{"id":7196,"date":"2011-12-29T17:00:00","date_gmt":"2011-12-29T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7177"},"modified":"2011-12-29T17:00:00","modified_gmt":"2011-12-29T16:00:00","slug":"who-am-i-74","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/12\/29\/who-am-i-74\/","title":{"rendered":"Who am I? 74."},"content":{"rendered":"
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/p>\n

„T\u00e1mhle!“ uk\u00e1\u017eu na jedno zlatnictv\u00ed na n\u00e1m\u011bst\u00ed. Je\u0161t\u011b se tam sv\u00edt\u00ed a vid\u00edm tam i lidi. Hned se tam ruku v ruce rozejdeme. Jsem z toho v\u0161eho tak v \u0161oku. Sotva vst\u0159eb\u00e1m to, \u017ee ho vid\u00edm, tak mu \u0159eknu, jak moc ho chci zp\u00e1tky a on mi \u0159ekne tot\u00e9\u017e. P\u00e1r vte\u0159in na to m\u011b po\u017e\u00e1d\u00e1 o ruku. M\u00e1m pocit, \u017ee je tohle v\u0161echno jenom sen. Nebo sp\u00ed\u0161, \u017ee tohle je ta kr\u00e1sn\u00e1 realita, kter\u00e1 se d\u011bla do t\u00e9 doby, ne\u017e jsme odjeli do Ameriky, vyj\u00edmaje smrt m\u00e9ho otce. Amerika pro m\u011b byla z\u0159ejm\u011b jen no\u010dn\u00ed m\u016frou. Byla to pro n\u00e1s zkou\u0161ka a j\u00e1 si mysl\u00edm, \u017ee n\u00e1m snad sv\u00fdm zp\u016fsobem i prosp\u011bla. I p\u0159esto, jak n\u00e1m ob\u011bma ubl\u00ed\u017eila. Tom otev\u0159e vchodov\u00e9 dve\u0159e. Nech\u00e1 m\u011b vej\u00edt. Jen se na n\u011bj sladce usm\u011bju a vejdu. Jakmile vejde tak\u00e9 a zav\u0159e za sebou dve\u0159e, chytnu ho jemn\u011b za ruku a jdu s n\u00edm k pultu, kde maj\u00ed prst\u00fdnky.<\/p>\n

„Tak, v\u00fdb\u011br je tu snad dost velk\u00fd,“ pousm\u011bju se na n\u011bj. Sotva mi sta\u010d\u00ed n\u011bco \u0159\u00edct, p\u0159i\u0159\u00edt\u00ed se k n\u00e1m prodava\u010dka. Od pohledu nep\u0159\u00edjemn\u00e1 \u017eena st\u0159edn\u00edho v\u011bku.<\/div>\n

„P\u0159ejete si?“ d\u00edv\u00e1 se na n\u00e1s celkem divn\u011b, sp\u00ed\u0161 si n\u00e1s m\u011b\u0159\u00ed pohledem. Kouknu se na ni celkem p\u0159\u00edsn\u011b.<\/div>\n
„Snubn\u00ed prst\u00fdnky,“ vydechnu naprosto jasn\u011b a odka\u0161lu si.<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b tak. A taky z\u00e1snubn\u00ed,“ p\u0159ik\u00fdvne Tom. Spokojen\u011b m\u011b obejme kolem pasu a d\u00e1 mi pusu na tv\u00e1\u0159. Byl mu naprost\u00fd \u0161um\u00e1k, \u017ee na n\u00e1s koukala.<\/div>\n
„Jo,“ k\u00fdvnu a usm\u011bju se.<\/div>\n
„No, dob\u0159e tedy. Vynd\u00e1m v\u00e1m je,“ \u0159ekne a ohrne nad n\u00e1mi m\u00edrn\u011b nos, \u010deho\u017e si ani nev\u0161\u00edm\u00e1m. D\u00edv\u00e1m se toti\u017e na Toma. M\u00e1m o\u010di jen pro n\u011bj. Vid\u00edm zase v jeho o\u010d\u00edch jisk\u0159i\u010dky. To je m\u016fj Tom. Tom, kter\u00e9ho tolik miluji.<\/em><\/div>\n
„\u0158ekni si datum,“ za\u0161ept\u00e1 s \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Ouh, j\u00e1-j\u00e1 nev\u00edm,“ usm\u011bju se. Je to na m\u011b tak rychl\u00e9, \u017ee datum je pro m\u011b te\u010f opravdu to posledn\u00ed. Kdyby to \u0161lo, vzal bych si ho okam\u017eit\u011b te\u010f a tady. „Chci n\u011bco speci\u00e1ln\u00edho.“<\/div>\n
„N\u011bco speci\u00e1ln\u00edho,“ p\u0159imhou\u0159\u00ed zamy\u0161len\u011b o\u010di a trochu se zamra\u010d\u00ed.<\/div>\n
„1. 1. 2011,“ vydechnu.<\/div>\n
„Stihneme to v\u016fbec v\u0161echno za\u0159\u00eddit?“ zept\u00e1 se nejist\u011b, a\u010dkoli v\u00ed, \u017ee to je u\u017e za p\u00e1r hodin. Ta babice u\u017e se bl\u00ed\u017eila. Ha, z\u00e1vid\u00ed. Ur\u010dit\u011b m\u00e1 doma n\u011bjak\u00e9ho tlou\u0161t\u00edka, kter\u00fd se akor\u00e1t povaluje u televize, pop\u00edj\u00ed pivo a j\u00ed chipsy.<\/em><\/div>\n
„Nejsem si jist\u00fd,“ brouknu a d\u00e1l se na n\u011bj d\u00edv\u00e1m. „Kolik\u00e1t\u00e9ho bylo, kdy\u017e jsme se poprv\u00e9 vid\u011bli?“<\/div>\n
„To\u2026 To nev\u00edm,“ vydechne. P\u00e1rkr\u00e1t zamrk\u00e1m. P\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, kdy to jen bylo. V duchu za\u010dnu po\u010d\u00edtat.<\/div>\n
„\u202623?“ \u0161eptne najednou Tom.<\/div>\n
„Po\u010dkej,“ zvednu ukazov\u00e1\u010dek na znamen\u00ed, \u017ee mi to zap\u00e1lilo. „20. 10. jsem nastoupil do pr\u00e1ce a ty jsi p\u0159i\u0161el\u2026 22. 10.,“ brouknu s \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Spletl jsem se jenom o den,“ zasm\u011bje se.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 pamatov\u00e1ka,“ usm\u011bju se sladce.<\/div>\n
\n
„Tak, tady to m\u00e1te,“ broukne prodava\u010dka. „Tohle je norm\u00e1ln\u00ed zlato, b\u00edl\u00e9 zlato, tady st\u0159\u00edbro a ocel,“ pouk\u00e1\u017ee n\u00e1m.<\/div>\n
„Nechci zlat\u00fd. Vypadaj\u00ed divn\u011b. Co b\u00edl\u00fd zlato, zlato?“ \u0161eptne Tom a p\u0159ivine si m\u011b k sob\u011b. P\u0159itul\u00edm se k n\u011bmu a chytnu ho za ruku. M\u00e1m ho po\u0159\u00e1d m\u00e1lo. To je ur\u010dit\u011b proto, \u017ee jsme spolu n\u011bkolik dn\u00ed nebyli.<\/em><\/div>\n
„Jsou p\u0159\u00edli\u0161 drah\u00e9,“ usoud\u00edm.<\/div>\n
„Ne, nejsou. Bude\u0161 ho nosit na prst\u011b do konce \u017eivota, tak si za\u010dni vyb\u00edrat,“ \u0161eptne a jemn\u011b m\u011b pol\u00edb\u00ed.<\/div>\n
„No\u2026 Nech\u00e1m v\u00e1s si vybrat,“ zabru\u010d\u00ed ta \u017eensk\u00e1 a odkr\u00e1\u010d\u00ed, aby na n\u00e1s nemusela koukat.<\/div>\n
„Hhh,“ hod\u00edm po ni ksicht, tro\u0161ku se i otlem\u00edm. „Kr\u00e1va,“ \u0161eptnu potichu.<\/div>\n
„Ahm, to m\u00e1\u0161 pravdu,“ vydechnu a prohl\u00ed\u017e\u00edm si je. „Kter\u00e9 se l\u00edb\u00ed tob\u011b?“<\/div>\n
„Hmm\u2026“ zad\u00edv\u00e1 se na n\u011b. Obejme m\u011b zezadu kolem pasu a op\u0159e si hlavu o moje rameno, aby vid\u011bl. „Tyhle jsou docela hezk\u00fd.“ Uk\u00e1\u017ee. Zakrout\u00edm hlavou a ti\u0161e se zasm\u011bju. Telepatie.<\/em><\/div>\n
„Tob\u011b se nel\u00edb\u00ed?“ usm\u011bje se.<\/div>\n
„No, jen na n\u011b kouk\u00e1m celou dobu a l\u00edb\u00ed se mi ze v\u0161ech nejv\u00edc. Jsou tak hezky jednoduch\u00e9,“ brouknu. Nad t\u00edm se zasm\u011bje. Pust\u00ed m\u011b a vezme jeden z nich do ruky. Jemn\u011b m\u011b chytne za ruku a za\u010dne mi ho navl\u00e9kat na prst, zda mi sed\u00ed. Ruku uvoln\u00edm, aby mu to \u0161lo l\u00e9pe. Sleduju ho s pootev\u0159enou pusou.<\/p>\n

Je to tak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit. V\u00e1\u017en\u011b jsem si nikdy nedok\u00e1zal p\u0159edstavit, \u017ee bych m\u011bl svatbu. Nemyslel jsem si hlavn\u011b, \u017ee by si m\u011b n\u011bkdo cht\u011bl vz\u00edt.<\/p>\n

<\/em> „Padne ti,“ usm\u011bje se na m\u011b z\u00e1\u0159iv\u011b jako slun\u00ed\u010dko. Prohl\u00e9dnu si svou ruku.<\/div>\n

„Jo,“ usm\u011bju se sladce. Vezme i druh\u00fd prst\u00fdnek, aby si ho zkusil.<\/div>\n
„Ne, ne,“ vezmu mu ho z ruky, „chci si to natr\u00e9novat,“ usm\u011bju se a pomali\u010dku mu ho za\u010dnu navl\u00e9kat.<\/div>\n
„Bo\u017ee, to je tak\u2026 dokonal\u00fd,“ \u0161eptne zjihle. Usm\u00edv\u00e1m se.<\/div>\n
„Naprosto,“ vydechnu a pak d\u00e1m na\u0161e ruce k sob\u011b. Po chvilce mi proplete prsty se sv\u00fdmi.<\/div>\n
„Tyhle si vezmeme,“ rozhodne.<\/div>\n
„Jo,“ odsouhlas\u00edm. Je\u0161t\u011b chvilku si na\u0161e ruce prohl\u00ed\u017e\u00edm. Pak se mu kouknu do o\u010d\u00ed. „Miluju t\u011b,“ po\u0161ept\u00e1m.<\/div>\n
„J\u00e1 tebe,“ usm\u011bje se a n\u011b\u017en\u011b m\u011b pol\u00edb\u00ed. Oplat\u00edm mu to.<\/div>\n
„M\u00e1te vybr\u00e1no? U\u017e budeme zav\u00edrat,“ sykne prodava\u010dka.<\/div>\n
„Jo, snubn\u00ed u\u017e m\u00e1me,“ \u0159ekne Tom. „Vybereme u\u017e jen z\u00e1snubn\u00ed.“ Sund\u00e1 si sv\u016fj prst\u00fdnek, pot\u00e9 i m\u016fj a pod\u00e1 je prodava\u010dce. Oh, \u0161l\u00e1pnul bych j\u00ed do ksichtu. Kravka.<\/em> Za ruku m\u011b odvede k vedlej\u0161\u00edmu pultu. Spokojen\u011b za n\u00edm docupit\u00e1m. Stoupnu si t\u011bsn\u011b k n\u011bmu a spole\u010dn\u011b s n\u00edm vyb\u00edr\u00e1m.<\/div>\n
„Schv\u00e1ln\u011b, jestli se zase shodneme.“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ zasm\u011bje se. P\u0159ejede si je v\u0161echny pohledem, pot\u00e9 se lehce zamra\u010d\u00ed, a\u017e se nakonec usm\u011bje.<\/div>\n
„No?“ usm\u011bju se na n\u011bj sladce.<\/div>\n
„V\u00edm, \u017ee se ti nejv\u00edc l\u00edb\u00ed tenhle,“ broukne. Vynd\u00e1 ten nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed prst\u00fdnek s diamantem. P\u0159edem mu mus\u00ed b\u00fdt jasn\u00e9, \u017ee budu proti.<\/em><\/div>\n
„Je n\u00e1dhern\u00fd, ale je stra\u0161n\u011b drah\u00fd. Najdeme n\u011bjak\u00fd jednodu\u0161\u0161\u00ed, hm?“ usm\u011bju se.<\/div>\n
„L\u00e1sko\u2026“ po\u0161ept\u00e1 mi do ucha prosebn\u011b.<\/div>\n
„Ano?“ podzvednu obo\u010d\u00ed. Vyhrne mi ruk\u00e1v od svetru a lehce mi prst\u00fdnek navl\u00e9kne na prst.<\/div>\n
„Ne, Tomi,“ brouknu, i kdy\u017e se mi l\u00edb\u00ed. Je v\u00e1\u017en\u011b skvostn\u00fd.<\/div>\n
„Pros\u00edm,“ povzdechne. „Tohle jsou d\u016fle\u017eit\u00e9 v\u011bci, Bille. Na t\u011bch se nesm\u00ed \u0161et\u0159it.“ Pol\u00edb\u00ed m\u011b a sund\u00e1 mi ho z prstu. Pod\u00e1 netrp\u011bliv\u00e9 prodava\u010dce kreditku a oto\u010d\u00ed si m\u011b k sob\u011b. Tro\u0161ku poodstoup\u00ed. Povyt\u00e1hne si trochu kalhoty, ol\u00edzne si spodn\u00ed ret a klekne p\u0159ede mnou na koleno.<\/div>\n
„Bille Tr\u00fcmpere,“ usm\u011bje se a vydechne. „Vezme\u0161 si m\u011b za mu\u017ee a bude\u0161 po m\u00e9m boku v dobr\u00e9m i zl\u00e9m a\u017e do smrti?“ Z\u016fstanu se na n\u011bj d\u00edvat s pusou doko\u0159\u00e1n. Nev\u00edm, jestli bre\u010det nebo se sm\u00e1t. Co mu vlastn\u011b te\u010f \u0159\u00edct. Tohle je rozhodnut\u00ed na cel\u00fd \u017eivot. A j\u00e1 ho nechci nikdy zm\u011bnit. Chci s n\u00edm b\u00fdt a\u017e do smrti.<\/p>\n

<\/em> „Ve-vezmu,“ koktnu. D\u00edv\u00e1m se mu zp\u0159\u00edma do o\u010d\u00ed. Rty semknu k sob\u011b a sna\u017e\u00edm se potla\u010dit dojet\u00ed. S n\u00e1dhern\u00fdm \u00fasm\u011bvem m\u011b jemn\u011b vezme za ruku a za\u010dne mi pomalinku navl\u00e9kat na prsten\u00ed\u010dek ten kr\u00e1sn\u00fd, z\u00e1snubn\u00ed prsten. Ani na okam\u017eik neuhnu pohledem. Kdy\u017e mi ho navl\u00e9kne, povyt\u00e1hnu si ho k sob\u011b.<\/div>\n

„A\u017e do smrti,“ po\u0161ept\u00e1m mu a hned ho n\u011b\u017en\u011b pol\u00edb\u00edm. Te\u010f u\u017e si mohu b\u00fdt naprosto jist\u00fd, \u017ee t\u011bchto polibk\u016f se do\u010dk\u00e1m kdykoli a on takt\u00e9\u017e.<\/div>\n
„Nav\u017edycky,“ oplat\u00ed mi \u0161eptem a polibek mi se stejnou n\u011bhou oplat\u00ed.
„Bo\u017ee, je to neuv\u011b\u0159iteln\u00fd, jak moc t\u011b miluju,“ ot\u0159u se mu o rty, tak moc jsme u sebe bl\u00edzko.<\/div>\n
„Nejde to popsat,“ usm\u011bje se.<\/div>\n
„Ne, nejde,“ brouknu a obejmu ho. Bo\u017ee m\u016fj, za p\u00e1r hodin skon\u010d\u00ed tenhle rok. Rok, ve kter\u00e9m jsem ho poznal. Rok nabit\u00fd z\u00e1\u017eitky, t\u011bmi nejhor\u0161\u00edmi i nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edmi okam\u017eiky v m\u00e9m \u017eivot\u011b. Jak rychle to uteklo. Douf\u00e1m, \u017ee od te\u010f ke mn\u011b bude \u010das vl\u00eddn\u011bj\u0161\u00ed a bude se vl\u00e9ct, proto\u017ee j\u00e1 si s n\u00edm chci u\u017e\u00edt ka\u017edi\u010dkou sekundu naplno. Nechci se b\u00e1t, \u017ee budeme m\u00edt na v\u0161echno m\u00e1lo \u010dasu. Chci si ten \u017eivot s n\u00edm u\u017e\u00edt naplno.<\/div>\n
„Vezm\u011bte si ty prst\u00fdnky a kreditku. Zav\u00edr\u00e1me,“ prskne na n\u00e1s ta baba nep\u0159\u00edjemn\u011b.<\/p>\n

„Tak rad\u011bji poj\u010f,“ \u0159ekne Tom pobaven\u011b. Vezme na\u0161e prst\u00fdnky v krabi\u010dce i kreditku, kterou si str\u010d\u00ed do zadn\u00ed kapsy u kalhot, a rozejdeme se ven. Je\u0161t\u011b u dve\u0159\u00ed se oto\u010d\u00edm. Baba jedna nevychovan\u00e1. Co si o sob\u011b v\u016fbec mysl\u00ed? M\u011bla by b\u00fdt r\u00e1da, \u017ee m\u00e1 n\u011bjakou tr\u017ebu a neotlemovat tu svoj\u00ed dr\u017eku.<\/em><\/div>\n

„Taky v\u00e1m p\u0159eju \u0161\u0165astn\u00fd Nov\u00fd rok,“ \u0159eknu ironicky a zav\u0159u za n\u00e1mi dve\u0159e.<\/div>\n
„Babizna,“ zasm\u011bje se Tom. Obejme m\u011b kolem pasu, a\u017e mi nakonec zajede rukou do zadn\u00ed kapsy u kalhot a p\u0159ivine si m\u011b k sob\u011b. Uhm, jak moc mi tohle chyb\u011blo. Cel\u00fd on. Ka\u017edi\u010dk\u00fd jeho dotek, polibek, ba i pohled. A ten jeho \u00fasm\u011bv? I kdyby se na m\u011b sm\u00e1lo cel\u00fd den tis\u00edc lid\u00ed, ni\u010d\u00ed \u00fasm\u011bv se nevyrovn\u00e1 jeho.<\/div>\n
„Z\u00e1vistiv\u00e1 \u010darod\u011bjnice,“ ucul\u00edm se a p\u0159itisknu se k n\u011bmu, „pr\u00e1v\u011b jsme se zasnoubili, ch\u00e1pe\u0161 to?“ vydechnu nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b.<\/div>\n
„Ch\u00e1pu, ale po\u0159\u00e1d mi to nedoch\u00e1z\u00ed,“ \u0159ekne s \u00fasm\u011bvem, „vr\u00e1t\u00ed\u0161 se ke mn\u011b dom\u016f? Chci, aby to byl zase n\u00e1\u0161 domov, nejen m\u016fj,“ zept\u00e1 se najednou posmutn\u011ble. Nahlas povzdechnu. Jen si ho prohl\u00ed\u017e\u00edm a sna\u017e\u00edm se naj\u00edt radu v jeho o\u010d\u00edch, ale marn\u011b.<\/p>\n

Nebude jednoduch\u00e9 se tam vr\u00e1tit. Z\u0159ejm\u011b mi to tam st\u00e1le bude p\u0159ipom\u00ednat onen den, kdy jsme se vr\u00e1tili z Ameriky. Ale mus\u00edm to vydr\u017eet. Chci s n\u00edm str\u00e1vit zbytek \u017eivota a j\u00e1 v\u00edm, \u017ee \u017eivot k n\u00e1m bude p\u0159\u00edsn\u00fd a bude n\u00e1m pod nohy h\u00e1zet klacky a my to budeme muset dok\u00e1zat. Tohle je jen jedna ze zkou\u0161ek, nic v\u00edc.<\/p>\n

<\/em> „Vr\u00e1t\u00edm,“ pohlad\u00edm ho po tv\u00e1\u0159i. „Ale co s t\u00edm bytem, kter\u00fd jste vy, zlobiv\u00fd pane, koupil?“<\/div>\n

„Zas ho prod\u00e1m,“ zasm\u011bje se. Snad u\u017e nikdy nebude pot\u0159eba.<\/em> Uchop\u00ed m\u011b jemn\u011b za tv\u00e1\u0159e a l\u00e1skypln\u011b m\u011b pol\u00edb\u00ed, „\u2026jsem tak \u0161\u0165astn\u00fd\u2026“<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee j\u00e1 ne?“ zavrn\u00edm spokojen\u011b a p\u0159ivinu se k n\u011bmu. L\u00edbnu ho n\u011b\u017en\u011b na krk a vydechnu. „P\u0159ipad\u00e1m si jako v poh\u00e1dce.“<\/div>\n
„Kter\u00e1 nekon\u010d\u00ed,“ dopln\u00ed m\u011b. Obejme m\u011b kolem pasu a zad\u00edv\u00e1 se mi do o\u010d\u00ed. Z jeho pohledu vyza\u0159ovalo tolika l\u00e1sky a spokojenosti. Ach, jsem doopravdy \u0161\u0165astn\u00fd.<\/p>\n

<\/em> Rovnou z n\u00e1m\u011bst\u00ed jsme se vydali na hotel. Na recepci dokonce nikdo nebyl, \u0161li jsme rovnou k v\u00fdtahu. Vystoupili jsme ve t\u0159et\u00edm pat\u0159e a roze\u0161li se k pokoji \u010d\u00edslo 193. Vyndal jsem si z kapsy u d\u017e\u00edn\u016f kartu a odemknul.<\/div>\n

„Tak poj\u010f,“ usm\u011bju se na Toma a zat\u00e1hnu ho dovnit\u0159. Opravdu v rychlosti jsem si vzal v\u0161echny v\u011bci. M\u011bl jsem tu toho minimum. Vlastn\u011b jsem si u Toma nestihl ani nic vz\u00edt, vylet\u011bl jsem tak rychle, \u017ee jsem tam nechal v\u0161echno.<\/em> Jakmile jsem m\u011bl v\u0161echno sbalen\u00e9, jen jsem se oto\u010dil je\u0161t\u011b do prostoru. Tak tady jsem str\u00e1vil n\u011bkolik dn\u00ed bez n\u011bj. U\u017e nikdy.<\/em><\/div>\n
Jen jsem ti\u0161e povzdechnul. Tom m\u011b chytnul za ruku a \u0161li jsme dol\u016f. Recep\u010dn\u00ed u\u017e kone\u010dn\u011b byla na sv\u00e9m m\u00edst\u011b. Odevzdal jsem j\u00ed kartu a zaplatil jsem. Potom jsme se roze\u0161li u\u017e rovnou do na\u0161eho hn\u00edzde\u010dka l\u00e1sky.<\/p>\n

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne BILL „T\u00e1mhle!“ uk\u00e1\u017eu na jedno zlatnictv\u00ed na n\u00e1m\u011bst\u00ed. Je\u0161t\u011b se tam sv\u00edt\u00ed a vid\u00edm tam i lidi. Hned se tam ruku v ruce rozejdeme. Jsem z toho v\u0161eho tak v \u0161oku. Sotva vst\u0159eb\u00e1m to, \u017ee ho vid\u00edm,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[431],"tags":[],"class_list":["post-7196","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-who-am-i"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7196","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7196"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7196\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7196"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7196"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7196"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}