{"id":7127,"date":"2012-01-10T17:00:00","date_gmt":"2012-01-10T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7108"},"modified":"2012-01-10T17:00:00","modified_gmt":"2012-01-10T16:00:00","slug":"darovane-srdce-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/01\/10\/darovane-srdce-2\/","title":{"rendered":"Darovan\u00e9 srdce 2."},"content":{"rendered":"
autor: Terry Kaulitz
<\/strong> <\/p>\n

Ahoj twincesa\u010dky. Tak tu pro v\u00e1s m\u00e1m druh\u00fd d\u00edl srd\u00ed\u010dka. Jak jsem pl\u00e1novala, tak mi to nevy\u0161lo, a hned na druh\u00fd d\u00edl vy\u0161el velk\u00fd skok od doby, kdy byl Bill\u00ed na operaci. Jsem r\u00e1da za povzbuzuj\u00edc\u00ed komenty, ve kter\u00fdch jste byli z prvn\u00edho d\u00edlu naprosto une\u0161en\u00ed. Tak trochu jsem v to doufala, i kdy\u017e byl prvn\u00ed d\u00edl ps\u00e1n v takov\u00e9m pochmurn\u00e9m duchu. Ale nen\u00ed v\u0161em dn\u016fm konec.<\/em><\/div>\n

Nebudu zdr\u017eovat, tak \u0161up do \u010dten\u00ed.<\/em><\/div>\n
Zat\u00edm TK<\/p>\n

P.S.: Omlouv\u00e1m se za takovou dlouhou odmlku, ale n\u011bjak mi psan\u00ed nejde tolik. Budu se sna\u017eit co nejv\u00edc ps\u00e1t a nebojte, srd\u00ed\u010dko neskon\u010d\u00ed p\u00e1t\u00fdm d\u00edlem. Sp\u00ed\u0161e naopak. Chyst\u00e1m hodn\u011b d\u00edl\u016f, kter\u00e9 se v\u00e1m snad budou l\u00edbit \ud83d\ude09<\/em><\/div>\n


<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
\"\" <\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
O 13 let pozd\u011bji:<\/p>\n

V ztemn\u011bl\u00e9m pokoji le\u017eel na posteli chlapec a v ruce dr\u017eel fotku mal\u00e9 hol\u010di\u010dky. Nikdy toti\u017e na tu hol\u010di\u010dku nezapomn\u011bl. Ani necht\u011bl. Jeho nen\u00e1vist sice byla men\u0161\u00ed, ale st\u00e1le nezapomn\u011bl slova otce jeho zem\u0159el\u00e9 kamar\u00e1dky.<\/div>\n

Tom vyrostl v mu\u017ee. M\u011bl tolik d\u011bv\u010dat, \u017ee si mohl vyb\u00edrat, ale on necht\u011bl. Maxim\u00e1ln\u011b tak \u00falety na jednu noc, ale vztah nevyhled\u00e1val. Aspo\u0148 prozat\u00edm.<\/p>\n

„Kim, tolik mi chyb\u00ed\u0161,“ \u0161eptal sm\u011brem k fotce, kterou dr\u017eel v ruce. „Jak jen mohli tvoje srdce jen tak n\u011bkomu d\u00e1t? V\u00edm, \u017ee mu to mo\u017en\u00e1 pomohlo, ale pro\u010d jsi musela um\u0159\u00edt zrovna ty,“ mluvil d\u00e1l.<\/div>\n

V cel\u00e9m jeho pokoji bylo ticho a tma. Ale jeho o\u010di si u\u017e na tu tmu zvykly, tak\u017ee mu nic ned\u011blalo probl\u00e9m.<\/p>\n

„Tome?!“ ozvalo se ze spodn\u00edho patra jejich domku.<\/div>\n

Tom se trochu lekl, polo\u017eil opatrn\u011b r\u00e1me\u010dek s fotkou na stolek a vstal.<\/div>\n
„U\u017e jdu, mami,“ k\u0159ikl sm\u011brem ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
Se\u0161el ze schod\u016f a ut\u00edkal hned do kuchyn\u011b. Nejd\u0159\u00edve j\u00ed pomohl s n\u00e1kupem, a pak si sedli spole\u010dn\u011b ke stolu.<\/div>\n
„Mami, d\u011bje se n\u011bco?“ zeptal se Tom, kdy\u017e si v\u0161iml, \u017ee je jeho mamka zamy\u0161len\u00e1.<\/div>\n
„Ale to nic. Jen kdy\u017e jsem proch\u00e1zela na\u0161\u00ed ulic\u00ed, v\u0161imla jsem si, \u017ee d\u016fm naproti je u\u017e prodan\u00fd. Vypad\u00e1 to, \u017ee budeme m\u00edt nov\u00e9 sousedy,“ odpov\u011bd\u011bla Nadine.<\/div>\n
„Ach tak,“ hlesl Tom a d\u00e1l u\u017e se o nic nezaj\u00edmal.<\/div>\n
\n
Mezit\u00edm, kdy se v Magdeburgu bavil Tom se svou matkou, se mlad\u00fd \u010dernovlas\u00fd chlapec balil, proto\u017ee druh\u00fd den se st\u011bhuj\u00ed z vesni\u010dky do men\u0161\u00edho m\u011bsta.<\/div>\n
„Mami, kde m\u00e1m v\u0161echnu kosmetiku?“ zavolal z pokoje na svou matku.<\/div>\n
„Bille, tam, kde m\u00e1\u0161 v\u0161echno. Zlato, jsi roztr\u017eit\u00fd. Na chvilku toho nech a poj\u010f se naj\u00edst,“ sm\u00e1la se jeho maminka.<\/div>\n
„No tak jo,“ Bill v\u0161eho nechal a \u0161el dol\u016f za svou matkou a star\u0161\u00edm bratrem.<\/div>\n
„No, br\u00e1\u0161ko, div\u00edm se, \u017ee u\u017e nem\u00e1\u0161 sbaleno. J\u00e1 u\u017e m\u00e1m v\u0161echno v kufru,“ dob\u00edral si Andreas sv\u00e9ho mlad\u0161\u00edho bratra.<\/div>\n
„No, to je lehk\u00fd zabalit si ty dvoje d\u017e\u00edny, \u010dty\u0159i trika, dv\u011b mikiny a bundu. To toti\u017e vlastn\u00ed\u0161,“ rejpnul si Bill.<\/div>\n
„A kdo m\u016f\u017ee za tv\u016fj \u0161atn\u00edk, co?“ vracel mu to Andreas.<\/p>\n

Maminka Simone se jen usm\u00edvala, ale nikdy nezapomn\u011bla na den, kdy m\u00e1lem o mlad\u0161\u00edho syna p\u0159i\u0161la. Ten den se j\u00ed vracel v no\u010dn\u00edch m\u016fr\u00e1ch, ale v\u017edycky je zahnala faktem, \u017ee jej\u00ed syn \u017eije, a to je hlavn\u00ed.<\/p>\n

I Andreas si ten den pamatoval. I to, jak sed\u011bl u jeho postele a dr\u017eel ho tenkr\u00e1t za ruku.<\/div>\n

Jedin\u00fd Bill si z toho dne moc nepamatoval. Jen mo\u017en\u00e1 to, jak si s Andreasem hr\u00e1li a pak bolest. Jedin\u00e9, co mu p\u0159ipom\u00ednalo fakt, \u017ee tu u\u017e t\u0159in\u00e1ct let nemusel b\u00fdt, byla te\u010f u\u017e mal\u00e1 jizva na jeho hrudn\u00edku. D\u0159\u00edv byla o hodn\u011b v\u011bt\u0161\u00ed.<\/p>\n

A to byl mo\u017en\u00e1 d\u016fvod jejich st\u011bhov\u00e1n\u00ed. Jednak to m\u011bl Bill bl\u00ed\u017ee do nemocnice na kontroly, kter\u00e9 m\u011bl jednou do roka, a jednak, \u017ee v tom m\u011bst\u011b bydlela rodina t\u00e9, jej\u00ed\u017e srdce bije v Billov\u011b hrudi. Jej\u00ed rodi\u010de si p\u0159\u00e1li poznat toho, co dostal srdce jejich hol\u010di\u010dky. Pak se ti man\u017eel\u00e9, kte\u0159\u00ed m\u011bli pozd\u011bji dal\u0161\u00edho potomka, stali p\u0159\u00e1teli Tr\u00fcmperov\u00fdch.<\/p>\n

Jeliko\u017e byla ned\u011ble, tak to pro n\u011b bylo ide\u00e1ln\u00ed. Proto\u017ee hned dal\u0161\u00ed den nastupovali do nov\u00fdch \u0161kol. Bill si musel dod\u011blat posledn\u00ed ro\u010dn\u00edk na st\u0159edn\u00ed, jeliko\u017e toho moc zame\u0161kal, a Andreas nastupoval na Magdeburskou vysokou \u0161kolu. Hlavn\u011b proto, \u017ee u\u017e kdysi poslal p\u0159ihl\u00e1\u0161ku. A nav\u00edc byl za\u010d\u00e1tek nov\u00e9ho roku, ale diky tomu st\u011bhov\u00e1n\u00ed ani jeden z chlapc\u016f nenastoupil do \u0161koly. To se m\u011blo odst\u011bhov\u00e1n\u00edm z jejich rodn\u00e9 vesnice zm\u011bnit.<\/p>\n

Jejich otec u\u017e byl asi hodinu v nov\u00e9m dom\u011b a za\u0159izoval nast\u011bhov\u00e1n\u00ed n\u00e1bytku. Ten zby\u00fd\u00ed m\u011bli je\u0161t\u011b v dom\u011b a taky pro ten p\u0159ijedou st\u011bhov\u00e1ci, ale to u\u017e by tu nikdo nem\u011bl b\u00fdt. Nav\u00edc byl ten koupen\u00fd d\u016fm o mnoho v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e jejich dosavadn\u00ed.<\/p>\n

**<\/p>\n

Nadine, Tomova matka, zat\u00edm sed\u011bla u okna a sledovala pr\u00e1ci st\u011bhov\u00e1k\u016f u prot\u011bj\u0161\u00edho domu. M\u011bla v pl\u00e1nu pak nov\u00e9 sousedy p\u0159iv\u00edtat. Ale sp\u00ed\u0161 si d\u011blala starosti o sv\u00e9ho syna Toma. Sice byl jedin\u00e1\u010dek a m\u011bl p\u0159\u00e1tel dost, ale v\u011bd\u011bla, \u017ee v jeho srdci je neskute\u010dn\u011b pr\u00e1zdno. A to u\u017e od t\u00e9 osudn\u00e9 noci, kdy jejich dlouholet\u00fd zn\u00e1m\u00fd Liank jim p\u0159i\u0161el ozn\u00e1mit, \u017ee jeho \u017eena s dcerou m\u011bli nehodu. T\u00e9 osudn\u00e9 noci se pr\u00e1v\u011b v Tomov\u011b mal\u00e9m srdci rozho\u0159ela nen\u00e1vist. Tak\u00e9 proto, \u017ee jeho prvn\u00ed d\u011btsk\u00e1 l\u00e1ska zem\u0159ela a jej\u00ed srdce dostal jak\u00fdsi mal\u00fd um\u00edraj\u00edc\u00ed chlapec. Nikdy od nich necht\u011bla sly\u0161et jm\u00e9no toho chlapce. V\u011bd\u011bla, jak dok\u00e1\u017ee b\u00fdt Tom zl\u00fd, kdy\u017e n\u011bkoho nen\u00e1vid\u00ed. Necht\u011bla, aby ten chlapec trp\u011bl za n\u011bco, co vlastn\u011b nezp\u016fsobil a za co nemohl.<\/p>\n

Vid\u011bla mu\u017ee, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b st\u011bhov\u00e1ky peskoval. Asi hlava rodiny. T\u0159eba maj\u00ed d\u011bti. A kdyby byli v Tomov\u011b v\u011bku, mohl by se s nimi sp\u0159\u00e1telit. Pot\u0159eboval zpest\u0159en\u00ed. Jeho \u017eivot prov\u00e1zela pr\u00e1v\u011b zmi\u0148ovan\u00e1 nen\u00e1vist.<\/p>\n

**<\/p>\n

Tom pot\u0159eboval vypadnout z domu. Ani ve snu nebyl zv\u011bdav\u00fd na nov\u00e9 sousedy. Klidn\u011b a\u0165 to jsou n\u011bjak\u00e9 ro\u0161t\u011bnky, jemu to bylo jedno. Zase jel za rodi\u010di jeho kamar\u00e1dky Kim. Pot\u0159eboval b\u00fdt n\u011bkde, kde mu ji to p\u0159ipom\u00ednalo. I kdy\u017e si rodi\u010de Kim pozd\u011bji zad\u011blali na dal\u0161\u00ed, a kupodivu hol\u010di\u010dku, tak sice ji m\u011bl r\u00e1d, ale sp\u00ed\u0161e ji ochra\u0148oval, ne\u017e ji m\u011bl r\u00e1d. Mo\u017en\u00e1, kdy\u017e byl mal\u00fd, tak se tenkr\u00e1t uji\u0161\u0165oval, \u017ee neskon\u010d\u00ed jako Kim. Ale kdy\u017e tam p\u0159ijel, p\u0159ipadalo mu, \u017ee oba dosp\u011bl\u00ed jsou v jin\u00e9 n\u00e1lad\u011b ne\u017e obvykle.<\/p>\n

„Dobrej!“ pozdravil je oba.<\/div>\n

„Ahoj, Tome. Jak je?“ zeptala se ho Shien.<\/div>\n
„No nic moc, ale takovej jsem j\u00e1. Copak se d\u011bje?“ zeptal se j\u00ed.<\/div>\n
„Nic, jen jsme r\u00e1di, proto\u017ee se do Magdeburgu st\u011bhuje rodina toho chlapce, kter\u00fd dostal srdce na\u0161\u00ed Kim,“ usm\u00e1la se.<\/div>\n
Tak\u017ee bude tady! Kone\u010dn\u011b se budu moct pomst\u00edt! Vzal mi moj\u00ed Kim!<\/em>To v\u0161e se mu honilo v hlav\u011b, ale jin\u00fd hl\u00e1sek mu na\u0161ept\u00e1val, \u017ee on je v tom vlastn\u011b nevinn\u011b. On um\u00edral a byla n\u00e1hoda, \u017ee dostal Kimino srdce. Ne, on je p\u0159\u00ed\u010dinou jeho nen\u00e1visti.<\/div>\n
Nikdy toti\u017e nezapomn\u011bl.<\/p>\n

„A pro\u010d jste z toho tak \u0161\u0165astn\u00ed? J\u00e1 bych nikdy nebyl,“ zaj\u00edmal se.<\/div>\n

„V\u00ed\u0161, ten chlapec je tak trochu jako Kim. M\u00e1 n\u011bco z n\u00ed,“ odpov\u011bd\u011bla Shien.<\/div>\n
„Jak to v\u00edte?“ divil se.<\/div>\n
„Tome, my u\u017e jsme se s n\u00edm i s jeho rodinou setkali. Je to opravdu obdivuhodn\u00fd chlapec,“ usm\u00e1la se Shien a Tomovi se doslova zvedl \u017ealudek.<\/p>\n

T\u00edm, jak ho vychvalovali, se mu d\u011blalo zle. V\u017edy\u0165 on m\u00e1 srdce jejich d\u00edt\u011bte. M\u011bli by ho nen\u00e1vid\u011bt. Ale oni ho maj\u00ed r\u00e1di, a je\u0161t\u011b se rozpl\u00fdvaj\u00ed nad t\u00edm, jakej je. Musel odtamtud pry\u010d. Rychle se s nimi rozlou\u010dil a \u0161el tam, kde ho nikdy nikdo nena\u0161el. Na jeho tajn\u00e9 m\u00edsto. M\u00edsto, kam se chodil odreagovat a vypnout.<\/p>\n

Kdy\u017e tam do\u0161el, lehl si do tr\u00e1vy a p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm v\u0161\u00edm.<\/div>\n

Ten kluk ale za to nemohl. On jej\u00ed srdce dostal n\u00e1hodou. Nejsp\u00ed\u0161 ho opravdu pot\u0159eboval, kdy\u017e mu ho dali. Jak asi um\u00edral? Co mu asi tenkr\u00e1t bylo? Kolik mu asi je?<\/div>\n
Nemohl p\u0159estat myslet na to, \u017ee se jednou p\u0159ece jen s t\u00edm doty\u010dn\u00fdm setk\u00e1. Je to stejn\u011b nevyhnuteln\u00e9 jako smrt.<\/p>\n

**<\/p>\n

Bill akor\u00e1t dobaloval posledn\u00ed kousky oble\u010den\u00ed. U\u017e se stm\u00edvalo. P\u0159esn\u011b v tuhle dobu m\u011bli vyrazit k nov\u00e9mu domovu. Andreas sed\u011bl na p\u0159edn\u00edm sedadle, ale po\u0159\u00e1d Billa kontroloval. Sotva nalo\u017eili kufry a vyrazili, za\u010dal b\u00fdt Bill unaven\u00fd. Nev\u011bd\u011bl, \u010d\u00edm to bylo. Byli sotva v polovin\u011b cesty a Bill usnul. Andreas se ka\u017edou chv\u00edli ot\u00e1\u010del, aby m\u011bl jistotu, \u017ee bratrovi nic nen\u00ed. V\u011bd\u011bl, \u017ee u\u017e je dosp\u011bl\u00fd, ale jeliko\u017e v\u011bd\u011bl, co m\u00e1 Bill za sebou, d\u00e1val na n\u011bj pozor po\u0159\u00e1d. Dokonce byl takov\u00fdm jeho ochr\u00e1ncem, kdy\u017e ho d\u011bti odm\u00edtaly p\u0159ijmout. Andreas byl tak nejen bratrem, ale i nejlep\u0161\u00edm p\u0159\u00edtelem.<\/div>\n

Na m\u00edsto dojeli asi za hodinu a p\u016fl. Gordon, jejich otec, u\u017e \u010dekal u domu. Kdy\u017e vid\u011bl sv\u00e9ho mlad\u0161\u00edho syna, bylo mu l\u00edto ho budit, tak ho vzal do n\u00e1ru\u010de a odnesl do jeho nov\u00e9ho pokoje.<\/p>\n

„Mami, mysl\u00ed\u0161, \u017ee je dobr\u00fd ho hned pos\u00edlat do nov\u00fd \u0161koly?“ zeptal se starostliv\u011b Andreas sv\u00e9 matky.<\/div>\n

„Andy, nevid\u00edm to jinak. V\u00ed\u0161 p\u0159ece, \u017ee je pro n\u011bj \u0161kola d\u016fle\u017eit\u00e1. S\u00e1m si to vydupal,“ povzdychla si Simone.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, ale je to v\u0161echno rychle. Ani jsme se nesta\u010dili zabydlet, a on u\u017e chce do nov\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed. Tam ho u\u017e nem\u016f\u017eu chr\u00e1nit. J\u00e1 budu jinde. Tolik se boj\u00edm, \u017ee to tam nedopadne dob\u0159e,“ strachoval se Andreas.<\/div>\n
V\u017edycky byl t\u00edm, kdo byl Billovi nabl\u00edzku, ale te\u010f se to m\u011blo zm\u011bnit.<\/p>\n

autor: Terry Kaulitz<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Terry Kaulitz Ahoj twincesa\u010dky. Tak tu pro v\u00e1s m\u00e1m druh\u00fd d\u00edl srd\u00ed\u010dka. Jak jsem pl\u00e1novala, tak mi to nevy\u0161lo, a hned na druh\u00fd d\u00edl vy\u0161el velk\u00fd skok od doby, kdy byl Bill\u00ed na operaci. Jsem r\u00e1da za povzbuzuj\u00edc\u00ed komenty, ve kter\u00fdch<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[480],"tags":[],"class_list":["post-7127","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-darovane-srdce"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7127","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7127"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7127\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7127"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7127"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7127"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}