{"id":7206,"date":"2011-12-27T18:00:00","date_gmt":"2011-12-27T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7187"},"modified":"2011-12-27T18:00:00","modified_gmt":"2011-12-27T17:00:00","slug":"novel-of-dreams-my-dream-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/12\/27\/novel-of-dreams-my-dream-2\/","title":{"rendered":"Novel of Dreams – My Dream 2."},"content":{"rendered":"
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
TOM<\/p>\n

<\/strong> „Bo\u017ee, tohle bylo tak\u2026 \u00fa\u017easn\u00fd. Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e jsi ve mn\u011b\u2026“ vzdychnu a unaven\u011b si polo\u017e\u00edm hlavu na jeho hol\u00e9 rameno. Pohlad\u00edm ho po svalnat\u00e9 pa\u017ei a zav\u0159u spokojen\u011b o\u010di.<\/div>\n

„Poka\u017ed\u00e9 je to \u00fa\u017easn\u00fd,“ usm\u011bje se tro\u0161ku a zav\u0159e o\u010di. C\u00edt\u00edm, jak se jeho t\u011blo uvoln\u00ed. Jemn\u011b ho pol\u00edb\u00edm na krk, pot\u00e9 na \u010delist a pak pod ou\u0161ko.<\/div>\n
„Hmm, nem\u00e1\u0161 dost?“ pooto\u010d\u00ed ke mn\u011b hlavu a nasaje mi spodn\u00ed ret. Pousm\u011bju se a jemn\u011b ho kousnu.<\/div>\n
„Nikdy nem\u00e1m dost,“ \u0161eptnu s \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„M\u011bl bych t\u011b po\u0159\u00e1dn\u011b unavit, abys u\u017e dost m\u011bl,“ zasm\u011bje se a poval\u00ed m\u011b pod sebe.<\/div>\n
„Ne, v\u00e1\u017en\u011b ne,“ pousm\u011bju se a pod\u00edv\u00e1m se mu do o\u010d\u00ed. Nech\u00e1m si ho spadnout mezi stehna. „Mus\u00edm j\u00edt za Molly do nemocnice.“<\/div>\n
„Jak se m\u00e1?“ zv\u00e1\u017en\u00ed.<\/div>\n
„Docela\u2026 \u0161patn\u011b. Dokto\u0159i \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee\u2026 tohle je asi jej\u00ed posledn\u00ed \u0161ance, \u017ee u\u017e\u2026 brzy odejde,“ po\u0161ept\u00e1m. D\u00edv\u00e1m se do jeho hn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00ed, a\u017e uc\u00edt\u00edm slzy v o\u010d\u00edch. Po\u0161oupnu se, sund\u00e1m ho ze sebe a za\u010dnu se zvedat. Nechci, aby m\u011b Brian vid\u011bl bre\u010det. Ano, Brian. Ten Brian, ten profesor Werner. \u0158\u00edkal jsem, \u017ee je to slo\u017eit\u00e9.<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\n
<\/div>\n
Hned m\u011b ale semknou jeho svalnat\u00e9 pa\u017ee.<\/div>\n
„Mus\u00ed\u0161 doufat, i kdy\u017e je t\u0159eba mal\u00e1 pravd\u011bpodobnost, ale po\u0159\u00e1d v\u011b\u0159,“ p\u0159itiskne m\u011b k sob\u011b. Sund\u00e1m ze sebe jeho ruce a od\u0161oupnu se od n\u011bj. Nat\u00e1hnu se pro boxerky a obl\u00e9knu si je.<\/div>\n
„V co m\u00e1m v\u011b\u0159it? \u017de tu bude o m\u011bs\u00edc v\u00edc? Tak jako tak um\u0159e,“ hlesnu rozru\u0161en\u011b. Ot\u0159u si o\u010di od slz a obl\u00e9knu si triko. Zhluboka se nadechl, jako by cht\u011bl n\u011bco \u0159\u00edct, ale nakonec se jen po\u0161oupnul po posteli. Byl ti\u0161e, ne\u0159ekl jedin\u00e9 slovo. A\u017e kdy\u017e jsem si obl\u00e9kl kalhoty, tak vstal a do\u0161el ke mn\u011b.<\/div>\n
„Kdybych ti mohl jakkoli pomoct, tak v\u00ed\u0161, kde m\u011b hledat. M\u016f\u017ee\u0161 se na m\u011b obr\u00e1tit kdykoli,“ vydechl mi do ucha a nakonec m\u011b l\u00edbnul na tv\u00e1\u0159. Pod\u00edv\u00e1m se mu do o\u010d\u00ed a vydechnu. Pohlad\u00edm ho po ramen\u011b a p\u0159istoup\u00edm k n\u011bmu bl\u00ed\u017e. Neobj\u00edm\u00e1me se \u010dasto. N\u00e1\u0161 vztah je sp\u00ed\u0161 jen o sexu, i kdy\u017e je tu p\u00e1r v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 se hod\u00ed sp\u00ed\u0161 do vztahu mezi p\u00e1rem. Obejmu ho rukama kolem \u0161t\u00edhl\u00e9ho pasu. Pohlad\u00ed m\u011b konej\u0161iv\u011b po z\u00e1dech a p\u0159itiskne m\u011b k sob\u011b.<\/p>\n

„B\u011b\u017e, pot\u0159ebuje t\u011b,“ vydechne po chvilce. Bylo mi u n\u011bj dob\u0159e. M\u011bl jsem pocit, \u017ee sv\u00fdm zp\u016fsobem m\u011b m\u00e1 r\u00e1d, i p\u0159esto, \u017ee provozujeme jenom sex. Chv\u00edli ml\u010d\u00edm, a\u017e povzdechnu.<\/div>\n

„Briane, z\u00edtra asi nep\u0159ijdu na hodiny, tak\u017ee\u2026“ vydechnu a zakrout\u00edm hlavou. Ani nev\u00edm, pro\u010d mu to \u0159\u00edk\u00e1m. Nejsp\u00ed\u0161 mu je jedno, kdo je na jeho hodin\u00e1ch a kdo ne.<\/div>\n
„M\u011bl bys p\u0159ij\u00edt, jinak se z toho zbl\u00e1zn\u00ed\u0161,“ pohlad\u00ed m\u011b po pa\u017e\u00edch.<\/div>\n
„Ne, oni z\u00edtra zase budou Molly n\u011bco d\u011blat, tak nechci, aby tam m\u00e1ma byla sama. Nerad bych, aby se tam slo\u017eila\u2026 Jde o tu esej, co m\u00e1me z\u00edtra odevzd\u00e1vat. M\u016f\u017eu ti j\u00ed d\u00e1t poz\u00edt\u0159\u00ed?“ promnu si sp\u00e1nky, a pot\u00e9 ho pohlad\u00edm po z\u00e1p\u011bst\u00ed. Semkne rty do \u00fazk\u00e9 p\u0159\u00edmky.<\/div>\n
„Jak si to p\u0159edstavujete? \u0160kola nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd holubn\u00edk,“ uculil se tro\u0161ku. „To, \u017ee miluju v\u00e1\u0161 zadek, m\u016fj mil\u00fd studente, neznamen\u00e1, \u017ee mi budete nosit eseje, kdy se v\u00e1m zachce,“ \u0159ekne na oko p\u0159\u00edsn\u011b. „Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee m\u016f\u017ee\u0161,“ zv\u00e1\u017en\u00ed pak a d\u00e1 mi pusu na \u0161pi\u010dku nosu.<\/div>\n
„\u0160a\u0161ku,“ zasm\u011bju se a pol\u00edb\u00edm ho.<\/div>\n
Popl\u00e1c\u00e1 m\u011b po zadku a oplat\u00ed mi to. „‚Profesore‘, jsi cht\u011bl \u0159\u00edct, \u017ee?“<\/div>\n
„Vzru\u0161uje t\u011b v hodin\u00e1ch, kdy\u017e ti \u0159\u00edk\u00e1m ‚profesore Wernere‘?“ omot\u00e1m mu pobaven\u011b ruce kolem krku.<\/div>\n
„Vzru\u0161uje m\u011b to sp\u00ed\u0161, kdy\u017e to na m\u011b je\u010d\u00ed\u0161 p\u0159i sexu,“ zasm\u011bje se. Nad t\u00edm se zacul\u00edm. Sjedu mu dlan\u00ed po hrudi, na b\u0159\u00ed\u0161ko a pohlad\u00edm ho po podb\u0159i\u0161ku.<\/div>\n
„Co\u017e mi p\u0159ipom\u00edn\u00e1\u2026“ \u0161eptnu. Sjedu mu rukou na penis a st\u00e1hnu mu z n\u011bj kondom. D\u00e1m mu malou pusu na rty. „Tak j\u00e1 p\u016fjdu.“ Odt\u00e1hnu se od n\u011bj a prohl\u00e9dnu si sperma v kondomu. Pobaven\u011b se u\u0161kl\u00edbnu a pod\u00e1m mu ho.<\/div>\n
„Uhm,“ u\u0161kl\u00edbnul se jen. „Ahoj,“ l\u00edbnul m\u011b na sp\u00e1nek je\u0161t\u011b. Vezmu si po cest\u011b z k\u0159esla mikinu a odejdu z jeho bytu.<\/p>\n

Po cest\u011b do nemocnice jsem koupil ply\u0161\u00e1ka a kytku. V\u00edm, jak m\u00e1 Molly r\u00e1da kytky. Je to takov\u00e1 mal\u00e1 milovnice kv\u011btin. Kdy\u017e vejdu do jej\u00edho pokoje, m\u00e1ma tam nen\u00ed. Nejsp\u00ed\u0161 u\u017e musela j\u00edt do pr\u00e1ce. Dneska to u Briana bylo na d\u00fdl ne\u017e obvykle. Pod\u00edv\u00e1m se na sest\u0159i\u010dku. To zlat\u00ed\u010dko spink\u00e1. Zav\u0159u za sebou ti\u0161e dve\u0159e a dojdu k jej\u00ed posteli, kde si sednu do k\u0159esla. D\u00e1m j\u00ed kytky do v\u00e1zy a opatrn\u011b j\u00ed pod ruku vlo\u017e\u00edm ply\u0161\u00e1ka.<\/div>\n

„Brou\u010dku,“ po\u0161ept\u00e1m a pohlad\u00edm ji po \u010dele. Je chudinka cel\u00e1 bled\u00e1. „K\u00e9\u017e bych si to mohl vz\u00edt na sebe. P\u0159\u00e1l bych si, aby ses do\u017eila st\u00e1\u0159\u00ed a m\u011bla d\u011bti a vnou\u010data.“<\/div>\n
„Tomi\u2026“ broukne ti\u0161e.<\/div>\n
„Jsem tu s tebou, zlat\u00ed\u010dko,“ hlesnu a pohlad\u00edm ji po tv\u00e1\u0159i. Ospale otev\u0159e svoje mal\u00e1 kukadla a pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b. Lehce se na m\u011b usm\u011bje. „Jak ti je?“<\/div>\n
„Je mi dob\u0159e. Jsem r\u00e1da, \u017ee jsi tady,“ prot\u0159e si o\u010di. Vid\u00edm, jak se j\u00ed lehce chv\u011bj\u00ed ruce. Molly je siln\u00e1. Ostatn\u00ed d\u011bti v jej\u00edm v\u011bku u\u017e se obvykle nemohou h\u00fdbat. Ona jenom nechod\u00ed.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, \u017ee jsem tu s tebou r\u00e1d. Koupil jsem ti m\u00e9\u010fu a kyti\u010dky,“ pousm\u011bju se. Hned se pod\u00edv\u00e1 na stolek, aby si prohl\u00e9dla dne\u0161n\u00ed v\u00fdb\u011br kv\u011btin, a sladce se usm\u011bje. Pot\u00e9 se koukne na ply\u0161\u00e1ka a usm\u011bje se je\u0161t\u011b v\u00edc. Pro tenhle \u00fasm\u011bv bych vra\u017edil. Jsem tak r\u00e1d, \u017ee se usm\u00edv\u00e1.<\/em> D\u00e1m j\u00ed pusu na tv\u00e1\u0159, zuju se a vlezu si k n\u00ed do postele jako obvykle. Po\u0159\u00e1dn\u011b ji zahrabu do pe\u0159iny a vezmu si ji do n\u00e1ru\u010de.<\/div>\n
„Bude\u0161 mi \u010d\u00edst Sn\u011bhurku a 7 trpasl\u00edk\u016f?“ zept\u00e1 se a polo\u017e\u00ed si mi hlavu na rameno.<\/div>\n
„Jasn\u011b,“ usm\u011bju se. Nat\u00e1hnu se po kn\u00ed\u017ece a najdu jej\u00ed nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed poh\u00e1dku o Sn\u011bhurce. Pohlad\u00edm ji po vlasech a za\u010dnu j\u00ed \u010d\u00edst.<\/p>\n

Kdy\u017e jsem ode\u0161el z nemocnice, \u0161el jsem do pr\u00e1ce. Pro m\u011b to ale nebyla ani tak pr\u00e1ce jako z\u00e1bava. Chodil jsem za d\u011btmi do d\u011btsk\u00e9ho domova. Ka\u017ed\u00fd den jsem za nimi chodil a hr\u00e1li jsme r\u016fzn\u00e9 hry, vyr\u00e1b\u011bli spolu r\u016fzn\u00e9 v\u00fdrobky z keramick\u00e9 hl\u00edny, kreslili. S kluky jsme \u010dasto hr\u00e1li hry na playstationu a holky m\u011b nej\u010dast\u011bji ukecaly na schov\u00e1vanou. Kdy\u017e bylo hezky, byli jsme na h\u0159i\u0161ti a j\u00e1 na n\u011b d\u00e1val pozor. Miluju d\u011bti a ony m\u011b maj\u00ed tak\u00e9 r\u00e1dy. Nikdy jsem s nik\u00fdm z nich nem\u011bl probl\u00e9m. Tedy kdy\u017e nepo\u010d\u00edt\u00e1m Juliana. Zeza\u010d\u00e1tku m\u011b nem\u011bl moc v l\u00e1sce a docela si dovoloval, ale je v pubert\u011b, tak co. Te\u010f u\u017e mu je 17 a jsme v pohod\u011b. Ob\u010das si spolu n\u011bkde tajn\u011b d\u00e1me c\u00edgo.<\/p>\n

Po pr\u00e1ci jdu v\u017edycky dom\u016f, kde p\u0159iprav\u00edm ve\u010de\u0159i, a pak se s mamkou spole\u010dn\u011b nave\u010de\u0159\u00edme, kdy\u017e p\u0159ijde z pr\u00e1ce. Kdy\u017e je Molly doma, jsem tam samoz\u0159ejm\u011b s n\u00ed. Po ve\u010de\u0159i se u\u010d\u00edm ka\u017ed\u00fd den alespo\u0148 dv\u011b hodiny. Pak u\u017e si d\u00e1m jen sprchu a mrtv\u00fd padnu do postele.<\/div>\n

Dal\u0161\u00ed den jsem jel hned z r\u00e1na s mamkou do nemocnice, kde jsme byli s Molly t\u00e9m\u011b\u0159 cel\u00fd den. Mollyin stav se na\u0161t\u011bst\u00ed nezhor\u0161oval a dokto\u0159i \u0159ekli, \u017ee by ji mo\u017en\u00e1 mohli za dva dny pustit dom\u016f. Byli jsme \u0161\u0165astn\u00ed. Cht\u011bl jsem zaj\u00edt je\u0161t\u011b za Brianem, ale kdy\u017e jsem si uv\u011bdomil, \u017ee mus\u00edm ps\u00e1t tu esej, vyka\u0161lal jsem se na to. Po t\u00e9 vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed pr\u00e1ci jsem ulehl do postele a spal jako d\u0159evo.<\/p>\n

Sed\u011bl jsem na louce uprost\u0159ed ni\u010deho. Slunce se op\u00edralo do m\u00e9 poko\u017eky a kr\u00e1sn\u011b h\u0159\u00e1lo. Byla to ta sam\u00e1 louka jako posledn\u011b, a\u017e na to, \u017ee tentokr\u00e1t nebyla noc. Hned jsem si vzpomn\u011bl na to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed stvo\u0159en\u00ed. Na Billa. Rozhl\u00e9dnu se po louce, ale n\u00e1hle mi n\u011bkdo zezadu p\u0159ikryje o\u010di. Hned podle ledov\u00e9 sametov\u00e9 poko\u017eky pozn\u00e1m, kdo to je.<\/em><\/div>\n

„Bille,“ usm\u011bju se. Vezmu ho za ruce a sund\u00e1m si je z o\u010d\u00ed. Zaklon\u00edm hlavu, abych na n\u011bj vid\u011bl. Trochu p\u0159imhou\u0159\u00edm o\u010di a nakr\u010d\u00edm nos, jeliko\u017e mi slun\u00ed\u010dko sv\u00edt\u00ed do obli\u010deje.<\/em><\/div>\n
„U\u017e jsem se b\u00e1l, \u017ee nep\u0159ijde\u0161,“ usm\u011bje se a obejde m\u011b. Sedne si naproti mn\u011b.<\/em><\/div>\n
„Myslel jsem, \u017ee u\u017e t\u011b neuvid\u00edm,“ oplat\u00edm mu \u00fasm\u011bv a p\u0159isednu si a\u017e k n\u011bmu.<\/em><\/div>\n
Sladce se ucul\u00ed. „Ale vid\u00ed\u0161 m\u011b. Mohl bys m\u011b v\u00eddat vlastn\u011b i \u010dast\u011bji.“<\/em><\/div>\n
„Jo?“ zasm\u011bju se a vezmu ho za ruku. Kdy\u017e sv\u00edtilo slunce a vid\u011bl jsem jeho \u00fasm\u011bv, n\u00e1hle jsem se s n\u00edm c\u00edtil tak bezpe\u010dn\u011b. „Chci ti pod\u011bkovat za tu hv\u011bzdu. Opravdu se mi to p\u0159\u00e1n\u00ed splnilo.“<\/em><\/div>\n
„Ano, ale to bys musel cht\u00edt,“ tro\u0161ku k\u00e1rav\u011b se na m\u011b koukne. „V\u00e1\u017en\u011b? Jak\u00e9, pokud ho sm\u00edm v\u011bd\u011bt?“<\/em><\/div>\n
„P\u0159\u00e1l jsem si, aby bylo moj\u00ed sest\u0159i\u010dce l\u00edp a ono se to v\u00e1\u017en\u011b vyplnilo,“ usm\u011bju se \u0161\u0165astn\u011b.<\/em><\/div>\n
„Tak to jsem moc r\u00e1d,“ usm\u011bje se. Jeho \u00fasm\u011bv je tak up\u0159\u00edmn\u00fd a h\u0159ejiv\u00fd. B\u00e1l jsem se ho, ale tentokr\u00e1t ne. Vid\u00edm ho u\u017e podruh\u00e9, u\u017e ho zn\u00e1m a neubl\u00ed\u017eil mi. Nav\u00edc mi splnil p\u0159\u00e1n\u00ed. P\u0159ipad\u00e1 mi, jako bych ho znal roky.<\/em><\/div>\n
„N\u011bkdy bych si p\u0159\u00e1l, abys byl skute\u010dn\u00fd. Mohli bychom takhle spolu sed\u011bt v parku a sledovat lidi kolem,“ zad\u00edv\u00e1m se do jeho \u010dokol\u00e1d.<\/em><\/div>\n
„Tak si to p\u0159ej,“ vydechne.<\/em><\/div>\n
„Nem\u00e1me \u017e\u00e1dnou hv\u011bzdu,“ pousm\u011bju se trochu posmutn\u011ble. „Je den, tak\u017ee ani \u017e\u00e1dnou nese\u017eeneme.“<\/em><\/div>\n
„Zav\u0159i o\u010di, hned te\u010f,“ po\u0161ept\u00e1 tajemn\u011b a pohlad\u00ed m\u011b po tv\u00e1\u0159i. „Nepodv\u00e1d\u011bj,“ upozorn\u00ed m\u011b je\u0161t\u011b se sm\u00edchem. Jen se zasm\u011bju a poslu\u0161n\u011b zav\u0159u o\u010di. \u010cek\u00e1m, co se bude d\u00edt.<\/p>\n

„U\u017e m\u016f\u017ee\u0161,“ po\u0161ept\u00e1 po chvilce. V\u0161ude je tma, je noc a nad n\u00e1mi zase sv\u00edt\u00ed hv\u011bzdy. Bill u\u017e mi zase jednu drobnou hv\u011bzdi\u010dku pod\u00e1v\u00e1. „Nejde to takhle po\u0159\u00e1d. Je t\u0159eba\u2026 aby ses tro\u0161ku s\u00e1m sna\u017eil,“ po\u0161ept\u00e1 a pod\u00e1 mi ji. „Ale pro dne\u0161ek\u2026“ odml\u010d\u00ed se a koukne se mi hluboko do o\u010d\u00ed, „\u2026je tv\u00e1.“<\/em><\/div>\n

„Te\u010f u\u017e p\u0159ece \u017e\u00e1dn\u00fd nebudu pot\u0159ebovat, kdy\u017e t\u011b budu v\u00eddat i mimo sny, ne?“ usm\u011bju se a p\u0159evezmu si hv\u011bzdu.<\/em><\/div>\n
„To nen\u00ed tak lehk\u00e9,“ posad\u00ed se zase naproti mn\u011b. „Ale s\u00e1m uvid\u00ed\u0161.“ St\u00e1hnu obo\u010d\u00ed a prohl\u00e9dnu si hv\u011bzdu. Dneska se chov\u00e1 n\u011bjak divn\u011b. Naposledy byl tak mil\u00fd, ale tentokr\u00e1t je\u2026 odta\u017eit\u00fd. Posmutn\u00edm a za\u010dnu hv\u011bzdu v ruk\u00e1ch hladit.<\/em><\/div>\n
„Ne, nebu\u010f smutn\u00fd. Bude to dobr\u00e9, v\u011b\u0159 tomu,“ \u0161eptne \u010dernovl\u00e1sek. „Sm\u00edm t\u011b obejmout?“<\/em><\/div>\n
„Nejsem smutn\u00fd. Jenom\u2026 mi p\u0159ipad\u00e1\u0161 n\u011bjak\u00fd odta\u017eit\u00fd,“ p\u0159izn\u00e1m se sklopenou hlavou. Pot\u00e9 si zopakuji v duchu druhou \u010d\u00e1st toho, co \u0159ekl. Zda m\u011b sm\u00ed obejmout? Vzhl\u00e9dnu k n\u011bmu.<\/p>\n

Chce\u0161 m\u011b obejmout?“<\/em><\/div>\n

„Je to m\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed,“ stydliv\u011b p\u0159ik\u00fdvne, „ne, nejsem odta\u017eit\u00fd,“ zakrout\u00ed hlavou. Jeho p\u0159\u00e1n\u00ed\u2026<\/em><\/div>\n
„Dob\u0159e,“ usm\u011bju se. P\u0159i\u0161oupnu se a\u017e k n\u011bmu a nemotorn\u011b ho obejmu kolem pasu. Je studen\u00fd. Ovine mi pa\u017ee kolem krku a vydechne. Byl p\u0159\u00edtuln\u00fd, vinul se ke mn\u011b jako \u0161t\u011bn\u011b. L\u00edbilo se mi to. Pokr\u010d\u00edm nohu, abychom k sob\u011b mohli b\u00fdt bl\u00ed\u017e. Op\u0159u si hlavu o jeho ruku a usm\u011bju se.<\/em><\/div>\n
„Jsi tak rozp\u00e1len\u00fd,“ broukne a op\u0159e si lehce hlavu. Tro\u0161ku stisk povol\u00ed a p\u0159isedne si bl\u00ed\u017e.<\/em><\/div>\n
„Nejsem. Ty jsi \u0161\u00edlen\u011b ledov\u00fd,“ \u0161eptnu pobaven\u011b. Pohlad\u00edm ho po z\u00e1dech. Stud\u00ed m\u011b i p\u0159es l\u00e1tku.<\/em><\/div>\n
„Jen tro\u0161ku,“ broukne. „Chodil bys se mnou v\u00e1\u017en\u011b do parku, kdybych byl skute\u010dn\u00fd?“<\/em><\/div>\n
„Chodil bych s tebou kamkoliv. Je mi s tebou hezky,“ ujist\u00edm ho. Poodt\u00e1hnu se od n\u011bj a vezmu si hv\u011bzdu do dlan\u00ed. Chci to ud\u011blat. Ud\u011bl\u00e1m to. Zav\u0159u o\u010di. „P\u0159eju si, aby byl Bill skute\u010dn\u00fd.“ Celou dobu m\u011b sleduje s pootev\u0159en\u00fdmi rty. A\u017e pak se usm\u011bje.<\/em><\/div>\n
„M\u011bl bys\u2026 m\u011b r\u00e1d?“ \u0159ekne zv\u00eddav\u011b.<\/em><\/div>\n
„M\u011bl bych. Moc,“ usm\u011bju se a odlo\u017e\u00edm hv\u011bzdu na zem.<\/em><\/div>\n
Pohlad\u00ed m\u011b po tv\u00e1\u0159i a p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed se ke mn\u011b. „Chci, abys m\u011b m\u011bl r\u00e1d.“<\/em><\/div>\n
„M\u00e1m t\u011b r\u00e1d. Ale kdybys byl skute\u010dn\u00fd, m\u011bl bych mnohem v\u00edc. Nebyl by to jenom sen,“ po\u0161ept\u00e1m, p\u0159i\u010dem\u017e se mu d\u00edv\u00e1m do o\u010d\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Ale tohle nen\u00ed sen, tohle bude pravda,“ p\u0159iv\u0159e o\u010di a vecpe se mi znovu do n\u00e1ru\u010de.<\/em><\/div>\n
„K\u00e9\u017e by\u2026“ vydechnu a polo\u017e\u00edm si hlavu na jeho rameno.<\/p>\n

„Pro\u010d jsi cht\u011bl, abych byl Bill?“ zept\u00e1 se po chvilce ticha. Zcela nech\u00e1pu jeho ot\u00e1zku.<\/em><\/div>\n

„Necht\u011bl jsem to. \u0158ekls, \u017ee se tak jmenuje\u0161,“ odt\u00e1hnu se, abych se na n\u011bj pod\u00edval.<\/em><\/div>\n
„P\u0159edur\u010dil sis m\u011b, v\u0161echno,“ usm\u011bje se.<\/em><\/div>\n
„O tom nic nev\u00edm,“ zavrt\u00edm hlavou. Zamysl\u00edm se.<\/em> Bill\u2026 Bill\u2026 Hmmm\u2026 „Kdy\u017e jsem byl mal\u00fd, m\u011bl jsem ply\u0161ov\u00e9ho medv\u00eddka, kter\u00e9ho mi dal t\u00e1ta. Jmenoval se Bill. Mysl\u00ed\u0161, \u017ee\u2026“<\/em> Je opravdu mo\u017en\u00e9, aby se jm\u00e9no m\u00e9ho ply\u0161ov\u00e9ho medv\u00eddka – na kter\u00e9ho si sotva vzpom\u00edn\u00e1m – prom\u00edtlo do m\u00fdch sn\u016f?<\/em><\/div>\n
„Nemus\u00ed to s t\u00edm m\u00edt nic spole\u010dn\u00e9ho. To ty sis p\u0159\u00e1l, abych takhle vypadal, takov\u00fd byl. Jen moje vlastnosti jsou dan\u00e9 mnou. Ale u\u017e se nezm\u011bn\u00edm,“ \u0161ept\u00e1 ti\u0161e, jako by to bylo tajemstv\u00ed. „L\u00edb\u00edm se ti?“<\/em><\/div>\n
„Jako povahov\u011b nebo fyzicky?“ povyt\u00e1hnu zv\u011bdav\u011b obo\u010d\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Oboje.“<\/em><\/div>\n
„Oboje,“ usm\u011bju se.<\/em><\/div>\n
„Opravdu?“ ucul\u00ed se. Vyniknou mu lehk\u00e9 dol\u00ed\u010dky v tv\u00e1\u0159\u00edch.<\/em><\/div>\n
„Jo,“ zasm\u011bju se.<\/em> Je to m\u016fj sen, j\u00e1 si ho vymyslel. Pochopiteln\u011b, \u017ee se mi l\u00edb\u00ed a \u017ee je gay, kdy\u017e j\u00e1 jsem taky.<\/em><\/div>\n
„To jsem moc r\u00e1d,“ usm\u011bje se a d\u00e1 mi drobnou pusinku na tv\u00e1\u0159. Oplat\u00edm mu ji, a pot\u00e9 se p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00edm k jeho rt\u016fm. Lehce se o n\u011b ot\u0159u. N\u00e1hle usly\u0161\u00edm zvonit bud\u00edk. Bezmocn\u011b vydechnu. Je\u0161t\u011b se nechci vzbudit.<\/em><\/div>\n
„Tomi,“ zaslechnu ho je\u0161t\u011b, jak t\u00e9m\u011b\u0159 zak\u0148u\u010d\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Nap\u0159\u00ed\u0161t\u011b si vezmi plavky. Budeme plavat,“ zavol\u00e1m je\u0161t\u011b.<\/em> Pot\u00e9 u\u017e se probud\u00edm.<\/p>\n

„B-I-L-L,“ \u0159\u00edk\u00e1m si v duchu, p\u0159i\u010dem\u017e si \u010dm\u00e1r\u00e1m do bloku. Vezmu si fixu a za\u010dnu si jm\u00e9no zv\u00fdraz\u0148ovat. R\u016fzn\u011b ho zdob\u00edm.<\/div>\n

„\u2026jedn\u00e1 se hlavn\u011b o to, v jak\u00e9 situaci dojde k agresi. Uznejte sami, \u017ee n\u011bkdy je lep\u0161\u00ed fyzick\u00e1 agrese.“ Brian si tam n\u011bco mele u tabule. Naklon\u00edm hlavu a po\u0159\u00e1dn\u011b obt\u00e1hnu p\u00edsmeno B. Povystr\u010d\u00edm jazyk a za\u010dnu ho st\u00ednovat tak, aby m\u011blo 3D efekt.<\/div>\n
„Zapi\u0161te si v\u0161ech p\u011bt druh\u016f agrese\u2026 V\u010detn\u011b t\u00e9 gramofonov\u00e9 desky.“ Dneska Briana vypou\u0161t\u00edm. Nem\u00e1m n\u00e1ladu si n\u011bco ps\u00e1t, nato\u017e se u\u010dit. Vezmu dal\u0161\u00ed fixu a za\u010dnu si obtahovat p\u00edsmeno I. U\u017e se t\u011b\u0161\u00edm, a\u017e si ve\u010der lehnu a znovu budu s Billem. Snad ho dnes zase uvid\u00edm\u2026<\/em><\/div>\n
„Zapi\u0161te si\u2026 to,“ zastav\u00ed se Brian u m\u00e9 lavice. P\u0159estanu si \u010dm\u00e1rat a vzhl\u00e9dnu k n\u011bmu. Nic ne\u0159eknu a zase si za\u010dnu kreslit. Nem\u00e1m n\u00e1ladu si to ps\u00e1t. On mi ale ten pap\u00edr vyrve. Nech\u00e1pav\u011b se na n\u011bj pod\u00edv\u00e1m.<\/div>\n
„Napi\u0161te si to,“ proced\u00ed skrz zuby. Ty vole, o co mu jde?<\/em><\/div>\n
„Nem\u00e1m d\u016fvod si to ps\u00e1t. Um\u00edm to,“ pokr\u010d\u00edm rameny. Vezmu si dal\u0161\u00ed pap\u00edr a op\u011bt si za\u010dnu malovat. Kdy\u017e nasrat, tak po\u0159\u00e1dn\u011b. M\u00e1m chu\u0165 si kreslit.<\/em><\/div>\n
„Fajn, je to va\u0161e v\u011bc,“ na\u0161pul\u00ed na\u0161tvan\u011b rty a rozejde se ode m\u011b ke kated\u0159e. Jen se za n\u00edm pod\u00edv\u00e1m a zavrt\u00edm hlavou.<\/p>\n

Ben do m\u011b kopne. Sto\u010d\u00edm k n\u011bmu pohled.<\/div>\n

„Hej, co je Wernerovi?“ zept\u00e1 se ti\u0161e a zvedne pobaven\u011b obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Co j\u00e1 v\u00edm. Asi se \u0161patn\u011b vyspal. Nebo mu do\u0161la viagra,“ pokr\u010d\u00edm rameny. Ben se za\u010dne \u0161\u00edlen\u011b sm\u00e1t na celou t\u0159\u00eddu. Polo\u017e\u00edm si hlavu na lavici a p\u0159id\u00e1m se k n\u011bmu. J\u00e1 v\u00edm ze v\u0161ech nejl\u00edp, \u017ee on viagru rozhodn\u011b nepot\u0159ebuje. A nikdo tady z t\u011bch lid\u00ed o na\u0161em vztahu nic nev\u00ed. Ani Ben. Proto je lep\u0161\u00ed se takhle chovat. Nikdo nebude m\u00edt podez\u0159en\u00ed.<\/em> Brian si n\u00e1s oba prohl\u00e9dne a odka\u0161le si.<\/div>\n
„P\u00e1nov\u00e9, jestli je v\u00e1m n\u011bco k sm\u00edchu, r\u00e1d se o to s v\u00e1mi pod\u011bl\u00edm,“ zalo\u017e\u00ed si ruce na hrudi.<\/div>\n
„Kdybys to v\u011bd\u011bl\u2026“ \u0161eptnu si a Ben se za\u010dne sm\u00e1t je\u0161t\u011b v\u00edc. „To nic, pane profesore. Benovi jen hrabe.“<\/div>\n
„Kaulitzi, v\u00e1m tak\u00e9,“ koukne se na m\u011b naprosto v\u00e1\u017en\u011b.<\/div>\n
„Nejsp\u00ed\u0161,“ pokr\u010d\u00edm rameny. Usm\u011bju se a rad\u011bji sklon\u00edm pohled k bloku. Otev\u0159u si \u010derven\u00fd lih\u00e1\u010d a za\u010dnu si \u010dm\u00e1rat. Brian si n\u00e1s rad\u011bji u\u017e nev\u0161\u00edm\u00e1.<\/p>\n

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne TOM „Bo\u017ee, tohle bylo tak\u2026 \u00fa\u017easn\u00fd. Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e jsi ve mn\u011b\u2026“ vzdychnu a unaven\u011b si polo\u017e\u00edm hlavu na jeho hol\u00e9 rameno. Pohlad\u00edm ho po svalnat\u00e9 pa\u017ei a zav\u0159u spokojen\u011b o\u010di. „Poka\u017ed\u00e9 je to \u00fa\u017easn\u00fd,“ usm\u011bje se tro\u0161ku<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[479],"tags":[],"class_list":["post-7206","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-novel-of-dreams-my-dream"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7206","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7206"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7206\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7206"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7206"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7206"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}