{"id":7119,"date":"2012-01-11T18:00:00","date_gmt":"2012-01-11T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7100"},"modified":"2012-01-11T18:00:00","modified_gmt":"2012-01-11T17:00:00","slug":"the-movie-on-your-eyelids-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/01\/11\/the-movie-on-your-eyelids-10\/","title":{"rendered":"The Movie On Your Eyelids 10."},"content":{"rendered":"
autor: Fee<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\" <\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
pairing: Bill\/Brian Molko<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
Bill<\/p>\n

<\/strong> Jen co jsme dorazili do N\u011bmecka, zav\u0159eli jsme se do studia. Museli jsme se kone\u010dn\u011b po\u0159\u00e1dn\u011b pustit do pr\u00e1ce na nov\u00e9m albu. Prvn\u00ed \u00fakol pro m\u011b v\u0161ak byl d\u00e1t dohromady v\u0161echny mnou vyhotoven\u00e9 texty, kter\u00e9 byly na\u010dm\u00e1ran\u00e9 a poztr\u00e1cen\u00e9 v\u0161ude mo\u017en\u011b.<\/div>\n

30. z\u00e1\u0159\u00ed byla moje voskov\u00e1 figur\u00edna slavnostn\u011b za\u0159azen\u00e1 do kolekce berl\u00ednsk\u00e9 pobo\u010dky muzea Madame Tussauds.<\/div>\n
Za ten kr\u00e1tk\u00fd pobyt v domovsk\u00e9 zemi jsem ale stihnul i dal\u0161\u00ed v\u011bci. Zaprv\u00e9 jsem vym\u011bnil krou\u017eek v obo\u010d\u00ed za kuli\u010dky, ty sam\u00e9, kter\u00e9 nos\u00ed Tom ve rtu. Vypadalo to l\u00edp. N\u00e1sledn\u011b jsem si splnil dlouholetou touhu a nechal si m\u00edsto t\u011bch sv\u00fdch k\u0159iv\u00fdch nedokonal\u00fdch zub\u016f, za kter\u00e9 jsem se styd\u011bl p\u0159i ka\u017ed\u00e9m otev\u0159en\u00ed pusy, ud\u011blat nov\u00e9. A nakonec jsem \u0161el na to ji\u017e zmi\u0148ovan\u00e9 tetov\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
S Brianem jsme si pravideln\u011b skypeovali. Byl to on, kdo s t\u00edm za\u010dal. A j\u00e1 to samoz\u0159ejm\u011b jenom uv\u00edtal. Vid\u011bt jeho obli\u010dej ka\u017ed\u00fd den bylo sladk\u00e9. Byl jsem z n\u011bj prost\u011b v konc\u00edch, no! Krom\u011b jin\u00e9ho jsem ho po\u0159\u00e1d popoh\u00e1n\u011bl k tomu, aby kone\u010dn\u011b nav\u0161t\u00edvil n\u011bjak\u00e9ho doktora a on to urputn\u011b odm\u00edtal s t\u00edm, \u017ee je naprosto zdrav\u00fd. Ov\u0161em vz\u00e1p\u011bt\u00ed tam tak jako tak musel, kdy\u017e na n\u011bj sednul n\u011bjak\u00fd virus, kter\u00fd ho \u00fapln\u011b ztrhal.<\/p>\n

Brian<\/p>\n

<\/strong> Po Billov\u011b odjezdu jsem si tak n\u011bjak musel zvykat na d\u0159\u00edve b\u011b\u017en\u00fd stereotyp bez podstatn\u00e9 \u0161petky vzru\u0161en\u00ed. Ale alespo\u0148 jsem se dokopal k tomu nav\u00e1zat s n\u00edm spojen\u00ed p\u0159es oce\u00e1n. P\u016fvodn\u011b mi to p\u0159i\u0161lo jako hloup\u00fd n\u00e1pad, av\u0161ak on z toho byl na\u0161t\u011bst\u00ed nad\u0161en\u00fd. A j\u00e1 pod vrstvami svoj\u00ed hrdosti tak\u00e9. Tak\u017ee m\u011b denodenn\u011b mohl nutit do zp\u00edv\u00e1n\u00ed mu do zblbnut\u00ed a vyhled\u00e1n\u00ed l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 pomoci.<\/div>\n

Na za\u010d\u00e1tku \u0159\u00edjna jsem m\u011bl dvoudenn\u00ed v\u00fdjezd do Pa\u0159\u00ed\u017ee kv\u016fli t\u00e9 akci, na n\u00ed\u017e jsem p\u0159isl\u00edbil svou \u00fa\u010dast a vystoupen\u00ed. Jel jsem s\u00f3lo, bez kluk\u016f, kte\u0159\u00ed z\u016fstali v L.A. A ani trochu jsem jim nesch\u00e1zel. Slun\u00ed\u010dko Steve randil s n\u011bjakou sle\u010dnou a Stefan\u2026 ten si v\u017edycky bez probl\u00e9m\u016f najde spole\u010dnost.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Jen\u017ee jakmile jsem se vr\u00e1til, skl\u00e1tila m\u011b n\u011bjak\u00e1 z\u00e1ludn\u00e1 choroba. A to takov\u00e1, \u017ee jsem ji v\u00fdjime\u010dn\u011b nemohl ignorovat, a\u010dkoliv jindy to u t\u011blesn\u00fdch neduh\u016f d\u011bl\u00e1m automaticky. Dok\u00e1zal jsem jenom apaticky le\u017eet v posteli ve vysok\u00fdch hore\u010dk\u00e1ch. Bolely m\u011b svaly, natekly mi kr\u010dn\u00ed uzliny, p\u0159es noc jsem propotil postel tak, \u017ee by si nezavdala s propr\u0161enou. Nakonec m\u011b Stef i p\u0159es vy\u010derpan\u00fd odpor nacpal do auta a odvezl na polikliniku. Doktor se usnesl, \u017ee jde o ang\u00ednu a p\u0159edepsal mi antibiotika. P\u0159irozen\u011b v\u016fbec nezab\u00edrala. Ale v\u016fbec. Po n\u011bjak\u00fdch deseti dnech blouzn\u011bn\u00ed mimo realitu, kdy jsem myslel, \u017ee vypust\u00edm du\u0161i, v\u0161echno odezn\u011blo samo. Byl jsem z toho zmaten\u00fd a netu\u0161il, co to m\u011blo znamenat. A to bylo nic v porovn\u00e1n\u00ed s Billov\u00fdm roz\u010dilen\u00edm. Hu\u010del do m\u011b, a\u0165 si kouk\u00e1m zjistit, o co \u0161lo, \u017ee to nen\u00ed jen tak. M\u011bl pravdu, to bylo jasn\u00e9.<\/p>\n

Tud\u00ed\u017e jsem si jednoho \u0159\u00edjnov\u00e9ho ve\u010dera sednul k internetu a zadal parametry – vysok\u00e9 hore\u010dky, mal\u00e1tnost, bolest sval\u016f, nat\u00e9k\u00e1n\u00ed uzlin – a stisknul enter. Ta \u010dty\u0159i p\u00edsmenka, kter\u00e1 mi vysko\u010dila jako diagn\u00f3za a odpov\u011b\u010f na m\u016fj probl\u00e9m, m\u011b donutila nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b se uchechtnout. AIDS? Jo, jasn\u011b. Pobaven\u011b jsem zavrt\u011bl hlavou, laptop vypnul a ulo\u017eil jsem se ke sp\u00e1nku. Minuty plynuly, j\u00e1 se neklidn\u011b p\u0159evaloval z boku na bok, sledoval reflektory ob\u010dasn\u011b proj\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc\u00edch aut na ztmavl\u00fdch st\u011bn\u00e1ch a sna\u017eil se p\u0159ij\u00edt na to, co zap\u0159\u00ed\u010di\u0148uje onen t\u00ed\u017eiv\u00fd pocit v m\u00e9m \u017ealudku. A potom jsem si vzpomn\u011bl. Vzpomn\u011bl jsem si na jednu noc leto\u0161n\u00edho l\u00e9ta na tom zatracen\u00e9m Kypru, kdy jsem se opil tak, \u017ee jsem nev\u011bd\u011bl, co d\u011bl\u00e1m, a nechal jsem se ojet jedn\u00edm chl\u00e1pkem. A ochranu jsme nem\u011bli ur\u010dit\u011b. Polila m\u011b hr\u016fza.<\/p>\n

„Do prdele\u2026“ zamumlal jsem konsternovan\u011b a zajel si prsty do vlas\u016f. N\u011bkolik sekund jsem pouze paralyzovan\u011b lapal po vzduchu, jako ryba dus\u00edc\u00ed se pod silnou krustou ledu. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed jsem se zprudka posadil a rozsv\u00edtil lampi\u010dku, proto\u017ee jsem m\u011bl takov\u00fd n\u00e1val klaustrofobie, jako je\u0161t\u011b nikdy. N\u011bkolik dlouh\u00fdch a pal\u010div\u00fdch des\u00edtek minut jsem p\u0159ech\u00e1zel po pokoji a uva\u017eoval nad t\u00edm, zda by to skute\u010dn\u011b mohla b\u00fdt pravda. A co bych v tom p\u0159\u00edpad\u011b m\u011bl ud\u011blat. Zbytek noci jsem str\u00e1vil na internetu. Vyhledan\u00e9 informace m\u011b ponoukly k tomu si hned druh\u00fd den obstarat v l\u00e9k\u00e1rn\u011b AIDS test. Kluk\u016fm jsem o sv\u00e9m podez\u0159en\u00ed ne\u0159ekl ani p\u00edsmenko, ov\u0161em. To bych nebyl j\u00e1, kdybych to ud\u011blal. Pouze jsem se postaral o to, abych m\u011bl voln\u00fd kvart\u00fdr a mohl se p\u0159esv\u011bd\u010dit v klidu.<\/p>\n

Zamknul jsem se v lo\u017enici a na matraci vyskl\u00e1dal obsah pap\u00edrov\u00e9 krabi\u010dky. Z pohledu na to se mi nervozitou rozhoupal \u017ealudek. Musel jsem si p\u0159ip\u00e1lit. Test obsahoval t\u0159i lahvi\u010dky ozna\u010den\u00e9 \u010d\u00edsly, pipetu pro nabr\u00e1n\u00ed krve a takov\u00fd kal\u00ed\u0161ek s membr\u00e1nou, kde se m\u011bl zobrazit v\u00fdsledek. P\u00edchnul jsem se do prstu a tu trochu krve p\u0159idal do lahvi\u010dky s \u010d\u00edslem jedna. Z\u0159ed\u011bn\u00fd vzorek jsem pot\u00e9 nalil na membr\u00e1nu, p\u0159idal modrou tekutinu z lahvi\u010dky \u010d\u00edslo dva a nakonec i \u010dir\u00fd obsah t\u0159et\u00ed lahvi\u010dky pro zesv\u011btlen\u00ed. A pak jsem musel minutu po\u010dkat. Bylo to nejdel\u0161\u00edch 60 vte\u0159in v m\u00e9m \u017eivot\u011b. Ma\u010dkal jsem si chv\u011bj\u00edc\u00ed se ruce a u\u017e snad po tis\u00edc\u00ed uva\u017eoval nad t\u00edm, zda by se mohlo n\u011bco takov\u00e9ho st\u00e1t i mn\u011b. Roztr\u017eit\u011b jsem zavadil o\u010dima o test. Dv\u011b te\u010dky. Dv\u011b te\u010dky. Co to znamen\u00e1?! Panicky jsem chm\u00e1tnul pro n\u00e1vod k pou\u017eit\u00ed. A z\u016fstal zkoprn\u011bl\u00fd. Test byl pozitivn\u00ed.<\/p>\n

Bill<\/p>\n

<\/strong> S t\u00edm, jak jsme se v polovin\u011b \u0159\u00edjna p\u0159esunuli zp\u00e1tky do St\u00e1t\u016f a st\u0159ihli si je\u0161t\u011b miniaturn\u00ed n\u011bkolikadenn\u00ed turn\u00e9 r\u016fzn\u00fdch Signing Session a vystoupen\u00ed v r\u00e1di\u00edch, za\u010daly se na m\u00e9m \u010dele objevovat pomysln\u00e9 vr\u00e1sky. Brian se toti\u017e propadl do zem\u011b.<\/div>\n

Kdy\u017e jsem jej n\u011bkolik dn\u00ed nemohl zastihnout na skypu, \u0159\u00edkal jsem si – v po\u0159\u00e1dku, nejsp\u00ed\u0161 jim vyvstanuly n\u011bjak\u00e9 ne\u010dekan\u00e9 povinnosti. Po t\u00fddnu marn\u00e9ho vyhl\u00ed\u017een\u00ed jsem mu ze sam\u00e9ho stesku u\u017e psal textovku, a\u010dkoliv jsem m\u011bl trochu z\u00e1brany takhle ho obt\u011b\u017eovat. Po p\u00e1r dal\u0161\u00edch dnech jeho nereakc\u00ed u\u017e po z\u00e1bran\u00e1ch nebylo ani pam\u00e1tky. Absolutn\u011b m\u011b ignoroval, i kdy\u017e m\u011bl telefon dostupn\u00fd. N\u011bco se d\u011blo.<\/div>\n
V\u0161echno se ve mn\u011b sv\u00edralo obavami, \u017ee prost\u011b jednodu\u0161e u\u017e ztratil z\u00e1jem, a\u010d m\u011b prve p\u0159esv\u011bd\u010doval o n\u011b\u010dem jin\u00e9m, ale p\u0159esto jsem byl rozhodnut\u00fd p\u0159ij\u00edt tomu na kloub. A proto jakmile jsme t\u0159ic\u00e1t\u00e9ho skon\u010dili v New Yorku, a je\u0161t\u011b na n\u011bkolik dn\u00ed se p\u0159esunuli do L.A., ne\u017e polet\u00edme do Liverpoolu na leto\u0161n\u00ed EMAs, bez pozv\u00e1n\u00ed jsem se vypravil na d\u016fv\u011brn\u011b zn\u00e1mou adresu jejich bytu.<\/p>\n

Bylo pozdn\u00ed odpoledne, kdy\u017e jsem zaklep\u00e1n\u00edm na dve\u0159e ohl\u00e1sil svou p\u0159\u00edtomnost. Minuta \u010dek\u00e1n\u00ed, kroky, vrzn<\/a>ut\u00ed a u\u017e jsem mohl hled\u011bt do Brianovy bezbarv\u00e9 tv\u00e1\u0159e. Na\u010de\u017e se na m\u011b zatv\u00e1\u0159il, jako by ho bolely zuby, ne\u017e tenhle v\u00fdraz skryl. Vydechnul jsem a nerv\u00f3zn\u011b p\u0159e\u0161l\u00e1pnul. Pozd\u011bji jsem si vy\u010d\u00edtal, \u017ee jsem se tehdy rovnou neoto\u010dil na podpatku a neode\u0161el. M\u00edsto toho jsem vstoupil dovnit\u0159, pot\u00e9, co mi beze slov otev\u0159el vstup a s\u00e1m se ztratil v ob\u00fdv\u00e1ku. To u\u017e jsem si byl stoprocentn\u011b jist\u00fd, \u017ee se n\u011bco stalo. V \u017eivot\u011b ke mn\u011b nebyl takhle skoup\u00fd.<\/div>\n

Zato Stefan m\u011b uv\u00edtal stejn\u011b radostn\u011b a srde\u010dn\u011b jako poka\u017ed\u00e9. Zat\u00edmco jsem se o\u0161\u00edval, sed\u00edc vedle Briana u baru, kter\u00fd kou\u0159il svou cigaretu a pil svou k\u00e1vu, urputn\u011b z\u00edraj\u00edc do pr\u00e1zdna, kou\u0159il jsem svou cigaretu, pil svou k\u00e1vu a odpov\u00eddal na jeho \u010dil\u00e9 ot\u00e1zky ohledn\u011b uplynul\u00e9ho m\u011bs\u00edce. Tak\u00e9 jsem se dozv\u011bd\u011bl, \u017ee v\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00e9 akce nem\u011bli, celou dobu se fl\u00e1kali tady. Hm, zaj\u00edmav\u00e9.<\/p>\n

P\u0159ekvapen\u011b jsem zam\u017eikal, jak se Brian zvedl a op\u011bt s hrobov\u00fdm ml\u010den\u00edm ode\u0161el k sob\u011b do pokoje. N\u011bjak\u00fd \u010das jsem \u010dekal, jestli se t\u0159eba zase nevr\u00e1t\u00ed, a kdy\u017e se p\u011bt minut ned\u011blo nic, bezradn\u011b jsem se obr\u00e1til na Stefana, kter\u00fd \u0161pulil rty a tv\u00e1\u0159il se zamra\u010den\u011b.<\/div>\n

„Co je to s n\u00edm?“ p\u00edpnul jsem dosti zni\u010den\u011b.<\/div>\n
„To by m\u011b, ksakru, taky zaj\u00edmalo. Zase se mu n\u011bco stalo a on m\u00edsto toho, aby se n\u011bkomu sv\u011b\u0159il, nech\u00e1 se t\u00edm masochisticky t\u00fdrat. Fakt m\u011b t\u00edmhle p\u0159\u00edstupem sere.“<\/div>\n
Neodpov\u011bd\u011bl jsem. M\u011bl jsem pom\u011brn\u011b jin\u00fd n\u00e1zor na to, z jak\u00e9ho d\u016fvodu se ke mn\u011b stav\u00ed jako ke skvrn\u011b na \u010dist\u011b b\u00edl\u00e9 ko\u0161ili. Kr\u00e1tce jsem zav\u00e1hal, ne\u017e jsem povstal a nam\u00ed\u0159il si to rovnou do jeho lo\u017enice. Opatrn\u011b jsem vstoupil. Sed\u011bl pod oknem, tam, kde jsme po sob\u011b vyjeli v noc na\u0161eho sezn\u00e1men\u00ed, a ztracen\u00fd v my\u0161lenk\u00e1ch, brnkal na svou nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed elektrickou kytaru jm\u00e9nem Bitch. Krom\u011b bleskov\u00e9ho vzhl\u00e9dnut\u00ed jinak nedal najevo, \u017ee zaregistroval mou p\u0159\u00edtomnost. Nasucho jsem polknul. Nem\u011bl jsem pon\u011bt\u00ed, co \u0159\u00edct, jak to spravit. Co jsem mu ud\u011blal? Bezradn\u011b jsem si zajel rukou do vlas\u016f.<\/p>\n

„Stoj\u00ed\u0161 tu o m\u011b, nebo m\u00e1m odej\u00edt?“ u\u010dinil jsem posledn\u00ed pokus. Pohl\u00e9dl na m\u011b bez jak\u00e9koliv emoce.<\/div>\n

„D\u011blej, co chce\u0161.“<\/div>\n
P\u0159ejel jsem si dlan\u00ed p\u0159es obli\u010dej. Poh\u00e1dka skon\u010dila.<\/div>\n
„Kr\u00e1snej \u017eivot,“ prohodil jsem ho\u0159k\u00fdm t\u00f3nem a plnou vahou se op\u0159el do dve\u0159\u00ed. Cht\u011blo se mi plakat. Stefan mi vy\u0161el vst\u0159\u00edc a j\u00e1 ho jen slep\u011b obe\u0161el a zapadnul do chodby, kde jsem se rychle obul.<\/div>\n
„R\u00e1d jsem t\u011b poznal,“ zahu\u010del jsem, vy\u010douhl\u00e9ho bas\u00e1ka usp\u011bchan\u011b objal a t\u0159\u00edsknul za sebou dve\u0159mi. Ze v\u0161ech sil jsem se sna\u017eil v\u016fbec nic si nep\u0159ipou\u0161t\u011bt, nevn\u00edmat svoje pocity, kter\u00e9 na m\u011b bu\u0161ily ze v\u0161ech stran jako beranidla s \u017eelezn\u00fdmi hlavicemi. Seb\u011bhnul jsem schody, vy\u0161el na ulici a m\u00e1vnul na kolem proj\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc\u00ed taxi. Poslu\u0161n\u011b zastavilo. S pomy\u0161len\u00edm, \u017ee je to naposledy, co to d\u011bl\u00e1m, jsem vzhl\u00e9dnul. V Brianov\u011b okn\u011b se zavlnila z\u00e1clona. Pora\u017een\u011b jsem sv\u011bsil hlavu, ran\u011bn\u00e9 o\u010di schoval za skly neprostupn\u00fdch slune\u010dn\u00edch br\u00fdl\u00ed a nasednul do pronikav\u011b \u017elut\u00e9ho vozidla, je\u017e m\u011b z\u00e1hy odvezlo pry\u010d.<\/p>\n

V dal\u0161\u00edch dnech jsme m\u011bli na m\u016fj vkus a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 m\u00e1lo pracovn\u00edch povinnost\u00ed. Necht\u011bl jsem nic jin\u00e9ho, ne\u017e si zam\u011bstnat mozek a nep\u0159em\u00fd\u0161let. Nad\u011bje na to, \u017ee se t\u0159eba ozve s omluvou a vysv\u011btlen\u00edm, ve mn\u011b skom\u00edrala st\u00e1le v\u00edc a v\u00edc. A do toho do m\u011b hu\u010del Tom, kter\u00fd se strachoval o to, co mi je. Necht\u011bl jsem o tom mluvit.<\/div>\n

Men\u0161\u00edm rozpt\u00fdlen\u00edm se mohlo st\u00e1t leto\u0161n\u00ed ud\u00edlen\u00ed EMA v Liverpoolu, konaj\u00edc\u00ed se \u0161est\u00e9ho listopadu. Ov\u0161em m\u011bla to moderovat Katy Perry, kter\u00e1 na n\u00e1s m\u011bla pifku, jak jsme j\u00ed v z\u00e1\u0159\u00ed vyfoukli Best New Artist p\u0159ed nosem. A taky to nakonec nep\u0159\u00edjemn\u011b dopadlo. B\u011bhem p\u0159enosu na n\u00e1s m\u011bla nevhodn\u00e9 nar\u00e1\u017eky, doprov\u00e1zena p\u0159izvukov\u00e1n\u00edm slizouna Pereze Hiltona. Ten se do m\u011b nav\u00e1\u017eel je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00fd \u010das pot\u00e9 na sv\u00e9m slavn\u00e9m blogu, jeliko\u017e jsem ho zd\u011b\u0161en\u011b poslal do h\u00e1je, kdy\u017e to za\u010dal zkou\u0161et na m\u00e9ho bratra. A j\u00e1\u2026 nepl\u00e1noval jsem to, ale jak jsem zap\u00edjel smutek a na afterparty si k n\u00e1m p\u0159isedli 30 Seconds To Mars\u2026 skon\u010dil jsem v posteli s Jaredem. V\u00edm, \u017ee jsem nem\u011bl jedin\u00fd d\u016fvod pro to si za to sp\u00edlat, Jared se mi v\u017edycky moc l\u00edbil a byl p\u0159esn\u011b m\u016fj typ\u2026 jen\u017ee kdy\u017e jsem se druh\u00e9ho r\u00e1na probudil vedle n\u011bj, bylo mi ze sebe zle. Uva\u017eoval jsem nad t\u00edm po zbytek dne. M\u011bl jsem absurdn\u00ed vnit\u0159n\u00ed pocit, \u017ee jsem podvedl Briana. Nerozum\u011bl jsem tomu, pro\u010d ve mn\u011b vzkl\u00ed\u010dila tahle my\u0161lenka. Bylo to k vzteku. Mezi n\u00e1mi dv\u011bma nebylo nic, v\u016fbec nic!! A tak\u00e9 u\u017e nikdy nebude.<\/p>\n

Tohle m\u00e9 m\u00edn\u011bn\u00ed bylo z\u00e1hy smeteno z povrchu zemsk\u00e9ho. Sotva jsme p\u0159icestovali do Los Angeles – jako by se mi osud vysm\u00edval, obdr\u017eel jsem textovku. Brian m\u011b \u017e\u00e1dal, abych se zastavil. U\u017e jsem ani nedoufal. A a\u010dkoliv jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee bych k tomu m\u011bl pln\u00e9 pr\u00e1vo, ani na okam\u017eik jsem nepomyslel na to poslat ho k \u0161\u00edpku. Ov\u0161em kdy\u017e jsem klepal, umi\u0148oval jsem si, \u017ee mu to uleh\u010dovat nebudu a vynasna\u017e\u00edm se nedat najevo, jak pln\u00fd dychtivosti jsem. P\u0159ece jenom se ke mn\u011b nezachoval \u00fapln\u011b ko\u0161er, to byla skute\u010dnost a ne v\u00fdplod m\u00e9ho uk\u0159ivd\u011bn\u00e9ho ega. V\u00fdjime\u010dn\u011b.<\/div>\n

Dve\u0159e se rozlet\u011bly a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 okam\u017eit\u011b. Spojil jsem rty k sob\u011b a tvrd\u011b polknul. Byl jsem v nekone\u010dn\u00e9 nejistot\u011b z toho, co po mn\u011b v\u016fbec bude cht\u00edt. Vypadal tolik unaven\u011b, temn\u00e9 kruhy pod o\u010dima. Navzdory tomu mne pozdravil jasn\u00fdm hlasem. Oplatil jsem to nep\u0159\u00edstupn\u00fdm k\u00fdvnut\u00edm, obejmul se rukama a uposlechl jeho v\u00fdzvy a ve\u0161el d\u00e1l.<\/p>\n

autor: Fee<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Fee pairing: Bill\/Brian Molko Bill Jen co jsme dorazili do N\u011bmecka, zav\u0159eli jsme se do studia. Museli jsme se kone\u010dn\u011b po\u0159\u00e1dn\u011b pustit do pr\u00e1ce na nov\u00e9m albu. Prvn\u00ed \u00fakol pro m\u011b v\u0161ak byl d\u00e1t dohromady v\u0161echny mnou vyhotoven\u00e9 texty, kter\u00e9 byly<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[467],"tags":[],"class_list":["post-7119","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-the-movie-on-your-eyelids"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7119","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7119"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7119\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7119"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7119"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7119"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}