{"id":7213,"date":"2011-12-26T16:00:00","date_gmt":"2011-12-26T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7194"},"modified":"2011-12-26T16:00:00","modified_gmt":"2011-12-26T15:00:00","slug":"someone-like-you-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/12\/26\/someone-like-you-3\/","title":{"rendered":"Someone like you 3."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Bill se Toma dr\u017eel jako kl\u00ed\u0161t\u011b a v duchu se modlil, aby ten pekeln\u00fd stroj ji\u017e kone\u010dn\u011b zastavil. Nejeli dlouho, nebylo to mo\u017en\u00e1 ani deset minut, ale Billovi to p\u0159ipadalo jako cel\u00e1 v\u011b\u010dnost.<\/div>\n
Ve chv\u00edli, kdy Tom kone\u010dn\u011b zastavil, vyst\u0159elil ze sedadla, prudce zalapal po dechu a m\u00edrn\u011b se zapot\u00e1cel. Sna\u017eil se uklidnit. Rychle si sundal p\u0159ilbu a ze v\u0161ech sil se sna\u017eil potla\u010dit p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed astmatick\u00fd z\u00e1chvat, ale \u010d\u00edm v\u00edce se sna\u017eil, t\u00edm hor\u0161\u00ed to bylo. Zhluboka d\u00fdchal a p\u0159esto, jako by mu do plic neproudil kysl\u00edk. Za\u010d\u00ednal se dusit.<\/div>\n
„Neku\u0159\u00e1ku?“ Tom, kter\u00fd si do t\u00e9 chv\u00edle d\u00edky rachotu, poch\u00e1zej\u00edc\u00edho ze \u010dty\u0159kolky, ni\u010deho nev\u0161iml, se oto\u010dil na Billa, aby se jej zeptal, zdali se mu ta j\u00edzda l\u00edbila. Jakmile v\u0161ak spat\u0159il Billa, pomalounku klesaj\u00edc\u00edho na kolena v z\u00e1chvatu ka\u0161le a lap\u00e1n\u00ed po dechu, zastavil se pro n\u011bj snad cel\u00fd sv\u011bt. Vyd\u011b\u0161en\u00fdm pohledem sledoval Billovy modraj\u00edc\u00ed rty a pr\u00e1v\u011b ty mu odpov\u011bd\u011bly na jeho nevy\u0159\u010denou ot\u00e1zku. U\u017e nem\u011blo smysl hr\u00e1t si na cool kluka se \u0161ibalsk\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
Nep\u0159em\u00fd\u0161lel ani vte\u0159inu nad t\u00edm, co by m\u011bl vlastn\u011b d\u011blat. Ve stavu jak\u00e9si paniky slezl ze \u010dty\u0159kolky a p\u0159ib\u011bhl k Billovi.<\/p>\n

„Bo\u017ee, Bille,“ vzal jeho tv\u00e1\u0159 vzp\u00ednaj\u00edc\u00ed se nedostatku kysl\u00edku do dlan\u00ed a vyd\u011b\u0161en\u00fdm pohledem se vpil do jeho n\u00e1dhern\u00fdch o\u010d\u00ed. Bill nemohl mluvit, dlan\u00ed se v\u0161ak po\u0159\u00e1d ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b dob\u00fdval do drobn\u00e9 kapsi\u010dky na sv\u00e9 bund\u011b, kterou v z\u00e1chvatu du\u0161en\u00ed nedok\u00e1zal otev\u0159\u00edt. Tom rychle rozepnul drobn\u00fd knofl\u00edk a vyt\u00e1hl malou b\u00edlou v\u011bc, kterou Bill v tu chv\u00edli tolik pot\u0159eboval.<\/div>\n

„Tady,“ za\u0161eptal, rychle mu ji p\u0159ilo\u017eil ke rt\u016fm a Bill si ji vlo\u017eil do \u00fast dob\u0159e nau\u010den\u00fdm zp\u016fsobem. Stiskl, zhluboka se nadechl a p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka. Trvalo je\u0161t\u011b n\u011bkolik dlouh\u00fdch vte\u0159in, ne\u017e se jeho dech dostal do norm\u00e1ln\u00ed frekvence. Naposled stiskl sprej, je\u0161t\u011b jednou se zhluboka nadechl a pot\u00e9 opatrn\u011b otev\u0159el o\u010di.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Tome?“ za\u0161eptal, jakmile jej spat\u0159il sto\u010den\u00e9ho v klub\u00ed\u010dku, s hlavou v dlan\u00edch. Zhluboka d\u00fdchal, a hned na prvn\u00ed pohled bylo jasn\u00e9, \u017ee se t\u0159ese.<\/div>\n
„Tome,“ za\u0161eptal Bill je\u0161t\u011b jednou a zlehka se dotkl kone\u010dky prst\u016f Tomova ramene. Ve chv\u00edli, kdy se jej dotkl, Tom nev\u011bdomky ucukl. I p\u0159es l\u00e1tku tri\u010dka jej ten dotek p\u0159\u00edmo p\u00e1lil, a to nebylo dobr\u00fdm znamen\u00edm.<\/div>\n
„Pro\u010d jsi mi ne\u0159ekl, \u017ee jsi astmatik?! Pro\u010d jsi mi to v\u0161echno ne\u0159ekl?! Ty\u2026 mohl ses udusit. Mohl jsi mi tady um\u0159\u00edt a v\u0161echno by to byla jenom m\u00e1 vina,“ zvedl hlavu a o\u010dima, ve kter\u00fdch se je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d ukr\u00fdval neskute\u010dn\u00fd strach, se zad\u00edval hluboce do t\u011bch Billov\u00fdch a Bill jeho pohled beze slova op\u011btoval.<\/div>\n
Tom m\u011bl pravdu. Byl si v\u011bdom sv\u00e9 chyby, a p\u0159esto nedok\u00e1zal promluvit a p\u0159iznat si, \u017ee mu to m\u011bl skute\u010dn\u011b \u0159\u00edct. Nedok\u00e1zal otev\u0159\u00edt pusu a vyslovit jedin\u00e9 sl\u016fvko, proto\u017ee mu v tom zabr\u00e1nil Tom\u016fv pohled. \u0158\u00edk\u00e1 se, \u017ee v \u017eivot\u011b \u010dlov\u011bka b\u00fdv\u00e1 jenom n\u011bkolik takov\u00fdch chvil, kdy \u00fapln\u011b zapomene na sv\u011bt kolem sebe a naplno se odd\u00e1 sv\u00fdm vnit\u0159n\u00edm pocit\u016fm, a pro Billa byla pr\u00e1v\u011b tato chvilka jednou z nich.<\/p>\n

D\u00edvali se na sebe dlouho.<\/div>\n

Billovi to p\u0159i\u0161lo t\u00e9m\u011b\u0159 jako v\u011b\u010dnost a ve chv\u00edli, kdy Tom odvr\u00e1til sv\u016fj smutn\u00fd pohled, m\u011bl nutk\u00e1n\u00ed tichounce jej poprosit o to, zdali by se na n\u011bj nemohl je\u0161t\u011b kr\u00e1tkou chvilku d\u00edvat. Nic tak kr\u00e1sn\u00e9ho jako pohled, kter\u00fd mu Tom v\u011bnoval, je\u0161t\u011b nikdy p\u0159edt\u00edm nevid\u011bl.<\/div>\n
„Kdybych to v\u011bd\u011bl, nikdy bych t\u011b na tu \u010dty\u0159kolku nedonutil nasednout. Cht\u011bl jsem ti jenom pomoct. \u0158\u00edkals mi, \u017ee m\u00e1\u0161 z Andrease strach, a tak jsem si myslel, \u017ee ti pom\u016f\u017eu. A j\u00e1 t\u011b m\u00e1lem zabil,“ pevn\u011b stiskl rty a op\u011bt slo\u017eil tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed. Nikdy neb\u00fdval p\u0159ecitliv\u011bl\u00fd a rozplakat jej dok\u00e1zalo skute\u010dn\u011b jenom m\u00e1lo v\u011bc\u00ed, ale u\u017e jenom p\u0159i pomy\u0161len\u00ed na to, \u017ee by se Billovi n\u011bco stalo, mu do pl\u00e1\u010de rozhodn\u011b bylo. A nejhor\u0161\u00ed na tom v\u0161em bylo, \u017ee mu na Billovi z\u00e1le\u017eelo. Za\u010d\u00ednal jej m\u00edt r\u00e1d a necht\u011bl, aby si o n\u011bm myslel n\u011bco \u0161patn\u00e9ho, tak jako cel\u00e1 Andreasova rodina, pro kterou znamenal jenom zbyte\u010dnou p\u0159\u00edt\u011b\u017e.<\/p>\n

Ve chv\u00edli, kdy na sv\u00fdch prstech uc\u00edtil h\u0159ejiv\u00fd dotek t\u011bch Billov\u00fdch, p\u0159ekvapen\u011b zvedl tv\u00e1\u0159 a pohl\u00e9dl na n\u011bj.<\/div>\n

Opravdu se mu ten kluk nezd\u00e1l? Opravdu byl u n\u011bj a sledoval jeho tv\u00e1\u0159 n\u011b\u017en\u00fdm pohledem?<\/div>\n
„U\u017e dost, Tome. U\u017e nechci sly\u0161et \u017e\u00e1dn\u00e9 dal\u0161\u00ed obvi\u0148ov\u00e1n\u00ed. Nic z toho, co jsi \u0159ekl, nen\u00ed pravda. M\u011bl jsem ti to \u0159\u00edct. Kdybys znal pravdu, nic z tohohle se nemuselo st\u00e1t,“ smutn\u011b se pousm\u00e1l, a dla\u0148, ve kter\u00e9 do t\u00e9 chv\u00edle sv\u00edral Tomovu, opatrn\u011b spustil dol\u016f.<\/div>\n
„B\u00e1l jsem se, Bille. Je\u0161t\u011b nikdy v \u017eivot\u011b jsem nec\u00edtil takov\u00fd strach jako pr\u00e1v\u011b te\u010f,“ Tom se nerv\u00f3zn\u011b kousal do rtu a mezi prsty soustavn\u011b tiskl lem sv\u00e9ho tri\u010dka. D\u011blal to tak poka\u017ed\u00e9, kdy mu do\u0161la slova a byl skute\u010dn\u011b nerv\u00f3zn\u00ed. A p\u0159i pohledu na Billa se s n\u00edm d\u011blo jedno i druh\u00e9.<\/div>\n
„Tak\u00e9 jsem se b\u00e1l. D\u011bkuji za to, \u017ee jsi mi pomohl,“ sklonil tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Vyt\u00e1hnout tu malou b\u00edlou v\u011bci\u010dku byla mali\u010dkost,“ odpov\u011bd\u011bl t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed se smutn\u00fdm \u00fasm\u011bvem tak\u00e9 sklonil tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Zachr\u00e1nilo mi to \u017eivot. Kdybys u m\u011b nebyl, z\u0159ejm\u011b by to takhle nedopadlo,“ Bill sledoval Tomovu dla\u0148, kter\u00e1 se nach\u00e1zela jenom mali\u010dk\u00fd kousek od t\u00e9 jeho, a p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, zdali by bylo hloup\u00e9, kdy by se j\u00ed alespo\u0148 na malou chvilku dotkl. Jakmile si v\u0161ak vzpomn\u011bl na styl \u017eivota, po kter\u00e9m Tom tou\u017eil – nez\u00e1vazn\u00e9 u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed si s holkami a nekone\u010dn\u00e9 p\u00e1rty, uv\u011bdomil si, \u017ee by to z\u0159ejm\u011b hloup\u00e9 skute\u010dn\u011b bylo.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee se spolu te\u010f vyd\u00e1me na n\u00e1kupy a koup\u00edm ti n\u011bjakou nen\u00e1padnou kabelku, proto\u017ee to tvoje slo\u017eit\u00e9 zap\u00edn\u00e1n\u00ed kapes t\u011b jednou p\u0159iprav\u00ed o \u017eivot,“ uculil se a s pot\u011b\u0161en\u00edm sledoval Bill\u016fv vesel\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/p>\n

„P\u0159\u00ed\u0161t\u011b si d\u00e1m ur\u010dit\u011b v\u011bt\u0161\u00ed pozor. A pro jistotu p\u016fjdu dom\u016f p\u011b\u0161ky,“ jeho hlas p\u016fsobil skute\u010dn\u011b n\u011b\u017en\u011b a Tomovi se styl Billova mluven\u00ed skute\u010dn\u011b l\u00edbil. Kr\u00e1sn\u011b artikuloval, na ka\u017ed\u00e9 sl\u016fvko kladl jin\u00fd d\u016fraz a p\u0159i mluven\u00ed jeho rty vykon\u00e1valy r\u016fzn\u00e9 pohyby, kter\u00e9 jenom podtrhly jejich plnost.<\/div>\n

„P\u0159esto ti d\u011bkuji za to, \u017ee jsi m\u011b odvezl,“ pomalu vstal, opr\u00e1\u0161il si \u010dern\u00e9 kalhoty a s omluvn\u00fdm v\u00fdrazem podal Tomovi p\u0159ilbu, kterou ze sebe p\u0159\u00edmo strhl.<\/div>\n
„Jsi ur\u010dit\u011b v po\u0159\u00e1dku? Tak m\u011b napadlo, co kdybys je\u0161t\u011b dnes pustil to hled\u00e1n\u00ed pr\u00e1ce za hlavu? Cht\u011bl jsem t\u011b vz\u00edt na sn\u00eddani,“ roztr\u017eit\u011b se po\u0161kr\u00e1bal na hlav\u011b a vzal si od n\u011bj nab\u00edzenou p\u0159ilbu. V Billov\u011b bl\u00edzkosti se c\u00edtil skute\u010dn\u011b nesv\u016fj.<\/div>\n
„Ou,“ Bill p\u0159ekvapen\u011b pootev\u0159el rty. Ne\u010dekal to.<\/div>\n
„To je od tebe sice moc hezk\u00e9, ale nevzal jsem si s sebou \u017e\u00e1dn\u00e9 pen\u00edze. Krom toho jsem ji\u017e m\u011bl svou rann\u00ed d\u00e1vku k\u00e1vy, a ta je pro m\u011b mnohem d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e sn\u00eddan\u011b,“ dlan\u00ed si prot\u0159el tv\u00e1\u0159, popravil si tenkou bundi\u010dku a sna\u017eil se p\u0159ij\u00edt na zp\u016fsob, jak by se s n\u00edm m\u011bl rozlou\u010dit. Bylo to v\u0161ak mnohem komplikovan\u011bj\u0161\u00ed, zejm\u00e9na proto, \u017ee se s n\u00edm v\u016fbec lou\u010dit necht\u011bl.<\/div>\n
„Mohl bych j\u00edt s tebou. M\u00e1m tady n\u011bkolik zn\u00e1m\u00fdch, kte\u0159\u00ed by mohli o n\u011bjak\u00e9 t\u00e9 pr\u00e1ci v\u011bd\u011bt,“ Tom tak\u00e9 opatrn\u011b vstal, ob\u011b p\u0159ilby hodil do velik\u00e9 krabice, kter\u00e1 slou\u017eila jako kufr, pe\u010dliv\u011b ji zamkl a pot\u00e9 popo\u0161el op\u011bt k Billovi, kter\u00fd se na n\u011bj nep\u0159est\u00e1val usm\u00edvat.<\/div>\n
„To je a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 velik\u00e1 laskavost. Nev\u011b\u0159\u00edm, \u017ee za to nebude\u0161 nic cht\u00edt,“ vydechl se sv\u00e1div\u00fdm \u00fasm\u011bvem na rtech.<\/div>\n
„Jist\u011b\u017ee budu. P\u016fjdeme se pak spolu nasn\u00eddat. Plat\u00ed?“ oplatil Bill\u016fv \u00fasm\u011bv a nat\u00e1hl k \u010dernovlas\u00e9mu chlapci p\u0159ed sebou dla\u0148. Bill mu je\u0161t\u011b jednou pohl\u00e9dl hluboce do o\u010d\u00ed, ne\u017e vesele zavrt\u011bl hlavou a zlehka stiskl nab\u00edzenou dla\u0148 na znamen\u00ed souhlasu\u2026<\/p>\n

„Tak, co by sis dal?“ Tom se m\u011bkce zad\u00edval na chlapce p\u0159ed sebou a neubr\u00e1nil se \u00fasm\u011bvu p\u0159i pohledu na to, jak nerv\u00f3zn\u011b Bill p\u016fsobil. V tu chv\u00edli mu p\u0159ipomn\u011bl mal\u00e9ho chlapce. Neust\u00e1le se na d\u0159ev\u011bn\u00e9 \u017eidli vrt\u011bl, bezmocn\u00fdm pohledem sledoval ceny r\u016fzn\u00fdch pokrm\u016f a na samotn\u00e9 j\u00eddlo ani nepohl\u00e9dl.<\/div>\n

„Bille,“ Tomovo m\u011bkk\u00e9 osloven\u00ed jej na kr\u00e1tkou chvilku probralo z p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed nad t\u00edm, \u017ee sem nem\u011bl v\u016fbec chodit. V\u0161echno kolem n\u011bj bylo vkusn\u00e9 a skute\u010dn\u011b hezk\u00e9, ale j\u00eddlo se mu zd\u00e1lo a\u017e p\u0159edra\u017een\u00e9.<\/div>\n
„Skute\u010dn\u011b nem\u00e1m hlad, Tome. Je to a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 drah\u00e9 a j\u00e1 si n\u011bco takov\u00e9ho nem\u016f\u017eu dovolit,“ zavrt\u011bl hlavou, zav\u0159el j\u00eddeln\u00ed\u010dek a odlo\u017eil jej na st\u016fl.<\/div>\n
„Pozval jsem t\u011b. Nebude\u0161 muset platit,“ Tom se jej sna\u017eil uklidnit a op\u011bt mu nab\u00eddl fialov\u00fd j\u00eddeln\u00ed l\u00edstek, ale Bill si jej nevzal.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, ale\u2026 budu se c\u00edtit hloup\u011b. Po\u0159\u00e1d se budu c\u00edtit, jako bych ti n\u011bco dlu\u017eil, a to nechci. Zachr\u00e1nils mi \u017eivot, ob\u011bhal jsi se mnou cel\u00e9 m\u011bsto, co v\u00edc je\u0161t\u011b po tob\u011b m\u016f\u017eu cht\u00edt? Ud\u011blal jsi pro m\u011b a\u017e p\u0159\u00edli\u0161. T\u00e9m\u011b\u0159 se nezn\u00e1me a nechci ti b\u00fdt nic dlu\u017en\u00fd.“ Tom pobaven\u011b zavrt\u011bl hlavou a odlo\u017eil j\u00eddeln\u00ed\u010dek stranou. Ten kluk byl mnohem tvrdohlav\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e si myslel, a kdy\u017e si n\u011bco vzal do hlavy, bylo hodn\u011b t\u011b\u017ek\u00e9 p\u0159esv\u011bd\u010dit jej o opaku. P\u0159i pohledu do Billov\u00fdch divok\u00fdch o\u010d\u00ed, mu v\u0161ak ta tvrdohlavost p\u0159i\u0161la zvl\u00e1\u0161tn\u011b p\u0159ita\u017eliv\u00e1 a Tomovi najednou nez\u00e1le\u017eelo na tom, zdali spolu sn\u00eddali nebo ne. D\u016fle\u017eit\u00e9 pro n\u011bj bylo to, \u017ee byli spolu.<\/div>\n
„Jist\u011b\u017ee se zn\u00e1me. J\u00e1 jsem Tom a ty jsi Bill. Co jin\u00e9ho je\u0161t\u011b pot\u0159ebuje\u0161 v\u011bd\u011bt?“ pobaven\u011b pozvedl obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
Bill se zhluboka nadechl a chystal se odpov\u011bd\u011bt. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee m\u011bl i na tuto ot\u00e1zku hned n\u011bkolik argument\u016f, kdy\u017e si v\u0161ak uv\u011bdomil to, co Tom \u0159ekl, zasekl se a projel jeho tv\u00e1\u0159 p\u0159ekvapen\u00fdm pohledem.<\/p>\n

„\u0158ekl jsi mi jm\u00e9nem?“ za\u0161eptal.<\/div>\n

„Spletl jsem se,“ odpov\u011bd\u011bl Tom rychle a svou roztr\u017eitost se sna\u017eil maskovat sil\u00e1ck\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Nespletl. \u0158\u00edkal jsi mi tak i p\u0159edt\u00edm, akor\u00e1t jsem se nad t\u00edm nepozastavil. Ne\u0159\u00edkal jsi mi n\u00e1hodou, \u017ee nem\u00e1\u0161 pam\u011b\u0165 na jm\u00e9na a \u017ee to moje si ur\u010dit\u011b pamatovat nebude\u0161?“<\/div>\n
Tom napr\u00e1zdno pootev\u0159el rty a ze v\u0161ech sil se sna\u017eil vymyslet n\u011bco, \u010d\u00edm by jej odbyl, ale ne\u0161lo to. Necht\u011bl mu lh\u00e1t, a u\u017e v\u016fbec mu necht\u011bl d\u00e1l \u0159\u00edkat neku\u0159\u00e1ku. Byla to hnusn\u011b neosobn\u00ed a nelichotiv\u00e1 p\u0159ezd\u00edvka, a te\u010f kdy\u017e se nad t\u00edm tak zamyslel, p\u0159i\u0161lo mu ze sebe sam\u00e9ho \u0161patn\u011b. \u0158\u00edkal mu neku\u0159\u00e1ku, jako by se mu t\u00edm vysm\u00edval, a p\u0159itom byl on t\u00edm hloup\u00fdm a vysm\u00edvat by se mu m\u011bl Bill.<\/div>\n
„Jm\u00e9no kluka, kter\u00fd se ti m\u00e1lem udusil p\u0159ed o\u010dima, by sis i ty pamatoval dost dob\u0159e,“ vydechl nakonec v domn\u011bn\u00ed, \u017ee t\u00edm toto t\u00e9ma za\u017eehnal.<\/p>\n

„Pro\u010d to d\u011bl\u00e1\u0161?“ Bill prol\u00e9tl jeho tv\u00e1\u0159 smutn\u00fdm pohledem a zklaman\u011b stiskl rty. Z\u0159ejm\u011b se v Tomovi spletl. Myslel si, \u017ee by bylo fajn, kdyby byli p\u0159\u00e1tel\u00e9, ale Tom z\u0159ejm\u011b o jeho p\u0159\u00e1telstv\u00ed nest\u00e1l.<\/div>\n

„D\u011bl\u00e1m co?“ Tom nena\u0161el tolik odvahy, aby se mu zad\u00edval do tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„D\u011bl\u00e1\u0161 ze sebe n\u011bco, co nejsi. Nechce\u0161 projevit svou lidskou str\u00e1nku, po\u0159\u00e1d ze sebe d\u011bl\u00e1\u0161 bezstarostn\u00fdho fraj\u00edrka, kter\u00e9mu na ni\u010dem nez\u00e1le\u017e\u00ed, l\u017ee\u0161 jenom proto, aby ses vyhnul zbyte\u010dn\u00fdm ot\u00e1zk\u00e1m. Pro\u010d?“ Bill na n\u011bj necht\u011bl b\u00fdt zl\u00fd, ale nev\u011b\u0159il jeho odpov\u011bdi. R\u00e1no mu byl p\u0159ece oporou. Skute\u010dn\u011b mu pomohl, dr\u017eel mu u pusy jeho sprej tak dlouho, dokud Bill neza\u010dal op\u011bt klidn\u011b d\u00fdchat a pak se m\u00e1lem rozplakal. Pro\u010d se najednou choval \u00fapln\u011b jinak?<\/div>\n
„To nev\u00edm,“ v tu chv\u00edli se ani s\u00e1m v sob\u011b nevyznal. Bill v n\u011bm rozpoutal p\u0159\u00edmo bou\u0159i a Tom netu\u0161il, jak by se z n\u00ed m\u011bl dostat. Necht\u011bl c\u00edtit to, co za\u010d\u00ednal c\u00edtit. Necht\u011bl se v Billov\u011b bl\u00edzkosti chv\u011bt a t\u0159\u00e1st, p\u0159esn\u011b jako i v tuto chv\u00edli.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 mi na tob\u011b malinko z\u00e1le\u017e\u00ed, a proto se chov\u00e1m jako \u00fapln\u00fd bl\u00e1zen,“ p\u00edpl tich\u00fdm hl\u00e1skem a nesm\u011ble zvedl tv\u00e1\u0159. Jejich pohledy se setkali a dlouho tvo\u0159ili souvisl\u00fd celek. Tom jakoby se t\u00edm Billovi omlouval za to, jak o\u0161kliv\u011b jej po celou dobu naz\u00fdval a Bill mu sv\u00fdm pohledem t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b odpustil.<\/div>\n
S jemn\u00fdm \u00fasm\u011bvem na rtech sklouzl o\u010dima na j\u00eddeln\u00ed l\u00edstek, vzal jej mezi prsty a odlo\u017eil jej stranou.<\/div>\n
„D\u00e1m si wafle,“ za\u0161eptal n\u011bkolik slov, kter\u00e9 Tomovi vz\u00e1p\u011bt\u00ed vykouzlily n\u011b\u017en\u00fd \u00fasm\u011bv na rtech.<\/div>\n
Tak\u017ee z\u0159ejm\u011b p\u0159eci jen nebyl tak tvrdohlav\u00fd, jak si myslel\u2026<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Bill se Toma dr\u017eel jako kl\u00ed\u0161t\u011b a v duchu se modlil, aby ten pekeln\u00fd stroj ji\u017e kone\u010dn\u011b zastavil. Nejeli dlouho, nebylo to mo\u017en\u00e1 ani deset minut, ale Billovi to p\u0159ipadalo jako cel\u00e1 v\u011b\u010dnost. Ve chv\u00edli, kdy Tom kone\u010dn\u011b zastavil, vyst\u0159elil<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[474],"tags":[],"class_list":["post-7213","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-someone-like-you"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7213","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7213"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7213\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7213"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7213"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7213"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}