{"id":7114,"date":"2012-01-12T18:00:00","date_gmt":"2012-01-12T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7095"},"modified":"2012-01-12T18:00:00","modified_gmt":"2012-01-12T17:00:00","slug":"attention-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/01\/12\/attention-2\/","title":{"rendered":"Attention"},"content":{"rendered":"
autor: GossipGirl<\/strong><\/div>\n

<\/strong>
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Byl to jeden ze \u0161patn\u00fdch dn\u016f. Tom sed\u011bl ve sv\u00e9 mal\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b a zlostn\u011b koukal na n\u00e1stroj, kter\u00fd v sob\u011b div nem\u011bl d\u00edry z jeho celodenn\u00edho z\u00edr\u00e1n\u00ed. M\u011bl by cvi\u010dit, v\u011bd\u011bl to. M\u011bl by to hr\u00e1t po\u0159\u00e1d dokola a dokola, dokud s\u00e1m nez\u00edsk\u00e1 jistotu. Ale nemohl. Za p\u011bt minut u\u010dil a musel b\u00fdt v klidu. Jeho student jit\u0159il jeho nervy, i kdy\u017e byl Tom v naprost\u00e9m klidu. Dnes se mu ruce klepaly nervozitou a nebyl si v\u016fbec jist\u00fd, jak dne\u0161n\u00ed hodinu zvl\u00e1dne. I p\u0159es sv\u016fj v\u011bk 24 let, u\u010dil v um\u011bleck\u00e9 \u0161kole hru na elektrickou kytaru, jako jedin\u00fd. Ostatn\u00ed u\u010ditel\u00e9 u\u010dili jen akustiku a \u0159editel si Toma celkem v\u00e1\u017eil. Byl obl\u00edben\u00fd mezi studenty a mil\u00fd na kolegy.<\/p>\n

Tom nem\u011bl se svoj\u00ed prac\u00ed probl\u00e9m, jeho \u017eivotn\u00ed styl mu vyhovoval. P\u0159es den u\u010dil, ve\u010der m\u011bl zkou\u0161ku a n\u011bkdy vystupovali se skupinou v baru. A p\u0159esto\u2026<\/div>\n

Klep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e trhlo jeho svalstvem v obli\u010deji, i kdy\u017e se sna\u017eil zachovat tv\u00e1\u0159. Tich\u00e9 d\u00e1le dovolilo mlad\u00e9mu \u010dernovlas\u00e9mu klukovi vej\u00edt. \u0160pitnul tich\u00fd pozdrav a hodil na st\u016fl modrou \u017e\u00e1kovskou. Vybalil si pod Tomov\u00fdm zkoumav\u00fdm pohledem kytaru a usadil se na \u017eidli\u010dku. Zvedl pohled.<\/p>\n

„Tak\u2026“<\/div>\n

„Zkus chromatiku od p\u00e1t\u00fdho pra\u017ece a ztlum si vrchn\u00ed struny, a\u0165 ti nedrn\u010d\u00ed, minule ti to ne\u0161lo,“ \u0159ekl Tom pomalu a celkem ochotn\u011b zapojil \u010dern\u00fd kabel do zesilova\u010de v rohu. Z\u00e1hy kombo zapnul a zalo\u017eil si ruce p\u0159es prsa. P\u0159istihnul se, jak zkoum\u00e1 Billovy t\u011bsn\u00e9 kalhoty a sleduje jeho dlouh\u00e9 prsty, kter\u00e9 se pohybovaly po krku kytary. U\u017e od prvn\u00ed chv\u00edle ho ten kluk n\u011b\u010d\u00edm hypnotizoval a nebyla to jen linkou obta\u017een\u00e1 kukadla. M\u011bl v sob\u011b n\u011bco\u2026 prost\u011b n\u011bco, co t\u00e1hlo Tomovu pozornost. Skoro nevn\u00edmal, jak Bill hraje, a zalistoval jeho \u017e\u00e1kovskou, jen aby zam\u011bstnal ruce. Nesn\u00e1\u0161el se za tyhle pocity.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Pane u\u010diteli\u2026?“ ozval se Bill nejist\u011b a m\u00e1vnul Tomovi rukou p\u0159ed obli\u010dejem. P\u0159ipadal mu duchem nep\u0159\u00edtomn\u00fd.<\/div>\n
„C-co? Jojo, v poho, promi\u0148. Tak te\u010f silov\u00fd akordy s pr\u00e1zdnou strunou, E5, D5 a A5, m\u00e1\u0161 to?“<\/div>\n
Bill zakroutil pusou a provinile na Toma zamrkal. Ten si povzdechnul a popadl svoji Gibsonku, rychle ji zapojil a jeho prsty zaujaly sv\u00e9r\u00e1znou pozici na za\u010d\u00e1tku hmatn\u00edku. C\u00edtil na sob\u011b Bill\u016fv pohled a t\u0159\u00e1sly se v n\u011bm vnit\u0159nosti. \u0158ekli byste o n\u011bm, jak je ost\u0159\u00edlen\u00fd kytarista, kter\u00e9ho nic nerozhod\u00ed, ale chyba l\u00e1vky, jeden pohled \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00ed a byl z n\u011bj rosol.<\/p>\n

Rychle odehr\u00e1l t\u0159i akordy a zvedl pohled. Bill ho po\u0159\u00e1d sledoval. Ne, Bill na n\u011bj z\u00edral. Tom si odka\u0161lal a trhnul bradou k Billov\u011b \u010dernob\u00edl\u00e9 Strattocasterce. Tak r\u00e1d by\u2026 vyklepal si tyhle my\u0161lenky z hlavy a prohr\u00e1bnul si rasta cop\u00e1nky. Cht\u011bl b\u00fdt kdekoliv, jen ne tady. Cht\u011bl pry\u010d z t\u00e9hle dusn\u00e9 t\u0159\u00eddy, prost\u011b ven. Tak r\u00e1d by si te\u010f dal cigaretu, nat\u00e1hnul do sebe kou\u0159 a nechal celou um\u011bleckou \u0161kolu i tuhle t\u0159\u00eddu za sebou. Ale do konce hodiny zb\u00fdvalo p\u0159esn\u011b t\u0159icet p\u011bt minut a Bill dneska vypadal tak\u2026<\/div>\n

Tom se rozhodn\u011b oto\u010dil v \u017eidli a odlo\u017eil svoji kytaru. Nemohl pomalu hr\u00e1t, jak se mu klepaly prsty, kter\u00e9 sv\u00edraly trs\u00e1tko. Potil se. Doopravdy se sakra potil, a ten osudn\u00fd d\u016fvod sed\u011bl p\u0159\u00edmo p\u0159ed n\u00edm. A skl\u00e1n\u011bl se na kytaru s tou svoj\u00ed klasickou nechut\u00ed. Tom nech\u00e1pal, \u017ee tu je\u0161t\u011b je. Kytara ho o\u010dividn\u011b nebavila a akor\u00e1t se tr\u00e1pil\u2026<\/p>\n

„Ty\u2026 Bille?“ promluvil, aby naru\u0161il to ticho. Billovi sklouzlo trs\u00e1tko ze struny a kytara vydala k\u0148u\u010div\u00fd zvuk, kdy\u017e zvedal o\u010di. „Pro\u010d tu jsi? Teda ne\u2026 ne, \u017ee bych t\u011b tu necht\u011bl, j\u00e1 jen\u2026 nebav\u00ed t\u011b to, pro\u010d to d\u011bl\u00e1\u0161?“ mluvit Tom potichu, ale dost hlasit\u011b, aby byl sly\u0161et. Pot\u0159eboval rozpustit svoje zb\u011bsil\u00e9 my\u0161lenky v n\u011b\u010dem m\u00e9n\u011b\u2026 v n\u011b\u010dem jin\u00e9m, ne\u017e byly Billovy \u0161t\u00edhl\u00e9 prsty, kter\u00e9 sv\u00edraly krk kytary.<\/div>\n

„Mus\u00edm,“ zamumlal Bill a spustil ruce z n\u00e1stroje, op\u0159el se do \u017eidle.<\/div>\n
„Ale pro\u010d?“<\/div>\n
„M\u016fj t\u00e1ta\u2026 nevlastn\u00ed t\u00e1ta hraje v kapele na kytaru, a od doby, kdy mi bylo asi p\u011bt, chce, abych byl jako on. Cht\u011bl ze m\u011b v\u017edycky m\u00edt kytaristu n\u011bjak\u00fd slavn\u00fd skupiny a prost\u011b se dote\u010f nesm\u00ed\u0159il s my\u0161lenkou, \u017ee m\u011b to nebav\u00ed tak jako jeho. Jo, obdivuju kytary, miluju ty n\u00e1stroje, ale nikdy m\u011b nel\u00e1kalo na n\u011b hr\u00e1t,“ vysv\u011btlil Bill se sklopenou hlavou a pohledem zabodnut\u00fdm do zem\u011b. Tom musel odvr\u00e1tit pohled od t\u00e9 sc\u00e9ny, motala se mu hlava.<\/div>\n
„No… j\u00e1 si \u0159\u00edkal, \u017ee t\u011b to moc nebav\u00ed,“ \u0159ekl potichu, aby naru\u0161il ticho. V tu chv\u00edli se ozvalo dal\u0161\u00ed klep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e a ve\u0161la u\u010ditelka housl\u00ed. „Tome, chce t\u011b u sebe \u0159editel,“ houkla rychle a dve\u0159e za sebou zase zav\u0159ela. P\u0159ed Tomem se z\u010distajasna otev\u0159ela mo\u017enost vypadnout na chv\u00edli z t\u00e9hle dusn\u00e9 atmosf\u00e9ry. Rychle se omluvil Billovi, zadal mu jednoduch\u00e9 cvi\u010den\u00ed a op\u0159el se o klav\u00edr v rohu, kdy\u017e se zvedal z k\u0159esla. S \u00falevou se nadechl vzduchu venku na chodb\u011b a nad\u00e1val s\u00e1m sob\u011b do blbc\u016f. Jak ho mohl sakra takhle rozhodit sedmn\u00e1ctilet\u00fd kluk? A je\u0161t\u011b k tomu kluk, kter\u00fd skoro ml\u010del a nic ned\u011blal?<\/p>\n

Z kancel\u00e1\u0159e vych\u00e1zel u\u017e docela uvoln\u011bn\u00fd a pevn\u011b rozhodnut\u00fd, naj\u00edt si co nejd\u0159\u00edve n\u011bjakou holku, se kterou by se vyspal a zapomenul na toho kluka. T\u0159eba dneska na koncert\u011b. Hrklo v n\u011bm, a r\u00e1zem se mu vr\u00e1til t\u0159as do rukou, sakra! Tak nerv\u00f3zn\u00ed snad nebyl ani p\u0159ed sv\u00fdm prvn\u00edm koncertem. To se jen pozvracel, ale byl v po\u0159\u00e1dku. Ur\u010dit\u011b nem\u011bl neur\u00f3zu cel\u00fd den p\u0159edt\u00edm. A kdy\u017e ve\u0161el do t\u0159\u00eddy, p\u0159ekvapen\u00edm se mu nervy vypjaly je\u0161t\u011b v\u00edc. Bill sed\u011bl u klav\u00edru a hr\u00e1l\u2026 hr\u00e1l n\u011bco, co Tom dob\u0159e znal. A hr\u00e1l to dob\u0159e. Necht\u011bl ru\u0161it ten okam\u017eik, a tak z\u016fstal zara\u017een\u011b st\u00e1t u dve\u0159\u00ed, kter\u00e9 potichu dov\u0159el. Kochal se pohledem na \u0161t\u00edhl\u00e9 t\u011blo, usazen\u00e9 na \u010dern\u00e9 \u017eidli\u010dce, kter\u00e9 sebejist\u011b pohybovalo prsty po klaviatu\u0159e. Jakmile zazn\u011bl posledn\u00ed t\u00f3n dlouh\u00e9 skladby, pustil ped\u00e1l a oto\u010dil se. O\u010dividn\u011b se Toma leknul a omluvn\u011b vst\u00e1val od klav\u00edru, cht\u011bl se zase chopit kytary. Ale Tom ho zadr\u017eel.<\/p>\n

„Ne, klid\u2026 se\u010f,“ vykoktal a op\u0159el se o st\u016fl, ruce zalo\u017een\u00e9 p\u0159es prsa. „Nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee hraje\u0161\u2026 \u017ee hraje\u0161 tak dob\u0159e.“<\/div>\n

Bill se nerv\u00f3zn\u011b usm\u00e1l a zasunul si jeden pram\u00ednek \u010dern\u00fdch vlas\u016f za ucho. „Jo, bav\u00ed m\u011b to, teda\u2026 ty asi hraje\u0161 l\u00edp, ale m\u011b\u2026“<\/div>\n
„D\u011bl\u00e1\u0161 si srandu? Tohle se sna\u017e\u00edm nau\u010dit u\u017e dva roky,“ zasm\u00e1l se Tom, uvoln\u011bn\u00fd ve viditeln\u011b \u0159id\u0161\u00ed atmosf\u00e9\u0159e.<\/div>\n
Bill zamrkal. „Poznal jsi to?“<\/div>\n
„Jo, November rain, jedna z nejgeni\u00e1ln\u011bj\u0161\u00edch skladeb v\u0161ech dob,“ prohl\u00e1sil Tom lehce zasn\u011bn\u011b.<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b to tvrd\u00edm j\u00e1.“<\/div>\n
Pousm\u00e1li se na sebe v neobvykl\u00e9 shod\u011b a Tom bez rozmyslu vzal do ruky kytaru. Bill touhle hrou uvolnil atmosf\u00e9ru a zklidnil Tomovy nervy, ani\u017e by o tom m\u011bl tu\u0161en\u00ed. Tom p\u0159ejel prsty po hmatn\u00edku a na\u0161el si prvn\u00ed t\u00f3ny jednoho ze s\u00f3l.<\/p>\n

„M\u016f\u017ee\u0161 to zahr\u00e1t znovu? Od \u2026Everybody need some time, on thein own\u2026 sometimes i need some time, all alone\u2026<\/em>„<\/div>\n

Bill se k n\u011bmu p\u0159idal v\u00fdraznou, hlubokou melodi\u00ed klav\u00edru a Tom zabo\u0159il trs\u00e1tko do strun. U\u010dil se tuhle skladbu dlouho a jeho prsty m\u011bly te\u010f absolutn\u00ed jistotu v ka\u017edi\u010dk\u00e9m riffu. U\u017e\u00edval si to hran\u00ed, a je\u0161t\u011b lep\u0161\u00ed to bylo, \u017ee m\u011bl kone\u010dn\u011b s k\u00fdm hr\u00e1t.<\/div>\n
Kdy\u017e se dostali k pauze na konci p\u00edsni\u010dky, Bill obr\u00e1til na Toma zv\u011bdav\u00fd pohled.<\/div>\n
„Um\u00ed\u0161 i to posledn\u00ed s\u00f3lo?“<\/div>\n
„Nejsem si s n\u00edm jistej, ale m\u016f\u017eu to zkusit.“ Tom\u016fv ukazov\u00e1\u010dek p\u0159ejel po strun\u011b a vydal jemn\u00fd zvuk. Cht\u011bl se p\u0159edv\u00e9st. Cht\u011bl to dok\u00e1zat. U\u017e to hr\u00e1l a v\u011bd\u011bl, jak t\u011b\u017ek\u00e9 to s\u00f3lo je. Pova\u017eoval to za vrchol Slashovy kari\u00e9ry a nebyl s\u00e1m. Sly\u0161el prvn\u00ed t\u00f3ny z klav\u00edru a pova\u017eoval to za v\u00fdzvu. Pod\u0159\u00eddil se a opravdu soust\u0159ed\u011bn\u011b si vybavoval zn\u00e1mou tabulaturu. V\u011bd\u011bl, v jak\u00fdch m\u00edstech to zkazil, ale nebylo to skoro sly\u0161et. Vlastn\u011b se mu ten part povedl v\u00edc ne\u017e kdykoli jindy. Naposledy prohr\u00e1bnul struny a vyklepal si ruku.<\/p>\n

„Ladilo to,“ zasm\u00e1l se.<\/div>\n

„Jsi v\u00e1\u017en\u011b dobrej,“ zazubil se Bill, mnohem uvoln\u011bn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e ho Tom znal.“<\/div>\n
Zakroutil hlavou. „Ty jsi dobrej, j\u00e1 m\u00e1m nervy v k\u00fdblu.“<\/div>\n
„Pro\u010d?“<\/div>\n
„Ve\u010der m\u00e1me koncert v Notte, a j\u00e1 m\u00e1m pocit, \u017ee nezahraju ani notu, kurva,“ neudr\u017eel se Tom a slo\u017eil hlavu na svoji kytaru.<\/div>\n
„Jestli ty m\u00e1\u0161 nervy, \u017ee to ned\u00e1\u0161, tak to u\u017e je\u2026 no, co potom m\u00e1me \u0159\u00edkat my?“<\/div>\n
„To nen\u00ed sranda, Bille, cel\u00fd m\u011bsto uvid\u00ed, jak to zvo\u0159u.“<\/div>\n
„Ale klid, pros\u00edm t\u011b, m\u00e1\u0161 to nazkou\u0161en\u00fd, tak\u2026“<\/div>\n
Tom nakr\u010dil \u010delo. „Pr\u00e1v\u011b, \u017ee nem\u00e1m.“<\/div>\n
„Tak mi to zahraj.“<\/p>\n

Bill byl obda\u0159en ned\u016fv\u011b\u0159iv\u00fdm pohledem, ale po chv\u00edli rasta opravdu p\u0159ehodil sn\u00edma\u010de na kyta\u0159e a p\u0159ejel po strun\u00e1ch. Hr\u00e1l p\u00e1r minut, ne\u017e uti\u0161il kytaru a povzdechnul si. „Jak to zn\u00ed?“<\/div>\n

„Perfektn\u011b\u2026“ vydechnul Bill a nep\u0159\u00edtomn\u011b koukal na dlouh\u00e9 prsty, kter\u00e9 se te\u010f spustily z n\u00e1stroje. Tom si neum\u011bl jeho pohled vysv\u011btlit, ale pod n\u00edm se mu zpotily ruce a kytara mu z nich klouzala.<\/div>\n
Hodina skon\u010dila neobvykle rychle a Tom si po n\u00ed p\u0159ipadal mnohem klidn\u011bj\u0161\u00ed a psychicky p\u0159ipraven\u011bj\u0161\u00ed na nadch\u00e1zej\u00edc\u00ed ve\u010der.<\/p>\n

Do klubu dorazili s hodinov\u00fdm p\u0159edstihem a zapojovali aparaturu. Tom si op\u0159el kytaru o hranu podia a sednul si na jednu pr\u00e1zdnou barovou \u017eidli\u010dku. L\u00edn\u011b vedl konverzaci se zbytkem skupiny, s Georgem, Gustavem, Andreasem a Hansem, kdy\u017e se do klubu v\u0159\u00edtil jeho \u0161\u00e9f, vysok\u00fd chl\u00e1pek s hn\u011bdou patkou p\u0159es \u010delo. Zm\u011b\u0159il si je pohledem a zalovil v pam\u011bti.<\/div>\n

„U\u017e jste tu hr\u00e1li.“<\/div>\n
Tom k\u00fdvnul.<\/div>\n
„Jsme ready?“<\/div>\n
V\u0161ichni p\u0159ik\u00fdvli.<\/div>\n
„Za deset minut otev\u00edr\u00e1me, za p\u016fl hodiny hrajete, tak jedem, dozadu,“ uk\u00e1zal do mal\u00e9 m\u00edstn\u016fstky, vznosn\u011b naz\u00fdvan\u00e9 m\u00edstn\u00edm z\u00e1kulis\u00edm.<\/p>\n

Za p\u00e1r minut se opravdu ozvalo mno\u017estv\u00ed hlas\u016f a prvn\u00ed cink\u00e1n\u00ed skla. Tom si p\u0159ikazoval b\u00fdt v klidu, ale jeho ruce se zase klepaly. V\u0161imnul si toho i Georg.<\/div>\n

„Co se d\u011bje, chlape?“<\/div>\n
„Jsem jen nervn\u00ed, spadne to ze m\u011b,“ odpov\u011bd\u011bl rychle a dost obecn\u00fdm t\u00f3nem.<\/div>\n
Georg nakr\u010dil \u010delo. „Jsi mimo.“<\/div>\n
Tomovi se p\u0159ed o\u010dima vybavil obli\u010dej or\u00e1movan\u00fd \u010dern\u00fdmi vlasy. „Mo\u017en\u00e1 jo.“<\/p>\n

Bas\u00e1k nep\u0159estal vrt\u011bt hlavou, dokud nenastoupil na stage. Klub byl docela vybaven\u00fd, proto jim do o\u010d\u00ed sv\u00edtila prudk\u00e1 sv\u011btla a skoro nevid\u011bli do publika. Tom p\u0159esto poznal, kolik je tu lid\u00ed, a trs\u00e1tko mu skoro vyklouzlo ze zpocen\u00fdch prst\u016f. Namlouval si, \u017ee je v klidu, \u017ee nen\u00ed nerv\u00f3zn\u00ed, ale houby to pomohlo. St\u00e1l tam a lidi od n\u011bj o\u010dek\u00e1vali v\u00fdkon. Je\u0161t\u011b ne\u017e Gustav odklepal za\u010d\u00e1tek prvn\u00ed skladby, uvid\u011bl v davu z\u00e1blesk \u010dern\u00fdch vlas\u016f. V tu chv\u00edli se p\u0159estal soust\u0159edit \u00fapln\u011b, proto\u017ee cht\u011bl za ka\u017edou cenu zjistit, jestli ho ne\u0161\u00e1l\u00ed zrak. Skoro prop\u00e1sl za\u010d\u00e1tek skladby, potom pod\u011blal mini-s\u00f3lo, kter\u00e9 m\u011bl, a nakonec brnknul \u0161patn\u011b posledn\u00ed strunu. Zamra\u010dil se a omluvn\u011b pokr\u010dil rameny, kluci z kapely na n\u011bj up\u00edrali nech\u00e1pav\u00e9 pohledy.<\/p>\n

A v tu chv\u00edli to uvid\u011bl. Linky kolem o\u010d\u00ed, upnut\u00e9 d\u017e\u00edny, pruhovan\u00e1 mikina a ledabyle nalakovan\u00e9 prameny \u010dern\u00fdch vlas\u016f. Nemohl tomu uv\u011b\u0159it, co tady d\u011blal? Posunul si \u010dern\u00fd \u0161\u00e1tek na \u010dele a r\u00e1zem se rozhodl, \u017ee u\u017e to nepod\u011bl\u00e1. Mus\u00ed se p\u0159edv\u00e9st, tou\u017eil po tom celou svoj\u00ed bytost\u00ed. Jeho ego se probralo a prsty se rozeb\u011bhly po kyta\u0159e. Vr\u00e1tila se mu sebejistota a dal\u0161\u00edch p\u011bt song\u016f odehr\u00e1l, jak nejl\u00edp um\u011bl. Vyslou\u017eil si uznal\u00fd pohled od Andrease i od Georga. Usm\u00e1l se do publika a op\u0159el se o reprobednu. Pot mu st\u00e9kal po \u010dele a \u010dekala ho p\u00edsni\u010dka, u kter\u00e9 si nebyl v\u016fbec jist\u00fd. D\u00e1vali ji dohromady p\u0159ed t\u00fddnem a nikdo ji nem\u011bl p\u0159\u00edli\u0161 v ruk\u00e1ch. Tom mohl ze v\u0161ech tv\u00e1\u0159\u00ed, kter\u00e9 s n\u00edm byly na podiu vy\u010d\u00edst, jak jsou nerv\u00f3zn\u00ed.<\/div>\n

Za\u010dal suver\u00e9nn\u011b, snad aby podpo\u0159il kluky i s\u00e1m sebe, a do druh\u00e9ho refr\u00e9nu neud\u011blal ani jednu chybu. Sna\u017eil se nemyslet na zn\u00e1mou tv\u00e1\u0159, kter\u00e1 z\u00e1\u0159ila z publika pod nimi, sna\u017eil se v\u011bnovat jen sv\u00e9 Gibsonce. Ale Bill ho rozptyloval zp\u016fsobem, kter\u00fd mu byl dosud nezn\u00e1m\u00fd.<\/p>\n

Koncert skon\u010dil zn\u00e1mou skladbou Rock&roll queen a Tom \u00falevn\u011b odlo\u017eil kytaru. Byl dota\u017een na bar, kde do n\u011bj Georg nalil dva pan\u00e1ky a jeden Red Bull. „Tak\u2026 kdo to je?“<\/div>\n

„Kdo?“ zeptal se Tom s nep\u0159\u00edtomn\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„Ten n\u011bkdo, na koho si myslel celej koncert, a kdo je pravd\u011bpodobn\u011b n\u011bkde tady\u2026 no t\u00e1k, nakrm ucho.“<\/div>\n
„Nikdo\u2026 myslel jsem jen na to, abych to nepod\u011blal.“<\/div>\n
„Ani hovno,“ zasm\u00e1l se bas\u00e1k a objednal Tomovi dal\u0161\u00ed pit\u00ed.<\/div>\n
Tom se o\u0161il a skleni\u010dku odm\u00edtnul. „Nechci se zlejt.“<\/div>\n
„Ale za st\u0159\u00edzliva z tebe nic nedostanu.“<\/p>\n

Kytarista skr\u010dil ramena a pohledem sledoval dav. N\u011bkolikr\u00e1t zahl\u00e9dnul \u010dernou k\u0161tici a po p\u00e1r minut\u00e1ch zahl\u00e9dnul dokonce Billa. Jen\u017ee to byl Bill tancuj\u00edc\u00ed v p\u0159\u00edtomnosti n\u011bkolika star\u0161\u00edch kluk\u016f. Sev\u0159el se mu \u017ealudek, \u010d\u00edm d\u00e9le toho kluka sledoval, t\u00edm hor\u0161\u00ed to bylo. Nejd\u0159\u00edv, kdy\u017e poprv\u00e9 p\u0159i\u0161el do t\u0159\u00eddy, pojmulo Toma jeho charisma a zp\u016fsobilo, \u017ee se t\u011b\u0161il na ka\u017edou jejich hodinu. A z\u00e1rove\u0148 se j\u00ed b\u00e1l. Potom vid\u011bl Billa hr\u00e1t na klav\u00edr jeho nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed skladbu, a t\u00edm si k sob\u011b Toma p\u0159iv\u00e1zal, ani\u017e by rasta v\u011bd\u011bl pro\u010d. A nakonec, kdy\u017e ho jeho p\u0159\u00edtomnost tak z\u00e1zra\u010dn\u011b uklidnila. Skoro nev\u011bdomky se odp\u00edchnul od baru a vm\u00edsil se do davu tancuj\u00edc\u00edch lid\u00ed. Jeho c\u00edl byl jasn\u00fd, \u010dert vem jeho pl\u00e1n o holce, posteli a odkopnut\u00ed. Necht\u011bl holku, cht\u011bl Billa. Kdy\u017e si \u010dernovl\u00e1sek uv\u011bdomil, \u017ee vedle n\u011bj u\u017e se nekrout\u00ed t\u011blo huben\u00e9ho blon\u010f\u00e1ka, ale dob\u0159e zn\u00e1m\u00fd rasta ve voln\u00e9m oble\u010den\u00ed, nem\u011bl u\u017e \u010das p\u0159em\u00fd\u0161let o d\u016fsledc\u00edch. Nalepil se na Tomovo t\u011blo a nechal se lapit rytmem hudby.<\/p>\n

Po n\u011bkolika p\u00edsni\u010dk\u00e1ch se odtrhnul a nechal se Tomem odv\u00e9st k baru. Z m\u00edrn\u00e9ho \u0161oku se dostal, a\u017e kdy\u017e se kouknul do tv\u00e1\u0159e hn\u011bdovlas\u00e9ho kluka, kter\u00e9ho Tom p\u0159edstavil jako Georga. Georg ho propaloval zvl\u00e1\u0161tn\u00edm pohledem, a\u017e se o\u0161il. Nechal si od Toma koupit pit\u00ed a za chvilku dorazil dal\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk, kter\u00fd k n\u011bmu nat\u00e1hnul ruku.<\/div>\n

„Andreas.“<\/div>\n
„Bill,“ usm\u00e1l se \u010dernovl\u00e1sek a poznal v Andreasovi toho kluka, kter\u00fd zp\u00edval s Tomovou kapelou. A pr\u00e1v\u011b tenhle Andreas vyt\u00e1hnul Toma na parket a p\u0159\u00edmo se na n\u011bj nalepil. Na prvn\u00ed pohled to mezi nimi jisk\u0159ilo, jako by spolu snad\u2026 Bill stisknul zuby a prsty pevn\u011b obepnul okolo skleni\u010dky, kdy\u017e tu dvojici sledoval. Pro\u010d ho to nenapadlo? Neuva\u017eoval racion\u00e1ln\u011b, m\u011bl by vypadnout\u2026<\/p>\n

Zrovna kdy\u017e cht\u011bl zmizet, ozval se vedle jeho ucha tich\u00fd, ale p\u0159esto dost hlasit\u00fd sm\u00edch. Nech\u00e1pav\u011b kouknul na toho \u2026 Georga? \u2026, kter\u00fd se mu snad sm\u00e1l?<\/div>\n

„Co je?“ zeptal se hrub\u011b.<\/div>\n
„\u017d\u00e1rl\u00ed\u0161\u2026“<\/div>\n
„Ty vole, ty si divnej,“ vsadil Bill na tvrd\u00fd t\u00f3n, schov\u00e1val p\u0159ekvapen\u00ed. To to na n\u011bm bylo tolik vid\u011bt?<\/div>\n
„Odkud ho vlastn\u011b zn\u00e1\u0161?“<\/div>\n
Bill se o\u0161il. „U\u010d\u00ed m\u011b na kytaru.“<\/div>\n
„Jasn\u00fd, jasn\u00fd\u2026 zapomn\u011bl jsem, \u017ee mak\u00e1 v um\u011blce. Kolik ti je?“<\/div>\n
„Sedm\u2026 osmn\u00e1ct\u2026 sedmn\u00e1ct,“ vypotil ze sebe Bill po chvilce pravdu a sklopil hlavu. „Nech m\u011b, jdu pry\u010d.“<\/div>\n
„Proto\u017ee on tancuje s Andreasem? To neud\u011bl\u00e1\u0161,“ sm\u00e1l se mu Georg. Billovi u\u017e lezl na nervy.<\/div>\n
„Mus\u00edm dom\u016f\u2026“<\/div>\n
„A z\u016fstane\u0161 tady, kdy\u017e ti \u0159eknu, \u017ee Tom s Andreasem nic nem\u00e1?“<\/div>\n
Bill se zarazil. „Naprosto o\u010dividn\u011b.“<\/div>\n
„Ne, \u017ee by Andreas necht\u011bl, ale to je nepodstatn\u00fd.“<\/div>\n
Georg sledoval, jak Bill zavrt\u011bl hlavou a dal se na cestu ven, prod\u00edral se davem lid\u00ed. V tu chv\u00edli mu p\u0159i\u0161lo toho kluka celkem l\u00edto, byl mlad\u00fd. Proto po\u010dkal u baru, ne\u017e se Tom vykroutil Andreasovi, a vr\u00e1til se zp\u00e1tky.<\/p>\n

„Kde je B-Bill?“ d\u00fdchal Tom p\u0159er\u00fdvan\u011b, jak se zpotil na parketu. Pohledem hledal zn\u00e1mou \u010dernou h\u0159\u00edvu, ale ta se ztratila.<\/div>\n

„Ode\u0161el.“<\/div>\n
„Co\u017ee?“ Tom vykulil o\u010di a pra\u0161til Georga do ramene. „Co jsi mu \u0159ekl?“<\/div>\n
Georg pokr\u010dil rameny. „J\u00e1 nic, to ty.“<\/div>\n
„J\u00e1?“<\/div>\n
„Hele, koukat na tebe a Andrease se p\u0159\u00ed\u010d\u00ed i mn\u011b, nato\u017e jemu. M\u00e1m dojem, \u017ee te\u010f lehce \u017e\u00e1rl\u00ed a p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed, jestli t\u011b nen\u00e1vid\u011bt, nebo\u2026“<\/div>\n
„\u017d\u00e1rl\u00ed?!“<\/div>\n
Georg zakroutil hlavou a str\u010dil Toma sm\u011brem z baru. „Padej za n\u00edm.“<\/div>\n
„Ale j\u00e1\u2026“<\/div>\n
„Padej!“ sm\u00e1l se bas\u00e1k a nalil do sebe p\u016flku skleni\u010dky koly na ex. P\u0159ipadal si tady jako jedin\u00fd, kdo m\u011bl v hlav\u011b mozek.<\/p>\n

Tom u\u017e na nic ne\u010dekal a rychle se dostal p\u0159es dav lid\u00ed k v\u00fdchodu. Venku st\u00e1la skupinka poku\u0159uj\u00edc\u00edch lid\u00ed a naho\u0159e, nad \u0161pinav\u00fdmi schody, st\u00e1la o z\u00e1bradl\u00ed op\u0159en\u00e1 jedin\u00e1 postava. Nev\u011bd\u011bl, jestli tam chv\u00edli st\u00e1l okouzlen\u00fd t\u00edm pohledem, nebo to bylo slab\u00e9 zav\u00e1h\u00e1n\u00ed. P\u0159ece jen\u2026 byl to sedmn\u00e1ctilet\u00fd kluk, m\u011bl ho u\u010dit hr\u00e1t na kytaru. Ale proti jeho t\u011blu a mozku to byla chab\u00e1 v\u00fdmluva, jeho vlastn\u00ed nohy se roze\u0161ly a vy\u0161lapaly schody. Venku foukal v\u00edtr, a z nebe se sn\u00e1\u0161ely prvn\u00ed sn\u011bhov\u00e9 vlo\u010dky t\u00e9hle zimy.<\/div>\n

Kdy\u017e do\u0161el a\u017e nahoru, setkal se s Billov\u00fdm t\u00e1zav\u00fdm pohledem. Odpov\u011bd\u011bl \u00fasm\u011bvem a p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak za\u010d\u00edt. Nikdy nev\u011bd\u011bl, co v takov\u00fdch chv\u00edl\u00edch \u0159\u00edkat, a nikdy se to nenau\u010dil, proto se jen op\u0159el o z\u00e1bradl\u00ed a ml\u010del, koukal na tmav\u00e9 nebe. Kdy\u017e bude m\u00edt kliku, Bill se nesebere a neodejde.<\/p>\n

„Nemusel si odch\u00e1zet kv\u016fli mn\u011b.“<\/div>\n

„Nemusel si odch\u00e1zet kv\u016fli mn\u011b,“ odpov\u011bd\u011bl mu Tom stejnou v\u011btou a zasm\u00e1l se. „Pokud si po tom teda netou\u017eil, potom jsem ti nemohl zabr\u00e1nit.“<\/div>\n
Bill mu v\u011bnoval polovi\u010dat\u00fd \u00fasm\u011bv. „Je mi tu l\u00edp ne\u017e uvnit\u0159.“<\/div>\n
„Je zima.“<\/div>\n
„M\u00e1m r\u00e1d sn\u00edh.“<\/div>\n
Tom zakroutil hlavou a nechal si na ruku dopadnout p\u00e1r vlo\u010dek. „Tady v\u017edycky hned roztaje.“<\/div>\n
Bill jen p\u0159ik\u00fdvnul a obr\u00e1til tv\u00e1\u0159 k nebi, nechal si na l\u00edce dopadat velk\u00e9 vlo\u010dky sn\u011bhu. Kolem nich panovalo t\u00ed\u017eiv\u00e9 ticho, ru\u0161en\u00e9 jen nedalekou silnic\u00ed, kde ob\u010das projelo auto. Tom uva\u017eoval, co by mohl ud\u011blat. Tedy ne, \u017ee by nev\u011bd\u011bl, jen se nemohl rozhodnout, jestli poslechnout srdce nebo mozek. Nakonec zv\u00edt\u011bzil siln\u011b bu\u0161\u00edc\u00ed org\u00e1n, kter\u00fd mu t\u011b\u017eknul v hrudn\u00edku, kdy\u017e se kouknul na Bill\u016fv v\u00fdraz. Pomalu se k Billovi p\u0159ibli\u017eoval, a nakonec se nad n\u011bj i naklonil. Te\u010f st\u00e1l proti n\u011bmu a ruce si op\u00edral o studen\u00e9 z\u00e1bradl\u00ed, znemo\u017e\u0148oval mlad\u0161\u00edmu klukovi ut\u00e9ct. Bill k n\u011bmu obr\u00e1til o\u010di pln\u00e9 otazn\u00edk\u016f a Tom ten pohled potichu op\u011btoval. Sledoval ty rty, lehce fialov\u00e9 od zimy a pokryt\u00e9 p\u00e1r kapkami z rozt\u00e1t\u00fdch vlo\u010dek. Tahle situace pro n\u011bj m\u011bla jen jedno \u0159e\u0161en\u00ed. Pomalu se sklonil a spojil jejich rty v pomal\u00e9m, nevinn\u00e9m polibku. Sev\u0159el se mu \u017ealudek a on lehce zatla\u010dil na Billovo t\u011blo, aby se na n\u011bj mohl v\u00edc natisknout. Jedna jeho dla\u0148 si na\u0161la Billovu \u0161\u00edji, druh\u00e1 studenou dla\u0148. A jejich jazyky se spojily v opatrn\u00e9m, zkoumav\u00e9m tanci. Tma je obklopovala jako deka, kter\u00e1 p\u0159ikryje tajemstv\u00ed noci.<\/p>\n

Bill se odtrhl a vykroutil se z Tomova sev\u0159en\u00ed. Musel zvednout o\u010di, aby se mohl pod\u00edvat do t\u011bch Tomov\u00fdch, a usm\u00e1t se na n\u011bj. Hned potom naposledy stisknul jeho ruku a utekl tmavou ulic\u00ed, do centra m\u011bsta. Tom byl natolik paralyzovan\u00fd, \u017ee ho nedok\u00e1zal ani zadr\u017eet.<\/p>\n

Vrtalo mu to hlavou cel\u00fd t\u00fdden. U\u017e \u010dtvrt\u00fd den to na n\u011bm v\u0161ichni poznali a s up\u0159\u00edmnou starost\u00ed se ptali, co se d\u011bje. V\u0161imli si i kluci v kapele. Gustava odbyl, Hanse jakbysmet, ale Andreas s Georgem se nenechali op\u00edt rohl\u00edkem. Tom nehodlal Andreasovi \u0159\u00edkat nic, proto po\u010dkal na chv\u00edli, kdy si Geo o samot\u011b ladil basovku. P\u0159isednul si k n\u011bmu, s kytarou hozenou p\u0159es rameno, a slo\u017eil si hlavu do dlan\u00ed.<\/div>\n

„Vypad\u00e1\u0161 jako puber\u0165\u00e1k, kter\u00fdmu n\u011bkdo zlomil srdce.“<\/div>\n
Tom mu v\u011bnoval v\u00fdmluvn\u00fd pohled.<\/div>\n
„Oh, co se stalo\u2026?“<\/div>\n
„J-j\u00e1 nev\u00edm\u2026“<\/div>\n
Georg si povzdechl. „Chodils n\u011bkdy s n\u011bk\u00fdm?“<\/div>\n
„Minulej tejden\u2026 na dv\u011b hodiny.“<\/div>\n
„Ty si p\u0159\u00edpad\u2026 cos to zas provedl?“ za\u00fap\u011bl Georg.<\/div>\n
Tom rozhodil ruce. „Jen jsem ho\u2026 pol\u00edbil.“ Sklonil hlavu a rozpaky schoval za soust\u0159ed\u011bn\u00fd v\u00fdraz, kdy\u017e dola\u010foval kytaru, kter\u00e1 u\u017e beztak zn\u011bla perfektn\u011b.<\/div>\n
„Jenom?“<\/div>\n
„Co si o mn\u011b mysl\u00ed\u0161? Je to je\u0161t\u011b kluk!“<\/div>\n
„No pr\u00e1v\u011b, m\u00e1m dojem, \u017ees ho vyd\u011bsil.“<\/div>\n
„Vyd\u011bsil?“<\/div>\n
Georg k\u00fdvnul. „P\u0159edstav si, \u017ee by k tob\u011b dneska v pr\u00e1ci p\u0159i\u0161el \u0159editel a dal ti pusu.“<\/div>\n
„To je debiln\u00ed p\u0159irovn\u00e1n\u00ed, j\u00e1 vypad\u00e1m\u2026“<\/div>\n
„O tom nemluv\u00edm, je to jen\u2026 bylo to pro n\u011bj asi ne\u010dekan\u00fd, vezmi si, \u017ee si je\u0161t\u011b deset minut p\u0159edt\u00edm myslel, jak \u0161\u0165astnej nejsi s Andreasem.“<\/div>\n
Tom chvilku p\u0159em\u00fd\u0161lel, nakonec k\u00fdvnul. „Vyka\u0161lu se na to.“<\/div>\n
„M\u00e1m dojem, \u017ee pravdu se dozv\u00ed\u0161 v p\u00e1tek.“<\/div>\n
„Asi se hodim marod.“<\/div>\n
Georg ho pra\u0161til do ramene a vstal. „Bude\u0161 zdrhat jak mal\u00e1 holka? Bu\u010f chlap, chov\u00e1\u0161 se na dvan\u00e1ct,“ sm\u00e1l se mu, kdy\u017e odch\u00e1zel.<\/p>\n

Tom m\u011bl zrovna v kl\u00edn\u011b kytaru a pln\u011b se soust\u0159edil, kdy\u017e se otev\u0159ely dve\u0159e a dovnit\u0159 ve\u0161el Bill. Rasta zvednul hlavu a s obavou kouknul do nic ne\u0159\u00edkaj\u00edc\u00edch \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00ed. Po chvilce zaregistroval, \u017ee Bill s sebou nem\u00e1 kytaru, p\u0159ekvapen\u011b zvedl obo\u010d\u00ed a sledoval jeho po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed. Usadil se na \u017eidli naproti Tomovi a k\u00fdvnul k jeho kyta\u0159e. „M\u016f\u017eu?“<\/div>\n

„Nem\u00e1\u0161 s-svoj\u00ed?“ Tom se nesn\u00e1\u0161el za svoje kokt\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Doma.“<\/div>\n
Nekomentoval to, rad\u0161i ne, a kytaru Billovi podal. U\u017e \u010dekal, co zahraje, kdy\u017e se Bill zvednul a jeho milovanou Gibsonku odlo\u017eil do stoj\u00e1nku. Tom se nesta\u010dil divit, obo\u010d\u00ed mu stoupalo v\u00fd\u0161 a v\u00fd\u0161 do \u010dela a skoro se dotklo vlas\u016f, kdy\u017e Bill\u2026 kdy\u017e se Bill pousm\u00e1l a usadil se na Tomov\u00fdch kolenou. „Nem\u016f\u017ee\u0161 tohle,“ dotknul se rt\u016f ozdoben\u00fdch v koutku dv\u011bma kuli\u010dkami, „d\u011blat jako m\u016fj u\u010ditel.“<\/div>\n
„Um\u2026 asi n-ne.“<\/div>\n
„P\u0159emluvil jsem t\u00e1tu\u2026 nemus\u00edm u\u017e hr\u00e1t.“<\/div>\n
Tom se zhluboka nadechl, nev\u011b\u0159il by, jak ho tahle v\u011bta zas\u00e1hla. Sna\u017eil se o klidn\u00fd t\u00f3n. „Aspo\u0148 ses zbavil nep\u0159\u00edjemn\u00fd povinnosti.“<\/div>\n
„Asi m\u00e1\u0161 pravdu,“ zamyslel se Bill a poposednul si. „Od te\u010f budu chodit na klav\u00edr.“<\/div>\n
„To je\u2026 skv\u011bl\u00fd.“<\/div>\n
„Zn\u00ed\u0161 zklaman\u011b\u2026 budu ti chyb\u011bt?“ zasm\u00e1l se Bill lehce. Zd\u00e1l se b\u00fdt v extra dobr\u00e9 n\u00e1lad\u011b.<\/div>\n
Tom skr\u010dil ramena a op\u0159el se do \u017eidle, nejrad\u0161i by ze sebe Billa shodil, ale nedok\u00e1zal to ud\u011blat. M\u011bl se radovat? Nebo smutnit? Nev\u011bd\u011bl, m\u011bl v sob\u011b tot\u00e1ln\u00ed chaos. Ale mohl to \u010dekat, p\u0159ece\u2026<\/p>\n

Do\u0161iroka rozev\u0159el o\u010di, kdy\u017e na sv\u00fdch rtech uc\u00edtil jin\u00e9, zn\u00e1m\u00e9 a p\u0159ece jin\u00e9. <\/a>Chyb\u011bly na nich rozt\u00e1t\u00e9 kapky sn\u011bhu\u2026 Odtrhnul se. „Co to\u2026“<\/div>\n

„Nem\u016f\u017ee\u0161 to d\u011blat jako m\u016fj u\u010ditel, ale te\u010f u\u017e nejsi m\u016fj u\u010ditel. Co\u017e znamen\u00e1\u2026“<\/div>\n
Tomovi se rozjasnil ten dusiv\u00fd oblak, co mu zakryl mysl. Ve dvou vte\u0159in\u00e1ch mu do\u0161el smysl cel\u00e9 t\u00e9hle konverzace a on se nemohl d\u00e1l br\u00e1nit \u00fasm\u011bvu.<\/div>\n
„Co\u017e znamen\u00e1, \u017ee tohle budu moct d\u011blat \u010dast\u011bji,“ do\u0159ekl a s posledn\u00edm slovem se vpil do Billov\u00fdch rt\u016f. Snad poprv\u00e9 za posledn\u00edch p\u00e1r let c\u00edtil, jak ho napl\u0148uje pocit \u0161t\u011bst\u00ed a jak mu \u017eilami proud\u00ed do cel\u00e9ho t\u011bla opojn\u00e9 teplo.<\/div>\n
„Jak dlouho\u2026 u\u017e chce\u0161 tohle ud\u011blat?“ vypravil ze sebe Bill mezi kr\u00e1tk\u00fdmi polibky.<\/div>\n
„Od prvn\u00ed hodiny, na kterou jsi p\u0159i\u0161el,“ odpov\u011bd\u011bl Tom up\u0159\u00edmn\u011b a odhodil za hlavu v\u0161echny starosti t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se Billova v\u011bku a toho, jak tohle cel\u00e9 dopadne. Bill \u017eil okam\u017eikem a on se ho rozhodl na t\u00e9hle cest\u011b prozat\u00edm n\u00e1sledovat.<\/p>\n

autor: GossipGirl<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: GossipGirl Byl to jeden ze \u0161patn\u00fdch dn\u016f. Tom sed\u011bl ve sv\u00e9 mal\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b a zlostn\u011b koukal na n\u00e1stroj, kter\u00fd v sob\u011b div nem\u011bl d\u00edry z jeho celodenn\u00edho z\u00edr\u00e1n\u00ed. M\u011bl by cvi\u010dit, v\u011bd\u011bl to. M\u011bl by to hr\u00e1t po\u0159\u00e1d dokola a dokola,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-7114","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7114","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7114"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7114\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7114"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7114"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7114"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}