{"id":710,"date":"2018-02-26T16:00:00","date_gmt":"2018-02-26T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=704"},"modified":"2018-02-26T16:00:00","modified_gmt":"2018-02-26T15:00:00","slug":"zaslepeni-14","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2018\/02\/26\/zaslepeni-14\/","title":{"rendered":"Zaslepen\u00ed 14."},"content":{"rendered":"
autor: Du\u0161inka<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
N\u00e1sledn\u00e9 ot\u0159esy<\/strong><\/div>\n
\n

I kdy\u017e v\u00e1ha tajemstv\u00ed byla z jeho ramen z v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti odstran\u011bna, Bill si svou svobodu je\u0161t\u011b nemohl zcela u\u017e\u00edt. Jeho matky jej po celou ned\u011bli pou\u010dovaly o tom, kdy bude vhodn\u00e9 se s Tomem v\u00eddat – v podstat\u011b nikdy – a jak by se m\u011bl chovat ve \u0161kole – co\u017e znamenalo vyh\u00fdbat se Tomovi tak moc, jak jen to bude mo\u017en\u00e9. Jejich rady byly dob\u0159e m\u00edn\u011bn\u00e9, a dokonce i pov\u011bt\u0161inou u\u017eite\u010dn\u00e9, ale Bill se n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem c\u00edtil b\u00fdt trochu podveden\u00fd. Dle toho, jak se Simone chovala, kdy\u017e jim prozradil sv\u00e9 tajemstv\u00ed, od n\u00ed Bill o\u010dek\u00e1val plnou podporu. Nyn\u00ed v\u0161ak, kdy\u017e nebyla v rozporu se svou partnerkou, zaujala mnohem striktn\u011bj\u0161\u00ed p\u00f3zu. V\u00eddat se s Tomem pouze po setm\u011bn\u00ed. Tom nemohl p\u0159ij\u00edt k nim dom\u016f. Nechodit spole\u010dn\u011b na ve\u0159ejnost, pokud nejsou mimo okres. Nemluvit s Tomem ve \u0161kole o ni\u010dem jin\u00e9m ne\u017e o \u00fakolech. Dokonce navrhly, aby si Bill ve sv\u00e9m telefonu zm\u011bnil Tomovo jm\u00e9no.<\/p><\/div>\n

\n

V\u0161echno to byly dobr\u00e9 rady, Bill to v\u011bd\u011bl, a a\u017e dote\u010f na spoustu t\u011bch v\u011bc\u00ed nedbal. Oni oba. V\u011bd\u011bl, \u017ee jeho matky pouze cht\u011bly zv\u00fd\u0161it jeho obez\u0159etnost, a Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee m\u00e1 \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee mu rand\u011bn\u00ed s Tomem nezak\u00e1zaly \u00fapln\u011b. Nicm\u00e9n\u011b Bill ani nev\u011bd\u011bl, pro\u010d s Tomem chod\u00ed, kdy\u017e s n\u00edm mohl mluvit jen po telefonu a mo\u017en\u00e1 tak jednou za \u010dtrn\u00e1ct dn\u00ed osobn\u011b.<\/p><\/div>\n

I p\u0159esto byl Bill ochotn\u00fd po\u010dkat. Tom za to st\u00e1l, a mimoto, \u0161koln\u00ed rok skon\u010d\u00ed d\u0159\u00edv, ne\u017e se nad\u011bje. Ta my\u0161lenka jej trochu d\u011bsila. Brzy si bude vyb\u00edrat vysokou \u0161kolu, p\u0159ipravovat se na odchod z domova\u2026 jak\u00fd to bude m\u00edt vliv na jeho a Tom\u016fv vztah? No, kdy\u017e u\u017e nic jin\u00e9ho, tak budou m\u00edt Skype.<\/div>\n
\n

„Ahoj Bille,“ pozdravila ho Marina, kdy\u017e ve\u0161la do Tomovy t\u0159\u00eddy. Bill vzhl\u00e9dl a m\u00e1vnul; Marina p\u0159i\u0161la a posadila se vedle n\u011bj. „Jsi v po\u0159\u00e1dku?“<\/p><\/div>\n

„Jo, pro\u010d?“<\/div>\n
„No, vypad\u00e1\u0161 trochu sklesle\u2026“ Odml\u010dela se a demonstrativn\u011b k\u00fdvla sm\u011brem k Tomovi.<\/div>\n
„Aha, tohle,“ zamumlal Bill, kdy\u017e si vzpomn\u011bl, \u017ee j\u00ed \u0159ekl, \u017ee se s Tomem roze\u0161li. „Jo, je to nep\u0159\u00edjemn\u00e9, ale\u2026“ Pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„Ale dneska ti to slu\u0161\u00ed,“ okomentovala Marina, a on se slab\u011b usm\u00e1l. O\u010dividn\u011b si toho v\u0161imla, zamra\u010dila se a kousla se do rtu. „Po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b\u2026?“<\/div>\n
„Co – mysl\u00ed\u0161, jestli se k n\u011bmu po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b chci vr\u00e1tit? Ne, ne, skon\u010dilo to. Jen sotva v\u016fbec o n\u011bco \u0161lo.“<\/div>\n
„Hmm.“ Marina pozvedla obo\u010d\u00ed, jako by tomu nev\u011b\u0159ila, ale zvedla se a na\u0161la svou \u017eidli, ani\u017e by \u0159ekla cokoliv dal\u0161\u00edho.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
***<\/strong><\/div>\n
\n

Ve st\u0159edu Bill z\u016fstal po vyu\u010dov\u00e1n\u00ed ve \u0161kole, a do prdele se v\u0161\u00edm, co mu jeho matky \u0159ekly, zamkl dve\u0159e Tomovy t\u0159\u00eddy a jen ho obj\u00edmal, snad cel\u00e9 hodiny. Nepot\u0159eboval slova nebo polibky nebo n\u011bjak\u00e9 city, jen Tomovu p\u0159\u00edtomnost, bl\u00edzko u n\u011bj, napl\u0148uj\u00edc\u00ed ho.<\/p><\/div>\n

Po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b se od sebe odt\u00e1hli, a Bill se usadil Tomovi na kl\u00edn\u011b, kde mu b\u011bhem jeho zn\u00e1mkov\u00e1n\u00ed pov\u011bd\u011bl v\u0161e, co \u0159\u00edkaly jeho matky. Moc toho spolu nenamluvili od chv\u00edle, co Tom v sobotu opustil Bill\u016fv d\u016fm, jeliko\u017e oba byli zanepr\u00e1zdn\u011bn\u00ed, a Bill nesporn\u011b pot\u0159eboval n\u011bjak\u00fd \u010das, aby v\u0161e zpracoval, a byl si jist\u00fd, \u017ee Tom pot\u0159eboval to sam\u00e9.<\/div>\n
\n

„Tak\u017ee co budeme d\u011blat na na\u0161em dal\u0161\u00edm rande?“ Zeptal se Tom, kdy\u017e odlo\u017eil stranou dal\u0161\u00ed stoh pap\u00edr\u016f, pot\u00e9, co oba u\u017e n\u011bjakou chv\u00edli ml\u010deli. Volnou rukou l\u00edn\u011b hladil vnit\u0159n\u00ed stranu Billova stehna.<\/p><\/div>\n

„Mo\u017en\u00e1 jen n\u011bjak\u00fd film u tebe doma,“ vzdychl Bill. „Kdy\u017e u\u017e te\u010f mus\u00edme v\u0161echno tak omezit.“<\/div>\n
„Tak je to stejn\u011b lep\u0161\u00ed,“ \u0159ekl Tom a p\u0159itulil se k Billovu rameni. „Up\u0159\u00edmn\u011b, jsem prost\u011b jen opravdu vd\u011b\u010dn\u00fd, \u017ee n\u00e1s tv\u00ed rodi\u010de nech\u00e1vaj\u00ed spolu chodit.“<\/div>\n
Bill si odfrkl. „Ale no tak, ony v\u011bd\u00ed, \u017ee u\u017e bych s nima nikdy nepromluvil, kdyby se n\u00e1s pokusily rozd\u011blit.“<\/div>\n
„Hmm, myslel jsem to sp\u00ed\u0161 tak, \u017ee jsem p\u0159ekvapen\u00fd, \u017ee n\u00e1s nech\u00e1vaj\u00ed spolu chodit, kdy\u017e jsi po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b ve \u0161kole. Kdyby \u0161lo o moje d\u00edt\u011b, \u0159ekl bych, aby alespo\u0148 po\u010dkalo, dokud neskon\u010d\u00ed \u0161koln\u00ed rok, v\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Jo, no, to byla slab\u00e1 chvilka na stran\u011b m\u00e9 m\u00e1my,“ p\u0159iznal Bill. „Jsem si jist\u00fd, \u017ee kdyby ona a KiKi byly od za\u010d\u00e1tku zajedno, byly by o hodn\u011b p\u0159\u00edsn\u011bj\u0161\u00ed. Jako t\u00fdm jsou p\u011bkn\u011b drsn\u00e9. Ka\u017ed\u00e1 zvl\u00e1\u0161\u0165 p\u0159\u00edli\u0161 ne. V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b se stejn\u011b m\u016f\u017eeme vid\u011bt jen ka\u017ed\u00fd druh\u00fd v\u00edkend\u2026 Toti\u017e, aspo\u0148 pokud o tom v\u011bd\u00ed.“ Bill se zazubil a naklonil se pro polibek, zat\u00edmco mu rukou vklouzl kolem krku.<\/div>\n
„Ale nebudou si myslet, \u017ee m\u011b v\u00edd\u00e1\u0161, kdy\u017e bude\u0161 po\u0159\u00e1d po vyu\u010dov\u00e1n\u00ed z\u016fst\u00e1vat d\u00e9le?“ Zeptal se Tom.<\/div>\n
„Ne, jsou zvykl\u00e9, \u017ee v\u011bt\u0161inou nechod\u00edm dom\u016f d\u0159\u00edv ne\u017e na ve\u010de\u0159i.“ Bill pokr\u010dil rameny a vstal z Tomova kl\u00edna. „A kdy u\u017e je o tom \u0159e\u010d, m\u00e1m dom\u00e1c\u00ed \u00fakoly, tak\u017ee mysl\u00edm, \u017ee p\u016fjdu k Andymu. Nav\u00edc mi m\u016f\u017ee d\u011blat alibi, kdy\u017e to budu pot\u0159ebovat.“<\/div>\n
„Okay\u2026 pusu?“ Tom popadl Billovy ruce a zvedl mu obli\u010dej vzh\u016fru pro polibek, se kter\u00fdm Bill \u0161\u0165astn\u011b spolupracoval. O p\u00e1r minut pozd\u011bji se rozpojili s napuchl\u00fdmi rty a z\u010dervenal\u00fdmi tv\u00e1\u0159emi, a v sou\u010dasn\u00e9 chv\u00edli spokojen\u00ed.<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Bill le\u017eel na z\u00e1dech a m\u017eoural o\u010dima, zat\u00edmco \u010detl text do hodiny historie; bylo to tak nudn\u00e9, \u017ee jeho mysl st\u00e1le klouzala pry\u010d a o\u010di m\u011bl nesoust\u0159ed\u011bn\u00e9. Nakonec frustrovan\u011b zast\u00e9nal a p\u0159ipl\u00e1cl si str\u00e1nky na \u010delo, jako by je snad mohl vst\u0159ebat osm\u00f3zou.<\/p><\/div>\n

„Hej, dej si pauzu a poj\u010f se mnou kreslit,“ zval ho Andreas. Bill \u0161el k Andreasovi dom\u016f, jak u\u017e \u0159ekl Tomovi, a spole\u010dn\u011b le\u017eeli na podlaze v jeho ob\u00fdvac\u00edm pokoji a kolem sebe m\u011bli nahromad\u011bn\u00e9 r\u016fzn\u00e9 \u0161koln\u00ed materi\u00e1ly.<\/div>\n
Dychtiv\u00fd po v\u00fdmluv\u011b k d\u011bl\u00e1n\u00ed n\u011b\u010deho jin\u00e9ho Bill odhodil pap\u00edry stranou a vylovil si z batohu skic\u00e1k. Vyt\u00e1hl tu\u017eku, kterou m\u011bl zastr\u010denou ve spir\u00e1le, a otev\u0159el si \u010distou str\u00e1nku. Okusoval gumu, zat\u00edmco sledoval Andrease, jak kresl\u00ed n\u011bco, co vypadalo jako lebka, a \u010dekal na inspiraci. Mysl se mu zatoulala zp\u00e1tky k Tomovi, jako to obvykle d\u011bl\u00e1vala, a on dostal n\u00e1pad nakreslit jejich lou\u010d\u00edc\u00ed polibek – sed\u00edc\u00ed Tom a Bill nakl\u00e1n\u011bj\u00edc\u00ed se k n\u011bmu, jejich dlan\u011b a rty spojen\u00e9. N\u011bkolik minut se usm\u00edval na pr\u00e1zdnou str\u00e1nku, ne\u017e se rozhodl do toho pustit – koneckonc\u016f, \u010demu to mohlo ubl\u00ed\u017eit? Nebylo to tak, jako by se snad skute\u010dn\u011b chystal nakreslit jeho a Toma. Budou to prost\u011b jen dva kluci. Nic alarmuj\u00edc\u00edho.<\/div>\n
\n

Jakmile Bill dokon\u010dil hrub\u00fd n\u00e1\u010drt, Andreas se naklonil, aby se pod\u00edval. „Roztomil\u00e9,“ \u0159ekl, a pot\u00e9 do Billa \u0161\u0165ouchl loktem. „S Georgem to za\u010d\u00edn\u00e1 b\u00fdt v\u00e1\u017en\u00e9?“<\/p><\/div>\n

„Huh?“<\/div>\n
„Chci \u0159\u00edct, \u017ee u\u017e jsme si ujasnili, \u017ee m\u00e1\u0161 sex, a \u017ee Georg je tv\u016fj \u00falovek na zavol\u00e1n\u00ed, tak\u017ee\u2026“ Odml\u010del se a sledoval, jak Billova tu\u017eka pracuje na detailech obli\u010dej\u016f. „A zub\u00ed\u0161 se na ten kousek pap\u00edru u\u017e asi p\u011bt minut. Tak\u017ee mus\u00ed\u0161 b\u00fdt s Georgem dost \u0161\u0165astn\u00fd.“<\/div>\n
Bill z\u010dervenal a zvedl svou tu\u017eku z pap\u00edru. „Pro\u010d mus\u00edm s n\u011bk\u00fdm chodit jen proto, \u017ee kresl\u00edm dva l\u00edbaj\u00edc\u00ed se kluky?“<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm\u2026 pro\u010d jsi kv\u016fli tomu tak tajupln\u00fd?“ Zeptal se Andreas. „Stejn\u011b ka\u017ed\u00fd v\u00ed, \u017ee mezi tebou a Georgem n\u011bco je.“ Bill se kousl do rtu a pokra\u010doval v kreslen\u00ed. Byl p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fd lh\u00e1\u0159, tak\u017ee bylo nejlep\u0161\u00ed nechat svou pusu zav\u0159enou. „Jedin\u011b\u2026 \u017ee bys nerandil s Georgem?“<\/div>\n
„Nev\u00edd\u00e1m se s nik\u00fdm,“ \u0159ekl Bill nakonec a odlo\u017eil tu\u017eku. „Jen nad t\u00edm r\u00e1d p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, v\u00ed\u0161?“<\/div>\n
Andreas v\u011bnoval Billovi dlouh\u00fd pohled, a Bill se na okam\u017eik b\u00e1l, \u017ee ho prokoukne – byla ta jeho le\u017e tak pr\u016fhledn\u00e1? Pravd\u011bpodobn\u011b. Ale nakonec se Andreas rozhodl nechat to b\u00fdt, pokr\u010dil rameny a uk\u00e1zal na svou kresbu. „Co mysl\u00ed\u0161? Vypad\u00e1 to dob\u0159e?“<\/div>\n
\n

„J\u00e1 nev\u00edm, Andy, v\u00e1\u017en\u011b ob\u010das uva\u017euju nad t\u00edm, co za v\u011bci se ti hon\u00ed hlavou,“ zavtipkoval Bill, a uk\u00e1zal na ka\u0148ku, kter\u00e1 vypadala, jako by se no\u0159ila z lebky. „Co je k \u010dertu tohle?“<\/p><\/div>\n

„No\u2026 vypad\u00e1 to cool.“ Andreas na\u0161pulil rty a za\u010dal ost\u0159it linie ka\u0148ky. Bill proto\u010dil o\u010di a vr\u00e1til se ke sv\u00e9 kresb\u011b, za\u010di\u0161\u0165oval linie dvou lid\u00ed a na celou konverzaci u\u017e zapomn\u011bl, kdy\u017e Andreas znovu promluvil.<\/div>\n
„\u0158ekl bys mi to, \u017ee? Kdybys s n\u011bk\u00fdm chodil? A mysl\u00edm t\u00edm chodil-chodil, ne to n\u011bco, co m\u00e1\u0161 s Georgem.“ Andreas \u0159\u00edkal takov\u00e9 v\u011bci jen vz\u00e1cn\u011b, v\u011bci, kter\u00e9 volaly po Z\u00e1konech P\u0159\u00e1telstv\u00ed – v\u011bci o tom b\u00fdt up\u0159\u00edmn\u00fd a dr\u017eet tajemstv\u00ed a v\u0161echno tohle. Obvykle b\u00fdval sp\u00ed\u0161 takov\u00fd \u0161a\u0161ek, tak\u017ee byl Bill p\u0159ekvapen\u00fd.<\/div>\n
Po chvilce zav\u00e1h\u00e1n\u00ed se setkal s Andreasov\u00fdm pohledem, pak pokr\u010dil rameny s pokusem o non\u0161alanci, jako by to nebylo nic neobvykl\u00e9ho. „Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee \u0159ekl, Andy. M\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed je tv\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed. A j\u00e1 v\u00edm, \u017ee stejn\u011b chce\u0161 v\u0161echno pro\u017e\u00edvat prost\u0159ednictv\u00edm m\u011b.“ Bill na sv\u00e9ho kamar\u00e1da hrav\u011b vystr\u010dil jazyk, a pak se vr\u00e1til ke sv\u00e9 kresb\u011b, a\u010dkoliv vnit\u0159n\u011b panika\u0159il.<\/div>\n
Bylo to t\u00e9m\u011b\u0159 ohromuj\u00edc\u00ed, jak dobr\u00fdm se st\u00e1val ve lhan\u00ed.<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Pokud si Bill myslel, \u017ee s nov\u00fdm pololet\u00edm se v\u011bci trochu zpomal\u00ed, pak se m\u00fdlil. Tom samoz\u0159ejm\u011b nalo\u017eil sv\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b obrovsk\u00fd n\u00e1klad pr\u00e1ce, a spole\u010dn\u011b se v\u0161\u00edm, co se Billovi v \u017eivot\u011b v posledn\u00ed dob\u011b d\u011blo, za\u010d\u00ednal b\u00fdt pozadu i v um\u011bn\u00ed. A to, \u017ee jeho matky nyn\u00ed o jeho vztahu s Tomem v\u011bd\u011bly, je\u0161t\u011b neznamenalo, \u017ee Bill\u016fv \u017eivot byl o n\u011bco m\u00e9n\u011b stresuj\u00edc\u00ed. Dopis od J\u00f6rga byl st\u00e1le bez odpov\u011bdi, le\u017eel na stole v jeho pokoji, a Corey byl v posledn\u00ed dob\u011b podez\u0159ele tich\u00fd, co\u017e Billa jen znepokojovalo.<\/p><\/div>\n

P\u0159esto Bill \u0161el do \u0161koly v p\u00e1tek se sv\u00fdm nyn\u00ed u\u017e obvykl\u00fdm make-upem a s p\u00e1rem bot na n\u00edzk\u00e9m podpatku, jen aby to tam trochu o\u017eivil. M\u011bl ze sebe dobr\u00fd pocit, sna\u017eil se naj\u00edt n\u011bjakou sebejistotu ve sv\u00e9m vzhledu, kdy\u017e u\u017e ne v jin\u00fdch oblastech sv\u00e9ho \u017eivota, a byl zcela nep\u0159ipraven\u00fd na to, co jej p\u0159iv\u00edtalo u jeho sk\u0159\u00ed\u0148ky.<\/div>\n
N\u011bkdo mu na dv\u00ed\u0159ka sk\u0159\u00ed\u0148ky vyryl slovo \u00b4teplou\u0161\u00b4. \u0160kr\u00e1bance byly m\u011blk\u00e9, ale po\u0161kodily barvu, tak\u017ee ven prosv\u00edtal st\u0159\u00edbrn\u00fd podklad. Bill se rozhl\u00e9dl, uva\u017eoval, jestli si toho n\u011bkdo v\u0161iml, a pak se rozhodl vz\u00edt to r\u00e1zn\u00fdm krokem. Nic moc dal\u0161\u00edho s t\u00edm d\u011blat nemohl. Otev\u0159el sk\u0159\u00ed\u0148ku, popadl sv\u00e9 v\u011bci, a znovu ji zav\u0159el, ignoroval p\u0159itom \u0161epot okolo. Nenech je, aby t\u011b dostali. Dr\u017e hlavu vzh\u016fru.<\/em><\/div>\n
\n

Bill zaslechl n\u011b\u010d\u00ed sm\u00edch, a pak dal\u0161\u00ed hlas, \u017eensk\u00fd, kter\u00fd odsekl: „P\u0159esta\u0148 se sm\u00e1t, nen\u00ed to vtipn\u00e9.“ Bill poc\u00edtil n\u00e1val trapnosti, a\u010dkoliv sp\u00ed\u0161e z reakce jeho spolu\u017e\u00e1k\u016f ne\u017e z \u010dehokoliv jin\u00e9ho.<\/p><\/div>\n

Kdy\u017e zahnul za roh, m\u00e1lem vb\u011bhl p\u0159\u00edmo do Toma. Sta\u010dil jeden rychl\u00fd pohled a zd\u00e1lo se, \u017ee Tom pochopil, \u017ee je Bill rozru\u0161en\u00fd; popadl jej za pa\u017ei a poslal mu nucen\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Bille, hledal jsem t\u011b. Poj\u010f se mnou.“<\/div>\n
Tom Billa odt\u00e1hl do nejbli\u017e\u0161\u00edho pr\u00e1zdn\u00e9ho prostoru, v tomto p\u0159\u00edpad\u011b do nepou\u017e\u00edvan\u00e9 m\u00edstnosti s kop\u00edrkou, pak zav\u0159el dve\u0159e a omotal kolem n\u011bj pa\u017ee. „Co se stalo?“ Zeptal se, kdy\u017e se k n\u011bmu Bill p\u0159itulil.<\/div>\n
„N\u011bkdo mi na sk\u0159\u00ed\u0148ku vyryl \u00b4teplou\u0161\u00b4 – bu\u010fme up\u0159\u00edmn\u00ed, nejsp\u00ed\u0161 to ud\u011blal Corey. To ale nen\u00ed to, co m\u011b skute\u010dn\u011b tr\u00e1p\u00ed, je to skute\u010dnost, \u017ee to m\u00fdm spolu\u017e\u00e1k\u016fm p\u0159ijde vtipn\u00e9.“<\/div>\n
„Oni se pravd\u011bpodobn\u011b nesm\u011bj\u00ed proto, \u017ee jim to p\u0159ijde vtipn\u00e9,“ \u0159ekl Tom, zat\u00edmco si Billa p\u0159it\u00e1hl do plnohodnotn\u00e9ho objet\u00ed.<\/div>\n
\n

To nebyla rada, kterou Bill o\u010dek\u00e1val, ale Tom to rozvinul, kdy\u017e spat\u0159il t\u00e1zav\u00fd v\u00fdraz na jeho tv\u00e1\u0159i. „Chci \u0159\u00edct, \u017ee ob\u010das v takov\u00fdchhle situac\u00edch, kdy nev\u00ed\u0161, jak odpov\u011bd\u011bt anebo t\u011b to rozru\u0161uje, pak v\u0161echno, co m\u016f\u017ee\u0161 d\u011blat, je ne\u0159\u00edct nic, anebo se sm\u00e1t a p\u0159edst\u00edrat, \u017ee t\u011b to nijak neobt\u011b\u017euje. N\u011bkte\u0159\u00ed z nich tam venku mo\u017en\u00e1 v\u011bd\u00ed, \u017ee to bylo \u0161patn\u00e9, ale sm\u00e1li se, proto\u017ee\u2026 mo\u017en\u00e1 jsou r\u00e1di, \u017ee jsi to ty a ne oni. Nebo se boj\u00ed. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee to opravdu nejsou povzbuzuj\u00edc\u00ed slova, ale nechci, aby sis myslel, \u017ee ka\u017ed\u00fd z nich je tv\u016fj nep\u0159\u00edtel. Mysl\u00edm, \u017ee m\u00e1\u0161 daleko v\u00edce spojenc\u016f, ne\u017e si uv\u011bdomuje\u0161.“<\/p><\/div>\n

Bill si nebyl jist\u00fd, jestli Tomov\u00fdm slov\u016fm v\u011b\u0159\u00ed, ale usoudil, \u017ee Tom je mnohem moud\u0159ej\u0161\u00ed ne\u017e on, a tak bylo nejsp\u00ed\u0161 bezpe\u010dn\u00e9 mu v\u011b\u0159it. Zvedl hlavu a pol\u00edbil jej, zah\u00e1kl p\u0159itom prsty do Tomova tri\u010dka. „Poj\u010fme zkusit tenhle v\u00edkend n\u011bco podniknout. Mo\u017en\u00e1 v ned\u011bli, pokud dostaneme z cesty v\u0161echny povinnosti.“<\/div>\n
„Rozhodn\u011b,“ \u0159ekl Tom, na jeho tv\u00e1\u0159i se roz\u0161i\u0159oval \u00fasm\u011bv a Bill ho s n\u00edm sd\u00edlel. „Te\u010f b\u011b\u017e do t\u0159\u00eddy. Nebudu t\u011b doprov\u00e1zet ven, jen pro jistotu.“ Tom Billa pustil, ten se s politov\u00e1n\u00edm odt\u00e1hl a str\u010dil do dve\u0159\u00ed. Nejd\u0159\u00edve vystr\u010dil hlavu, a pot\u00e9 zbytek t\u011bla, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee tak jen vypad\u00e1 daleko podez\u0159eleji. Kolem bylo jen p\u00e1r student\u016f a Bill kolem nich proklouzl bez pov\u0161imnut\u00ed.<\/div>\n
\n

B\u011bhem angli\u010dtiny si Bill d\u00e1val pozor, aby se kolem Toma choval norm\u00e1ln\u011b, dokonce i tro\u0161ku odm\u011b\u0159en\u011b; nesna\u017eil se zachytit jeho pohled, usm\u00edvat se na n\u011bj, anebo z\u016fstat po hodin\u011b. I p\u0159esto, navzdory sv\u00e9 snaze, jej Marina chytila za pa\u017ei, kdy\u017e odch\u00e1zeli, a po\u017e\u00e1dala ho, jestli by si mohli promluvit.<\/p><\/div>\n

„Jasn\u011b,“ \u0159ekl Bill s rozhodnut\u00edm z\u016fstat nenucen\u00fd; nejsp\u00ed\u0161 se jej jen cht\u011bla zeptat na n\u011bco ohledn\u011b toho plesu. Ale pohled na jej\u00ed tv\u00e1\u0159i Billovi prozradil n\u011bco jin\u00e9ho, stejn\u011b tak jako skute\u010dnost, \u017ee Billa zat\u00e1hla do z\u0159\u00eddkakdy nav\u0161t\u011bvovan\u00e9ho koutu vedle v\u011bdeck\u00e9 laborato\u0159e.<\/div>\n
„Tys mi lhal,“ za\u010dala tich\u00fdm hlasem a nijak obvi\u0148uj\u00edc\u00edm, ale definitivn\u011b roz\u010dilen\u00fdm. Zasko\u010den\u00fd Bill v prvn\u00ed chv\u00edli nereagoval. „O tv\u00e9m vztahu s n\u00edm,“ pokra\u010dovala, a a\u010dkoliv nezm\u00ednila Tomovo jm\u00e9no, nebylo pochyb, \u017ee t\u00edm myslela pr\u00e1v\u011b jeho.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026“ Bill nem\u011bl nic na svou obranu. „Jak to v\u00ed\u0161?“ Mo\u017en\u00e1 se z toho dok\u00e1\u017ee n\u011bjak vymluvit, dokonce i kdy\u017e zp\u016fsob, jak\u00fdm tu ot\u00e1zku polo\u017eil, jej usv\u011bd\u010doval.<\/div>\n
„Dneska r\u00e1no, kdy\u017e t\u011b odt\u00e1hl stranou. Nejd\u0159\u00edv jsem si myslela, \u017ee mu na tob\u011b prost\u011b po\u0159\u00e1d z\u00e1le\u017e\u00ed, ale pak jste se spolu odpl\u00ed\u017eili. Po\u0159\u00e1d jsem ti je\u0161t\u011b cht\u011bla dop\u0159\u00e1t pr\u00e1vo na pochybnosti, ale\u2026 moje zv\u011bdavost zv\u00edt\u011bzila a j\u00e1 v\u00e1s spolu sly\u0161ela mluvit.“<\/div>\n
\n

Bill se m\u00e1lem za\u010dal br\u00e1nit, kdy\u017e v tom si vzpomn\u011bl na pl\u00e1ny, kter\u00e9 si domlouvali, aby se mohli v ned\u011bli vid\u011bt. V\u0161echno ostatn\u00ed, co \u0159\u00edkali, bylo nevinn\u00e9. Kousl se do rtu, sna\u017eil se um\u00edstit Marinu ve sv\u00e9 mysli do rann\u00edch ud\u00e1lost\u00ed, a pak si uv\u011bdomil, \u017ee to byla ona, kdo jej br\u00e1nil. Zaklel.<\/p><\/div>\n

„M\u00e1\u0161 pravdu,“ utrousil. „Lhal jsem, ale\u2026 ale ud\u011blal jsem to z dobr\u00e9ho d\u016fvodu! Ty jsi jedin\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00fd o n\u00e1s v\u00ed\u2026“ Bill se odml\u010del, kdy\u017e kolem pro\u0161la u\u010ditelka, ale nev\u0161imla si jich. „\u2026 a tak jsem si myslel, \u017ee by prost\u011b bylo bezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed, kdyby sis myslela, \u017ee to skon\u010dilo.“ Nerv\u00f3zn\u011b se zatahal za vlasy a v duchu prosil, aby se na to pod\u00edvala z jeho pohledu. I kdy\u017e si on a Marina nebyli p\u0159\u00edli\u0161 bl\u00edzc\u00ed, tak necht\u011bl, aby na n\u011bj byla na\u0161tvan\u00e1. Byla to dokonale sladk\u00e1 d\u00edvka, kter\u00e1 si nezaslou\u017eila, aby j\u00ed n\u011bkdo lhal.<\/div>\n
„Myslel sis, \u017ee jsem lhala?“ Zeptala se Marina, a Billovi se provinile zkroutil \u017ealudek, kdy\u017e spat\u0159il, jak se j\u00ed za\u010daly lesknout o\u010di. „Opravdu sis myslel, \u017ee bych se ti pokusila ubl\u00ed\u017eit? Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it, \u017ee jsi mi nev\u011b\u0159il. Pro\u010d bych ti n\u011bco takov\u00e9ho d\u011blala?“<\/div>\n
Bill pro ni nem\u011bl \u017e\u00e1dnou odpov\u011b\u010f, a tak ne\u0159ekl nic. Marina zavrt\u011bla hlavou a oto\u010dila se. Bill se pro ni pokusil nat\u00e1hnout, p\u0159\u00e1l si, aby ji mohl n\u011bjak uklidnit, napravit to, ale u\u017e byla pry\u010d.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

„\u2026 pry\u010d. Nemysl\u00edm si, \u017ee n\u00e1s v\u016fbec sly\u0161\u00ed.“<\/p><\/div>\n

Ruka zamazan\u00e1 zelenou barvou zam\u00e1vala p\u0159ed Billov\u00fdm obli\u010dejem a on se probral z my\u0161lenek a pod\u00edval se na sv\u00e9 p\u0159\u00e1tele. Nat\u00e1lie m\u011bla v\u0161ude na sob\u011b barvu – typick\u00e9 pro jej\u00ed styl malov\u00e1n\u00ed – ale v n\u011bjak\u00e9m okam\u017eiku se jej\u00ed pl\u00e1tno p\u0159em\u011bnilo na Andrease. Jeho obli\u010dej byl nap\u016fl limetkov\u011b zelen\u00fd a jeho st\u0159apat\u00e9 blond vlasy m\u011bly v sob\u011b n\u011bkolik gumi\u010dek, d\u00edky kter\u00fdm tr\u010dely do v\u0161ech mo\u017en\u00fdch sm\u011br\u016f. Dokonce i kdy\u017e Bill p\u0159itom Nat\u00e1lii pozoroval, a\u017e nyn\u00ed si uv\u011bdomil, \u017ee ty gumi\u010dky pou\u017eila, jen aby mu vlasy udr\u017eela d\u00e1l od barvy. Prost\u011b si myslel, \u017ee se jen sna\u017e\u00ed, aby vypadal co nejv\u00edce sm\u011b\u0161n\u011b, jak jen to bylo mo\u017en\u00e9.<\/div>\n
„Je to k ni\u010demu,“ vzdychl Andreas. „H\u00e1d\u00e1m, \u017ee dneska to jsme jen my dva.“<\/div>\n
„Co? Co je k ni\u010demu?“<\/div>\n
„Ty!“ Nat\u00e1lie na n\u011bj uk\u00e1zala a m\u00e1zla mu trochu barvy na nos. Ani jej nenapadlo se odt\u00e1hnout, dokud nebylo p\u0159\u00edli\u0161 pozd\u011b. „Cel\u00fd ve\u010der jsi ztracen\u00fd n\u011bkde ve sv\u011bt\u011b sn\u016f.“<\/div>\n
\n

Byl p\u00e1te\u010dn\u00ed ve\u010der. Bill, Nat\u00e1lie a Andreas byli v Nat\u00e1liin\u011b sklep\u011b, p\u0159em\u011bn\u011bn\u00e9m na um\u011bleck\u00e9 studio, a poflakovali se. No, Nat\u00e1lie a Andreas spolu blbli, zat\u00edmco Bill byl st\u00e1le zaseknut\u00fd u Mariny. Napsal j\u00ed jednoduchou omluvu, proto\u017ee mu to opravdu<\/em> bylo l\u00edto, ale nic dal\u0161\u00edho k tomu nep\u0159idal, proto\u017ee nev\u011bd\u011bl, co dal\u0161\u00edho k tomu \u0159\u00edct, nebo jak to napravit. Cht\u011bl si o tom promluvit s rodi\u010di, ale usoudil, \u017ee to mohlo po\u010dkat na sobotu, jeliko\u017e m\u011bl kamar\u00e1dsk\u00e9 povinnosti.<\/div>\n

Povinnosti. To bylo to, co si za\u010d\u00ednal myslet o tr\u00e1ven\u00ed \u010dasu s Nat\u00e1li\u00ed a Andreasem. P\u0159ek\u00e1\u017eka v cest\u011b k v\u00edd\u00e1n\u00ed s Tomem. Byl s\u00e1m sebou znechucen\u00fd, \u017ee si n\u011bco takov\u00e9ho myslel, a sklopil pohled ke kolen\u016fm.<\/div>\n
„Bille, jsi v po\u0159\u00e1dku? N\u011bkdo um\u0159el nebo n\u011bco takov\u00e9ho?“ Zeptala se Nat\u00e1lie, zn\u011blo to nap\u016fl sarkasticky a nap\u016fl ustaran\u011b. To Billa kone\u010dn\u011b probudilo zp\u00e1tky do reality.<\/div>\n
„Ne, ne,“ \u0159ekl a m\u00e1vl rukou. „Mysl\u00edm, \u017ee to byl prost\u011b jen dlouh\u00fd t\u00fdden. P\u016fjdu si d\u00e1t n\u011bco k pit\u00ed.“<\/div>\n
„P\u0159ines mi taky!“ Zavolal Andreas a Nat\u00e1lie ho pl\u00e1cla po rameni.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b ne, po\u010dkej, dokud to nebudu m\u00edt hotov\u00e9! Rozma\u017ee\u0161 barvu.“<\/div>\n
\n

Bill se nad sv\u00fdmi p\u0159\u00e1teli zasm\u00e1l pro jejich podivn\u00e9 \u0161a\u0161k\u00e1rny, a pot\u00e9 vy\u0161el po to\u010dit\u00fdch schodech do kuchyn\u011b. Nat\u00e1liini rodi\u010de si spolu vy\u0161li na rande, tak\u017ee ml\u00e1de\u017e po cel\u00fd ve\u010der p\u0159evzala ot\u011b\u017ee nad domem. Bill zhltnul posledn\u00ed kousek pizzy, kterou si objednali asi p\u0159ed hodinou, a pak v lednici na\u0161el colu. Polo\u017eil ji v\u0161ak na st\u016fl, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee mus\u00ed na z\u00e1chod. Ze sv\u00e9ho m\u00edsta na podlaze v Nat\u00e1liin\u011b sklep\u011b se minim\u00e1ln\u011b hodinu ani nepohnul, a v\u0161e, co p\u0159edt\u00edm vypil, za\u010dalo n\u00e9st n\u00e1sledky.<\/p><\/div>\n

Jakmile se vy\u010d\u016fral, opl\u00e1chl a ot\u0159el si make-up, kter\u00fd se mu b\u011bhem dne dost rozmazal, Bill popadl colu a zam\u00ed\u0159il zp\u00e1tky dol\u016f. Vy\u0161el zpoza rohu a na\u0161el Andrease a Nat\u00e1lii nad n\u011b\u010d\u00edm sklon\u011bn\u00e9, a tak si odka\u0161lal, aby upoutal jejich pozornost a p\u0159i tom otev\u0159el colu. Odsko\u010dili od sebe, pos\u00edlali Billovi popla\u0161en\u00e9 pohledy, a n\u011bco dopadlo na podlahu.<\/div>\n
Bill\u016fv mobiln\u00ed telefon.<\/div>\n
\n

„Co to s v\u00e1mi je, lidi?“ Zeptal se Bill, odlo\u017eil si colu a nat\u00e1hl se pro sv\u016fj telefon. Nat\u00e1lie s Andreasem se ani nepohnuli, jen spolu sd\u00edleli pohledy, a Bill se pod\u00edval na displej. Byla tam otev\u0159en\u00e1 konverzace, kterou vedl s Tomem p\u0159ed n\u011bkolika dny.<\/p><\/div>\n

tohle \u010dten\u00ed je v\u00e1\u017en\u011b t\u011b\u017ek\u00e9 \ud83d\ude41<\/em><\/div>\n
promi\u0148, zlato, mus\u00edm d\u011blat svou pr\u00e1ci<\/em><\/div>\n
m\u011bl bys mi to p\u0159ij\u00edt p\u0159e\u010d\u00edst<\/em><\/div>\n
pokud k tob\u011b p\u0159ijdu, v\u00edm o lep\u0161\u00edch v\u011bcech, kter\u00e9 bychom mohli d\u011blat \ud83d\ude09<\/em><\/div>\n
V\u0161echno, co by kdokoli pot\u0159eboval k tomu, aby Billa usv\u011bd\u010dil, bylo p\u0159\u00edmo tam, v jeho telefonu. Nejd\u0159\u00edv Marina, te\u010f Nat\u00e1lie a Andreas. Bill uva\u017eoval, jestli by mu v\u016fbec n\u011bjak pomohlo, kdyby si Tomovo jm\u00e9no v telefonu zm\u011bnil.<\/div>\n
\n

„Promi\u0148, Bille, zap\u00edpal ti telefon a my jsme si mysleli, \u017ee a\u0165 u\u017e to bude kdokoliv, tak n\u00e1m to mo\u017en\u00e1 vysv\u011btl\u00ed, pro\u010d jsi dneska tak divn\u00fd. Ale bylo to od n\u011bj\u2026“ Andreas se odml\u010del, nesetkal se s Billov\u00fdm pohledem.<\/p><\/div>\n

Nat\u00e1lie vysko\u010dila na nohy. „Promi\u0148? My se nebudeme omlouvat! Bill p\u00edch\u00e1 se sv\u00fdm u\u010ditelem a my jsme ti, kte\u0159\u00ed se budou omlouvat?“<\/div>\n
Bill zadr\u017eel dech, sk\u00e1kal pohledem mezi sv\u00fdmi dv\u011bma p\u0159\u00e1teli a sna\u017eil se p\u0159ij\u00edt na to, co by m\u011bl \u0159\u00edct, ale Nat\u00e1lie mu k tomu nedala \u0161anci. Uk\u00e1zala na telefon v Billov\u011b ruce.<\/div>\n
„Zavolej mu. Hned.“<\/div>\n
„C-co\u017ee?“<\/div>\n
„Zavolej mu a rozejdi se s n\u00edm!“ Prohl\u00e1sila Nat\u00e1lie, jako by to byla ta nejjasn\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc ze v\u0161ech, a Bill byl tak p\u0159ekvapen\u00fd, a\u017e o krok ustoupil.<\/div>\n
Tenhle sc\u00e9n\u00e1\u0159 si ve sv\u00e9 hlav\u011b p\u0159ehr\u00e1val u\u017e n\u011bkolikr\u00e1t, kdykoliv, kdy si p\u0159edstavoval, jak nakonec bude muset sv\u00fdm p\u0159\u00e1tel\u016fm n\u011bjak podat to, \u017ee rand\u00ed s Tomem. P\u0159edstavoval si Andrease s Nat\u00e1li\u00ed ve v\u0161ech variant\u00e1ch od zrazen\u00fdch, ustaran\u00fdch, a\u017e dokonce po tu, kdy za n\u011bj byli \u0161\u0165astn\u00ed. Ale tohle rozhodn\u011b nep\u0159edv\u00eddal.<\/div>\n
\n

„Co\u017ee? Ne!“ Bill si zastr\u010dil telefon do kapsy a p\u0159ek\u0159\u00ed\u017eil si ruce na hrudi. „Ty ani nev\u00ed\u0161-„<\/p><\/div>\n

„Co mus\u00edm v\u011bd\u011bt, krom\u011b toho, \u017ee sp\u00ed\u0161 se sv\u00fdm zatracen\u00fdm u\u010ditelem, pravd\u011bpodobn\u011b t\u011b vyu\u017e\u00edv\u00e1, a je mi jedno, jestli si mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsi \u00b4zamilovan\u00fd\u00b4 nebo cokoliv-„<\/div>\n
„Pro tvou informaci, my jsme zamilovan\u00ed,“ odsekl j\u00ed Bill nazp\u011bt, co\u017e p\u0159i pohledu zp\u011bt byl nejsp\u00ed\u0161 \u0161patn\u00fd n\u00e1pad, ale v tu chv\u00edli nedok\u00e1zal nechat tam Nat\u00e1lii jen tak st\u00e1t a chrlit o Tomovi l\u017ei.<\/div>\n
„P\u00e1ni, ty jsi neuv\u011b\u0159iteln\u00fd, Bille! J\u00e1 prost\u011b – Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it, \u017ee bys byl tak zasran\u011b pitom\u00fd! Hele, jestli mu hned te\u010f<\/em> nezavol\u00e1\u0161, zavol\u00e1m na policii a \u0159eknu jim-„<\/div>\n
„Okay, okay! Do prdele, okay, bo\u017ee Nat\u00e1lie\u2026“ Bill se znovu nat\u00e1hl pro telefon; Nat\u00e1lie u\u017e m\u011bla v ruce sv\u016fj, a Bill ho nerv\u00f3zn\u011b pozoroval, jako by to byla nabit\u00e1 zbra\u0148. Bylo mu vyhro\u017eov\u00e1no, o\u010dividn\u011b, ale on v\u011bd\u011bl, \u017ee sv\u00fdm vlastn\u00edm zvr\u00e1cen\u00fdm zp\u016fsobem se na n\u011bj Nat\u00e1lie sna\u017eila d\u00e1vat pozor. Krom\u011b toho, Bill mohl prost\u011b Toma z\u00edtra nav\u0161t\u00edvit a \u0159\u00edct mu, co se stalo. Zhluboka se nadechl.<\/div>\n
Vyto\u010dil Tomovo \u010d\u00edslo a zvedl telefon k uchu, ale Nat\u00e1lie zavrt\u011bla hlavou. „Hlasit\u00fd odposlech.“ Bill ud\u011blal, jak mu bylo \u0159e\u010deno, pak poslal zoufal\u00fd pohled Andreasovi a \u010dekal, a\u017e do toho sko\u010d\u00ed a \u0159ekne Nat\u00e1lii, \u017ee se zbl\u00e1znila, ale on se jen vztekle odvr\u00e1til. Tak\u017ee byli na\u0161tvan\u00ed oba.<\/div>\n
„Hele, jestli se tohle chyst\u00e1m ud\u011blat, pak nem\u016f\u017eete-„<\/div>\n
\n

„Hal\u00f3?“ Bill byl p\u0159eru\u0161en Tomov\u00fdm hlasem, a Billovi se zhoupnul \u017ealudek, kdy\u017e si uv\u011bdomil, co se pr\u00e1v\u011b chyst\u00e1 ud\u011blat. Pod\u00edval se prosebn\u011b na Nat\u00e1lii, doufal, \u017ee to zleh\u010d\u00ed, \u0159ekne, \u017ee to byla jen zastra\u0161uj\u00edc\u00ed taktika a st\u00e1hne se, ale ona na n\u011bj jen nad\u00e1le z\u00edrala. „\u2026 hal\u00f3? Bille?“<\/p><\/div>\n

„A-ahoj, Tome,“ \u0159ekl Bill, posadil se a polo\u017eil telefon vedle sebe. Rukou si zajel do vlas\u016f a nerv\u00f3zn\u011b za n\u011b zatahal. Bylo mu tak trochu na zvracen\u00ed.<\/div>\n
„Co se stalo?“ Zeptal se Tom okam\u017eit\u011b, a Bill poslal posledn\u00ed pohled Nat\u00e1lii. Tohle nemohl ud\u011blat. Nemohl Tomovi zlomit srdce, zvl\u00e1\u0161t\u011b ne bez po\u0159\u00e1dn\u00e9ho vysv\u011btlen\u00ed.<\/div>\n
„Ehm, j\u00e1 mysl\u00edm-“ Bill odtrhl pohled od sv\u00fdch p\u0159\u00e1tel, vzdal jak\u00e9koliv o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed shov\u00edvavosti. „Opravdu si mysl\u00edm, \u017ee bychom to m\u011bli\u2026 skon\u010dit.“ Ta slova z n\u011bj vy\u0161la ven bez toho, aby si je musel v hlav\u011b p\u0159edem zformulovat. Zav\u0159el o\u010di a p\u0159it\u00e1hl si kolena k hrudi, na zlomek vte\u0159iny Nat\u00e1lii tak moc nen\u00e1vid\u011bl. „Mysl\u00edm\u2026 \u017ee to tak bude nejlep\u0161\u00ed.“<\/div>\n
Nastalo dlouh\u00e9 ticho a Bill to nemohl vyst\u00e1t. „Tome? \u0158ekni n\u011bco.“<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 pravdu,“ \u0159ekl Tom nakonec, a\u010dkoliv jeho slova zn\u011bla p\u0159i\u0161krcen\u011b. „Bude to tak nejlep\u0161\u00ed.“<\/div>\n
\n

Billem projel z\u00e1blesk vzteku, kdy\u017e se Tom tak lehce vzdal, mo\u017en\u00e1 doufal, \u017ee za n\u011bj Tom bude bojovat, ale v kone\u010dn\u00e9m d\u016fsledku Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee by se jej Tom nikdy nepokusil p\u0159inutit, aby s n\u00edm z\u016fstal. Bill\u016fv vztek na Toma se rychle transformoval do odporu k jeho p\u0159\u00e1tel\u016fm. Zav\u0159el telefon, zvedl se tak rychle, a\u017e se mu zato\u010dila hlava, a oto\u010dil se ke schod\u016fm. Nem\u011bl pro sv\u00e9 p\u0159\u00e1tele ani \u017e\u00e1dn\u00e1 slova, prost\u011b se jen od nich musel dostat tak rychle, jak jen to bylo mo\u017en\u00e9. Vyb\u011bhl schody a ode\u0161el.<\/p>\n

autor: Du\u0161inka<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Du\u0161inka N\u00e1sledn\u00e9 ot\u0159esy I kdy\u017e v\u00e1ha tajemstv\u00ed byla z jeho ramen z v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti odstran\u011bna, Bill si svou svobodu je\u0161t\u011b nemohl zcela u\u017e\u00edt. Jeho matky jej po celou ned\u011bli pou\u010dovaly o tom, kdy bude vhodn\u00e9 se s Tomem v\u00eddat – v<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[687],"tags":[],"class_list":["post-710","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-zaslepeni"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/710","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=710"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/710\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=710"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=710"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=710"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}