{"id":7248,"date":"2011-12-20T16:00:00","date_gmt":"2011-12-20T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7229"},"modified":"2011-12-20T16:00:00","modified_gmt":"2011-12-20T15:00:00","slug":"who-am-i-71","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/12\/20\/who-am-i-71\/","title":{"rendered":"Who am I? 71."},"content":{"rendered":"
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/p>\n

Ub\u011bhlo zhruba jeden\u00e1ct hodin a letadlo p\u0159ist\u00e1lo, co\u017e m\u011b probudilo. Hned jsem otev\u0159el o\u010di a pod\u00edval se na Toma. Usm\u00edval se. Trvalo mi p\u00e1r sekund, ne\u017e jsem se rozkoukal, ale nakonec jsem zjistil, \u017ee jsme opravdu u\u017e v N\u011bmecku.<\/div>\n

„Jsme doma,“ vydechnu potichu. Sakra, to u\u017e?<\/em><\/div>\n
„Jo, u\u017e jsme,“ potvrd\u00ed mi Tom s \u00fasm\u011bvem. Jen se tro\u0161ku usm\u011bju a prot\u00e1hnu se.<\/div>\n
„Tak to byla rychlost. M\u011bl jsi pravdu, sp\u00e1t v letadle je to nejlep\u0161\u00ed,“ brouknu. Nad t\u00edm se znovu jen usm\u011bje a odpout\u00e1 se. Ud\u011bl\u00e1m tot\u00e9\u017e. Jsem je\u0161t\u011b tro\u0161ku v \u0161oku. P\u0159ed p\u00e1r hodinami je\u0161t\u011b v Americe a te\u010f najednou zase tady. Tom u\u017e se zvedl a z repr\u00e1ku se ozval letu\u0161\u010din hlas. Posb\u00edral si v\u011bci a \u010dekal, a\u017e se tak\u00e9 zvednu. Hned jsem rychle vstal, vzal i sv\u00e9 v\u011bci a pak ho n\u00e1sledoval. \u0160li jsme z letadla mezi prvn\u00edmi. Tom si m\u011b p\u0159ivinul k sob\u011b, abych se mu neztratil a promotali jsme se mezi lidmi ke kontrole, a pot\u00e9 a\u017e k odb\u011bru zavazadel, kde jsme si vyzvedli v\u0161echny na\u0161e v\u011bci.<\/div>\n
„Nesn\u00e1\u0161\u00edm tyhle hory lid\u00ed,“ brouknu nespokojen\u011b a chytnu ho za pa\u017ei.<\/div>\n
„U\u017e budeme venku,“ l\u00edbne m\u011b na \u010delo. Jen k\u00fdvnu. Po chv\u00edli jsme kone\u010dn\u011b v\u00e1\u017en\u011b venku. Tom n\u00e1m chyt\u00ed taxi, a kdy\u017e naskl\u00e1d\u00e1me kufry do auta, nasedneme a rozjedeme se dom\u016f. Celou cestu ho dr\u017e\u00edm za ruku.<\/div>\n
„Taky ti to p\u0159ijde tak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee jsme najednou tady?“ brouknu.<\/div>\n
„Jo. Bude zvl\u00e1\u0161tn\u00ed sp\u00e1t zase ve sv\u00e9 posteli,“ pousm\u011bje se. Bylo kolem p\u011bti r\u00e1no. Blb\u00fd \u010dasov\u00fd posun.<\/div>\n
„\u0158ekl bych,“ usm\u011bju se.<\/p>\n

Asi za hodinu u\u017e jsme kompletn\u011b doma. Zaplat\u00edm taxik\u00e1\u0159i a vezmeme si s Tomem zavazadla. V\u0161echno to vyneseme nahoru do bytu. Zav\u0159u za n\u00e1mi dve\u0159e a nahlas vydechnu.<\/div>\n

„Bo\u017ee, domov,“ zasm\u011bju se. Tom polo\u017e\u00ed kufry na zem a p\u0159ejede prsty po zdi. Jen se zuje, sund\u00e1 si bundu a jde d\u00e1l do bytu. Ud\u011bl\u00e1m to sam\u00e9 a rozejdu se za n\u00edm. Je to tak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, b\u00fdt najednou tady. Nakonec se zastavil v ob\u00fdv\u00e1ku a usadil se do houpac\u00edho k\u0159esla. Sladce se na n\u011bj usm\u011bju.<\/div>\n
„Tohle jsi pot\u0159eboval, vi\u010f?“<\/div>\n
„Poj\u010f ke mn\u011b,“ vzt\u00e1hne ke mn\u011b ruce. „Kdy\u017e jsem ho koupil, sl\u00edbil jsi mi, \u017ee se v n\u011bm budeme spole\u010dn\u011b houpat. Je\u0161t\u011b jsme to ani jednou neud\u011blali, tak to poj\u010f napravit.“ Jen se vl\u00eddn\u011b usm\u011bju a rozejdu se k n\u011bmu. Posad\u00edm se mu pomalu na kl\u00edn a obejmu ho kolem krku.<\/div>\n
„Zase spolu,“ vydechnu mu do ou\u0161ka.<\/div>\n
„\u2026sami,“ dod\u00e1.<\/div>\n
\n
„Byl jsi tam hodn\u011b sv\u00e1zan\u00fd, \u017ee?“<\/div>\n
„Stra\u0161n\u011b. Tady jsme prost\u011b doma,“ usm\u011bje se spokojen\u011b. Je na n\u011bm vid\u011bt, jak se uvolnil. Snad i v tom tax\u00edku byl uvoln\u011bn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017eli v Americe.<\/div>\n
„Jo,“ usm\u011bju se taky a d\u00e1m mu pusu na sp\u00e1nek.<\/div>\n
„No jo, ale co budeme d\u011blat do r\u00e1na, kdy\u017e jsme spali v letadle? Budeme vybalovat?“ zept\u00e1 se.<\/div>\n
„Jak chce\u0161, zlato. Ale klidn\u011b m\u016f\u017eeme jen odpo\u010d\u00edvat. J\u00e1 to kdy\u017e tak pozd\u011bji vybal\u00edm.“<\/div>\n
„Sta\u010dilo, \u017ee jsi to s\u00e1m balil. Nebude\u0161 to i vybalovat,“ pohlad\u00ed m\u011b po ruce.<\/div>\n
„Pros\u00edm t\u011b, mn\u011b to nevad\u00ed,“ usm\u011bju se a p\u0159ivinu se k n\u011bmu.<\/div>\n
„Ale j\u00e1 jsem gentleman,“ zasm\u011bje se.<\/div>\n
„Ano, to jsi,“ zasm\u011bju se s n\u00edm. „Sakra, jsi taky tak rozl\u00e1man\u00fd z toho letadla?“<\/div>\n
„Nijak zvl\u00e1\u0161\u0165. Podle m\u011b t\u011b sp\u00ed\u0161 rozl\u00e1mala ta moje \u00fa\u017easn\u00e1 mas\u00e1\u017e v\u010dera,“ kousne m\u011b hrav\u011b do brady.<\/div>\n
„Mhh, byla super,“ usm\u011bju se a l\u00edbnu ho do koutku rt\u016f. Ti\u0161e se zasm\u011bje a pohlad\u00ed m\u011b po boku.<\/p>\n

„Nem\u00e1\u0161 hlad, l\u00e1sko?“<\/div>\n

„Ne, je p\u016fl \u0161est\u00fd r\u00e1no,“ zasm\u011bje se a pol\u00edb\u00ed m\u011b.<\/div>\n
„To nem\u011bn\u00ed nic na tom, \u017ee tv\u016fj \u017ealudek m\u016f\u017ee m\u00edt hlad,“ usm\u011bju se a v\u00edc se k n\u011bmu p\u0159itul\u00edm. Za\u010dnu ho celkem nal\u00e9hav\u011b l\u00edbat.<\/div>\n
„Hmmh,“ zabru\u010d\u00ed, jako by cht\u011bl n\u011bco \u0159\u00edct, ale nenech\u00e1m ho. Proto za\u010dne spolupracovat. P\u0159ekrout\u00edm se na n\u011bm a posad\u00edm se na n\u011bm obkro\u010dmo. Za\u010dnu jazykem pronikat hloub\u011bji do jeho pusinky. Vzru\u0161en\u011b zafun\u00ed a dlan\u011bmi mi sjede po z\u00e1dech na zadek. Za\u010dne ho tisknout. P\u0159esn\u011b tohle jsem zase cht\u011bl za\u017e\u00edt. Jak se m\u011b dot\u00fdk\u00e1. Tak v\u00e1\u0161niv\u011b a chtiv\u011b.<\/em> Tro\u0161ku se na n\u011bm zhoupnu a chytnu ho za tv\u00e1\u0159e. P\u0159izvednu se na n\u011bm. Oddechne a za\u010dne m\u011b hladov\u011b l\u00edbat.<\/div>\n
„Mmm,“ zak\u0148u\u010d\u00edm tro\u0161ku a nasaju v\u00edc jeho jazyk. Vzdychne, siln\u011b mi zm\u00e1\u010dkne zadek a doslova se na m\u011b vrhne. V\u00edc stisknu objet\u00ed a vzru\u0161en\u011b se na n\u011bm za\u010dnu kol\u00edbat. Zd\u00e1 se to \u0161\u00edlen\u00e9, ale sex s n\u00edm mi zatracen\u011b chyb\u00ed. Byl jsem na to p\u0159ece jen zvykl\u00fd.<\/em><\/div>\n
„Tomi,“ povzdechnu a prudce nakl\u00e1n\u00edm hlavu, abych se k n\u011bmu l\u00e9pe dostal. Shodil m\u011b z k\u0159esla a slezl za mnou. P\u0159it\u00e1hl si m\u011b k sob\u011b a za\u010dal m\u011b tvrd\u011b l\u00edbat. Rozt\u00e1hnul jsem nohy a vt\u011bsnal ho mezi n\u011b. Opl\u00e1cel jsem mu to. Hladil jsem ho po boc\u00edch a z\u00e1dech.<\/p>\n

„Domov\u2026 mi chyb\u011bl,“ vzdychne Tom hlasit\u011b a za\u010dne ze m\u011b rv\u00e1t svetr.<\/div>\n

„Jo, mn\u011b taky,“ usm\u011bju se a zvednu ruce, aby mi ho mohl st\u00e1hnout. Jakmile tak ud\u011bl\u00e1, serve ze m\u011b triko a shod\u00ed m\u011b zase do lehu. Lehne si na m\u011b a za\u010dne m\u011b divoce l\u00edbat. Jeho ruce mi bloudily po t\u011ble. Byly tak neposedn\u00e9 a divok\u00e9, stejn\u011b jako on.<\/div>\n
„Sakra,“ vzdychnu a prudce boky p\u0159iraz\u00edm proti t\u011bm jeho. L\u00edb\u00e1m ho tak drav\u011b. Cht\u00ed\u010d ve mn\u011b se probouz\u00ed ka\u017ed\u00fdm jeho dotykem v\u00edc. Kousne m\u011b do rtu a zak\u0148u\u010d\u00ed. Siln\u011b mi nasaje ret.<\/div>\n
„Chce\u0161 m\u011b?“ vydechnu pak a kouknu se mu do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Chci t\u011b vo\u0161ukat, Bille,“ vzdychne mi do pusy a hladov\u011b m\u011b pol\u00edb\u00ed.<\/div>\n
„Tak m\u011b vo\u0161ukej,“ vzdychnu taky a znovu p\u00e1nv\u00ed p\u0159iraz\u00edm proti n\u011bmu. Za\u010dal mi rozep\u00ednat kalhoty a dlan\u00ed m\u011b hladit mezi nohama. Prohnul jsem se v z\u00e1dech. Nadzvedl jsem tro\u0161ku boky, aby mi mohl kalhoty st\u00e1hnout a za\u010dal jsem mu vyhrnovat triko, abych ho toho zbyte\u010dn\u00e9ho kusu l\u00e1tky zbavil. Najednou se zastavil a polkl.<\/div>\n
„Copak?“ kouknu se na n\u011bj. D\u00edval se mi do o\u010d\u00ed a oddechoval. „Tomi,“ pohlad\u00edm ho po tv\u00e1\u0159i. „Co se d\u011bje?“ Jako bych zase ud\u011blal n\u011bco \u0161patn\u011b. Co je tak \u0161patn\u00e9ho na tom, \u017ee bych mu svl\u00e9kl tri\u010dko? Co p\u0159ede mnou skr\u00fdv\u00e1?<\/p>\n

„J\u00e1 nem\u016f\u017eu,“ hlesne.<\/div>\n

„Pro\u010d ne? Je to p\u00e1r vte\u0159in, cos mi \u0159\u00edkal, \u017ee chce\u0161\u2026“<\/div>\n
„Bille, j\u00e1\u2026 J\u00e1 u\u017e nem\u016f\u017eu,“ vyd\u00e1 ze sebe se slzami v o\u010d\u00edch. Sleze ze m\u011b a posad\u00ed se. Zara\u017een\u011b na n\u011bj z\u016fstanu koukat. P\u0159isednu si k n\u011bmu a pohlad\u00edm ho po pa\u017ei. Je to tu zase.<\/em><\/div>\n
„Pov\u011bz mi, co se d\u011bje.“<\/div>\n
„U\u017e takhle nem\u016f\u017eu. Nem\u016f\u017eu se t\u011b dot\u00fdkat, nem\u016f\u017eu se ti d\u00edvat do o\u010d\u00ed. U\u017e nedok\u00e1\u017eu p\u0159edst\u00edrat, \u017ee se nic ned\u011bje,“ rozbre\u010d\u00ed se.<\/div>\n
„Ne, ne, p\u0159esta\u0148 plakat,“ chytnu mu tv\u00e1\u0159e do dlan\u00ed, „pov\u00eddej,“ \u0159eknu. Jenom\u017ee on se rozbre\u010d\u00ed je\u0161t\u011b v\u00edc. Vyvl\u00e9kne se mi a oto\u010d\u00ed se ke mn\u011b z\u00e1dy. Za\u010dne si vyhrnovat triko, a\u017e si ho p\u0159et\u00e1hne p\u0159es hlavu. Po cel\u00fdch z\u00e1dech m\u00e1 \u0161kr\u00e1bance a na lopatk\u00e1ch m\u00e1 jizvy od zaryt\u00fdch neht\u016f. Ov\u0161em ne od m\u00fdch. Zavzlyk\u00e1 a z\u016fstane ke mn\u011b sed\u011bt z\u00e1dy.<\/p>\n

„Pane bo\u017ee, co se ti stalo? Kdo\u2026 kdo ti to ud\u011blal?“ vydechnu a ihned si kleknu p\u0159ed n\u011bj. Nevypad\u00e1 to tak, jako by mu n\u011bkdo ubli\u017eoval.<\/em> Opatrn\u011b ho pohlad\u00edm po ramenu a zvednu mu hlavu. „Proto ses p\u0159ede mnou nesvl\u00e9knul,“ \u0161eptnu potichu.<\/div>\n

„Bille, ty to nech\u00e1pe\u0161?! Podvedl jsem t\u011b! Spal jsem s Christianem!“ zak\u0159i\u010d\u00ed mezi vzlyky. Polo\u017e\u00ed si hlavu na zem a za\u010dne hystericky bre\u010det. „J\u00e1 u\u017e nem\u016f\u017eu takhle d\u00e1l. U\u017e ti nedok\u00e1\u017eu lh\u00e1t.“ Jak to \u0159ekl, m\u011bl jsem pocit, \u017ee se mi na okam\u017eik zastavilo srdce. Nahlas vydechnu a d\u00e1m si dla\u0148 p\u0159es pusu. Chce se mi bre\u010det, k\u0159i\u010det a vzlykat, ale nejde to. Jako bych se najednou nemohl nadechnout a ani promluvit. Z\u016fstanu se na n\u011bj d\u00edvat. Jen se cel\u00fd rozechv\u011bju. Najednou se nahlas rozbre\u010d\u00edm tak\u00e9.<\/div>\n
„\u2026s Christianem,“ zopakuju a odt\u00e1hnu se od n\u011bj. Jsem v \u0161oku, nedok\u00e1\u017eu souvisle myslet a asi ani mluvit.<\/div>\n
„Bille, m\u011b to mrz\u00ed,“ vzlykal. D\u00e1m si dla\u0148 p\u0159es o\u010di. Druhou ruku semknu v p\u011bst a t\u0159\u00edsknu v\u0161\u00ed silou do zem\u011b.<\/div>\n
„Kurva!“ k\u0159iknu. Jak jen mohl, jak mi mohl takhle lh\u00e1t a tahat m\u011b za nos?!<\/em> V tu chv\u00edli se rozbre\u010d\u00ed je\u0161t\u011b v\u00edc a sval\u00ed se na bok. Tak \u0161patn\u011b se mi d\u00fdch\u00e1, ale hru\u010f se mi zved\u00e1 neuv\u011b\u0159iteln\u011b rychle. Zvednu se a zapnu si v m\u017eiku d\u017e\u00edny, nat\u00e1hnu si svetr a op\u0159u se o ze\u010f.<\/p>\n

„Pro\u010d? \u0158ekni mi, pro\u010d,“ vydechnu. Ale on neodpov\u011bd\u011bl. Jenom tam d\u00e1l na zemi bre\u010del.<\/div>\n

„Jestli\u2026 jestli jsem tak \u0161patn\u00fd v posteli, m\u011bl jsi mi to \u0159\u00edct! Jestli s n\u00edm n\u011bco m\u00e1\u0161, tak prost\u011b\u2026 m\u011bl jsi to \u0159\u00edct, sakra,“ vydechnu a rozejdu se do haly.<\/div>\n
„Bille, neodch\u00e1zej, pros\u00edm,“ bre\u010del tam. St\u00e1l jsem v hale a nahlas jsem bre\u010del. Skoro jsem a\u017e na\u0159\u00edkal. Nemohl jsem popadnout dech, zalykal jsem se slzami. P\u0159ipadal jsem si, jako by mi pr\u00e1v\u011b vyrval srdce z hrudi a roztrhal ho na kousky. Byl jsem tak pr\u00e1zdn\u00fd. M\u00edsilo se ve mn\u011b tolik pocit\u016f.<\/em><\/div>\n
„Sakra, \u0159ekni mi za co?! Pro\u010d? Kurva, pro\u010d?“ Na to nebyl schopn\u00fd odpov\u011bd\u011bt. Vzal jsem si ta\u0161ku a za\u010dal do n\u00ed h\u00e1zet v\u011bci, kter\u00e9 jsem m\u011bl mimo kufry. Ani jsem nev\u011bd\u011bl po\u0159\u00e1dn\u011b co.<\/div>\n
„V\u0161ak pro\u010d ne, v\u017edy\u0165 jsem jenom kluk od ty\u010de! Oby\u010dejn\u00e1 d\u011bvka!“ rozk\u0159iknu se znovu.<\/div>\n
„Christian je taky od ty\u010de. Prost\u011b jsem se opil,“ sly\u0161el jsem z ob\u00fdv\u00e1ku mezi jeho vzlyky. Vzedme se ve mn\u011b stra\u0161n\u00fd vztek. T\u00edm chce \u0159\u00edct co?!<\/p>\n

<\/em> „A to m\u011b m\u00e1 uklidnit?!“ vl\u00edtnu zp\u00e1tky do ob\u00fdv\u00e1ku. Za\u010dal zase bre\u010det je\u0161t\u011b v\u00edc. Na to se nedok\u00e1\u017eu d\u00edvat. Nechci ho vid\u011bt zase bre\u010det, i kdy\u017e te\u010f bych mu to snad i p\u0159\u00e1l. Tak stra\u0161n\u011b m\u011b to bol\u00ed. Miluju ho, ale tohle nejde jen tak odpustit. Za nic bych se na n\u011bj snad nezlobil tolik, jako za nev\u011bru. Po tom v\u0161em\u2026 Oto\u010dil jsem se a roze\u0161el se pry\u010d, obul jsem se a vzal si bundu. Sly\u0161el jsem ho, jak pl\u00e1\u010de. Zav\u0159el jsem o\u010di a vzal si ta\u0161ku. Po\u0159\u00e1d jsem byl na v\u00e1\u017ek\u00e1ch. Nev\u011bd\u011bl jsem, zda z\u016fstat nebo odej\u00edt. Mo\u017en\u00e1 bych to s n\u00edm m\u011bl \u0159e\u0161it, jak se to stalo, pro\u010d to ud\u011blal, ale on mi stejn\u011b nen\u00ed schopen na nic odpov\u011bd\u011bt. Nav\u00edc, v\u0161echno bych v tenhle okam\u017eik asi oto\u010dil proti n\u011bmu a to nechci. Proto se seberu a jednodu\u0161e odejdu, zav\u0159u za sebou dve\u0159e a p\u0159\u00edmo se rozut\u00edk\u00e1m po schodech dol\u016f. Na ulici se rozejdu n\u011bkam. Ani nev\u00edm kam, prost\u011b tam, kam m\u011b nohy ponesou. Nevid\u011bl jsem p\u0159es slzy na cestu. Nechal jsem ho tam plakat. Ode\u0161el jsem od n\u011bj. A on\u2026 podvedl m\u011b. Do\u0161el jsem na svoje obl\u00edben\u00e9 m\u00edsto. Chodil jsem sem v\u017edy, kdy\u017e mi bylo nejh\u016f\u0159 a te\u010f ten okam\u017eik nastal. Za m\u011bstem byla star\u00e1 tov\u00e1rna. M\u011bla n\u011bkolik pater. Tu\u0161\u00edm, \u017ee d\u0159\u00edv se tu vyr\u00e1b\u011bly n\u011bjak\u00e9 sou\u010d\u00e1stky.<\/p>\n

Vyjdu asi t\u0159i patra a posad\u00edm se na star\u00e9 rezav\u00e9 schody. Na plno se rozbre\u010d\u00edm, hlavu si d\u00e1m do dlan\u00ed. A\u017e te\u010f mi to v\u0161echno doch\u00e1z\u00ed. Jak se mi vyh\u00fdbal, po\u0159\u00e1d plakal, stranil se mi, sna\u017eil se odb\u00edhat od ur\u010dit\u00fdch t\u00e9mat. V\u016fbec nic mi nedo\u0161lo, kdy\u017e jsme potkali toho\u2026 Christiana. Tohle jm\u00e9no mi uv\u00edzne v pam\u011bti asi do smrti. A do smrti k n\u011bmu budu m\u00edt negativn\u00ed vztah.<\/div>\n

Vlastn\u011b, pro\u010d to ud\u011blal. Mo\u017en\u00e1 jsem nespravedliv\u00fd, kdy\u017e jsem jej tam ponechal, ale co jsem mohl ud\u011blat jin\u00e9ho? Ut\u011b\u0161ovat ho a \u0159\u00edkat mu, \u017ee se to prost\u011b n\u011bkdy stane, \u017ee se opil, \u017ee to bude okay? Ne. Nem\u016f\u017eu ho omluvit. Nemusel p\u00edt. Nemusel v\u011b\u010dn\u011b br\u00e1t ty svoje zasran\u00fd pr\u00e1\u0161ky. Nemusel tam vlastn\u011b ani chodit. Ne, nechci mu nic vy\u010d\u00edtat. Byla to z\u0159ejm\u011b jeho volba. J\u00e1\u2026 j\u00e1 nev\u00edm. Nem\u016f\u017eu ho soudit, nic mi ne\u0159ekl. Ale hlavn\u00ed je, \u017ee v\u00edm, \u017ee Christian je d\u011bvka. Vlastn\u011b, d\u011bvka jako j\u00e1. Zakrout\u00edm hlavou a vynd\u00e1m si cigarety. Zap\u00e1l\u00edm si a hned si siln\u011b potahuju. Mo\u017en\u00e1 jsem mu v posteli nesta\u010dil, cht\u011bl si u\u017e\u00edt s n\u011bk\u00fdm jin\u00fdm a ud\u011blat to prost\u011b\u2026 jinak. T\u0159eba ho to se mnou u\u017e nebav\u00ed. Po\u0159\u00e1d bych v\u0161echno ch\u00e1pal, ale pro\u010d mi to nedok\u00e1zal \u0159\u00edct?<\/p>\n

Jo, ur\u010dit\u011b by m\u011b to bolelo, ale po\u0159\u00e1d m\u00e9n\u011b, ne\u017e kdy\u017e na m\u011b zak\u0159i\u010del, \u017ee m\u011b podvedl. St\u00e1le mi to je\u0161t\u011b nedoch\u00e1z\u00ed. Je p\u0159ed V\u00e1noci. Zem\u0159e mi t\u00e1ta. Ani nev\u00edm, kde je, v\u00edm jen, \u017ee je mrtv\u00fd. Odlet\u00edme do Ameriky, kde Tom \u0159e\u0161\u00ed spor se sv\u00fdm otcem. N\u00e1hle nastane zlom a Tomovo chov\u00e1n\u00ed v\u016f\u010di mn\u011b se zm\u011bn\u00ed. Je to obrat o 180\u00b0. Po\u0159\u00e1d se jej sna\u017e\u00edm uti\u0161it, dostat z n\u011bj, co se stalo, sna\u017e\u00edm se p\u0159ekonat to, jak m\u011b odm\u00edt\u00e1. Dokonce to p\u0159ebije moje my\u0161lenky na t\u00e1tu. Vr\u00e1t\u00edme se dom\u016f. Za\u010dne mi \u0159\u00edkat, jak m\u011b chce \u0161ukat a pak\u2026 pak mi \u0159ekne, \u017ee m\u011b podvedl. Sakra, je to poh\u00e1dka, no\u010dn\u00ed m\u016fra, nebo n\u011bjak\u00fd americk\u00fd horor? Ne, je to jen realita, Bille. Kdy\u017e se nad t\u00edm do hloubky zamysl\u00edm, stejn\u011b p\u0159ijdu na to, \u017ee je to moje vina. Od otce jsem ode\u0161el a nechal jej na holi\u010dk\u00e1ch. S Tomem jsem si za\u010dal v klubu, kde jsem d\u011blal d\u011bvku. Co bych vlastn\u011b od \u017eivota \u010dekal? \u017de mi bude vymetat cesti\u010dku a j\u00e1 po n\u00ed budu spokojen\u011b kr\u00e1\u010det?<\/p>\n

T\u00edpnu cigaretu a v m\u017eiku si zap\u00e1l\u00edm dal\u0161\u00ed. Za\u010dnu se tro\u0161ku pohupovat, je mi zima. V\u016fbec mi nedoch\u00e1z\u00ed, co te\u010f budu d\u011blat. Od Toma z\u0159ejm\u011b odejdu a vr\u00e1t\u00edm se zp\u011bt do sv\u00e9ho bytu. Budu chodit do pr\u00e1ce a vyd\u011bl\u00e1vat si na n\u00e1jem, na tro\u0161ku j\u00eddla. Jo, to bude asi v\u0161echno. Pro koho budu vlastn\u011b \u017e\u00edt? S\u00e1m pro sebe? Hah, jak vtipn\u00e9. Nem\u00e1m na tohle u\u017e s\u00edlu. Chci si s n\u00edm je\u0161t\u011b promluvit. \u0158\u00edct mu v\u0161e, co moment\u00e1ln\u011b c\u00edt\u00edm. Zeptat se, pro\u010d to ud\u011blal. I kdy\u017e na to pr\u00e1vo vlastn\u011b asi nem\u00e1m. Co je mi do toho, \u017ee? Je to jeho v\u011bc. Ale v\u011bd\u011bl bych ji r\u00e1d.<\/div>\n

V tov\u00e1rn\u011b sed\u00edm cel\u00fd den. Ta\u0161ku m\u00e1m pohozenou vedle sebe. Vykou\u0159il jsem krabi\u010dku cigaret. A te\u010f nev\u00edm, co d\u011blat. Kam vlastn\u011b j\u00edt? Ne\u017e si vy\u0159\u00edd\u00edm byt, bude to chvilku trvat. Te\u010f je pro m\u011b zav\u0159en\u00fd. Kdy\u017e p\u016fjdu na hotel, bude to st\u00e1t p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9 pen\u00edze a nezbude mi potom na nic. K Tomovi j\u00edt je nemysliteln\u00e9. Je\u0161t\u011b \u017ee je sv\u011bt tak velk\u00fd a je pln\u00fd ulic.<\/p>\n

TOM<\/p>\n

Tak stra\u0161n\u011b dlouho jsem tam na podlaze bre\u010del a nemohl p\u0159estat. Ne\u0161lo to. Nebyl jsem zoufal\u00fd. Byl jsem tot\u00e1ln\u011b v prdeli. M\u011bl jsem chu\u0165 rozb\u00edt si hlavu o zem, v\u0161echno rozml\u00e1tit a k\u0159i\u010det a bre\u010det. Bill m\u011b opustil. Ztratil jsem ho jednou prov\u017edy. Ale j\u00e1 u\u017e mu nedok\u00e1zal d\u00e1l lh\u00e1t. U\u017e jsem nemohl. Kam v\u016fbec \u0161el? Co, kdy\u017e se mu n\u011bco stalo? Bo\u017ee m\u016fj\u2026<\/em><\/div>\n

Asi po dvou hodin\u00e1ch jsem se p\u0159eto\u010dil na z\u00e1da a z\u00edral bezmocn\u011b do stropu. Co te\u010f budu d\u011blat? U\u017e nem\u00e1m pro co \u017e\u00edt. Nav\u017edycky jsem o n\u011bj p\u0159i\u0161el. V\u017edy\u0165 Bill je moje v\u0161echno\u2026<\/div>\n
Nem\u011bl jsem u\u017e s\u00edlu bre\u010det. Slzy mi u\u017e do\u0161ly. Zav\u0159el jsem o\u010di a v hlav\u011b se mi za\u010daly p\u0159ehr\u00e1vat vzpom\u00ednky.<\/p>\n

*“Jen tak d\u00e1l,“ zasm\u011bju se pot\u011b\u0161en\u011b a zatlesk\u00e1m. Usm\u011bje se a klekne si p\u0159ede m\u011b na \u010dty\u0159i. Nap\u0159ed se jen tak vrt\u00ed a pohazuje hlavou, ale pak se ke mn\u011b nat\u00e1hne a dlan\u00ed mi p\u0159ejede po hrudi.<\/em><\/div>\n

„Tv\u00e9 jm\u00e9no?“ \u0161eptnu a udr\u017euji o\u010dn\u00ed kontakt. Ol\u00edzne si smysln\u011b rty a koukne se na m\u011b\u2026 jako by m\u011b probod\u00e1val pohledem.<\/em><\/div>\n
„Bill,“ \u0161eptne.*<\/p>\n

*“Ehm, ehm,“ odka\u0161lu si pobaven\u011b nad n\u00edm. Hned zvedne hlavu a usm\u011bje se.<\/em><\/div>\n

„Ahoj,“ \u0161eptne a odlo\u017e\u00ed lak stranou.<\/em><\/div>\n
„Ahoj,“ uchechtnu se a ihned ho zastav\u00edm. „Ne, pokra\u010duj. Jen proch\u00e1z\u00edm.“<\/em><\/div>\n
„U\u017e je to hotov\u00e9,“ ucul\u00ed se. „Ani na chv\u00edli si nep\u0159isedne\u0161?“<\/em><\/div>\n
„Mus\u00edm za \u0161\u00e9fem,“ zatv\u00e1\u0159\u00edm se d\u011bsn\u011b tragicky.<\/em><\/div>\n
„Aha, tak to rad\u011bji b\u011b\u017e,“ mrkne po mn\u011b. K\u00fdvnu a chci se zas rozej\u00edt, jenom\u017ee se op\u011bt zastav\u00edm a o krok couvnu. Mo\u017en\u00e1 bych mohl\u2026<\/em><\/div>\n
„Ale a\u017e to vy\u0159\u00edd\u00edm, pozvu t\u011b na drink, ok?“ usm\u011bju se.<\/em><\/div>\n
„Wow,“ zasm\u011bje se. „Beru t\u011b za slovo, budu \u010dekat\u2026“<\/em><\/div>\n
„Za chvilku tu budu, je to ur\u010dit\u011b jen na chvilku,“ ujist\u00edm ho. „Tak po\u010dkej na baru\u2026 Billy,“ dod\u00e1m s mal\u00fdm pobaven\u00fdm \u00fa\u0161klebkem a rozejdu se.*<\/p>\n

*Zhluboka jsem d\u00fdchal v chodb\u011b a ti\u0161e k\u0148u\u010del. Bylo mi jedno, jestli m\u011b n\u011bkdo usly\u0161\u00ed nebo ne. Najednou ke mn\u011b p\u0159ib\u011bhl Bill.<\/em><\/div>\n

„Co je ti?“ \u0159ekne hned vyd\u011b\u0161en\u011b a tro\u0161ku m\u011b podep\u0159e.<\/em><\/div>\n
„Je\u017ei\u0161!“ vyk\u0159iknu vystra\u0161en\u011b, jak se ho leknu a ucuknu. „Vyd\u011bsil jsi m\u011b, proboha. Co tady d\u011bl\u00e1\u0161? Nem\u00e1\u0161 tancovat?“<\/em><\/div>\n
„To je mi te\u010f fuk. Co se ti stalo?“ \u0159ekne a pod\u00edv\u00e1 se mi do o\u010d\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Nic. Jsem v pohod\u011b,“ uhnu pohledem a st\u00e1le si dr\u017e\u00edm pevn\u011b pa\u017ei. Ruku m\u00e1m celou od krve, jak m\u011b ten zmrd post\u0159elil.<\/em><\/div>\n
„V\u017edy\u0165\u2026 Sakra, ty krv\u00e1c\u00ed\u0161!“ koukne se na moji ruku. „Mus\u00ed\u0161 do nemocnice nebo t\u011b mus\u00ed n\u011bkdo tady o\u0161et\u0159it. Jdu za \u0161\u00e9fem,“ \u0159ekne rozhodn\u011b.*<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
*“\u2026\u0159ekl jsi mi\u2026 Tomi?“ zasm\u011bju se p\u0159ekvapen\u011b.<\/em><\/div>\n
„Ano,“ usm\u011bje se tro\u0161ku a za\u010dne mi p\u0159evazovat r\u00e1nu.<\/em><\/div>\n
„Tak mi v\u017edycky \u0159\u00edkala jenom mamka,“ sklon\u00edm s \u00fasm\u011bvem pohled ke sv\u00e9 pa\u017ei, jak mi ji o\u0161et\u0159uje.<\/em><\/div>\n
„Tak promi\u0148, j\u00e1 to netu\u0161il,“ klekne si ke mn\u011b.<\/em><\/div>\n
„Mn\u011b to nevad\u00ed\u2026 Billy,“ uchechtnu se.<\/em><\/div>\n
„Tomi a Billy, to se k sob\u011b n\u00e1ramn\u011b hod\u00ed.“*<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
*“Dob\u0159e. Ale i tak, m\u011bl by sis s t\u00edm zajet do nemocnice, Tomi,“ \u0161eptne a jemn\u011b mi tu pa\u017ei pohlad\u00ed. „Je to hork\u00e9. Jestli se ti to zap\u00e1lilo,“ \u0159ekne nerv\u00f3zn\u011b. Jen na n\u011bj d\u00e1l om\u00e1men\u011b z\u00edr\u00e1m. Koho te\u010f zaj\u00edm\u00e1 n\u011bjak\u00e1 zap\u00e1len\u00e1 ruka.<\/em><\/div>\n
„Zchlad\u00edm to ledem,“ \u0161eptnu jen a vyhled\u00e1m si pohled jeho \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Uvid\u00edm. Pak se na to pod\u00edv\u00e1me.“ Jako by m\u016fj pohled c\u00edtil. Pod\u00edv\u00e1 se mi do o\u010d\u00ed taky a rukou sjede a\u017e k m\u00e9mu loktu. Kdyby n\u00e1m nebyl p\u0159ek\u00e1\u017ekou ten otravn\u00fd st\u016fl, jsem si t\u00e9m\u011b\u0159 jist\u00fd, \u017ee bych ho za\u010dal l\u00edbat. Automaticky se m\u00e9 t\u011blo p\u0159esune trochu kup\u0159edu a d\u00e1l mu hled\u00edm do o\u010d\u00ed. Nev\u00edm, co se to tu vlastn\u011b ani d\u011bje. Jsem dezorientovan\u00fd. Okol\u00ed m\u00e1m rozmazan\u00e9, jen Bill jasn\u011b z\u00e1\u0159\u00ed. Tro\u0161ku mi po loktu p\u0159ejede nehty a d\u00e1l se na m\u011b d\u00edv\u00e1. Jsme u sebe tak zatracen\u011b bl\u00edzko. Dovol\u00edm si ti\u0161e vydechnout a u\u017e jsem p\u0159ipraven\u00fd se odv\u00e1\u017eit k tomu, abych ho pol\u00edbil, ale ozve se otravn\u00fd hlas serv\u00edrky.<\/em><\/div>\n
„Dobr\u00fd ve\u010der. Co byste si dali?“*<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
*“Ano,“ vydechne skoro a\u017e om\u00e1men\u00fdm t\u00f3nem a sklop\u00ed mali\u010dko hlavu. Beru to jako souhlas k tomu, co d\u011bl\u00e1m. L\u00edb\u00ed se mu to. Lehce se sklon\u00edm a sv\u00fdmi rty p\u0159ejedu po jeho rtech, \u010d\u00edm\u017e mu hlavu op\u011bt vyzvednu. Rad\u011bji zav\u0159u o\u010di a pol\u00edb\u00edm ho. Billovo drobn\u00e9 t\u011blo se ke mn\u011b hned tro\u0161ku natiskne. Polibek mi oplat\u00ed, ale tak lehce, \u017ee je to sp\u00ed\u0161 jen pohlazen\u00ed. Vydechnu a znovu ho pol\u00edb\u00edm. Pak se tro\u0161ku odt\u00e1hnu.<\/em><\/div>\n
„Tohle jsi t\u00edm myslel\u2026?“ \u0161eptnu.<\/em><\/div>\n
„\u2026jo,“ oddechne pla\u0161e a koukne se mi do o\u010d\u00ed tak, \u017ee tro\u0161ku podzvedne hlavu, \u010d\u00edm\u017e se rty ot\u0159e o mou bradu a spodn\u00ed ret.*<\/p>\n

*Miluju t\u011b, jsem si jist\u00fd t\u00edm, co s tebou d\u011bl\u00e1m,“ \u0159eknu a p\u0159i\u0161oupnu se k n\u011bmu bl\u00ed\u017e. Op\u0159e si \u010delo o m\u00e9 a jen se mi dlouze d\u00edv\u00e1 do o\u010d\u00ed.<\/em><\/div>\n

„Chci se s tebou milovat,“ za\u0161ept\u00e1. C\u00edt\u00edm horko, \u0161\u00edlen\u00e9 horko. On se se mnou chce v\u00e1\u017en\u011b milovat. Chce b\u00fdt jedn\u00edm.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 s tebou taky,“ odpov\u00edm a opatrn\u011b se k n\u011bmu natisknu. Vyhled\u00e1v\u00e1m si jeho p\u0159\u00edtomnost. Hned toho vyu\u017eije. Zatla\u010d\u00ed na m\u011b, abych se polo\u017eil, a pot\u00e9 si nade m\u011b obkro\u010dmo klekne. Za\u010dne m\u011b n\u011b\u017en\u011b l\u00edbat na rty a s\u00e1t je.*<\/p>\n

*“Mysl\u00edm, \u017ee dnes se vysp\u00edm nejl\u00e9pe za cel\u00fd t\u00fdden,“ \u0161eptnu spokojen\u011b a za\u010dnu ho hladit po nah\u00fdch z\u00e1dech.<\/em><\/div>\n

„To naprosto souhlas\u00edm,“ \u0161eptne a pod pe\u0159inou si vyhled\u00e1 moji ruku. Jemn\u011b mu ji stisknu a pol\u00edb\u00edm ho na sp\u00e1nek.<\/em><\/div>\n
„Jsi moje v\u0161echno, Tome.“<\/em><\/div>\n
„Ty moje taky, Billy.“*<\/p>\n

*“Nechce\u0161, abych z tebe vy\u0161el?“<\/em><\/div>\n

„Je kr\u00e1sn\u00fd t\u011b c\u00edtit uvnit\u0159 sebe. L\u00edb\u00ed se mi to,“ po\u0161ept\u00e1m.<\/em><\/div>\n
„Taky to m\u00e1m r\u00e1d,“ p\u0159izn\u00e1 a tiskne si m\u011b k sob\u011b. Jen klidn\u011b vydechnu a d\u00e1l na n\u011bm le\u017e\u00edm.<\/em><\/div>\n
„Stra\u0161n\u011b d\u011bkuju,“ vydechne mi do ou\u0161ka a obejme m\u011b.<\/em><\/div>\n
„Ne, j\u00e1 d\u011bkuju. Jsem r\u00e1d, \u017ee jsem mohl poznat, jak\u00fd to je\u2026 jak\u00fd to je s tebou,“ \u0161eptnu. „Miluju t\u011b.“<\/em><\/div>\n
„Taky t\u011b miluju,“ sklop\u00ed co nejv\u00edc hlavu a vyhled\u00e1 si m\u00e9 rty.*<\/p>\n

*“Miluju t\u011b.“*<\/em><\/div>\n

*“Miluju t\u011b.“*<\/em><\/div>\n
*“Miluju t\u011b, Tome.“*<\/em><\/div>\n
*“Miluju t\u011b.“*<\/em><\/div>\n
*“Brou\u010dku, miluju t\u011b.“*<\/em><\/div>\n
*“Miluju t\u011b, Tomi.“*<\/em><\/div>\n
*“Nav\u017edycky.“*<\/em><\/div>\n
*“Nav\u017edycky. Nikdy t\u011b neopust\u00edm.“*<\/em><\/div>\n
*“Jsi moje v\u0161echno, Tomi. Miluju t\u011b.“*<\/p>\n

<\/em> S hysterick\u00fdm brekem se zvednu, popadnu v\u00e1zu a mr\u0161t\u00edm s n\u00ed proti zdi, kde je obraz. Oboje se rozbilo a st\u0159epy l\u00edtaly po cel\u00e9 m\u00edstnosti. M\u011bl jsem pocit, jako by to byly kousky m\u00e9ho nebo Billova srdce. Stejn\u011b takhle mi p\u0159i\u0161lo n\u00e1hle rozpr\u00e1\u0161en\u00e9 po zemi. Nedr\u017eelo vcelku. Zavzlyk\u00e1m, popadnu televizi ze zdi a vyrvu j\u00ed. Hod\u00edm j\u00ed obrazovkou na zem, a\u0165 se klidn\u011b cel\u00e1 rozbije. A\u017e se zabiju, aspo\u0148 tu po mn\u011b nic nezbude.<\/em> Smetl jsem ze zdi v\u0161echny obr\u00e1zky i fotky a nechal je rozb\u00edt se. Slzy po cel\u00e9m obli\u010deji m\u011b nech\u00e1valy klidn\u00fdm. Sebral jsem plazmovku ze zem\u011b a hodil ji na sklen\u011bn\u00fd stolek, kter\u00fd se rozprskl po cel\u00e9m pokoji. M\u011bl jsem pocit, jako by se mi do cel\u00e9ho t\u011bla zabodalo n\u011bkolik st\u0159ep\u016f. Mo\u017en\u00e1 i ano.<\/p>\n

Po\u0159\u00e1d mi to nesta\u010dilo. Cht\u011bl jsem ni\u010dit, rozb\u00edjet a k\u0159i\u010det. Muselo mi tot\u00e1ln\u011b p\u0159esko\u010dit. M\u011bl jsem chu\u0165 podp\u00e1lit byt, aby nakonec cel\u00fd bar\u00e1k lehl popelem. S hysterick\u00fdm brekem jsem se do\u0161oural do chodby. Rozepnul jsem kufr a vyh\u00e1zel z n\u011bj v\u0161echno oble\u010den\u00ed hned v chodb\u011b. P\u0159es slzy jsem nevid\u011bl, jak\u00fd to je kufr, ale kdy\u017e kolem m\u011b le\u017eelo Billovo oble\u010den\u00ed a om\u00e1mila m\u011b jeho v\u016fn\u011b, do\u0161lo mi, \u017ee to byl \u0161patn\u00fd kufr. Ot\u0159el jsem si tv\u00e1\u0159e, zavzlykal jsem a otev\u0159el sv\u016fj kufr. Vyh\u00e1zel jsem z n\u011bj oble\u010den\u00ed, dokud jsem nena\u0161el na\u0161i fotku, kterou mi dal k V\u00e1noc\u016fm. Chv\u00edli jsem na ni koukal, a\u017e jsem se znovu rozbre\u010del. Nem\u011bl jsem u\u017e s\u00edlu na nic. Necht\u011bl jsem se ani nadechnout. Po \u010dty\u0159ech jsem dolezl do ob\u00fdv\u00e1ku, kde jsem se vy\u010derpan\u011b polo\u017eil do v\u0161ech t\u011bch st\u0159ep\u016f a s pl\u00e1\u010dem jsem sledoval fotku v r\u00e1me\u010dku. P\u0159ejedu prstem po Billov\u011b obli\u010deji a zachv\u00e1t\u00ed m\u011b dal\u0161\u00ed neovladateln\u00fd pl\u00e1\u010d.<\/div>\n

Kde je m\u016fj Bill? Kde se toul\u00e1? Do bytu nem\u016f\u017ee, ani nem\u00e1 kl\u00ed\u010de. Nev\u00edm, co si v\u0161echno vzal. M\u00e1 s sebou v\u016fbec n\u011bjak\u00e9 pen\u00edze? Co bude cel\u00fd den j\u00edst, p\u00edt? Kde bude sp\u00e1t? V\u017edy\u0165 tohle je jeho domov. Nem\u00e1 kam j\u00edt. Mus\u00ed se vr\u00e1tit. Mus\u00edm mu v\u0161echno vysv\u011btlit a t\u0159eba se p\u0159ed n\u00edm plazit po kolenou, aby mi odpustil. Nem\u016f\u017ee m\u011b opustit. Pokud ho ztrat\u00edm, m\u016fj \u017eivot skon\u010d\u00ed. A j\u00e1 nejsem p\u0159ipraven\u00fd zem\u0159\u00edt, i kdy\u017e bych si to te\u010f p\u0159\u00e1l v\u00edc ne\u017e d\u00fdchat.<\/p>\n

Na\u0161el jsem n\u011bkde v tom bordelu iPhone a vyto\u010dil jsem jeho \u010d\u00edslo. M\u011bl jsem o n\u011bj strach a starost. Kdyby se mu kv\u016fli mn\u011b n\u011bco stalo, nikdy bych si to neodpustil. N\u011bkolikr\u00e1t to vyzv\u00e1n\u011blo, ale nikdo to nezvedl. Vypnul jsem hovor a po chv\u00edli se o to pokusil znovu. Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e jsem mu volal, to jen vyzv\u00e1n\u011blo. Poslal jsem mu b\u011bhem dne n\u011bkolik zpr\u00e1v, \u017ee se o n\u011bj boj\u00edm a aby se vr\u00e1til. Ch\u00e1pal jsem, \u017ee m\u011b necht\u011bl vid\u011bt a mus\u00ed m\u011b nesn\u00e1\u0161et, ale pot\u0159eboval jsem v\u011bd\u011bt, \u017ee je v po\u0159\u00e1dku a v bezpe\u010d\u00ed.<\/div>\n

Znovu jsem vyto\u010dil jeho \u010d\u00edslo. Zvonilo to tak dlouho, a\u017e jsem spadl do hlasov\u00e9 schr\u00e1nky.<\/div>\n
„Ahoj, Bille, j\u00e1\u2026 J\u00e1 v\u00edm, \u017ee jsem to posral a nen\u00e1vid\u00ed\u0161 m\u011b. Ch\u00e1pu to a\u2026 Jen se pros\u00edm t\u011b vra\u0165. M\u00e1m o tebe strach. Alespo\u0148 se ozvi, \u017ee jsi v po\u0159\u00e1dku. Z\u00e1le\u017e\u00ed mi na tob\u011b. Jsi to jedin\u00fd, co m\u00e1m. Kdy\u017e t\u011b ztrat\u00edm, v\u0161echno pro m\u011b skon\u010d\u00ed\u2026 Odpus\u0165 mi to, pros\u00edm\u2026“ Rad\u011bji jsem hovor ukon\u010dil a svalil se do hromady \u0161p\u00edny a st\u0159ep\u016f. P\u0159ivinul jsem si k t\u011blu Billovo nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed triko a nanovo se rozbre\u010del. Byl jsem bezmocn\u00fd. Nev\u011bd\u011bl jsem, kam \u0161el, kde bych ho mohl hledat. Nemohl jsem d\u011blat v\u016fbec nic. Proto jsem jen bre\u010del a pozoroval sv\u016fj smysl \u017eivota na fotce. Najednou jsem nemohl d\u00fdchat, nemohl jsem mluvit, nemohl jsem se h\u00fdbat. V\u0161echno ztratilo sv\u016fj \u0159\u00e1d i smysl. Bez n\u011bj jsem byl nic. Byl jsem jen troska, kter\u00e1 u\u017e necht\u011bla ani d\u00fdchat. Cht\u011bl jsem konec.<\/p>\n

Nejsp\u00ed\u0161 je to takhle lep\u0161\u00ed. Kdy\u017e se ohl\u00e9dnu za na\u0161\u00edm \u017eivotem, od za\u010d\u00e1tku jsem st\u00e1le chyboval. V jednom kuse jsem mu n\u011b\u010d\u00edm ubli\u017eoval. Nikdy jsem nebyl dobr\u00fd p\u0159\u00edtel. Nejsem pro to stvo\u0159en\u00fd. Neum\u00edm si v\u00e1\u017eit lid\u00ed kolem sebe. Ka\u017ed\u00e9mu jednou ubl\u00ed\u017e\u00edm. Myslel jsem, \u017ee je Bill v\u00fdjimka, ale nen\u00ed. Ubl\u00ed\u017eil jsem mu i p\u0159es to, co k n\u011bmu c\u00edt\u00edm. Co jsem? Bezcitn\u00e9, ubli\u017euj\u00edc\u00ed monstrum, co d\u0159\u00edv vra\u017edilo? Bill si zaslou\u017e\u00ed n\u011bkoho lep\u0161\u00edho, kdo bude schopn\u00fd mu l\u00e1sku opl\u00e1cet tak, jak si on p\u0159eje. V\u0161echny na\u0161e \u0159e\u010di byly tvo\u0159eny jenom zamilovanost\u00ed. Nikdy jsme nebyli jako jeden. Nikdy. Jsme naprosto odli\u0161n\u00ed. On je n\u011bkdo \u00fa\u017easn\u00fd. J\u00e1 odporn\u00e1 zr\u016fda.<\/div>\n

U\u017e mu nebudu st\u00e1t v cest\u011b. Za\u0159\u00edd\u00edm, aby se mohl vr\u00e1tit do bytu, a tak\u00e9 za\u0159\u00edd\u00edm poh\u0159eb jeho otce, jako pod\u011bkov\u00e1n\u00ed za v\u0161echno, co jsem s n\u00edm pro\u017eil. Pak odlet\u00edm za rodi\u010di nebo n\u011bkam\u2026 Mo\u017en\u00e1 to skon\u010d\u00edm. Te\u010f u\u017e nen\u00ed pro\u010d tu z\u016fst\u00e1vat.<\/p>\n

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne BILL Ub\u011bhlo zhruba jeden\u00e1ct hodin a letadlo p\u0159ist\u00e1lo, co\u017e m\u011b probudilo. Hned jsem otev\u0159el o\u010di a pod\u00edval se na Toma. Usm\u00edval se. Trvalo mi p\u00e1r sekund, ne\u017e jsem se rozkoukal, ale nakonec jsem zjistil, \u017ee jsme opravdu<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[431],"tags":[],"class_list":["post-7248","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-who-am-i"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7248","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7248"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7248\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7248"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7248"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7248"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}