{"id":7228,"date":"2011-12-24T14:00:00","date_gmt":"2011-12-24T13:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7209"},"modified":"2011-12-24T14:00:00","modified_gmt":"2011-12-24T13:00:00","slug":"zeiten-andern-dich-22","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/12\/24\/zeiten-andern-dich-22\/","title":{"rendered":"Zeiten \u00e4ndern dich 22."},"content":{"rendered":"
autor: Mintam<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/em><\/div>\n
\n

„Zeiten \u00e4ndern Dich Junge ob du willst, oder nicht glaub mir das hier ist kein Film\u2026“
Sko\u010d\u00edm okam\u017eit\u011b po jeho telefonu a pod\u00edv\u00e1m se na displej. Jasn\u011b blikaj\u00edc\u00ed jm\u00e9no Andy mi rychle do mozku vy\u0161le informaci, kter\u00e1 m\u016fj prst donut\u00ed hovor vym\u00e1\u010dknout, a t\u00edm telefon uti\u0161it. Polo\u017e\u00edm telefon zp\u00e1tky na st\u016fl a pod\u00edv\u00e1m se na Toma. Na rozd\u00edl od Mal\u00e9 d\u00e1my to s n\u00edm ani nehlo. A douf\u00e1m, \u017ee jsem pr\u00e1v\u011b ud\u011blal dob\u0159e. Stejn\u011b bych nem\u011bl na v\u00fdb\u011br. Co bych mu asi tak m\u011bl \u0159\u00edct? U telefonu Bill?<\/p>\n

Kdy\u017e r\u00e1no zaslechnu bud\u00edk m\u00e9ho telefonu, m\u00e1m pocit, \u017ee jsem o\u010di nezav\u0159el ani na chv\u00edli. Tak rychle, jak moje t\u011blo po r\u00e1nu zvl\u00e1dne, mobil vypnu a polo\u017e\u00edm hlavu zp\u00e1tky. Pak se ale opatrn\u011b oto\u010d\u00edm k pel\u00ed\u0161ku Mal\u00e9 d\u00e1my, jako bych t\u00edm cht\u011bl odd\u00e1lit pohled na dal\u0161\u00ed osobu v tomhle prostoru. Jenom\u017ee pel\u00ed\u0161ek je pr\u00e1zdn\u00fd, a tak jsem nucen se rozhl\u00e9dnout po cel\u00e9 m\u00edstnosti. Spat\u0159\u00edm ji u bot, jak op\u011bt \u017ev\u00fdk\u00e1 tkani\u010dky. Tomovy tkani\u010dky.<\/p>\n

S pousm\u00e1n\u00edm odkryju deku a dojdu si pro ni. Koukne na mne vy\u010d\u00edtav\u00fdm pohledem a j\u00e1 ji jen pohlad\u00edm, kdy\u017e u\u017e m\u016fj pohled zabloud\u00ed na postel. Jeho poloha se od ve\u010dera nezm\u011bnila. Lehce zdvihaj\u00edc\u00ed se hrudn\u00edk mi nazna\u010d\u00ed, a z\u00e1rove\u0148 m\u011b uklidn\u00ed, \u017ee Tom d\u00fdch\u00e1.
Jednou, kdy\u017e p\u0159i\u0161el dom\u016f skoro r\u00e1no opilej Gordon, mi mamka, kter\u00e1 odch\u00e1zela do pr\u00e1ce, dala za \u00fakol ho hl\u00eddat. N\u011bjak mi neup\u0159esnila, pro\u010d \u017ee ho m\u00e1m hl\u00eddat, ale kdy\u017e Gordon za\u010dal ka\u0161lat a mn\u011b dle jeho v\u00fdrazu do\u0161lo, \u017ee bude zvracet, do\u0161la mi i skute\u010dnost, \u017ee by se mohl udusit.
Pamatuju si taky, \u017ee se jeho opilosti mamka sice sm\u00e1la, kdy\u017e mne p\u0159i\u0161la vzbudit, zda bych na n\u011bj dohl\u00e9dl, ale p\u0159esto jsem j\u00ed z tv\u00e1\u0159e \u010detl, \u017ee m\u00e1 starost. V tu dobu mi je\u0161t\u011b Gordon tolik nep\u0159irostl k srdci, ale j\u00ed ano. Nicm\u00e9n\u011b od t\u011bch dob, co mne pou\u010dila vlastn\u00ed zku\u0161enost, m\u00e1m z opilosti vlastn\u011b respekt.
A takovou starost, jakou jsem do t\u00e9 zku\u0161enosti nem\u011bl s Gordonem, m\u00e1m naopak dvakr\u00e1t tak velkou te\u010f s Tomem. Nev\u00edm, co to ve mn\u011b zp\u016fsobuje, ale je to tam. Nejrad\u011bji bych nad n\u00edm te\u010f takhle st\u00e1l, ne\u017e se vzbud\u00ed.<\/div>\n

\n
Je osm hodin, a Mal\u00e1 d\u00e1ma se mi nerv\u00f3zn\u011b vrt\u00ed v n\u00e1ru\u010d\u00ed. Mus\u00ed m\u00edt hlad. Vylezu s n\u00ed tedy potichou\u010dku ven, a za chvilku u\u017e cel\u00e1 spokojen\u00e1 vrt\u00ed oc\u00e1skem u pln\u00e9 misky. M\u011bl bych tohle prov\u00e9st u v\u0161ech pejsk\u016f tady, ale nejd\u0159\u00edve se rozhodnu, \u017ee na doporu\u010den\u00ed babi\u010dky nav\u0161t\u00edv\u00edm tu m\u00edstn\u00ed pek\u00e1rnu pobl\u00ed\u017e, kter\u00e1 m\u00e1 otev\u0159eno i v ned\u011bli, a\u010d asi jen dv\u011b hodiny.
Babi\u010dka mi sice iniciativn\u011b dala s sebou sn\u00eddani, a jsem j\u00ed za jej\u00ed ochotu moc vd\u011b\u010dn\u00fd, ale r\u00e1no jsem n\u011bkdy vyb\u00edrav\u00fd. A mus\u00edm s\u00e1m sob\u011b p\u0159iznat i fakt, \u017ee to d\u011bl\u00e1m trochu kv\u016fli Tomovi.
Kv\u016fli ran\u00ed hygien\u011b je\u0161t\u011b mus\u00edm vl\u00e9zt dovnit\u0159. Popravd\u011b to v tomto dome\u010dku vypad\u00e1, jako kdyby tady pan\u00ed Helga bydlela. A\u017e na to, \u017ee tu nen\u00ed sprcha, tak mi p\u0159ijde, \u017ee jako bydlen\u00ed by to slou\u017eit klidn\u011b mohlo. Je tu v\u0161e. Ani velk\u00e9 to tu nen\u00ed, ale pro jednoho akor\u00e1t.
Vyprost\u00edm se ze sv\u00e9ho zamy\u0161len\u00ed, a bez dal\u0161\u00edho ohl\u00ed\u017een\u00ed do \u010dtvrt hodiny vch\u00e1z\u00edm do branky \u00fatulku s ji\u017e pln\u00fdm pytl\u00edkem \u010derstv\u00e9ho a je\u0161t\u011b trochu vla\u017en\u00e9ho pe\u010diva a d\u017eemu.<\/p>\n

Kdy\u017e se mi po chvilce poda\u0159\u00ed nal\u00e9zt schovanou Malou d\u00e1mu, vyd\u00e1m se kone\u010dn\u011b odlo\u017eit ten pytl\u00edk s pe\u010divem. Vejdu s opatrnost\u00ed op\u011bt dovnit\u0159, a kdy\u017e zjist\u00edm, \u017ee situace tady z\u016fstala nem\u011bnn\u00e1, jen d\u00e1m pytl\u00edk na st\u016fl, pod\u00edv\u00e1m se na displej jeho telefonu, zda ho ji\u017e nesh\u00e1n\u00ed jeho mamka, a proto\u017ee Mal\u00e1 d\u00e1ma mezit\u00edm proklouzne za mnou, op\u011btovn\u011b ji sbal\u00edm a vyd\u00e1m se pracovat.<\/p>\n

Utekla u\u017e dal\u0161\u00ed hodina, a m\u016fj \u017ealudek za\u010dne hlasit\u011b uva\u017eovat o sv\u00e9 pr\u00e1zdnot\u011b. Na minutu zauva\u017euji, zda bych ho t\u0159eba nem\u011bl j\u00edt vzbudit, ale okam\u017eit\u011b tu my\u0161lenku zavrhnu.
„Zlat\u00ed\u010dko, nelez mu tam, ty u\u017e jsi jedla,“ s \u00fasm\u011bvem pok\u00e1r\u00e1m Malou d\u00e1mu, vyl\u00e1k\u00e1m ji ven z klece Montyho a zav\u0159u. P\u0159i\u017eene se Ellie a za\u010dne Malou d\u00e1mu proh\u00e1n\u011bt po v\u00fdb\u011bhu. Oto\u010d\u00edm se po nich s \u00fasm\u011bvem a p\u0159ejdu k dal\u0161\u00ed kleci. „Ahojky, ty u\u017e m\u00e1\u0161 taky ur\u010dit\u011b hlad, vi\u010f?“ usm\u011bji se jen na Grep\u00edka, kter\u00fd se choul\u00ed v kout\u011b sv\u00e9 klece. M\u00e1 nehezk\u00fd vztah k lidem kv\u016fli sv\u00fdm p\u0159ede\u0161l\u00fdm majitel\u016fm, a nepoda\u0159ilo se to u n\u011bho je\u0161t\u011b odbourat. V\u011b\u0159\u00edm ale, \u017ee se to brzo odbour\u00e1, u\u017e jen proto\u017ee m\u00e1 tak rozko\u0161n\u00e9 jm\u00e9no. Lidi jsou holt rozmanit\u00ed, co se t\u00fd\u010de jmen pro sv\u00e9 mil\u00e1\u010dky, akor\u00e1t nev\u00edm, zda p\u0159i\u0161el tenhle ke sv\u00e9mu jm\u00e9nu z l\u00e1sky majitel\u016f. Pokud ano, tak se jejich l\u00e1ska na n\u011bm moc nepoznamenala. Tyrani. Tihle lid\u00e9 by nem\u011bli m\u00edt d\u011bti, ani zv\u00ed\u0159ata.<\/p>\n

Rychle ob\u011bhnu v\u0161echny klece, co mi zb\u00fdvaj\u00ed, a rozhodnu se dal\u0161\u00ed pr\u00e1ci nechat na dobu, a\u017e budu najeden\u00fd. Malou d\u00e1mu nech\u00e1m pob\u00edhat a vysvl\u00e9knu se z mikiny. Je kr\u00e1sn\u011b a k poledni za\u010d\u00edn\u00e1 b\u00fdt u\u017e teplo, tak\u017ee kdy\u017e vlezu do dome\u010dku, nech\u00e1m za sebou \u0161kv\u00edru ve dve\u0159\u00edch, aby sem prostoupil \u010derstv\u00fd vzduch.
Dojdu ke stolu a nat\u00e1hnu se ke sk\u0159\u00ed\u0148ce pro skleni\u010dku. Zbo\u017e\u0148uji \u010dern\u00fd \u010daj, ale vzbudit Toma konvic\u00ed se mi v\u00e1\u017en\u011b nechce, tak\u017ee se spokoj\u00edm zat\u00edm s l\u00e1hv\u00ed vody. Nev\u00edm, zda se d\u00e1 pit\u00ed nal\u00e9vat potichu, ale jestli\u017ee ano, jsem prvn\u00edm rekordmanem v obrovsky vynalo\u017een\u00e9m \u00fasil\u00ed na tich\u00e9 proveden\u00ed t\u00e9to \u010dinnosti.<\/p>\n

„P\u0159ijde mi to, jako v t\u00e9 poh\u00e1dce, jak princ, kdy\u017e se s tou svou vyvolenou neshodl, \u0159ekl, aby ode\u0161la a odnesla si ze z\u00e1mku, co je j\u00ed nejcenn\u011bj\u0161\u00ed. A r\u00e1no se on probudil u n\u00ed v chalup\u011b.“
Je\u0161t\u011b \u017ee jsem pr\u00e1v\u011b p\u0159estal vodu nal\u00e9vat, proto\u017ee bych ji te\u010f jistojist\u011b vylil, jak jsem m\u00edrn\u011b vylek\u00e1n. Pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bj. M\u00e1 otev\u0159en\u00e9 t\u00e9m\u011b\u0159 ob\u011b o\u010di, a ne\u010diteln\u00fd v\u00fdraz ve tv\u00e1\u0159i. „U\u017e jsi vzh\u016fru,“ je jedin\u00e9, co p\u0159i prvn\u00edm pohledu vypust\u00edm. Kr\u00e1tce na to si ale uv\u011bdom\u00edm, co \u0159\u00edkal, a mus\u00edm se usm\u00e1t. „J\u00e1 t\u011b na rozd\u00edl od n\u00ed neunesl, \u0161el jsi s\u00e1m. Jedin\u00fd, co m\u00e1\u0161 nejsp\u00ed\u0161 podobn\u00e9ho s t\u00edm princem, \u017ee jste to podstoupili nev\u011bdom\u011b.“
Tom se pousm\u011bje, prot\u00e1hne a pomalu posad\u00ed. „Nev\u00edm jak princ, ale j\u00e1 si n\u00e1hodou n\u011bco pamatuju.“
„No rozhodn\u011b jsi tak v\u010dera nevypadal.“
„N\u00e1hodou si pamatuju, \u017ee jsem odj\u00ed\u017ed\u011bl z domova. A taky \u017ee jsem potkal tebe,“ s m\u00edrn\u00fdm \u00fasm\u011bvem o\u010di zas zav\u0159e, a p\u0159ilo\u017e\u00ed si dlan\u011b na obli\u010dej.
„Ano, rozhodn\u011b v\u00ed\u0161 v\u00edce ne\u017e princ. Je ti dob\u0159e? Na\u0161el bych tady ur\u010dit\u011b n\u011bco na hlavu, nebo tak.“
Tom zt\u011b\u017eka vydechne a sp\u00ed\u0161e o m\u011b pohledem jen zavad\u00ed. „To je v pohod\u011b, nemus\u00ed\u0161 to d\u011blat.“
„Ne, m\u011bl bys aspo\u0148 n\u011bco vyp\u00edt,“ natahuju se u\u017e po druh\u00e9 skleni\u010dce. „A zavolat sv\u00fdm rodi\u010d\u016fm. Sl\u00edbil jsem v\u010dera tv\u00e9 mamce, \u017ee to ud\u011bl\u00e1\u0161 hned, jak bude\u0161 schopn\u00fd.“<\/p>\n

Tom se m\u00edrn\u011b narovn\u00e1, up\u0159e na mne pohled a pozvedne obo\u010d\u00ed. „Ty si s n\u00ed mluvil?“
„M\u011bla o tebe strach, neust\u00e1le ti volala, necht\u011bl jsem j\u00ed nechat v nejistot\u011b,“ \u0159eknu trochu opatrn\u011b, proto\u017ee nev\u00edm, co z jeho pohledu vy\u010d\u00edst. Naleju do druh\u00e9 skleni\u010dky vodu a postav\u00edm ji k n\u011bmu.
Vydechne, promne si obli\u010dej a ujme se skleni\u010dky. „D\u00edky,“ \u0159ekne, kdy\u017e se napije.
Mus\u00edm potla\u010dit p\u0159ekvapenost v sob\u011b, proto\u017ee sly\u0161et od n\u011bho slovo d\u00edky je opravdu neobvykl\u00e9. Respektive m\u00e1m tu \u010dest sly\u0161et to od n\u011bho v\u016fbec poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b, a proto je to pro mne tak nov\u00e9, a\u017e m\u00edrn\u011b \u0161okuj\u00edc\u00ed.
Najednou nev\u00edm, co bych \u0159ekl, a jsem tak trochu i nejist\u00fd kv\u016fli reakci na ten telefon\u00e1t, a proto si nerv\u00f3zn\u011b promnu prsty. A jako bych byl podv\u011bdom\u011b p\u0159ivolal n\u011bjakou pomoc na ticho, \u0161kv\u00edrou ve dve\u0159\u00edch se prot\u00e1hne Mal\u00e1 d\u00e1ma, bez del\u0161\u00edho rozm\u00fd\u0161len\u00ed vysko\u010d\u00ed na n\u00edzkou postel a ob\u011bhne Toma. Ten se po n\u00ed jen pohledem o\u017eene s \u00fasm\u011bvem, kdy\u017e se ale ona o n\u011bho jen ot\u0159e a rozhodne se zase sko\u010dit na zem. To se j\u00ed nepoda\u0159\u00ed. Vychyt\u00e1 to toti\u017e \u0161patn\u011b a jako m\u00edsto dopadu si vybere Tomovu botu, kam ov\u0161em zapadne. S jej\u00ed miminkovskou velikost\u00ed to nen\u00ed nic p\u0159ekvapuj\u00edc\u00edho, a kdy\u017e s nespokojen\u00fdm zavr\u010den\u00edm vykoukne jej\u00ed hlavi\u010dka, za\u010dnu se sm\u00e1t, stejn\u011b jako Tom. Ona se ale jen ubl\u00ed\u017een\u011b ot\u0159epe, dost ne\u0161ikovn\u011b z boty vysko\u010d\u00ed a \u017eene si to zase ven.<\/p>\n

„Pat\u0159\u00ed tob\u011b?“
„Zat\u00edm bydl\u00ed tady v \u00fatulku, ale jsem rozhodnutej, \u017ee ji odsud vysvobod\u00edm,“ \u0159eknu s \u00fasm\u011bvem a nato\u010d\u00edm do konvice vodu. „Chce\u0161 \u010daj? Mysl\u00edm, \u017ee bych tu na\u0161el i kafe.“
„Ne, d\u00edky.“
Tak jo, Bille, tohle vyd\u00fdch\u00e1\u0161. Druh\u00e9 d\u00edky b\u011bhem p\u011bti minut. „Ok,“ pokr\u010d\u00edm rameny a konvici zapnu. <\/div>\n

„Zavol\u00e1m dom\u016f, abys m\u011bl pocit zadostiu\u010din\u011bn\u00ed,“ pousm\u011bje se a nat\u00e1hne po sv\u00e9m telefonu. Necht\u011bl jsem sice, aby to pochopil takhle, ale nechci ho o n\u011b\u010dem jin\u00e9m p\u0159esv\u011bd\u010dovat, a proto mu na to jen k\u00fdvnu a posad\u00edm se. \u010cekal bych, \u017ee bude cht\u00edt telefonovat mimo m\u016fj dosah, ale on z\u016fstane sed\u011bt, a ne\u017e o sob\u011b stihne d\u00e1t druh\u00e1 strana v\u011bd\u011bt, op\u0159e se s v\u00fddechem tak, aby vid\u011bl z okna, kam okam\u017eit\u011b up\u0159e sv\u016fj pohled. „Ahoj.“<\/p>\n

Vynad\u00e1m si, \u017ee ho sleduji, a a\u010d mne zasko\u010d\u00ed, \u017ee v\u0161e, co \u0159ekne, je jen jedno slovo, za\u010dnu se rad\u011bji v\u011bnovat p\u0159\u00edprav\u011b sv\u00e9ho \u010daje. Dovnit\u0159 vb\u011bhne op\u011bt Mal\u00e1 d\u00e1ma, kter\u00e1 m\u00e1 pro te\u010f jen jedin\u00fd c\u00edl, a to ten, \u017ee si mi sedne k noh\u00e1m a z\u016fstane na mne prosebn\u011b koukat. Vezmu si ji na kl\u00edn, z pytl\u00edku s pe\u010divem vyt\u00e1hnu m\u00e1slov\u00fd croissant, ulom\u00edm z n\u011bho mal\u00fd kousek a nab\u00eddnu j\u00ed ho. \u010cum\u00e1\u010dkem do n\u011bj nejd\u0159\u00edve str\u010d\u00ed, koukne se na mne, jako kdyby se cht\u011bla ujistit, \u017ee to mysl\u00edm v\u00e1\u017en\u011b, a teprve pak kousek roz\u017ev\u00fdk\u00e1.<\/p>\n

„Co? Mn\u011b je \u00fapln\u011b jedno, co on si mysl\u00ed. Andreas se m\u016f\u017ee j\u00edt vycpat pe\u0159\u00edm!“ zakrout\u00ed hlavou a pohled sto\u010d\u00ed na Malou d\u00e1mu. „No a co j\u00e1 m\u00e1m d\u011blat s t\u00edm, \u017ee… Hele, tohle nech na mn\u011b. Auto jsem nechal u Olivera, tak\u017ee si ho jen vyzvednu a p\u0159ijedu. A t\u00e1ta odj\u00ed\u017ed\u00ed a\u017e ve\u010der, s\u00e1m mi to \u0159\u00edkal, tak\u017ee se uvid\u00edme ve\u010der.“ Pohled nespou\u0161t\u00ed z Mal\u00e9 d\u00e1my, kter\u00e9 ten kousek nesta\u010dil, tak\u017ee za\u010dne koukat z croissantu na mne a zp\u011bt. S \u00fasm\u011bvem ji pohlad\u00edm a nat\u00e1hnu k n\u00ed dla\u0148 s dal\u0161\u00edm kouskem. Samoz\u0159ejm\u011b mi neuch\u00e1z\u00ed, jak\u00fdm t\u00f3nem Tom mluv\u00ed se svou mamkou, ale mus\u00edm z\u016fstat klidn\u00fd. A\u010d se mi to naprosto p\u0159\u00ed\u010d\u00ed, mus\u00edm varovat s\u00e1m sebe, \u017ee to nen\u00ed moje v\u011bc.
Konvice se vypne, tak\u017ee vstanu a moje miminko polo\u017e\u00edm na \u017eidli, abych si \u010daj zalil.
„Nechci se o tom bavit. Uvid\u00edme se ve\u010der,“ ozve se cvaknut\u00ed telefonu a pak u\u017e jen v\u00fddech Toma.<\/p>\n

autor: Mintam<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mintam „Zeiten \u00e4ndern Dich Junge ob du willst, oder nicht glaub mir das hier ist kein Film\u2026“Sko\u010d\u00edm okam\u017eit\u011b po jeho telefonu a pod\u00edv\u00e1m se na displej. Jasn\u011b blikaj\u00edc\u00ed jm\u00e9no Andy mi rychle do mozku vy\u0161le informaci, kter\u00e1 m\u016fj prst donut\u00ed hovor<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[462],"tags":[],"class_list":["post-7228","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-zeiten-andern-dich"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7228","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7228"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7228\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7228"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7228"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7228"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}