{"id":720,"date":"2018-02-19T16:00:00","date_gmt":"2018-02-19T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=714"},"modified":"2018-02-19T16:00:00","modified_gmt":"2018-02-19T15:00:00","slug":"zaslepeni-13","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2018\/02\/19\/zaslepeni-13\/","title":{"rendered":"Zaslepen\u00ed 13."},"content":{"rendered":"
autor: Du\u0161inka<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
Druh\u00fd dojem<\/strong><\/div>\n
\n

„Ahoj Tome… ach.“ Simone nap\u0159\u00e1hla ruku, a pot\u00e9 zav\u00e1hala. „My u\u017e jsme se setkali…“ V\u011bnovala Tomovi zmaten\u00fd pohled, ale ten j\u00ed rukou i p\u0159esto pot\u0159\u00e1sl.<\/p><\/div>\n

„Ano, setkali…“ Pot\u0159\u00e1sl i Karolininou rukou, ne\u017e v\u0161e odhalil. „Setkali jsme se na za\u010d\u00e1tku \u0161koln\u00edho roku na dni otev\u0159en\u00fdch dve\u0159\u00ed. Jsem Kaulitz.“<\/div>\n
Simone a Karoline na Toma ob\u011b nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b z\u00edraly. Bill t\u011b\u017ece polkl a omotal ob\u011b ruce kolem jedn\u00e9 Tomovy, v\u011bd\u011bl, \u017ee tohle bude ta nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed \u010d\u00e1st. M\u011bl pocit, jako by jel na horsk\u00e9 dr\u00e1ze a pr\u00e1v\u011b se s n\u00ed vy\u0161plhal na ten nejvy\u0161\u0161\u00ed vrchol. Nyn\u00ed jen musel po\u010dkat na p\u00e1d dol\u016f.<\/div>\n
„To si… d\u011bl\u00e1te srandu.“<\/div>\n
V tu chv\u00edli Billovi vysko\u010dilo srdce a\u017e do krku.<\/div>\n
„KiKi-“ Za\u010dal Bill okam\u017eit\u011b, ale p\u0159eru\u0161ila jej.<\/div>\n
„Tv\u016fj u\u010ditel? To je… pod\u00edvejte, omlouv\u00e1m se, pane Kaulitzi-„<\/div>\n
„Tome, pros\u00edm,“ p\u0159eru\u0161il ji Tom, a Karoline vypadala na okam\u017eik zara\u017een\u011b, \u017ee ji v\u016fbec opravil.<\/div>\n
„No, Tome, tohle je prost\u011b… tohle je absurdn\u00ed. To nem\u016f\u017eeme dovolit.“<\/div>\n
\n

„A m\u011bla jsi v pl\u00e1nu diskutovat o tom se mnou?“ Vlo\u017eila se do toho Simone, poslala sv\u00e9 partnerce p\u0159\u00edsn\u00fd pohled, a Bill se p\u0159ikr\u010dil. Jedin\u00e1 v\u011bc, hor\u0161\u00ed, ne\u017e kdy\u017e byly Simone s Karoline na\u0161tvan\u00e9 na n\u011bj, byla, kdy\u017e byly na\u0161tvan\u00e9 jedna na druhou. „Mysl\u00edm, \u017ee bychom si nejd\u0159\u00edv m\u011bly vyslechnout Bill\u016fv pohled, a ne okam\u017eit\u011b vyn\u00e1\u0161et rozsudek.“<\/p><\/div>\n

„Mo\u017en\u00e1 v jin\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b, ale tohle je jednodu\u0161e nez\u00e1konn\u00e9,“ zd\u016fraznila Karoline a divoce gestikulovala k Tomovi, kter\u00e9ho Bill odt\u00e1hl stranou, aby se k n\u011bmu p\u0159ipojil u stolu. Posadil se, polo\u017eil si Tomovu dla\u0148 na stehno, a ihned sv\u011bsil hlavu. Jinak by v nejbli\u017e\u0161\u00ed chv\u00edli omdlel.<\/div>\n
„A j\u00e1 si nemysl\u00edm, \u017ee je dobr\u00fd n\u00e1pad v jak\u00e9mkoliv p\u0159\u00edpad\u011b d\u011blat takov\u00e1hle rozhodnut\u00ed, ani\u017e bychom promluvily s na\u0161\u00edm d\u00edt\u011btem,“ trvala na sv\u00e9m Simone. Bill zaslechl kroky, a pak se Simone posadila vedle n\u011bj. Pohladila jej po vlasech a \u0159ekla: „Bude\u0161 v po\u0159\u00e1dku? M\u016f\u017ee\u0161 s n\u00e1mi mluvit?“<\/div>\n
\n

Bill zvedl hlavu, p\u0159ik\u00fdvl a promnul si obli\u010dej. Pohl\u00e9dl na Toma a pak na sv\u00e9 rodi\u010de, v\u0161ichni t\u0159i ho pozorovali. Byl to velk\u00fd tlak, ale kdy\u017e vklouzl svou rukou do Tomovy, c\u00edtil se z\u00e1rove\u0148 l\u00e9pe i h\u016f\u0159. L\u00e9pe, proto\u017ee tam m\u011bl Toma, ale h\u016f\u0159, proto\u017ee musel uva\u017eovat nad t\u00edm, jestli o n\u011bj brzy nep\u0159ijde.<\/p><\/div>\n

\u010celem ke sv\u00fdm matk\u00e1m Bill sesb\u00edral v\u0161echnu s\u00edlu, kterou v sob\u011b je\u0161t\u011b m\u011bl, a \u0159ekl: „J\u00e1 v\u00edm, jak hloup\u00e9 tohle je. Jak je to pro n\u00e1s oba riskantn\u00ed. A v\u011b\u0159te mi, po v\u011bt\u0161inu roku jsme se sna\u017eili jeden druh\u00e9mu vyh\u00fdbat a pop\u00edrat na\u0161e city, ale… a nebylo to jednoduch\u00e9 to p\u0159ed v\u00e1mi tajit. Necht\u011bl jsem to tak, ale… nev\u011bd\u011bl jsem, jak v\u00e1m to \u0159\u00edct, nebo co byste si myslely.“ Bill se odml\u010del, tahal se za vlasy a p\u0159em\u00fd\u0161lel, co by cht\u011bly sly\u0161et. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee jim musel \u0159\u00edct pravdu, bez ohledu na to, co cht\u011bly. Pohl\u00e9dl z jedn\u00e9 na druhou; Simone st\u00e1le vypadala ustaran\u011b a Karoline st\u00e1le vypadala frustrovan\u011b. „Miluju ho,“ dodal Bill, jako by to mohlo pomoct. Simonino obo\u010d\u00ed se je\u0161t\u011b v\u00edce st\u00e1hlo k sob\u011b, pokud to v\u016fbec bylo mo\u017en\u00e9, a Bill si pomyslel, \u017ee vid\u011bl Karoline zvednout o\u010di ke stropu. „J\u00e1… j\u00e1 nev\u00edm. Kdy\u017e n\u011bkoho milujete, jak se m\u016f\u017eete p\u0159inutit, abyste se od t\u00e9 osoby dr\u017eeli d\u00e1l? Jak se s tou osobou m\u016f\u017eete ka\u017ed\u00fd den potk\u00e1vat a prost\u011b ji… ignorovat? V\u00edte?“<\/div>\n
<\/div>\n
\n
Simone p\u0159ik\u00fdvla. Ona v\u011bd\u011bla, a Bill j\u00ed v\u011bnoval slab\u00fd \u00fasm\u011bv, jeho ruce prakticky devastovaly Tomovu dla\u0148 t\u00edm, jak pevn\u011b ji sv\u00edraly, ale Tom se neodt\u00e1hl.<\/div>\n
„Bille, ale jsi tak mlad\u00fd,“ promluvila Karoline a Bill se na ni zmaten\u011b pod\u00edval.<\/div>\n
„Je mi osmn\u00e1ct…“ p\u0159ipomn\u011bl j\u00ed, a uva\u017eoval, jestli se t\u00edm sna\u017eila pouk\u00e1zat na to, \u017ee je pro n\u011bj Tom p\u0159\u00edli\u0161 star\u00fd. Byl leg\u00e1ln\u011b dosp\u011bl\u00fd, to bylo v\u0161e, co ho zaj\u00edmalo.<\/div>\n
„J\u00f6rg je o sedm let star\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1, a j\u00e1 jsem si ho vzala,“ vlo\u017eila se do toho Simone, a to Billa pozvedlo na duchu jako nic jin\u00e9ho, sly\u0161et ji, jak ho n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem podporuje. Simone s n\u00edm sd\u00edlela ten nejmen\u0161\u00ed \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Tak jsem to nemyslela,“ \u0159ekla Karoline. „A\u010dkoliv to je dal\u0161\u00ed z\u00e1le\u017eitost. Cht\u011bla jsem t\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee… a nesna\u017e\u00edm se t\u00edm nijak nad tebou povy\u0161ovat, ale Bille, je ti osmn\u00e1ct. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee si mysl\u00ed\u0161, \u017ee to znamen\u00e1, \u017ee ti te\u010f pat\u0159\u00ed cel\u00fd sv\u011bt, ale jsi po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b d\u00edt\u011b-„<\/div>\n
„Karoline!“ P\u0159eru\u0161ila ji Simone.<\/div>\n
„V\u0161echno, co t\u00edm \u0159\u00edk\u00e1m, je, \u017ee se zd\u00e1\u0161 b\u00fdt trochu mlad\u00fd na to, abys chodil s n\u011bk\u00fdm o tolik star\u0161\u00edm a prohla\u0161oval, \u017ee jsi do n\u011bj zamilovan\u00fd.“<\/div>\n
„To nen\u00ed pravda, Bille, jsi dost star\u00fd na to, abys v\u011bd\u011bl, kdy jsi zamilovan\u00fd,“ ujistila jej okam\u017eit\u011b Simone, a Bill se c\u00edtil podveden\u00fd. Ne v\u0161ak od Simone, ale od Karoline. Bylo to pro n\u011bj \u0161okuj\u00edc\u00ed, kdy\u017e doposud m\u011bl v\u017edy jej\u00ed neochv\u011bjnou podporu a d\u016fv\u011bru.<\/div>\n
\n

„Ale… ty… v\u017edycky jsi m\u011b nech\u00e1vala, abych m\u011bl svou vlastn\u00ed svobodu a abych d\u011blal sv\u00e1 vlastn\u00ed rozhodnut\u00ed. A najednou na to nejsem dost vysp\u011bl\u00fd?“ Vyprskl Bill ran\u011bn\u011b.<\/p><\/div>\n

„Tak to nen\u00ed, Bille, jsi na sv\u016fj v\u011bk dostate\u010dn\u011b vysp\u011bl\u00fd, ale-„<\/div>\n
„Ale ne dost na to, abych byl skute\u010dn\u011b dosp\u011bl\u00fd. Zach\u00e1z\u00ed\u0161 se mnou jako s dosp\u011bl\u00fdm, ale jakmile vkro\u010d\u00edm jednou nohou do skute\u010dn\u00e9ho sv\u011bta, jsem najednou zase d\u00edt\u011b? Tom a j\u00e1 jsme si rovni. Kdy\u017e jsme spolu, nen\u00ed mezi n\u00e1mi \u017e\u00e1dn\u00fd rozd\u00edl. Nen\u00ed tam \u017e\u00e1dn\u00e1 ze\u010f, \u017e\u00e1dn\u00fd pocit toho, \u017ee bychom byli na jin\u00fdch \u00farovn\u00edch. Mo\u017en\u00e1, \u017ee jin\u00fd osmn\u00e1ctilet\u00fd by nezvl\u00e1dl chodit s n\u011bk\u00fdm star\u0161\u00edm, ale vy v\u00edte, a ka\u017ed\u00fd den mi to opakujete, \u017ee nejsem pr\u016fm\u011brn\u00fd osmn\u00e1ctilet\u00fd \u010dlov\u011bk, a \u017ee jste py\u0161n\u00e9 na to, jak nez\u00e1visl\u00fd a vysp\u011bl\u00fd jsem. To se n\u011bjak zm\u011bnilo?“<\/div>\n
Karoline hned neodpov\u011bd\u011bla a Bill se na sv\u00e9 \u017eidli t\u0159\u00e1sl, vztekle a vyd\u011b\u0161en\u011b. Se sv\u00fdmi rodi\u010di se h\u00e1dal jen velmi vz\u00e1cn\u011b, a kdy\u017e u\u017e, obvykle to u n\u011bj kon\u010dilo slzami, proto\u017ee nen\u00e1vid\u011bl se s nimi h\u00e1dat ka\u017edou bu\u0148kou sv\u00e9ho byt\u00ed. Zhluboka se nadechl, pak je\u0161t\u011b jednou, a naposledy, ne\u017e se kone\u010dn\u011b pod\u00edval na Toma. Jako Simone, i on vypadal starostliv\u011b, a Bill p\u0159itiskl tv\u00e1\u0159 do jeho ramene a doufal, \u017ee Tomova s\u00edla jej trochu dobije.<\/div>\n
\n

„J\u00e1 si prost\u011b nemysl\u00edm, \u017ee je to dobr\u00fd n\u00e1pad,“ \u0159ekla Karoline ti\u0161e. „Je pravda, \u017ee jsi velmi vysp\u011bl\u00fd, Bille, ale zrovna te\u010f to v\u016fbec neukazuje\u0161! Kdyby se o v\u00e1s dvou n\u011bkdy n\u011bkdo dozv\u011bd\u011bl, Tom by mohl j\u00edt do v\u011bzen\u00ed. Soudy nejsou moc shov\u00edvav\u00e9 k u\u010ditel\u016fm, kte\u0159\u00ed vyu\u017e\u00edvaj\u00ed sv\u00e9 studenty. A t\u00edm ne\u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee ty to d\u011bl\u00e1\u0161,“ dodala okam\u017eit\u011b, kdy\u017e Tom za\u010dal m\u00edt n\u00e1mitky. „Ale takhle se na tyhle p\u0159\u00edpady v\u017edycky ka\u017ed\u00fd d\u00edv\u00e1. Je to velmi, velmi \u0161patn\u00fd n\u00e1pad. Zvl\u00e1\u0161t\u011b, pokud se spolu vy dva l\u00edb\u00e1te na p\u0159\u00edjezdov\u00e9 cest\u011b! P\u0159em\u00fd\u0161lel jsi v\u016fbec, Bille? Neuv\u011bdomuje\u0161 si, \u017ee tady v sousedstv\u00ed \u017eije spousta tv\u00fdch spolu\u017e\u00e1k\u016f a mohli v\u00e1s lehce vid\u011bt?“<\/p><\/div>\n

„To nebyla Billova vina,“ poznamenal Tom a Karoline sv\u00e9 k\u00e1z\u00e1n\u00ed na moment p\u0159eru\u0161ila. Bill mrk\u00e1n\u00edm potla\u010dil n\u011bkolik slz a sklopil hlavu, byl tak emocion\u00e1ln\u011b vy\u010derpan\u00fd. Stiskl Tomovi ruku. „J\u00e1 byl ten, kdo ho v t\u00e9 chv\u00edli pol\u00edbil. Ve skute\u010dnosti jsem to vlastn\u011b byl j\u00e1, kdo celou tuhle v\u011bc za\u010dal.“<\/div>\n
„To neznamen\u00e1-„<\/div>\n
„Pros\u00edm, nechte m\u011b domluvit,“ po\u017e\u00e1dal Tom klidn\u011b. A\u010dkoliv neochotn\u011b, Karoline respektovala jeho p\u0159\u00e1n\u00ed a op\u0159ela se o svou \u017eidli s p\u0159ek\u0159\u00ed\u017een\u00fdma rukama. Simone j\u00ed promnula rameno. „J\u00e1 v\u00edm, \u017ee t\u00edm nepad\u00e1 cel\u00e1 vina na m\u011b… o\u010dividn\u011b bych tady pr\u00e1v\u011b te\u010f nebyl, kdyby m\u011b tady Bill necht\u011bl. Ale to, co se stalo v p\u00e1tek… to jsem byl j\u00e1. Nebyl jsem tak opatrn\u00fd, jak jsem m\u011bl b\u00fdt. Bill byl ten, kter\u00fd m\u011b odstr\u010dil. Pros\u00edm, ned\u011blejte z\u00e1v\u011bry, \u017ee on je ten nezodpov\u011bdn\u00fd.“<\/div>\n
\n

„V\u0161echno na tomhle je nezodpov\u011bdn\u00e9,“ promluvila Karoline.<\/p><\/div>\n

„Ale Karoline, dej si pohov!“ Vlo\u017eila se do toho Simone. „U\u0161ly ti cel\u00e9 ty t\u0159i roky, kdy jsme spolu chodily, zat\u00edmco jsem byla vdan\u00e1 za J\u00f6rga?“<\/div>\n
„To bylo \u00fapln\u011b n\u011bco jin\u00e9ho, Simone, a po v\u011bt\u0161inu toho \u010dasu jsi stejn\u011b byla uprost\u0159ed rozvodu.“<\/div>\n
„Sna\u017e\u00edm se t\u00edm uk\u00e1zat, \u017ee jsi pokryteck\u00e1, Karoline. Cizolo\u017estv\u00ed je nez\u00e1konn\u00e9, stejn\u011b jako to, aby Bill chodil se sv\u00fdm u\u010ditelem, je nez\u00e1konn\u00e9, ale tenkr\u00e1t jsi s t\u00edm nem\u011bla v\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m. A pamatuje\u0161 si, co jsi mi \u0159ekla? Proto\u017ee j\u00e1 ano, slovo od slova.“ Simone \u010dekala, ale Karoline tvrdohlav\u011b ml\u010dela. „\u0158ekla jsi: „Z\u00e1kon m\u00e1 tak moc zp\u016fsob\u016f kontrolov\u00e1n\u00ed, koho miluje\u0161, ale j\u00e1 mysl\u00edm, \u017ee by m\u011bli prost\u011b nechat ka\u017ed\u00e9ho b\u00fdt, a\u0165 si miluje, koho jen chce\u00b4.“<\/div>\n
„Vlastn\u011b jsem \u0159ekla, \u017ee si mysl\u00edm, \u017ee vl\u00e1da by m\u011bla j\u00edt do prdele a nechat ka\u017ed\u00e9ho, a\u0165 si miluje, koho chce, ale bylo to dost bl\u00edzko,“ zabru\u010dela Karoline, a pak se Simone sd\u00edlela mal\u00fd \u00fasm\u011bv. „To nic nem\u011bn\u00ed na skute\u010dnosti, \u017ee Tom by mohl minim\u00e1ln\u011b p\u0159ij\u00edt o pr\u00e1ci. Mo\u017en\u00e1, \u017ee my nebudeme pod\u00e1vat obvin\u011bn\u00ed, ale jsem si jist\u00e1, \u017ee n\u011bkdo by to zkusil.“<\/div>\n
\n

„Ehm, pokud m\u016f\u017eu…“ Vlo\u017eil se to toho op\u011bt Tom, a Bill k n\u011bmu vzhl\u00e9dl. „Ano, je to risk, a je to risk, se kter\u00fdm bojuju u\u017e cel\u00e9 m\u011bs\u00edce. Sna\u017eil jsem se od sebe Billa odstr\u010dit a ignorovat ho a<\/p><\/div>\n

dr\u017eet se od n\u011bj d\u00e1l, ale… je to prost\u011b p\u0159\u00edli\u0161 t\u011b\u017ek\u00e9. Je p\u0159\u00edli\u0161 t\u011b\u017ek\u00e9 p\u0159edst\u00edrat, \u017ee mi na n\u011bm nez\u00e1le\u017e\u00ed, nebo \u017ee s n\u00edm nechci b\u00fdt. V\u00edm, co v\u0161echno riskuju, a dokonce i kdy\u017e… ob\u010das sk\u00e1\u010du do v\u011bc\u00ed po hlav\u011b… tak jsem si nikdy ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b nebyl ni\u010d\u00edm jist\u011bj\u0161\u00ed. Bill za to riziko stoj\u00ed, a za v\u00edce. V\u017edycky se m\u016f\u017eu odst\u011bhovat do jin\u00e9ho m\u011bsta a naj\u00edt si jinou pr\u00e1ci, kdybych cht\u011bl. Ale nem\u016f\u017eu se prost\u011b… odst\u011bhovat do jin\u00e9ho m\u011bsta a naj\u00edt si jin\u00e9ho Billa. A mo\u017en\u00e1 jsem hloup\u00fd, \u017ee kv\u016fli n\u011bmu tolik riskuju, ale byl bych v\u00e1\u017en\u011b idiot, kdybych ho nechal j\u00edt.“<\/div>\n
\n

Bill znovu p\u0159itiskl tv\u00e1\u0159 do Tomova ramene a omotal mu ruce kolem pasu, pevn\u011b ho stiskl v nad\u011bji, \u017ee mu t\u00edm mo\u017en\u00e1 d\u00e1 v\u011bd\u011bt, jak je vd\u011b\u010dn\u00fd a jak moc je d\u00edky Tomovi \u0161\u0165astn\u00fd. Tom mu objet\u00ed opalitil a Bill se rozhodl, \u017ee si pozd\u011bji zaslou\u017e\u00ed spousty a spousty polibk\u016f. Vtiskl jeden na Tomovu kl\u00ed\u010dn\u00ed kost, lstiv\u011b tak, aby si toho jeho matky nev\u0161imly, a oto\u010dil se k nim \u010delem, st\u00e1le v Tomov\u011b n\u00e1ru\u010di. P\u0159isunul si svou \u017eidli bl\u00ed\u017e, aby mohl z\u016fstat u Toma bl\u00edzko, a usm\u00e1l se na n\u011b. Karoline m\u011bla zahlouban\u00fd v\u00fdraz a Simone st\u0159\u00eddav\u011b po v\u0161ech sk\u00e1kala pohledem.<\/p><\/div>\n

„Mysl\u00edm, \u017ee bychom si m\u011bly j\u00edt promluvit,“ rozhodla a vstala, zat\u00edmco polo\u017eila dla\u0148 na Karolinino rameno. Karoline sebou trhla, pak p\u0159ik\u00fdvla a n\u00e1sledovala Simone ven z j\u00eddelny a po schodech nahoru.<\/div>\n
\n

Jakmile je Bill usly\u0161el a\u017e naho\u0159e, zast\u00e9nal a sesunul se Tomovi do kl\u00edna. „Tohle je ta nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed v\u011bc, kterou jsem ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b d\u011blal!“ Prohl\u00e1sil.<\/p><\/div>\n

„Bude\u0161 okay?“ Zeptal se Tom a pohladil jej po vlasech.<\/div>\n
„Nakonec jo, ale… bo\u017ee, prost\u011b se c\u00edt\u00edm stra\u0161n\u011b, v\u00ed\u0161? Ne provinile, ale… pod\u00edvej, t\u0159esu se.“ Zvedl ruce do vzduchu a Tom je sev\u0159el, a pak zat\u00e1hl. Bill zast\u00e9nal, ale nakonec se oba zvedli na nohy a Bill je okam\u017eit\u011b nasm\u011broval do ob\u00fdvac\u00edho pokoje, kde se sesunuli na gau\u010d. „Ale ty jsi tak dobrej,“ zamumlal Bill, l\u00edsal se obli\u010dejem do Tomova krku, tak trochu jako ko\u010dka, a Tom jej pohladil po z\u00e1dech. „Byl jsi tak dobrej.“<\/div>\n
„Dobr\u00fd,“ opravil ho Tom, a Bill se zahih\u0148al.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b, jsi nejlep\u0161\u00ed,“ \u0159ekl Bill a zvedl hlavu, aby Toma hlasit\u011b pol\u00edbil. „Nejlep\u0161\u00ed-“ polibek, „p\u0159\u00edtel-“ polibek „ze v\u0161ech!“ Tentokr\u00e1t Toma pol\u00edbil tvrd\u011bji a trvalo n\u011bkolik dlouh\u00fdch vte\u0159in, ne\u017e se od sebe odt\u00e1hli.<\/div>\n
\n

„Jsem?“ Zeptal se Tom pon\u011bkud ochrapt\u011ble, a Bill se kolem n\u011bj cht\u011bl schoulit a prost\u011b tak usnout. Opravdu si pot\u0159eboval zd\u0159\u00edmnout po takov\u00e9m emocion\u00e1ln\u011b vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00edm p\u0159el\u00ed\u010den\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Ano, to jsi… my… ach. Tenhle rozhovor jsme nikdy nem\u011bli, \u017ee?“ Zamumlal Bill, a Tom zavrt\u011bl hlavou. Jejich tv\u00e1\u0159e u sebe byly bl\u00edzko, st\u00e1le v l\u00edbac\u00ed vzd\u00e1lenosti, a Tomovy tmav\u00e9 o\u010di byly uzam\u010den\u00e9 s Billov\u00fdmi.<\/div>\n
„J\u00e1 nechci b\u00fdt tv\u016fj p\u0159\u00edtel,“ \u0159ekl Tom, vzal Billovy ruce a leniv\u011b si s nimi pohr\u00e1val. „My jsme v\u00edce ne\u017e jen to.“<\/div>\n
„Jo?“ Bill se zazubil. „A co teda? Partne\u0159i? Milenci? Drah\u00e9 polovi\u010dky?“<\/div>\n
„Tohle v\u0161echno. J\u00e1 nev\u00edm.“ Tom Billa znovu pol\u00edbil. „P\u0159\u00edtel nezn\u00ed… dost v\u00e1\u017en\u011b.“<\/div>\n
„Ach…“ Bill se naklonil a jemn\u011b Toma pol\u00edbil, o\u017ediboval mu spodn\u00ed ret. „S t\u00edm jsem v pohod\u011b.“<\/div>\n
„S t\u00edm, abys byl m\u016fj p\u0159\u00edtel, nebo s t\u00edm, abys nebyl m\u016fj p\u0159\u00edtel?“ Zeptal se Tom pro uji\u0161t\u011bn\u00ed, jezdil rukou nahoru a dol\u016f po Billov\u00fdch z\u00e1dech, a Bill mu znova zabo\u0159il tv\u00e1\u0159 do krku.<\/div>\n
„Nebyl.“<\/div>\n
„Okay… dob\u0159e.“ Tom zastavil sv\u00e9 ruce, m\u00edsto toho je kolem Billa omotal a spole\u010dn\u011b tam v tichosti sed\u011bli, dokud si Bill zhluboka neoddychl a neposunul se, aby mohl s Tomem mluvit.<\/div>\n
\n

„Moc d\u00edky za to, \u017ee tady jsi. Opravdu bych to bez tebe nezvl\u00e1dl. A d\u011bkuju… za v\u0161echno, co jsi m\u00fdm rodi\u010d\u016fm \u0159ekl. Jsi tak state\u010dn\u00fd. J\u00e1… takov\u00e9 konfrontace v\u016fbec nezvl\u00e1d\u00e1m.“<\/p><\/div>\n

„Up\u0159\u00edmn\u011b? Byl jsem vyd\u011b\u0161en\u00fd,“ zamumlal Tom a zvedl ruku, aby Billovi odhrnul pramen vlas\u016f. „A kdy\u017e m\u00e1m strach, tak ztichnu. Mo\u017en\u00e1 jsem tak nevypadal, ale po celou dobu, co jsem s tv\u00fdmi rodi\u010di mluvil, jsem m\u011bl v kalhot\u00e1ch.“<\/div>\n
„Aww, Tome… vedl sis skv\u011ble.“ Bill ho pol\u00edbil do koutku \u00fast a projel mu rukou skrz vlasy. „L\u00edp ne\u017e j\u00e1. J\u00e1 se v\u017edycky hrout\u00edm. Hlavn\u011b kdy\u017e p\u0159ijde na m\u00e9 rodi\u010de… obvykle jsme schopn\u00ed si v\u0161echno prost\u011b vy\u0159\u00edkat, v\u00ed\u0161? H\u00e1dat se… pokud by se tomu tak dalo \u0159\u00edct…. to se nikdy nest\u00e1v\u00e1. J\u00e1… to nezvl\u00e1d\u00e1m. Nedok\u00e1\u017eu un\u00e9st, aby na m\u011b byly m\u00e1my na\u0161tvan\u00e9,“ za\u0161eptal. Tom ho pohladil po tv\u00e1\u0159i a pol\u00edbil na \u010delo. „KiKi… chci \u0159\u00edct, ona byla v\u017edycky p\u0159\u00edsn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e m\u00e1ma, ale nikdy jsme se kv\u016fli ni\u010demu takhle neh\u00e1dali.“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 je v tom n\u011bco v\u00edce,“ navrhl Tom, a Bill se zamra\u010dil a zvedl hlavu.<\/div>\n
„Jako co?“<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm… j\u00e1 tv\u00e9 rodi\u010de nezn\u00e1m,“ pokr\u010dil rameny. „Ale pokud tohle nen\u00ed jej\u00ed obvykl\u00e9 chov\u00e1n\u00ed, mo\u017en\u00e1 ji tr\u00e1p\u00ed n\u011bco jin\u00e9ho.“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 vypad\u00e1\u0161 jako n\u011bjak\u00fd jej\u00ed ex,“ zahih\u0148al se Bill, a Tom se na n\u011bj zmaten\u011b pod\u00edval. „Ona je bi…? Alespo\u0148 jsem si docela jist\u00fd, \u017ee je. Nikdy to otev\u0159en\u011b nep\u0159iznala. Hej, poj\u010fme si zahr\u00e1t videohry, proto\u017ee ta jejich diskuze bude z\u0159ejm\u011b na dlouho.“ Bill vrhl po schodech obvi\u0148uj\u00edc\u00ed pohled, a pak vstal, aby zapnul Playstation.<\/div>\n
\n

Uk\u00e1zalo se, \u017ee videohry byly dobr\u00fd n\u00e1pad, proto\u017ee to dalo Billovi \u0161anci odv\u00e9st sv\u00e9 my\u0161lenky na chv\u00edli n\u011bkam jinam a uvolnit se. Po\u0159\u00e1d si myslel, \u017ee by mu prosp\u011blo mal\u00e9 zd\u0159\u00edmnut\u00ed, a doufal, \u017ee Tom z\u016fstane a p\u0159ipoj\u00ed se k n\u011bmu. Jeliko\u017e pololet\u00ed bylo p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed t\u00fdden a Tom u\u017e m\u011bl hotov\u00e9 zn\u00e1mkov\u00e1n\u00ed, mo\u017en\u00e1 by jej Bill mohl p\u0159esv\u011bd\u010dit, aby z\u016fstal na ve\u010de\u0159i. Pokud mu to jeho rodi\u010de dovol\u00ed, samoz\u0159ejm\u011b.<\/p><\/div>\n

„Hej, ty podvodn\u00edku!“ Vyjekl Bill, kdy\u017e ho Tom porazil u\u017e po t\u0159et\u00ed za sebou, a vrhnul se na n\u011bj, aby ho nemilosrdn\u011b zlechtal. Tom vyk\u0159ikl a state\u010dn\u011b bojoval, ale nakonec stejn\u011b skon\u010dil ve fet\u00e1ln\u00ed poloze, kdy si sv\u00edral boky a prosil o slitov\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Tohle si nezaslou\u017e\u00edm!“ St\u00e9nal, a Bill se st\u00e1hnul, kdy\u017e usoudil, \u017ee u\u017e m\u00e1 dost. „P\u0159\u00ed\u0161t\u00ed kolo t\u011b nech\u00e1m vyhr\u00e1t, okay?“<\/div>\n
„Hmm…“ Uva\u017eoval Bill, a v\u011bnoval Tomovi polibek. „Poj\u010fme si zahr\u00e1t jinou dr\u00e1hu.“<\/div>\n
„Bille, m\u011b nem\u016f\u017ee\u0161 porazit. Ve videohr\u00e1ch jsem mistr.“<\/div>\n
„Jak?! Kdy na to v\u016fbec m\u00e1\u0161 \u010das?“ Nal\u00e9hal Bill a rozt\u00e1hl se Tomovi na kl\u00edn\u011b.<\/div>\n
„Na videohry se v\u017edycky najde \u010das,“ vtipkoval Tom, a pak \u0159ekl: „No, b\u011bhem \u0161koln\u00edho roku opravdu tak \u010dasto nehraju, ale co mysl\u00ed\u0161, \u017ee d\u011bl\u00e1m o pr\u00e1zdnin\u00e1ch?“<\/div>\n
„Pl\u00e1ny do \u0161koly? \u0158\u00edkal jsi to!“<\/div>\n
„Ano, ale netr\u00e1v\u00edm ka\u017edou hodinu ka\u017ed\u00e9ho dne psan\u00edm u\u010debn\u00edch pl\u00e1n\u016f.“<\/div>\n
„Aha, no, asi jo…“ Bill se odml\u010del a p\u0159ep\u00ednal mezi n\u011bkolika r\u016fzn\u00fdmi dr\u00e1hami. Najednou se oto\u010dil k Tomovi a pol\u00edbil ho na rty, ne\u017e obr\u00e1til svou pozornost zp\u00e1tky ke h\u0159e.<\/div>\n
\n

„Za co to bylo?“ Zeptal se Tom a promnul Billovi stehno.<\/p><\/div>\n

„Prost\u011b jen tak. Co, pot\u0159ebuju n\u011bjak\u00fd d\u016fvod?“ Zeptal se, poslal Tomovi \u00fa\u0161klebek a pomyslel si, \u017ee zaslechl v pozad\u00ed n\u011bjak\u00e9 muml\u00e1n\u00ed. Posadil se a napjal u\u0161i, jak se sna\u017eil zaslechnout \u0161epot sv\u00fdch matek, a zachytil n\u011bkolik \u00faryvk\u016f od Simone.<\/div>\n
„… jak \u0161\u0165astn\u00fd je. J\u00e1 v\u00edm… tvoje osobn\u00ed v\u00fdhrady… Bill, ne ty.“<\/div>\n
Po chv\u00edli si Bill dal dv\u011b a dv\u011b dohromady, a zariskoval pohled p\u0159es rameno, kde Simone a Karoline byly schoulen\u00e9 uprost\u0159ed schodi\u0161t\u011b. Simone mu poslala mal\u00fd \u00fasm\u011bv, a pak jej gestem p\u0159ivolala k nim.<\/div>\n
„Oh. Vydr\u017e, Tome, m\u00ed rodi\u010de si cht\u011bj\u00ed promluvit. M\u016f\u017ee\u0161 si zahr\u00e1t hru pro jednoho,“ nab\u00eddl Bill, vstal, a Tom se tak\u00e9 ohl\u00e9dl p\u0159es rameno. Nab\u00eddl dv\u011bma \u017een\u00e1m \u00fasm\u011bv, a pak vzhl\u00e9dl k Billovi.<\/div>\n
„Nem\u011bl bych prost\u011b…?“<\/div>\n
„Ne, ne, hned budu zp\u00e1tky,“ sl\u00edbil Bill a pol\u00edbil Toma na rty, ne\u017e obe\u0161el gau\u010d a p\u0159idal se ke sv\u00fdm matk\u00e1m, kter\u00e9 si vym\u011bnily pohledy. Simone se zamra\u010dila.<\/div>\n
\n

„Mo\u017en\u00e1 by u\u017e m\u011bl j\u00edt,“ navrhla, a Bill se zamra\u010dil.<\/p><\/div>\n

„Vlastn\u011b… jsem tak trochu doufal, \u017ee by mohl z\u016fstat na ve\u010de\u0159i?“ Konstatoval formou ot\u00e1zky, a jeho matky si op\u011bt vym\u011bnily pohledy. „Krom\u011b toho, kdy\u017e bude tma, a\u017e bude odch\u00e1zet, bude m\u00e9n\u011b pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee ho n\u011bkdo pozn\u00e1…“<\/div>\n
„Tma bude u\u017e tak za deset minut,“ \u0159ekla mu Karoline, a pak ho pob\u00eddla, aby ji n\u00e1sledoval. „Poj\u010f.“<\/div>\n
Bill pon\u011bkud neochotn\u011b sv\u00e9 matky n\u00e1sledoval do jejich lo\u017enice a posadil se na postel. N\u00e1sledovaly jej a posadily se naproti n\u011bmu.<\/div>\n
„Bille…“ Za\u010dala Karoline, a nat\u00e1hla se pro Billovy ruce. Nat\u00e1hl je a sev\u0159el ty jej\u00ed, usm\u00e1l se na ni, ona mu na opl\u00e1tku nab\u00eddla mate\u0159sk\u00fd \u00fasm\u011bv. „Omlouv\u00e1m se, zlat\u00ed\u010dko, tak moc se omluv\u00e1m, \u017ee jsem na tebe tak spustila. M\u00e1\u0161 pravdu, \u017ee jsi dosp\u011bl\u00fd, ale… ale tak to prost\u011b je, a pro tuto chv\u00edli jsem prost\u011b… za tebe \u0161\u0165astn\u00e1.“ Zn\u011blo to \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b vynucen\u011b, ale omluvn\u00fd pohled na jej\u00ed tv\u00e1\u0159i byl up\u0159\u00edmn\u00fd.<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ \u0159ekl Bill, a pak se nat\u00e1hl, aby ji objal. Pol\u00edbila jej do vlas\u016f, popl\u00e1cala po z\u00e1dech, a pak se s \u00fasm\u011bvem odt\u00e1hla. Bill se zazubil. „J\u00e1 ho m\u00e1m opravdu, opravdu r\u00e1d, a j\u00e1… cht\u011bl jsem v\u00e1m to \u0159\u00edct u\u017e tak dlouho, proto\u017ee jsem s n\u00edm opravdu \u0161\u0165astn\u00fd.“<\/div>\n
\n

„To vid\u00edme,“ \u0159ekla mu Simone, vypadala pobaven\u011b. „Ale te\u010f u\u017e \u017e\u00e1dn\u00e1 tajemstv\u00ed, ano? Bez ohledu na to, s k\u00fdm bude\u0161 chodit… chceme b\u00fdt sou\u010d\u00e1st\u00ed tv\u00e9ho \u017eivota, Bille.“<\/p><\/div>\n

„J\u00e1 v\u00edm,“ \u0159ekl jemn\u011b. „J\u00e1 v\u00edm. To jen… j\u00e1… cht\u011bl jsem v\u00e1m to \u0159\u00edct, ale z\u00e1rove\u0148, jsem o Toma necht\u011bl p\u0159ij\u00edt. Chci \u0159\u00edct, \u017ee po v\u011bt\u0161inu \u010dasu jsem dokonce ani nev\u011bd\u011bl, o co mezi n\u00e1mi jde.“<\/div>\n
„Jak se to stalo?“ Zeptala se Simone, a Bill si hlasit\u011b povzdechl a lehl si na bok.<\/div>\n
„Ach, bo\u017ee… no, jak \u0159ekl Tom, on to v\u0161echno za\u010dal. Ehm…“ Bill si promnul o\u010di, a sna\u017eil se d\u00e1t dohromady jeho i Tomovu stranu p\u0159\u00edb\u011bhu, a b\u011bhem toho si uv\u011bdomil, \u017ee se Toma nikdy nezeptal, pro\u010d ho tenkr\u00e1t pol\u00edbil. P\u0159esto v\u0161ak rozmotal cel\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh, od za\u010d\u00e1tku a\u017e do konce – Tomovu zd\u00e1nliv\u011b okam\u017eitou p\u0159ita\u017elivost, jejich dou\u010dovac\u00ed lekce, ten polibek a n\u00e1sledn\u00fd zmatek trvaj\u00edc\u00ed a\u017e do Silvestra, kdy Tom p\u0159i\u0161el a po\u017e\u00e1dal Billa, aby s n\u00edm byl.<\/div>\n
„A, jo… od t\u00e9 doby jsme byli n\u011bkolikr\u00e1t na rande. Mo\u017en\u00e1 na \u00b4jednom\u00b4 po\u0159\u00e1dn\u00e9m. A to je d\u016fvod, pro\u010d jsem se tolik nev\u00eddal s Andym a Nat\u00e1li\u00ed, proto\u017ee kdykoliv nem\u00e1m pr\u00e1ci nebo ned\u011bl\u00e1m \u00fakoly, sna\u017e\u00edm se v\u00eddat s Tomem,“ dokon\u010dil Bill a pohl\u00e9dl na sv\u00e9 matky. Karoline se kousala do rtu a Bill okam\u017eit\u011b p\u0159em\u00fd\u0161lel, co \u0159ekl \u0161patn\u011b. Nic z toho pro ni ur\u010dit\u011b nebylo p\u0159ekvapuj\u00edc\u00ed.<\/div>\n
\n

„V\u00ed\u0161, j\u00e1 jsem tak trochu m\u011bla podez\u0159en\u00ed u\u017e od Silvestra. Po\u0159\u00e1d o n\u011bm mluv\u00ed\u0161 a \u0159\u00edk\u00e1\u0161 n\u00e1m, jak\u00fd je b\u00e1je\u010dn\u00fd u\u010ditel…“ \u0159ekla Simone zamy\u0161len\u011b.<\/p><\/div>\n

„Nem\u011bn\u00ed ti zn\u00e1mky, \u017ee ne?“ Zeptala se n\u00e1hle Karoline.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ne!“ Vyk\u0159ikl Bill. „V\u0161echny moje zn\u00e1mky jste vid\u011bly, v\u00edte, \u017ee m\u00e1m daleko k tomu, abych m\u011bl v tom p\u0159edm\u011btu sam\u00e1 \u00c1\u010dka. Dokonce jsme o tom i mluvili. Nehraje si na obl\u00edbence. Svou pr\u00e1ci bere opravdu, opravdu v\u00e1\u017en\u011b.“<\/div>\n
„Ale s tebou to mysl\u00ed je\u0161t\u011b v\u00e1\u017en\u011bji?“ Pokra\u010dovala Karoline, a Bill zav\u00e1hal. N\u011bco na jej\u00edm t\u00f3nu se zd\u00e1lo b\u00fdt negativn\u00ed.<\/div>\n
„Karoline,“ zamumlala Simone a stiskla jej\u00ed z\u00e1p\u011bst\u00ed, zat\u00edmco kr\u00e1tce pohl\u00e9dla na Billa.<\/div>\n
„Prost\u011b mi to cel\u00e9 n\u011bjak nesed\u00ed.“<\/div>\n
„Co… \u017ee… \u017ee m\u011b Tom opravdu miluje? KiKi, on… j\u00e1…“ Bill ani nev\u011bd\u011bl, jak na to odpov\u011bd\u011bt, narovnal se a c\u00edtil se nepohodln\u011b. U\u017e si skoro myslel, \u017ee si v\u0161echno vyjasnili.<\/div>\n
„KiKi m\u00e1 jen strach, \u017ee t\u011b mo\u017en\u00e1… jen… vyu\u017e\u00edv\u00e1,“ vysv\u011btlila Simone ti\u0161e, a Bill sev\u0159el ruce v p\u011bst.<\/div>\n
„Nevyu\u017e\u00edv\u00e1! On… chci \u0159\u00edct, pokud nen\u00ed zatracen\u011b dobr\u00fd herec…“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ \u0159ekla Simone jemn\u011b, a Bill se zamra\u010dil.<\/div>\n
„O co jde? Je tady n\u011bco, co mi ne\u0159\u00edk\u00e1te,“ zatla\u010dil, a jeho matky si vym\u011bnily pohledy. Simone naklonila hlavu s tichou ot\u00e1zkou ke sv\u00e9 partnerce, kter\u00e1 p\u0159ik\u00fdvla.<\/div>\n
\n

„Ve zkratce,“ za\u010dala Karoline, „jsem se u\u017e s n\u011bkolika mu\u017ei d\u0159\u00edve sp\u00e1lila. Se star\u0161\u00edmi mu\u017ei, kte\u0159\u00ed… se m\u011b sna\u017eili jen vyu\u017e\u00edt. A nem\u016f\u017eu si pomoct, ale prost\u011b v tob\u011b vid\u00edm samu sebe poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se pod\u00edv\u00e1m na Toma. J\u00e1… v\u00edm, \u017ee to k ani jednomu z v\u00e1s nen\u00ed f\u00e9r.“<\/p><\/div>\n

„KiKi…“ Bill nev\u011bd\u011bl, co na to \u0159\u00edct, a tak se p\u0159isunul bl\u00ed\u017e, nat\u00e1hl se ke sv\u00e9 matce a objal ji. „To je mi l\u00edto. Ale Tom je tak dobr\u00fd \u010dlov\u011bk…“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, j\u00e1 v\u00edm,“ vzdychla Karoline. „J\u00e1 v\u00edm, \u017ee ho miluje\u0161 a \u017ee mu v\u011b\u0159\u00ed\u0161… ale jedna moje \u010d\u00e1st se bude v\u017edycky c\u00edtit znepokojen\u011b, kdy\u017e t\u011b s n\u00edm uvid\u00edm.“<\/div>\n
„A tak co? Chce\u0161, abych se s n\u00edm kv\u016fli tomu roze\u0161el?“ Zeptal se Bill chab\u011b. Necht\u011bl nerespektovat p\u0159\u00e1n\u00ed sv\u00e9 matky, ale tohle od n\u011bj \u017e\u00e1dalo p\u0159\u00edli\u0161 mnoho.<\/div>\n
„Ne, zlat\u00ed\u010dko, j\u00e1… prost\u011b mi jen bude trvat n\u011bjak\u00fd \u010das, ne\u017e s t\u00edm budu v pohod\u011b. Omlouv\u00e1m se. V\u011b\u0159\u00edm ti, ale… je to pro m\u011b t\u011b\u017ek\u00e9,“ zamumlala mu Karoline do vlas\u016f, a Bill se k n\u00ed rozru\u0161en\u011b p\u0159itiskl.<\/div>\n
„Je mi to l\u00edto,“ za\u0161eptal, proto\u017ee to tak opravdu c\u00edtil. Karoline zavrt\u011bla hlavou.<\/div>\n
„Pro\u010d? Zlato, tys neud\u011blal nic \u0161patn\u00e9ho…“<\/div>\n
„Je mi to l\u00edto,“ zopakoval Bill, „p\u0159\u00e1l bych si, abych to mohl… zlep\u0161it.“ N\u00e1hle nev\u011bd\u011bl, jak s touhle novou informac\u00ed nalo\u017eit; v\u0161echno, co v\u011bd\u011bl, bylo, \u017ee jej to velmi rozru\u0161ilo a nutilo c\u00edtit vztek.<\/div>\n
Dokonce i kdy Bill nev\u011b\u0159il na peklo, doufal, \u017ee n\u011bjak\u00e9 existuje pro v\u0161echny ty mu\u017ee, kte\u0159\u00ed jeho matce ubl\u00ed\u017eili.<\/p>\n

autor: Du\u0161inka<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Du\u0161inka Druh\u00fd dojem „Ahoj Tome… ach.“ Simone nap\u0159\u00e1hla ruku, a pot\u00e9 zav\u00e1hala. „My u\u017e jsme se setkali…“ V\u011bnovala Tomovi zmaten\u00fd pohled, ale ten j\u00ed rukou i p\u0159esto pot\u0159\u00e1sl. „Ano, setkali…“ Pot\u0159\u00e1sl i Karolininou rukou, ne\u017e v\u0161e odhalil. „Setkali jsme se na<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[687],"tags":[],"class_list":["post-720","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-zaslepeni"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/720","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=720"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/720\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=720"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=720"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=720"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}