov\u00e1 setk\u00e1n\u00ed byla v\u017edy jen chladn\u00e1 a form\u00e1ln\u00ed. Posadili se poka\u017ed\u00e9 s Tomov\u00fdm otcem v sal\u00f3nu k \u010daji a tlachali o ni\u010dem, zat\u00edmco Bill bez jedin\u00e9ho mrknut\u00ed hled\u011bl strnule do pr\u00e1zdna nebo na slo\u017eit\u00e9 vzory marock\u00fdch koberc\u016f pokr\u00fdvaj\u00edc\u00edch podlahu sal\u00f3nu, a z\u00e1rove\u0148 si p\u0159idr\u017eoval na sv\u00fdch kolenou \u0161\u00e1lek s \u010dajem. Po \u010daji se mu\u017ei uchylovali k rozhovor\u016fm o sv\u00fdch obchodech a Tom, jako\u017eto zasv\u011bcen\u00fd do finan\u010dn\u00edch transakc\u00ed Kaulitz\u016f, je musel n\u00e1sledovat, a\u010dkoliv ho to sam\u00e9ho jen pram\u00e1lo zaj\u00edmalo. Bill se svou matkou se pov\u011bt\u0161inou odebrali na proch\u00e1zku do parku, b\u011bhem kter\u00e9 byl zcela jist\u011b t\u00e1z\u00e1n, jak spl\u0148uje sv\u00e9 man\u017eelsk\u00e9 povinnosti v\u016f\u010di Tomovi. Po odpoledn\u00edch str\u00e1ven\u00fdch t\u00edmto zp\u016fsobem se pak Bill \u010dasto stahoval s\u00e1m do sebe, byl zamlkl\u00fd a zasmu\u0161il\u00fd a dlouh\u00e9 hodiny tr\u00e1v\u00edval vyj\u00ed\u017e\u010fkami na koni, z nich\u017e se vrac\u00edval dom\u016f a\u017e pozd\u011b za soumraku.<\/p><\/div>\n

Jedinou v\u00fdjimkou, kdy m\u011bl Bill o\u010dividn\u011b radost z n\u011b\u010d\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvy, bylo, kdy\u017e k nim zav\u00edtal jeho p\u0159\u00edtel Andreas. Byl to vysok\u00fd mlad\u00edk se sn\u011bhov\u011b b\u00edl\u00fdmi vlasy, kter\u00fd s\u00e1m poch\u00e1zel ze z\u00e1mo\u017en\u00e9 rodiny, a s Billem se znal ji\u017e od d\u011btstv\u00ed. Vyr\u016fstali spolu a \u0159\u00edkali si \u00fapln\u011b v\u0161e, a tak Toma nikterak nep\u0159ekvapilo, kdy\u017e se Bill zm\u00ednil o tom, \u017ee by i on r\u00e1d p\u0159iznal Andreasovi pravdu o nich dvou.<\/div>\n
„U\u017e mu nedok\u00e1\u017eu lh\u00e1t. A ani s\u00e1m nechci. On to nikomu nepov\u00ed,“ s naprostou jistotou \u0159ekl Bill ti\u0161e. „Ty d\u016fv\u011b\u0159uje\u0161 Georgovi a Gustavovi a\u017e za pr\u00e1h smrti? J\u00e1 zase d\u016fv\u011b\u0159uji Andreasovi.“<\/div>\n
\n

Tom si moc dob\u0159e uv\u011bdomoval, jak pokryteck\u00e9 by to od n\u011bj bylo, kdyby toto privilegium Billovi odm\u00edtl d\u00e1t. I on pot\u0159eboval d\u016fv\u011brn\u00edka, n\u011bkoho, komu by se se v\u0161\u00edm mohl sv\u011b\u0159it, a jeho p\u0159\u00e1telstv\u00ed s Andreasem bylo koneckonc\u016f jedin\u00fdm d\u016fv\u011brn\u00fdm p\u0159\u00e1telsk\u00fdm vztahem, kter\u00fd Bill kdy poznal, kdy\u017e opomenul ten svou povahou zvl\u00e1\u0161tn\u00ed svazek, kter\u00fd te\u010f sd\u00edlel s Tomem, a potom je\u0161t\u011b vzkv\u00e9taj\u00edc\u00ed p\u0159\u00e1telstv\u00ed s G\u00e9\u010dky. A Tomovi se Andreas nakonec i zamlouval. Obl\u00edbil si ho okam\u017eit\u011b p\u0159i jejich prvn\u00edm setk\u00e1n\u00ed, tak\u017ee v tomhle ohledu mohlo b\u00fdt v\u0161e v naprost\u00e9m po\u0159\u00e1dku. A z\u00edskal t\u00edm i daleko v\u00edc. Byl p\u0159ece v kruhu p\u0159\u00e1tel, se kter\u00fdmi sd\u00edlel sv\u00e9 tajemstv\u00ed a p\u0159ed kter\u00fdmi nemusel nic skr\u00fdvat. To bylo pro Toma obrovskou \u00falevou, a u\u017e jenom ta mu za to v\u0161e st\u00e1la.<\/p><\/div>\n

\n

V Tomov\u011b \u017eivot\u011b se v\u0161ak bohu\u017eel ukr\u00fdvalo mnohem v\u00edc tajemstv\u00ed, ne\u017e si kdy byli Andreas s Billem v\u016fbec schopni p\u0159edstavit, a ta si Tom cht\u011bl ponechat jenom s\u00e1m pro sebe.<\/p><\/div>\n

Alespo\u0148 prozat\u00edm.<\/p>\n

autor: Chayenne7<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: modrozelenka<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\n

original<\/span><\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Chayenne7 Spojenectv\u00ed Bill se st\u00e1le je\u0161t\u011b chv\u011bl, kdy\u017e ho Tom vyzvedl do n\u00e1ru\u010de a odnesl do jejich l\u016f\u017eka. Kdy\u017e ho opatrn\u011b polo\u017eil do m\u011bkk\u00fdch pokr\u00fdvek, Bill se okam\u017eit\u011b p\u0159eto\u010dil na bok a schoulil se do mal\u00e9ho klub\u00ed\u010dka. St\u00e1le m\u011bl je\u0161t\u011b na<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[694],"tags":[],"class_list":["post-709","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-scar-tissue"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/709","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=709"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/709\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=709"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=709"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=709"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}