{"id":7141,"date":"2012-01-08T16:00:00","date_gmt":"2012-01-08T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7122"},"modified":"2012-01-08T16:00:00","modified_gmt":"2012-01-08T15:00:00","slug":"novel-of-dreams-my-dream-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/01\/08\/novel-of-dreams-my-dream-6\/","title":{"rendered":"Novel of Dreams – My Dream 6."},"content":{"rendered":"
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
TOM<\/p>\n

<\/strong> N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den pro m\u011b byl \u010dir\u00fdm utrpen\u00edm. Byl jsem absolutn\u011b nevyspal\u00fd a nebylo mi dob\u0159e. Vypadal jsem jako hromada sra\u010dek. Obli\u010dej jsem m\u011bl bled\u00fd a pytle pod o\u010dima mi dod\u00e1valy prav\u00fd \u0161mrnc. Nem\u011bl jsem chu\u0165 v\u016fbec nic d\u011blat, ani mluvit, ani d\u00fdchat. Cel\u00fd den jsem ve \u0161kole sed\u011bl bez jedin\u00e9ho pohnut\u00ed a slova. M\u011bl jsem pocit, jako by ze m\u011b n\u011bkdo vyrval du\u0161i.<\/div>\n

Sed\u011bl jsem ve sv\u00e9 lavici a z\u00edral do pr\u00e1zdna, a\u010dkoliv u\u017e bylo po vyu\u010dov\u00e1n\u00ed. P\u0159ede mnou le\u017eel mobil s p\u00e1r nep\u0159ijat\u00fdmi hovory. Brian se po mn\u011b sh\u00e1n\u011bl. Nem\u011bl jsem s\u00edlu se ani nat\u00e1hnout a vz\u00edt tu ohavnou v\u011bc do ruky. A\u017e kdy\u017e se otev\u0159ely dve\u0159e od u\u010debny, trochu jsem zpozorn\u011bl.<\/p>\n

„Tome,“ hned ke mn\u011b do\u0161el a kouknul se na m\u011b. „Co je to s tebou? Pro\u010d mi nebere\u0161 mobil?“ Co mu na to \u0159\u00edct? \u017de m\u00e1m pocit, jako by mi n\u011bkdo ukradl du\u0161i i srdce?<\/em><\/div>\n

„Promi\u0148\u2026 J\u00e1\u2026“ brouknu a zavrt\u00edm hlavou. Ot\u0159u si o\u010di od neposedn\u00fdch slz a za\u010dnu si balit v\u011bci. Ale on m\u011b chytne za ruce a st\u00e1hne si m\u011b k sob\u011b.<\/div>\n
„Co se ti stalo?“ pod\u00edv\u00e1 se mi do o\u010d\u00ed. Prsty mi set\u0159e lehce slzy a pohlad\u00ed m\u011b po vlhk\u00e9 tv\u00e1\u0159i. Ml\u010dky ho sleduji. Nem\u00e1m mu co \u0159\u00edct. Hlavn\u011b nen\u00ed zp\u016fsob, jak mu to \u0159\u00edct. Neexistuje mo\u017enost, jak mu to vysv\u011btlit. Je to naprosto absurdn\u00ed.<\/div>\n
„Stalo se n\u011bco s Molly?“ \u0159ekne tro\u0161ku vystra\u0161en\u011b, jako by se b\u00e1l cokoli \u0159\u00edct. „Ud\u011blal jsem ti n\u011bco j\u00e1?“<\/div>\n
„Ne, neboj\u2026“ po\u0161ept\u00e1m a trhan\u011b vydechnu. Na chv\u00edli zav\u0159u o\u010di, abych se uklidnil. Nechci, aby se o m\u011b zbyte\u010dn\u011b b\u00e1l. I kdy\u017e nev\u00edm, jestli to je opravdu zbyte\u010dn\u00e9\u2026 Nejsp\u00ed\u0161 m\u00e1 pr\u00e1vo.<\/div>\n
\n
„Mysl\u00ed\u0161\u2026 Mysl\u00ed\u0161, \u017ee m\u016f\u017eu dneska z\u016fstat u tebe? Nechci\u2026 J\u00e1 nechci sp\u00e1t\u2026 s\u00e1m.“ Otev\u0159u o\u010di, abych se mu mohl pod\u00edvat do obli\u010deje.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee m\u016f\u017ee\u0161. Jen mi pov\u011bz, co se stalo. Ud\u011blal ti n\u011bkdo n\u011bco?“ pohlad\u00ed m\u011b po ramenou a pa\u017e\u00edch starostliv\u011b. Pouze zavrt\u00edm hlavou na znamen\u00ed, \u017ee ne. Pohlad\u00edm ho po tv\u00e1\u0159i, d\u00e1m mu malou pusu a sbal\u00edm si v\u011bci. Pak se nemotorn\u011b postav\u00edm. M\u00e1m pocit, jako by m\u011b nohy nedok\u00e1zaly un\u00e9st. Je mi v\u00e1\u017en\u011b hrozn\u011b a jsem slab\u00fd. Chytne m\u011b kolem pasu a tro\u0161ku si m\u011b k sob\u011b p\u0159it\u00e1hne.<\/div>\n
„Odvezu t\u011b, hm? Nen\u00ed ti dob\u0159e,“ po\u0161ept\u00e1 a d\u00e1 mi pusu. Nem\u00e1m s\u00edlu na protesty. Dnes sebou nech\u00e1m manipulovat k\u00fdmkoli.<\/div>\n
„Chce\u0161 jet je\u0161t\u011b dom\u016f, nebo rovnou ke mn\u011b?“ pohlad\u00ed m\u011b po hlav\u011b a prohl\u00ed\u017e\u00ed si m\u011b.<\/div>\n
„K tob\u011b. M\u00e1ma m\u00e1 dneska volno, tak je s Molly doma,“ odpov\u00edm. Teda mysl\u00edm\u2026 Bylo to dneska? Bo\u017ee, v\u016fbec nic nev\u00edm\u2026 Jo, ur\u010dit\u011b to bylo dneska. V\u010dera byla v pr\u00e1ci. Dneska mus\u00ed m\u00edt volno.<\/em><\/div>\n
„Dob\u0159e, tak pojedeme ke mn\u011b,“ usm\u011bje se tro\u0161i\u010dku. „Tak poj\u010f,“ chytne m\u011b kolem ramen. Bezvl\u00e1dn\u011b se o n\u011bj op\u0159u a nech\u00e1m se v\u00e9st pry\u010d. Je\u0161t\u011b si vezme u sebe n\u011bjak\u00e9 v\u011bci a pot\u00e9 jedeme k n\u011bmu.<\/p>\n

Po celou cestu ml\u010d\u00edm a d\u00edv\u00e1m se z okna. P\u0159i tom si v hlav\u011b st\u00e1le opakuji v\u010derej\u0161\u00ed sen, kdy jsem Billovi \u0159ekl sbohem a on tak stra\u0161n\u011b plakal. Vzal si s sebou v\u0161echno, co mi bylo cenn\u00e9. Cesta utekla tak rychle, \u017ee jsem ani nepost\u0159ehl, \u017ee u\u017e jsme zastavili p\u0159ed Brianov\u00fdm domem.<\/div>\n

„Tomi,“ chytne m\u011b je\u0161t\u011b v aut\u011b za ruku a up\u0159e ke mn\u011b pohled. Snad nikdy m\u011b neoslovil ‚Tomi‘. V\u017edycky mi tak \u0159\u00edkala jenom Molly, mamka a d\u011bti v d\u011btsk\u00e9m domov\u011b. A\u2026 Bill. Mus\u00edm vypadat asi v\u00e1\u017en\u011b tragicky\u2026<\/em> Pooto\u010d\u00edm k n\u011bmu hlavu. I to je pro m\u011b v tuto chv\u00edli nam\u00e1hav\u00e9.<\/div>\n
„Co se stalo?“ po\u0161ept\u00e1 vl\u00eddn\u011b.<\/div>\n
„Nic se nestalo. Jen jsem mimo\u2026 V\u016fbec jsem nespal,“ \u0159eknu p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b a pokus\u00edm se pousm\u00e1t, abych ho p\u0159esv\u011bd\u010dil o pravosti sv\u00fdch slov. \u017de m\u011b to nenapadlo u\u017e d\u0159\u00edv.<\/em><\/div>\n
„Pro\u010d jsi nespal?“ vydechne a odpout\u00e1 se.<\/div>\n
„Prost\u011b\u2026 to ne\u0161lo,“ pov\u00edm. Rychle se odpout\u00e1m a vystoup\u00edm d\u0159\u00edv, ne\u017e mi stihne polo\u017eit dal\u0161\u00ed z\u00e1ludnou ot\u00e1zku. Po p\u00e1r vte\u0159in\u00e1ch vystoup\u00ed tak\u00e9 a zamkne auto. P\u0159ejdeme spole\u010dn\u011b ke dve\u0159\u00edm od jeho domu. Vylov\u00ed kl\u00ed\u010dky z kapsy a pust\u00ed m\u011b d\u00e1l. Jakmile vejde, zamkne za n\u00e1mi. V\u017edycky to tak d\u011blal. Nikdy jsem se nezeptal, pro\u010d to d\u011bl\u00e1. Zept\u00e1m se ho te\u010f, aby vid\u011bl, \u017ee m\u00e1m aspo\u0148 n\u011bjakou snahu komunikovat.<\/p>\n

„C\u00edt\u00ed\u0161 se bezpe\u010dn\u011bji?“ pokus\u00edm se aspo\u0148 trochu usm\u00e1t. Polo\u017e\u00edm si batoh na botn\u00edk a zuji se.<\/div>\n

„Je to zvyk,“ broukne a zuje se tak\u00e9. „Nev\u00edm vlastn\u011b, pro\u010d to d\u011bl\u00e1m, ale je to tak.“<\/div>\n
„Jsou i hor\u0161\u00ed zvyky,“ pousm\u011bju se a pohlad\u00edm ho po ramen\u011b. V\u00e1\u017en\u011b se dnes nedok\u00e1\u017eu norm\u00e1ln\u011b bavit.<\/em><\/div>\n
„Jak\u00fd je m\u016fj je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed zvyk?“ usm\u011bje se a obejme m\u011b kolem pasu. Je\u017ei\u0161, tak to je dnes ale podp\u00e1sovka.<\/em><\/div>\n
„D\u00e1v\u00e1n\u00ed bezd\u016fvodn\u00fdch test\u016f,“ pokus\u00edm se zavtipkovat.<\/div>\n
Pl\u00e1cne m\u011b hned po zadku a skousne mi u\u0161n\u00ed lal\u016f\u010dek. „Nech si to, jo\u2026“<\/div>\n
„V tom p\u0159\u00edpad\u011b nev\u00edm,“ pousm\u011bju se. M\u011bl bych se sebrat. Brian je se mnou a z\u00e1le\u017e\u00ed mu na mn\u011b. Pro\u010d ho zbyte\u010dn\u011b d\u011bsit, p\u0159id\u011bl\u00e1vat mu starosti a odh\u00e1n\u011bt ho od sebe. Snad se dok\u00e1\u017eu alespo\u0148 na okam\u017eik odreagovat.<\/em><\/div>\n
„Ur\u010dit\u011b bys jich na\u0161el tis\u00edce,“ l\u00edbne m\u011b n\u011b\u017en\u011b pod ou\u0161ko a pomalu se mnou couv\u00e1 do ob\u00fdv\u00e1ku. No fajn\u2026<\/em> Zav\u0159u o\u010di a zamysl\u00edm se. Pak si vzpomenu na na\u0161e postelov\u00e9 akce.<\/p>\n

„U\u017e v\u00edm,“ \u0159eknu po chv\u00edli.<\/div>\n

„Hm?“ zvedne ke mn\u011b hlavu a koukne se mi do o\u010d\u00ed. Je v\u00e1\u017en\u00fd.<\/div>\n
„Skoro v\u017edycky si zapomene\u0161 sundat kondom, kdy\u017e u\u017e je po v\u0161em,“ usm\u011bju se od srdce a chyt\u00edm se ho kolem krku.<\/div>\n
„A to je d\u016fkaz \u010deho? No?“ podzvedne obo\u010d\u00ed a sjede mi dlan\u011bmi na zadek. Stiskne ho, pomalu m\u011b k sob\u011b natla\u010d\u00ed a zacouv\u00e1 se mnou a\u017e k pohovce. Polo\u017e\u00ed m\u011b na ni. „\u017de jsem st\u00e1le v euforii a mysl\u00edm jen na to, co se v dan\u00fd okam\u017eik odehr\u00e1lo,“ l\u00edbne m\u011b n\u011b\u017en\u011b na rty. „Te\u010f bude\u0161 bez kec\u016f odpo\u010d\u00edvat, jasn\u00fd?“ zasm\u011bje se.<\/div>\n
„Ano, pane profesore,“ lehnu si poslu\u0161n\u011b a sleduji ho. Je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, jak se zm\u011bnil za tu dobu, co ho zn\u00e1m. Nech\u00e1pu, jak jsem ho mohl zm\u011bnit. Pro\u010d zrovna j\u00e1\u2026 Je to tak podivn\u00fd.<\/div>\n
„Dob\u0159e. J\u00e1 ti zat\u00edm p\u0159iprav\u00edm n\u011bco k j\u00eddlu a sob\u011b taky. M\u00e1m hlad jako vlk,“ p\u0159ejede si po b\u0159i\u0161e a usm\u011bje se. Hned na to zmiz\u00ed v kuchyni. Jenom zav\u0159u o\u010di a povzdechnu. Douf\u00e1m, \u017ee usnu d\u0159\u00edv, ne\u017e se vr\u00e1t\u00ed.<\/p>\n

T\u00fdden utekl jako voda. V\u0161e se mi pom\u011brn\u011b da\u0159ilo. Jak \u0161kola, probl\u00e9my doma i vztah s Brianem. Bill mi st\u00e1le chyb\u011bl a zeza\u010d\u00e1tku to bylo dost \u0161patn\u00e9, ale postupn\u011b se m\u016fj stav zlep\u0161oval. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee to tak bylo nejlep\u0161\u00ed a mus\u00edm se hnout v \u017eivot\u011b d\u00e1l. S n\u00edm by to ne\u0161lo. Na dne\u0161ek jsem m\u011bl m\u00edsto \u0161koly napl\u00e1novanou n\u00e1v\u0161t\u011bvu nemocnice s Molly. Musela zase na n\u011bjak\u00e9 krevn\u00ed testy.<\/p>\n

BILL<\/p>\n

<\/strong> Jakmile jsem pro\u0161el chodbu, rozepnul jsem si bundu. I p\u0159esto, \u017ee jsem \u0161el znovu na testy, jsem m\u011bl pon\u011bkud dobrou n\u00e1ladu. Chodil jsem sem pravideln\u011b, ka\u017ed\u00fd p\u016fl rok. Byla to pro m\u011b jistota. V\u00e1\u017en\u011b bych nerad chytil HIV a n\u011bjak\u00e9 dal\u0161\u00ed nemoci. Jsem gay a tohle je pro m\u011b n\u011bco jako prevence. Ne, \u017ee bych byl n\u011bjak\u00e1 d\u011bvka.<\/em><\/div>\n

Za\u0161el jsem do v\u00fdtahu, kter\u00fd jako na zavolanou p\u0159ijel. Hned jsem zm\u00e1\u010dknul tla\u010d\u00edtko, kter\u00e9 m\u011b m\u011blo dov\u00e9zt do 5. patra, a pod\u00edval se na sebe do zrcadla, kter\u00e9 tu bylo jako jedna cel\u00e1 st\u011bna. Upravil jsem si vlasy a zkontroloval, zda nem\u00e1m rozmazan\u00fd make-up. Je to v\u00fdborn\u00e9.<\/em> S\u00e1m pro sebe jsem se usm\u00e1l. Kdy\u017e v\u00fdtah dojel do po\u017eadovan\u00e9ho patra, pomalu jsem vy\u0161el. Pro\u0161el jsem dal\u0161\u00ed dlouhou chodbou a zabo\u010dil doprava. Tam byla u\u017e men\u0161\u00ed chodbi\u010dka. Nebylo tam na\u0161t\u011bst\u00ed ani moc lid\u00ed. Nem\u00edn\u00edm tady \u010dekat v\u011b\u010dn\u011b. M\u00e1m je\u0161t\u011b jin\u00e9 povinnosti a tohle chci m\u00edt u\u017e za sebou.<\/em> V\u0161ude to tady tak nechutn\u011b zap\u00e1chalo. Desinfekce a ten nemocni\u010dn\u00ed smrad pro m\u011b byl snad to nejhor\u0161\u00ed.<\/p>\n

Do\u0161el jsem na konec chodby. Ah, kohopak to tu m\u00e1me?<\/em> Pod\u00edval jsem se na toho kluka, kter\u00fd do m\u011b tehdy vrazil na ulici. Moc dob\u0159e jsem si ho pamatoval. Kdo by si tak\u00e9 nepamatoval takov\u00e9 stvo\u0159en\u00ed. Sko\u010dil mi kolem krku jako n\u011bjak\u00fd \u00fachyl.<\/em> Posadil jsem se nedaleko n\u011bj a prohl\u00e9dnul si ho. Nen\u00ed zas tak \u0161patn\u011b oble\u010den\u00fd, ale tenhle hoper m\u011b v\u00e1\u017en\u011b nezaujal. Mo\u017en\u00e1 je to i t\u00edm, jak se choval na t\u00e9 ulici. Bo\u017ee, bylo to absurdn\u00ed. Douf\u00e1m, \u017ee po mn\u011b nepoleze i tady.<\/em> Hr\u00e1l si s n\u011b\u010d\u00edm v ruce. Po chv\u00edli povzdechl a op\u0159el si hlavu o ze\u010f. N\u00e1hle mu spo\u010dinul pohled na mn\u011b. Ne, ne\u010dum na m\u011b tak.<\/em> Podivn\u011b vydechl a narovnal se. Taky jsem se na n\u011bj pod\u00edval a p\u0159ehodil si nohu p\u0159es druhou. Pootev\u0159u rty a d\u016fle\u017eit\u011b se pod\u00edv\u00e1m n\u011bkam do pr\u00e1zdna. Hlavn\u011b ne na n\u011bj.<\/em> Ti\u0161e si odka\u0161le, odvr\u00e1t\u00ed hlavu a ml\u010d\u00ed. Pod\u00edv\u00e1m se na hodinky a zase si st\u00e1hnu ruk\u00e1v od bundy. Nerv\u00f3zn\u011b si za\u010dnu propl\u00e9tat prsty. M\u011bl bych si zaj\u00edt na nehty. Tohle je u\u017e hrozn\u00fd.<\/em> Usly\u0161\u00edm, jak za\u010dne poklep\u00e1vat nohou. O\u010dividn\u011b je tak\u00e9 nerv\u00f3zn\u00ed. Po chvilce se na n\u011bj pod\u00edv\u00e1m. Znovu si ho sjedu pohledem. Ten piercing je vkusn\u00fd, to mus\u00edm snad jako jedin\u00e9 uznat.<\/em> M\u011bl zav\u0159en\u00e9 o\u010di a zhluboka d\u00fdchal. Jako kdyby c\u00edtil m\u016fj pohled, otev\u0159e o\u010di a pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b. Otev\u0159e pusu na znamen\u00ed, \u017ee se chyst\u00e1 n\u011bco \u0159\u00edct, ale nakonec ji op\u011bt zav\u0159e a sklop\u00ed pohled. Copak se mi chystal \u0159\u00edct te\u010f?<\/p>\n

<\/em> „Chmmm,“ zakrout\u00edm hlavou a narovn\u00e1m se.<\/div>\n

Ten kluk hlasit\u011b povzdechne, a ani\u017e by se na m\u011b pod\u00edval, promluv\u00ed: „Hele, j\u00e1\u2026 omlouv\u00e1m se za to na t\u00e9 ulici. Nep\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee bys to pochopil. Na to nen\u00ed vlastn\u011b ani \u017e\u00e1dn\u00e9 norm\u00e1ln\u00ed vysv\u011btlen\u00ed. Jen se ti chci omluvit, jestli jsem t\u011b n\u011bjak\u2026 vyd\u011bsil, nebo na\u0161tval.“ Kdy\u017e domluv\u00ed, upne ke mn\u011b \u010dokol\u00e1dov\u00e9 o\u010di. Tak to jsem od n\u011bj ne\u010dekal. Ale ne\u010dekal jsem od n\u011bj ani to, \u017ee na m\u011b sko\u010d\u00ed, div m\u011b neporaz\u00ed.<\/em> Pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bj a skousnu si zevnit\u0159 spodn\u00ed ret.<\/div>\n
„Jo,“ vydechnu, „\u2026to d\u011bl\u00e1\u0161 b\u011b\u017en\u011b nebo co to do tebe vjelo?“ zamra\u010d\u00edm se nech\u00e1pav\u011b.<\/div>\n
„To bys nepochopil. U\u017e tak ti ur\u010dit\u011b p\u0159ipad\u00e1m jako dost velk\u00fd bl\u00e1zen,“ pousm\u011bje se a sklon\u00ed pohled ke sv\u00fdm ruk\u00e1m.<\/div>\n
„Na psychiatrii nejsme, tak\u017ee\u2026“ pokr\u010d\u00edm rameny. Ale doj\u00edt by si tam pro jistotu m\u011bl.<\/em> „J\u00e1 to snad rad\u0161i ani ch\u00e1pat nechci.“ Kr\u00e1tce se na m\u011b pod\u00edv\u00e1 a nepatrn\u011b p\u0159ik\u00fdvne. No, aspo\u0148, \u017ee se omluvil. Ale nijak ho to neospravedl\u0148uje. To, \u017ee se zachoval jako cvok, nezm\u011bn\u00ed.<\/em> Pot\u00e9 si poposedne, povzdechne a op\u011bt si za\u010dne hr\u00e1t nerv\u00f3zn\u011b s iPhonem v ruce.<\/p>\n

„Jen by m\u011b zaj\u00edmalo, odkud m\u011b zn\u00e1\u0161. J\u00e1 tady nejsem nijak zn\u00e1m\u00fd a ani o to nestoj\u00edm.“ Na to mi neodpov\u00ed, jeliko\u017e mu za\u010dne zvonit mobil. Zvedne se a odejde o kousek d\u00e1l.<\/div>\n

„Ahoj, zlato\u2026“ usly\u0161\u00edm jen a za\u010dne s n\u011bk\u00fdm mluvit. Podzvednu obo\u010d\u00ed. Kter\u00e1 sle\u010dinka mu to asi vol\u00e1?<\/em> Sto\u010d\u00edm pohled ke sv\u00e9 ta\u0161ce a za\u010dnu se v n\u00ed p\u0159ehrabovat. Kde je, zatracen\u011b, ta \u017e\u00e1danka.<\/em><\/div>\n
„No ona je je\u0161t\u011b uvnit\u0159\u2026 Jo, asi jo\u2026 Nev\u00edm, dneska asi ne. Mus\u00edm odv\u00e9zt Molly dom\u016f a pak do pr\u00e1ce\u2026 To mi pov\u00eddej, je\u0161t\u011b te\u010f m\u011b bol\u00ed zadek\u2026“ za\u010dne se sm\u00e1t. Na\u0161pul\u00edm tro\u0161ku rty a zvednu k n\u011bmu pohled. Zadek? Jeho bol\u00ed zadek?<\/em> Tro\u0161ku se zamra\u010d\u00edm a sjedu si jeho postavu. Zaseknu se pohledem na jeho zadku, kter\u00fd nen\u00ed stejn\u011b moc vid\u011bt p\u0159es ty p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9 \u0161irok\u00e9 d\u017e\u00edny a mikinu. Nesn\u00e1\u0161\u00edm tenhle nevkus. I kdy\u017e, zna\u010dkov\u00e9 to oble\u010den\u00ed m\u00e1, hmm\u2026<\/em><\/div>\n
„Briane, p\u0159esta\u0148, pros\u00edm t\u011b. J\u00e1 jsem v nemocnici, jo,“ sly\u0161\u00edm jeho dal\u0161\u00ed sm\u00edch. Briane? Mluv\u00ed s chlapem?<\/em> „Jen po\u010dkej na z\u00edt\u0159ek. Vohnu si j\u00e1 tebe a je\u0161t\u011b si t\u00fdden nesedne\u0161\u2026 Jo\u2026 Aspo\u0148 nebude\u0161 u\u017e tak nadr\u017eenej\u2026 Jasn\u011b\u2026“ Chv\u00edli ml\u010d\u00ed, pak se znovu zasm\u011bje. On je gay? On?! Ne, to nen\u00ed mo\u017en\u00e9. Nevypad\u00e1 na to.<\/em> Kdy\u017e tohle zaslechnu, pusu tro\u0161ku pootev\u0159u. P\u00e1rkr\u00e1t zamrk\u00e1m a znovu sklop\u00edm pohled do ta\u0161ky. Rad\u011bji.<\/em><\/p>\n

Kolem m\u011b zrovna pro\u0161la n\u011bjak\u00e1 star\u0161\u00ed pan\u00ed. Otev\u0159ela pusu doko\u0159\u00e1n a koukala na n\u011bj.
„\u017de se nestyd\u00edte!“ pohroz\u00ed mu hol\u00ed, o kterou se op\u00edr\u00e1. Za\u010dnou mi cukat koutky. Necht\u011bl bych takov\u00fd trapas za\u017e\u00edt.<\/em><\/div>\n

„Nestyd\u00edm. Nem\u00e1te poslouchat ciz\u00ed hovory, pan\u00ed,“ \u0159ekne j\u00ed jen ten kluk. Zakrout\u00ed hlavou, rozlou\u010d\u00ed se s t\u00edm sv\u00fdm a znovu si sedne na p\u016fvodn\u00ed m\u00edsto. Hlavn\u011b se nesm\u011bj, Bille. Nemusel by to un\u00e9st.<\/em> Zapnu si ta\u0161ku a pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bj.<\/div>\n
„Ti lid\u00e9 jsou dnes p\u0159\u00ed\u0161ern\u00ed,“ odfrknu. Nech\u00e1pav\u011b pozvedne obo\u010d\u00ed. „Pletou se, do \u010deho nemaj\u00ed,“ brouknu s klidem v hlase.<\/div>\n
„Ah,“ vydechne na znamen\u00ed pochopen\u00ed, „to m\u00e1\u0161 pravdu. Obzvl\u00e1\u0161\u0165 ti sta\u0159\u00ed,“ souhlas\u00ed se mnou.<\/div>\n
„Nesn\u00e1\u0161\u00edm ty jejich \u0159e\u010di. Po\u0159\u00e1d se pletou do toho, do \u010deho jim nic nen\u00ed, m\u00edsto toho, aby se starali sami o sebe,“ povzdechnu.<\/div>\n
„Jo, to jo,“ uchechtne se. N\u00e1hle se zvedne. P\u0159et\u00e1hne si mikinu p\u0159es hlavu, p\u0159i\u010dem\u017e se mu vyhrne i triko, \u010d\u00edm\u017e odhal\u00ed sv\u00e9 svaly na b\u0159i\u0161e. No, mus\u00edm p\u0159iznat, \u017ee b\u0159icho m\u00e1 p\u011bkn\u00fd. Kdo v\u00ed, co v\u0161echno se pod t\u011bma hadrama skr\u00fdv\u00e1.<\/em> U\u017e mu na to nic neodpov\u00edm, jen si odka\u0161lu a podrbu se ve vlasech. Slo\u017e\u00ed si mikinu, hod\u00ed ji na \u017eidli vedle sebe a pot\u00e9, co si st\u00e1hne triko, usad\u00ed se.<\/p>\n

„Pro\u010d tu vlastn\u011b jsi? Jsi nemocn\u00fd?“ zept\u00e1 se m\u011b se z\u00e1jmem v hlasu.<\/div>\n

„Ne, jdu jen na testy,“ odv\u011bt\u00edm. „A ty?“ \u017de by taky prevence?<\/em><\/div>\n
„Jsem tu se sestrou,“ odpov\u00ed.<\/div>\n
„Se sestrou? Pro\u010d si sem nedojde jednodu\u0161e sama?“ pronesu nech\u00e1pav\u011b.<\/div>\n
„\u2026je j\u00ed 9,“ \u0159ekne u\u017e trochu jin\u00fdm t\u00f3nem a odka\u0161le si.<\/div>\n
„Aha,“ vydechnu jenom. „A v\u016fbec, co\u2026 co d\u011bl\u00e1\u0161?“ Sice je mi to n\u011bjak jedno, ale nemuselo by tu b\u00fdt tak trapn\u00fd ticho, kdy\u017e u\u017e jsme se dali do \u0159e\u010di.<\/div>\n
„Pracuji v d\u011btsk\u00e9m domov\u011b, ale tam jsem tak 2 nebo 3 hodiny denn\u011b. Chod\u00edm na vysokou,“ pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b. Chytrej namakanej gay. To by do n\u011bj \u010dlov\u011bk ne\u0159ekl.<\/em><\/div>\n
„Hm, aha,“ brouknu tro\u0161ku bez z\u00e1jmu. „Na jakou vej\u0161ku chod\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Psychologie,“ odpov\u00ed jen. Pot\u00e9 se pod\u00edv\u00e1 na hodinky. Zvedne se a za\u010dne vynervovan\u011b p\u0159ech\u00e1zet sem a tam. U\u017e jen k\u00fdvnu. Nev\u00edm, o \u010dem bych se s n\u00edm m\u011bl bavit, je viditeln\u011b nerv\u00f3zn\u00ed.<\/div>\n
„Kurva, co jim tam tak dlouho trv\u00e1,“ zamuml\u00e1.<\/div>\n
„To nev\u00edm,“ povzdechnu a zalo\u017e\u00edm si ruce na hrudi. Potom se otev\u0159ou dve\u0159e a sestra vyveze tu jeho malou sestru ven na voz\u00ed\u010dku. Ona je posti\u017een\u00e1? Chud\u00e1k holka. Kdybych tohle tu\u0161il, ani bych se ho neptal.<\/em> „J\u00e1 jsem nev\u011bd\u011bl, \u017ee je dementn\u00ed,“ \u0159eknu ti\u0161eji a kouknu se na ni a pak na n\u011bj. V tu chv\u00edli v\u00fdraz v jeho obli\u010deji ztvrdne.<\/div>\n
„Ona nen\u00ed dementn\u00ed!“ vyjede na m\u011b rozho\u0159\u010den\u011b. Ou, ou, jak se hned roz\u010diluje. To jsem \u0159ekl tolik?<\/em><\/div>\n
„Cht\u011bl jsem \u0159\u00edct posti\u017een\u00e1,“ \u0159eknu a sleduju ho.<\/div>\n
„Ani posti\u017een\u00e1,“ pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b hnusn\u011b.<\/div>\n
„Tomi, j\u00e1 u\u017e chci dom\u016f,“ chytne ho ta mal\u00e1 za ruku. On se zhluboka nadechne a na chv\u00edli zav\u0159e o\u010di, aby se uklidnil.<\/div>\n
„U\u017e pojedeme, zlat\u00ed\u010dko. Neboj,“ \u0159ekne j\u00ed. Pohlad\u00ed ji po vlasech a vezme si od sestry v\u00fdsledky. Ta mal\u00e1 si m\u011b za\u010dne s mal\u00fdm \u00fasm\u011bvem prohl\u00ed\u017eet. Je to hezk\u00e1 hol\u010di\u010dka. Up\u0159\u00edmn\u011b m\u011b mrz\u00ed, \u017ee je nemocn\u00e1.<\/em> Tro\u0161ku se na ni usm\u011bju, ale pak se pod\u00edv\u00e1m znovu naprosto v\u00e1\u017en\u011b na n\u011bj. Rad\u011bji se pak zvednu ze \u017eidle a rozejdu se sm\u011brem k ordinaci.<\/p>\n

„Idiot arogantn\u00ed,“ usly\u0161\u00edm toho kluka.<\/div>\n

„Mn\u011b se docela l\u00edbil,“ zasm\u011bje se jeho sestra.<\/div>\n
„Jo, to mn\u011b d\u0159\u00edv taky. A v\u016fbec\u2026 Je to gay a je na tebe starej, tak\u017ee nic pro tebe, and\u00edlku,“ \u0159ekne j\u00ed pobaven\u011b. Jak m\u016f\u017ee v\u011bd\u011bt, \u017ee jsem gay, sakra? A starej k tomu.<\/em> „A te\u010f se dr\u017e. Trochu t\u011b povoz\u00edm.“ Zaslechnu u\u017e jen tu malou pi\u0161t\u011bt p\u0159es celou chodbu. Je\u0161t\u011b jsem se za nimi oto\u010dil. Tro\u0161ku jsem sklopil zrak. Tohle jsem p\u0159ehnal.<\/em><\/div>\n
„Poj\u010fte si d\u00e1l, pane Tr\u00fcmpere,“ vyzve m\u011b pak u\u017e sestra. Zhluboka se nadechnu a vejdu dovnit\u0159. Doktor mi odebere krev a jako ka\u017ed\u00fd p\u016fl rok mi ozn\u00e1m\u00ed, \u017ee za t\u00fdden bude v\u00fdsledek. Jakmile je hotovo, rozejdu se pry\u010d. Ten kluk se choval nemo\u017en\u011b, ale tentokr\u00e1t jsem se zachoval nemo\u017en\u011b j\u00e1. Ani nev\u00edm, jak mi to z t\u00e9 pusy mohlo vylet\u011bt. Ta jeho sestra mohla b\u00fdt prost\u011b jen nemocn\u00e1, ale m\u011b p\u0159i\u0161lo na mozek slovo dementn\u00ed. No, t\u00edm ‚posti\u017een\u00e1‘ jsem to fakt taky vylep\u0161il.<\/em> Zakrout\u00edm hlavou a seb\u011bhnu t\u011bch p\u011bt pater po schodech dol\u016f. Jdu rychle, skoro a\u017e popob\u00edh\u00e1m, ani nev\u00edm vlastn\u011b pro\u010d.<\/p>\n

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne TOM N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den pro m\u011b byl \u010dir\u00fdm utrpen\u00edm. Byl jsem absolutn\u011b nevyspal\u00fd a nebylo mi dob\u0159e. Vypadal jsem jako hromada sra\u010dek. Obli\u010dej jsem m\u011bl bled\u00fd a pytle pod o\u010dima mi dod\u00e1valy prav\u00fd \u0161mrnc. Nem\u011bl jsem chu\u0165 v\u016fbec<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[479],"tags":[],"class_list":["post-7141","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-novel-of-dreams-my-dream"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7141","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7141"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7141\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7141"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7141"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7141"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}