{"id":7121,"date":"2012-01-11T17:00:00","date_gmt":"2012-01-11T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7102"},"modified":"2012-01-11T17:00:00","modified_gmt":"2012-01-11T16:00:00","slug":"novel-of-dreams-my-dream-7","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/01\/11\/novel-of-dreams-my-dream-7\/","title":{"rendered":"Novel of Dreams – My Dream 7."},"content":{"rendered":"
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\" <\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Ub\u011bhlo u\u017e v\u00edc jak sedm dn\u00ed a po\u0159\u00e1d mi to vrtalo hlavou. Nedok\u00e1zal jsem si vysv\u011btlit pro\u010d. V\u017edy\u0165 je to jen n\u011bjakej kluk, kter\u00fdho ani nezn\u00e1m.<\/em> Nerozum\u00edm s\u00e1m sob\u011b. Nikdy m\u011b ne\u017eralo sv\u011bdom\u00ed tak jako te\u010f. \u0158ekl jsem n\u011bco, co jsem v\u016fbec \u0159\u00edct nem\u011bl. M\u011blo to zn\u00edt v\u0161echno \u00fapln\u011b jinak.<\/div>\n
Nevydr\u017eel jsem to a vydal se k tomu d\u011btsk\u00e9mu domovu. Byl tady jedin\u00fd, co jsem alespo\u0148 sly\u0161el. Nav\u00edc, nedaleko odtud jsem ho vlastn\u011b potkal. Hah, jsem v\u00e1\u017en\u011b idiot. Mo\u017en\u00e1 tady v\u016fbec dnes nebude. Jsem bl\u00e1hov\u00fd.<\/em> Zazvonil jsem tam a \u010dekal. Vy\u0161la n\u011bjak\u00e1 star\u0161\u00ed pan\u00ed.<\/div>\n
„Eh, dobr\u00fd den, pros\u00edm v\u00e1s mohl bych mluvit s\u2026“ zaseknu se. Zatracen\u011b, jak se v\u016fbec jmenuje? Mus\u00edm vypadat jako \u0161\u00edlenec. Jak mu jen ta mali\u010dk\u00e1 \u0159\u00edkala\u2026 T\u2026 Tom!<\/em> „\u2026s Tomem,“ vyhrknu ze sebe.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den, hned v\u00e1m ho zavol\u00e1m,“ usm\u011bje se mile.<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ brouknu. Dob\u0159e, je tady. Tak\u017ee bych se m\u011bl asi p\u0159ipravit na to, \u017ee se mu chci omluvit.<\/em> Chvilku jsem tam post\u00e1val. Zaslechl jsem kroky. Zhluboka jsem se nadechnul.<\/div>\n
„Tomi, ale v\u017edy\u0165 je je\u0161t\u011b brzo,“ sly\u0161\u00edm k\u0148ourat n\u011bjak\u00e9 mal\u00e9 d\u00edt\u011b.<\/div>\n
„V\u0161ak j\u00e1 nikam nejdu, Patricku. Nev\u011b\u0161 se mi po\u0159\u00e1d na tu nohu,“ sly\u0161\u00edm zn\u00e1m\u00fd sm\u00edch. Po chv\u00edli se objev\u00ed ve dve\u0159\u00edch s mal\u00fdm klukem, kter\u00fd se ho dr\u017e\u00ed za levou nohu. Oba dva jsou cel\u00ed \u0161pinav\u00ed od mouky a \u010dokol\u00e1dy. P\u0159ijde mi to najednou rozko\u0161n\u00fd. I kdy\u017e, necht\u011bl bych b\u00fdt takhle za\u0161pin\u011bn\u00fd.<\/em> Donut\u00ed m\u011b to se tro\u0161ku pousm\u00e1t, ale opravdu jen tro\u0161ku a na okam\u017eik. Kouknu se mu toti\u017e potom do o\u010d\u00ed.<\/p>\n

„Ahm, ahoj,“ vydechnu a nerv\u00f3zn\u011b p\u0159e\u0161l\u00e1pnu.<\/div>\n

„\u2026\u010dau,“ pozdrav\u00ed m\u011b p\u0159ekvapen\u011b. „Co tu d\u011bl\u00e1\u0161?“ Vezme si toho mal\u00e9ho do n\u00e1ru\u010de a nech\u00e1pav\u011b m\u011b sleduje.<\/div>\n
„Cht\u011bl bych s tebou mluvit, cht\u011bl bych se\u2026“ sklop\u00edm tro\u0161ku o\u010di a vydechnu. Jen co je pravda, moc \u010dasto jsem se neomlouval.<\/em> „\u2026omluvit se ti.“<\/div>\n
„Tomimu se nikdo omlouvat nemus\u00ed. On je toti\u017e moooc hodnej,“ za\u010dne ho ten malej tahat za ucho.<\/div>\n
„P\u0159esta\u0148,“ zasm\u011bje se a pust\u00ed ho na zem. „Ut\u00edkej ostatn\u00edm pomoct s t\u00edm dortem. A nejez jim furt tu \u010dokol\u00e1du. \u0160up.“ Jakmile ten mal\u00fd odb\u011bhne, pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b.<\/div>\n
„Za co se chce\u0161 omluvit?“ povyt\u00e1hne nev\u011bdoucn\u011b obo\u010d\u00ed a za\u010dne se trochu opra\u0161ovat od t\u00e9 mouky. Najednou ani vlastn\u011b nev\u00edm, co mu \u0159\u00edct. Sp\u00ed\u0161, jak mu to \u0159\u00edct.<\/div>\n
„Za to, jak jsem se zachoval, za to, co jsem \u0159ekl. Byla to chyba a\u2026 j\u00e1 jsem to tak hlavn\u011b nemyslel. Bylo to to prvn\u00ed slovo, kter\u00e9 mi p\u0159i\u0161lo na mysl. Tvoje sestra je\u2026 nemocn\u00e1 a mn\u011b je to moc l\u00edto. J\u00e1\u2026 omlouv\u00e1m se ti a j\u00ed tak\u00e9,“ vydechnu zt\u011b\u017eka.<\/div>\n
\n
„Jo tohle\u2026“ vydechne a op\u0159e se o futra. N\u00e1hle se jeho pohled zaost\u0159\u00ed kamsi za m\u011b. „Juliane, co jsem ti \u0159\u00edkal o tom kou\u0159en\u00ed! Vychna t\u011b m\u016f\u017ee vid\u011bt! Jdi dozadu za strom!“ k\u0159ikne a zakrout\u00ed hlavou. Pot\u00e9 se pohledem vr\u00e1t\u00ed ke mn\u011b. „Promi\u0148, je tu bl\u00e1zinec. A tvoji omluvu\u2026 p\u0159ij\u00edm\u00e1m. Nemohl jsi v\u011bd\u011bt, co Molly je\u2026 Molly je moje sest\u0159i\u010dka.“<\/div>\n
„Netu\u0161il jsem to, j\u00e1 bych se jinak ani nezeptal. Promi\u0148 mi to,“ brouknu ti\u0161e. „No, m\u00e1\u0161 tu hodn\u011b pr\u00e1ce. Nebudu t\u011b zdr\u017eovat,“ sejdu schod dol\u016f.<\/div>\n
„Ne, nezdr\u017euje\u0161. Oni jsou jen trochu divok\u00fd, proto\u017ee bude oslava,“ pousm\u011bje se. Se zvl\u00e1\u0161tn\u00edm \u00fasm\u011bvem si m\u011b prohl\u00e9dl. „Nechce\u0161 se p\u0159idat?“ zept\u00e1 se n\u00e1hle. Chvilku se na n\u011bj p\u0159ekvapen\u011b d\u00edv\u00e1m. On je v\u00e1\u017en\u011b bl\u00e1zen, ale te\u010f mus\u00edm p\u0159iznat, \u017ee to zn\u011blo mile.<\/em><\/div>\n
„D\u011bkuju, ale ne. To se nehod\u00ed.“<\/div>\n
„Ok, z\u0159ejm\u011b m\u00e1\u0161 n\u011bco lep\u0161\u00edho na pr\u00e1ci,“ k\u00fdvne s mal\u00fdm \u00fasm\u011bvem. „Co testy? Dopadly dob\u0159e?“<\/div>\n
„Ne, o to nejde. Nehod\u00ed se to, proto\u017ee jsem\u2026 ciz\u00ed,“ \u0159eknu a kouknu se mu do o\u010d\u00ed. „Na\u0161t\u011bst\u00ed jo,“ usm\u011bju se tro\u0161ku. „A ty va\u0161e? Mollyiny?“<\/div>\n
„Jim ciz\u00ed lidi nevad\u00ed. Doufal jsem, \u017ee si alespo\u0148 na chv\u00edli budou v\u0161\u00edmat taky n\u011bkoho jin\u00e9ho. Po\u0159\u00e1d m\u011b n\u011bkam tahaj\u00ed,“ zasm\u011bje se. „Mollyiny testy\u2026 Uhm\u2026“ podrbe se zezadu na krku, „dopadly stejn\u011b jako obvykle. D\u00e1vaj\u00ed j\u00ed tak\u2026 p\u016fl roku.“ Do\u0159ekl to t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161iteln\u011b, ale i p\u0159esto se na m\u011b smutn\u011b usm\u00e1l.<\/p>\n

„P\u016fl roku?“ vydechnu naprosto \u0161okovan\u011b. Ona um\u00edr\u00e1? Bo\u017ee m\u016fj. Jak jsem mohl vypustit n\u011bco takov\u00fdho z huby. Zase jsem u\u017e \u0159ekl n\u011bco, co jsem nem\u011bl.<\/em> \u00dapln\u011b te\u010f zapomenu na oslavu. V u\u0161\u00edch mi snad je\u0161t\u011b 5x zazn\u00ed ‚p\u016fl roku‘.<\/div>\n

„M\u00e1 Pompeho chorobu. P\u0159est\u00e1v\u00e1 ovl\u00e1dat svaly a kosti a\u2026 tak. D\u011bti se do\u017e\u00edvaj\u00ed maxim\u00e1ln\u011b 8-9 let. Molly je siln\u00e1,“ pousm\u011bje se smutn\u011b. Kdy\u017e vid\u00ed m\u016fj v\u00fdraz, starostliv\u011b si m\u011b prohl\u00e9dne.<\/div>\n
„Tome, to je mi l\u00edto,“ vyhrknu. Nejsem schopn\u00fd moment\u00e1ln\u011b \u0159\u00edct asi n\u011bco v\u00edc.<\/em> V\u00fdraz se mi skoro a\u017e zk\u0159iv\u00ed. To je \u0161\u00edlen\u00e9. Tak hezk\u00e1 usm\u011bvav\u00e1 holka.<\/em> „J\u00e1\u2026 omlouv\u00e1m se ti.“<\/div>\n
„To je dobr\u00fd. Neomlouvej se,“ usm\u011bje se. Nadechne se, ale p\u0159eru\u0161\u00ed ho n\u011bjak\u00e9 pi\u0161t\u011bn\u00ed a dupot. B\u011bhem chvilky k n\u00e1m p\u0159ib\u011bhne n\u011bjak\u00e1 blon\u010fat\u00e1 hol\u010di\u010dka.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\" <\/div>\n
<\/div>\n
„Tomi, Tomi, oni zni\u010dili celej dort,“ za\u010dne ho tahat za ruku. A\u017e pot\u00e9 se pod\u00edv\u00e1 na m\u011b. Zav\u0159e pusu, cel\u00e9ho si m\u011b prohl\u00e9dne a schov\u00e1 se Tomovi za nohy.<\/div>\n
„Lucy, neboj se. To je Bill. On je\u2026 m\u016fj kamar\u00e1d, v\u00ed\u0161. Je hodnej, on ti nic neud\u011bl\u00e1,“ pohlad\u00ed ji po vlasech. Ona se na m\u011b zamra\u010d\u00ed, znovu si m\u011b cel\u00e9ho prohl\u00e9dne, ale nakonec odv\u00e1\u017en\u011b vyleze.<\/div>\n
„Ahoj, Bille,“ pozdrav\u00ed m\u011b slu\u0161n\u011b. Nesta\u010d\u00edm se divit. M\u00e1 tak hezk\u00fd vztah k d\u011btem.<\/div>\n
„Ahoj, Lucy,“ usm\u011bju se na ni tro\u0161ku. „Pot\u0159ebuj\u00ed t\u011b,“ kouknu se zase zp\u00e1tky na n\u011bj. „M\u011bl bys j\u00edt\u2026 p\u00e9ct novej dort,“ usm\u011bju se.<\/div>\n
„Opravdu se nechce\u0161 p\u0159ipojit?“ zept\u00e1 se s malou nad\u011bj\u00ed v hlase.<\/div>\n
„On s n\u00e1mi bude oslavovat?“ vzhl\u00e9dne mal\u00e1 k Tomovi, a pot\u00e9 se pod\u00edv\u00e1 na m\u011b. Uk\u00e1\u017ee mi v \u00fasm\u011bvu v\u0161echny sv\u00e9 mal\u00e9 zoubky.<\/div>\n
„No, j\u00e1 nev\u00edm,“ t\u011bk\u00e1m o\u010dima mezi nimi a sleduju jejich v\u00fdrazy. Oba se na m\u011b tak d\u00edvaj\u00ed, \u017ee jim snad i podlehnu. Ale j\u00e1 a d\u011btsk\u00e1 oslava?<\/em><\/div>\n
„Je to na tob\u011b. Jak chce\u0161,“ pousm\u011bje se Tom a klekne si k Lucy.<\/p>\n

„B\u011b\u017e za moj\u00ed sest\u0159i\u010dkou a uka\u017e j\u00ed tu svoj\u00ed novou panenku, dob\u0159e? Ur\u010dit\u011b se j\u00ed bude l\u00edbit,“ \u0159ekne j\u00ed vl\u00eddn\u011b. Lucy s \u00fasm\u011bvem odb\u011bhne. Tom se op\u011bt narovn\u00e1 a zv\u011bdav\u011b si m\u011b prohl\u00e9dne. Vyhled\u00e1m si jeho o\u010di a zap\u00edchnu do nich sv\u016fj pohled.<\/div>\n

„Je tu tv\u00e1\u2026 sest\u0159i\u010dka Molly?“ vydechnu opatrn\u011b.<\/div>\n
„Jo, je. Mamka musela do pr\u00e1ce, a kdy\u017e je oslava, tak tu budu d\u00fdl ne\u017e obvykle. Nav\u00edc chci, aby byla Molly mezi d\u011btmi. D\u011bti tady jsou hodn\u00fd, a kdy\u017e v\u011bd\u00ed, \u017ee to je moje sest\u0159i\u010dka, tak se neboj\u00edm, \u017ee by j\u00ed n\u011bkdo n\u011bco ud\u011blal nebo \u0159ekl. Mezi norm\u00e1ln\u00ed lidi se j\u00ed n\u011bkdy boj\u00edm br\u00e1t. N\u011bkte\u0159\u00ed na ni divn\u011b civ\u00ed a \u0159\u00edkaj\u00ed divn\u00e9 v\u011bci. Prost\u011b na n\u00ed koukaj\u00ed jako\u2026 na posti\u017eenou,“ povzdechne. Sakra, tohle slovo\u2026 J\u00e1 idiot.<\/em><\/div>\n
„Je jen nemocn\u00e1,“ po\u0161ept\u00e1m a kouknu se mu do o\u010d\u00ed, „je to jinak norm\u00e1ln\u00ed hol\u010dina a moc mil\u00e1 hol\u010dina,“ brouknu. „No\u2026 tak j\u00e1 tedy p\u016fjdu, ale jen na chvilku,“ usm\u011bju se. Kde se ve mn\u011b tohle bere?<\/em> Usm\u011bje se a ustoup\u00ed ode dve\u0159\u00ed, abych mohl vej\u00edt.<\/p>\n

„Nemus\u00ed\u0161 se zouvat. Dneska stejn\u011b po\u0159\u00e1d l\u00edtaj\u00ed na zahradu a zase dovnit\u0159,“ pov\u00ed mi.<\/div>\n

„D\u00edky,“ brouknu a vejdu. Je to tu \u00fatuln\u00e9, p\u0159\u00edjemn\u011b to tu von\u00ed. Rozhl\u00e9dnu se kolem sebe. V\u0161ude jsou n\u00e1st\u011bnky s obr\u00e1zky od d\u011bt\u00ed. Tom za mnou zav\u0159e dve\u0159e a rozejde se chodbou. Jdu rovnou za n\u00edm, nech\u00e1v\u00e1m se j\u00edm v\u00e9st. Je to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Nikdy bych sem asi jinak nena\u0161el cestu. Hlavn\u011b bych na tohle prost\u0159ed\u00ed z\u0159ejm\u011b ani nepomyslel.<\/em><\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b to nen\u00ed hloup\u00e9?“<\/div>\n
„Nen\u00ed. Mo\u017en\u00e1 na tebe budou chv\u00edli z\u00edrat, proto\u017ee m\u00e1\u0161 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed vzhled, ale neboj se,“ zasm\u011bje se a zahne doleva, odkud jde nejv\u011bt\u0161\u00ed k\u0159ik a rand\u00e1l. Vejdeme do obrovsk\u00e9 kuchyn\u011b, kde je alespo\u0148 20 d\u011bt\u00ed. Jak mal\u00e9, tak i star\u0161\u00ed i teenage\u0159i. Post\u00e1v\u00e1m ti\u0161e za n\u00edm a rozhl\u00ed\u017e\u00edm se. Zd\u00e1 se, jako by ta kuchy\u0148 m\u011bla pod t\u00edm v\u0161\u00edm bincem a d\u011btmi prasknout. Jak jen m\u016f\u017ee tohle uhl\u00eddat.<\/em> V\u0161ude v\u0161ichni pob\u00edhaj\u00ed a k\u0159i\u010d\u00ed.<\/p>\n

„Ticho,“ zavol\u00e1 Tom a p\u00edskne na prsty, aby se uti\u0161ily. V\u0161ichni jako na povel opravdu ztichnou a pod\u00edvaj\u00ed se na n\u011bj. „Tohle je Bill.“<\/div>\n

„To je ten tv\u016fj kluk?“ zasm\u011bje se n\u011bjak\u00fd kluk sed\u00edc\u00ed na lince. Zbl\u00e1znil se?!<\/em><\/div>\n
„T\u00fdjo, s t\u00edm bych si dala \u0159\u00edct i j\u00e1,“ \u0159ekne n\u011bjak\u00e1 star\u0161\u00ed holka. M\u016f\u017ee j\u00ed b\u00fdt snad 16 nebo 17. Jasn\u00e9 emo. Nech si zaj\u00edt chu\u0165, kot\u011b.<\/em><\/div>\n
„Ne, Bill je m\u016fj\u2026 kamar\u00e1d,“ zasm\u011bje se Tom. Kamar\u00e1d? On m\u011b v\u00e1\u017en\u011b nazval sv\u00fdm kamar\u00e1dem? No, i kdy\u017e jak jinak m\u011b mohl nazvat. Ur\u010dit\u011b tady v\u0161em nebude vysv\u011btlovat, jak jsme se poznali.<\/em><\/div>\n
„J\u00e9, ty m\u00e1\u0161 to dokonal\u00fd triko od Diora!“ p\u0159i\u017eene se ke mn\u011b hned n\u011bjak\u00e1 blond\u00fdnka, kter\u00e9 mohlo b\u00fdt snad 15. Skoro a\u017e vyd\u011b\u0161en\u011b poodstoup\u00edm a kouk\u00e1m na n\u011b.<\/div>\n
„Eh, d\u00edky,“ vydechnu a pokus\u00edm se o \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Ned\u011bste ho moc, jo?“ \u0159ekne jim Tom se sm\u00edchem. N\u00e1hle se mi mezi nohama prot\u00e1hne mal\u00e1 blond\u00fdnka, ta z chodby. Co to\u2026<\/em><\/div>\n
„Bill je m\u016fj kamar\u00e1d. J\u00e1 ho zn\u00e1m,“ za\u010dne se hned Lucy vychloubat a to\u010dit se mi kolem nohy. Pod\u00edv\u00e1m se na ni dol\u016f. Tro\u0161ku tu nohu napnu v \u00famyslu, \u017ee m\u011b t\u0159eba pust\u00ed, ale opak je pravdou. Ne, Bille. Ona ur\u010dit\u011b nebude \u0161pinav\u00e1 od t\u00e9 \u010dokol\u00e1dy. Nesm\u00ed b\u00fdt \u0161pinav\u00e1 od \u010dokol\u00e1dy, jinak tyhle d\u017e\u00edny od Armaniho budou na vyhozen\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Lucy,“ odka\u0161lu si se sm\u00edchem. Je roztomil\u00e1. Ale te\u010f bych to stvo\u0159en\u00ed cht\u011bl m\u00edt u sebe, ne na sob\u011b.<\/p>\n

„Lucy, nech ho pros\u00edm t\u011b b\u00fdt. Dy\u0165 se t\u011b boj\u00ed. To\u010d\u00ed\u0161 se kolem n\u011bj jako stript\u00e9rka,“ odt\u00e1hne ji ode m\u011b ta holka, co obdivovala m\u00e9 triko.<\/div>\n

Tom se jen usm\u011bje a oto\u010d\u00ed se k ostatn\u00edm. „Tak, a te\u010f mi \u0159ekn\u011bte, co jste ud\u011blali s t\u00edm dortem.“<\/div>\n
„Nic,“ \u0159eknou v\u0161ichni t\u00e9m\u011b\u0159 jednohlasn\u011b. Jak jsem \u010dekal.<\/em><\/div>\n
„To nen\u00ed pravda! H\u00e1dali se, kdo tam d\u00e1 sv\u00ed\u010dky, a nakonec ho celej zni\u010dili!“ za\u010dne hned Lucy \u017ealovat sv\u00fdm upi\u0161t\u011bn\u00fdm hlasem.<\/div>\n
„Bu\u010f zticha, ty mal\u00e1 \u010darod\u011bjnice,“ sykne na n\u00ed n\u011bjak\u00fd kluk. Samoz\u0159ejm\u011b ona na n\u011bj vypl\u00e1zne jazyk. Tom m\u00edsto toho, aby se roz\u010d\u00edlil, \u017ee zni\u010dili cel\u00fd dort, jen se zasm\u011bje.<\/div>\n
„Fajn, tak z n\u011bj holky sundejte tu polevu. Ud\u011bl\u00e1me ho novej. Zat\u00edm n\u011bkdo ud\u011blejte novou polevu. Zbyl je\u0161t\u011b ten \u010dokol\u00e1dovej kr\u00e9m?“ rozhl\u00e9dne se.<\/div>\n
„Tady,“ donese mu ho hned jedna z d\u00edvek.<\/div>\n
„Bezva. Tak se do toho pus\u0165te a j\u00e1 jdu za Molly,“ \u0159ekne jim. Nesta\u010d\u00edm se divit. Jak to v\u0161echno m\u016f\u017ee sakra zvl\u00e1dat. A\u2026 co bude te\u010f se mnou?<\/p>\n

„Tome?“ brouknu ti\u0161e, kdy\u017e se na m\u011b oto\u010d\u00ed. Kouk\u00e1m mu p\u0159\u00edmo do o\u010d\u00ed s tro\u0161ku ustra\u0161en\u00fdm v\u00fdrazem. „Eh, jde\u0161 za Molly\u2026 Kam m\u00e1m j\u00edt j\u00e1?“ \u0158ekne mi, \u017ee tu m\u00e1m z\u016fstat s nimi a ute\u010du.<\/em><\/div>\n

„Se mnou. P\u0159i\u0161el jsi p\u0159ece kv\u016fli n\u00ed, ne? M\u00e1m tu\u0161en\u00ed, \u017ee kdyby tu nebyla, tak bys ne\u0161el d\u00e1l,“ pousm\u011bje se zvl\u00e1\u0161tn\u011b a rozejde se zp\u011bt do chodby. S chut\u00ed bych ho te\u010f poslal do h\u00e1je, ale p\u0159i\u0161el jsem se mu omluvit a ne se znovu h\u00e1dat.<\/em> Podzvednu obo\u010d\u00ed a rad\u011bji se k tomu nevyjad\u0159uju.<\/div>\n
„No, dob\u0159e,“ pronesu a n\u00e1sleduji ho. Projdeme kolem schod\u016f, a\u017e vejdeme do velk\u00e9 m\u00edstnosti. Podle vybaven\u00ed to je ob\u00fdv\u00e1k. Tam sed\u00ed n\u011bkolik kluk\u016f a p\u00e1r holek. Mezi nimi i Molly. Maj\u00ed v ruce joysticky a hraj\u00ed n\u011bjakou hru. Na gau\u010di sed\u00ed dva kluci, pak Molly a z jej\u00ed druh\u00e9 strany n\u011bjak\u00e1 star\u0161\u00ed holka. Vid\u00edm, jak j\u00ed pom\u00e1h\u00e1.<\/div>\n
„M\u016f\u017eete si d\u00e1t chv\u00edli pauzu?“ po\u017e\u00e1d\u00e1 je Tom. Oni tak hned ud\u011blaj\u00ed. Maj\u00ed z n\u011bj respekt, ale o\u010dividn\u011b ho maj\u00ed r\u00e1di. Ten kluk bude\u2026 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, bude hodn\u00fd.<\/em> „Tohle je Bill, m\u016fj kamar\u00e1d,“ p\u0159edstav\u00ed m\u011b.<\/p>\n

„Ahoj,“ pozdrav\u00edm je a nahod\u00edm alespo\u0148 lehk\u00fd \u00fasm\u011bv. M\u016fj pohled ale z\u016fstane viset na Molly. „Ahoj,“ pozdrav\u00ed m\u011b v\u0161ichni.<\/div>\n

„Tebe si pamatuju. Tom na tebe nad\u00e1val cel\u00e9 odpoledne,“ zasm\u011bje se hned Molly. Tom se pleskne p\u0159es obli\u010dej a za\u010dne se sm\u00e1t. Ty d\u011bti jsou v\u00e1\u017en\u011b n\u011bkdy skv\u011bl\u00e9 – co nev\u00ed, to nepov\u00ed.<\/em><\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b? On moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl pro\u010d, Molly,“ usm\u011bju se na ni.<\/div>\n
„Mn\u011b to nevad\u00ed. U\u017e jsem zvykl\u00e1,“ oplat\u00ed mi \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Je d\u011bsn\u011b chytr\u00e1,“ po\u0161ept\u00e1 mi Tom s \u00fasm\u011bvem. Z\u0159ejm\u011b bude po n\u011bm.<\/em> V\u011bnuji mu sv\u016fj pohled, na\u010de\u017e se usm\u011bju.<\/div>\n
„Tom ur\u010dit\u011b nenad\u00e1v\u00e1 tak \u010dasto, ne?“ usm\u011bju se na ni pak znovu a dojdu k n\u00ed.<\/div>\n
„Ne, on v\u016fbec nenad\u00e1v\u00e1,“ zasm\u011bje se.<\/div>\n
„Hele, nechce\u0161 mu \u0159\u00edct rovnou cel\u00fd m\u016fj \u017eivotopis, ty kecko?“ zasm\u011bje se Tom. Bylo by to fajn. J\u00e1 bych se nezlobil.<\/em> P\u0159ijde k n\u00e1m a vezme ji opatrn\u011b do n\u00e1ru\u010de.<\/div>\n
„P\u016fjdeme vedle, ne?“ pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b.<\/div>\n
„Jo, dob\u0159e. Nem\u00e1m n\u011bco vz\u00edt nebo tak?“ nab\u00eddnu se a porozhl\u00e9dnu se kolem sebe.<\/div>\n
„Ne, to je dobr\u00fd,“ usm\u011bje se.<\/p>\n

„Ty bude\u0161 slavit s n\u00e1mi?“ pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b Molly p\u0159es jeho rameno.<\/div>\n

„Pokud bude Tom, ty a ostatn\u00ed cht\u00edt, tak ano,“ brouknu. Stejn\u011b si nejsem jist\u00fd t\u00edm, \u017ee je to ten nejlep\u0161\u00ed n\u00e1pad, ale p\u0159emluvily m\u011b ty jejich o\u010di. Ano, Tomovy a Mollyiny o\u010di. Maj\u00ed je tak up\u0159\u00edmn\u00e9, hlubok\u00e9. Oba maj\u00ed hn\u011bd\u00e9 o\u010di, o trochu sv\u011btlej\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1.<\/em> Sladce se na m\u011b usm\u011bje a pod\u00edv\u00e1 se na Toma.<\/div>\n
„Tomi, pro\u010d jsi na n\u011bj nad\u00e1val? V\u017edy\u0165 je hodnej,“ \u0159ekne mu.<\/div>\n
„Jo, je hodnej,“ zasm\u011bje se a d\u00e1 j\u00ed pusu. Ona se zasm\u011bje a za\u010dnou se se sm\u00edchem pusinkovat.<\/div>\n
„J\u00e1 chci taky. Tohle jsi se mnou nikdy necht\u011bl d\u011blat, Tome,“ ozve se n\u011bjak\u00e1 holka se sm\u00edchem z pohovky. No, kouk\u00e1m, \u017ee je tu o n\u011bj celkem velk\u00fd z\u00e1jem. Ono vlastn\u011b nen\u00ed ani divu. Ale on\u2026 je podle v\u0161eho gay. Ah, chudinky ty sle\u010dinky tady.<\/em><\/div>\n
„Klidni se, Sarah,“ \u0159ekne j\u00ed nep\u0159\u00edjemn\u011b ta nejstar\u0161\u00ed holka, kter\u00e1 dr\u017eela Molly.<\/div>\n
„Patty, ka\u0161li na n\u00ed. Je v pubert\u011b,“ \u0159ekne j\u00ed klidn\u011b Tom s \u00fasm\u011bvem. „P\u016fjde\u0161 s n\u00e1mi?“<\/div>\n
„S radost\u00ed,“ zvedne se ta star\u0161\u00ed, Patty.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\" <\/div>\n
<\/div>\n
Zakrout\u00ed hlavou a odejde z m\u00edstnosti. Tom povzdechne, usm\u011bje se na m\u011b a rozejde se za n\u00ed.<\/p>\n

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne BILL Ub\u011bhlo u\u017e v\u00edc jak sedm dn\u00ed a po\u0159\u00e1d mi to vrtalo hlavou. Nedok\u00e1zal jsem si vysv\u011btlit pro\u010d. V\u017edy\u0165 je to jen n\u011bjakej kluk, kter\u00fdho ani nezn\u00e1m. Nerozum\u00edm s\u00e1m sob\u011b. Nikdy m\u011b ne\u017eralo sv\u011bdom\u00ed tak jako te\u010f.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[479],"tags":[],"class_list":["post-7121","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-novel-of-dreams-my-dream"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7121","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7121"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7121\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7121"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7121"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7121"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}