{"id":7090,"date":"2012-01-17T16:00:00","date_gmt":"2012-01-17T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7071"},"modified":"2012-01-17T16:00:00","modified_gmt":"2012-01-17T15:00:00","slug":"cizinec-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/01\/17\/cizinec-10\/","title":{"rendered":"Cizinec 10."},"content":{"rendered":"
autor: Helie<\/strong><\/div>\n
\"\" <\/div>\n
<\/div>\n
Bill sed\u011bl za oknem a sledoval, jak se k zemi sn\u00e1\u0161\u00ed velk\u00e9 kapky. Kropily p\u0159\u00edrodu v\u0161ude kolem, listy strom\u016f se oh\u00fdbaly pod jejich t\u00edhou. Na nebi visela t\u011b\u017ek\u00e1 temn\u011b \u010dern\u00e1 mra\u010dna. V\u0161echno to m\u011blo negativn\u00ed dopad na jeho n\u00e1ladu. C\u00edtil se otup\u011bl\u00fd, nesv\u016fj, nic se mu necht\u011blo d\u011blat. Dokonce i Tomovy opakovan\u00e9 v\u00fdzvy, jestli se s n\u00edm nechce j\u00edt zahr\u00e1t n\u011bjakou spole\u010denskou hru, zam\u00edtal. Jen sed\u011bl u okna a z\u00edral ven. Vedle n\u011bj le\u017eel na zemi rozpl\u00e1cnut\u00fd Scotty. Nech\u00e1val se hladit a ob\u010das, kdy\u017e se mu n\u011bkter\u00fd pohyb Billovy ruky skute\u010dn\u011b zal\u00edbil, spokojen\u011b zamru\u010del.<\/p>\n

Tom st\u00e1l kousek od nich a sledoval je. D\u00e9\u0161\u0165 mu nikdy nep\u0159i\u0161el nijak extra zaj\u00edmav\u00fd, mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b kv\u016fli tomu, \u017ee ho v Anglii bylo tolik. Bill pozoruj\u00edc\u00ed d\u00e9\u0161\u0165 byl daleko sympati\u010dt\u011bj\u0161\u00edm objektem ke sledov\u00e1n\u00ed. St\u00e1l tak dlouho, dokud mu pomalu neza\u010d\u00ednaly d\u0159ev\u011bn\u011bt nohy.<\/div>\n

„Stejn\u011b si mysl\u00edm, \u017ee d\u011bl\u00e1\u0161 chybu,“ promluvila kousek vedle n\u011bj Simone. Nadsko\u010dil deset centimetr\u016f nad zem. Nev\u011bd\u011bl o n\u00ed, dokud nepromluvila.<\/div>\n
„U\u017e ne, mami… Pros\u00edm.“<\/div>\n
„Nechci se s tebou h\u00e1dat, Tome… Jen… N\u011bco na tom chlapci m\u011b d\u011bs\u00ed. Je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. A pak to jeho tetov\u00e1n\u00ed,“ ot\u0159\u00e1sla se Simone. Nem\u011bla tetov\u00e1n\u00ed v oblib\u011b a \u010dasto d\u011bkovala Bohu, \u017ee jej\u00ed syn z\u016fstal pouze u ozdoby ve rtu. Kdyby byl Bill jej\u00ed syn, brzy by ji z n\u011bj trefil \u0161lak. „Nechci, aby sis to bral jakkoliv osobn\u011b. Za tu dobu, co jsem se vr\u00e1tila dom\u016f, jsem stihla post\u0159ehnout<\/em>, \u017ee nem\u00e1 cenu v \u010demkoliv ti br\u00e1nit. Jen si pros\u00edm t\u011b prvn\u011b rozmysli, co chce\u0161 ud\u011blat, ne\u017e to skute\u010dn\u011b ud\u011bl\u00e1\u0161. Zamysli se nad t\u00edm, Tomi, a j\u00e1 budu spokojen\u00e1. Nau\u010d\u00edm se s n\u00edm \u017e\u00edt, ty to v\u00ed\u0161…“ Tom zara\u017een\u011b p\u0159ik\u00fdvl. Simone se na n\u011bj v\u0159ele usm\u00e1la, pol\u00edbila ho na tv\u00e1\u0159 a vr\u00e1tila se zp\u011bt k n\u00e1plni sv\u00e9ho dne.<\/div>\n
\n
\n

Tom st\u00e1l st\u00e1le na sv\u00e9m m\u00edst\u011b a p\u0159em\u00fd\u0161lel o tom, co mu Simone \u0159ekla. V\u011bd\u011bl, \u017ee jej\u00ed slova m\u011bla b\u00fdt m\u00ed\u0159ena proti Billovi, ale on je rozebral p\u0159esn\u011b v opa\u010dn\u00e9m sm\u011bru. V\u00e1hav\u00fdm houpav\u00fdm krokem se roze\u0161el k oknu a sedl si na podlahu vedle Billa.<\/p><\/div>\n

„Ahoj,“ za\u0161eptal. Scotty vymr\u0161til hlavu ze zem\u011b. Kdy\u017e si v\u0161iml \u00fasm\u011bv\u016f na tv\u00e1\u0159\u00edch chlapc\u016f, zanad\u00e1val si pro sebe na jejich bezohlednost a polo\u017eil hlavu zp\u011bt na zem. Bill odtrhl zrak od vody padaj\u00edc\u00ed z nebe a k\u00fdvl na Toma.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, docela jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel o tom mu\u017ei, o Cizinci<\/em>. Po\u0159\u00e1d chce\u0161 zjistit, co je za\u010d, vi\u010f?“ Bill nech\u00e1pav\u011b p\u0159ik\u00fdvl. „A\u017e p\u0159estane pr\u0161et, nebo alespo\u0148 nebude pr\u0161et tak siln\u011b, mohli bychom j\u00edt zp\u00e1tky do prav\u00e9ho k\u0159\u00eddla… a porozhl\u00e9dnout se tam,“ navrhl Tom. Bill vykulil o\u010di a za\u010dal se divoce rozhl\u00ed\u017eet kolem sebe. Pl\u00e1cal kolem sebe rukama; hledat sv\u016fj blok.<\/p>\n

Kdy\u017e ho nena\u0161el, pobou\u0159en\u011b zafrkal. Obo\u010d\u00ed se mu st\u00e1hlo do jedn\u00e9 linie. Otev\u0159el \u00fasta, aby alespo\u0148 pohybem rt\u016f Tomovi nast\u00ednil, co se mu hon\u00ed hlavou. Pomalu h\u00fdbal rty, a ani\u017e by si to uv\u011bdomoval, zatla\u010dil na hlasivky. Zarazil se uprost\u0159ed pohybu, kdy\u017e z n\u011bj vy\u0161el zvuk podobn\u00fd d\u00e1ven\u00ed. P\u0159ekvapen\u011b zamrkal. Poulil o\u010di a z\u00edral na Toma, jako by nev\u011bd\u011bl, co si m\u00e1 po\u010d\u00edt. Tom se p\u0159i pohledu na n\u011bj rozesm\u00e1l. Vypadal tak naprosto ztracen\u011b. Kdy\u017e se uklidnil, kone\u010dn\u011b mu do\u0161lo, co se vlastn\u011b stalo. Nad\u0161en\u011b se nap\u0159\u00edmil a sev\u0159el v dlan\u00edch Billovy ruce. Donutil ho, aby se mu d\u00edval do o\u010d\u00ed. Kdy\u017e si z\u00edskal Billovu stoprocentn\u00ed pozornost, promluvil: „Tvoje hlasivky funguj\u00ed.“ Artikuloval pomalu a z\u0159eteln\u011b. Byla to jednoduch\u00e1 v\u011bta a on ji p\u0159ednesl, jako kdyby vysv\u011btloval \u0161estilet\u00e9mu d\u00edt\u011bti, \u017ee jedna plus jedna jsou dv\u011b a ne t\u0159i. „Tak\u017ee to znamen\u00e1, \u017ee je to pouze o tv\u00e9 v\u016fli, jestli bude\u0161 mluvit nebo ne.“ Bill mu visel o\u010dima na rtech, ale kdy\u017e tohle pronesl, odm\u00edtav\u011b zakroutil hlavou.<\/p>\n

Vstal z podlahy a pro\u0161mejdil minim\u00e1ln\u011b dva pokoje, ne\u017e na\u0161el, co hledal. Je\u0161t\u011b za ch\u016fze napsal Tomovi vzkaz.<\/div>\n

„Nem\u016f\u017eu mluvit, pochop to.“<\/em><\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1, kdybys skute\u010dn\u011b cht\u011bl promluvit, povedlo by se ti to. Nechce\u0161 to alespo\u0148 zkusit?“ zeptal se jemn\u011b Tom. Tak moc cht\u011bl sly\u0161et Bill\u016fv hlas… Bill zakroutil hlavou. Mluven\u00ed se mu zd\u00e1lo jako probo\u0159en\u00ed dal\u0161\u00ed zdi, jako dal\u0161\u00ed nov\u00e1 zku\u0161enost. U\u017e si zvykl na to, co zde pro\u017e\u00edval, a necht\u011bl to zat\u00edm nijak m\u011bnit. Cht\u011bl o sob\u011b zjistit n\u011bco v\u00edc, to ano, ale necht\u011bl nic m\u011bnit. Tom pok\u00fdval hlavou. Byl zklaman\u00fd. Doufal, \u017ee alespo\u0148 kv\u016fli n\u011bmu se Bill pokus\u00ed n\u011bco \u0159\u00edct. Ten v\u0161ak jen sklopil hlavu a d\u00edval se ven na kapky de\u0161t\u011b, jak bubnuj\u00ed do oken.<\/p>\n

\u00b0\u00b0*\u00b0\u00b0<\/p>\n

„Skute\u010dn\u011b tu chce\u0161 n\u011bco hledat? Je tu neuv\u011b\u0159iteln\u00fd bordel,“ zaksichtil se Tom. St\u00e1li ve dve\u0159\u00edch star\u00e9 pracovny v prav\u00e9m k\u0159\u00eddle Broken Manor. Bill se nad\u0161en\u011b rozhl\u00ed\u017eel kolem. Fascinovala ho p\u0159edstava, \u017ee u\u017e dnes by se o sob\u011b mohl dozv\u011bd\u011bt n\u011bco v\u00edc. V ruce \u017emoulal obr\u00e1zek mu\u017ee, kter\u00fd tu na\u0161el p\u0159ed p\u00e1r dny. Cizinec<\/em>…<\/div>\n

„Ano, chci,“<\/em> napsal Bill na blo\u010dek, ani\u017e by z ruky obr\u00e1zek pustil. Tom se sna\u017eil ch\u00e1pat, jak moc d\u016fle\u017eit\u00e9 to pro Billa mus\u00ed b\u00fdt, ale kdy\u017e vid\u011bl, jak je v\u0161echno pokryt\u00e9 tlustou vrstvou prachu, m\u011bl sto chut\u00ed odej\u00edt.<\/div>\n
„Simone \u0159\u00edkala, \u017ee sem za p\u00e1r dn\u00ed p\u0159ijede \u00faklidov\u00e1 \u010deta a oprav\u00e1\u0159i. U\u017e jsme se shodli na tom, \u017ee nejsem odsud. Nikdo se nesm\u00ed dozv\u011bd\u011bt m\u00e1 tajemstv\u00ed, rozum\u00ed\u0161? Nem\u016f\u017eu tu jen tak nechat mo\u017en\u00e9 informace o sob\u011b, ani\u017e bych je p\u0159ed t\u00edm s\u00e1m vid\u011bl. Vlastn\u011b by celkov\u011b bylo dost \u0161patn\u00e9, kdyby n\u011bkdo pojal podez\u0159en\u00ed.“<\/em><\/div>\n
„Rozum\u00edm,“ p\u0159ik\u00fdvl Tom a \u0161t\u00edtiv\u011b p\u0159ejel po h\u0159bet\u011b zapr\u00e1\u0161en\u00e9 knihy. P\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl had\u0159\u00edkem po v\u0161ech knih\u00e1ch, kter\u00e9 mu p\u0159i\u0161ly do ruky, a doufal, \u017ee v jejich n\u00e1zvech najde n\u011bco zaj\u00edmav\u00e9ho, aby tohle divn\u011b ponur\u00e9 m\u00edsto mohli co nejd\u0159\u00edv opustit.<\/p>\n

I Bill se dal do hled\u00e1n\u00ed. Zasedl ke star\u00e9mu pracovn\u00edmu stolu a znova \u0161acoval jeho z\u00e1suvky. Skl\u00e1dal v\u0161echny pap\u00edry na pracovn\u00ed desku stolu, aby je pro\u0161el podrobn\u011b. Kdy\u017e byly z\u00e1suvky pr\u00e1zdn\u00e9, za\u010dal se p\u0159ehrabovat v pap\u00edrech. Ty, kter\u00e9 se zd\u00e1ly b\u00fdt ned\u016fle\u017eit\u00e9, vkl\u00e1dal zp\u011bt do z\u00e1suvek. P\u0159ipadalo mu to jako znesv\u011bcov\u00e1n\u00ed n\u011b\u010d\u00edch tajemstv\u00ed, ale zv\u011bdavost byla siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e sv\u011bdom\u00ed. Sna\u017eil se, aby v\u0161echno vypadalo p\u0159esn\u011b tak, jako kdy\u017e sem p\u0159i\u0161li. Vnikali do ciz\u00edho soukrom\u00ed a on necht\u011bl, aby na to n\u011bkdo p\u0159i\u0161el. I kdy\u017e majitel t\u00e9hle m\u00edstnosti u\u017e byl nejsp\u00ed\u0161 d\u00e1vno pod zem\u00ed. O to hor\u0161\u00ed se jejich \u010diny zd\u00e1ly.<\/p>\n

„Na\u0161el jsi n\u011bco?“ zeptal se Tom po dobr\u00e9 hodin\u011b hled\u00e1n\u00ed. Na \u010dele mu perlil pot. Venku u\u017e d\u00e1vno p\u0159estalo pr\u0161et, a te\u010f do pokoje pronikaly paprsky slunce skrz u\u0161mudlan\u00e9 okno. Venku bylo ur\u010dit\u011b jako ve sklen\u00edku. I v pracovn\u011b se to sotva dalo sn\u00e1\u0161et. Bill zakroutil hlavou. Nena\u0161el absolutn\u011b nic. „Pokud tu byl n\u011bkdo jako ty, pak si ten, kter\u00fd nakreslil ten tv\u016fj obr\u00e1zek, ur\u010dit\u011b psal den\u00edk. Pochybuji, \u017ee by nezaznamen\u00e1val sv\u00e9 poznatky. Z\u0159ejm\u011b to byl vzd\u011blan\u00fd \u010dlov\u011bk a sna\u017eil se ho zkoumat.“<\/div>\n

„Tak\u017ee mus\u00edme naj\u00edt den\u00edk… Co to je?“<\/em><\/div>\n
„Kniha, kterou p\u00ed\u0161e \u010dlov\u011bk o sv\u00e9m \u017eivot\u011b. Zaznamen\u00e1v\u00e1 tam ka\u017ed\u00fd sv\u016fj den nebo nev\u0161edn\u00ed z\u00e1\u017eitek. Ob\u010das to m\u016f\u017ee b\u00fdt taky jako tv\u016fj blok. Prost\u011b m\u00edsto, kam si \u010dlov\u011bk zaznamen\u00e1v\u00e1 v\u011bci, na kter\u00e9 by mohl \u010dasem zapomenout, ale on si je chce uchovat v pam\u011bti.“<\/div>\n
„Ten \u010dlov\u011bk, kter\u00e9mu pat\u0159ila tahle pracovna, tu je\u0161t\u011b mus\u00ed m\u00edt n\u011bkde pokoj, kde spal. Mo\u017en\u00e1, kdy\u017e najdeme pokoj, najedeme i jeho vzpom\u00ednky…“<\/em> p\u0159em\u00fd\u0161lel Bill. Tom musel souhlasn\u011b p\u0159ik\u00fdvnout. Zd\u00e1lo se to jako dobr\u00fd n\u00e1pad, kdyby tu nebyl fakt, \u017ee prav\u00e9 k\u0159\u00eddlo Broken Manor m\u00e1 t\u0159i patra o pades\u00e1ti pokoj\u00edch.<\/p>\n

autor: Helie<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Helie Bill sed\u011bl za oknem a sledoval, jak se k zemi sn\u00e1\u0161\u00ed velk\u00e9 kapky. Kropily p\u0159\u00edrodu v\u0161ude kolem, listy strom\u016f se oh\u00fdbaly pod jejich t\u00edhou. Na nebi visela t\u011b\u017ek\u00e1 temn\u011b \u010dern\u00e1 mra\u010dna. V\u0161echno to m\u011blo negativn\u00ed dopad na jeho n\u00e1ladu. C\u00edtil<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[476],"tags":[],"class_list":["post-7090","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-cizinec"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7090","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7090"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7090\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7090"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7090"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7090"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}