{"id":7202,"date":"2011-12-28T16:00:00","date_gmt":"2011-12-28T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7183"},"modified":"2011-12-28T16:00:00","modified_gmt":"2011-12-28T15:00:00","slug":"doppelleben-44","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/12\/28\/doppelleben-44\/","title":{"rendered":"Doppelleben 44."},"content":{"rendered":"
autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"Zrovna jsme se s Tomem chystali na dal\u0161\u00ed agresivn\u00ed \u010d\u00edslo, kdy\u017e se ozval velmi dot\u011brn\u00fd zvonek u na\u0161ich vstupn\u00edch dve\u0159\u00ed. N\u011bjakou domu, asi p\u011bt minut, jsme p\u0159edst\u00edrali, \u017ee v\u016fbec neexistujeme, ale kdy\u017e n\u00e1m do\u0161lo, \u017ee se o ten zvonek n\u011bkdo s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed op\u0159el a hodl\u00e1 tam t\u0159eba stanovat, dokud nevylezeme, Tom si na\u0161tvan\u011b obl\u00e9kl kra\u0165asy a t\u00edlko.<\/p>\n

„Hned p\u0159ijdu,“ vtiskl jsem mu mezi dve\u0159mi bleskov\u00fd polibek, ale \u0161ourav\u011b se odbelhal ke sk\u0159\u00edni, ze kter\u00e9 jsem vyt\u00e1hl star\u0161\u00ed \u010dern\u00e9 d\u017e\u00edny a po vzoru Toma t\u00edlko, ov\u0161em podstatn\u011b upnut\u011bj\u0161\u00ed. Vlasy jsem pouze prohr\u00e1bnul v domn\u011bn\u00ed, \u017ee to bude spolu s nenal\u00ed\u010den\u00fdm obli\u010dejem vzbuzovat dojem, \u017ee je mi p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b zle a v\u0161echno krom Toma mi p\u0159it\u011b\u017euje. Kdybych ale v\u011bd\u011bl, jak moc bl\u00edzko pravd\u011b budu, zalezl bych pod pe\u0159inu a demonstroval svou vlastn\u00ed smrt. Jen\u017ee, bohu\u017eel pro m\u011b, nic takov\u00e9ho m\u011b nenapadlo ud\u011blat, a pr\u00e1v\u011b z toho d\u016fvodu jsem te\u010f z\u00edral na Andyho a Christiana, kte\u0159\u00ed se mezi sebou vesele bavili, zat\u00edmco Tom nal\u00e9val n\u011bjakou b\u0159e\u010dku do skleni\u010dek. Doufal jsem, \u017ee jim do toho i plivne.<\/p>\n

„Ahoj,“ neochotn\u011b jsem na sebe upozornil, kdy\u017e u\u017e mi bylo trapn\u00e9 jen tak tam st\u00e1t a b\u00fdt neviditeln\u00fd. Rychlost\u00ed blesku se ke mn\u011b oba oto\u010dili a nepopou\u0161t\u011bj\u00edce dobrou n\u00e1ladu m\u011b svorn\u011b pozdravili. „Co v\u00e1s k n\u00e1m p\u0159iv\u00e1d\u00ed?“<\/div>\n

„Tv\u016fj na\u0161tvan\u00fd obli\u010dej, samoz\u0159ejm\u011b,“ za\u0161vito\u0159il Andreas. „Nemohli jsme naj\u00edt nikoho na\u0161tvan\u00e9ho, koho bychom mohli popichovat.“<\/div>\n
„A proto jste p\u0159ijeli sem, proto\u017ee jste v\u011bd\u011bli, \u017ee budu otr\u00e1ven\u00fd hned, jak v\u00e1s uvid\u00edm. Mil\u00e9,“ u\u0161kl\u00edbl jsem se beze zn\u00e1mky ironie v hlase. Ochotn\u011b jsem od Toma p\u0159ijal pan\u00e1ka \u010dehosi a naklopil ho do sebe d\u0159\u00edv, ne\u017e v\u016fbec n\u011bkdo sta\u010dil zaznamenat, \u017ee n\u011bco dr\u017e\u00edm v ruce.<\/p>\n

„Po\u010dkej, Bille, jestli v\u00e1m tu v\u00e1\u017en\u011b vad\u00edme, tak p\u016fjdeme,“ okam\u017eit\u011b zv\u00e1\u017en\u011bl Andy.<\/div>\n

„Nebl\u00e1zni. V\u00ed\u0161, jak bychom vypadali, kdybychom se s v\u00e1mi rozlou\u010dili po p\u011bti minut\u00e1ch?“<\/div>\n
„Vlastn\u011b deseti, p\u011bt jsme na v\u00e1s zvonili.“<\/div>\n
„Ne, \u017ee by to mohlo n\u011bco znamenat,“ zamumlal jsem a l\u00edn\u011b se vy\u0161vihnul na linku, nohou jemn\u011b \u0161\u0165ouchaj\u00edc do Tomov\u00fdch bok\u016f. „Pro\u010d jste tedy p\u0159i\u0161li?“<\/div>\n
„Chris m\u011bl takov\u00fd dotaz, na kter\u00fd byste asi m\u011bli odpov\u011bd\u011bt vy.“<\/div>\n
S nech\u00e1pav\u00fdm nakr\u010den\u00edm obo\u010d\u00ed jsem Tomovi ukradl kakao, za kter\u00e9 mu pod\u011bkuji pozd\u011bji, a spolu jsme se vy\u010dk\u00e1vav\u011b zad\u00edvali na Chrise.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Vy dva spolu sp\u00edte?“ znenad\u00e1n\u00ed vyhrkl.<\/div>\n
P\u0159ekvapen\u00fd ot\u00e1zkou jsem hork\u00e9 kakao vyprskl kamsi do prostor kuchyn\u011b, zat\u00edmco Tom se zmohl na pouh\u00e9 z\u00edr\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Co\u017ee?“ ozval se po chv\u00edli Tom.<\/div>\n
„Ptal jsem se, jestli spolu sp\u00edte,“ klidn\u011b zopakoval.<\/div>\n
„A na to jsi p\u0159i\u0161el jak, Christiane?“ odsekl jsem.<\/div>\n
„Nejsem slep\u00fd. Va\u0161e pohledy, dotyky, \u010derstv\u00e9 sekance po nehtech, kdy\u017e jste doma sami,“ pokynul hlavou k Tomov\u011b rud\u011b do\u0161kr\u00e1ban\u00fdm pa\u017e\u00edm.<\/div>\n
S hr\u016fzou jsem konstatoval, \u017ee jen hloup\u00fd by to nepoznal. Bylo v\u00edc ne\u017e nad smrt jasn\u00e9, \u017ee Tomovo p\u0159\u00e1n\u00ed \u0159\u00edct to Christianovi budeme muset splnit.<\/p>\n

„Fajn, sp\u00edme spolu,“ p\u0159iznal kone\u010dn\u011b Tom.<\/div>\n

„I v dob\u011b, kdy\u017e jsme byli spolu, Bille?“ vzhl\u00e9dl ke mn\u011b.<\/div>\n
„Chrisi, j\u00e1\u2026“ chab\u011b jsem se sna\u017eil p\u0159ij\u00edt na n\u011bco, co bych mu mohl \u0159\u00edct, ale nenapadlo m\u011b nic, \u010d\u00edm bych to mohl od\u010dinit.<\/div>\n
„V tu dobu se je\u0161t\u011b br\u00e1nil,“ obhajoval m\u011b Tom. „Cht\u011bl b\u00fdt s tebou, to j\u00e1 byl ten, kdo si ho tvrd\u011b p\u0159ivlastnil.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ p\u0159ik\u00fdvl Chris.<\/div>\n
„Co\u017ee?“ p\u0159ekvapen\u011b jsem zamumlal.<\/div>\n
„Mluvil jsi ze span\u00ed, hodn\u011bkr\u00e1t. Jednu dv\u011b noci mi sta\u010dilo t\u011b poslouchat, pak si d\u00e1t dohromady p\u00e1r detail\u016f a v\u0161echno mi bylo jasn\u00e9, zapadalo to do sebe.<\/div>\n
„Pro\u010d jsi mi n\u011bco ne\u0159ekl?“<\/div>\n
„V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee to ned\u011bl\u00e1\u0161 jen tak, \u017ee to m\u00e1 sv\u016fj, mn\u011b nezn\u00e1m\u00fd d\u016fvod, a cht\u011bl jsem ti d\u00e1t mo\u017enost, aby ses rozhodl s\u00e1m. Pak kdy\u017e jsme se v\u00eddali \u010d\u00edm d\u00e1l m\u00e9n\u011b, bylo mi jasn\u00e9, \u017ee v na\u0161em souboji vyhr\u00e1l Tom a j\u00e1 se nediv\u00edm. Byl bys hloup\u00fd, kdybys dal p\u0159ednost mn\u011b.“<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b si kolem sebe nezaslou\u017e\u00edm nikoho z v\u00e1s,“ sklonil jsem hlavu. „Nejsem nikdo d\u016fle\u017eit\u00fd, abych si zaslou\u017eil tolik ohleduplnosti.“<\/div>\n
„Jsi Bill, to sta\u010d\u00ed,“ l\u00e1skypln\u011b se na m\u011b usm\u00e1l Tom. Ml\u010dky, s pouh\u00fdm \u00fasm\u011bvem jsem ho pohladil po tv\u00e1\u0159i a spojil s n\u00edm ruce.<\/div>\n
„No, je to v\u0161echno, co jsme cht\u011bli, tak my zase p\u016fjdeme a nech\u00e1me v\u00e1s tu o samot\u011b, pokra\u010dovat tam, kde jste skon\u010dili,“ ozval se Andreas.<\/p>\n

„Chrisi?“ k\u0159ikl jsem, kdy\u017e se v\u00e1\u017en\u011b dali do pohybu. „Promi\u0148.“<\/div>\n

„Ne. D\u011bkuju,“ s \u00fasm\u011bvem zvedl propleten\u00e9 dlan\u011b s Andym. Bylo mi jasn\u00e9, \u017ee nakonec jsme oba z\u00edskali to nejlep\u0161\u00ed, oba vd\u011b\u010dn\u00ed tomu druh\u00e9mu. S \u00fasm\u011bvem jsem p\u0159ik\u00fdvl, te\u010f u\u017e mezi n\u00e1mi bylo v\u0161echno dobr\u00e9. Kdy\u017e za nimi zabouchly dve\u0159e, znovu jsem se pod\u00edval na Toma.<\/div>\n
Neust\u00e1le na mn\u011b visel pohledem, v o\u010d\u00edch v\u0161echna vyzn\u00e1n\u00ed l\u00e1sky na sv\u011bt\u011b. N\u011b\u017en\u011b jsem mu palcem p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po tv\u00e1\u0159i. Byla to vz\u00e1cn\u00e1 chv\u00edle, kter\u00e1 mezi n\u00e1mi neprob\u00edhala zrovna \u010dasto, a o to v\u00edc jsem za ni byl vd\u011b\u010dn\u00fd. P\u0159ilo\u017eil jsem na\u0161e spojen\u00e9 dlan\u011b ke sv\u00fdm rt\u016fm, kde jsem je jemn\u011b pol\u00edbil. Tom se ke mn\u011b p\u0159ibl\u00ed\u017eil a pevn\u011b m\u011b objal kolem pasu. V t\u00e9to pozici jsme ml\u010dky st\u00e1li snad v\u011b\u010dnost.<\/p>\n

***<\/p>\n

Potm\u011b, jen se zap\u00e1lenou levandulovou sv\u00ed\u010dkou na stole, jsem sed\u011bl v k\u0159esle v ob\u00fdv\u00e1ku a z\u00edral na d\u00e9\u0161\u0165, kter\u00fd n\u00e1s po dlouh\u00e9 dob\u011b poctil svou n\u00e1v\u0161t\u011bvou. \u010cas ut\u00edkal tak rychle, \u017ee jsem si ani nedok\u00e1zal vzpomenout, kdy p\u0159esn\u011b naposledy pr\u0161elo, ale naprosto jasn\u011b jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee to n\u011bjakou dobu bude. V hlav\u011b se mi honily my\u0161lenky jedna za druhou, po\u010d\u00ednaje po\u010das\u00edm a kon\u010de Christianem.<\/p>\n

P\u0159esto\u017ee kdy\u017e za n\u00e1mi v\u010dera p\u0159i\u0161el se sv\u00fdm zji\u0161t\u011bn\u00edm, vypadal naprosto vyrovnan\u00fd a j\u00e1 v\u011bd\u011bl, \u017ee on by nikdy ne\u0159ekl nic, co by n\u00e1s s Tomem po\u0161kodilo, st\u00e1le jsem nev\u011bd\u011bl, co od t\u00e9 situace o\u010dek\u00e1vat. S dal\u0161\u00edm \u010dlov\u011bkem, kter\u00fd o na\u0161em tajemstv\u00ed v\u011bd\u011bl, jsme byli vystaveni dal\u0161\u00edmu nebezpe\u010d\u00ed z prozrazen\u00ed, a to se mi moc nezamlouvalo, ale nedalo se to vz\u00edt zp\u00e1tky. Co bychom Chrisovi napov\u00eddali? Jo, byli jsme opil\u00ed pod obraz, kdy\u017e jsme ti to odsouhlasili<\/em>. Tomu by v\u00e1\u017en\u011b nev\u011b\u0159il.<\/div>\n

S jemn\u00fdm pr\u016fvanem prob\u00edhaj\u00edc\u00edm pokojem jsem si \u010dern\u00fd rol\u00e1k, v n\u011bm\u017e jsem byl zachumlan\u00fd, p\u0159it\u00e1hl a\u017e k nosu.<\/p>\n

„V\u00ed\u0161, pokud chce\u0161, aby ti bylo teplo, mo\u017en\u00e1 by sis krom rol\u00e1ku a boxerek m\u011bl obl\u00e9knout i n\u011bco jin\u00e9ho,“ podotkl Tom s \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n

„Kdy\u017e mn\u011b na nohy zima nen\u00ed,“ pokr\u010dil jsem rameny.<\/div>\n
„V\u017edycky jsi byl zvl\u00e1\u0161tn\u00ed,“ posadil se ke mn\u011b na op\u011bradlo.<\/div>\n
„Byl jsi kou\u0159it?“ nespokojen\u011b jsem nakr\u010dil nos.<\/div>\n
„Dal jsem si jednu rychlou,“ souhlasn\u011b p\u0159ik\u00fdvl. „Ne\u0159\u00edkej, \u017ee ti to vad\u00ed? V\u017edycky jsi m\u00e9 cigaretov\u00e9 polibky miloval.“<\/div>\n
„St\u00e1le je miluju. Jen je to u\u017e hodn\u011b dlouho, cos mi takov\u00fd nedal.“<\/div>\n
„Co se t\u00edm sna\u017e\u00ed\u0161 nazna\u010dit?“<\/div>\n
„Aby ses okam\u017eit\u011b sklonil,“ za tri\u010dko jsem si ho k sob\u011b st\u00e1hnul a hladov\u011b si bral jeden z t\u011bch polibk\u016f, kde jasn\u011b na jazyku c\u00edt\u00edte chu\u0165 cigaret, zat\u00edmco b\u0159icho v\u00e1m vyhla\u0161uje v\u00e1lku kv\u016fli nadm\u011brn\u00e9mu vzru\u0161en\u00ed, kter\u00e9mu jen t\u011b\u017eko odol\u00e1v\u00e1te.<\/p>\n

„Nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee je miluje\u0161 tak moc,“ ud\u00fdchan\u011b se odtrhl, kdy\u017e u\u017e jsme absolutn\u011b nesta\u010dili s dechem.<\/div>\n

„Miluju je k zbl\u00e1zn\u011bn\u00ed,“ s \u00fasm\u011bvem jsem si ho st\u00e1hnul na kl\u00edn, tak\u017ee te\u010f na mn\u011b obkro\u010dmo sed\u011bl.<\/div>\n
„L\u00edb\u00ed se mi, kdy\u017e jsi dole,“ za\u0161klebil se.<\/div>\n
„Polib m\u011b,“ s t\u00e1hl\u00fdm zast\u00e9n\u00e1n\u00edm jsem se znovu vrhnul na jeho rty.<\/p>\n

autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. Zrovna jsme se s Tomem chystali na dal\u0161\u00ed agresivn\u00ed \u010d\u00edslo, kdy\u017e se ozval velmi dot\u011brn\u00fd zvonek u na\u0161ich vstupn\u00edch dve\u0159\u00ed. N\u011bjakou domu, asi p\u011bt minut, jsme p\u0159edst\u00edrali, \u017ee v\u016fbec neexistujeme, ale kdy\u017e n\u00e1m do\u0161lo, \u017ee se o ten zvonek<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[441],"tags":[],"class_list":["post-7202","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-doppelleben"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7202","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7202"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7202\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7202"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7202"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7202"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}