{"id":7194,"date":"2011-12-29T18:00:00","date_gmt":"2011-12-29T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7175"},"modified":"2011-12-29T18:00:00","modified_gmt":"2011-12-29T17:00:00","slug":"living-behind-a-wall-of-glass-16","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/12\/29\/living-behind-a-wall-of-glass-16\/","title":{"rendered":"Living Behind A Wall Of Glass 16."},"content":{"rendered":"
autor: LadyKay
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
\n<\/div>\n
<\/div>\n
Bill byl jako paralyzovan\u00fd. Zkoprn\u011ble st\u00e1l a neodva\u017eoval se pohnout ani o kous\u00ednek. Hlavu m\u011bl naprosto pr\u00e1zdnou. My\u0161lenky, kter\u00e9 ji dote\u010f piln\u011b zam\u011bstn\u00e1valy, se rozplynuly jako d\u00fdm, zmizely v nen\u00e1vratnu. Tom vytrvale hled\u011bl na rud\u00e1 \u00fasta, pa\u017ee ovinut\u00e9 kolem \u0161t\u00edhl\u00e9 \u0161\u00edje, hrud\u00ed se t\u011bsn\u011b tisknouce k bratrovu t\u011blu. \u010cernovlas\u00fd hoch se b\u00e1l i d\u00fdchat, jeho hrudn\u00edk se pomalu zvedal a zvolna op\u011bt klesal. V tichu, kter\u00e9 se rozhostilo v m\u00edstnosti a kter\u00e9 je nyn\u00ed obklopovalo, naprosto z\u0159eteln\u011b sly\u0161el dech druh\u00e9ho chlapce, jen\u017e hladil jeho tv\u00e1\u0159 jako lehk\u00fd jarn\u00ed v\u00e1nek. Zdr\u00e1hal se. Jeho kamar\u00e1di m\u011bli rovn\u011b\u017e sourozence, ale nikdy se mu \u017e\u00e1dn\u00fd z nich nesv\u011b\u0159il, \u017ee by te\u010f n\u011bkdy dostal pusu od bratra \u010di sestry \u010di mu ji dal. Zprvu mu to p\u0159ipadalo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, z toho se v\u0161ak rozpomn\u011bl na polibek na tv\u00e1\u0159, kter\u00fd p\u0159ed ned\u00e1vnem dostal. P\u016fsobil tak jist\u011b, jako by to mezi nimi bylo takto odjak\u017eiva. Co na n\u011bm bylo \u0161patn\u00e9ho? Byl to jen d\u016fkaz l\u00e1sky, cit\u016f, kter\u00e9 k n\u011bmu choval.<\/p>\n

T\u00e9m\u011b\u0159 zanedbateln\u00e1 vzd\u00e1lenost mezi ob\u011bma bratry se je\u0161t\u011b o n\u011bco zmen\u0161ila, kdy\u017e Bill p\u0159ibl\u00ed\u017eil sv\u016fj obli\u010dej ke tv\u00e1\u0159i dvoj\u010dete. Znovu se v\u0161ak zarazil. Tentokr\u00e1te se mu do mysli vpl\u00ed\u017eily obavy. Strach z toho, \u017ee Toma rozru\u0161\u00ed, ud\u011bl\u00e1-li, k \u010demu se chyst\u00e1. Sice asp\u00edk vypadal, jako by o\u010dek\u00e1val, a\u017e bude oplacen polibek, kter\u00fd mu byl p\u0159ed \u010dasem v\u011bnov\u00e1n, ale nemohl s naprostou jistotou \u0159\u00edci, \u017ee v\u00ed, jak\u00e1 bude prvotn\u00ed reakce. Tom byl st\u00e1le v jist\u00fdch sm\u011brech pro Billa nep\u0159edv\u00eddateln\u00fd.<\/div>\n

P\u0159esto p\u0159ese v\u0161echno, p\u0159es ve\u0161kerou nejistotu, ji\u017e si uv\u011bdomoval, se nakonec osm\u011blil, naklonil se k hebk\u00e9mu l\u00ed\u010dku, kr\u00e1tce na n\u011b p\u0159itiskl m\u011bkk\u00e9 rty a odt\u00e1hl se. V jednu chv\u00edli m\u011bl pocit, \u017ee se mu zastavilo srdce, nec\u00edtil jeho jednotliv\u00e9 \u00fadery. Z toho se mu prudce rozbu\u0161ilo, a\u017e se zd\u011bsil, \u017ee si skrze hru\u010f hodl\u00e1 prorazit cestu ven. P\u0159i\u010d\u00edtal to obav\u00e1m, \u017ee co nevid\u011bt bude n\u00e1sledovat dal\u0161\u00ed z\u00e1chvat. Ten se v\u0161ak nekonal. Tomovy rty se m\u00edrn\u011b pootev\u0159ely, jako by se chystaly n\u011bco sd\u011blit, av\u0161ak posl\u00e9ze se zvlnily do n\u011b\u010deho, co vypadalo jako \u00fasm\u011bv. Ne, on to byl \u00fasm\u011bv. Jen co si to Bill uv\u011bdomil, usm\u00e1l se taky.<\/div>\n
\n
„Co je?“ Zarazil se, kdy\u017e zpozoroval, \u017ee se Tom neusm\u00edv\u00e1, ale sm\u011bje. Nedoch\u00e1zelo mu, co je tu tak vesel\u00e9ho. Byl u\u017e v\u00edcem\u00e9n\u011b zvykl\u00fd a sm\u00ed\u0159en\u00fd s t\u00edm, \u017ee se bratr bavil v\u011bcmi, je\u017e mu vtipn\u00e9 nep\u0159ipadaly v\u016fbec. Kolikr\u00e1t jen b\u011bhem dn\u00ed, co tu tr\u00e1vil, \u0159ekl „Bill Kaulitz ud\u011blal vtip.“? U\u017e to ani nepo\u010d\u00edtal. Zazn\u011blo to z jeho \u00fast nes\u010detn\u011bkr\u00e1t, i ve chv\u00edl\u00edch, kter\u00e9 postr\u00e1daly jak\u00fdkoli n\u00e1znak humoru. Asp\u00edk zkr\u00e1tka vn\u00edmal v\u011bci jinak.<\/div>\n
„Lecht\u00e1 to.“ Vysv\u011btlil blon\u010f\u00e1k, \u010demu se sm\u011bje, a o\u0161il se.<\/div>\n
„Lecht\u00e1? Ty jsi pako, \u017ee jo?“ Bill pobaven\u011b zavrt\u011bl \u010dernovlasou hlavou a i z jeho hrdla se ozval sm\u00edch. V\u016fbec nech\u00e1pal, co Tom mysl\u00ed, ale zp\u016fsob, jak\u00fdm to pov\u011bd\u011bl a jak se u toho vlnil, ho pobavil. Mo\u017en\u00e1 by nebylo na \u0161kodu, kdyby se alespo\u0148 na chvilinku pozastavil a nad v\u00fdznamem slov se zamyslel. Ov\u0161em neud\u011blal to a vlastn\u011b k tomu nem\u011bl ani p\u0159\u00edle\u017eitost, proto\u017ee Tom znovu promluvil.<\/div>\n
„Tvoje.“ Dodal po chvilce asp\u00edk, st\u00e1le obj\u00edmaje bratra kolem krku.<\/div>\n
„Co moje?“<\/div>\n
„Ty jsi moje pako. To \u0159\u00edk\u00e1 Bill.“ Mlad\u00edk byl upozorn\u011bn, \u017ee na dost d\u016fle\u017eitou v\u011bc, alespo\u0148 z pohledu bratra, pozapomn\u011bl. Tom m\u011bl p\u0159irozen\u011b znovu pravdu. Kdykoli jej nazval pakem nebo trdlem, pou\u017eil z\u00e1jmeno „moje“. Nyn\u00ed to ale neud\u011blal a dopustil se t\u00edm chyby.<\/div>\n
„Jasn\u011b.“ S pa\u017eemi lehce ovinut\u00fdmi kolem \u00fazk\u00e9ho pasu sourozence se o n\u011bkolik vte\u0159in pozd\u011bji Bill opravil: „Jsi moje<\/em> pako.“<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/div>\n
\n

„Kde po\u0159\u00e1d l\u00edt\u00e1\u0161?“<\/em> Mlad\u00edk si p\u0159e\u010detl, co mu napsal jeden z kamar\u00e1d\u016f, a ani\u017e by mu sl\u016fvkem odpov\u011bd\u011bl, zav\u0159el konverzaci a odhl\u00e1sil se. Moment\u00e1ln\u011b nem\u011bl n\u00e1ladu na nikoho z nich a vlastn\u011b ani netu\u0161il, o \u010dem se s nimi bavit. Kdykoli se p\u0159ihl\u00e1sil k IM, okam\u017eit\u011b mu p\u0159i\u0161la od n\u011bkoho zpr\u00e1va, kter\u00e1 se nikdy moc neli\u0161ila od n\u011bkter\u00e9 p\u0159ede\u0161l\u00e9. Vesm\u011bs se zaj\u00edmali, jak se m\u00e1 a kdy p\u0159ijde do \u0161koly. P\u0159edt\u00edm na n\u011b odpov\u00eddal, nyn\u00ed v\u0161ak u\u017e ne. Necht\u011bl to znovu za\u017e\u00edt. Jakmile zodpov\u011bd\u011bl ot\u00e1zky, kter\u00e9 mu byly polo\u017eeny, uv\u011bdomil si, \u017ee si vlastn\u011b nemaj\u00ed co \u0159\u00edct. Nezaj\u00edmaly jej historky, co mu byly pos\u00edl\u00e1ny. Postupn\u011b mu doch\u00e1zelo, \u017ee lid\u00e9 na druh\u00e9 stran\u011b nejsou jeho skute\u010dn\u00fdmi p\u0159\u00e1teli. V jeho \u017eivot\u011b byli z jednoho prost\u00e9ho d\u016fvodu, o n\u011bm\u017e sice celou dobu v\u011bd\u011bl, ale odm\u00edtal si jej p\u0159ipustit. B\u00e1l se. Strach z toho, \u017ee z\u016fstane s\u00e1m, jej dohnal a\u017e sem. Doma se v\u0161e to\u010dilo kolem Toma a Bill si p\u0159ipadal odstr\u010den\u00fd. Ve \u0161kole byl ve st\u0159edu d\u011bn\u00ed, po\u0159\u00e1d vedle sebe m\u011bl n\u011bkoho. Kdy\u017e se za n\u00edm zaklaply dve\u0159e od domu, p\u0159epadl jej sice \u010das od \u010dasu pocit, \u017ee i s nimi je v podstat\u011b s\u00e1m, ale tuhle my\u0161lenku okam\u017eit\u011b potla\u010dil a s\u00e1m sob\u011b tak vlastn\u011b lhal. Jen u Andrease se jednalo o v\u00fdjimku. Jej znal nejd\u00e9le a c\u00edtil, \u017ee s n\u00edm kamar\u00e1d\u00ed bez n\u011bjak\u00fdch postrann\u00edch \u00famysl\u016f. Andy se o n\u011bj zaj\u00edmal a snad jej m\u011bl i r\u00e1d kv\u016fli tomu, kdo byl, ani\u017e by p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak\u00fd u\u017eitek by mu p\u0159\u00e1telstv\u00ed s n\u00edm mohlo p\u0159in\u00e9st.<\/p>\n

P\u0159estalo jej bavit z\u00edr\u00e1n\u00ed na monitor, proto laptop zav\u0159el a opustil pokoj. Kdy\u017e stanul na schodech, vzpomn\u011bl si, jak jako d\u00edt\u011b sj\u00ed\u017ed\u011bl po z\u00e1bradl\u00ed a zlobil t\u00edm Simone. Na okam\u017eik sice zauva\u017eoval, \u017ee by je sjel, nakonec je v\u0161ak jen seb\u011bhl. D\u0159\u00edve ne\u017e ve\u0161el, nakoukl do ob\u00fdvac\u00edho pokoje. Tom sed\u011bl na pohovce s o\u010dima p\u0159ilepen\u00fdma na obrazovce. Bill z\u016fstal st\u00e1t na prahu a s \u00fasm\u011bvem pozoroval dvoj\u010de. N\u011bkdo by si mo\u017en\u00e1 myslel, \u017ee ka\u017ed\u00fd nov\u00fd den s asp\u00edkem je v podstat\u011b jako ten p\u0159ede\u0161l\u00fd, zasv\u011bcen\u00fd by v\u0161ak v\u011bd\u011bl, \u017ee to nen\u00ed zdaleka pravda. Tom sice lp\u011bl na rutin\u011b, ale Bill znovu a znovu objevoval n\u011bco, co mu bylo dosud skryto, a jeho nejv\u011bt\u0161\u00edm p\u0159\u00e1n\u00edm bylo zn\u00e1t jej l\u00e9pe, ne\u017e jej znali otec s matkou. To on m\u011bl b\u00fdt t\u00edm, kdo je mu nejbl\u00ed\u017ee, ne n\u011bkdo jin\u00fd. \u017d\u00e1dn\u00fd den nebyl jako ten, co mu p\u0159edch\u00e1zel, a na nudu si rozhodn\u011b st\u011b\u017eovat nemohl.<\/p>\n

Kdy\u017e se ocitl vedle pohovky, dosedl na ni, posl\u00e9ze si v\u0161ak lehl a spo\u010dinul hlavou v Tomov\u011b kl\u00edn\u011b. Automaticky se p\u0159itulil k bratrovu t\u011blu a nas\u00e1l jeho v\u016fni. P\u0159ed m\u011bs\u00edcem by se zlobil a nad\u00e1val ka\u017ed\u00e9mu, kdo by se odv\u00e1\u017eil tvrdit, \u017ee cel\u00e9 ty roky byl mlad\u0161\u00ed sourozenec ten, o jeho\u017e z\u00e1jem a l\u00e1sku st\u00e1l p\u0159edev\u0161\u00edm, av\u0161ak dnes v\u011bd\u011bl, \u017ee to je pravda. Kr\u00e1sn\u00e9 na asp\u00edkov\u00fdch citech bylo to, \u017ee si \u010dlov\u011bk mohl b\u00fdt jist, \u017ee jsou prav\u00e9, nep\u0159edst\u00edran\u00e9. N\u011bco takov\u00e9ho Tom neum\u011bl. Nebyl zka\u017een\u00fd jako n\u011bkte\u0159\u00ed lid\u00e9, neum\u011bl se p\u0159etva\u0159ovat, klamat. Bill si vzpomn\u011bl na jednu diskuzi, ji\u017e p\u0159ed p\u00e1r dny \u010detl na internetu, a kter\u00e1 ho rozhn\u011bvala. St\u00e1lo v n\u00ed n\u011bco ve smyslu, \u017ee lid\u00e9 s Aspergerov\u00fdm syndromem nejsou schopni hlubok\u00fdch cit\u016f. Autor t\u011bch slov m\u011bl \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee nebyl pobl\u00ed\u017e, moc dob\u0159e by nedopadl. Byla to sprost\u00e1 le\u017e, Tom um\u011bl m\u00edt r\u00e1d, opravdov\u011b a up\u0159\u00edmn\u011b r\u00e1d.<\/em><\/p>\n

Pohlazen\u00ed ve vlasech jej p\u0159im\u011blo vzhl\u00e9dnout, a kdy\u017e spat\u0159il asp\u00edka, usm\u00e1l se. Z\u00e1hy se v\u0161ak \u00fasm\u011bv vytratil, nebo\u0165 si znovu uv\u011bdomil onu smutnou skute\u010dnost. Tom se k n\u011bmu v\u017edy choval hezky, pominul-li okam\u017eiky, kdy m\u011bl z\u00e1chvat vzteku, kter\u00fd v\u0161ak Bill s\u00e1m vyprovokoval sv\u00fdm jedn\u00e1n\u00edm. P\u0159ev\u00e1\u017en\u011b mu v\u0161ak zp\u016fsobem jemu vlastn\u00edm d\u00e1val najevo, jak moc stoj\u00ed o jeho pozornost a l\u00e1sku. Bill byl t\u00edm, kdo druh\u00e9mu ubli\u017eoval, z\u00e1m\u011brn\u011b bratra zra\u0148oval. Sv\u00fdm sebest\u0159edn\u00fdm postojem a chov\u00e1n\u00edm neranil pouze Toma, ale i s\u00e1m sebe. Musel \u017e\u00edt s t\u00edm, \u010deho se dopustil, a roky se p\u0159ipravoval o jeho bl\u00edzkost.<\/div>\n

„Moc m\u011b to mrz\u00ed.“ Za\u0161eptal a zav\u0159el o\u010di, proto\u017ee c\u00edtil, \u017ee se mu do nich hrnou slzy. I kdyby se tis\u00edckr\u00e1t omluvil, nesmazalo by to, co ud\u011blal. Vzpom\u00ednal si na rozhovor s otcem a jeho slova o tom, jak se Tom nech\u00e1val tlouct, proto\u017ee pro n\u011bj byly r\u00e1ny lep\u0161\u00ed ne\u017e p\u0159ehl\u00ed\u017een\u00ed. V hlav\u011b ob\u010das sl\u00fdch\u00e1val v\u011btu ‚Lep\u0161\u00ed ne\u017e nic.‘, kterou mu \u0159ekl pot\u00e9, co jej zbil v kuchyni. P\u0159esto\u017ee asp\u00edk budil zd\u00e1n\u00ed, \u017ee na incident bu\u010f zapomn\u011bl, nebo jej nevn\u00edmal tak hrozn\u00fd, jak\u00fd byl, Billa \u017eralo \u0161patn\u00e9 sv\u011bdom\u00ed a musel mu \u010delit, kdykoli se ocitl u bratra.<\/p>\n

„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee jsem se choval o\u0161kliv\u011b a ud\u011blal jsem v\u011bci, kter\u00e9 se ned\u011blaj\u00ed.“ \u010cernovlas\u00fd chlapec se zvednul a kleknul si vedle bratra. „To, \u017ee jsem t\u011b zbil, bylo hodn\u011b \u0161patn\u00e9. Nad\u00e1val jsem ti, odh\u00e1n\u011bl t\u011b. To se taky ned\u011bl\u00e1. Tommy, je mi to hrozn\u011b l\u00edto. Kdybys jen v\u011bd\u011bl, jak moc…“ Boj se slzami nakonec prohr\u00e1l, d\u00e9le je zadr\u017eovat nedovedl, proto te\u010f jedna po druh\u00e9 kanuly po jeho l\u00edc\u00edch a on se c\u00edtil jako nejv\u011bt\u0161\u00ed mizera pod sluncem. P\u0159esto c\u00edtil ur\u010ditou \u00falevu, kdy\u017e p\u0159estal prosit o odpu\u0161t\u011bn\u00ed v duchu, ale vyslovil omluvu nahlas. „Chci, abys v\u011bd\u011bl, \u017ee m\u011b to up\u0159\u00edmn\u011b mrz\u00ed. A taky to, \u017ee a\u0165 u\u017e jsem ud\u011blal cokoli, tak t\u011b m\u00e1m r\u00e1d, Tommy. M\u00e1m t\u011b moc r\u00e1d. Rozum\u00ed\u0161 tomu, co ti \u0159\u00edk\u00e1m?“<\/div>\n

„Bill Kaulitz m\u011b m\u00e1 r\u00e1d.“ Asp\u00edk si z v\u00fdpov\u011bdi vybral to, co pro n\u011bj bylo nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed, a zvedl ruce, \u010d\u00edm\u017e v\u017edy nazna\u010doval bratrovi, aby si lehl. Bill nezav\u00e1hal ani chvilku a polo\u017eil mu hlavu do kl\u00edna. A\u0165 si pis\u00e1lkov\u00e9 na internetu, otec i matka \u0159\u00edkaj\u00ed, co cht\u011bj\u00ed, byl p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd, \u017ee ho ch\u00e1pe. Mo\u017en\u00e1 nerozum\u011bl v\u0161emu, ale podstatu pochopil.<\/div>\n
„Z\u016fstaneme spolu napo\u0159\u00e1d, chce\u0161?“ Zeptal se Bill u\u017e znovu s \u00fasm\u011bvem, kdy\u017e mu Tom set\u0159el slzy z tv\u00e1\u0159\u00ed.<\/div>\n
„Chce\u0161.“ Asp\u00edk k\u00fdvl a nep\u0159est\u00e1val se d\u00edvat dol\u016f. Zaznamenal zm\u011bnu ve v\u00fdrazu dvoj\u010dete, po p\u00e1r okam\u017eic\u00edch rozpoznal, \u017ee takhle vypad\u00e1 jeho obli\u010dej, kdy\u017e je \u0161\u0165astn\u00fd. Nel\u00edbilo se mu, kdy\u017e se mra\u010dil nebo byl smutn\u00fd. Lid\u00e9 se mra\u010d\u00ed, kdy\u017e se kv\u016fli n\u011b\u010demu nebo na n\u011bkoho zlob\u00ed, a smutek ve tv\u00e1\u0159i zna\u010dil, \u017ee se pro n\u011bco sou\u017e\u00ed. Pokud se Bill usm\u00edval nebo z jeho hrdla vych\u00e1zel sm\u00edch, bylo to pro Toma znamen\u00ed, \u017ee se netr\u00e1p\u00ed a je mu dob\u0159e.<\/p>\n

„Pat\u0159\u00edme k sob\u011b, Tome. V\u00ed\u0161, co je to jin a jang?“<\/div>\n

„Jin a jang m\u00e1 p\u016fvod v d\u00e1vn\u00e9 \u010d\u00ednsk\u00e9 filozofii. Principy jin a jang se vz\u00e1jemn\u011b propl\u00e9taj\u00ed a udr\u017euj\u00ed v rovnov\u00e1ze…“ Tom automaticky za\u010dal od\u0159\u00edk\u00e1vat, co si p\u0159e\u010detl o Jin a Jang, nej\u010dast\u011bji vyjad\u0159ovan\u00e9m \u010d\u00ednskou mon\u00e1dou, a jeho bratr \u017easnul. Znovu m\u011bl mo\u017enost se p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee v jeho okol\u00ed nen\u00ed nikdo, a\u017e na bratra, kdo by m\u011bl tak \u00fa\u017easnou pam\u011b\u0165 a ve skrytu du\u0161e mu ji z\u00e1vid\u011bl. S takovou by se d\u011bjepis nau\u010dil jedna radost. Bill jej nechal odvykl\u00e1dat, co v\u011bd\u011bl o jin a jang. Teprve kdy\u017e asp\u00edk dokon\u010dil svou v\u00fdpov\u011b\u010f, promluvil.<\/div>\n
„Ty jsi prost\u011b b\u00e1je\u010dn\u00fd. \u0158\u00edkal jsi, \u017ee \u010d\u00e1st jin je jang a \u010d\u00e1st z jang je jin. Jako my dva. Jsi mou sou\u010d\u00e1st\u00ed a j\u00e1 zase tvou.“ B\u011bhem dn\u00ed, kter\u00e9 tr\u00e1vil s Tomem, p\u0159em\u00fd\u0161lel v\u00edce ne\u017e kdy jindy. Poc\u00edtil stud, kdy\u017e si vzpomn\u011bl, \u017ee se vyskytly chv\u00edle, kdy si p\u0159\u00e1l b\u00fdt jedin\u00e1\u010dkem. Byla mu za sebe hanba. Dnes toti\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee m\u00edt dvoj\u010de je vz\u00e1cn\u00fd dar. P\u00e1r minut po sv\u00e9m narozen\u00ed z\u00edskal \u010dlov\u011bka, jen\u017e mu bude cel\u00fd \u017eivot tou nejbli\u017e\u0161\u00ed osobou, a v\u011bd\u011bl, \u017ee nikdo nem\u016f\u017ee tuhle v\u00fdznamnou pozici Toma v jeho \u017eivot\u011b ohrozit. \u017d\u00e1dn\u00fd \u010dlov\u011bk mu nikdy nebude bl\u00ed\u017ee ne\u017e jeho mlad\u0161\u00ed bratr. \u00davahy o jejich vztahu naru\u0161il dotek, jen\u017e uc\u00edtil na sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i. B\u0159\u00ed\u0161ka Tomov\u00fdch prst\u016f se zlehka dot\u00fdkaly jeho pleti, co\u017e vykouzlilo dal\u0161\u00ed \u0161\u0165astn\u00fd \u00fasm\u011bv na pln\u00fdch rud\u00fdch rtech. Zd\u00e1lo se, \u017ee v\u0161e je tak, jak m\u00e1 b\u00fdt.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/div>\n
\n

„Copak?“ Bill otev\u0159el o\u010di, kdy\u017e jej Tom pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9 zatahal za tri\u010dko. Asp\u00edkova \u0161t\u00edhl\u00e1 postava se nad n\u00edm ty\u010dila a dlouh\u00e9 prsty vytrvale sv\u00edraly lem tri\u010dka. „Co se d\u011bje?“ Mlad\u00edk se posadil a up\u0159en\u011b se zad\u00edval na bratra, kter\u00fd ho nakonec vzal za ruku a zat\u00e1hl. Vyhov\u011bl jeho p\u0159\u00e1n\u00ed, slezl z postele a postavil se naproti n\u011bmu. Jak\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed pro n\u011bj bylo, kdy\u017e ucitil, jak mu ovinuje pa\u017ei kolem pasu.<\/p><\/div>\n

„Po\u010dkej, ty chce\u0161 tancovat? Na tohle?“ Bill se neubr\u00e1nil pousm\u00e1n\u00ed, kdy\u017e se zaposlouchal do pomal\u00e9 melodie linouc\u00ed se z repr\u00e1k\u016f. Z tance se stala jedna z Tomov\u00fdch obl\u00edben\u00fdch \u010dinnost\u00ed. Nejednou spolu poskakovali po m\u00edstnosti. Norm\u00e1ln\u011b by se mo\u017en\u00e1 i styd\u011bl, ale vzhledem k tomu, \u017ee v\u011bd\u011bl, jakou radost bratrovi tohle skota\u010den\u00ed p\u016fsob\u00ed, vrt\u011bl se do rytmu hudby spole\u010dn\u011b s n\u00edm a bylo mu jedno, jak u toho vypad\u00e1. P\u0159ed p\u00e1r dny s\u00e1m sob\u011b p\u0159\u00edsahal, \u017ee bude d\u011blat v\u0161e pro jeho \u0161t\u011bst\u00ed a spokojenost. Tom se z \u010dlov\u011bka, jen\u017e mu byl na obt\u00ed\u017e, stal st\u0159edobodem Billova vesm\u00edru, nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed a nejmilovan\u011bj\u0161\u00ed osobou v\u016fbec.<\/div>\n
„Jo.“ Asp\u00edkova hlava n\u011bkolikr\u00e1t po sob\u011b d\u016frazn\u011b k\u00fdvla a chlapec hned na to p\u0159e\u0161l\u00e1pl na m\u00edst\u011b.<\/div>\n
„To je ale plou\u017e\u00e1k. Na to tancuj\u00ed v\u011bt\u0161inou… ehm, zamilovan\u00ed. Ch\u00e1pe\u0161?“ Na poskakov\u00e1n\u00ed, m\u00e1v\u00e1n\u00ed rukama ve vzduchu, vrt\u011bn\u00ed se byl zvykl\u00fd, tohle byla novinka i pro n\u011bj. Tom\u016fv vytrval\u00fd postoj a up\u0159en\u00fd pohled nazna\u010dovaly, \u017ee jeho nejv\u011bt\u0161\u00edm p\u0159\u00e1n\u00edm je tan\u010dit, a nez\u00e1le\u017eelo na tom, jak\u00fd song v tu chv\u00edli zn\u011bl. Bill tedy opatrn\u011b polo\u017eil dla\u0148 na bratrovo rameno a p\u0159e\u0161l\u00e1pl z nohy na nohu.<\/p>\n

Tak\u017ee, d\u011blej, co j\u00e1, ano? Asi takhle.“ Za\u010dal \u0161oupat nohama a m\u00edrn\u011b se pohupovat v boc\u00edch. Plou\u017e\u00e1ky moc v l\u00e1sce nem\u011bl a sna\u017eil se jim vyhnout, co jen to \u0161lo. Kdy\u017e n\u011bkam vyrazili s Andreasem a n\u011bjak\u00e1 sle\u010dna se jej pokou\u0161ela vyt\u00e1hnout na parket, aby se mu z\u00e1hy pov\u011bsila kolem krku, v\u011bt\u0161inou se omluvil a co nejrychleji zmizel z jej\u00edho dosahu. Na\u0161t\u011bst\u00ed Tom nebyl jako ony, nes\u00e1pal se po n\u011bm a jeho bl\u00edzkost byla p\u0159\u00edjemn\u00e1.<\/div>\n

„Bill je v\u00fdborn\u00fd tane\u010dn\u00edk.“ Byla mu slo\u017eena vz\u00e1p\u011bt\u00ed poklona. A\u010d Bill s\u00e1m sebe pova\u017eoval za d\u0159evo, pro bratra byl tane\u010dn\u00edm mistrem. P\u0159i\u0161lo mu to neuv\u011b\u0159iteln\u011b mil\u00e9, ostatn\u011b ka\u017ed\u00fd kompliment z jeho \u00fast zn\u011bl kr\u00e1sn\u011bji ne\u017e od jin\u00fdch.<\/div>\n
„Ty jsi lep\u0161\u00ed. Holky se o tebe budou pr\u00e1t, proto\u017ee ka\u017ed\u00e1 s tebou bude cht\u00edt tancovat.“ Sotva to dopov\u011bd\u011bl, vyvstala mu v mysli ot\u00e1zka, na ni\u017e zatou\u017eil zn\u00e1t odpov\u011b\u010f. Ani\u017e by p\u0159estal tan\u010dit, vyslovil ji nahlas: „Tome, chodil jsi n\u011bkdy s holkou? Mysl\u00edm t\u00edm, jestli jsi n\u011bkdy m\u011bl n\u011bkoho… Sakra.“ Op\u011bt se p\u0159esv\u011bd\u010dil, \u017ee zd\u00e1nliv\u011b snadn\u00e9 ot\u00e1zky se mohou v Tomov\u011b p\u0159\u00edpad\u011b st\u00e1t slo\u017eit\u00fdmi. Jin\u00fdch by se zeptal jasn\u011b a stru\u010dn\u011b, a dostal by i stejnou odpov\u011b\u010f. Aby takovou z\u00edskal od bratra, musel mu vysv\u011btlit, co p\u0159esn\u011b mysl\u00ed. Pod spojen\u00edm „chodit s n\u011bk\u00fdm“ si asp\u00edk mohl p\u0159edstavit oby\u010dejn\u00e9 proch\u00e1zen\u00ed se, a bylo tedy dost pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee by odpov\u011bd\u011bl ano.<\/p>\n

„Te\u010f m\u011b poslouchej. Jednou se ti stane, \u017ee potk\u00e1\u0161 jin\u00e9ho \u010dlov\u011bka, speci\u00e1ln\u00edho \u010dlov\u011bka. Zjist\u00ed\u0161, \u017ee se ti l\u00edb\u00ed, bude ti s n\u00edm hezky a zamiluje\u0161 se do n\u011bj. Ve\u0161ker\u00fd \u010das si bude\u0161 p\u0159\u00e1t tr\u00e1vit s n\u00edm, nedovede\u0161 b\u00fdt bez n\u011bj. No a pak,“ \u010dernovlas\u00e9 dvoj\u010de se na okam\u017eik odml\u010delo, aby na\u0161lo vhodn\u00e1 slova, jimi\u017e by srozumiteln\u011b vyj\u00e1d\u0159ilo, co m\u00e1 na mysli. „Dva zamilovan\u00ed si p\u0159\u00edsahaj\u00ed l\u00e1sku na cel\u00fd \u017eivot a… T\u0159eba m\u00e1ma a t\u00e1ta. Vzali se, ale pak se roze\u0161li. Tak m\u011b napadlo…“<\/div>\n

„Pro\u010d?“ Cht\u011bl okam\u017eit\u011b v\u011bd\u011bt Tom, \u010d\u00edm\u017e sourozence zasko\u010dil tak, \u017ee \u00fapln\u011b zapomn\u011bl, co se pokou\u0161el zjistit. Asp\u00edk se jej zeptal, proto\u017ee byl p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd, \u017ee Bill zn\u00e1 d\u016fvod a um\u011bl kr\u00e1sn\u011b vysv\u011btlovat. V\u017edycky mu v\u0161e objasnil tak, \u017ee tomu rozum\u011bl.<\/div>\n
„No, asi zjistili, \u017ee se k sob\u011b nehod\u00ed, a otec byl v\u011b\u010dn\u011b pry\u010d. To se st\u00e1v\u00e1. Mezi lidmi je to slo\u017eit\u00e9, Tommy, a naj\u00edt pravou l\u00e1sku d\u00e1 ob\u010das pr\u00e1ci. Je to sice smutn\u00e9, ale lid\u00e9 se rozch\u00e1zej\u00ed a opou\u0161t\u00ed.“ Mlad\u00edk pokr\u010dil rameny a teprve nyn\u00ed si uv\u011bdomil, \u017ee u\u017e d\u00e1vno netan\u010d\u00ed, ale stoj\u00ed naproti sob\u011b jeden se dot\u00fdkaje toho druh\u00e9ho.<\/div>\n
„My se nerozejdeme. Bill pat\u0159\u00ed k Tomovi.“ Prohl\u00e1sil okam\u017eit\u011b Tom tak sebejist\u011b, \u017ee by Bill ani na vte\u0159inu nezapochyboval o pravdivosti a up\u0159\u00edmnosti jeho slov.<\/div>\n
„My ne.“ Sv\u00edraje asp\u00edkovo z\u00e1p\u011bst\u00ed se p\u0159esunul k posteli, na n\u00ed\u017e p\u0159edt\u00edm le\u017eel, a znovu na ni usednul. Vy\u010dkal, a\u017e se Tom posad\u00ed vedle n\u011bj, a pokra\u010doval d\u00e1l: „My se nikdy neopust\u00edme.“ Sotva to do\u0159ekl, ocitl se z\u00e1dy na matraci, nebo\u0165 se mu jeho druh\u00e9 j\u00e1 prudce vrhlo kolem krku. To p\u0159edstavovalo n\u011bco ojedin\u011bl\u00e9ho, Bill by klidn\u011b i odp\u0159\u00eds\u00e1hl, \u017ee to dosud neud\u011blal. Kdy\u017e se vzpamatoval z prvotn\u00edho \u0161oku, ozval se z jeho \u00fast sm\u00edch.<\/div>\n
„Ty jsi prost\u011b moje pako, co?“ Vyslovil asp\u00edkovu obl\u00edbenou v\u011btu a nechal jej, aby mu polo\u017eil hlavu na prsa. A\u010d zav\u00e1hal, nakonec se odv\u00e1\u017eil a pohladil dredy, kter\u00fdch se doned\u00e1vna \u0161t\u00edtil. \u0160t\u011bst\u00ed, kter\u00e9 napl\u0148ovalo jeho nitro, za\u010d\u00ednal op\u011bt postupn\u011b vytla\u010dovat strach. Obavy z otcova p\u0159\u00edjezdu, kter\u00fd se nezadr\u017eiteln\u011b bl\u00ed\u017eil. Tentokr\u00e1t v\u0161ak byly men\u0161\u00ed, proto\u017ee v Tomovi z\u00edskal cenn\u00e9ho spojence.<\/p>\n

autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LadyKay Bill byl jako paralyzovan\u00fd. Zkoprn\u011ble st\u00e1l a neodva\u017eoval se pohnout ani o kous\u00ednek. Hlavu m\u011bl naprosto pr\u00e1zdnou. My\u0161lenky, kter\u00e9 ji dote\u010f piln\u011b zam\u011bstn\u00e1valy, se rozplynuly jako d\u00fdm, zmizely v nen\u00e1vratnu. Tom vytrvale hled\u011bl na rud\u00e1 \u00fasta, pa\u017ee ovinut\u00e9 kolem \u0161t\u00edhl\u00e9<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[397],"tags":[],"class_list":["post-7194","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-living-behind-a-wall-of-glass"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7194","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7194"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7194\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7194"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7194"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7194"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}