{"id":724,"date":"2018-02-17T16:00:00","date_gmt":"2018-02-17T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=718"},"modified":"2018-02-17T16:00:00","modified_gmt":"2018-02-17T15:00:00","slug":"all-of-us-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2018\/02\/17\/all-of-us-4\/","title":{"rendered":"All of Us 4."},"content":{"rendered":"
autor: Sturmfrei<\/strong><\/div>\n
\n

Bill ztratil ve\u0161ker\u00fd pojem o \u010dase, kdy\u017e se dve\u0159e otev\u0159ely. U\u017e t\u011b\u017ece neoddechoval, ale slzy se mu st\u00e1le tla\u010dily p\u0159es zav\u0159en\u00e1 v\u00ed\u010dka, a ruce, kter\u00fdmi se zap\u00edral o zem, se mu t\u0159\u00e1sly. Vstupuj\u00edc\u00ed kroky se zastavily. Dve\u0159e se zav\u0159ely. N\u00e1sledoval zvuk toho, jak si n\u011bkdo sed\u00e1 na podlahu, dost daleko, tak\u017ee Bill nemohl vid\u011bt t\u011blo druh\u00e9 osoby.<\/p><\/div>\n

Otev\u0159el o\u010di a nebyl p\u0159ekvapen\u00fd, \u017ee vid\u00ed Toma.<\/div>\n
Byl ohromen\u00fd pohledem na slzy v Tomov\u00fdch o\u010d\u00edch.<\/div>\n
\n

Navzdory v\u0161emu, v\u0161em t\u011bm v\u011bcem, kter\u00e9 bratrovi vyk\u0159i\u010del do tv\u00e1\u0159e, Bill nat\u00e1hl ruku a polo\u017eil ji na jeho pa\u017ei. Z Tomova hrdla se vydral vzlyk a on se odvr\u00e1til, ruk\u00e1vem si zb\u011bsile ot\u00edral o\u010di. To Billa ranilo v\u00edc, ne\u017e by \u010dekal. Mo\u017en\u00e1 Toma neznal, ne z d\u0159\u00edv\u011bj\u0161ka, ale ten nyn\u011bj\u0161\u00ed<\/em> Tom byl mil\u00fd a trp\u011bliv\u00fd a ohledupln\u00fd, a Bill na to odpov\u011bd\u011bl t\u00edm, \u017ee na n\u011bj k\u0159i\u010del.<\/div>\n

\n

„Omlouv\u00e1m se,“ za\u0161eptal a p\u0159isunul se bl\u00ed\u017e. „Tome, omlouv\u00e1m se, j\u00e1-„<\/p><\/div>\n

\n

Tom pot\u0159\u00e1sl hlavou, n\u011bkolikr\u00e1t se zhluboka nadechl a vzhl\u00e9dl. Vlasy mu vyklouz\u00e1valy z cul\u00edku, poletovaly mu kolem obli\u010deje a padaly mu do o\u010d\u00ed. Musel vyplivnout n\u011bkolik pramen\u016f, ne\u017e mohl za\u010d\u00edt mluvit. „Jen – jen m\u011b poslouchej, okay? J\u00e1 v\u00edm, \u017ee m\u011b nezn\u00e1\u0161, ale – j\u00e1 se nedok\u00e1\u017eu nesna\u017eit<\/em> z\u00edskat t\u011b zp\u00e1tky. A pot\u0159ebuju, aby ty ses sna\u017eil taky. Okay? Proto\u017ee – ty si to nepamatuje\u0161, ale j\u00e1 ano – proto\u017ee jsem ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b nestr\u00e1vil ani jeden den bez tebe, a ani to nechci. Tyhle dva posledn\u00ed t\u00fddny to takhle tak trochu bylo, a je to kurva stra\u0161n\u00e9. B\u00fdvali jsme jedna osoba ve dvou t\u011blech, v\u00ed\u0161? A j\u00e1 nedok\u00e1\u017eu \u017e\u00edt jen jako polovi\u010dn\u00ed \u010dlov\u011bk. Nedok\u00e1\u017eu to.“<\/div>\n

\n

„J\u00e1 se nec\u00edt\u00edm dokonce ani jako p\u016fl<\/em> \u010dlov\u011bka,“ za\u0161eptal Bill. „C\u00edt\u00edm se jako… jako podvodn\u00edk. Jako bych chodil kolem a p\u0159edst\u00edral, \u017ee jsem lidsk\u00e1 bytost. Vid\u00edm tv\u00e1\u0159e a lid\u00e9 mi \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee by pro m\u011b m\u011bli n\u011bco znamenat, ale neznamenaj\u00ed, a to je – to je tak divn\u00e9, kdy\u017e nic neznamen\u00e1 nic. Nepamatuju si, jak\u00e9 byly moje pl\u00e1ny, moje c\u00edle, moje sny. Nev\u00edm, co bych m\u011bl d\u011blat, nebo kam bych m\u011bl j\u00edt, nebo kdo bych m\u011bl b\u00fdt.“<\/div>\n

\n

„M\u011bl bys b\u00fdt m\u016fj bratr.“ Tom\u016fv hlas byl nez\u0159eteln\u00fd, sotva sly\u0161iteln\u00fd. „Pros\u00edm.“ P\u0159ilo\u017eil svou vlastn\u00ed ruku na tu, kterou m\u011bl Bill polo\u017eenou na jeho pa\u017ei, pak se p\u0159isunul bl\u00ed\u017e a na vte\u0159inu p\u0159itiskl sv\u00e9 \u010delo k Billovu. „Pros\u00edm<\/em>.“<\/div>\n

T\u0159\u00e1sl se, trhan\u011b d\u00fdchal, vyza\u0159ovalo z n\u011bj horko a beznad\u011bj. Jeho bl\u00edzkost v Billov\u011b hlav\u011b probouzela plameny, bolestiv\u00e9 a spaluj\u00edc\u00ed, ale osv\u011btluj\u00edc\u00ed tu propast, kde b\u00fdvala jeho pam\u011b\u0165, a bylo to t\u00e9m\u011b\u0159, jako by v t\u00e9 pr\u00e1zdnot\u011b mohl n\u011bco vid\u011bt<\/em>. Kdyby se mohl nat\u00e1hnout jen o tro\u0161ku d\u00e1l, se\u0161plhat o tro\u0161ku hloub\u011bji, p\u0159itisknout se o tro\u0161ku bl\u00ed\u017e-<\/div>\n
\n

Bill kolem Toma omotal ob\u011b ruce a p\u0159it\u00e1hl si jej k hrudi. Jeho dvoj\u010de se k n\u011bmu tisklo a nehlasn\u011b mu plakalo do ramene, a poprv\u00e9 od chv\u00edle, kdy se probudil, Bill v\u011bd\u011bl, co mus\u00ed ud\u011blat.<\/p><\/div>\n

<\/div>\n
\n
***<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

26. prosince 2017<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Ka\u017ed\u00fd kolem m\u011b po\u0159\u00e1d chod\u00ed po \u0161pi\u010dk\u00e1ch. Je dost z\u0159ejm\u00e9, \u017ee u\u017e ztr\u00e1cej\u00ed v\u00edru, \u017ee se uzdrav\u00edm, a to rychle. To jim nem\u016f\u017eu ud\u011blat. Zvl\u00e1\u0161t\u011b ne Tomovi. On na mn\u011b zatracen\u011b bre\u010del. Nemysl\u00edm si, \u017ee Tom v\u016fbec<\/strong> n\u011bkdy bre\u010d\u00ed za norm\u00e1ln\u00edch okolnost\u00ed. Pot\u0159ebuje m\u011b. M\u011b cel\u00e9ho. Nev\u00edm, jak to ud\u011bl\u00e1m, ale v\u00edm, \u017ee mus\u00edm s\u00e1m sebe zase naj\u00edt.<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Hej, Bille Kaulitzi. Jdu si pro tebe.<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

***<\/strong><\/em><\/div>\n

\n

D\u016fm byl tich\u00fd. Gordon a Simone ode\u0161li na um\u011bleckou v\u00fdstavu; psi d\u0159\u00edmali, pon\u011bkud zm\u00e1\u010dknut\u00ed k sob\u011b v pelechu, kter\u00fd byl p\u016fvodn\u011b pouze pro Cappera. Av\u0161ak spokojen\u011b pochrupk\u00e1vali.<\/p><\/div>\n

\n

Bill kle\u010del vedle knihovny, prsty p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po zapr\u00e1\u0161en\u00fdch h\u0159betech fotoalb vyrovnan\u00fdch ve spodn\u00ed polici. Po schodech dol\u016f se nesly tich\u00e9 zvuky kytary. Tom hr\u00e1l t\u00e9m\u011b\u0159 nonstop od jejich sd\u00edlen\u00e9ho zhroucen\u00ed na prvn\u00ed sv\u00e1tek v\u00e1no\u010dn\u00ed – p\u00edsn\u011b jejich vlastn\u00ed kapely, p\u00edsn\u011b, se kter\u00fdmi vyrostli, p\u00edsn\u011b, o kter\u00fdch tvrdil, \u017ee je Bill v\u017edy nesn\u00e1\u0161el. T\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161echny byly n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem pov\u011bdom\u00e9, ne dost na to, aby si vzpomn\u011bl<\/em>, ale dost na to, aby pokra\u010dovaly.<\/div>\n

\n

Terapeutka p\u0159es Skype potvrdila to, na co u\u017e Bill p\u0159i\u0161el s\u00e1m: vzhledem k poutu mezi nimi, ke v\u0161emu tomu \u010dasu, kter\u00fd spole\u010dn\u011b str\u00e1vili, Tom byl nejpravd\u011bpodobn\u011bji pr\u00e1v\u011b ten kl\u00ed\u010d k jeho vzpom\u00ednk\u00e1m. A tak Bill hledal cokoliv, co by to pouto mohlo obnovit.<\/p><\/div>\n

\n

Vyt\u00e1hl fotoalbum ozna\u010den\u00e9 1995<\/em> a otev\u0159el ho. Na prvn\u00ed str\u00e1nce byly t\u0159i fotky; na v\u0161ech t\u0159ech byli on i Tom, ale Bill nedok\u00e1zal s \u017e\u00e1dnou jistotou \u0159\u00edct, kter\u00fd je kter\u00fd. Oba dva byli blon\u010fat\u00ed a usm\u00edvali se, s p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fdm m\u00f3dn\u00edm vkusem a s naprosto stejn\u00fdm obli\u010dejem. Bill potla\u010dil \u00fa\u0161klebek a oto\u010dil na dal\u0161\u00ed str\u00e1nku, a na dal\u0161\u00ed, a\u017e do konce. V\u00edce fotografi\u00ed identick\u00fdch chlapc\u016f – dr\u017e\u00edc\u00edch se za ruce, hraj\u00edc\u00edch si se stejnou hra\u010dkou, sed\u00edc\u00edch p\u0159ed v\u00e1no\u010dn\u00edm strome\u010dkem, obj\u00edmaj\u00edc\u00edch stejn\u00e9ho psa. Bill album s pr\u00e1sknut\u00edm zav\u0159el a popadl dal\u0161\u00ed.<\/div>\n

\n

Album 1996<\/em> pokra\u010dovalo stejn\u00fdm sm\u011brem. Bylo tam p\u00e1r fotek, na kter\u00fdch byl jen jeden z nich, a n\u011bkter\u00e9 z nich maj\u00ed na okraj\u00edch napsan\u00e1 jejich jm\u00e9na. \u00b4Bill ve \u0161koln\u00edm p\u0159edstaven\u00ed\u00b4. Dal\u0161\u00ed fotografie pak prok\u00e1zala, \u017ee fotograf musel pou\u017e\u00edt velk\u00e9 p\u0159ibl\u00ed\u017een\u00ed, aby jej zachytil o samot\u011b, proto\u017ee se tam nach\u00e1zel i Tom, jako by k n\u011bmu byl p\u0159iv\u00e1zan\u00fd prov\u00e1zkem, kter\u00fd mu nedovoloval vzd\u00e1lit se v\u00edce ne\u017e jen o t\u0159i kroky.<\/div>\n

\n

V 1997<\/em> Bill na\u0161el sv\u011bdectv\u00ed o jejich vznikaj\u00edc\u00ed hudebn\u00ed kari\u00e9\u0159e, a sv\u011bdectv\u00ed o tom, \u017ee tr\u00e1vili \u010das i s jin\u00fdmi d\u011btmi v jejich v\u011bkov\u00e9 kategorii mimo jeden druh\u00e9ho, ale ten prov\u00e1zek mezi nimi se p\u0159\u00edli\u0161 neprodlou\u017eil. Byli spole\u010dn\u011b na t\u0159ech \u010dtvrtin\u00e1ch v\u0161ech fotografi\u00ed v \u00b498<\/em>, \u00b499<\/em>, a 2000<\/em>. V tu chv\u00edli se u\u017e Bill op\u011bt nach\u00e1zel na hranici zhroucen\u00ed, a zastr\u010dil v\u0161echna alba zp\u00e1tky na polici. Ta vina jej m\u00e1lem nutila cht\u00edt zvracet. Cel\u00e9 d\u011btstv\u00ed p\u0159ilepeni po boku toho druh\u00e9ho, a jeho mozek nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 pot\u00ed\u017ee to cel\u00e9 zahodit. Pro\u010d, pro\u010d, pro\u010d?<\/div>\n

\n

„Na\u0161el jsi n\u011bco?“ Kytara ztichla, Tom st\u00e1l ve dve\u0159\u00edch z kuchyn\u011b s kouskem rebarborov\u00e9ho kol\u00e1\u010de.<\/p><\/div>\n

„Poh\u00e1dali jsme se?“ Zeptal se Bill. „Mysl\u00edm, p\u0159ed tou nehodou. Stalo se n\u011bco?“<\/div>\n
Tom zav\u00e1hal. „Pro\u010d si to mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 nejd\u0159\u00edv odpov\u011bd\u011bt na mou ot\u00e1zku?“<\/div>\n
„Ne,“ \u0159ekl Tom ti\u0161e. „Nebyla tam \u017e\u00e1dn\u00e1 h\u00e1dka, nic se nestalo. Byli jsme na turn\u00e9, pak jsme byli doma, byli jsme unaven\u00ed a hodn\u011b jsme spali. Ven\u010dili psy. Chodili na pl\u00e1\u017e. Chci \u0159\u00edct, \u017ee jsme m\u011bli p\u00e1r neshod. Tys chodil r\u00e1d do klub\u016f, po\u0159\u00e1d jsi m\u011b cht\u011bl br\u00e1t s sebou. \u0158\u00edkal jsi mi o n\u011bjak\u00e9m m\u00edst\u011b, kde n\u00e1s opravdu nikdo nezn\u00e1 a kde bychom mohli b\u00fdt jen sami sebou, a j\u00e1 jsem ti \u0159ekl, \u017ee takov\u00e9 m\u00edsto u\u017e m\u00e1me, a to doma na gau\u010di. V ur\u010dit\u00fd moment jsi m\u011b nazval d\u011bdkem.“<\/div>\n
\n

Zazubil se, a\u010dkoliv Billovi to p\u0159ipadalo podivn\u011b smutn\u00e9. Tenhle popis jejich spole\u010dn\u00e9ho \u017eivota mu p\u0159ipadal podivn\u00fd, a\u010dkoliv nedok\u00e1zal tak \u00fapln\u011b vysv\u011btlil jak nebo pro\u010d. „Co t\u00edm mysl\u00ed\u0161 \u00b4mohli jsme b\u00fdt sami sebou\u00b4? Myslel jsem, \u017ee jsi \u0159\u00edkal, \u017ee jsme se p\u0159est\u011bhovali do LA, proto\u017ee tam nejsme tak moc slavn\u00ed.“<\/p><\/div>\n

\n

Tom znovu zav\u00e1hal, pak pokr\u010dil rameny. „H\u00e1d\u00e1m, \u017ee ses po\u0159\u00e1d c\u00edtil b\u00fdt pod drobnohledem. To je pocit, kter\u00e9ho se jen t\u011b\u017eko zbavuje\u0161, v\u00ed\u0161.“<\/p><\/div>\n

„Ne, nev\u00edm,“ \u0159ekl Bill, a hned toho zalitoval, kdy\u017e se Tom zatv\u00e1\u0159il, jako by mu dal r\u00e1nu. „Omlouv\u00e1m se, to bylo nevhodn\u00e9.“<\/div>\n
„Tro\u0161ku,“ souhlasil Tom, „ale to je v pohod\u011b.“ Pokusil se o \u00fasm\u011bv. „M\u00e1\u0161 je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00e9 ot\u00e1zky?“<\/div>\n
„M\u00e1me v LA p\u0159\u00e1tele?“ Nebo v\u016fbec n\u011bkde n\u011bjak\u00e9<\/em>, dodal si Bill v hlav\u011b a myslel na v\u0161echny ty fotografie pouze jich dvou. „A – v\u00edd\u00e1me se s n\u011bk\u00fdm?“<\/div>\n
\n

„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee m\u00e1me p\u0159\u00e1tele,“ \u0159ekl Tom. „Spoustu. „A-“ O\u010di mu posko\u010dily od Billovy tv\u00e1\u0159e k rebarborov\u00e9mu kol\u00e1\u010di v ruce, a pak zp\u00e1tky k Billov\u011b tv\u00e1\u0159i. „Ne, s nik\u00fdm se nev\u00edd\u00e1me.“<\/p><\/div>\n

„To je dob\u0159e, h\u00e1d\u00e1m. \u017d\u00e1dn\u00fd p\u0159\u00edtel \u010dekaj\u00edc\u00ed na to, a\u017e si na n\u011bj vzpomenu, to je \u00faleva.“ Bill to zam\u00fd\u0161lel jako vtip, a tak k tomu dodal: „I kdy\u017e jsem p\u0159ekvapen\u00fd, \u017ee ty jsi s\u00e1m. Vypad\u00e1\u0161 jako docela dobr\u00fd \u00falovek.“<\/div>\n
Tom se rozesm\u00e1l, nacpal si pusu kol\u00e1\u010dem a znovu pokr\u010dil rameny. „Up\u0159\u00edmn\u011b, ani nikoho nehled\u00e1m.“<\/div>\n
Jeho hlas byl z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu trochu zdrsn\u011bl\u00fd. Bill se sna\u017eil setkat s jeho pohledem, a Tom nespolupracoval; z\u00edral na sp\u00edc\u00ed psy a v\u0161echny stopy po \u00fasm\u011bvu z jeho rys\u016f vymizely, ne\u017e si odka\u0161lal a narovnal se. „Mus\u00edm j\u00edt na z\u00e1chod. Hned jsem zp\u00e1tky.“<\/div>\n
Kdy\u017e se oto\u010dil k odchodu, Bill m\u011bl z\u0159eteln\u00fd pocit, \u017ee l\u017ee.<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

V duchu odhalov\u00e1n\u00ed Billovi v\u011bc\u00ed z jeho zapomenut\u00e9 minulosti jej Tom vzal bruslit. O\u010dividn\u011b to mezi nimi dv\u011bma byla tradice. M\u011bli jich spousty, takov\u00fdch, co nezahrnovaly \u017e\u00e1dn\u00e9 dal\u0161\u00ed lidi, pov\u0161iml si Bill, ani rodinu nebo jejich nejbli\u017e\u0161\u00ed p\u0159\u00e1tele, kte\u0159\u00ed byli z\u00e1rove\u0148 spoluhr\u00e1\u010di v kapele, co\u017e ignoroval pro dobro jeho zb\u00fdvaj\u00edc\u00edho du\u0161evn\u00edho zdrav\u00ed. Tom jednodu\u0161e pokr\u010dil rameny a \u0159ekl „dvoj\u010data“ jako zp\u016fsob vysv\u011btlen\u00ed. Zamotali se do rukavic, \u010depic a \u0161\u00e1l, a zam\u00ed\u0159ili na mal\u00e9 kluzi\u0161t\u011b na bl\u00edzk\u00e9m jeze\u0159e.<\/p><\/div>\n

\n

Bill si pamatoval, jak si nasadit brusle, ale nem\u011bl \u017e\u00e1dnou vzpom\u00ednku na to, \u017ee by to n\u011bkdy d\u011blal<\/em>, stejn\u011b tak, jako nem\u011bl \u017e\u00e1dnou vzpom\u00ednku na samotn\u00e9 bruslen\u00ed. „Ne\u0159\u00edkej mi, jestli jsem v tom dobr\u00fd, nebo ne,“ varoval Toma. „Chci na to p\u0159ij\u00edt s\u00e1m.“<\/div>\n

\n

Jak se uk\u00e1zalo, nerozml\u00e1til si okam\u017eit\u011b obli\u010dej. Byl na tom v\u0161ak o hodn\u011b l\u00e9pe, zat\u00edmco se dr\u017eel Tomova ruk\u00e1vu, nebo Tomova ramene, nebo Tomovy ruky v rukavici. T\u00edm zp\u016fsobem to taky byla daleko v\u011bt\u0161\u00ed z\u00e1bava. Ot\u00e1\u010deli se na led\u011b v kruz\u00edch, bylo to trochu jako tancov\u00e1n\u00ed a trochu jako l\u00e9t\u00e1n\u00ed, a vzpom\u00ednky na podobn\u00e9 okam\u017eiky za\u0161kr\u00e1baly na Billovo podv\u011bdom\u00ed, v\u017edy jen t\u011bsn\u011b mimo dosah. Se sm\u00edchem spole\u010dn\u011b dopadli vedle kluzi\u0161t\u011b do hromady zimn\u00edho oble\u010den\u00ed a kon\u010detin, a d\u011blili se o hork\u00e9 kakao z termosky, kterou jim sbalila jejich matka – Bill si t\u00e9m\u011b\u0159 pamatoval, \u017ee u\u017e to v\u0161echno n\u011bkdy d\u011blal.<\/p><\/div>\n

\n

\u0160t\u011bst\u00ed, kter\u00e9 pulsovalo pod jeho \u017eebry, kdy\u017e se setkal s Tomov\u00fdma o\u010dima, bylo to bolestn\u011b nejpov\u011bdom\u011bj\u0161\u00ed ze v\u0161ech.<\/p><\/div>\n

Ten impuls, sl\u00edznout kakaov\u00fd kn\u00edrek z Tomova horn\u00edho rtu, se v\u0161ak nem\u011bl objevit. Pro\u010d se to objevuje?<\/em><\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

<\/p>\n

30. prosince 2017<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Pro m\u00e9 budouc\u00ed j\u00e1 s pln\u011b navr\u00e1cenou pam\u011bt\u00ed: pros\u00edm, ignoruj v\u0161echny m\u00e9 ne\u010destn\u00e9 my\u0161lenky na m\u00e9ho bratra. Je to jen vedlej\u0161\u00ed efekt m\u00e9 ztr\u00e1ty pam\u011bti.<\/p>\n

<\/em> autor: Sturmfrei<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Sturmfrei Bill ztratil ve\u0161ker\u00fd pojem o \u010dase, kdy\u017e se dve\u0159e otev\u0159ely. U\u017e t\u011b\u017ece neoddechoval, ale slzy se mu st\u00e1le tla\u010dily p\u0159es zav\u0159en\u00e1 v\u00ed\u010dka, a ruce, kter\u00fdmi se zap\u00edral o zem, se mu t\u0159\u00e1sly. Vstupuj\u00edc\u00ed kroky se zastavily. Dve\u0159e se zav\u0159ely. N\u00e1sledoval<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[693],"tags":[],"class_list":["post-724","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-all-of-us"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/724","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=724"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/724\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=724"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=724"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=724"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}