{"id":7231,"date":"2011-12-23T18:00:00","date_gmt":"2011-12-23T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7212"},"modified":"2011-12-23T18:00:00","modified_gmt":"2011-12-23T17:00:00","slug":"bunny","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/12\/23\/bunny\/","title":{"rendered":"Bunny"},"content":{"rendered":"
autor: tenshi88<\/p>\n

<\/strong> Za n\u00e1m\u011b\u0165 k t\u00e9to pov\u00eddce d\u011bkuji Monice, kter\u00e1 mi touto stejnojmennou, dokonalou mont\u00e1\u017ekou kone\u010dn\u011b tro\u0161ku vr\u00e1tila inspiraci. Pokochejte se tak\u00e9. \ud83d\ude42 T\u00edmto bych j\u00ed cht\u011bla pov\u00eddku v\u011bnovat, d\u011bkuju. Kr\u00e1sn\u00e9 V\u00e1noce v\u0161em.<\/em><\/div>\n

<\/div>\n

<\/em><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Byl to jeden z t\u011bch klidn\u00fdch dn\u00ed. Ka\u017ed\u00fd jin\u00fd by ho nazval nejsp\u00ed\u0161e nudn\u00fdm, ne v\u0161ak oni dva. M\u00e1lokdy se stalo, \u017ee by si Bill a Tom Kaulitzovi mohli dovolit takov\u00fd luxus, jako je pozdn\u00ed sn\u00eddan\u011b v jeden\u00e1ct nebo celodenn\u00ed p\u0159ep\u00edn\u00e1n\u00ed program\u016f z pohovky gau\u010de. Dne\u0161ek byl ov\u0161em v\u00fdjimkou.<\/p>\n

Pokud by n\u011bkdo nahl\u00e9dl do oken domu, kter\u00fd spole\u010dn\u011b ob\u00fdvali, naskytl by se mu pohled, kter\u00fd by pot\u011b\u0161il nejednu fanynkovskou du\u0161i\u010dku. Tom le\u017eel rozvalen\u00fd na pohovce, oble\u010den\u00fd jen v dlouh\u00e9m tri\u010dku, p\u0159i\u010dem\u017e neust\u00e1le m\u011bnil pohyb sv\u00e9 ruky – z misky s popcornem k \u00fast\u016fm a zp\u011bt. St\u0159\u00eddav\u011b sledoval televizi a mo\u017en\u00e1 ji ani nevn\u00edmal, ale to nebylo d\u016fle\u017eit\u00e9. D\u016fle\u017eit\u00e9 bylo jeho dvoj\u010de, jemu\u017e se ve tv\u00e1\u0159i zra\u010dil klid. Poklidn\u011b klimbal Tomovi v n\u00e1ru\u010d\u00ed, ob\u010das sladce ze sp\u00e1nku cosi mumlaj\u00edce. Tom ho okouzlen\u011b sledoval a jen na malou chvilku ho napadlo, jak\u00e9 m\u00e1 Christian \u0161t\u011bst\u00ed. Christian. U\u017e to jm\u00e9no Toma nutilo zatnout zlostn\u011b p\u011bst. Jen tak si nakr\u00e1\u010del do jejich \u017eivota a… ne. Nemohl na to myslet. Musel si uv\u011bdomit, \u017ee jestli je jeho bratr \u0161\u0165astn\u00fd – i kdy\u017e s t\u00edmhle, t\u00edmhle-… m\u011bl by to respektovat. A tak se sna\u017eil. Zatla\u010dil hluboko sv\u00e9 \u00favahy o vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed sv\u00e9ho bratra a bral to tak, jak to bylo. Ostatn\u011b Bill byl dosp\u011bl\u00fd. Z \u00favah ho vytrhl lehk\u00fd pohyb. Hn\u011bd\u00e9 o\u010di se na n\u011bj usm\u00edvaly.<\/p>\n

„Spal jsem dlouho?“ Bill, ani\u017e si to po\u0159\u00e1dn\u011b uv\u011bdomil, \u0161eptal. Tom jen pobaven\u011b zakroutil hlavou. „Kdepak.“<\/div>\n

„Tome?“ Tom se na sv\u00e9ho bratra pod\u00edval na znamen\u00ed, \u017ee vn\u00edm\u00e1, \u010dekal, co m\u00e1 na srdci. „Pot\u0159ebuju poradit.“ Bill zn\u011bl v\u00e1hav\u011b a Tom nemusel p\u00e1trat dlouho, aby mu do\u0161lo, o \u010dem chce jeho bratr mluvit. Tohle t\u00e9ma mezi nimi bylo neobvykle zvl\u00e1\u0161tn\u00ed a vlastn\u011b… oba se c\u00edtili nejist\u011b. Tomovi se v hlav\u011b p\u0159ehr\u00e1la sc\u00e9nka star\u00e1 zhruba t\u0159i roky…<\/div>\n
\n
-„Tome, j\u00e1…“ Bill sed\u011bl na kraji bratrovy postele a sna\u017eil se nahlas vy\u0159knout sv\u00e9 my\u0161lenky. Styd\u011bl se. Styd\u011bl se za to, \u017ee to nemohl vyslovit d\u0159\u00edve. Za to, \u017ee nem\u011bl takovou s\u00edlu jako Tom, od kter\u00e9ho sly\u0161el tat\u00e1\u017e slova, co se sna\u017eil vyslovit, ji\u017e p\u0159ed p\u00e1r lety. Tak pro\u010d mu te\u010f tak bilo srdce? Nemohl se nadechnout. A Tom to poznal. Mo\u017en\u00e1 i podv\u011bdom\u011b tu\u0161il, co mu chce \u0159\u00edct. Proto se usm\u00e1l t\u00edm sv\u00fdm odzbrojuj\u00edc\u00edm \u00fasm\u011bvem a nev\u011bdomky tak donutil bratra nahlas polknout. „J\u00e1…“-<\/p>\n

<\/em> Tom se p\u0159i t\u00e9 vzpom\u00ednce pousm\u00e1l. V\u011bd\u011bl to d\u0159\u00edv ne\u017e ostatn\u00ed, ale netla\u010dil na n\u011bj. V\u017edy\u0165 on s\u00e1m v\u011bd\u011bl, jak je to t\u011b\u017ek\u00e9. A kdy\u017e to kone\u010dn\u011b vyslovil nahlas, bylo to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Ten ve\u010der to bylo poprv\u00e9 a naposled, co spolu otev\u0159en\u011b na t\u00e9ma „jsem gay“ mluvili. Proto byl nyn\u00ed lehce p\u0159ekvapen, \u017ee chce Bill radu od n\u011bj.<\/div>\n

„V\u00ed\u0161, j\u00e1 a Chris…“ Tom nev\u011bdomky zask\u0159\u00edpal zuby, ale nezastavil ho. „Budeme m\u00edt… u\u017e jsme spolu p\u016fl roku a nikdy jsme… v\u0161ak v\u00ed\u0161…“ z\u010dervenal a Tom p\u0159ekvapen\u011b zamrkal. D\u00edval se na bratrovu sklon\u011bnou hlavu a pousm\u00e1l se. Z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu mu tohle zji\u0161t\u011bn\u00ed uleh\u010dilo. Ani\u017e by si to uv\u011bdomil, nev\u011bdom\u00fdm gestem ho n\u011b\u017en\u011b vzal za bradu a zvedl mu hlavu na \u00farove\u0148 sv\u00fdch o\u010d\u00ed. „Pot\u0159ebuju pomoc,“ zamumlal Bill a sna\u017eil se zakr\u00fdt rozpaky, kter\u00e9 ho svazovaly.<\/div>\n
„A jak bych ti mohl pomoci?“ Zamumlal Tom a \u010dekal cokoli, jen ne n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed slova…<\/p>\n

o t\u00fdden pozd\u011bji<\/em><\/div>\n


<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„U\u017e to p\u0159i\u0161lo?“ Bill se nat\u011b\u0161en\u011b ptal, tak jako ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no posledn\u00ed t\u00fdden, a tentokr\u00e1t ho Tom neodm\u011bnil zakroucen\u00edm hlavy na znamen\u00ed nesouhlasu. Naopak, jen k\u00fdvl hlavou a m\u00edrnil jeho nad\u0161en\u00ed.<\/div>\n
„Klid. Nech m\u011b to v klidu rozbalit, ano?“ Ani jednomu z nich nep\u0159i\u0161lo divn\u00e9, \u017ee spole\u010dn\u011b otv\u00edraj\u00ed diskr\u00e9tn\u011b zabalen\u00fd bal\u00ed\u010dek, kter\u00fd skr\u00fdval zbo\u017e\u00ed zakoupen\u00e9 on-line v sexshopu. Jakmile pr\u016fhledn\u00e1 krabi\u010dka vyklouzla z pap\u00edru, Bill zalapal po dechu. Tom se rozesm\u00e1l.<\/div>\n
„Tome! Ty, ty…“ Bill nev\u011bd\u011bl, jestli se sm\u00e1t nebo propadnout studem.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161, co si cht\u011bl, br\u00e1\u0161ko.“ Bavil se Tom a d\u016fkladn\u011b si prohl\u00ed\u017eel „d\u00e1rek“. To, \u017ee je pro Chrise, odsunul do pozad\u00ed. R\u016f\u017eov\u00e1 \u010delenka s ply\u0161ov\u00fdmi ou\u0161ky dokonale pasovala k Billov\u011b hlav\u011b. A s r\u016f\u017eov\u00fdm tajemstv\u00edm tvo\u0159il dokonalou sadu.<\/p>\n

A pr\u00e1v\u011b ta v\u011bc byla p\u0159\u00ed\u010dinou bratrova zd\u011b\u0161en\u00ed. Bill\u016fv v\u00fdb\u011br kost\u00fdmu kr\u00e1l\u00ed\u010dka sest\u00e1val z ou\u0161ek a tit\u011brn\u00fdch boxerek s roztomil\u00fdm oc\u00e1skem na zade\u010dku. Ov\u0161em Tom to pozvedl. Bez Billova v\u011bdom\u00ed objedn\u00e1vku vylep\u0161il. M\u00edsto boxerek – kter\u00e9 byly dle n\u011bj f\u00e1dn\u00ed a okoukan\u00e9 – vymyslel n\u011bco rafinovan\u011bj\u0161\u00edho. A volil dob\u0159e. Dlouh\u00e1 chundelat\u00e1 ply\u0161ov\u00e1 vl\u00e1kna, kter\u00e1 tvo\u0159ila oc\u00e1sek na konci an\u00e1ln\u00edho kol\u00edku, byla dokonal\u00e1. Tom si „d\u00e1rek“ prohl\u00ed\u017eel a na mysl mu p\u0159i\u0161la podivn\u00e1 v\u011bc. Tohle vlastn\u011b ten d\u00e1rek nebyl, d\u00e1rek byl Bill. Tom se mimod\u011bk zachv\u011bl. Kdy\u017e na to pomyslel. Pohl\u00e9dl na bratra se z\u00e1jmem.<\/p>\n

„Bille?“<\/div>\n

„Hm?“ Ozvalo se zpod pe\u0159iny, kam jeho bratr str\u010dil hlavu, aby zakryl rozpaky a ho\u0159\u00edc\u00ed tv\u00e1\u0159e. Tom se zasm\u00e1l a velmi pomalu nadzvedl roh pe\u0159iny. N\u011bco ho napadlo. Ne\u010dekal, a\u017e se Bill rozhodne hlavu znovu vystr\u010dit na sv\u011btlo. Naopak, byl to on, kdo svou hlavu p\u0159ipojil k jeho. „Tome!“ dostalo se mu p\u0159ekvapen\u00e9ho vyp\u00edsknut\u00ed. Oba te\u010f m\u011bli hlavu str\u010denou pod pe\u0159inou, kde teplota stoupala, a nav\u00edc si byli a\u017e moc bl\u00edzko. Jedin\u00fdm zvukem bylo du\u00e1ln\u00ed hlasit\u00e9 oddechov\u00e1n\u00ed. Byl to Bill, kdo ticho p\u0159eru\u0161il: „To od tebe nebylo hezk\u00e9,“ ozn\u00e1mil mu a i v t\u00e9 tm\u011b mohl vid\u011bt, jak Tom kr\u010d\u00ed obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„J\u00e1 mysl\u00edm, \u017ee b\u00fdt kr\u00e1l\u00ed\u010dek byl tv\u016fj n\u00e1pad. Mimochodem dost pitom\u00fd, proto\u017ee ten ignorant to stejn\u011b nedocen\u00ed,“ p\u0159isadil si Tom. Bill n\u00e1hle ud\u011blal prudk\u00fd pohyb a deka zmizela. Tomovou mysl\u00ed prol\u00e9tlo jako z\u00e1blesk v\u011bdom\u00ed, jak moc je jeho bratr se z\u010dervenal\u00fdmi l\u00ed\u010dky a lehce rozcuchan\u00fdmi vlasy roztomil\u00fd. Bill mu to nehodlal uleh\u010dovat. N\u00e1hle se zatv\u00e1\u0159il v\u00e1\u017en\u011b a n\u011b\u017en\u00fdm pohybem propletl sv\u00e9 prsty s bratrov\u00fdmi. Jejich o\u010di se setkaly v plach\u00e9m pohledu.<\/p>\n

„Nem\u00e1\u0161 Chrise r\u00e1d,“ konstatoval a sledoval, jak se Tom trhan\u011b nadechl, ve snaze vymyslet n\u011bco, \u010d\u00edm by tu teorii vyvr\u00e1til. Nakonec se rozhodl jinak.<\/div>\n

„Ne, nem\u00e1m.“ Bill jen k\u00fdvl hlavou, ostatn\u011b to u\u017e d\u00e1vno v\u011bd\u011bl.<\/div>\n
„Pro\u010d?“ Zeptal se klidn\u011b a palci jemn\u011b t\u0159el jeho napjat\u00e9 klouby v d\u016fv\u011brn\u00e9m gestu.<\/div>\n
„Boj\u00edm se,“ p\u0159iznal Tom a pomalu s rozmyslem pokra\u010doval. „Boj\u00edm, \u017ee ti ubl\u00ed\u017e\u00ed. Nesed\u00ed mi. Co kdy\u017e t\u011b chce jenom vyu\u017e\u00edt? D\u00e1\u0161 mu, co chce, a on ti zlom\u00ed srdce.“ Bill se jen pousm\u00e1l a p\u0159ekvapen\u00e9mu Tomovi se spont\u00e1nn\u011b vrhl kolem krku.<\/p>\n

Druh\u00fd den se Tom probudil rozmrzel\u00fd. Dneska m\u011bl Chris narozeniny. P\u0159edstava toho, jak si „rozbaluje d\u00e1rek“, ho nutila myslet na o\u0161kliv\u00e9 v\u011bci. V\u011bci, kter\u00e9 mu provede, pokud jeho bratra n\u011bkdy zklame nebo mu ubl\u00ed\u017e\u00ed. Pomalu se doplou\u017eil do kuchyn\u011b, kde u\u017e Bill vesele tancoval a pop\u011bvoval si spolu s r\u00e1diem n\u011bjak\u00fd sla\u010f\u00e1k.<\/div>\n

„Oh, ahoj.“ Tom jen zamumlal v odpov\u011b\u010f a sesunul se na kuchy\u0148skou \u017eidli. To u\u017e p\u0159ed n\u00edm na stole p\u0159ist\u00e1l hrnek s k\u00e1vou. Jen na p\u016fl \u00fast pod\u011bkoval. „Cht\u011bl jsem t\u011b o n\u011bco poprosit, ale jestli se na m\u011b bude\u0161 takhle mra\u010dit…“ za\u010dal Bill pomalu jejich konverzaci, kter\u00e1 m\u011bla jasn\u00fd c\u00edl, o kter\u00e9m zat\u00edm v\u011bd\u011bl jen on. Pot\u0159eboval Toma v lep\u0161\u00ed n\u00e1lad\u011b, a hlavn\u011b ochotn\u00e9ho v\u00edc ne\u017e obvykle. Proto se znovu oto\u010dil k ledni\u010dce a vyt\u00e1hl velk\u00fd \u010dokol\u00e1dov\u00fd muffin. Tom se kone\u010dn\u011b pousm\u00e1l, m\u011bl pro n\u011b slabost.<\/div>\n
„Tak, co chce\u0161?“ zeptal se s plnou pusou a sledoval, jak se Bill nerv\u00f3zn\u011b o\u0161il. Tu\u0161il n\u011bco, co se mu nebude l\u00edbit a n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed slova mu to jen potvrdila.<\/div>\n
„Rozhodn\u011b ne.“ Byla odpov\u011b\u010f na Billovu ti\u0161e pronesenou prosbu a Bill si jen povzdechl. \u010cekal to, ostatn\u011b tahle \u017e\u00e1dost byla nezvykl\u00e1, av\u0161ak pro n\u011bj nutn\u00e1.<\/div>\n
„Pros\u00edm,“ pod\u00edval se bratrovi zp\u0159\u00edma do o\u010d\u00ed a nechal ho si p\u0159e\u010d\u00edst, jak moc zoufal\u00fd je. Tom\u016fv povzdech mu prozradil, \u017ee dos\u00e1hl sv\u00e9ho.<\/p>\n

„Tohle je naprosto \u0161\u00edlen\u00fd a ujet\u00fd, douf\u00e1m, \u017ee si to uv\u011bdomuje\u0161,“ mumlal Tom, zat\u00edmco sledoval, jak si Bill pomalu svl\u00e9k\u00e1 v\u0161echno oble\u010den\u00ed. Kdy\u017e do\u0161lo na to posledn\u00ed, vn\u00edmal, jak s\u00e1m Bill zav\u00e1hal a c\u00edtil touhu sv\u016fj zrak odvr\u00e1tit, co\u017e mu p\u0159i\u0161lo vzhledem k tomu, co se chyst\u00e1 d\u011blat, dost zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. „Dob\u0159e, tak…“ Bill\u016fv hlas se t\u0159\u00e1sl, kdy\u017e v\u00e1hav\u011b p\u0159e\u0161lapoval uprost\u0159ed pokoje jen v boxerk\u00e1ch. Tom ne\u010dekan\u011b ud\u011blal dva velk\u00e9 kroky, a\u017e st\u00e1l t\u011bsn\u011b nalepen\u00fd na t\u011ble sv\u00e9ho bratra. D\u00edval se mu do o\u010d\u00ed, ve snaze jeho i sebe uklidnit, a byly to nakonec jeho dlan\u011b, co st\u00e1hly posledn\u00ed kus oble\u010den\u00ed z jeho t\u011bla. Po\u0159\u00e1d s bratrem udr\u017eoval o\u010dn\u00ed kontakt.<\/div>\n

„Lehni si,“ za\u0161eptal a musel si odka\u0161lat. V hlav\u011b mu b\u011b\u017eela spousta neuspo\u0159\u00e1dan\u00fdch my\u0161lenek a on nebyl schopen vn\u00edmat nic jin\u00e9ho, ne\u017e to, jak je jeho bratr v jeho pe\u0159in\u00e1ch nehor\u00e1zn\u011b sexy. Jeho my\u0161lenky za\u010d\u00ednaly b\u00fdt h\u0159\u00ed\u0161n\u00e9, co\u017e vzhledem k situaci nebylo zase tak nepochopiteln\u00e9. „Hlavn\u011b se uvolni, kdyby to bylo nep\u0159\u00edjemn\u00e9, rozhodn\u011b to \u0159ekni, ano?“ Bill jen k\u00fdvl na znamen\u00ed souhlasu a naprosto uvoln\u011bn\u011b polo\u017eil hlavu na pol\u0161t\u00e1\u0159. Nato\u010dil se tak, aby k n\u011bmu m\u011bl Tom p\u0159\u00edstup.<\/p>\n

„Bille, j\u00e1 opravdu nev\u00edm, jestli to zvl\u00e1dnu.“ Bill si smutn\u011b povzdechl.<\/div>\n

„Dob\u0159e, jestli je to pro tebe… \u0161patn\u00e9, tak j\u00e1 to zvl\u00e1dnu s\u00e1m.“ Chystal se posadit, kdy\u017e ho Tom zadr\u017eel. „Ne, j\u00e1 to ud\u011bl\u00e1m. Jen…“<\/div>\n
„Jen, co?“<\/div>\n
„Co kdy\u017e… v\u00ed\u0161, j\u00e1… jsi tak…“<\/div>\n
„Jsem tak co?“ Nech\u00e1pav\u011b to z n\u011bj Bill p\u00e1\u010dil.<\/div>\n
„Sexy. Jsi tak n\u00e1dhern\u00fd a j\u00e1 nev\u00edm, jestli to zvl\u00e1dnu.“<\/div>\n
Bill se nev\u011bdomky znovu p\u0159i bratrov\u00fdch slovech za\u010dervenal a pochopil.<\/div>\n
„Neboj se, jen to ud\u011blej. Nebudu d\u011blat sc\u00e9ny. To, \u017ee si permanentn\u011b nadr\u017een\u00fd, v\u00edm u\u017e d\u00e1vno, s t\u00edm si ned\u011blej starosti,“ rozesm\u00e1l se a pozoroval, jak se Tom kone\u010dn\u011b uvolnil.<\/div>\n
„Dob\u0159e, tak se oto\u010d. Ale za odm\u011bnu chci sly\u0161et podrobnosti.“ Bill si znovu polo\u017eil hlavu na pol\u0161t\u00e1\u0159 a sledoval, jak Tom otv\u00edr\u00e1 tubi\u010dku s gelem, zat\u00edmco jeho „oc\u00e1sek“ – jak tu v\u011bc v duchu otituloval- spo\u010d\u00edval vedle n\u011bj.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ zamumlal Tom a jeho ruka se tro\u0161ku chv\u011bla. P\u0159ece jen samolib\u011b cht\u011bl, aby se to bratrovi t\u0159eba i l\u00edbilo. Prsty pomalu nat\u0159el kluzkou hmotou a n\u011b\u017en\u011b se jimi za\u010dal dob\u00fdvat do bratrova t\u011bla. Na chvilku oba zatajili dech. „V po\u0159\u00e1dku?“<\/div>\n
„Jo.“ Oba \u0161eptali a zhluboka d\u00fdchali. Tom sv\u00e9 prsty posunul hloub\u011bji. Bill mali\u010dko vyjekl a Tom polekan\u011b couvl. „Ne, je to v po\u0159\u00e1dku. Pokra\u010duj pros\u00edm.“<\/p>\n

Tom se tedy odhodlal a n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed minuty pat\u0159ily jeho prst\u016fm, pohybuj\u00edc\u00edm se hluboko v bratrov\u011b t\u011ble. P\u0159i ka\u017ed\u00e9 jeho pozitivn\u00ed reakci v podob\u011b stenu nebo hlasit\u00e9ho v\u00fddechu se spokojen\u011b uculil. Vn\u00edmal chv\u011bn\u00ed, co t\u011blem pod n\u00edm prostupovalo.<\/div>\n

„Dost,“ za\u0161eptal Bill najednou p\u0159ekvapen\u00e9mu bratrovi a pomalu se odt\u00e1hl z jeho dosahu.<\/div>\n
„Co se d\u011bje?“ Ptal se hned Tom a starostliv\u011b si ho prohl\u00ed\u017eel.<\/div>\n
„Nic,“ zazn\u011blo nep\u0159esv\u011bd\u010div\u011b a Tom si v\u0161iml jeho chv\u011bn\u00ed. A v\u0161iml si i toho, jak moc je vzru\u0161en\u00fd. P\u0159isunul se bl\u00ed\u017e a sledoval, jak si Bill schov\u00e1v\u00e1 obli\u010dej do dlan\u00ed.<\/div>\n
„Nebylo to dobr\u00e9?“ zeptal se Tom a trvalo p\u00e1r vte\u0159in, ne\u017e se mu dostalo odpov\u011bdi.<\/div>\n
„Bylo, bylo to a\u017e moc dobr\u00e9,“ zamumlal Bill skrze dlan\u011b a Tom se rozesm\u00e1l.<\/div>\n
„Neboj, nebudu d\u011blat sc\u00e9ny, v\u00edm, \u017ee jsem dobr\u00fd,“ nap\u016fl zopakoval slova jeho samotn\u00e9ho a jemn\u011b se na bratra, kter\u00fd u\u017e st\u00e1hl dlan\u011b ze sv\u00e9ho obli\u010deje, usm\u00e1l.<\/div>\n
„Oh, dob\u0159e. J\u00e1 jen… v\u00ed\u0161, \u017ee to p\u016fvodn\u011b nem\u011blo m\u00edt tenhle \u00fa\u010del, \u017ee ano?“<\/div>\n
„P\u016fvodn\u011b?“ zeptal se Tom a pozoroval, jak se Bill vrac\u00ed do p\u016fvodn\u00ed pozice se slovy: „Jo, p\u016fvodn\u011b.“<\/div>\n
„V po\u0159\u00e1dku?“ Bill k\u00fdvl hlavou sm\u011brem k \u00fa\u010delu cel\u00e9ho jejich sna\u017een\u00ed a donutil Toma polknout. „Fajn.“ Pe\u010dliv\u011b pot\u0159el um\u011blou hmotu vrstvi\u010dkou gelu, a pak u\u017e jen pozoroval, jak miz\u00ed v t\u011ble jeho bratra. Bill se chv\u011bl. Tom p\u0159i pohledu na to, jak z t\u011bla jeho bratra \u010douhaj\u00ed dlouh\u00e1 chumdelat\u00e1 vl\u00e1kna v podob\u011b oc\u00e1sku, m\u00e1lem omdlel. „Oh,“ uniklo mu z \u00fast a Bill se ani nehnul. Lapal po dechu. „D\u011bkuju,“ zamumlal a sna\u017eil se rozd\u00fdchat vzru\u0161en\u00ed, kter\u00e9 jeho t\u011blem prostupovalo.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu ti je\u0161t\u011b s n\u011b\u010d\u00edm pomoct?“ Zeptal se la\u0161kovn\u011b Tom ve snaze odleh\u010dit situaci, neuv\u011bdomuj\u00edc si, jak to mohlo zn\u00edt. Bill zak\u0148oural. Ani jeden z nich nepost\u0159ehl ten okam\u017eik, kdy si Tom Billa p\u0159it\u00e1hl do n\u00e1ru\u010de za \u00fa\u010delem mu pomoci. A to tak\u00e9 ud\u011blal. Jen mu pomohl.<\/p>\n

Byla to u\u017e hodina, co Bill ode\u0161el. Tom jeho obraz nemohl dostat z hlavy. To, jak se pod n\u00edm sv\u00edjel v \u010dist\u00e9 rozko\u0161i, kterou mu sv\u00fdmi nadan\u00fdmi prsty poskytl. A on ho te\u010f nechal se mu\u010dit. Nemohl myslet na to, co te\u010f d\u011bl\u00e1 s t\u00edm ignorantem. Slo\u017eil hlavu do dlan\u00ed a potichu zak\u0148u\u010del. U\u017e hodinu nemohl po\u0159\u00e1dn\u011b uchopit my\u0161lenku. Sed\u011bl v k\u0159esle a strnule hled\u011bl p\u0159ed sebe. Vy\u010d\u00edtal si, \u017ee mu dovolil odej\u00edt. Kdy\u017e u\u017e cht\u011bl opustit stejnou polohu, ze kter\u00e9 u\u017e ho bolely nohy, ozvalo se tich\u00e9 klapnut\u00ed dve\u0159\u00ed, n\u00e1sledov\u00e1no tich\u00fdm vzlykem. Okam\u017eit\u011b se z k\u0159esla vymr\u0161til a b\u011b\u017eel ke dve\u0159\u00edm.<\/p>\n

„Bille?“ Z pohledu do jeho tv\u00e1\u0159e ho p\u00edchlo u srdce.<\/div>\n

„Jsem v po\u0159\u00e1dku,“ poda\u0159ilo se Billovi skrze slzy zachrapt\u011bt. Po tv\u00e1\u0159\u00edch mu st\u00e9kaly na\u010dernal\u00e9 slzy, kter\u00e9 si rozmaz\u00e1val po cel\u00e9m obli\u010deji. \u010celenka s ou\u0161ky mu sed\u011bla na hlav\u011b k\u0159iv\u011b.<\/div>\n
„Co se stalo?“ M\u00edsto odpov\u011bdi ho pevn\u011b objal. Poda\u0159ilo se mu je oba postupn\u011b dostat do pokoje. A Bill po\u0159\u00e1d nic ne\u0159\u00edkal, jen se k n\u011bmu tiskl.<\/div>\n
„Nic se nestalo. Je konec,“ zamumlal mu nakonec do mikiny, a pot\u00e9 se viditeln\u011b klidn\u011bj\u0161\u00ed odt\u00e1hl. „Nemohl jsem… j\u00e1… prost\u011b to ne\u0161lo. Chris… m\u011bl jsi pravdu,“ dokon\u010dil nakonec a pohl\u00e9dl bratrovi odhodlan\u011b do tv\u00e1\u0159e, aby mu mohl \u0159\u00edct to hlavn\u00ed. „Nikdy jsem ho nemiloval. Mo\u017en\u00e1 jsem si to myslel. Naivn\u011b jsem doufal, \u017ee bych… ne\u0161lo to.“ A ne\u017e se sta\u010dil Tom nadechnout, p\u0159itiskl sv\u00e9 rty na jeho. Jejich polibek trval snad v\u011b\u010dnost. D\u00e1vali si najevo v\u0161echny sv\u00e9 pocity a nevy\u0159\u010den\u00e1 slova. V\u0161echno do sebe tak kr\u00e1sn\u011b zapadalo.<\/div>\n
„Pot\u0159ebuju pomoct,“ zamumlat mu Bill do rt\u016f a Tom si hran\u011b trpitelsky povzdechl.<\/p>\n

autor: tenshi88<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: tenshi88 Za n\u00e1m\u011b\u0165 k t\u00e9to pov\u00eddce d\u011bkuji Monice, kter\u00e1 mi touto stejnojmennou, dokonalou mont\u00e1\u017ekou kone\u010dn\u011b tro\u0161ku vr\u00e1tila inspiraci. Pokochejte se tak\u00e9. \ud83d\ude42 T\u00edmto bych j\u00ed cht\u011bla pov\u00eddku v\u011bnovat, d\u011bkuju. Kr\u00e1sn\u00e9 V\u00e1noce v\u0161em. Byl to jeden z t\u011bch klidn\u00fdch dn\u00ed. Ka\u017ed\u00fd jin\u00fd<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-7231","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7231","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7231"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7231\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7231"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7231"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7231"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}