{"id":7105,"date":"2012-01-14T17:00:00","date_gmt":"2012-01-14T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7086"},"modified":"2012-01-14T17:00:00","modified_gmt":"2012-01-14T16:00:00","slug":"just-my-boy-42","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/01\/14\/just-my-boy-42\/","title":{"rendered":"Just my boy 42."},"content":{"rendered":"
autor: Rachel<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Open heart<\/p>\n

<\/strong> Obloha, pota\u017een\u00e1 \u0161edou, slunci neproniknutelnou clonou, povolila ze sv\u00fdch sp\u00e1r\u016f provazce hust\u00e9ho, vytrval\u00e9ho de\u0161t\u011b. De\u0161\u0165ov\u00e9 kapky se jedna za druhou sn\u00e1\u0161ely na jarem proh\u0159\u00e1tou zem a dopadaj\u00edce na okenn\u00ed parapet, vytv\u00e1\u0159ely sly\u0161iteln\u00e9, pravideln\u00e9 bubnov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

Uplynulo n\u011bkolik m\u00e1lo hodin od operace jeho matky. Uplynula jen kr\u00e1tk\u00e1 chv\u00edle od okam\u017eiku, kdy se vr\u00e1til z nemocnice dom\u016f. Od l\u00e9ka\u0159\u016f se nedozv\u011bd\u011bl nic v\u00edc, ne\u017e jen to, \u017ee pro jeho maminku ud\u011blali v\u0161e, co bylo v jejich sil\u00e1ch.<\/p>\n

Zahl\u00e9dl ji jen kr\u00e1tce na jej\u00edm pokoji, bli\u017e\u0161\u00ed p\u0159\u00edstup byl pro n\u011bj na n\u011bkolik dal\u0161\u00edch hodin zak\u00e1z\u00e1n. Pot\u0159ebovala ticho, klid a odpo\u010dinek po tak n\u00e1ro\u010dn\u00e9m z\u00e1sahu do sv\u00e9ho t\u011bla. Uposlechl tedy rad l\u00e9ka\u0159\u016f a po n\u011bkolika dlouh\u00fdch hodin\u00e1ch, pln\u00fdch strachu a nejistoty, se vr\u00e1til dom\u016f.<\/p>\n

Odtrhl pohled od jarn\u00edho, de\u0161tiv\u00e9ho po\u010das\u00ed, panuj\u00edc\u00edho za oknem a zhas\u00ednaj\u00edc mal\u00e9 sv\u011btlo, jen chab\u011b osv\u011btluj\u00edc\u00ed kuchy\u0148, polonah\u00fd, jen ve spodn\u00edm pr\u00e1dle opustil m\u00edstnost, kde se a\u017e dosud zdr\u017eoval.<\/p>\n<\/div>\n

\n
Prot\u0159el si ospal\u00e1, kl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se v\u00ed\u010dka, tou\u017e\u00edc\u00ed po sp\u00e1nku, rozsv\u00edtil sv\u011btlo v chodb\u011b vedouc\u00ed k horn\u00edmu patru, a pono\u0159en ve sv\u00fdch my\u0161lenk\u00e1ch, vstoupil na prvn\u00ed schod.<\/div>\n
Tich\u00e9, p\u0159esto d\u016frazn\u00e9 zaklep\u00e1n\u00ed, je\u017e protrhlo ticho, panuj\u00edc\u00ed v mal\u00e9m domku.<\/p>\n

Tich\u00e9, av\u0161ak dosti sly\u0161iteln\u00e9, aby zastavilo jeho kroky, pomalu stoupaj\u00edc\u00ed vzh\u016fru po schodech k jeho pokoji.<\/p>\n

Oto\u010dil se, pohl\u00e9dl na vchodov\u00e9 dve\u0159e, z nich\u017e se klep\u00e1n\u00ed oz\u00fdvalo. P\u0159istoupil bl\u00ed\u017e a jen v\u00e1hav\u011b, p\u0159esto v\u0161ak s malou zv\u011bdavost\u00ed objal prsty kliku a zat\u00e1hl za ni. Dosud zav\u0159en\u00e9 dve\u0159e, skr\u00fdvaj\u00edc\u00ed nezn\u00e1m\u00e9ho, se nyn\u00ed otev\u0159ely doko\u0159\u00e1n.<\/p>\n

Vysok\u00e1, \u0161t\u00edhl\u00e1 postava. Pootev\u0159en\u00e9, chv\u011bj\u00edc\u00ed se rty, z nich\u017e se nevylinulo jedin\u00e9ho slova, jedin\u00e9ho hl\u00e1sku. Hlubok\u00e9, potemn\u011bl\u00e9 o\u010di, je\u017e k n\u011bmu vzhl\u00e9dly, st\u0159etly se s t\u011bmi jeho v jedin\u00e9m, dlouh\u00e9m pohledu.<\/p>\n

Jeho ruka rychle, bezmy\u0161lenkovit\u011b pustila kliku dve\u0159\u00ed a on instinktivn\u011b ucouvl, ud\u011blal krok vzad. Pootev\u0159en\u00fdmi dve\u0159mi mu tak nazna\u010dil vstup dovnit\u0159, ani\u017e by si to s\u00e1m uv\u011bdomil.<\/div>\n

„Tome,“ ti\u0161e vydechl a vstoupil dovnit\u0159, bl\u00ed\u017e k chlapci, jeho\u017e kroky te\u010f jen nev\u011bdom\u011b sm\u011b\u0159ovaly dozadu, d\u00e1l a d\u00e1l do jeho mal\u00e9ho domku.<\/p>\n

P\u0159ekro\u010dil pr\u00e1h, ud\u011blal jen p\u00e1r mal\u00fdch kr\u016f\u010dk\u016f\u2026 a kone\u010dn\u011b se ocitl v c\u00edli sv\u00e9 dlouh\u00e9 cesty, tam, kde si p\u0159\u00e1l b\u00fdt nejv\u00edc. Dve\u0159e se za jeho z\u00e1dy ti\u0161e, nepozorovan\u011b zav\u0159ely.<\/p>\n

„Pro\u010d jsi\u2026“<\/p>\n

„Proto\u017ee pokud po n\u011b\u010dem opravdu tou\u017e\u00edm, potom o to chci bojovat. A nez\u00e1le\u017e\u00ed na tom, jak moc a jak dlouho.“ Ti\u0161e p\u0159eru\u0161il jeho slova sv\u00fdmi a kr\u00e1\u010del bl\u00ed\u017e, st\u00e1le bl\u00ed\u017e k chlapci, jeho\u017e jindy nevinn\u00e9 o\u010di, pln\u00e9 plachosti a strachu, k n\u011bmu nyn\u00ed zmaten\u011b, nejist\u011b vzhl\u00e9dly.<\/p>\n

„Co to znamen\u00e1?“ Nesm\u011ble za\u0161eptal svoji ot\u00e1zku, odv\u00e1\u017eil se pln\u011b vzhl\u00e9dnout k jeho tv\u00e1\u0159i.<\/p>\n

Mal\u00fd, tajemn\u00fd \u00fasm\u011bv. P\u0159el\u00e9tl po jeho rtech, rozjasnil sv\u00fdm kouzlem mlad\u00edkovu tv\u00e1\u0159, zat\u00edmco jeho o\u010di se vp\u00edjely do chlapcov\u00fdch, ani na okam\u017eik neuhnuly sv\u00fdm pohledem.<\/p>\n

„Znamen\u00e1 to, \u017ee jsem se rozhodl,“ odpov\u011bd\u011bl, pomalu k n\u011bmu kr\u00e1\u010del bl\u00ed\u017e a bl\u00ed\u017e. Naposled ustoupil vzad, uc\u00edtil na sv\u00fdch z\u00e1dech dotek chladn\u00e9ho z\u00e1bradl\u00ed schod\u016f. Ji\u017e nem\u011bl kam couvnout, kam se vzd\u00e1lit, kam ut\u00e9ci.<\/div>\n

A cht\u011bl p\u0159ed n\u00edm<\/em> v\u016fbec ut\u00edkat?<\/div>\n
Zastavil se, jen pla\u0161e sklopil sv\u016fj pohled p\u0159ed t\u00edm, jen\u017e se na n\u011bj st\u00e1le up\u00edral. C\u00edtil jeho<\/em> bl\u00edzkost, je\u017e jej \u010dinila nerv\u00f3zn\u00edm, neklidn\u00fdm.<\/p>\n

„Nem\u00e1m ni\u010deho. Nic, co bych ti mohl d\u00e1t, co bych ti sm\u011bl nab\u00eddnout,“ \u0161pitl, jen bolestn\u011b p\u0159iv\u0159el sv\u00e1 v\u00ed\u010dka. Najednou si p\u0159ipadal mal\u00fd, tak mal\u00fd a nicotn\u00fd. A\u017e p\u0159\u00edli\u0161, p\u0159\u00edli\u0161 p\u0159ed jeho<\/em> osobou. P\u0159\u00edli\u0161 p\u0159ed n\u00edm<\/em>.<\/p>\n

P\u0159istoupil bl\u00ed\u017e, jen lehce zavrt\u011bl hlavou.<\/p>\n

„Ne, nem\u00e1\u0161, Tome. Proto\u017ee u\u017e jsi to ud\u011blal. Nab\u00eddl jsi mi to nejcenn\u011bj\u0161\u00ed, co m\u00e1\u0161. Nab\u00eddl jsi mi tohle,“ pomalu vzt\u00e1hnul svoji dla\u0148 a jen lehce, opatrn\u011b ji p\u0159ilo\u017eil na m\u00edsto na chlapcov\u011b nah\u00e9 hrudi. Na to m\u00edsto, kde pod k\u016f\u017e\u00ed bilo jeho srdce. To nejvz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00ed, co mu sm\u011bl d\u00e1t, co mu onoho r\u00e1na slo\u017eil k jeho noh\u00e1m.<\/p>\n

„A j\u00e1 si toho opravdu v\u00e1\u017e\u00edm. Chci to p\u0159ijmout,“ dokon\u010dil sv\u016fj monolog, vzhl\u00ed\u017eej\u00edc k nevinn\u00fdm o\u010d\u00edm, je\u017e p\u0159ed t\u011bmi jeho jen b\u00e1zliv\u011b uhnuly.<\/p>\n

„Ale j\u00e1 nejsem bohat\u00fd,“ ti\u0161e zavrt\u011bl hlavou, c\u00edtil stud, zal\u00e9vaj\u00edc\u00ed jeho l\u00edce, je\u017e se p\u0159ed hlubok\u00fdm, uhran\u010div\u00fdm pohledem jen marn\u011b pokou\u0161el skr\u00fdt.<\/p>\n

Lehce vzt\u00e1hnul svoji dla\u0148, mal\u00fd, n\u011b\u017en\u00fd \u00fasm\u011bv projasnil jeho tv\u00e1\u0159, jakmile se prsty opatrn\u011b dotknul t\u00e9 chlapcovy, pla\u0161e sklopen\u00e9, jen pomalu, jemn\u011b ji pozvedl do \u00farovn\u011b sv\u00e9.<\/div>\n

Sta\u010dil jedin\u00fd, kr\u00e1tk\u00fd pohled do nevinn\u00fdch, o\u0159\u00ed\u0161kov\u00fdch o\u010d\u00ed a on si byl jist\u00fd. V\u00edc, ne\u017e kdy jindy. V\u00edc, ne\u017e p\u0159ed chv\u00edl\u00ed, kdy opou\u0161t\u011bl sv\u016fj d\u016fm, zanechal v n\u011bm v\u0161echno to, na co byl a\u017e dosud zvykl\u00fd. Cel\u00fd sv\u016fj dosavadn\u00ed \u017eivot.<\/p>\n

„J\u00e1 v\u00edm, Tome. A p\u0159esto v\u00edm, \u017ee jin\u00e9ho mu\u017ee nechci,“ odv\u011btil a pevn\u011b se d\u00edvaj\u00edc do jeho o\u010d\u00ed, pomalu sklonil svoji tv\u00e1\u0159 k chlapcov\u011b.<\/p>\n

Jejich rty se o sebe ot\u0159ely, zpo\u010d\u00e1tku nesm\u011ble a v\u00e1hav\u011b. A\u017e po chv\u00edli lehk\u00fdch, nevinn\u00fdch dotek\u016f splynuly v jedny a setkaly se v prvn\u00edm, hlubok\u00e9m polibku, za n\u00edm\u017e n\u00e1sledovaly dal\u0161\u00ed.<\/p>\n

Ti\u0161e vydechl a samovoln\u011b p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka, pln\u011b se poddal Tomovu n\u011b\u017en\u00e9mu lask\u00e1n\u00ed, j\u00edm\u017e jen jemn\u011b, l\u00e1skypln\u011b h\u00fd\u010dkal jeho rty. Sta\u010dilo tak m\u00e1lo. Jedin\u00fd polibek z Tomovy strany sta\u010dil k tomu, aby z n\u011bj opadlo v\u0161echno to, s \u010d\u00edm sem \u0161el. V\u0161echna ta nejistota, strach, zda jej chlapec p\u0159ijme. Zda mu dovol\u00ed pohl\u00e9dnout do sv\u00fdch o\u010d\u00ed. \u0158\u00edct mu to, pro\u010d sem vlastn\u011b p\u0159i\u0161el.<\/div>\n

Teprve te\u010f, kdy\u017e se nech\u00e1val un\u00e1\u0161et jeho polibky, kdy\u017e c\u00edtil pa\u017ee, je\u017e se jen pla\u0161e za\u010d\u00ednaly ov\u00edjet kolem jeho pasu, a vn\u00edmal v\u016fni, jeho<\/em> v\u016fni, vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z hork\u00e9, rozp\u00e1len\u00e9 poko\u017eky, nelitoval sv\u00e9ho rozhodnut\u00ed. S ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm okam\u017eikem str\u00e1ven\u00fdm v jeho bl\u00edzkosti si uv\u011bdomoval, jak moc byla ka\u017ed\u00e1 chv\u00edle bez n\u011bj dlouh\u00e1. Del\u0161\u00ed, ne\u017e kdy p\u0159edt\u00edm myslel.<\/p>\n

„Bille,“ jemn\u00fd, chraplav\u00fd hlas jen n\u011b\u017en\u011b za\u0161eptal do ticha mezi nimi, naru\u0161ovan\u00e9ho jen nal\u00e9hav\u00fdmi polibky, jeho jm\u00e9no.<\/div>\n

C\u00edtil, jak p\u0159il\u00e9tlo na jeho rty ve slab\u00e9m, p\u0159esto v\u0161ak v tom nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm za\u0161ept\u00e1n\u00ed, p\u0159inutilo jej jen na mal\u00fd okam\u017eik p\u0159eru\u0161it sv\u00e9 polibky, vzhl\u00e9dnout k o\u0159\u00ed\u0161kov\u00fdm o\u010d\u00edm, je\u017e se na n\u011bj up\u00edraly.<\/div>\n
Oplatil jim jejich pohled, a jakmile uc\u00edtil n\u011b\u017en\u00e9, nesm\u011bl\u00e9 doteky dlan\u00ed, je\u017e se jen nepozorovan\u011b p\u0159esunuly z jeho pasu na jeho tv\u00e1\u0159, zasn\u011bn\u011b p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka, jen ti\u0161e vn\u00edmal s\u00edlu tohoto okam\u017eiku.<\/div>\n
Lehce, mazliv\u011b se ot\u0159el o jejich m\u011bkk\u00e1 pohlazen\u00ed, nechal se h\u00fd\u010dkat a rozmazlovat t\u00edm l\u00e1skypln\u00fdm, h\u0159ejiv\u00fdm teplem, je\u017e z nich vych\u00e1zelo, nutilo jej pln\u011b se oddat jeho kouzlu, nemyslet ji\u017e na nic. Na nic, co by sm\u011blo tuto chv\u00edli zkazit.<\/p>\n

To teplo, je\u017e mu cel\u00e9 posledn\u00ed dny chyb\u011blo. Teplo, je\u017e postr\u00e1dal. Teplo, je\u017e nedok\u00e1zaly vykouzlit \u017e\u00e1dn\u00e9 jin\u00e9 doteky, jen ty chlapcovy. J\u00edm\u017e jej nedok\u00e1zal zahrnout nikdo. Jen on<\/em>.<\/div>\n

Ti\u0161e vydechl a op\u00edraj\u00edc se do l\u00e1skypln\u00e9 n\u011bhy v podob\u011b Tomov\u00fdch dotek\u016f, t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u011b, bla\u017een\u011b zavrn\u011bl. Jak moc si p\u0159\u00e1l, aby se jej takhle dot\u00fdkal, hladil, laskal, h\u00fd\u010dkal jeho rty polibky, pln\u00fdmi n\u011bhy. Jak moc po tom tou\u017eil.<\/p>\n

„Odpus\u0165\u2026 odpus\u0165 mi, pros\u00edm. Byl jsem\u2026 tak hloup\u00fd,“ ti\u0161e, t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u011b za\u0161eptal proti jeho tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n

Bylo to poprv\u00e9, poprv\u00e9 po n\u011bkolika dlouh\u00fdch letech, kdy se omluvil, p\u0159iznal svoji chybu, jeden ze sv\u00fdch nedostatk\u016f p\u0159ed n\u011bk\u00fdm jin\u00fdm. Zahanben\u011b sklopil tv\u00e1\u0159, na n\u00ed\u017e jen o p\u00e1r chvil pozd\u011bji spo\u010dinula Tomova dla\u0148.<\/div>\n
„M\u011bl jsem strach\u2026 b\u00e1l jsem se, \u017ee jsem t\u011b toho r\u00e1na ztratil. \u017de u\u017e t\u011b nikdy neuvid\u00edm,“ za\u0161eptal a bolestn\u011b p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka, pohl\u00e9dl do mlad\u00edkovy tv\u00e1\u0159e v tut\u00e9\u017e chv\u00edli, kdy p\u0159es ni p\u0159el\u00e9tl mal\u00fd, t\u00e9m\u011b\u0159 neznateln\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/p>\n

Jeho slova vyzn\u011bla mlad\u00edkovi \u00fasm\u011bvn\u00fdmi.<\/p>\n

„Hlup\u00e1\u010dku,“ n\u011b\u017en\u011b se pousm\u00e1l, te\u010f to byla jeho dla\u0148, je\u017e se vzt\u00e1hla, a jen pla\u0161e, st\u00e1le ost\u00fdchav\u011b pohladila tv\u00e1\u0159 toho druh\u00e9ho.<\/div>\n

Jako by se snad b\u00e1l, \u017ee mu chlapec s jedin\u00fdm jeho dotekem zmiz\u00ed, laskal a dot\u00fdkal se jeho tv\u00e1\u0159e tak nejjemn\u011bji, jak jen um\u011bl.<\/div>\n
Op\u011btoval jeho mal\u00fd \u00fasm\u011bv a vzhl\u00e9dnul, prsty jen lehce projel nad\u00fdchanou, uhlov\u011b \u010dernou vlnu, nyn\u00ed zvlhlou od sv\u011b\u017e\u00edho, jarn\u00edho de\u0161t\u011b. Na jeho b\u0159\u00ed\u0161k\u00e1ch ulp\u011blo p\u00e1r drobn\u00fdch kapek.<\/p>\n

„Jsi mokr\u00fd,“ za\u0161eptal proti mlad\u00edkov\u00fdm rt\u016fm, odpov\u011bd\u00ed mu byla jen tv\u00e1\u0159, je\u017e se schoulila do jeho krku, a tich\u00fd, zvoniv\u00fd sm\u00edch.<\/p>\n<\/div>\n

*****<\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

P\u0159ehodil p\u0159es sv\u00e1 ramena prvn\u00ed kab\u00e1t a bezmy\u0161lenkovit\u011b vych\u00e1zej\u00edc z pootev\u0159en\u00fdch dve\u0159\u00ed, rychle dob\u011bhl k drah\u00e9mu, nabl\u00fdskan\u00e9mu autu opod\u00e1l. Zalovil rukama v hlubok\u00fdch kaps\u00e1ch sv\u00e9ho kab\u00e1tu a zji\u0161\u0165uj\u00edc, \u017ee jejich obsah zeje pr\u00e1zdnotou, popla\u0161en\u011b se oto\u010dil k hlavn\u00edm vchodov\u00fdm dve\u0159\u00edm.<\/p>\n

K zabouchnut\u00fdm dve\u0159\u00edm.<\/p>\n

„Kurva!“<\/p>\n

Hlasit\u011b zaklel, \u0161pi\u010datou botou jen rozl\u00edcen\u011b nakopl jednu z pneumatik sv\u00e9ho nanejv\u00fd\u0161e luxusn\u00edho auta.<\/p>\n

Je\u0161t\u011b jednou, naposled prohledal pr\u00e1zdn\u00e9 kapsy, n\u011bkolikr\u00e1t se jen marn\u011b pokusil otev\u0159\u00edt zam\u010den\u00e9 dve\u0159e auta a po ne\u00fasp\u011bchu se jen bezradn\u011b oto\u010dil tv\u00e1\u0159\u00ed k ve\u010dern\u00edmu m\u011bstu.<\/p>\n

Tam, kde byl on.<\/p>\n

Sklopil pohled a ti\u0161e vydechl, chv\u00edli jen zamy\u0161len\u011b pozoroval sv\u00e9 p\u0159edra\u017een\u00e9 nejnov\u011bj\u0161\u00ed boty na podpatku nezanedbateln\u00e9 velikosti. Nezb\u00fdvala mu jin\u00e1 mo\u017enost.<\/p>\n

Oto\u010dil se, rozeb\u011bhl se po \u00fazk\u00e9m chodn\u00edku, vedouc\u00edmu k m\u011bstu d\u0159\u00edv, ne\u017e se z ocelov\u011b \u0161ed\u00e9 oblohy spustil nebesk\u00fd pl\u00e1\u010d.<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

*****<\/div>\n
\n

„Jak se dostane\u0161 dom\u016f?“<\/p>\n

„Na tom te\u010f nez\u00e1le\u017e\u00ed.“<\/p>\n

Lehce zavrt\u011bl hlavou, \u00fasm\u011bv st\u00e1le pohr\u00e1val na jeho tv\u00e1\u0159i, kdy\u017e se jeho pa\u017ee jen pomalu, l\u00edn\u011b za\u010daly ov\u00edjet kolem Tomova krku. Naklonil se bl\u00ed\u017e a zajal jeho rty v dal\u0161\u00edch polibc\u00edch, ti\u0161e zap\u0159edl, jakmile uc\u00edtil prvn\u00ed n\u00e1znaky jeho \u00famyslu.<\/p>\n

Chlapcovy opatrn\u00e9 prsty jen pomalu, postupn\u011b odep\u00ednaly knofl\u00edky jeho mokr\u00e9ho kab\u00e1tu, aby jej mohly uvolnit, pln\u011b st\u00e1hnout z jeho ramen.<\/p>\n

Odpojil se od jeho rt\u016f jen na milimetrovou vzd\u00e1lenost a sklopil pohled, zad\u00edval se na sv\u016fj kab\u00e1t, jen\u017e se pod chlapcov\u00fdmi prsty sesunul k jeho noh\u00e1m.<\/p>\n

Opustil jej pohledem a vzhl\u00e9dl, jeho o\u010di se st\u0159etly s o\u0159\u00ed\u0161kov\u00fdmi. Mohl v nich vid\u011bt, spat\u0159it, p\u0159e\u010d\u00edst v\u0161echnu n\u011bhu, l\u00e1sku, je\u017e z nich z\u00e1\u0159ila. Pat\u0159ila jen jemu.<\/p>\n

„M\u00e1\u0161 tak velk\u00e9, kr\u00e1sn\u00e9 srdce, Tome. A pokud jej bude\u0161 m\u00edt, pak nikdy nebude\u0161 chud\u00fd, \u0161pinav\u00fd ani pod\u0159adn\u00fd. Pro\u010d se neust\u00e1le jen podce\u0148uje\u0161?“<\/p>\n

Neodpov\u011bd\u011bl, jen ml\u010dky pohl\u00ed\u017eel do jeho tv\u00e1\u0159e, bez jedin\u00e9ho sl\u016fvka, je\u017e by mohlo naru\u0161it tuto chv\u00edli. B\u0159\u00ed\u0161kem palce n\u011b\u017en\u011b hladil b\u00edl\u00e9 l\u00edce, po\u010d\u00edtal tis\u00edce drobn\u00fdch, de\u0161\u0165ov\u00fdch kapek, t\u0159pyt\u00edc\u00edch se jako perly v uhlov\u011b \u010dern\u00fdch jemn\u00fdch vlasech.<\/p>\n

Nez\u00e1le\u017eelo na tom, jak moc je poznamenal d\u00e9\u0161\u0165, pro n\u011bj neztratily na kr\u00e1se, hebkosti ani v\u016fni, je\u017e z nich vych\u00e1zela.<\/p>\n

V\u016fn\u011b, ji\u017e miloval. Ji\u017e po jejich spole\u010dn\u00e9 noci nach\u00e1zel ka\u017ed\u00fd ve\u010der v l\u00e1tce sv\u00e9ho pol\u0161t\u00e1\u0159e, poka\u017ed\u00e9 kdy\u017e ul\u00e9hal. Tu v\u016fni, je\u017e jej usp\u00e1vala, byla t\u00edm jedin\u00fdm, co mu po on\u00e9 milostn\u00e9 noci z\u016fstalo. Co mu z\u016fstalo po n\u011bm<\/em>.<\/p>\n

Te\u010f ji c\u00edtil. Byla v\u0161ude kolem n\u011bj, sm\u011bl ji vdechovat, kolik cht\u011bl, najednou j\u00ed bylo st\u00e1le v\u00edc a v\u00edc. Podd\u00e1val se jej\u00edmu kouzlu, ut\u00e1p\u011bl se snad v hloubce potemn\u011bl\u00e9ho \u010dokol\u00e1dov\u00e9ho mo\u0159e, snad v okouzluj\u00edc\u00ed z\u00e1\u0159i dvou nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edch hv\u011bzd, je\u017e by na no\u010dn\u00ed obloze nikdy nena\u0161el.<\/p>\n

Prsty jen nesm\u011ble, b\u00e1zliv\u011b hladil sametov\u011b jemnou ple\u0165 a p\u0159\u00e1l si, ve skrytu du\u0161e tou\u017eil jen po jedin\u00e9m. Aby jeho sen z\u016fstal neskon\u010den\u00fdm.<\/div>\n

Nemohl tomu uv\u011b\u0159it. Ne tomu, co se tu odehr\u00e1valo. B\u00e1l se si p\u0159iznat, \u017ee by on, diva, po n\u00ed\u017e v\u0161ichni mu\u017ei prahli, je\u017e si mohla ze stovek milenc\u016f vyb\u00edrat, p\u0159i\u0161la pr\u00e1v\u011b za n\u00edm. Jen<\/em> za n\u00edm.<\/div>\n
Co v\u0161echno musel kv\u016fli n\u011bmu podstoupit. Vzdal se v\u0161ech sv\u00fdch zvyklost\u00ed, p\u0159edsudk\u016f, cel\u00e9ho dosavadn\u00edho \u017eivota a p\u0159i\u0161el a\u017e sem. A\u017e k n\u011bmu. P\u0159es stovky ulic m\u011bsta, p\u0159es hust\u00fd, ne\u00faprosn\u00fd d\u00e9\u0161\u0165, jen\u017e bi\u010doval tu kr\u00e1snou, p\u016fvabnou tv\u00e1\u0159, po n\u00ed\u017e te\u010f p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bla b\u0159\u00ed\u0161ka jeho prst\u016f. P\u0159es d\u00e9\u0161\u0165, jen\u017e nenechal jeho svr\u0161ky such\u00fdmi. Na vysok\u00fdch podpatc\u00edch, je\u017e u\u010dinily jeho nohy bolav\u00fdmi.<\/div>\n
Copak toto pro n\u011bj nebyl dostate\u010dn\u00fd d\u016fkaz?<\/div>\n
„Proto\u017ee jsem a\u017e do t\u00e9to chv\u00edle nev\u011bd\u011bl o nikom, kdo by si jej zaslou\u017eil,“ odpov\u011bd\u011bl mu, jeho tich\u00fd \u0161epot zanikl v dlouh\u00e9m, hlubok\u00e9m polibku.<\/div>\n
Znamenal jeho city, v\u0161echno to, co k mlad\u00edkovi c\u00edtil.<\/div>\n
„Otev\u0159i mi sv\u00e9 srdce, Bille,“ za\u0161eptal do pomal\u00e9ho, n\u011b\u017en\u00e9ho l\u00edb\u00e1n\u00ed, jeho \u010delo se jen zlehka op\u0159elo o to mlad\u00edkovo a on pohl\u00e9dl do t\u011bch hlubok\u00fdch, uhran\u010div\u00fdch o\u010d\u00ed, je\u017e se p\u0159ed pohledem t\u011bch jeho jen nesm\u011ble, vyh\u00fdbav\u011b sklopily.<\/div>\n
Nemohl mu v\u0161ak uniknout mal\u00fd, jemn\u00fd \u00fasm\u011bv, jej\u017e se p\u0159ed n\u00edm mlad\u00edk jen ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b pokusil skr\u00fdt.<\/div>\n
„To znamen\u00e1, \u017ee ano?“<\/div>\n
Prsty lehce pozvedl jeho sklopenou tv\u00e1\u0159, sna\u017eil se vyhledat pohled t\u011bch kr\u00e1sn\u00fdch, \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00ed, je\u017e p\u0159ed n\u00edm st\u00e1le ut\u00edkaly.<\/p>\n

Pousm\u00e1l se, samovoln\u011b p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka v okam\u017eiku, kdy mu jeho rty samy \u0159ekly odpov\u011b\u010f.<\/p>\n

Ovinul pa\u017ee kolem jeho pasu a p\u0159ivinul si jej do sv\u00e9 n\u00e1ru\u010de, nechal se un\u00e1\u0161et t\u00edm polibkem, jen\u017e pro n\u011bj znamenal v\u0161e. Byl celou jeho odpov\u011bd\u00ed, t\u00edm jedin\u00fdm mal\u00fdm sl\u016fvkem, v n\u011bj\u017e doufal, na n\u011bj\u017e \u010dekal.<\/p>\n

Pomalu, l\u00e1skypln\u011b vzal jeho tv\u00e1\u0159 do sv\u00fdch dlan\u00ed, prohloubil polibek, jen\u017e byl pro n\u011bj t\u00edm nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm.<\/p>\n

Pevn\u00e1, ledov\u00e1 ze\u010f rozt\u00e1vala, mizela spolu s p\u00fdchou, pohrd\u00e1n\u00edm a nep\u0159\u00edstupnost\u00ed, je\u017e ji \u010dinilo do t\u00e9to chv\u00edle tolik nedobytnou. T\u0159\u00ed\u0161tila se na milion drobn\u00fdch st\u0159\u00edpk\u016f pod s\u00edlou jeho l\u00e1sky, ji\u017e vkl\u00e1dal do ka\u017ed\u00e9ho drobn\u00e9ho polibku. Z\u0159\u00edtila se, pora\u017een\u011b padla s posledn\u00edm dotykem jeho rt\u016f.<\/p>\n

Cesta k jeho srdci byla voln\u00e1.<\/p>\n

Odpojil se od jeho rt\u016f a n\u011b\u017en\u011b se usm\u00e1l, vzhl\u00e9dl ke dve\u0159\u00edm sv\u00e9ho pokoje n\u011bkde nad nimi, ne\u017e se jeho pohled op\u011bt st\u0159etl s \u010dokol\u00e1dov\u00fdm.<\/p>\n

Sklonil se, do jedn\u00e9 z rukou vzal kab\u00e1t, jej\u017e p\u0159ed malou chv\u00edl\u00ed nechal spadnout na zem.<\/p>\n

„Poj\u010f. Nechci us\u00ednat dnes ve\u010der s\u00e1m,“ za\u0161eptal a propl\u00e9taj\u00edc sv\u00e9 prsty se \u0161t\u00edhl\u00fdmi ud\u011blal prvn\u00ed krok vzh\u016fru.<\/p>\n

autor: Rachel<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rachel Open heart Obloha, pota\u017een\u00e1 \u0161edou, slunci neproniknutelnou clonou, povolila ze sv\u00fdch sp\u00e1r\u016f provazce hust\u00e9ho, vytrval\u00e9ho de\u0161t\u011b. De\u0161\u0165ov\u00e9 kapky se jedna za druhou sn\u00e1\u0161ely na jarem proh\u0159\u00e1tou zem a dopadaj\u00edce na okenn\u00ed parapet, vytv\u00e1\u0159ely sly\u0161iteln\u00e9, pravideln\u00e9 bubnov\u00e1n\u00ed. Uplynulo n\u011bkolik m\u00e1lo hodin<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[415],"tags":[],"class_list":["post-7105","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-just-my-boy"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7105","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7105"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7105\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7105"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7105"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7105"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}