{"id":7233,"date":"2011-12-23T16:00:00","date_gmt":"2011-12-23T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7214"},"modified":"2011-12-23T16:00:00","modified_gmt":"2011-12-23T15:00:00","slug":"who-am-i-72","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/12\/23\/who-am-i-72\/","title":{"rendered":"Who am I? 72."},"content":{"rendered":"
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/p>\n

Bylo kolem p\u00e1t\u00e9 hodiny, kdy\u017e jsem se zvedl z t\u011bch studen\u00fdch schod\u016f. V\u0161ude byla u\u017e tma a byl p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fd mr\u00e1z. Oklepal jsem se, vzal si ta\u0161ku a roze\u0161el se po schodech dol\u016f. Tro\u0161ku jsem se uklidnil. Pot\u0159eboval jsem ze sebe tu bolest dostat, vybre\u010det se a o v\u0161em si po\u0159\u00e1dn\u011b pop\u0159em\u00fd\u0161let. Byl jsem rozhodnut\u00fd. Jdu za n\u00edm. Chci si s n\u00edm promluvit. M\u00e1m na n\u011bj milion ot\u00e1zek, ale p\u0159edem v\u00edm, \u017ee mi zodpov\u011bzeny nebudou. I tak za n\u00edm chci j\u00edt. Pot\u0159ebuju se p\u0159esv\u011bd\u010dit o tom, zda je v po\u0159\u00e1dku. M\u00e1m o n\u011bj starost a strach. Po\u0159\u00e1d ho miluju a to nikdo a nic nezm\u011bn\u00ed. O v\u0161em jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel, mo\u017en\u00e1 a\u017e moc p\u0159em\u00fd\u0161lel. Ale i tak jsem rozhodnut\u00fd. Nechci ho opustit. J\u00e1 to hlavn\u011b nedok\u00e1\u017eu, i kdy\u017e bych mo\u017en\u00e1 m\u011bl. Podvedl m\u011b. Mnoho lid\u00ed, kter\u00e9 podvedl jejich partner, u\u017e ho necht\u011bj\u00ed ani vid\u011bt. P\u0159estanou jej milovat. Ale j\u00e1 to nedok\u00e1\u017eu. I kdy\u017e mi ubl\u00ed\u017eil, tak j\u00e1 se cit\u016f k n\u011bmu nedok\u00e1\u017eu zbavit, nebo je zm\u011bnit. Mo\u017en\u00e1 by te\u010f bylo nejlep\u0161\u00ed, kdybychom se od sebe na n\u011bjak\u00fd \u010das odlou\u010dili, odpo\u010dali si a v\u0161echno si v klidu promysleli. Nechci se s n\u00edm rozej\u00edt. Chybu m\u016f\u017ee ud\u011blat ka\u017ed\u00fd, a jak jsem vid\u011bl jeho tr\u00e1pen\u00ed, nen\u00ed mu to jedno a neh\u00e1z\u00ed to za hlavu. I kdy\u017e tohle v\u0161echno m\u016f\u017eou b\u00fdt jen moje plan\u00e9 naivn\u00ed nad\u011bje a my\u0161lenky. Jednodu\u0161e m\u011b u\u017e t\u0159eba v\u00e1\u017en\u011b nechce. A\u017e te\u010f mi vlastn\u011b doch\u00e1z\u00ed, \u017ee se to muselo st\u00e1t to odpoledne, co jsem byl se Simone nakupovat. Byli jsme jinak celou dobu spolu. Ale sakra, jak se to jen stalo? Jak vlastn\u011b Christiana poznal? Nevypadalo to zrovna tak, jako by Christianovi na Tomovi nez\u00e1le\u017eelo. A\u017e moc se k n\u011bmu tisknul. Tu sc\u00e9nu vid\u00edm po\u0159\u00e1d p\u0159ed o\u010dima. Ale j\u00e1 si na nic z toho neodpov\u00edm. Na tohle mi m\u016f\u017ee odpov\u011bd\u011bt jedin\u011b Tom.<\/p>\n

<\/em> Jakmile jsem z tov\u00e1rny vy\u0161el, vydal jsem se m\u011bstem sm\u011brem k Tomovi. Vypadal jsem asi hrozn\u011b. O\u010di jsem m\u011bl napuchl\u00e9, bolely m\u011b. Vsad\u00edm se, \u017ee jsem m\u011bl v\u0161ude rozmazan\u00fd make-up, ale to mi te\u010f bylo voln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e kter\u00e9koli Tomovo tri\u010dko. Ta cesta k n\u011bmu pro m\u011b byla najednou tak dlouh\u00e1 a t\u011b\u017ek\u00e1. T\u00e1hlo m\u011b to tam a sv\u00fdm zp\u016fsobem jsem m\u011bl pocit, jako bych ka\u017ed\u00fd krok d\u011blal t\u0159ikr\u00e1t znovu. Kdy\u017e jsem do\u0161el p\u0159ed d\u016fm, kde byl jeho byt, zhluboka jsem se nadechnul. Ot\u0159el jsem si tv\u00e1\u0159e a prohr\u00e1bnul si promrzl\u00e9 vlasy. Mus\u00ed\u0161 tam j\u00edt, mus\u00ed\u0161, Bille.<\/em><\/div>\n

Vchodov\u00e9 dve\u0159e byly otev\u0159en\u00e9, tak\u017ee jsem ti\u0161e ve\u0161el a vydal se po schodech nahoru. U\u017e po cest\u011b jsem lovil v ta\u0161ce a hledal kl\u00ed\u010de. M\u011bl jsem strach, \u017ee je nem\u00e1m. I kdy\u017e\u2026 z\u0159ejm\u011b je nadobro vr\u00e1t\u00edm. Vyndal jsem si i mobil. Bylo tam spoustu sms, zme\u0161kan\u00fdch hovor\u016f a\u2026 od Toma. V\u0161echno jsem si to p\u0159e\u010detl a zav\u0159el o\u010di. Sakra, j\u00e1 to nedok\u00e1\u017eu. Nedok\u00e1\u017eu mu \u0159\u00edct, \u017ee odch\u00e1z\u00edm nebo \u017ee s n\u00edm kon\u010d\u00edm. Miluju ho, kurva, miluju.<\/em>Stisknu ten \u0159et\u00edzek od n\u011bj v dlani a otev\u0159u o\u010di.<\/div>\n
\n
Sebral jsem ve\u0161kerou odvahu a do\u0161el ke dve\u0159\u00edm od jeho bytu. M\u00e1m zvonit, nebo si m\u00e1m prost\u011b odemknout? Nerad bych, aby to vypadalo blb\u011b. U\u017e beztak je v\u0161echno poka\u017een\u00e9, tak\u017ee tohle u\u017e asi v\u00edc nepokaz\u00ed hloup\u00e9 odemknut\u00ed. Odemknul jsem a ve\u0161el dovnit\u0159. Sna\u017eil jsem se b\u00fdt ti\u0161e. Kdy\u017e jsem vid\u011bl tu spou\u0161\u0165, jen jsem nahlas oddechnul. Co to tu ud\u011blal, pane bo\u017ee? V\u0161ude bylo poh\u00e1zen\u00e9 moje i jeho oble\u010den\u00ed a ve\u0161ker\u00e9 v\u011bci. Do prdele, kde je a co je s n\u00edm?!<\/div>\n
„Tome,“ \u0159eknu nahlas. Z\u016fstanu st\u00e1t na konci chodby. Nic se neozvalo. Proto jsem se roze\u0161el d\u00e1l. Do\u0161el jsem do ob\u00fdv\u00e1ku a z\u016fstal st\u00e1t.<\/div>\n
„Tome,“ vydechnu znovu. Kdy\u017e ho tam vid\u00edm, chce se mi bre\u010det. On tam le\u017eel na stejn\u00e9m m\u00edst\u011b, jako kdy\u017e jsem ode\u0161el. S t\u00edm rozd\u00edlem, \u017ee cel\u00fd ob\u00fdv\u00e1k byl zni\u010den\u00fd, a te\u010f m\u00edsto na podlaze le\u017eel na st\u0159epech. Byl snad cel\u00fd po\u0159ezan\u00fd. U sebe m\u011bl na\u0161i fotku a\u2026 moje triko. Kdy\u017e m\u011b sly\u0161el, trochu pooto\u010dil hlavu.<\/div>\n
„Pane bo\u017ee,“ vydechnu nahlas, spust\u00ed se mi slzy. A tohle je jen kv\u016fli tomu, \u017ee j\u00e1 idiot ode\u0161el. Ale zatracen\u011b! Nem\u011bl tohle ud\u011blat, nem\u011bl m\u011b podv\u00e9st! Nemuselo se st\u00e1t nic z toho. Roze\u0161el jsem se k n\u011bmu a ihned od n\u011bj za\u010dal vymetat rukou st\u0159epy. U\u017e bez tak mu sem tam tekla tro\u0161ku krev, jak se po\u0159ezal. Pomalu se posadil a ot\u0159el si o\u010di. D\u00edval se na m\u011b, jako kdyby nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee m\u011b tu opravdu vid\u00ed. „Pros\u00edm t\u011b, neh\u00fdbej se,“ vydechnu a ot\u0159u si rychle o\u010di, abych l\u00e9pe vid\u011bl. Odh\u00e1z\u00edm ty st\u0159epy stranou a kleknu si k n\u011bmu.<\/p>\n

„Bille, j\u00e1\u2026“ polkne a vzlykne. „Volal jsem ti a\u2026 M\u011bl jsem o tebe strach.“ Kouknu se mu do o\u010d\u00ed, ale potom sklop\u00edm zrak.<\/div>\n

„Jo,“ vydechnu.<\/div>\n
„M\u011b to opravdu mrz\u00ed. Necht\u011bl jsem to ud\u011blat. J\u00e1-j\u00e1\u2026 Nikdy bych ti \u00famysln\u011b neubl\u00ed\u017eil, Bille. B\u00e1l jsem se, \u017ee t\u011b ztrat\u00edm, kdy\u017e ti to \u0159eknu. Ale\u2026 u\u017e jsem to nemohl v sob\u011b dr\u017eet a takhle ti lh\u00e1t,“ za\u010dal bre\u010det. „Ch\u00e1pu, \u017ee mi nev\u011b\u0159\u00ed\u0161. Nem\u00e1\u0161 jedin\u00fd d\u016fvod mi v\u011b\u0159it. A\u2026 te\u010f m\u011b nesn\u00e1\u0161\u00ed\u0161, proto\u017ee jsem ti ubl\u00ed\u017eil a\u2026 jsem hajzl. J\u00e1\u2026“ zakrout\u00ed hlavou a p\u0159ikryje si rukou pusu, aby zti\u0161il sv\u00e9 vzlyky. P\u0159\u00edmo se pl\u00e1\u010dem zalykal.<\/div>\n
„Ne\u0159ekl jsem jedin\u00e9 slovo o tom, \u017ee bych t\u011b nesn\u00e1\u0161el,“ povzdechnu. Nejrad\u0161i bych ho objal a za\u010dal ho uti\u0161ovat, ale nejde to. On to\u2026 ud\u011blal. Po\u0159\u00e1d to budu sly\u0161et, jak to vyk\u0159ikl. Mus\u00edm se dr\u017eet, mus\u00edm. Budu rad\u011bji hr\u00e1t, jak moc jsem chladn\u00fd, i kdy\u017e mi tohle v\u0161echno trh\u00e1 srdce na kusy.<\/div>\n
„Ani jsi nemusel. Je to jasn\u00fd,“ \u0161eptne a ot\u0159e si tv\u00e1\u0159e. D\u00edval se do zem\u011b a st\u00e1le bre\u010del.<\/div>\n
„Kdy\u017e si to mysl\u00ed\u0161, tak si to mysli, ale j\u00e1 c\u00edt\u00edm n\u011bco jin\u00e9ho.“ Na to nic ne\u0159ekne.<\/p>\n

„Pro\u010d je to tu\u2026 takhle?“ pouk\u00e1\u017eu na prostor kolem n\u00e1s. Rozhl\u00e9dne se, ale nakonec zavrt\u00ed hlavou a popot\u00e1hne. „Mysl\u00ed\u0161, \u017ee t\u00edm n\u011bco zm\u011bn\u00ed\u0161?“ vydechnu a nat\u00e1hnu ruku, abych ho pohladil, ale rad\u011bji ji st\u00e1hnu. „J\u00e1\u2026 p\u0159i\u0161el jsem si promluvit, ale nechci t\u011b n\u011bjak ru\u0161it a otravovat.“<\/div>\n

„V\u00edm, \u017ee t\u00edm nic nezm\u011bn\u00edm,“ pov\u00ed ti\u0161e a pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b. „A neru\u0161\u00ed\u0161\u2026 Nen\u00ed od \u010deho.“<\/div>\n
„Jo, dob\u0159e,“ vydechnu a posad\u00edm se na zem. „Kdy\u017e jsi mi to \u0159ekl, byl jsem v \u0161oku a nedok\u00e1zal jsem to vst\u0159ebat, tak\u017ee se omlouv\u00e1m za sv\u016fj plach\u00fd odchod.“ Pokud nebudu chladn\u00fd, aspo\u0148 tro\u0161ku, tak se mu vrhnu kolem krku s t\u00edm, \u017ee ho miluju a je v\u0161e okay.<\/em><\/div>\n
„Klidn\u011b jsi po mn\u011b mohl n\u011bco hodit a je\u0161t\u011b m\u011b kopnout. Zaslou\u017eil bych si to,“ p\u0159it\u00e1hne si nohy k t\u011blu a obejme je. Hlavu si schov\u00e1 mezi kolena.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu m\u00edt prosbu? P\u0159esta\u0148 takhle mluvit. J\u00e1 takov\u00fd nejsem, neud\u011blal bych to,“ vydechnu. „J\u00e1 jsem pot\u0159eboval b\u00fdt s\u00e1m. Nav\u00edc\u2026 chci ti \u0159\u00edct, \u017ee\u2026 j\u00e1-j\u00e1 t\u011b miluju. Nechci tohle skon\u010dit.“ P\u0159estal d\u00fdchat a zvedl ke mn\u011b hlavu. D\u00edval se na m\u011b, jako bych se naprosto zbl\u00e1znil. Ale hlavu jsem te\u010f pro zm\u011bnu sklopil j\u00e1. Jo, a to je p\u0159esn\u011b ono. Kouk\u00e1 na m\u011b jako na bl\u00e1zna. Z\u0159ejm\u011b to chce skon\u010dit.<\/p>\n

<\/em> „Hodn\u011b jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel. Mo\u017en\u00e1 si to jen nalh\u00e1v\u00e1m. J\u00e1 pochop\u00edm, \u017ee m\u011b u\u017e nechce\u0161, ale chci to v\u011bd\u011bt.“<\/div>\n

„Jak tohle m\u016f\u017ee\u0161 \u0159\u00edct?“ za\u0161ept\u00e1 chv\u011bj\u00edc\u00edm se hlasem a vzlykne. „Miluju t\u011b v\u00edc ne\u017e cokoli. Jsi to jedin\u00fd, co m\u00e1m. Jak bych t\u011b mohl necht\u00edt?“ U\u017e zase bre\u010del.<\/div>\n
„Chris\u2026 Christian se k tob\u011b m\u011bl v\u00edc, ne\u017e jako\u2026 \u00falet. Ne, j\u00e1 nev\u00edm, jak se to stalo, jak to bylo, ale vypadalo to prost\u011b jako n\u011bco v\u00edc. Mo\u017en\u00e1 se m\u00fdl\u00edm. Prost\u011b jsem si \u0159ekl, \u017ee jsi mo\u017en\u00e1 m\u011bl d\u016fvod to ud\u011blat. J\u00e1 bych pochopil, kdybych t\u011b u\u017e omrzel, Tome. To se st\u00e1v\u00e1,“ vzlyknu a stisknu si ko\u0159en nosu, abych neronil tolik slz, ale je to zbyte\u010dn\u00e9. Pot\u0159ebuju to ze sebe dostat, v\u0161echno mu to \u0159\u00edct, a hlavn\u011b zjistit pravdu. „Ty jsi taky ten jedin\u00fd, koho m\u00e1m a koho miluju.“<\/div>\n
„Nebyl ani \u00falet. Nebyl nic. Poznal jsem ho v klubu a pil jsem. On tam\u2026 pracoval. Pak najednou\u2026 najednou se mi postavil a byl jsem v prdeli. Chris \u0159ekl, \u017ee d\u00e1vaj\u00ed n\u011bco do pit\u00ed, aby m\u011bli v\u011bt\u0161\u00ed tr\u017ebu. J\u00e1 v\u00edm, jak to zn\u00ed absurdn\u011b a nem\u00e1\u0161 ani jeden jedin\u00fd d\u016fvod mi v\u011b\u0159it po v\u0161ech t\u011bch l\u017e\u00edch, ale p\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee\u2026 \u017ee bych to neud\u011blal. Cht\u011bl mi jen pomoct. Sed\u011bli jsme vzadu a pak\u2026 Pak se na mn\u011b vrhnul a\u2026 Nedok\u00e1zal jsem to zastavit. Nedok\u00e1zal\u2026“ T\u00e9m\u011b\u0159 \u0161eptal, tak\u017ee mu p\u0159es brek bylo jen st\u011b\u017e\u00ed rozum\u011bt.<\/p>\n

Naslouchal jsem mu. Ka\u017edi\u010dk\u00e9 jeho slovo jsem se sna\u017eil co nejv\u00edce vst\u0159ebat a ulo\u017eit si ho do pam\u011bti. Pot\u0159eboval jsem z toho n\u011bco vydedukovat.<\/div>\n

„Zase jsi pil,“ povzdechnu a sklop\u00edm hlavu. „Jo, mo\u017en\u00e1 jsi za to nemohl, prost\u011b ti dali n\u011bco do pit\u00ed a ty jsi byl vzru\u0161en\u00fd, ale\u2026 ty ses neovl\u00e1dnul. Cht\u011bl ti jen pomoct. Tome, ty jsi d\u011blal v klubu m\u00e1lo, \u017ee nev\u00ed\u0161, \u017ee tohle nen\u00ed pomoc, ale jeho pr\u00e1ce? M\u011bl jsi \u010dest s klukem, jako jsem byl\u2026 j\u00e1.“<\/div>\n
„Jenom\u017ee ka\u017ed\u00fd nen\u00ed jako ty\u2026“ po\u0161ept\u00e1. Ot\u0159e si tekouc\u00ed krev z ruky a vyt\u00e1hne si jeden st\u0159ep.<\/div>\n
„T\u00edm chce\u0161 \u0159\u00edct co p\u0159esn\u011b?“ kouknu se na n\u011bj. Opatrn\u011b ho chytnu za tu ruku a vynd\u00e1m mu druh\u00fd st\u0159ep. „O\u0161et\u0159\u00edm ti to,“ po\u0161ept\u00e1m.<\/div>\n
„O nic nejde,“ st\u00e1hne zase ruku. Je\u0161t\u011b se odtahuje. V\u00fdborn\u00e9, v\u00e1\u017en\u011b.<\/div>\n
„Tak promi\u0148, necht\u011bl jsem ti ubl\u00ed\u017eit,“ smutn\u011b odvr\u00e1t\u00edm zrak. Prot\u0159e si o\u010di a chv\u00edli ml\u010d\u00ed. Pak se zhluboka nadechne.<\/div>\n
„V\u00edm, \u017ee\u2026 nem\u016f\u017ee\u0161 do bytu a tak, tak\u017ee\u2026 pokud bys cht\u011bl, m\u016f\u017ee\u0161 tady z\u016fstat. Jenom\u017ee ch\u00e1pu, \u017ee nechce\u0161, tak ti alespo\u0148 zaplat\u00edm hotel, jo? Hlavn\u011b\u2026 hlavn\u011b, abys byl v po\u0159\u00e1dku a n\u011bkde, kde se ti nem\u016f\u017ee nic st\u00e1t,“ dostane ze sebe.<\/div>\n
„Ne, d\u011bkuju,“ \u0161eptnu. Tohle bych nep\u0159ijal ani za nic. Nechci, aby se o m\u011b staral. Zvl\u00e1\u0161\u0165 ne te\u010f.<\/div>\n
„\u2026a kam p\u016fjde\u0161?“ hlesne.<\/div>\n
„To je fuk,“ nasucho polknu. „Nem\u011bj o m\u011b starost.“ I kdybych z\u016fstal na ulici, tak za n\u00edm nep\u016fjdu. Nedok\u00e1zal bych to. Pokud od n\u011bj odejdu \u00fapln\u011b, tak u\u017e o mn\u011b nebude v\u011bd\u011bt nic. Ale to je to, co nechci. Proto\u017ee o n\u011bm chci v\u011bd\u011bt i j\u00e1. Nechci to s n\u00edm skon\u010dit. Chci jen na n\u011bjakou dobu odej\u00edt a b\u00fdt s\u00e1m. Od v\u0161eho si odpo\u010dinout. Mo\u017en\u00e1 bych mohl b\u00fdt ve sklad\u011b\u2026<\/div>\n
„Bille, pros\u00edm t\u011b\u2026 Alespo\u0148\u2026 Alespo\u0148 tohle m\u011b nech ud\u011blat spr\u00e1vn\u011b. Nedovol\u00edm, abys \u0161el\u2026 n\u011bkam b\u016fhv\u00edkam,“ \u0161eptne s tich\u00fdm pl\u00e1\u010dem.<\/div>\n
„Neboj se,“ kouknu se mu vl\u00eddn\u011b do o\u010d\u00ed. „J\u00e1 je\u0161t\u011b pen\u00edze m\u00e1m, tak\u017ee si m\u016f\u017eu span\u00ed zaplatit. Nechci, aby sis s t\u00edmhle d\u011blal starost.“ Chv\u00edli mi pohled opl\u00e1c\u00ed, a\u017e si obli\u010dej schov\u00e1 do dlan\u011b a zase za\u010dne bre\u010det.<\/p>\n

„Nebre\u010d, pros\u00edm t\u011b o to,“ polo\u017e\u00edm mu dla\u0148 na rameno a m\u00edrn\u011b stisknu. „J\u00e1 nev\u00edm, jak na to kouk\u00e1\u0161, co si o tom mysl\u00ed\u0161 a co vlastn\u011b chce\u0161, ale j\u00e1 to nechci skon\u010dit, Tome. Cht\u011bl bych na \u010das odej\u00edt, prost\u011b chci z\u00edskat \u010das pro n\u00e1s oba. Chci to v\u0161echno vst\u0159ebat a za\u010d\u00edt znovu.“ V\u00e1\u017en\u011b to pro m\u011b nen\u00ed lehk\u00e9 a douf\u00e1m, \u017ee to ch\u00e1pe. Jak m\u00e1m koukat na to, \u017ee mi tu pl\u00e1\u010de? Je to tak slo\u017eit\u00e9.<\/em><\/div>\n

„U\u017e ne\u2026 Nehodl\u00e1m ti znovu ubl\u00ed\u017eit. Pot\u0159ebuje\u0161 jenom \u010das a pak si najde\u0161 n\u011bkoho, koho si zaslou\u017e\u00ed\u0161. J\u00e1 pro tebe nejsem dost dobr\u00fd, Bille,“ po\u0161ept\u00e1. Ot\u0159e si tv\u00e1\u0159e a zad\u00edv\u00e1 se stranou. Za\u010dne rychle mrkat a rychleji d\u00fdchat.<\/div>\n
„Ch\u00e1pe\u0161, \u017ee t\u011b miluju? Poslouch\u00e1\u0161 m\u011b v\u016fbec? \u0158\u00edkej si, co chce\u0161, \u0159\u00edkej si, \u017ee jsi pro m\u011b t\u0159eba ten nejhor\u0161\u00ed, ale tohle nechej posoudit m\u011b. Pro m\u011b jsi ten nejlep\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk. Ka\u017ed\u00fd d\u011bl\u00e1 chyby a je to lidsk\u00fd. A k tomu pat\u0159\u00ed i odpou\u0161t\u011bt a j\u00e1\u2026 j\u00e1 ti odpou\u0161t\u00edm.“<\/div>\n
„Jenom\u017ee j\u00e1 sob\u011b u\u017e nikdy neodpust\u00edm,“ pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b zoufale. Zakrout\u00ed hlavou a oto\u010d\u00ed ji, abych na n\u011bj nevid\u011bl. Zakrout\u00edm hlavou.<\/p>\n

Nem\u011bl to d\u011blat, kdy\u017e s\u00e1m sob\u011b nedok\u00e1\u017ee odpustit. Prost\u011b to nezvl\u00e1dnul, ale j\u00e1 ho omlouv\u00e1m. J\u00e1 to zvl\u00e1dnu mu odpustit a zapomenout na to, alespo\u0148 \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b. Je to te\u010f u\u017e jen na n\u011bm. J\u00e1 mu d\u00e1m dal\u0161\u00ed \u0161anci. On si mnou m\u016f\u017ee b\u00fdt jist\u00fd.<\/p>\n

<\/em> „Ty u\u017e m\u011b nechce\u0161,“ odt\u00e1hnu se.<\/div>\n

„J\u00e1 ti nechci ubli\u017eovat, sakra! Copak to nevid\u00ed\u0161? Od za\u010d\u00e1tku d\u011bl\u00e1m v\u0161echno, \u010d\u00edm ti jen ubli\u017euju. U\u017e se nechci d\u00e1l d\u00edvat na to, jak ti znovu a znovu p\u016fsob\u00edm bolest. J\u00e1 u\u017e nem\u016f\u017eu\u2026“ rozbre\u010d\u00ed se.<\/div>\n
„Ty mi neubli\u017euje\u0161. Tohle se prost\u011b st\u00e1v\u00e1. Pokud si mysl\u00ed\u0161, \u017ee se ke mn\u011b chov\u00e1\u0161 \u0161patn\u011b, tak se to sna\u017e napravit a neh\u00e1zej tohle v\u0161echno z okna, Tome. Jestli m\u011b m\u00e1\u0161 r\u00e1d, tak se toho dr\u017e a zkus to, j\u00edt d\u00e1l a\u2026 t\u0159eba se mnou. J\u00e1 se nebudu nutit. V\u00ed\u0161, \u017ee t\u011b miluju a \u017ee tomu tak bude v\u017edycky. N\u011bco ti \u0159eknu,“ p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00edm se o trochu bl\u00ed\u017e k n\u011bmu. „Po tob\u011b u\u017e nep\u0159ijde nikdo, to ti p\u0159\u00edsah\u00e1m.“ Mo\u017en\u00e1 to zn\u00ed d\u011btinsky, ale j\u00e1 nikoho jin\u00e9ho, ne\u017e je on, nechci. Nedok\u00e1\u017eu si u\u017e p\u0159edstavit \u017eivot s n\u011bk\u00fdm jin\u00fdm. Hlavn\u011b nechci. Pokud tenhle vztah skon\u010d\u00ed, skon\u010d\u00ed m\u016fj ve\u0161ker\u00fd milostn\u00fd \u017eivot. Pak u\u017e bude vlastn\u011b fuk, jakou pr\u00e1ci d\u011bl\u00e1m, jak \u017eiju a jestli \u017eiju.<\/em><\/div>\n
„Jenom\u017ee j\u00e1 si p\u0159eju, aby p\u0159i\u0161el. Chci, abys byl \u0161\u0165astnej, a\u0165 to bude kdokoliv. Nikdy ti ned\u00e1m to, co pot\u0159ebuje\u0161,“ za\u0161ept\u00e1 a pod\u00edv\u00e1 se mi do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Smi\u0159 se s t\u00edm, \u017ee nikdo nep\u0159ijde. J\u00e1 dok\u00e1\u017eu b\u00fdt \u0161\u0165astn\u00fd jedin\u011b s tebou. A pokud tohle nep\u0159ijme\u0161, j\u00e1 u\u017e nem\u016f\u017eu v\u00edc d\u011blat. Odpou\u0161t\u00edm ti, po\u0159\u00e1d t\u011b miluju\u2026 Te\u010f u\u017e je tohle na tob\u011b, jestli m\u011b chce\u0161 zp\u00e1tky. Vlastn\u011b, j\u00e1 tu po\u0159\u00e1d budu.“ Dlouhou dobu ml\u010d\u00ed a d\u00edv\u00e1 se mi do o\u010d\u00ed. Taky se mu do nich d\u00edv\u00e1m.<\/p>\n

„Chci zp\u00e1tky sv\u00e9ho Toma,“ rozpl\u00e1\u010du se nanovo. Jsem u\u017e bezmocn\u00fd. Nev\u00edm, jak mu to vysv\u011btlit, jak z\u00edskat zp\u011bt sv\u00e9ho Toma. Jak tohle v\u0161echno d\u00e1t do po\u0159\u00e1dku. Nechci od n\u011bj odej\u00edt, bude m\u011b to ni\u010dit a jeho tak\u00e9, ale j\u00e1 mus\u00edm. Mus\u00edm n\u00e1m d\u00e1t \u010das, a hlavn\u011b \u0161anci tohle v\u0161echno za\u010d\u00edt znovu.<\/div>\n

„Bille,“ po\u0161ept\u00e1 zoufale. Vid\u00edm, jak m\u011b chce pohladit, ale na posledn\u00ed chv\u00edli ruku st\u00e1hne. „Nebre\u010d, pros\u00edm\u2026“<\/div>\n
„Vra\u0165 se mi, pros\u00edm,“ rozvzlyk\u00e1m se a pomalu vstanu. „Budu tady a ty to v\u00ed\u0161. Je to na tob\u011b, j\u00e1\u2026 miluju t\u011b,“ vtisknu mu neuv\u011b\u0159iteln\u011b rychl\u00fd polibek a skoro se a\u017e rozeb\u011bhnu pry\u010d. Jinak bych se neodhodlal. Nedok\u00e1zal bych odej\u00edt.<\/div>\n
„Bille, po\u010dkej, pros\u00edm,“ zavol\u00e1 za mnou zoufale, a hned se zvedne. To u\u017e jsem se ale obouval. Sly\u0161el jsem ho.<\/div>\n
„Sakra,“ brouknul jsem s\u00e1m pro sebe. B\u011bhem chvilky byl u m\u011b.<\/div>\n
„Bille, neodch\u00e1zej, pros\u00edm. Co kdy\u017e se ti n\u011bco stane? Kam p\u016fjde\u0161?“ zept\u00e1 se bezmocn\u011b.<\/div>\n
„Nestane, nic se mi nestane,“ vydechnu a rychle si zapnu kab\u00e1t. Pot\u0159ebuju rychle zmizet. Jinak se neudr\u017e\u00edm. U\u017e v tom ob\u00fdv\u00e1ku jsem se neudr\u017eel, zatracen\u011b! Jak to vydr\u017e\u00edm bez jeho rt\u016f, dotek\u016f? Jak to vydr\u017e\u00edm bez n\u011bj?<\/div>\n
„Kam p\u016fjde\u0161?“ zept\u00e1 se znovu.<\/div>\n
„N\u011bkam\u2026 n\u011bkam pry\u010d, nev\u00edm,“ chytnu u\u017e kliku. Okam\u017eit\u011b m\u011b vezme za ruku a zabr\u00e1n\u00ed mi v otev\u0159en\u00ed dve\u0159\u00ed.<\/div>\n
„Tak j\u00e1 t\u011b alespo\u0148 odvezu,“ sna\u017e\u00ed si vyhledat m\u016fj pohled.<\/div>\n
„Ne,“ \u0159eknu hned a kouknu se mu do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Tak tu z\u016fsta\u0148 a p\u016fjdu pry\u010d j\u00e1. Pros\u00edm\u2026“ za\u0161ept\u00e1 zni\u010den\u011b.<\/div>\n
„Ne, l\u00e1\u2026“ zav\u0159u bolestn\u011b o\u010di. „Bu\u010f tady, dej se dohromady a pak\u2026 pak se uvid\u00edme, ano? Mus\u00edme to zvl\u00e1dnout. Pamatuj si, \u017ee tu po\u0159\u00e1d budu.“<\/div>\n
„Tak\u2026 tak po\u010dkej,“ pust\u00ed m\u011b a za\u010dne hrabat ve v\u011bcech poh\u00e1zen\u00fdch po zemi, jako by n\u011bco hledal.<\/div>\n
„Ne, nehledej nic. J\u00e1\u2026 miluju t\u011b,“ otev\u0159u dve\u0159e. Mus\u00edm tohoto okam\u017eiku vyu\u017e\u00edt a rychle odej\u00edt.<\/p>\n

„Bille, sakra, st\u016fj!“ chytne m\u011b hned. Dr\u017e\u00ed m\u011b tak zatracen\u011b pevn\u011b. Cuknu sebou. Zastav\u00edm se. Vynd\u00e1 z pen\u011b\u017eenky pen\u00edze a pod\u00e1 mi je.<\/div>\n

„Ne, nech si to. J\u00e1 se o sebe postar\u00e1m,“ vyman\u00edm se mu ze sev\u0159en\u00ed.<\/div>\n
„Bille, vezmi si to. Sakra\u2026 Bille,“ rozbre\u010d\u00ed se.<\/div>\n
„Nebre\u010d, pros\u00edm. J\u00e1 pen\u00edze m\u00e1m,“ vydechnu. Tom popot\u00e1hne a p\u0159ikryje si o\u010di. Chv\u00edli tam tak stoj\u00ed, a\u017e pen\u00edze hod\u00ed na zem a s brekem odejde.<\/div>\n
„Tome, po\u010dkej,“ \u0159eknu nahlas a otev\u0159u je\u0161t\u011b dve\u0159e. Vezmu ty pen\u00edze rychle ze zem\u011b. Zastav\u00ed a oto\u010d\u00ed se.<\/div>\n
„Vezmu si je, dob\u0159e? Kdy\u017e je budu pot\u0159ebovat, pou\u017eiju to, okay?“ I p\u0159esto, jak jsem tohle necht\u011bl, tak to ud\u011bl\u00e1m. Stejn\u011b ty pen\u00edze neutrat\u00edm, ale pro jeho klid si je rad\u011bji vezmu.<\/div>\n
„D\u00e1vej na sebe, pros\u00edm t\u011b, pozor,“ po\u0161ept\u00e1.<\/div>\n
„Ty tak\u00e9. Ale j\u00e1 neodch\u00e1z\u00edm, ne napo\u0159\u00e1d, ano?“ nat\u00e1hnu k n\u011bmu ruku. Chv\u00edli moji ruku pozoruje, a\u017e m\u011b za ni nejist\u011b chyt\u00ed svoj\u00ed. Stisknu mu ji.<\/div>\n
„Zvl\u00e1dneme to,“ vydechnu. „Ale te\u010f u\u017e p\u016fjdu. Dr\u017e se, Tomi.“<\/div>\n
„Ty taky,“ vydechne bezmocn\u011b.<\/div>\n
„Uvid\u00edme se,“ po\u0161ept\u00e1m u\u017e jen rychle a pomalu jeho ruku pust\u00edm. Oto\u010d\u00edm se a rozejdu se pry\u010d. U\u017e jen usly\u0161\u00edm, jak se zav\u0159ou dve\u0159e. S pl\u00e1\u010dem seb\u011bhnu schody a vyjdu ven. Pen\u00edze si ulo\u017e\u00edm do pen\u011b\u017eenky na zvl\u00e1\u0161tn\u00ed m\u00edsto. Potom se rozejdu n\u011bkam do ulic. P\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, kam j\u00edt, ale nic m\u011b nenapad\u00e1.<\/p>\n

Nechci zal\u00e9zt do \u017e\u00e1dn\u00e9ho baru, ani restaurace. Nestoj\u00edm o to b\u00fdt mezi lidmi, kte\u0159\u00ed na m\u011b budou divn\u011b koukat a pt\u00e1t se, co to je a kdo to je. Rozejdu se do m\u011bsta. Te\u010f ve\u010der bude hezk\u00e9. Ale kdybych se tudy v noci proch\u00e1zel s n\u00edm, bylo by to to nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed. Ale\u2026 bohu\u017eel.<\/p>\n

<\/em> autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne BILL Bylo kolem p\u00e1t\u00e9 hodiny, kdy\u017e jsem se zvedl z t\u011bch studen\u00fdch schod\u016f. V\u0161ude byla u\u017e tma a byl p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fd mr\u00e1z. Oklepal jsem se, vzal si ta\u0161ku a roze\u0161el se po schodech dol\u016f. Tro\u0161ku jsem se uklidnil.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[431],"tags":[],"class_list":["post-7233","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-who-am-i"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7233","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7233"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7233\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7233"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7233"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7233"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}