{"id":7254,"date":"2011-12-19T15:00:00","date_gmt":"2011-12-19T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7235"},"modified":"2011-12-19T15:00:00","modified_gmt":"2011-12-19T14:00:00","slug":"doppelleben-41","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/12\/19\/doppelleben-41\/","title":{"rendered":"Doppelleben 41."},"content":{"rendered":"
autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"„Ahoj, p\u00e1nov\u00e9!“ \u0161\u0165astn\u011b jsem se usm\u00e1l na G\u00e9\u010dka a Davida, kte\u0159\u00ed byli v \u017eiv\u00e9 diskuzi. Po na\u0161em p\u0159\u00edchodu zvedli hlavu a s \u00fasm\u011bvem k\u00fdvli, ale neuniklo mi, \u017ee v\u0161ichni zkoumaj\u00ed psychickou str\u00e1nku m\u00e9 osobnosti.<\/div>\n
„Jak se m\u00e1te?“ promluvil jako prvn\u00ed Gustav.<\/div>\n
„D\u00e1 se to, u\u017e jsme se trochu zabydleli,“ odv\u011btil Tom.<\/div>\n
„A co v\u00fdsledky vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed?“ ozval se David.<\/div>\n
„Pravd\u011bpodobn\u011b ne\u0161\u0165astn\u00e1 n\u00e1hoda,“ pokr\u010dil jsem rameny a posadil se na gau\u010d, doufaje, \u017ee tohle hloup\u00e9 t\u00e9ma co nejrychleji opust\u00edme, proto\u017ee jsem nebyl v po\u0159\u00e1dku natolik, abych o tom byl schopn\u00fd bez probl\u00e9m\u016f mluvit.<\/p>\n

„Bille, m\u011bl by ses p\u0159ipravit, \u017ee hned jak vyjdete na sv\u011btlo ve\u0159ejnosti, m\u00e9dia budou \u0161\u00edlet po va\u0161ich vyj\u00e1d\u0159en\u00edch. V\u00ed\u0161, jak moc dot\u011brn\u00ed dok\u00e1\u017eou b\u00fdt, a j\u00e1 nechci, abys z toho m\u011bl n\u011bjak\u00e9 probl\u00e9my.“<\/div>\n

„Pro\u010d se d\u00edv\u00e1te jen na m\u011b? Tom tam bydlel taky!“ rozhodil jsem rukama.<\/div>\n
„Proto\u017ee v\u0161ichni v\u00edme, \u017ee ty jsi mnohem citliv\u011bj\u0161\u00ed, Tom to zvl\u00e1dne.“<\/div>\n
„Pch,“ odfrkl jsem si. „Nejsem z cukru, abyste v\u011bd\u011bli.“<\/div>\n
„My v\u00edme, Bille. Ty jen tak sladce vypad\u00e1\u0161,“ zacvrlikal Georg. To kone\u010dn\u011b uvolnilo trochu rozpa\u010ditou atmosf\u00e9ru a my se v\u0161ichni hlasit\u011b rozesm\u00e1li a t\u00e9ma sho\u0159el\u00e9ho domu bylo uzav\u0159eno. O n\u011bco uvoln\u011bn\u011bji jsem se rozvalil na pohovce, zat\u00edmco Tom se sna\u017eil vedle m\u011b n\u011bjak vecpat. Kdy\u017e jsme tenhle souboj ukon\u010dili s t\u00edm, \u017ee jsem stejn\u011b slo\u017eil nohy do Tomova kl\u00edna, vzhl\u00e9dl jsem k Davidovi.<\/p>\n

„Co sis pro n\u00e1s p\u0159ipravil?“ pousm\u00e1l jsem se.<\/div>\n

„Vystoupen\u00ed. V p\u00e1tek ve\u010der, n\u011bjak\u00e1 charitativn\u00ed akce. Vyb\u00edr\u00e1 se na boj proti rakovin\u011b.“<\/div>\n
„V\u00fdborn\u011b, prvn\u00ed vystoupen\u00ed po m\u011bs\u00edc\u00edch a na dobrou v\u011bc, to je skv\u011bl\u00e9 uveden\u00ed. N\u011bco dal\u0161\u00edho?“<\/div>\n
„R\u016fzn\u00e1 p\u0159ed\u00e1v\u00e1n\u00ed cen, nic zvl\u00e1\u0161tn\u00edho,“ pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„Ani nev\u00edm, \u017ee jsme n\u011bkde nominovan\u00ed,“ rozesm\u00e1l se Georg a my s n\u00edm.<\/div>\n
„Je vid\u011bt, \u017ee jsme byli dlouho zalezl\u00ed,“ p\u0159ik\u00fdvl jsem, „budeme si muset nazkou\u0161et n\u011bjak\u00e9 p\u00edsn\u011b, kter\u00e9 bychom mohli zahr\u00e1t. Davide, kolik p\u00edsn\u00ed m\u00e1me m\u00edt p\u0159ipraven\u00fdch na to p\u00e1te\u010dn\u00ed vystoupen\u00ed?“<\/div>\n
„P\u011bt, mezi nimi\u017e m\u00e1 b\u00fdt je\u0161t\u011b jedna balada minim\u00e1ln\u011b.“<\/div>\n
„Lass uns laufen nebo Zoom,“ prohl\u00e1sil Tom rozhodn\u011b.<\/div>\n
„Nebo oboj\u00ed,“ usm\u00e1l jsem se. „Jsou to dobr\u00e9 p\u00edsn\u011b, mysl\u00edm, \u017ee nebude \u017e\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m, kdy\u017e zahrajeme ob\u011b. Co d\u00e1l?“<\/div>\n
„Automatisch!“ vyhrkl Gustav.<\/div>\n
„Humanoid,“ p\u0159ik\u00fdvl Georg.<\/div>\n
„A j\u00e1 bych si vzal Tr\u00e4umer,“ s \u00fasm\u011bvem jsem p\u0159ik\u00fdvl. „Budu si muset zopakovat texty, moc si je nepamatuju,“ p\u0159iznal jsem popravd\u011b a zavrtal se hloub\u011bji do seda\u010dky.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Tak to m\u00e1me hotov\u00fd v\u00fdb\u011br, te\u010f u\u017e zb\u00fdv\u00e1 jen Bill\u016fv outfit a m\u00e1me hotovo.“<\/div>\n
„To’s m\u011bl \u0159\u00edct d\u0159\u00edv, te\u010f u\u017e je ve skluzu,“ zasm\u00e1l se Tom.<\/div>\n
„Hej!“ se sm\u00edchem jsem ho pra\u0161til do ramene. „Za trest p\u016fjde\u0161 nakupovat se mnou.“<\/div>\n
„Po\u010dkej, to nen\u00ed f\u00e9r!“<\/div>\n
„Neremcej,“ znovu jsem ho pra\u0161til. „Kdy\u017e bude\u0161 hodn\u00fd, mo\u017en\u00e1 dostane\u0161 n\u011bjakou odm\u011bnu, hm?“<\/div>\n
„Dostanu to, co si budu p\u0159\u00e1t?“ s nad\u011bj\u00ed se usm\u00e1l.<\/div>\n
„Kdy\u017e m\u011b bude\u0161 \u010dasto chv\u00e1lit, tak jo,“ p\u0159ik\u00fdvl jsem.<\/div>\n
„\u00c1, \u010dekal jsem, kdy se Billova egoistick\u00e1 du\u0161e projev\u00ed,“ rozesm\u00e1l se Georg.<\/div>\n
„Hele!“ hodil jsem po n\u011bm pol\u0161t\u00e1\u0159ek, o kter\u00fd jsem se op\u00edral. Vzhledem k pr\u00e1zdnosti za m\u00fdmi z\u00e1dy jsem str\u010dil nohy pod sebe a op\u0159el se o Toma. „Douf\u00e1m, \u017ee ta odm\u011bna se bude t\u00fdkat m\u011b,“ za\u0161eptal jsem mu do ucha tak, aby to nikdo z ostatn\u00edch nesly\u0161el.<\/div>\n
„Kdybychom nem\u011bli za z\u00e1dy novin\u00e1\u0159e, odm\u011bna bys byl ty ve zku\u0161ebn\u00ed kabince,“ za\u0161eptal mi zp\u00e1tky takov\u00fdm zp\u016fsobem, a\u017e se mi obli\u010dej rozz\u00e1\u0159il syt\u011b rudou barvou.<\/p>\n

„Tom ti vypr\u00e1v\u00ed o n\u011bjak\u00fdch jeho prase\u010dink\u00e1ch, Bille, nebo co, \u017ee jsi tak zrudl?“ znovu se zachechtal Georg.<\/div>\n

„Jo, vypr\u00e1v\u00ed mi o n\u011bjak\u00e9 sle\u010dn\u011b, se kterou si to rozd\u00e1val v\u010dera odpoledne, kdy\u017e jsem byl na n\u00e1kupech.“<\/div>\n
„Pov\u00eddej, p\u0159eh\u00e1n\u011bj, Tome,“ vzru\u0161en\u011b si poposedl.<\/div>\n
„Jsi nadr\u017een\u00fd, Georgu,“ nakr\u010dil jsem nos, ale Georg jen pokr\u010dil rameny a d\u00e1l sledoval Tom\u016fv sm\u011bj\u00edc\u00ed se obli\u010dej.<\/div>\n
„Byla to \u010dernovlas\u00e1 dra\u010dice s perfektn\u011b stav\u011bnou postavou, takov\u00fd zadek jsi je\u0161t\u011b nevid\u011bl, k\u00e1mo. Akor\u00e1t do ruky! Rozdali jsme si to v kuchyni a bylo to tak divok\u00fd, \u017ee jsem skoro ani nem\u011bl s\u00edlu doj\u00edt do sprchy a do postele. M\u00e1m v pl\u00e1nu sej\u00edt se s n\u00ed znovu a vz\u00edt si j\u00ed zezadu, hodn\u011b tvrd\u011b.“<\/div>\n
„V\u00edc podrobnost\u00ed nem\u00e1\u0161?“ znud\u011bn\u011b zafun\u011bl Georg.<\/div>\n
„Jo, jej\u00ed jazyk dok\u00e1\u017ee doopravdy neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 v\u011bci a m\u00e1 tak velkou pusu, \u017ee se do n\u00ed dostanu \u00fapln\u011b cel\u00fd,“ namy\u0161len\u011b se usm\u00edval.<\/div>\n
„Nebo ho m\u00e1\u0161 prost\u011b mal\u00fdho,“ se sm\u00edchem jsem mu srazil ego a pl\u00e1cnul si s Gustavem, kter\u00e9ho tyhle v\u011bci nezaj\u00edmaly o nic v\u00edc ne\u017e m\u011b, p\u0159esto\u017ee \u0161lo o mou mali\u010dkost.<\/div>\n
„No dovol!“ ura\u017een\u011b si odfrkl, ale vz\u00e1p\u011bt\u00ed se na m\u011b se sm\u00edchem vrhl s v\u00e1\u017en\u00fdm \u00famyslem zlechtat m\u011b.<\/p>\n

„Bo\u017ee m\u016fj, sundejte ho ze m\u011b!“ \u0161ermoval jsem rukama, doufaje, \u017ee se ho zbav\u00edm, ale vzhledem k tomu, \u017ee m\u011b zn\u00e1 a\u017e moc dob\u0159e, jednodu\u0161e mi jednou rukou sev\u0159el ob\u011b z\u00e1p\u011bst\u00ed nad hlavou a druhou rukou hr\u00e1l na m\u00e1 \u017eebra jako na klav\u00edr.<\/div>\n

„Fajn, my se lou\u010d\u00edme. Uvid\u00edme se tu z\u00edtra na zkou\u0161ce,“ znud\u011bn\u011b se zvedli ostatn\u00ed, kdy\u017e jim do\u0161lo, \u017ee v\u00edc toho od n\u00e1s u\u017e nedostanou.<\/p>\n

„J\u00e1 ho m\u00e1m mal\u00fdho?“ prudce se sklonil nad m\u00fdm obli\u010dejem hned, jak se za kluky zabouchly dve\u0159e.<\/div>\n

„No\u2026“ zatv\u00e1\u0159il jsem se zarmoucen\u011b. „To v\u00ed\u0161, \u017ee nem\u00e1\u0161,“ usm\u00e1l jsem se vz\u00e1p\u011bt\u00ed. „Jen jsi zn\u011bl jako \u00fapln\u00fd idiot.“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1, ale to s t\u00edm tvrd\u00fdm sexem zezadu jsem myslel \u00fapln\u011b v\u00e1\u017en\u011b.“<\/div>\n
„Tak si ho u\u017eij, ale s n\u011bk\u00fdm jin\u00fdm,“ zasm\u00e1l jsem se. „J\u00e1 m\u00e1m chu\u0165 se mazlit. Tak dlouho jsme se nemazlili! M\u00e1m pocit, \u017ee u\u017e je to zase jen o sexu.“<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, \u017ee t\u011b miluju,“ ot\u0159el se mi rty o ucho.<\/div>\n
„V\u00edm. Ale \u010diny jsou v\u00edc ne\u017e jen slova,“ pohladil jsem ho po tv\u00e1\u0159i. „Zapom\u00edn\u00e1\u0161 toti\u017e na to, \u017ee jsem mal\u00e9 p\u0159\u00edtuln\u00e9 ko\u0165\u00e1tko, co miluje n\u011b\u017en\u00e9 dotyky a lask\u00e1n\u00ed.“<\/div>\n
„Nezapom\u00edn\u00e1m,“ zabru\u010del.<\/div>\n
„Fajn. Tak na to prost\u011b v\u017edycky vl\u00edtneme, ale jinak se u\u017e nic ned\u011bje.“<\/div>\n
„M\u011bl jsi n\u011bco \u0159\u00edct,“ jemn\u011b m\u011b rukou pohladil v pase.<\/div>\n
„M\u011bl jsi n\u011bco poznat,“ za tri\u010dko jsem si ho p\u0159it\u00e1hl k sob\u011b a p\u0159itulil se k jeho t\u011blu. „Ale alespo\u0148 to v\u00ed\u0161 pro p\u0159\u00ed\u0161t\u011b, hm?“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ pol\u00edbil m\u011b na \u010delo.<\/p>\n

„Co kdybychom jeli dom\u016f, zhasli v\u0161ude sv\u011btla a zkou\u0161eli si ty p\u00edsni\u010dky? Ud\u011bl\u00e1me si hezk\u00fd ve\u010der v p\u0159\u00edtm\u00ed pouli\u010dn\u00edch lamp, bude to fajn.“<\/div>\n

„Zn\u00ed to jako skv\u011bl\u00fd n\u00e1pad,“ souhlasn\u011b jsem p\u0159ik\u00fdvl. „Bude\u0161 \u0159\u00eddit ty? Jsem n\u011bjak\u00fd unaven\u00fd.“<\/div>\n
„Bez probl\u00e9m\u016f. Ale rad\u011bji si vezmu Red Bull a \u017ev\u00fdka\u010dky, proto\u017ee kdy\u017e ty bude\u0161 sp\u00e1t, mohl bych usnout nudou,“ l\u00edn\u011b se ze m\u011b za\u010dal zvedat a rovnou p\u0159e\u0161el k lednici.<\/div>\n
„Nebudu sp\u00e1t,“ zabru\u010del jsem. „Sp\u00ed\u0161 se tam n\u011bjak sto\u010d\u00edm do klub\u00ed\u010dka a celou dobu se na tebe budu zamilovan\u011b d\u00edvat, i kdy\u017e t\u011b to bude znerv\u00f3z\u0148ovat. Co ty na to?“<\/div>\n
„Nev\u011b\u0159\u00edm tomu, \u017ee dok\u00e1\u017ee\u0161 z\u016fstat vzh\u016fru p\u0159i tak jednotv\u00e1rn\u00e9 \u010dinnosti,“ kr\u00e1tce se zasm\u00e1l.<\/div>\n
„Ani nev\u00ed\u0161, jak \u010dasto jsem se na tebe v noci d\u00edval, kdy\u017e jsi spal. Vydr\u017eel jsem cel\u00e9 hodiny,“ pomalu jsem se posadil.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b? Co na m\u011b bylo tak zaj\u00edmav\u00e9ho?“<\/div>\n
„Vypadal jsi neodolateln\u011b rozko\u0161n\u011b. Byla vid\u011bt v\u0161echna tv\u00e1 n\u011b\u017enost, kterou na ve\u0159ejnosti skr\u00fdv\u00e1\u0161 pod maskou nemachrovan\u00e9ho t\u00fdpka. Dost \u010dasto jsem dok\u00e1zal poznat, co se ti zd\u00e1lo, proto\u017ee jsi mluvil ze span\u00ed. Odr\u00e1\u017eela se v tv\u00e9m obli\u010deji osobnost, kterou znaj\u00ed jen nejbli\u017e\u0161\u00ed. A dost \u010dasto jsem se ti i ti\u0161e sm\u00e1l,“ rozesm\u00e1l jsem se.<\/div>\n
„Pro\u010d?“ nakr\u010dil nos.<\/div>\n
„Kv\u016fli p\u0159esn\u011b takov\u00fdmhle grimas\u00e1m!“ prstem jsem uk\u00e1zal na jeho obli\u010dej. „A te\u010f si vem, \u017ee v noci je to v\u017edycky tis\u00edckr\u00e1t lep\u0161\u00ed.<\/div>\n
„Po\u010dkej, jednou si po\u010dk\u00e1m, ne\u017e usne\u0161, a taky t\u011b budu sledovat,“ zavr\u010del.<\/div>\n
„To je \u0161koda, \u017ee j\u00e1 se velmi rychle bud\u00edm, kdy\u017e se na m\u011b n\u011bkdo d\u00edv\u00e1.“<\/div>\n
„Hm, na tenhle detail jsem zapomn\u011bl,“ povzdychl si. „No nic, nevad\u00ed. Pojedeme?“<\/div>\n
„Ano, pros\u00edm,“ unaven\u011b jsem p\u0159ik\u00fdvl a nechal se vyv\u00e9st a\u017e k autu, kde m\u011b pe\u010dliv\u011b p\u0159ipoutal a t\u011bsn\u011b p\u0159ed odjezdem mi vtiskl n\u011b\u017en\u00fd starostliv\u00fd polibek, na\u010de\u017e jsem se zachumlal do jeho svetru.<\/p>\n

autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. „Ahoj, p\u00e1nov\u00e9!“ \u0161\u0165astn\u011b jsem se usm\u00e1l na G\u00e9\u010dka a Davida, kte\u0159\u00ed byli v \u017eiv\u00e9 diskuzi. Po na\u0161em p\u0159\u00edchodu zvedli hlavu a s \u00fasm\u011bvem k\u00fdvli, ale neuniklo mi, \u017ee v\u0161ichni zkoumaj\u00ed psychickou str\u00e1nku m\u00e9 osobnosti. „Jak se m\u00e1te?“ promluvil jako<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[441],"tags":[],"class_list":["post-7254","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-doppelleben"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7254","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7254"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7254\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7254"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7254"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7254"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}