{"id":7204,"date":"2011-12-28T14:00:00","date_gmt":"2011-12-28T13:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7185"},"modified":"2011-12-28T14:00:00","modified_gmt":"2011-12-28T13:00:00","slug":"cizinec-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/12\/28\/cizinec-4\/","title":{"rendered":"Cizinec 4."},"content":{"rendered":"
autor: Helie<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\" <\/div>\n
<\/div>\n
Nezn\u00e1m\u00fd chlapec spal celou noc, ale Tom nezamhou\u0159il oka. B\u00e1l se, \u017ee by se chlapec s rann\u00edmi paprsky rozpustil stejn\u011b rychle jako ve snu. A\u017e nad r\u00e1nem se Tomovi za\u010daly o\u010di kl\u00ed\u017eit. Brzy nebyl schopen udr\u017eet je otev\u0159en\u00e9, proto se na chv\u00edli oddal limbu. Zrovna kdy\u017e zad\u0159\u00edml trochu v\u00edc, chlapec se za\u010dal budit. Promnul si temn\u011b \u010dokol\u00e1dov\u00e9 o\u010di, jemn\u011b p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl prsty po \u010dern\u00e9m tetov\u00e1n\u00ed kolem nich. Vyhrabal se z deky, nechal ji pouze p\u0159ekr\u00fdvat intimn\u00ed m\u00edsta. Zmaten\u011b se rozhl\u00ed\u017eel kolem sebe. Na \u017eidli vedle pohovky sed\u011bl chlapec s hlavou plnou \u010dern\u00fdch cop\u00e1nk\u016f. Vypadal, \u017ee sp\u00ed. Chlapec ho cht\u011bl probudit, aby se zeptal, kde se tu vzal. Otev\u00edral \u00fasta, aby promluvil, ale nevy\u0161la z nich ani hl\u00e1ska. Jako by zapomn\u011bl, jak m\u00e1 mluvit. Hlasivky ho v\u016fbec neposlouchaly, a tak z\u016fstal sed\u011bt, mezi prsty si nerv\u00f3zn\u011b mnul jeden dred a \u010dekal, dokud se chlapec naproti n\u011bmu neprobud\u00ed. M\u011bl sv\u00e9 vychov\u00e1n\u00ed a v\u011bd\u011bl, \u017ee doteky jsou p\u0159\u00edli\u0161 intimn\u00ed. Necht\u011bl chlapce budit, jako by byl jeho milencem. Nebylo to spr\u00e1vn\u00e9 a on si to uv\u011bdomoval. Syn panovn\u00edka by nem\u011bl poru\u0161ovat tak p\u0159\u00edsn\u00e1 pravidla a on ani necht\u011bl. Mohl by t\u00edm chlapce vyd\u011bsit. Rad\u0161i po\u010dk\u00e1, dokud se s\u00e1m neprobud\u00ed, ne\u017e aby naru\u0161oval jeho osobn\u00ed prostor.<\/p>\n

Rozhl\u00ed\u017eel se po prostoru, kter\u00fd ho obklopoval. Nem\u011bl nejmen\u0161\u00ed tu\u0161en\u00ed, jak se sem dostal, ale l\u00edbilo se mu tu. Nikdy nic takov\u00e9ho nevid\u011bl. On byl zvykl\u00fd na sv\u00e9 vzdu\u0161n\u00e9 z\u00e1mky, na sv\u016fj domov. Bolestn\u011b si uv\u011bdomil, \u017ee \u010d\u00edm v\u00edc nad domovem p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed, t\u00edm v\u00edc vzpom\u00ednky na n\u011bj miz\u00ed. \u010c\u00edm v\u00edc se soust\u0159edil na vzpom\u00ednky na sv\u016fj vlastn\u00ed pokoj, t\u00edm v\u00edc se rozpadal na kousky. Vh\u00e1n\u011blo mu to slzy do o\u010d\u00ed, a kdy\u017e se pokoj rozplynul \u00fapln\u011b, nebyl schopn\u00fd je dr\u017eet. Ti\u0161e si slo\u017eil hlavu do dlan\u00ed a vzlykal. K\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u00e9 modr\u00e9 slzy mu st\u00e9kaly po tv\u00e1\u0159\u00edch, ale \u00fasta nevypustila jedin\u00fd zvuk. Deprimovalo ho to. V\u017edycky bre\u010del hlasit\u011b.<\/p>\n<\/div>\n

\n
Tom sebou zacukal na \u017eidli. Pod nos se mu vet\u0159ela v\u00fdrazn\u00e1 v\u016fn\u011b n\u011bjak\u00e9 chemik\u00e1lie. Popla\u0161en\u011b otev\u0159el o\u010di, aby vid\u011bl chlapce, jak tiskne tv\u00e1\u0159 mezi kolena a usedav\u011b pl\u00e1\u010de. Najednou nev\u011bd\u011bl, co by m\u011bl d\u011blat. Tom nikdy nikoho nemusel ut\u011b\u0161ovat, v jeho bl\u00edzkosti nikdo neplakal. A te\u010f se tu najednou kroutilo tohle klub\u00ed\u010dko nerv\u016f a slzy mu tekly po tv\u00e1\u0159\u00edch jako vodop\u00e1dy. Tom si sedl za n\u011bj na seda\u010dku a nemotorn\u011b mu polo\u017eil ruku na z\u00e1da. Nezn\u00e1m\u00fd chlapec sebou okam\u017eit\u011b cuknul, o\u010di roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 \u00fadivem.<\/p>\n

Ten cop\u00e1nkat\u00fd chlapec vniknul do jeho osobn\u00edho prostoru, nerespektoval pravidla. Nebyli milenci a nebyli sv\u00e1z\u00e1ni, aby se jej mohl dot\u00fdkat. Chlapec velmi \u00fazkostliv\u011b dodr\u017eoval pravidla a neuv\u011b\u0159iteln\u011b jej pohor\u0161ilo, \u017ee ten cop\u00e1nkat\u00fd to ned\u011bl\u00e1. Odt\u00e1hl se na druh\u00fd konec pohovky, propichoval ho pohledem a skoro a\u017e zoufale si k sob\u011b tiskl deku. Tom se okam\u017eit\u011b za\u010dervenal, necht\u011bl toho chlapce n\u011bjak pohor\u0161it nebo vyd\u011bsit.<\/div>\n

„Promi\u0148, j\u00e1… necht\u011bl jsem. Vyd\u011bsit a… prost\u011b… Omlouv\u00e1m se,“ vysoukal ze sebe Tom a provinile sklopil hlavu. Nevydr\u017eel to v\u0161ak dlouho a znovu se na chlapce zad\u00edval. P\u0159ekvapovalo ho, \u017ee chlapec nijak nereaguje. Na omluvu se p\u0159ece v\u011bt\u0161inou n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem zareagovat m\u00e1.<\/p>\n

„J\u00e1 jsem Tom,“ zamumlal Tom. Cht\u011bl<\/em>, aby chlapec n\u011bjak reagoval, ale dostalo se mu op\u011bt jen ml\u010den\u00ed. „Jak se jmenuje\u0161 ty?“ zkusil to naposledy. Tentokr\u00e1t chlapec zareagoval alespo\u0148 pohybem- pokr\u010dil ramena a potom si uk\u00e1zal na \u00fasta a promnul si krk.<\/div>\n

„M\u00e1\u0161 \u017e\u00edze\u0148?“ zeptal se Tom a chlapec razantn\u011b zavrt\u011bl hlavou a p\u0159ekryl si rukou \u00fasta. Potom na ni za\u010dal zb\u011bsile ukazovat prstem.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017ee\u0161 mi to \u0159\u00edct?“ \u010cernovlas\u00fd dred\u00e1\u010d naklonil hlavu prvn\u011b k jedn\u00e9 stran\u011b a potom ke druh\u00e9, aby dal Tomovi najevo, \u017ee to nen\u00ed tak \u00fapln\u011b p\u0159esn\u00e9.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017ee\u0161 mluvit<\/em>?“ zkusil to do t\u0159etice Tom a chlapec naproti n\u011bmu zu\u0159iv\u011b p\u0159ikyvoval. „Pak se asi nedozv\u00edm tv\u00e9 jm\u00e9no. Leda… um\u00ed\u0161 ps\u00e1t?“ Chlapec naproti n\u011bmu pokr\u010dil rameny. Um\u011bl ps\u00e1t, ale nezapomn\u011bl to stejn\u011b jako schopnost mluvit?<\/p>\n

Tom se zvedl ze seda\u010dky a rychle dosp\u011bchal pro n\u011bjak\u00fd blok a tu\u017eku. Podal je nezn\u00e1m\u00e9mu chlapci a netrp\u011bliv\u011b \u010dekal, co vytvo\u0159\u00ed. Av\u0161ak chlapec jen kr\u010dil obo\u010d\u00ed a potom vr\u00e1til tu\u017eku i blok Tomovi. Tom si je od n\u011bj zase vzal a sledoval, jak si chlapec ne\u0161\u0165astn\u011b slo\u017eil obli\u010dej do dlan\u00ed. Odhodil blok n\u011bkam do pokoje a op\u011bt si sedl na pohovku. Pot\u0159eboval<\/em> chlapce n\u011bjak uti\u0161it. Pach chemik\u00e1lie op\u011bt zes\u00edlil, jak chlapec ronil sv\u011btle modr\u00e9 slzy.<\/div>\n

„Neboj se, nau\u010d\u00edme t\u011b mluvit a ps\u00e1t. Ur\u010dit\u011b za to mohl ten p\u00e1d. Sice nev\u00edm, jak ses sem dostal, ale jsem si skoro stoprocentn\u011b jist\u00fd, \u017ee jsi and\u011bl, kter\u00fd za mnou spadl z nebe,“ usm\u00e1l se Tom. „Dokud nebude\u0161 schopn\u00fd \u0159\u00edct mi sv\u00e9 jm\u00e9no, budu ti \u0159\u00edkat t\u0159eba… Bille! M\u016f\u017ee b\u00fdt?“<\/p>\n

Chlapec se nad t\u00edm chv\u00edli zamyslel. Vlastn\u011b u\u017e nem\u011bl nejmen\u0161\u00ed tu\u0161en\u00ed, jak se jmenuje ve skute\u010dnosti. V\u00e1hav\u011b p\u0159ik\u00fdvl a oslniv\u011b se usm\u00e1l. To jm\u00e9no se mu l\u00edbilo.<\/div>\n

„Dobr\u00e1, Bille. Nem\u00e1\u0161 hlad? Nebo \u017e\u00edze\u0148?“ zeptal se Tom a Bill se zamra\u010dil, jak nad t\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161lel. Usoudil, \u017ee m\u00e1 \u017ealudek p\u0159ehnan\u011b sta\u017een\u00fd starostmi, tak\u017ee by stejn\u011b nic sn\u00edst nedok\u00e1zal, ale napadlo ho n\u011bco, co by skute\u010dn\u011b pot\u0159eboval. Zvedl ruku do \u00farovn\u011b krku a sjel s n\u00ed vzduchem op\u011bt n\u00ed\u017e. Tento pohyb opakoval, dokud Tom nepochopil. Poznal to podle zabl\u00fdsknut\u00ed v jeho o\u010d\u00edch a zb\u011bsil\u00e9m \u00faprku n\u011bkam pry\u010d. Bill zat\u00edm vstal z pohovky a obto\u010dil si deku pod pa\u017eemi, aby poskytovala ochranu cel\u00e9mu jeho t\u011blu. Se zv\u011bdav\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i se vydal hledat Toma.<\/p>\n

Ti\u0161e proch\u00e1zel chodbou panstv\u00ed, kter\u00e1 byla bohat\u011b zdobena. V\u0161echno v Broken Manor bylo naprosto p\u0159epychov\u00e9, i kdy\u017e modern\u00ed vybaven\u00ed pokoj\u016f, kter\u00e9 Simone a Tom obydlovali, se rozhodn\u011b k tak star\u00e9 budov\u011b nehodilo. Bill si jednou rukou \u00fazkostliv\u011b p\u0159idr\u017eoval deku u hrudn\u00edku a druhou si dovolil nat\u00e1hnout k bohat\u011b zdoben\u00e9 st\u011bn\u011b. Jemn\u011b p\u0159ejel po kudrlink\u00e1ch, kter\u00e9 zdobily kamenn\u00fd sloup podep\u00edraj\u00edc\u00ed p\u0159epychovou klenbu chodby. Bill by ke st\u011bn\u011b nejrad\u0161i nat\u00e1hl ob\u011b ruce, nejrad\u0161i by pevn\u011b objal n\u00e1dhern\u00fd sloup. U\u017e jako mal\u00fd chlapec se v\u011bc\u00ed r\u00e1d dot\u00fdkal. Daleko rad\u0161i komunikoval doteky ne\u017e slovy. Z\u0159ejm\u011b se mu to \u0161eredn\u011b vymstilo.<\/p>\n

Jak tam st\u00e1l s rukou na sloupu, op\u011bt se pono\u0159il do my\u0161lenek na domov, ze kter\u00e9ho si nepamatoval u\u017e v\u016fbec nic. Te\u010f tu v\u0161ak poletovala i jin\u00e1 ot\u00e1zka – vzpomene si v\u016fbec n\u011bkdy? Osud to tak cht\u011bl, cht\u011bl jej p\u0159ipravit o pam\u011b\u0165. Nem\u011bl by se s t\u00edm prost\u011b sm\u00ed\u0159it a za\u010d\u00edt nov\u00fd \u017eivot? Tom by mu ur\u010dit\u011b pomohl, kdyby ho nechal. P\u0159\u00e1l si, aby mohl na chlapce promluvit, aby se ho mohl na v\u0161echno pt\u00e1t. Beze slov se zd\u00e1lo b\u00fdt v\u0161echno naprosto ztracen\u00e9.<\/p>\n

„Ah! Tady jsi!“ vyru\u0161il ho z jeho rozj\u00edman\u00ed Tom\u016fv hlas. „Donesl jsem ti do ob\u00fdv\u00e1ku n\u011bjak\u00e9 oble\u010den\u00ed. B\u011b\u017e se na n\u011bj pod\u00edvat a j\u00e1 zat\u00edm p\u016fjdu naj\u00edt Scottyho – sv\u00e9ho psa.“ Bill se na Toma zad\u00edval s pozvednut\u00fdm obo\u010d\u00edm. Nem\u011bl nejmen\u0161\u00ed pon\u011bt\u00ed, kam ho chlapec pos\u00edl\u00e1, a u\u017e v\u016fbec nev\u011bd\u011bl, co je to pes…<\/p>\n

autor: Helie<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Helie Nezn\u00e1m\u00fd chlapec spal celou noc, ale Tom nezamhou\u0159il oka. B\u00e1l se, \u017ee by se chlapec s rann\u00edmi paprsky rozpustil stejn\u011b rychle jako ve snu. A\u017e nad r\u00e1nem se Tomovi za\u010daly o\u010di kl\u00ed\u017eit. Brzy nebyl schopen udr\u017eet je otev\u0159en\u00e9, proto se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[476],"tags":[],"class_list":["post-7204","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-cizinec"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7204","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7204"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7204\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7204"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7204"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7204"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}