{"id":7134,"date":"2012-01-09T17:00:00","date_gmt":"2012-01-09T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7115"},"modified":"2012-01-09T17:00:00","modified_gmt":"2012-01-09T16:00:00","slug":"someone-like-you-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/01\/09\/someone-like-you-5\/","title":{"rendered":"Someone like you 5."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Vz\u00e1p\u011bt\u00ed se v\u0161ak jeho pohled roz\u0161\u00ed\u0159il, proto\u017ee kone\u010dn\u011b pochopil v\u00fdznam toho, co je\u0161t\u011b p\u0159ed malou chvilkou Tomovi p\u0159\u00edmo nal\u00e9hav\u011b za\u0161eptal. Zahanben\u011b sklonil tv\u00e1\u0159 a stydliv\u011b si skousl spodn\u00ed ret. C\u00edtil, jak se jeho tv\u00e1\u0159\u00ed pomalounku rozl\u00e9v\u00e1 \u010derve\u0148 a doufal, \u017ee Tom jeho nesly\u0161n\u00e9 za\u0161ept\u00e1n\u00ed nesly\u0161el.<\/div>\n
Dla\u0148, ve kter\u00e9 nev\u011bdomky sv\u00edral lem Tomovy mikiny, nen\u00e1padn\u011b spou\u0161t\u011bl dol\u016f a pomalounku se od n\u011bj odsouval. C\u00edtil se hloup\u011b.<\/div>\n
„Jak to dopadlo?“ zeptal se rychle a ze v\u0161ech sil se sna\u017eil vyh\u00fdbat Tomov\u00fdm o\u010d\u00edm.<\/div>\n
„Co?“ Tom promluvil chraptiv\u00fdm, hrub\u0161\u00edm hlasem a nedok\u00e1zal v n\u011bm skr\u00fdt jist\u00e9 zklam\u00e1n\u00ed z d\u016fvodu ztr\u00e1ty Billovy bl\u00edzkosti. T\u011bch n\u011bkolik vte\u0159in, po kter\u00e9 mu bylo umo\u017en\u011bno sv\u00edrat jeho k\u0159ehk\u00e9 t\u011blo v n\u00e1ru\u010d\u00ed, se c\u00edtil skute\u010dn\u011b hezky a po dlouh\u00e9 dob\u011b alespo\u0148 malinko \u0161\u0165astn\u00fd.<\/div>\n
„Tvoje rande. Sl\u00edbil jsi, \u017ee mi d\u00e1\u0161 v\u011bd\u011bt, jak to dopadlo,“ Bill se na n\u011bj jemn\u011b pousm\u00e1l, v duchu mu v\u0161ak bylo do pl\u00e1\u010de. V\u016fbec necht\u011bl poslouchat o tom, jak kr\u00e1sn\u00e1 a chytr\u00e1 ta holka jist\u011b byla, a jak si dne\u0161n\u00ed ve\u010der u\u017eili, p\u0159esto v\u0161ak necht\u011bl, aby z\u016fstali potichu a on by byl nucen pohl\u00e9dnout mu do o\u010d\u00ed.<\/p>\n

„Ou,“ Tom se zmaten\u011b po\u0161kr\u00e1bal ve vlasech. Na to fiasko, kter\u00e9 se ani nedalo nazvat skute\u010dn\u00fdm rande, u\u017e d\u00e1vno zapomn\u011bl. Vyl\u00e9tlo mu z mysli p\u0159esn\u011b ve chv\u00edli, kdy spat\u0159il Billovu sk\u0159\u00ed\u0148 \u00fapln\u011b pr\u00e1zdnou. Vlastn\u011b se v t\u00e9 chv\u00edli c\u00edtil \u00fapln\u011b stejn\u011b jako ta sk\u0159\u00ed\u0148. Na n\u011bkolik vte\u0159in si p\u0159ipadal skute\u010dn\u011b pr\u00e1zdn\u00fd, jako by s Billem ode\u0161la v\u0161echna jeho energie.<\/div>\n

„Mysl\u00edm, \u017ee nebyla tou pravou,“ prohl\u00e1sil t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b a m\u011bkk\u00fdm pohledem prol\u00e9tl Billovu tv\u00e1\u0159, kter\u00e1 vypadala v z\u00e1\u0159i m\u011bs\u00edce, je\u017e pronikala do tmav\u00e9ho dome\u010dku skrz drobn\u00e1 okna, skute\u010dn\u011b n\u00e1dhern\u00e1.<\/div>\n
„Myslel jsem, \u017ee na takov\u00e9 v\u011bci nev\u011b\u0159\u00ed\u0161,“ Bill se musel kousnout do rtu, proto\u017ee by se jinak z\u0159ejm\u011b spokojen\u011b usm\u00e1l, a to mu nep\u0159i\u0161lo moc vhodn\u00e9. Tomovi na t\u00e9 sch\u016fzce z\u0159ejm\u011b skute\u010dn\u011b z\u00e1le\u017eelo a mo\u017en\u00e1 byl zklam\u00e1n t\u00edm, jak to nakonec dopadlo.<\/div>\n
Jakmile v\u0161ak Bill zvedl tv\u00e1\u0159 a po del\u0161\u00ed dob\u011b se mu op\u011bt zad\u00edval do o\u010d\u00ed, nedok\u00e1zal z nich vy\u010d\u00edst v\u016fbec nic. Po t\u011bch n\u011bkolika dnech, co se znali, se v jeho o\u010d\u00edch je\u0161t\u011b nenau\u010dil \u010d\u00edst, a to se mu nel\u00edbilo. Tom\u016fv pohled mu p\u0159i\u0161el neutr\u00e1ln\u00ed a on zoufale pot\u0159eboval v\u011bd\u011bt, co se na t\u00e9 sch\u016fzce odehr\u00e1lo. Jeho zv\u011bdav\u00e1 povaha jej nutila pt\u00e1t se, a on p\u0159esto nedok\u00e1zal otev\u0159\u00edt \u00fasta a vyslovit jednu jedinou ot\u00e1zku.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Jsi cel\u00fd promo\u010den\u00fd, m\u011bl by ses vr\u00e1tit dovnit\u0159 a p\u0159evl\u00e9knout se,“ sklonil hlavu a o\u010dima tou\u017eebn\u011b sledoval malinkou vzd\u00e1lenost, kter\u00e1 d\u011blila jejich ruce od doteku. Tomovy prsty byly vzd\u00e1len\u00e9 od t\u011bch jeho sotva n\u011bkolik milimetr\u016f. Sta\u010dilo by jenom pohnout ukazov\u00e1\u010dkem, a dotkl by se jej. Sta\u010dilo by tak mali\u010dko\u2026<\/div>\n
„Bez tebe se dovnit\u0159 nevr\u00e1t\u00edm,“ rozhodnost Tomova hlasu Billa p\u0159ekvapila. Zmaten\u011b mu pohl\u00e9dl do o\u010d\u00ed a rychle zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Je mi to l\u00edto, ale j\u00e1 se tam nevr\u00e1t\u00edm. Z\u016fstanu tady,“ posadil se na velikou cestovn\u00ed ta\u0161ku, kter\u00e1 byla pln\u00e1 jeho v\u011bc\u00ed, a rozhodn\u011b stiskl rty. Sna\u017eil se p\u016fsobit dojmem, \u017ee je vlastn\u011b spokojen\u00fd, i kdy\u017e se uvnit\u0159 p\u0159\u00edmo t\u0159\u00e1sl strachem, co v\u0161echno by se mohlo st\u00e1t, kdyby jej Tom donutil vr\u00e1tit se, a on by musel b\u00fdt s Andreasem p\u0159es noc \u00fapln\u011b s\u00e1m.<\/p>\n

„Bille,“ Tom si k n\u011bmu p\u0159iklekl a nespokojen\u011b se rozhl\u00e9dl kolem sebe. „Tady z\u016fstat nem\u016f\u017ee\u0161. Je tady zima, v\u0161ude kolem je hrub\u00e1 vrstva prachu. Jako astmatik bys tady skute\u010dn\u011b nem\u011bl z\u016fst\u00e1vat. Krom toho t\u011b tady nechci nechat samotn\u00e9ho,“ pla\u0161e odvr\u00e1til pohled t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b, kdy na sob\u011b uc\u00edtil ten Bill\u016fv. Z\u0159ejm\u011b \u0159ekl v\u00edc, ne\u017e cht\u011bl.<\/div>\n

„Nejsem s\u00e1m. Je\u0161t\u011b p\u0159ed chvilkou jsem tady m\u011bl spole\u010dnost, ale kdy\u017e jsi tak ne\u010dekan\u011b rozrazil dve\u0159e, vylekala se,“ vydechl s n\u011b\u017en\u00fdm \u00fasm\u011bvem na rtech a dlan\u00ed ukazoval na m\u00edsto, kde se vedle velik\u00e9 krabice s n\u00e1\u0159ad\u00edm t\u0159\u00e1sl mal\u00fd kocourek.<\/div>\n
Tom\u016fv pohled je\u0161t\u011b v\u00edce zm\u011bkl, jak sledoval Billa, pomalounku kr\u00e1\u010dej\u00edc\u00edho k mal\u00e9mu chlupat\u00e9mu klub\u00ed\u010dku. D\u00edval se, jak jej opatrn\u011b bere do n\u00e1ru\u010de a ti\u0161e k n\u011bmu promlouv\u00e1, a v t\u00e9 chv\u00edli v\u011bd\u011bl, \u017ee je\u0161t\u011b nikdy p\u0159edt\u00edm nepotkal kluka, kter\u00fd by v sob\u011b ukr\u00fdval tolik n\u011bhy jako pr\u00e1v\u011b Bill.<\/p>\n

„Budeme se vz\u00e1jemn\u011b hl\u00eddat, vi\u010f?“ \u0161eptl sm\u011brem k roztomil\u00e9mu zv\u00ed\u0159\u00e1tku a zlehka jej pohladil po z\u00e1dech. P\u0159ekvapen\u011b vydechl, jakmile uc\u00edtil Tom\u016fv prst klouzaj\u00edc\u00ed po jemn\u00e9m ko\u017e\u00ed\u0161ku kocourka jenom kousek od toho jeho. Netrvalo dlouho a jejich prsty se dotkly. Oba pomalounku hladili vyd\u011b\u0161en\u00e9 ml\u00e1d\u011b a \u00famysln\u011b o sebe t\u0159eli kone\u010dky prst\u016f.<\/div>\n

„Tome?“ to by nebyl Bill, kdyby nep\u0159eru\u0161il vz\u00e1cnou chvilku ticha, kter\u00e1 naplnila cel\u00fd zahradn\u00ed domek. Jedin\u00e9, co se krom\u011b ospal\u00e9ho ticha rozl\u00e9halo v\u0161ude kolem nich, bylo tichounk\u00e9 a spokojen\u00e9 vrn\u011bn\u00ed kocourka.<\/div>\n
Tom k n\u011bmu na kr\u00e1tkou chvilku zvedl tv\u00e1\u0159, a t\u00edm dal jasn\u011b najevo, \u017ee jej vn\u00edm\u00e1.<\/div>\n
„M\u011bl jsi s Andreasem n\u011bkdy n\u011bjak\u00e9 pot\u00ed\u017ee? Dostal jsi se kv\u016fli n\u011bmu do probl\u00e9m\u016f?“ Billovi nemohl uniknout Tom\u016fv \u0161okovan\u00fd pohled a t\u00e9m\u011b\u0159 b\u00edl\u00fd odst\u00edn jeho tv\u00e1\u0159e. Nemusel ani \u010dekat na odpov\u011b\u010f. Tehdy to bylo poprv\u00e9, co dok\u00e1zal z Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed vy\u010d\u00edst, \u017ee p\u0159ed n\u00edm n\u011bco taj\u00ed.<\/div>\n
„\u0158\u00edkal ti n\u011bco?“ zeptal se rozt\u0159esen\u00fdm hlasem a rychle sklonil hlavu. Tentokr\u00e1t byl Tom t\u00edm, kdo se vyh\u00fdbal pohledu do o\u010d\u00ed toho druh\u00e9ho.<\/div>\n
„\u0158\u00edkal hlouposti, kter\u00fdm j\u00e1 stejn\u011b nev\u011b\u0159\u00edm,“ Bill se sna\u017eil zachr\u00e1nit situaci. V t\u00e9 chv\u00edli trpce litoval, \u017ee se na tu v\u011bc v\u016fbec ptal.<\/p>\n

„Co ti \u0159ekl?“ zeptal se, s tv\u00e1\u0159\u00ed neust\u00e1le sklon\u011bnou.<\/div>\n

„\u017de se kv\u016fli tob\u011b dostanu do probl\u00e9m\u016f. Ale j\u00e1 mu stejn\u011b nev\u011b\u0159\u00edm. Nev\u011b\u0159\u00edm, \u017ee bys byl n\u011b\u010deho takov\u00e9ho schopen,“ opatrn\u011b polo\u017eil kocourka na podlahu a posadil se vedle Toma. N\u011bkolikr\u00e1t se rozt\u0159esen\u011b nadechl a opatrn\u011b polo\u017eil svou dla\u0148 na Tomovu. Zlehka p\u0159ekryl jejich prsty a doufal, \u017ee Tom kone\u010dn\u011b op\u011btuje jeho pohled. Nestalo se tak. Tom se neust\u00e1le d\u00edval do zem\u011b, ne\u0161\u0165astn\u011b kr\u010dil rty, Bill by dokonce p\u0159isahal, \u017ee se t\u0159\u00e1sl.<\/div>\n
„V podstat\u011b m\u00e1 pravdu. Mo\u017en\u00e1 by ses m\u011bl ode m\u011b skute\u010dn\u011b dr\u017eet co nejd\u00e1l,“ zvedl hlavu a hluboce pohl\u00e9dl do Billov\u00fdch p\u0159ekvapen\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/p>\n

„To nejde,“ p\u00edpl t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b. P\u0159iv\u0159en\u00fdma o\u010dima sledoval Tomovu tv\u00e1\u0159. Vn\u00edmal, jak smutn\u00e1, a p\u0159esto kr\u00e1sn\u00e1 byla, a bojoval s touhou dotknout se jej. Alespo\u0148 na n\u011bkolik vte\u0159in. Sta\u010dilo by mu tak mali\u010dko\u2026<\/div>\n

„Lhal jsem ti, Bille,“ Tom\u016fv hlas byl tich\u00fd a pln\u00fd bolesti.<\/div>\n
„Neode\u0161el jsem od rodi\u010d\u016f za vidinou svobody a u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed si. Moji rodi\u010de zem\u0159eli p\u0159ed n\u011bkolika lety p\u0159i autonehod\u011b a j\u00e1 jsem byl je\u0161t\u011b p\u0159\u00edli\u0161 mlad\u00fd na to, abych se o sebe dok\u00e1zal postarat s\u00e1m. To proto jsem tady. Kdyby byli na\u017eivu, nikdy v \u017eivot\u011b by nedovolili, abych se p\u0159est\u011bhoval k lidem, kte\u0159\u00ed na\u0161i rodinu nem\u011bli r\u00e1di,“ Bill nedok\u00e1zal promluvit jedin\u00e9 sl\u016fvko. Bylo mu do pl\u00e1\u010de a p\u0159i pohledu na Toma, bojuj\u00edc\u00edho se svou bolest\u00ed, na tom byl je\u0161t\u011b h\u016f\u0159. Absolutn\u011b mu nez\u00e1le\u017eelo na tom, zdali mu lhal nebo ne. Na jeho m\u00edst\u011b by o n\u011b\u010dem takov\u00e9m z\u0159ejm\u011b tak\u00e9 necht\u011bl moc mluvit.<\/p>\n

„V t\u00e9 dob\u011b jsem se skute\u010dn\u011b dostal do r\u016fzn\u00fdch probl\u00e9m\u016f. Nechodil jsem do \u0161koly, dostal jsem se do podivn\u00e9 party, ve kter\u00e9 jsem nad\u011blal kopu blbost\u00ed. Byl jsem zbab\u011blec. D\u011blal jsem jednu hloupost za druhou v domn\u011bn\u00ed, \u017ee mi to pak pom\u016f\u017ee otupit bolest ze ztr\u00e1ty rodi\u010d\u016f,“ smutn\u011b pohl\u00e9dl do Billov\u00fdch pronikav\u00fdch o\u010d\u00ed a pousm\u00e1l se. „Nepomohlo,“ \u0161pitl a ve chv\u00edli, kdy po jeho l\u00edci sklouzla drobn\u00e1 slza, si ji automaticky set\u0159el dlan\u00ed. „Proto si nep\u0159ipou\u0161t\u00edm lidi moc k t\u011blu. Proto d\u00e1v\u00e1m v\u0161em zbab\u011ble hloup\u00e9 p\u0159ezd\u00edvky a boj\u00edm se naz\u00fdvat v\u011bci prav\u00fdmi jm\u00e9ny. Boj\u00edm se ztr\u00e1ty, Bille. Boj\u00edm se, \u017ee v\u0161echny, kter\u00e9 si skute\u010dn\u011b obl\u00edb\u00edm, ztrat\u00edm stejn\u011b, jako jsem ztratil rodi\u010de,“ o\u010dima nev\u011bdomky sklouzl na jejich propl\u00e9taj\u00edc\u00ed se prsty a palcem zlehka pohladil Billovo z\u00e1p\u011bst\u00ed.<\/p>\n

„Je mi to tak l\u00edto, Tome. Nem\u011bl jsem s t\u00edm v\u016fbec za\u010d\u00ednat.“ Tom nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b stiskl v\u00ed\u010dka a pootev\u0159el rty. Nerozum\u011bl tomu. Lhal mu. Sprost\u011b mu lhal o dost v\u00e1\u017en\u00e9 v\u011bci, a on m\u00edsto toho, aby se na n\u011bj zlobil, jej dr\u017eel za ruku a sna\u017eil se, b\u00fdt mu oporou.<\/div>\n

„Kde ses tady vzal, Bille? M\u011b jen tak n\u011bco nerozhod\u00ed, ale tv\u016fj p\u0159\u00edchod m\u011b \u00fapln\u011b prom\u011bnil.“ Bill jej sice nepoznal natolik, aby si na n\u011bm v\u0161iml n\u011bjak\u00fdch rozd\u00edl\u016f, Tom v\u0161ak o tom v\u011bd\u011bl sv\u00e9. M\u00edsto toho, aby chodil po ve\u010derech s klukama ven, studoval na internetu podstatu Billova astmatick\u00e9ho onemocn\u011bn\u00ed, a tak\u00e9 zp\u016fsoby prvn\u00ed pomoci, aby mu um\u011bl b\u00fdt oporou. Tak\u00e9 p\u0159estal kou\u0159it. Zlozvyk, se kter\u00fdm bojoval ji\u017e n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f, se vytratil ve chv\u00edli, kdy poprv\u00e9 pohl\u00e9dl Billovi do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Prom\u011bnil ses s\u00e1m, proto\u017ee jsi cht\u011bl b\u00fdt lep\u0161\u00edm \u010dlov\u011bkem, a to je moc hezk\u00e9. Ta holka musela b\u00fdt hloup\u00e1, kdy\u017e si nechala proklouznout mezi prsty kluka, jako jsi ty,“ vydechl a prol\u00e9tl Tomovu tv\u00e1\u0159 n\u011b\u017en\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 t\u00edm dala p\u0159\u00edle\u017eitost jin\u00e9 osob\u011b.“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1\u2026“<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Vz\u00e1p\u011bt\u00ed se v\u0161ak jeho pohled roz\u0161\u00ed\u0159il, proto\u017ee kone\u010dn\u011b pochopil v\u00fdznam toho, co je\u0161t\u011b p\u0159ed malou chvilkou Tomovi p\u0159\u00edmo nal\u00e9hav\u011b za\u0161eptal. Zahanben\u011b sklonil tv\u00e1\u0159 a stydliv\u011b si skousl spodn\u00ed ret. C\u00edtil, jak se jeho tv\u00e1\u0159\u00ed pomalounku rozl\u00e9v\u00e1 \u010derve\u0148 a doufal, \u017ee<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[474],"tags":[],"class_list":["post-7134","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-someone-like-you"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7134","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7134"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7134\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7134"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7134"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7134"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}