{"id":7230,"date":"2011-12-24T12:00:00","date_gmt":"2011-12-24T11:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7211"},"modified":"2011-12-24T12:00:00","modified_gmt":"2011-12-24T11:00:00","slug":"probud-se-jsou-vanoce","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/12\/24\/probud-se-jsou-vanoce\/","title":{"rendered":"Probu\u010f se, jsou V\u00e1noce!"},"content":{"rendered":"
autor: Reny Kaulitz & NikiTHa<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
Bill<\/strong>
Jdu pr\u00e1v\u011b z n\u00e1kup\u016f. Za dva t\u00fddny jsou V\u00e1noce, a tak jsem u\u017e byl nakoupit n\u011bjak\u00e9 d\u00e1rky. Jako ka\u017ed\u00fd rok budeme V\u00e1noce slavit s rodinou. Letos ale s Tomem nepro\u017eijeme V\u00e1noce jen jako brat\u0159i, ale jako p\u00e1r. Ano, miluji ho a on m\u011b.<\/div>\n
Dojdu dom\u016f a zav\u0159u za sebou dve\u0159e, sly\u0161\u00edm Toma v kuchyni. M\u00edsto pozdravu v\u0161ak za\u010dnu ka\u0161lat. U\u017e p\u00e1r dn\u00ed je mi tak trochu divn\u011b, ale mysl\u00edm, \u017ee to bude dobr\u00e9, nic to nen\u00ed.<\/p>\n

Tom<\/strong>
Pr\u00e1v\u011b jsem doma a d\u011bl\u00e1m svoj\u00ed l\u00e1sce ob\u011bd. Ano, svoj\u00ed l\u00e1sce, Billovi. D\u011bl\u00e1m mu jeho obl\u00edben\u00fd zape\u010den\u00fd brambory. Posledn\u00ed dobou mi ale d\u011bl\u00e1 starosti. Po\u0159\u00e1d ka\u0161le a posmrk\u00e1 5 balen\u00ed kapesn\u00ed\u010dk\u016f za den, to u\u017e nen\u00ed norm\u00e1ln\u00ed. Pr\u00e1v\u011b sly\u0161\u00edm kl\u00ed\u010de v z\u00e1mku, \u00e1\u00e1 moje l\u00e1ska se vr\u00e1tila.<\/div>\n

„Ahojky, zlato,“ k\u0159iknu z kuchyn\u011b. Zase ho sly\u0161\u00edm ka\u0161lat, no tak to a\u0165 \u010dek\u00e1, \u017ee ho budu cp\u00e1t pr\u00e1\u0161kama.<\/p>\n

Bill<\/strong>
Sna\u017e\u00edm se p\u0159estat, ale d\u00e1 mi to docela pr\u00e1ci. Nakonec to p\u0159ejde. M\u00e1m o\u010di pln\u00e9 slz, nemohl jsem se nadechnout. Kdy\u017e u\u017e je to dobr\u00e9, m\u016f\u017eu kone\u010dn\u011b pozdravit Toma.<\/div>\n

„Ahoj, mil\u00e1\u010dku!“ Jdu za n\u00edm do kuchyn\u011b a pol\u00edb\u00edm ho na tv\u00e1\u0159, nechci ho nakazit. „Copak to kucht\u00ed\u0161?“ usm\u011bju se a p\u0159ejdu k plotn\u011b.<\/p>\n

Tom<\/strong>
Usm\u011bju se na n\u011bj. „No tak zkus h\u00e1dat, je to tvoje obl\u00edben\u00e9 j\u00eddlo. A dal\u0161\u00ed tvoje obl\u00edben\u00e9 j\u00eddlo budou l\u00e9ky,“ zasm\u011bju se. „Ale fakt, bude\u0161 le\u017eet v posteli a l\u00e9\u010dit se, nechci, abys byl nemocn\u00fd, ano??“<\/p>\n<\/div>\n

\n
Bill<\/strong>
„Mmm… mysl\u00edm, \u017ee to jsou zape\u010den\u00e9 brambory. M\u0148am. Ale l\u00e9ky asi t\u011b\u017eko budou moje obl\u00edben\u00fd, nem\u016f\u017eu je ani cejtit. Je to svinstvo. A taky nechci cel\u00e9 dny prole\u017eet v posteli.“ Ud\u011bl\u00e1m na Toma ps\u00ed kuku\u010d, on moc dob\u0159e v\u00ed, jak nen\u00e1vid\u00edm pr\u00e1\u0161ky. V\u00edm, \u017ee to se mnou mysl\u00ed dob\u0159e, poka\u017ed\u00e9 to se mnou mysl\u00ed dob\u0159e, ale j\u00e1 nem\u016f\u017eu za to, \u017ee nen\u00e1vid\u00edm l\u00e9ky a \u017ee nevydr\u017e\u00edm le\u017eet v posteli a l\u00e9\u010dit se. A nemocn\u00fd u\u017e jsem, tak\u017ee…<\/p>\n

Tom<\/strong>
„A mysl\u00ed\u0161 spr\u00e1vn\u011b. No l\u00e1sko, mysl\u00edm, \u017ee nem\u00e1\u0161 na vybranou, v t\u00fd posteli bude\u0161, i kdybych t\u011b m\u011bl k n\u00ed p\u0159iv\u00e1zat, a bude\u0161 p\u00edt Febrisan, to je rozkaz. Je to dobrej \u010daj, a nav\u00edc ti pom\u016f\u017ee,“ kouk\u00e1m na n\u011bj neutr\u00e1ln\u00edm pohledem.<\/p>\n

Bill<\/strong>
Pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bj. Mysl\u00ed to smrteln\u011b v\u00e1\u017en\u011b. Jen si povzdechnu.<\/div>\n

„No jo, co mi zb\u00fdv\u00e1. Co \u0159ekne\u0161, to plat\u00ed. Asi m\u00e1\u0161 pravdu, Tom\u00ed. Budu hodn\u011b odpo\u010d\u00edvat a br\u00e1t v\u0161echny l\u00e9ky, co mi d\u00e1\u0161. T\u0159eba se opravdu d\u0159\u00edv uzdrav\u00edm, snad.“ Usm\u011bju se na n\u011bj a d\u00e1m mu je\u0161t\u011b jednu d\u011btskou pusinku na tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
Tom<\/strong>
„Tak se mi to l\u00edb\u00ed,“ usm\u011bju se. „A te\u010f si b\u011b\u017e d\u00e1t teplou spr\u0161ku a pak do hajan. P\u0159inesu ti ob\u011bd, ur\u010dit\u011b m\u00e1\u0161 po n\u00e1kupech hlad.“<\/div>\n
Bill<\/strong>
Jen mu k\u00fdvnu na souhlas a jdu si svl\u00e9knout bundu, rukavice, \u0161\u00e1lu atd. Pak se vyd\u00e1m do sprchy. Cestou m\u011b zase popadne z\u00e1chvat ka\u0161le, nem\u016f\u017eu se nadechnout. Posad\u00edm se na zem a op\u0159u se o ze\u010f. M\u00e1m pocit, \u017ee se ka\u017edou chv\u00edli udus\u00edm. Po chv\u00edli to ale op\u011bt samo od sebe p\u0159ejde. Zvednu se a jdu do t\u00e9 sprchy. Svl\u00e9knu se a pust\u00edm na sebe p\u0159\u00edjemn\u011b horkou vodu.<\/div>\n
Tom<\/strong>
Va\u0159\u00edm a hlavou mi po\u0159\u00e1d l\u00edtaj my\u0161lenky na ten jeho ka\u0161el. V\u017edy\u0165 to nen\u00ed norm\u00e1ln\u00ed, aby takhle \u010dlov\u011bk ka\u0161lal. N\u011bkdy je to, jako kdyby se dusil, fakt se o n\u011bj dost boj\u00edm, aby se mi neudusil.<\/p>\n

Bill<\/strong>
Osprchuju se, je to opravdu p\u0159\u00edjemn\u00e9. Sprchuju se asi p\u016fl hodiny. Pak si ale uv\u011bdom\u00edm, \u017ee mi bude zima, a\u017e p\u016fjdu ven, a u\u017e takhle jsem nastydl\u00fd. Vylezu ven a ot\u0159u se. Vezmu si na sebe \u010dist\u00e9 a hlavn\u011b tepl\u00e9 oble\u010den\u00ed, na chozen\u00ed v tri\u010dku m\u016f\u017eu zapomenout, i kdy\u017e m\u00e1me doma teplo. Tom kv\u016fli mn\u011b nech\u00e1v\u00e1 radi\u00e1tory v cel\u00e9m dom\u011b h\u0159\u00e1t naplno. Boj\u00ed se o m\u011b, j\u00e1 to v\u00edm. Ale je to podle m\u011b zbyte\u010dn\u00e9, ur\u010dit\u011b jsem jen nachlazen\u00fd, v\u017edy\u0165 p\u0159i n\u00e1kupech jsem potkal nejm\u00e9n\u011b stovku lid\u00ed, kte\u0159\u00ed ka\u0161lali stejn\u011b jako j\u00e1, mo\u017en\u00e1 i v\u00edc. Ale Tom u\u017e je prost\u011b takov\u00fd, m\u00e1 pocit, \u017ee m\u011b mus\u00ed chr\u00e1nit \u00fapln\u011b p\u0159ede v\u0161\u00edm, po\u0159\u00e1d jsem jeho mal\u00fd br\u00e1\u0161ka.<\/p>\n

Tom<\/strong>
Dova\u0159\u00edm a nand\u00e1m na tal\u00ed\u0159, vezmu ho a nesu mu to do pokoje. Sed\u00ed p\u011bkn\u011b na posteli op\u0159en\u00fd o pelest. Tak je hodn\u00fd, v\u00ed, \u017ee to s n\u00edm mysl\u00edm dob\u0159e. Pop\u0159eju mu dobrou chu\u0165 a pol\u00edb\u00edm ho na \u010delo.<\/div>\n

… O 2 t\u00fddny pozd\u011bji \u2026<\/p>\n

Bill<\/strong>
Je 20. prosince. Moje nemoc se po\u0159\u00e1d nelep\u0161\u00ed, naopak – je \u010d\u00edm d\u00e1l hor\u0161\u00ed. Te\u010f u\u017e to nen\u00ed jen oby\u010dejn\u00e9 nachlazen\u00ed. Na denn\u00edm po\u0159\u00e1dku jsou hore\u010dky, zimnice, bolesti hlavy, nevolnost, z\u00e1vrat\u011b, ob\u010das i k\u0159e\u010de. A taky neust\u00e1l\u00e1 \u00fanava. Po\u0159\u00e1d bych jen spal. Klidn\u011b prosp\u00edm i cel\u00fd den. Us\u00edn\u00e1m ka\u017edou chv\u00edli. Kdy\u017e se na chv\u00edli vzbud\u00edm a p\u0159ipad\u00e1m si odpo\u010dat\u011b, vydr\u017e\u00ed mi to maxim\u00e1ln\u011b hodinu. Pak se mi zase za\u010dnou zav\u00edrat o\u010di. Takov\u00e9 p\u0159\u00edznaky jsem m\u011bl naposledy jako d\u00edt\u011b, to jsem m\u011bl ov\u0161em ne\u0161tovice, ale te\u010f? V\u016fbec nev\u00edm, co mi je.<\/p>\n

Tom<\/strong>
U\u017e je 20. prosinec a Bill se je\u0161t\u011b neuzdravil. Po\u0159\u00e1d se to zhor\u0161uje, u\u017e nev\u00edm, jak mu pomoct, k doktorovi nechce, proto\u017ee se jich boj\u00ed, no tak j\u00e1 u\u017e fakt nev\u00edm, co d\u011blat. Stra\u0161n\u011b se o n\u011bj boj\u00edm. Pr\u00e1v\u011b Billovi d\u011bl\u00e1m he\u0159m\u00e1nkovej \u010daj, dod\u011bl\u00e1m ho a nesu mu ho do pokoje.<\/p>\n

Bill<\/strong>
Le\u017e\u00edm v posteli, jsem zabalen\u00fd do dvou dek, a je\u0161t\u011b zachumlan\u00fd pod pe\u0159inu a je mi neskute\u010dn\u00e1 zima. Usly\u0161\u00edm Toma, jak jde po schodech. Nese mi m\u016fj neobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed \u010daj\u00edk. Hned jak vstoup\u00ed do pokoje, provon\u00ed cel\u00fd pokoj he\u0159m\u00e1nek. Lehce se na n\u011bj usm\u011bju a pomalu se posad\u00edm. Pod\u00e1 mi hork\u00fd \u010daj, pomalu se napiju. „D\u011bkuju, Tom\u00ed.“<\/p>\n

Tom<\/strong>
Pod\u00e1m mu \u010daj\u00edk a usm\u011bju se. „Nem\u00e1\u0161 za\u010d, Bill\u00ed,“ pol\u00edb\u00edm ho na tv\u00e1\u0159i\u010dku, kterou m\u00e1 horkou jak ten \u010daj. Str\u010d\u00edm mu do podpa\u017e\u00ed teplom\u011br a \u010dek\u00e1m, prohl\u00ed\u017e\u00edm si ho.<\/p>\n

Bill<\/strong>
Oplat\u00edm mu \u00fasm\u011bv a piju. Nech\u00e1m si d\u00e1t teplom\u011br a d\u00edv\u00e1m se na n\u011bj. Chvilku \u010dek\u00e1m, a pak si teplom\u011br vynd\u00e1m a pod\u00e1m mu ho. Dopiju pomalu \u010daj a pr\u00e1zdn\u00fd hrne\u010dek mu pod\u00e1m. Lehnu si zp\u011bt do postele a zachuml\u00e1m se. U\u017e se mi zase chce sp\u00e1t. Tom to na mn\u011b pozn\u00e1, pohlad\u00ed m\u011b a pol\u00edb\u00ed na \u010delo. Chce j\u00edt pry\u010d. „Tom\u00ed, pros\u00edm, necho\u010f,“ nat\u00e1hnu k n\u011bmu ruku. Chci, aby tu byl se mnou.<\/p>\n

Tom<\/strong>
Vezmu si od n\u011bho teplom\u011br a kouknu na n\u011bj, zhroz\u00edm se. M\u00e1 teplotu 41, ale \u0159\u00edkat mu to rad\u0161i nebudu. Pod\u00e1 mi hrne\u010dek a j\u00e1 si ho vezmu. Pohlad\u00edm ho a pol\u00edb\u00edmm na \u010delo a u\u017e se chyst\u00e1m odej\u00edt, ale zastav\u00ed m\u011b, oto\u010d\u00edm se na n\u011bj. „Dob\u0159e, Bill\u00ed,“ p\u0159ijdu k n\u011bmu a vezmu ho za ru\u010dku.<\/p>\n

Bill<\/strong>
Spokojen\u011b se usm\u011bju, kdy\u017e mi pod\u00e1 svoji ruku. Zav\u0159u o\u010dka a sv\u00edr\u00e1m ji v t\u00e9 svoj\u00ed. Jsem tak r\u00e1d, \u017ee je u m\u011b. Pot\u0159ebuju b\u00fdt te\u010f po\u0159\u00e1d s n\u00edm, m\u00edv\u00e1m toti\u017e hodn\u011b \u010dasto deprese a nechci b\u00fdt s\u00e1m, je to pak toti\u017e je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed. Tolik jsem se na tyhle V\u00e1noce t\u011b\u0161il, m\u011bly b\u00fdt v\u00fdjime\u010dn\u00e9, dokonal\u00e9. M\u00edsto toho budu nejsp\u00ed\u0161 le\u017eet v posteli. A to ani nemluv\u00edm o tom, kdybych Tomiho nakazil, m\u011bl bych hrozn\u00e9 v\u00fd\u010ditky.<\/p>\n

Tom<\/strong>
Sed\u00edm u n\u011bho na posteli a kouk\u00e1m se na n\u011bj. Stra\u0161n\u011b m\u011b mrz\u00ed, jak se tr\u00e1p\u00ed, hodn\u011b to je na n\u011bm vid\u011bt. Nerad vid\u00edm, jak se takovej m\u016fj malinkatej and\u00edlek tr\u00e1p\u00ed, je to hrozn\u00fd, vid\u011bt sv\u00fdho mali\u010dk\u00fdho br\u00e1\u0161ku, jak se tr\u00e1p\u00ed a bojuje s nemoc\u00ed.<\/p>\n

Bill<\/strong>
Po chv\u00edli zase za\u010dnu us\u00ednat. Ale ne! J\u00e1 nechci, nechci zase prospat cel\u00fd den a o Tomovi jen sn\u00edt, kdy\u017e ho m\u00e1m vedle sebe, ale nev\u00edm o n\u011bm. Asi jsem zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, ale za\u010d\u00edn\u00e1m ten sp\u00e1nek nen\u00e1vid\u011bt, ub\u00edr\u00e1 mi p\u0159\u00edli\u0161 mnoho \u010dasu, kter\u00fd bych mohl tr\u00e1vit se svou l\u00e1skou! P\u0159\u00ed\u0161t\u011b se od Toma do postele zahnat nenech\u00e1m, budu vzh\u016fru a sp\u00e1t nep\u016fjdu. Kdy\u017e nebudu le\u017eet v tepl\u00e9 post\u00fdlce, mo\u017en\u00e1 m\u011b to span\u00ed nebude tak l\u00e1kat.<\/p>\n

Tom<\/strong>
Sed\u00edm u n\u011bho a kouk\u00e1m na n\u011bj, je tak n\u00e1dhern\u00fd a bohu\u017eel nemocn\u00fd. Stra\u0161n\u011b mi chyb\u00ed to na\u0161e mazlen\u00ed, dlouh\u00e9 l\u00edb\u00e1n\u00ed a nejv\u00edc mi chyb\u00ed jeho dokonal\u00e9, r\u016f\u017eov\u00e9 rt\u00edky, kter\u00e9 se na m\u011b sm\u011bj\u00ed, ale i mra\u010d\u00ed. Ach bo\u017ee, chyb\u00ed mi celej.<\/p>\n

Bill<\/strong>
Sp\u00edm a zd\u00e1 se mi o Tomovi: Mazl\u00edme se, l\u00edb\u00e1me, kolem n\u00e1s jsou zap\u00e1len\u00e9 vonn\u00e9 sv\u00ed\u010dky. Je to tak romantick\u00e9. A tomu v\u0161emu dod\u00e1v\u00e1 kouzlo i velk\u00fd v\u00e1no\u010dn\u00ed stromek, kter\u00fd stoj\u00ed v rohu m\u00edstnosti. Ze span\u00ed ob\u010das vydechnu Tomovo jm\u00e9no: „Tom\u00ed…“ On se p\u0159i tom na m\u011b v tom snu v\u017edycky tak n\u00e1dhern\u011b usm\u011bje, usm\u00edv\u00e1m se taky.<\/p>\n

Tom<\/strong>
Pozoruju ho, asi se mu zd\u00e1 n\u011bjakej kr\u00e1snej sen, proto\u017ee ob\u010das vydechne moje jm\u00e9no. V\u017edy kdy\u017e \u0159ekne moje jm\u00e9no, tak se instinktivn\u011b usm\u011bju.<\/p>\n

Bill<\/strong>
Kdy\u017e se probud\u00edm, do o\u010d\u00ed m\u011b ude\u0159\u00ed denn\u00ed sv\u011btlo. „To jsem zase spal a\u017e do r\u00e1na??“ pomysl\u00edm si. No nic, vstanu a jdu se pod\u00edvat, kde je Tom\u00ed. Usly\u0161\u00edm, jak chod\u00ed po kuchyni, asi d\u011bl\u00e1 sn\u00eddani… nebo, kouknu na hodiny. Hm, tak to nebude sn\u00eddan\u011b, ale u\u017e ob\u011bd. Spal jsem skoro do sam\u00e9ho poledne!<\/p>\n

Tom<\/strong>
Kdy\u017e jsem byl u Billa, tak jsem tam spolu s n\u00edm usnul, ale r\u00e1no jsem vstal a ud\u011blal si sn\u00eddani. Billovi jsem j\u00ed ned\u011blal, proto\u017ee nikdy nev\u00edm, kdy vstane. Bill nevstal ani v 11, tak jsem za\u010dal d\u011blat ob\u011bd a d\u011bl\u00e1m ho a\u017e dote\u010f. D\u011bl\u00e1m ku\u0159e se t\u0159emi druhy s\u00fdr\u016f a k tomu brambory.<\/p>\n

Bill<\/strong>
Usm\u011bju se, kdy\u017e z kuchyn\u011b uc\u00edt\u00edm kr\u00e1snou s\u00fdrovou v\u016fni. Jdu tam. Potichu na\u0161lapuju, aby si m\u011b Tom nev\u0161iml. Kdy\u017e u\u017e jsem skoro u n\u011bj, je po\u0159\u00e1d oto\u010den\u00fd z\u00e1dy ke mn\u011b a d\u00e1l se v\u011bnuje p\u0159\u00edprav\u011b ob\u011bda. Tak jak to m\u00e1m ve zvyku, zakryju mu rukama o\u010di a usm\u011bju se. Op\u0159u mu hlavu o rameno a kouk\u00e1m na n\u011bj.<\/p>\n

Tom<\/strong>
Va\u0159\u00edm a najednou mi n\u011bkdo zakryje o\u010dka, ten n\u011bkdo m\u00e1 dlouh\u00e9 prst\u00edky a jemn\u00e9 ruce, a ten n\u011bkdo je ur\u010dit\u011b Bill\u00ed. Zjist\u00edm to tak, \u017ee d\u00e1m ruce za sebe a tomu doty\u010dn\u00fdmu ohmat\u00e1m zade\u010dek, ud\u011bl\u00e1m to a zjist\u00edm, \u017ee je to doopravdy Bill\u00edk. „Ahojky, l\u00e1sko.“<\/p>\n

Bill<\/strong>
Usm\u011bju se nad t\u00edm. „Ahoj, Tom\u00ed. St\u00fdskalo se mi.“ P\u0159ijdu k n\u011bmu a obejmu ho. Pusinkuju mu tv\u00e1\u0159e a taky nos\u00edk, rt\u00edky ale rad\u011bji nech\u00e1m b\u00fdt. Nep\u0159eju si, aby musel za\u017e\u00edvat to, co j\u00e1, je to nep\u0159\u00edjemn\u00e9. Znovu vsaju v\u016fni s\u00fdra a ku\u0159ete. „Copak d\u011bl\u00e1\u0161 dobr\u00e9ho?“ usm\u011bju se na n\u011bj sladce.<\/p>\n

Tom<\/strong>
Usm\u011bju se. „Mn\u011b taky, my\u0161\u00e1\u010dku. D\u011bl\u00e1m ku\u0159e se t\u0159emi druhy s\u00fdr\u016f a brambory, douf\u00e1m, \u017ee ti to bude chutnat,“ usm\u011bju se na n\u011bj.<\/p>\n

Bill<\/strong>
Usm\u011bju se na n\u011bj znovu a zase ho d\u011btsky pol\u00edb\u00edm na tv\u00e1\u0159. „Od tebe mi chutn\u00e1 v\u0161echno. A co se t\u00fd\u010de va\u0159en\u00ed, mysl\u00edm, \u017ee se\u0161 nejlep\u0161\u00ed kucha\u0159 na sv\u011bt\u011b. No, mo\u017en\u00e1 mamka by t\u011b trumfla,“ zasm\u011bju se. V\u017edy\u0165 legrace mus\u00ed b\u00fdt. Jinak bych se z toho zbl\u00e1znil u\u017e docela. „Je\u0161t\u011b si sko\u010d\u00edm d\u00e1t sprchu, a hned se vr\u00e1t\u00edm ano?“<\/p>\n

Tom<\/strong>
Usm\u011bju se. „To jsem r\u00e1d, no a mysl\u00edm, \u017ee ta mamka by m\u011b fakt trumfla,“ zasm\u011bju se. „Dob\u0159e, ut\u00edkej a d\u00e1vej pozor,“ zasm\u011bju se. „A j\u00e1 ti zat\u00edm nand\u00e1m, okey?“<\/p>\n

Bill<\/strong>
K\u00fdvnu, a je\u0161t\u011b mu vl\u00edpnu jednu pusinku na nos\u00edk. Vezmu si v pokoji n\u011bjak\u00e9 \u010dist\u00e9 oble\u010den\u00ed a jdu do koupelny. Svl\u00e9knu si \u017eupan a py\u017e\u00e1mko a vlezu si do sprchy. Pust\u00edm na sebe teplou vodu a osprchuju se. Pak se po\u0159\u00e1dn\u011b ot\u0159u, p\u011bkn\u011b do sucha, a oble\u010du se. Op\u011bt tri\u010dko s dlouh\u00fdm ruk\u00e1vem a svetr. M\u00e1m sice rad\u011bji trika s kr\u00e1tk\u00fdm ruk\u00e1vem, ale te\u010f, kdy\u017e jsem nemocn\u00fd, to nechci riskovat, nechci t\u00fd nemoci pom\u00e1hat, j\u00e1 se j\u00ed chci zbavit. A nav\u00edc, Tom m\u011b rad\u011bji vid\u00ed teple oble\u010den\u00e9ho, jak u\u017e jsem se jednou zmi\u0148oval.<\/p>\n

Tom<\/strong>
Kdy\u017e mi l\u00edpne pusinku na nos, tak se zacul\u00edm jak deb\u00edlek. Nand\u00e1m n\u00e1m ob\u011bma j\u00eddlo a p\u0159iprav\u00edm ho na st\u016fl.<\/p>\n

Bill<\/strong>
Zam\u00ed\u0159\u00edm si to zase zp\u011bt do kuchyn\u011b za Tomem. P\u0159ijdu a usm\u011bju se na n\u011bj, pak ho obejmu a pol\u00edb\u00edm na tv\u00e1\u0159i\u010dku. Posad\u00edm se pomalu ke stolu a \u010dek\u00e1m na n\u011bj. Kdy\u017e si p\u0159isedne, pop\u0159eju mu dobrou chu\u0165 a pust\u00edm se do j\u00eddla. Je to vynikaj\u00edc\u00ed, \u0159\u00edkal jsem \u017ee Tom\u00ed je skv\u011blej kucha\u0159. Napiju se, Tom\u00ed mi ke v\u0161emu va\u0159\u00ed \u010daje. Mus\u00edm se nad t\u00edm pousm\u00e1t.<\/p>\n

Tom<\/strong>
Ne\u017e p\u0159ijde, tak to tam v\u0161echno p\u0159iprav\u00edm. Kdy\u017e p\u0159ijde, obejme m\u011b a pol\u00edb\u00ed na tv\u00e1\u0159, zase se usm\u011bju jak deb\u00edlek. Zasednem ke stolu, pop\u0159ejem si dobrou chu\u0165 a j\u00edme.<\/p>\n

Bill<\/strong>
Kdy\u017e to doj\u00edme, vezmu n\u00e1dob\u00ed a nesu ho ke d\u0159ezu. Chci tu b\u00fdt taky n\u011bco platn\u00fd, tak to aspo\u0148 umyju. Moment\u00e1ln\u011b mi nen\u00ed nejh\u016f\u0159 a dok\u00e1\u017eu se udr\u017eet na nohou a o\u010di udr\u017eet otev\u0159en\u00e9. Mus\u00edm toho vyu\u017e\u00edt a n\u011bco d\u011blat. P\u0159ece tu nebudu jen tak st\u00e1t, kdy\u017e se mi jednou za \u010das po\u0161t\u011bst\u00ed neb\u00fdt unaven\u00fd.<\/p>\n

Tom<\/strong>
Kdy\u017e doj\u00edme, tak jde umejt n\u00e1dob\u00ed. Dneska je n\u011bjakej aktivn\u00ed. „Bill\u00ed, to nemus\u00ed\u0161, j\u00e1 bych to umyl.“<\/p>\n

Bill<\/strong>
„Ne, Tom\u00ed, ud\u011bl\u00e1m to j\u00e1. Kone\u010dn\u011b se jednou nev\u00e1l\u00edm v posteli, tak ti chci taky s n\u011b\u010d\u00edm pomoct.“ Usm\u011bju se na n\u011bj, napust\u00edm si vodu a d\u00e1m tam jar. Za\u010dnu to m\u00fdt, jde mi to n\u011bjak p\u011bkn\u011b od ruky. Umyju to, ut\u0159u a nand\u00e1m do kredence. Pak p\u0159ejdu k Tomovi a zase mu d\u00e1m pusu na tv\u00e1\u0159. „A je to, Tom\u00ed,“ usm\u011bju se na n\u011bj.<\/p>\n

Tom<\/strong>
„Dob\u0159e, jak mysl\u00ed\u0161.“ Sed\u00edm na \u017eidli a kouk\u00e1m na n\u011bj. Kdy\u017e to domyje, p\u0159ijde ke mn\u011b a d\u00e1 mi pusinku na tv\u00e1\u0159. „Jsi moc \u0161ikovnej, ty m\u016fj \u0161ikulko,“ zasm\u011bju se.<\/p>\n

Bill<\/strong>
Taky se nad t\u00edm zasm\u011bju. Je v\u017edycky vtipnej. Dok\u00e1\u017ee m\u011b v\u017edy rozesm\u00e1t. Posad\u00edm se mu na kl\u00edn a p\u0159itul\u00edm se k n\u011bmu. Hrozn\u011b moc pot\u0159ebuju jeho bl\u00edzkost. Je mi s n\u00edm tak dob\u0159e. A kdy\u017e jsem vzh\u016fru, tak chci ka\u017edou chv\u00edli tr\u00e1vit s n\u00edm, proto\u017ee nev\u00edm, jak dlouho mi tahle \u010dilost vydr\u017e\u00ed. No, vzhledem k tomu, \u017ee u\u017e zase z\u00edv\u00e1m, tak moc dlouho asi ne. Achjo!<\/p>\n

… O n\u011bkolik dn\u00ed pozd\u011bji…<\/p>\n

Tom<\/strong>
U\u017e je 6 hodin, 24. prosince, co\u017e znamen\u00e1, \u017ee u\u017e jsou V\u00e1noce. A j\u00e1 se proch\u00e1z\u00edm venku a z\u00e1vid\u00edm lidem, co jsou se svou rodinou a koukaj\u00ed se na poh\u00e1dky, a to j\u00e1 nem\u016f\u017eu. Bill u\u017e sp\u00ed 2 dny a v\u016fbec ho nemohu vzbudit, stra\u0161n\u011b se o n\u011bj boj\u00edm. A vypad\u00e1 to, \u017ee leto\u0161n\u00ed V\u00e1noce budou na prd. Kdy\u017e se tak proch\u00e1z\u00edm parkem, tak si sednu na lavi\u010dku a kouk\u00e1m na nebesa, jsou kr\u00e1sn\u00e1 a sv\u00edt\u00ed mnoho hv\u011bzd, najednou vid\u00edm padat hv\u011bzdu, tak si p\u0159eju, aby se Bill uzdravil a mohl se mnou tr\u00e1vit V\u00e1noce. Po chvilce se zvednu a jdu dom\u016f.<\/p>\n

Bill<\/strong>
P\u0159ed 2 dny jsem za\u010dal b\u00fdt hrozn\u011b unaven\u00fd, v\u016fbec jsem neudr\u017eel hlavu. Us\u00ednal jsem pomalu ve stoje. Nav\u00edc mi bylo hrozn\u011b \u0161patn\u011b a motala se mi hlava. Tom se o m\u011b hrozn\u011b b\u00e1l, poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b snad i panika\u0159il. Okam\u017eit\u011b jsem usnul. A sp\u00edm dote\u010f. Neprobud\u00ed m\u011b v\u016fbec nic. Zdaj\u00ed se mi sny: kr\u00e1sn\u00e9 i d\u011bsiv\u00e9 a nem\u016f\u017eu se z nich probudit, jsem ve vlastn\u00edm sv\u011bt\u011b, ze kter\u00e9ho se nem\u016f\u017eu dostat.<\/p>\n

Tom<\/strong>
Jdu dom\u016f, n\u011bkte\u0159\u00ed lid\u00e9, co kolem m\u011b proch\u00e1zej\u00ed, se na m\u011b jen soucitn\u011b d\u00edvaj. U\u017e mi pomalu te\u010dou slzy, chci, aby se u\u017e kone\u010dn\u011b probudil a pro\u017eil se mnou V\u00e1noce. Asi po hodince p\u0159ijdu dom\u016f a zase je tu ticho. Jdu k Billovi, p\u0159ijdu k n\u011bmu a zase sp\u00ed. No nic, tak odejdu do ob\u00fdv\u00e1ku a d\u00edv\u00e1m se na TV. Po\u0159\u00e1d d\u00e1vaj n\u011bjak\u00fd poh\u00e1dky, kter\u00fd mi p\u0159ipom\u00ednaj na\u0161e d\u011btstv\u00ed. Ach bo\u017ee, u\u017e mi zase te\u010dou slzy.<\/p>\n

Bill<\/strong>
Zrovna se mi zd\u00e1 n\u00e1dhernej sen o mn\u011b a o Tomovi. Jsme spolu venku. Proch\u00e1z\u00edme ulicemi, kouk\u00e1me na hv\u011bzdy a prohl\u00ed\u017e\u00edme si v\u00e1no\u010dn\u00ed v\u00fdzdobu a sv\u011bt\u00fdlka v oknech. V\u017edycky jsme to milovali. Jako d\u011bti jsme rodi\u010de p\u0159emlouvali ka\u017ed\u00fd ve\u010der, aby s n\u00e1mi pro\u0161li m\u011bsto. Byli jsme nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed, kdy\u017e jsme vid\u011bli blikaj\u00edc\u00ed \u017e\u00e1rovi\u010dky, moc se n\u00e1m to l\u00edbilo. A z\u016fstalo n\u00e1m to do dne\u0161ka. V tom snu se s Tomem po\u0159\u00e1d pusinkujeme a hlad\u00edme a \u0161ept\u00e1me si kr\u00e1sn\u00e1 slov\u00ed\u010dka. Sly\u0161\u00edm ho, sly\u0161\u00edm ho, jak na m\u011b mluv\u00ed, mysl\u00edm si, \u017ee je to ve snu. Netu\u0161\u00edm, \u017ee sed\u00ed u moj\u00ed postele a dr\u017e\u00ed m\u011b za ruku.<\/p>\n

Tom<\/strong>
Asi po hodince kouk\u00e1n\u00ed jsem se \u0161el na n\u011bj pod\u00edvat. Po\u0159\u00e1d spink\u00e1 a asi se mu zd\u00e1 hezkej sen, proto\u017ee se po\u0159\u00e1d usm\u00edv\u00e1. Sednu si k n\u011bmu a chytnu ho za ruku. „Ach Bill\u00ed, k\u00e9\u017e by ses probral, p\u0159\u00e1l jsem si to, kdy\u017e padala hv\u011bzda. Pros\u00edm, prober se,“ \u0159eknu a ste\u010dou mi slzy.<\/p>\n

Bill<\/strong>
Sly\u0161\u00edm jeho hlas bl\u00ed\u017e a bl\u00ed\u017e. Je to tak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, tohle nem\u016f\u017ee b\u00fdt jen sen. Nikdy jsem ve snu nikoho nesly\u0161el tak jasn\u011b a z\u0159eteln\u011b. Rozezn\u00e1m ka\u017ed\u00e9 jeho slovo. Co\u017ee? M\u00e1m se probudit? \u0158\u00edk\u00e1, abych se probudil. Chv\u00edli v\u016fbec nech\u00e1pu. St\u00e1le sp\u00edm, ale u\u017e jen nap\u016fl. Za\u010d\u00edn\u00e1m se prob\u00edrat, uv\u011bdomuji si, co se d\u011bje. U\u017e c\u00edt\u00edm Tomovu ruku, kter\u00e1 sv\u00edr\u00e1 tu moji. U\u017e jsem pln\u011b p\u0159i sob\u011b, ale st\u00e1le m\u00e1m zav\u0159en\u00e9 o\u010di. „Tom\u00ed,“ p\u00edpnu ti\u0161e, sotva sly\u0161iteln\u011b.<\/p>\n

Tom<\/strong>
Slzy kapou \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm v\u00edc, u\u017e m\u00e1m mokrej ruk\u00e1v. „Bill\u00ed,“ \u0159eknu polohlasn\u011b. „Chci t\u011b u sebe,“ stisknu mu trochu v\u00edc ru\u010dku a pol\u00edb\u00edm ho na ni. Kouk\u00e1m na n\u011bj, chv\u011bjou se mu v\u00ed\u010dka, a najednou promluv\u00ed, sice ti\u0161e, ale sly\u0161el jsem ho. Bo\u017ee, j\u00e1 m\u00e1m tak velkou radost, \u017ee nev\u00edm, jak ji m\u00e1m vyj\u00e1d\u0159it. „Bill\u00ed, l\u00e1sko moje, probu\u010f se, \u0161\u00edpkov\u00e1 R\u016f\u017eenko, u\u017e je \u0160t\u011bdr\u00fd ve\u010der.“<\/p>\n

Bill<\/strong>
Pomalu otev\u00edr\u00e1m o\u010di. U\u017e jsem si jist\u00fd, \u017ee je u m\u011b, m\u016fj Tomi. Chci znovu spat\u0159it toho dokonal\u00e9ho \u010dlov\u00ed\u010dka, kter\u00e9ho tolik miluju, kter\u00fd je pro m\u011b v\u0161\u00edm. Ale nejen ve snu, na vlastn\u00ed o\u010di, po dlouh\u00e9 dob\u011b. Otev\u0159u o\u010di a kouk\u00e1m do jeho p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9, ale od slz sm\u00e1\u010den\u00e9 tv\u00e1\u0159e. „Tom\u00ed, ty jsi plakal?“ usm\u011bju se na n\u011bj. Mluv\u00edm hrozn\u011b potichu, ale v\u00edm, \u017ee on mi rozum\u00ed.<\/p>\n

Tom<\/strong>
Kouk\u00e1m na n\u011bj a najednou otev\u0159e o\u010di a promluv\u00ed. „Bo\u017ee, Bill\u00ed, ty ses probudil! Ano, bre\u010del jsem kv\u016fli tob\u011b, myslel jsem, \u017ee u\u017e se neprobud\u00ed\u0161,“ obejmu ho a chov\u00e1m ho v n\u00e1ru\u010d\u00ed. „Kone\u010dn\u011b ses probral, stra\u0161n\u011b jsem se o tebe b\u00e1l.“<\/p>\n

Bill<\/strong>
„Ty ses o m\u011b b\u00e1l?“ Usm\u011bju se, to je tak kr\u00e1sn\u00e9. „Tom\u00ed, jak jsem spal dlouho? Kolik je hodin a kolik\u00e1t\u00e9ho je?“ Vychrl\u00edm na Toma hromadu ot\u00e1zek. U\u017e se c\u00edt\u00edm mnohem, mnohem l\u00edp, ne\u017e kdy\u017e jsem us\u00ednal. Je mi dob\u0159e. Co, dob\u0159e. Je mi skv\u011ble! Zasm\u011bju se \u0161t\u011bst\u00edm a chud\u00e1k Tomi na m\u011b kouk\u00e1 jak na cvoka. Nech\u00e1pe, \u010demu se sm\u011bju.<\/p>\n

Tom<\/strong>
„Ano a moc, spal jsi 2 dny, je 7 hodin a je 24. prosince, tud\u00ed\u017e V\u00e1noce.“ Usm\u011bju se a l\u00edpnu mu pusinku. Najednou se zasm\u011bje a j\u00e1 se na n\u011bho kouk\u00e1m jak na cvoka. „\u010cemu se sm\u011bje\u0161?“ pousm\u011bju se.<\/p>\n

Bill<\/strong>
„Proto\u017ee… proto\u017ee se c\u00edt\u00edm naprosto skv\u011ble! Nic m\u011b nebol\u00ed, nen\u00ed mi ani zima ani horko, ka\u0161el taky nem\u00e1m, kr\u00e1sn\u011b se mi d\u00fdch\u00e1, a v\u016fbec nejsem unaven\u00fd! No, je\u0161t\u011b abych byl po 2 dnech sp\u00e1nku,“ zasm\u011bju se. „Taky u\u017e se mi v\u016fbec neto\u010d\u00ed hlava a… a m\u00e1m hlad,“ zase m\u011b to donut\u00ed se zasm\u00e1t.<\/p>\n

Tom<\/strong>
Kouk\u00e1m jak cvok s otev\u0159enou pusou. „To je super,“ vyk\u0159iknu. „Tak poj\u010f, ud\u011blal jsem sal\u00e1t a m\u016f\u017ee\u0161 si vybrat, m\u00e1me kapra, \u0159\u00edzek anebo vinn\u00fd klob\u00e1sy,“ usm\u011bju se.<\/p>\n

Bill<\/strong>
Znovu se sm\u011bju. „Tom\u00ed, na \u0160t\u011bdr\u00fd den se maso nej\u00ed, krom\u011b ryb,“ pol\u00edb\u00edm ho. „D\u00e1\u0161 si se mnou kapra? Pom\u016f\u017eeme si navz\u00e1jem obrat kosti\u010dky, jo?“ znovu se zasm\u011bju a obejmu ho. M\u00e1m v\u00e1\u017en\u011b neskute\u010dnou radost. „Ale nejd\u0159\u00edv se p\u016fjdu vysprchovat a p\u0159evl\u00e9knout. Nem\u016f\u017eu sed\u011bt u v\u00e1no\u010dn\u00edho stolu v \u017eupanu.“<\/p>\n

Tom<\/strong>
Usm\u00edv\u00e1m se jak blbe\u010dek. „Jo, d\u00e1m si kapra s tebou,“ usm\u011bju se. „Budeme je p\u0159eb\u00edrat jak holoubci v Popelce,“ zasm\u011bju se a d\u00e1m mu pusinku. „Tak honem, ut\u00edkej se vysprchovat a j\u00e1 n\u00e1m to zat\u00edm p\u0159iprav\u00edm,“ usm\u011bju se. No jo no, dneska se asi budu po\u0159\u00e1d usm\u00edvat.<\/p>\n

Bill<\/strong>
Proto\u017ee jsem je\u0161t\u011b v posteli, tak vylezu a pomalu si stoupnu. V tu r\u00e1nu m\u011b ale Tom chyt\u00e1 do n\u00e1ru\u010de. Upss, nohy si asi budou muset zase zvyknout. Usm\u011bju se na Toma. Jak m\u011b dr\u017e\u00ed v n\u00e1ru\u010d\u00ed, tak se pomalu p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed sv\u00fdmi rty k t\u011bm m\u00fdm. Dlouze se pol\u00edb\u00edme, nemohl m\u011b l\u00edbat cel\u00e9 dny. Nebo mo\u017en\u00e1 mohl, ale j\u00e1 mu to neop\u011btoval.<\/p>\n

Tom<\/strong>
Stoupne si, ale hned ho chyt\u00e1m, proto\u017ee ho no\u017eky neunesou, mus\u00edm se zasm\u00e1t. Dlouze se pol\u00edb\u00edme. Ach bo\u017ee, to je n\u00e1dhera, zase na sv\u00fdch rtech c\u00edtit ty Billovy. „Och bo\u017ee, tolik mi tohle chyb\u011blo,“ usm\u011bju se zamilovan\u011b a znova ho pol\u00edb\u00edm.<\/p>\n

Bill<\/strong>
S \u00fasm\u011bvem mu v\u0161echny polibky opl\u00e1c\u00edm, nez\u016fstanu mu nic dlu\u017een.:-) Kdy\u017e se od sebe odt\u00e1hneme, Tom m\u011b pomalu pust\u00ed. Je\u0161t\u011b se o n\u011bj rad\u011bji op\u00edr\u00e1m, ale mysl\u00edm, \u017ee u\u017e to bude dobr\u00e9. Pust\u00edm se a vykro\u010d\u00edm si to sm\u011br koupelna. Tom jde rad\u011bji se mnou, nechce, aby se mi cokoliv stalo. Jde hned za mnou, p\u0159ipraven znovu m\u011b chytit. Ale u\u017e to nen\u00ed t\u0159eba, proto\u017ee u\u017e nespadnu. Dojdu v po\u0159\u00e1dku do koupelny a pust\u00edm na sebe vodu, p\u0159\u00edjemn\u011b teplou. L\u00edb\u00ed se mi, jak mi kapky vody mas\u00edrujou t\u011blo. Kdy\u017e jsem hotov, oble\u010du se do sv\u00e1te\u010dn\u00edho, slab\u011b se nal\u00ed\u010d\u00edm a navon\u00edm. Pak u\u017e m\u016f\u017eu vyrazit za Tomem, abychom si spole\u010dn\u011b u\u017eili ty nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed V\u00e1noce.<\/div>\n

\n<\/div>\n
autor: Reny Kaulitz & NikiTHa<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
Manip by: NikiTHa<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Reny Kaulitz & NikiTHa BillJdu pr\u00e1v\u011b z n\u00e1kup\u016f. Za dva t\u00fddny jsou V\u00e1noce, a tak jsem u\u017e byl nakoupit n\u011bjak\u00e9 d\u00e1rky. Jako ka\u017ed\u00fd rok budeme V\u00e1noce slavit s rodinou. Letos ale s Tomem nepro\u017eijeme V\u00e1noce jen jako brat\u0159i, ale jako p\u00e1r.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-7230","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7230","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7230"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7230\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7230"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7230"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7230"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}