{"id":7142,"date":"2012-01-08T15:00:00","date_gmt":"2012-01-08T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7123"},"modified":"2012-01-08T15:00:00","modified_gmt":"2012-01-08T14:00:00","slug":"cizinec-7","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/01\/08\/cizinec-7\/","title":{"rendered":"Cizinec 7."},"content":{"rendered":"
autor: Helie<\/strong><\/div>\n
\"\" <\/div>\n
<\/div>\n
Slunce u\u017e pomalu zapadlo a postupn\u011b se skr\u00fdvalo za vysok\u00fdmi stromy parku pat\u0159\u00edc\u00edho Broken Manor. Mlad\u00fd \u010dernovlas\u00fd chlapec sed\u011bl na zemi a vedle jeho t\u011bla na podlaze le\u017eelo velk\u00e9 chlupat\u00e9 zv\u00ed\u0159e. Chlapec ho nep\u0159\u00edtomn\u011b drbal za uchem a soust\u0159ed\u011bn\u011b okusoval tu\u017eku. Jeho o\u010di p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bly po str\u00e1nk\u00e1ch kn\u00ed\u017eky. N\u011bkter\u00fdm p\u00edsmenk\u016fm moc nerozum\u011bl a n\u011bkter\u00e1 slova mu p\u0159i\u0161la velice zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Ob\u010das po\u0159\u00e1dn\u011b nev\u011bd\u011bl, co si m\u00e1 pod dan\u00fdm slovem p\u0159edstavit. Vedle kn\u00ed\u017eky le\u017eel blok, z poloviny popsan\u00fd. Chlapec se soust\u0159ed\u011bn\u011b mra\u010dil na kn\u00ed\u017eku, ne\u017e popadl blok, aby do n\u011bj vepsal jednoduchou v\u011btu.<\/p>\n

„Co je to hot dog?“<\/em> Uk\u00e1zal pap\u00edr chlapci, kter\u00fd sed\u011bl na gau\u010di a ti\u0161e ho sledoval. Zasm\u00e1l se nad ot\u00e1zkou a chlapec na zemi se zamra\u010dil je\u0161t\u011b v\u00edc. „Hork\u00fd pes? Je to n\u011bco jako Scotty?“<\/em> Znovu pap\u00edr uk\u00e1zal chlapci nad sebou, kter\u00fd se rozesm\u00e1l je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/div>\n

„Ne, nen\u00ed to nic jako Scotty. Jen se tomu tak \u0159\u00edk\u00e1. A\u017e se vr\u00e1t\u00ed m\u00e1ma, p\u016fj\u010d\u00edm si od n\u00ed auto a vezmu t\u011b do Lond\u00fdna. Tak si n\u011bjak\u00fd hot dog d\u00e1me, souhlas\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„D\u00e1me?“<\/em><\/div>\n
„Ano, je to druh j\u00eddla.“<\/div>\n
„Nebudu j\u00edst psa, Tomi!“<\/em> mrskl Bill pap\u00edrek po Tomovi a polo\u017eil si hlavu na Scottyho z\u00e1da. Drbal ho za uchem, a kdyby mohl, \u0161eptal by mu slova \u00fat\u011bchy. Tom se chv\u00edli d\u00edval na v\u00fdjev p\u0159ed sebou a spokojen\u011b se usm\u00edval. Je\u0161t\u011b si pamatoval Bill\u016fv strach ze Scottyho… te\u010f na n\u011bj nedal dopustit. Zd\u00e1lo se, \u017ee ti dva si rozum\u00ed i beze slov. V\u017edy\u0165 pr\u00e1v\u011b to je pojilo dohromady – ani jeden nemohl d\u00e1t sv\u00e9 n\u00e1zory najevo pomoc\u00ed hlasu.<\/p>\n<\/div>\n
\n
Tom si povzdechl a vstal z pohovky. Posb\u00edral poma\u010dkan\u00e9 pap\u00edrky poh\u00e1zen\u00e9 kolem Billa a vyhodil je. Od t\u00e9 doby, co se Bill nau\u010dil dostate\u010dn\u011b (i kdy\u017e trochu kostrbat\u011b) ps\u00e1t, m\u011bli skute\u010dn\u011b velkou spot\u0159ebu pap\u00edru. Uk\u00e1zalo se, \u017ee Bill se um\u00ed slovn\u011b rozpl\u00fdvat naprosto nad v\u0161\u00edm, a\u0165 u\u017e se jednalo o rozkv\u00e9taj\u00edc\u00ed r\u016f\u017ei, nebo posledn\u00ed zbloudilou hv\u011bzdu, kter\u00e1 i po v\u00fdchodu slunce slab\u011b z\u00e1\u0159ila na modraj\u00edc\u00edm nebi.<\/p>\n

Kdy\u017e se vracel k pohovce, Bill u\u017e zase vzp\u0159\u00edmen\u011b sed\u011bl vedle Scottyho. Natahoval k n\u011bmu ruku s pap\u00edrkem.<\/div>\n

„P\u016fjdeme ven?“<\/em><\/div>\n
„M\u016f\u017eeme,“ usm\u00e1l se Tom a nat\u00e1hl k n\u011bmu ruku, aby mu pomohl vst\u00e1t. Bill se chopil jeho ruky. Bok po boku pro\u0161li dve\u0159mi na terasu a tam se posadili. Bill si op\u011bt sedl na zem. Rad\u0161i vysed\u00e1val na zemi ne\u017e na k\u0159es\u00edlk\u00e1ch, \u017eidl\u00edch nebo gau\u010di. Kdy\u017e se ho Tom ptal pro\u010d, tvrdil mu, \u017ee si tak p\u0159ipad\u00e1 bl\u00ed\u017e k zemi a l\u00edb\u00ed se mu to, proto\u017ee tam, kde d\u0159\u00edv \u017eil, nic takov\u00e9ho nem\u011bli. Tom se ho \u010dasto ptal, kde \u017ee \u017eil, ale Bill mu pouze odpov\u00eddal, \u017ee si to nepamatuje.<\/p>\n

Tom zakl\u00e1n\u011bl hlavu a d\u00edval se vzh\u016fru k nebi. Bill n\u011bco divoce \u010dm\u00e1ral do sv\u00e9ho blo\u010dku. Popsal jednu celou str\u00e1nku, ne\u017e blo\u010dek podal Tomovi.<\/div>\n

„Nepamatuji si sice, odkud jsem, ale v\u00edm, \u017ee to rozhodn\u011b nebylo takov\u00e9, jak\u00e9 je to tady. Nem\u011bli jsme stromy a pevnou p\u016fdu pod nohama. Mo\u017en\u00e1 bys to nazval vzdu\u0161n\u00fdm z\u00e1mkem, nebo tak n\u011b\u010d\u00edm. Mo\u017en\u00e1 to bude zn\u00edt bl\u00e1zniv\u011b, ale nevym\u00fd\u0161l\u00edm si.<\/em><\/div>\n
M\u016fj otec byl velice vysoce postaven\u00fd. To je to m\u00e1lo, co si ze sv\u00e9ho domova pamatuji. Jsem jin\u00fd ne\u017e ty, Tome. A tak\u00e9 se \u0159\u00edd\u00edm jin\u00fdmi pravidly. Velice p\u0159\u00edsn\u00fdmi pravidly. A\u017e budu moci mluvit, \u0159eknu ti je, ale nechci, aby ses na m\u011b zlobil, kdy\u017e se jimi budu \u0159\u00eddit. V\u00edm, \u017ee v tomhle sv\u011bt\u011b m\u00e1 pravidla neplat\u00ed, ale boj\u00edm se jejich poru\u0161ov\u00e1n\u00ed. Cel\u00e9 d\u011btstv\u00ed m\u011b u\u010dili, abych je respektoval a \u0159\u00eddil se podle nich. Je to za\u017eit\u00fd zvyk, kter\u00fd nem\u016f\u017eu zm\u011bnit.“<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 to ch\u00e1pu,“ odpov\u011bd\u011bl Tom a vr\u00e1til Billovi blo\u010dek. Ten se na chv\u00edli zamyslel a je\u0161t\u011b n\u011bco ke sv\u00e9mu vypr\u00e1v\u011bn\u00ed p\u0159ipsal. Podal blo\u010dek Tomovi, ve tv\u00e1\u0159\u00edch m\u00edrn\u00fd r\u016f\u017eov\u00fd n\u00e1dech.<\/p>\n

„Nikdy se m\u011b nikdo nedot\u00fdkal.“<\/em> Tom se pousm\u00e1l. V\u017edy\u0165 on s\u00e1m tomu byl dost podobn\u011b. Anglie a samotn\u00e9 Broken Manor byly na doteky skoup\u00e9. Bylo to a\u017e smutn\u00e9, ale on nikdy nena\u0161el nikoho, komu by byl skute\u010dn\u011b schopen otev\u0159\u00edt srdce.<\/div>\n

„Souvis\u00ed to n\u011bjak s tv\u00fdmi pravidly?“ zeptal se Tom a Bill p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Pravidlo \u010d. 8 \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee svobodn\u00fd mu\u017e se nesm\u00ed mu\u017ee dotknout, dokud spolu nejsou sv\u00e1z\u00e1ni. Tu\u0161\u00edm, \u017ee u v\u00e1s se tomu \u0159\u00edk\u00e1 b\u00fdt \u017eenat\u00fd.“<\/em><\/div>\n
„U v\u00e1s se mezi sebou berou mu\u017ei? Tady je to… sice p\u0159\u00edstupn\u00e9, ale spole\u010dnost to nevid\u00ed r\u00e1da.“<\/div>\n
„U n\u00e1s si mu\u017e nem\u016f\u017ee vz\u00edt nikoho jin\u00e9ho ne\u017e mu\u017ee. Pokud tedy nechce z\u016fstat s\u00e1m. Poustevn\u00edci jsou u n\u00e1s velice \u010dasto. \u017deny tak\u00e9 m\u00e1me, to ano, ale jsou br\u00e1ny sp\u00ed\u0161 jako otrokyn\u011b. Kdy\u017e se n\u011bjak\u00e9mu dominantn\u00edmu mu\u017ei narod\u00ed \u017eena, je to ta nejv\u011bt\u0161\u00ed ostuda, jakou si dok\u00e1\u017ee\u0161 p\u0159estavit. Pravidla jsou zvl\u00e1\u0161tn\u00ed v\u011bc…“<\/em><\/div>\n
„St\u00fdsk\u00e1 se ti?“<\/div>\n
„Nepamatuji si to… Pamatuji si pravidla, proto\u017ee mi byla od d\u011btstv\u00ed vtlouk\u00e1na do hlavy, ale v\u00edc si nepamatuji. Stejn\u011b jako jsem p\u0159i\u0161el o svoji \u0159e\u010d. Mysl\u00ed\u0161, \u017ee n\u011bkdy budu mluvit?“<\/em><\/div>\n
„Kdy\u017e jsi sem p\u0159i\u0161el, neum\u011bl jsi ani ps\u00e1t. Pro\u010d bys nemohl tak\u00e9 mluvit? Ps\u00e1t ses p\u0159ece nau\u010dil, a to v rekordn\u00edm \u010dase.“<\/div>\n
„V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee se to jednou nau\u010d\u00edm. Kv\u016fli tob\u011b, v\u00ed\u0161?“<\/p>\n

<\/em> \u00b0\u00b0*\u00b0\u00b0<\/p>\n

Dredat\u00fd chlapec vy\u0161el z koupelny. Vlasy m\u011bl jedn\u00edm dredem sv\u00e1zan\u00e9 do tlust\u00e9ho cul\u00edku a na sob\u011b m\u011bl jedno z mnoha extr\u00e9mn\u011b dlouh\u00fdch tri\u010dek sv\u00e9ho hostitele. Proch\u00e1zel chodbou k jeho pokoji a bos\u00e9 nohy pleskaly o chladnou mramorovou podlahu v chodb\u011b, kterou Tomova m\u00e1ma ponechala v p\u016fvodn\u00edm stavu. Otev\u00edral dve\u0159e do sv\u00e9ho pokoje, ale brzy si to rozmyslel. Polo\u017eil oble\u010den\u00ed na mramorovou podlahu, kter\u00e1 ho studila do chodidel, a ti\u0161e jako my\u0161ka odcupital ke dve\u0159\u00edm na prot\u011bj\u0161\u00ed stran\u011b chodby.<\/p>\n

Opatrn\u011b je otev\u0159el a v duchu zanad\u00e1val, kdy\u017e trochu vrzly. Propl\u00ed\u017eil se kolem nich do pokoje. Uprost\u0159ed pokoje st\u00e1lo ohromn\u00e9 leti\u0161t\u011b s nebesy a boul\u00ed pod pe\u0159inou. Tom \u0161el sp\u00e1t o n\u011bco d\u0159\u00edv ne\u017e Bill, proto\u017ee dal\u0161\u00edho r\u00e1na se m\u011bla vracet jeho matka a on cht\u011bl b\u00fdt brzy vzh\u016fru, aby na Billa nep\u0159i\u0161la ona sama, ale \u0159ekl j\u00ed o n\u011bm Tom. Bill se pla\u0161e pousm\u00e1l a sedl si na kraj postele. Tom jako by vyc\u00edtil jeho p\u0159\u00edtomnost a p\u0159eto\u010dil se \u010delem k n\u011bmu.<\/p>\n

Bill mu opatrn\u011b p\u0159ejel prsty p\u0159es tv\u00e1\u0159. D\u011bsil se sv\u00e9ho po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed, ale necht\u011bl p\u0159estat. Poprv\u00e9 skute\u010dn\u011b ve velk\u00e9 m\u00ed\u0159e poru\u0161oval pravidla a byl za to na sebe py\u0161n\u00fd. Sklonil k Tomovi hlavu a lehce se mu ot\u0159el rty o sp\u00e1nek. Nev\u011bd\u011bl, co d\u011bl\u00e1, ani jak ho to napadlo, ale nehodlal p\u0159estat. Ne te\u010f… Zarazil se, kdy\u017e se mu kolem pasu omotala Tomova pa\u017ee a st\u00e1hla ho vedle sebe. Bill se n\u011bm\u011b zachichotal a zabo\u0159il hlavu Tomovi do hrudn\u00edku. Kdy\u017e zvedl pohled, za\u010dal se topit v \u010dokol\u00e1dov\u00e9 l\u00e1zni Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed pln\u00fdch touhy.<\/p>\n

autor: Helie<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Helie Slunce u\u017e pomalu zapadlo a postupn\u011b se skr\u00fdvalo za vysok\u00fdmi stromy parku pat\u0159\u00edc\u00edho Broken Manor. Mlad\u00fd \u010dernovlas\u00fd chlapec sed\u011bl na zemi a vedle jeho t\u011bla na podlaze le\u017eelo velk\u00e9 chlupat\u00e9 zv\u00ed\u0159e. Chlapec ho nep\u0159\u00edtomn\u011b drbal za uchem a soust\u0159ed\u011bn\u011b okusoval<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[476],"tags":[],"class_list":["post-7142","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-cizinec"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7142","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7142"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7142\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7142"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7142"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7142"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}