{"id":7258,"date":"2011-12-18T17:00:00","date_gmt":"2011-12-18T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7239"},"modified":"2011-12-18T17:00:00","modified_gmt":"2011-12-18T16:00:00","slug":"genesis-33","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/12\/18\/genesis-33\/","title":{"rendered":"Genesis 33."},"content":{"rendered":"
autor: Janule<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tom \u0161\u00edlel. Chodil po sv\u00e9m nevelk\u00e9m apartm\u00e1nu jako lev v kleci, nerv\u00f3zn\u011b si okusoval nehty, ka\u017edou chv\u00edli do n\u011b\u010deho kopl, aby si vybil vztek s\u00e1m na sebe, \u017ee od Billa ode\u0161el a nechal ho tak lehce p\u0159\u00edstupn\u00e9ho komukoliv, kdo \u0161el kolem jeho dve\u0159\u00ed. Vy\u010d\u00edtal si to od chv\u00edle, kdy ve\u0161el do zp\u011bv\u00e1kova pr\u00e1zdn\u00e9ho apartm\u00e1, a te\u010f mu kv\u016fli pitom\u00e9 karant\u00e9n\u011b nezb\u00fdv\u00e1, ne\u017e \u010dekat, a\u017e se mu ozve Saki a d\u00e1 mu v\u011bd\u011bt, co vyp\u00e1tral. Kdyby mohl, rozb\u011bhl by se po chodb\u00e1ch, hledal by Billa v\u0161ude, kam by se dostal, ale nesm\u011bl takov\u00fdm zp\u016fsobem poru\u0161ovat pravidla. Netu\u0161il, jak\u00fd by mu za takov\u00e9hle poru\u0161en\u00ed pravidel hrozil trest, t\u0159eba by se zase dostal do dr\u00e1p\u016f Katovi, a to necht\u011bl riskovat. Jen by to mohlo odd\u00e1lit jejich \u00fat\u011bk.<\/p>\n

Blesklo mu v hlav\u011b. V\u010dera se nebyl pod\u00edvat v posilovn\u011b, jestli se ve skr\u00fd\u0161i n\u00e1hodou neobjevil vzkaz od Paula. Sakra! Co kdy\u017e tam u\u017e n\u011bco bylo? Chvilku p\u0159em\u00fd\u0161lel. Posilovna nebyla tak daleko. Nemusel by cestou nikoho potkat, kdyby tam zkusil zab\u011bhnout, t\u0159eba si ho nikdo nev\u0161imne. Mo\u017en\u00e1 tam nechal Paul n\u011bjak\u00fd d\u016fle\u017eit\u00fd vzkaz, a on tak prop\u00e1sne t\u0159eba setk\u00e1n\u00ed s n\u00edm. Co kdy\u017e m\u00e1 Paul s Billov\u00fdm zmizen\u00edm n\u011bco spole\u010dn\u00e9ho? Mo\u017en\u00e9 je v\u0161echno. T\u0159eba se jen tv\u00e1\u0159il jako p\u0159\u00edtel, a m\u00edsto toho m\u011bl s nimi \u00fapln\u011b jin\u00e9 \u00famysly. Ale pro\u010d by to d\u011blal? Pro Kata? Nebo je to cel\u00e9 nesmysl? My\u0161lenky mu l\u00edtaly hlavou jako zb\u011bsil\u00e9. Mus\u00ed tam, ned\u00e1 se nic d\u011blat. Kdy\u017e to vezme poklusem, za dv\u011b minuty je zase zp\u00e1tky, a v\u017edycky se m\u016f\u017ee vymluvit, \u017ee hl\u00e1\u0161en\u00ed o karant\u00e9n\u011b nesly\u0161el, proto\u017ee se zrovna sprchoval.<\/p>\n

Opatrn\u011b vystr\u010dil hlavu na chodbu, byla lidupr\u00e1zdn\u00e1. Nikde ani noha, to se mu hodilo. Obyvatel\u00e9 spole\u010denstv\u00ed<\/em> byli opravdu uk\u00e1zn\u011bn\u00e1 sebranka, pomyslel si. Fungovali jako hodinky, nikoho ani nenapadlo neposlechnout p\u0159\u00edkazu velk\u00e9ho \u0161\u00e9fa. T\u00edm l\u00edp pro n\u011bj. Rozb\u011bhl se dlouh\u00fdmi kroky sm\u011brem k posilovn\u011b a dorazil pr\u00e1v\u011b v\u010das; za sebou v d\u00e1lce usly\u0161el sk\u0159\u00edp\u00e1n\u00ed kole\u010dek voz\u00edku, na kter\u00e9m nejsp\u00ed\u0161 z kuchyn\u011b za\u010d\u00ednali rozv\u00e1\u017eet sn\u00eddani.<\/div>\n

\n
M\u011bl co d\u011blat, aby neza\u010dal radost\u00ed hul\u00e1kat nahlas, kdy\u017e ve skr\u00fd\u0161i nahm\u00e1tl ruli\u010dku pap\u00edru. No kone\u010dn\u011b! Je\u0161t\u011b, \u017ee sem zab\u011bhl, byl by pr\u016f\u0161vih, kdyby to mezit\u00edm n\u00e1hodou na\u0161el n\u011bkdo nepovolan\u00fd, t\u0159eba n\u011bjak\u00e1 zv\u011bdav\u00e1 ukl\u00edze\u010dka, co by se rozhodla prosmej\u010dit v\u0161echny kouty, kter\u00fdch si p\u0159edt\u00edm nev\u0161\u00edmala. Rychle, ale opatrn\u011b str\u010dil pap\u00edr do ruk\u00e1vu mikiny, kterou si proz\u0159eteln\u011b obl\u00e9kl, aby ho nevid\u011blo zv\u011bdav\u00e9 oko kamery, a vyb\u011bhl zp\u00e1tky ke sv\u00e9mu pokoji. M\u011bl \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee voz\u00edk se sn\u00eddan\u00ed z\u0159ejm\u011b proj\u00ed\u017ed\u011bl jinou chodbou, nepotkal \u017eivou du\u0161i. Kdy\u017e za n\u00edm zaklaply dve\u0159e, oddechl si \u00falevou. Chvilku se vyd\u00fdch\u00e1val, ne\u017e zapadl p\u0159ed dal\u0161\u00ed, tentokr\u00e1t svou osobn\u00ed kamerou, na z\u00e1chod, aby mohl vyt\u00e1hnout z ruk\u00e1vu pap\u00edr.<\/p>\n

Posadil se na zav\u0159en\u00fd poklop z\u00e1choda a p\u0159istihl se, \u017ee celou tu dobu, co mu pumpoval v \u017eil\u00e1ch adrenalin, si nevzpomn\u011bl na unesen\u00e9ho Billa. O to v\u00edc se mu ale vr\u00e1tily \u010dern\u00e9 my\u0161lenky, kdy\u017e rozbalil Paul\u016fv vzkaz s p\u0159ekreslenou mapkou podzem\u00ed. Cht\u011bli ut\u00e9ct spolu\u2026 co kdy\u017e se Bill nenajde? Kde by v tomhle podzemn\u00edm labyrintu mohl b\u00fdt? P\u0159ece nem\u016f\u017ee jen tak zmizet.<\/div>\n

T\u0159eba u\u017e je v\u0161echno vy\u0159e\u0161en\u00e9, jen mu to je\u0161t\u011b nikdo nep\u0159i\u0161el \u0159\u00edct. Snad na n\u011bj Saki nezapomn\u011bl. Co ho d\u00e1l znepokojovalo, byl neust\u00e1le p\u0159etrv\u00e1vaj\u00edc\u00ed divn\u00fd pocit na hrudi, o kter\u00e9m se domn\u00edval, \u017ee je spojen\u00fd s Billem. Ale mo\u017en\u00e1 to ani nem\u00e1 s Billem co d\u011blat, sna\u017eil se s\u00e1m sebe uklidnit.<\/div>\n
Up\u0159el svou pozornost na mapku, kterou dr\u017eel v ruce, a na stru\u010dn\u00fd vzkaz k n\u00ed p\u0159ipojen\u00fd.<\/p>\n

Z\u00edtra v noci v 11 hodin u B. P.<\/em><\/p>\n

Tak jak se dohodli, pou\u017e\u00edval Paul jen za\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed p\u00edsmena jmen, kdyby vzkaz objevil n\u011bkdo nepovolan\u00fd. Z\u00edtra v noci? Tak\u017ee dneska? Paul tam ur\u010dit\u011b nestihl d\u00e1t vzkaz dnes r\u00e1no, to je jist\u00e9, tak\u017ee ho tam d\u00e1val v\u010dera. P\u0159edev\u010d\u00edrem ve\u010der Tom skr\u00fd\u0161 kontroloval, tud\u00ed\u017e je to jasn\u00e9. Dnes v jeden\u00e1ct se sejdou u Billa, doufejme, \u017ee u\u017e bude zp\u011bv\u00e1k zp\u00e1tky.<\/div>\n

Tom zastr\u010dil mapku zp\u011bt do ruk\u00e1vu, spl\u00e1chl z\u00e1chod, kdyby m\u011bla kamera tak dobr\u00e9 zvukov\u00e9 \u010didlo, \u017ee by bylo sly\u0161et i tohle, a vr\u00e1til se zp\u00e1tky do pokoje. Musel se chovat naprosto norm\u00e1ln\u011b, aby p\u0159\u00edpadn\u00fd sledovatel nezaznamenal \u017e\u00e1dnou zm\u011bnu. Nat\u00e1hl se na postel, bolela ho l\u00fdtka z toho rann\u00edho sprintu do posilovny a zp\u011bt, a celkov\u011b se c\u00edtil z pro\u017eit\u00e9ho stresu tak n\u011bjak unaven\u00fd. Oto\u010dil se na b\u0159icho, s\u00e1hl na no\u010dn\u00ed stolek pro zapomenut\u00fd Bill\u016fv \u010dasopis, kter\u00fd rozlo\u017eil p\u0159ed sebou, pod bradu si nacpal pol\u0161t\u00e1\u0159 a z\u00e1dy ke kame\u0159e pomalu a opatrn\u011b vyt\u00e1hl z ruk\u00e1vu malou mapku. Rozlo\u017eil ji na \u010dasopise. Kdyby n\u011bkdo ve\u0161el, rychle by ji do n\u011bj stihl zav\u0159\u00edt, to bylo jist\u00e9. Rozhodl se ji zat\u00edm prostudovat, a doufal, \u017ee co nevid\u011bt zavol\u00e1 Saki, aby mu \u0159ekl, \u017ee je Bill v po\u0159\u00e1dku u sebe.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/div>\n
<\/div>\n
\n

„Co mysl\u00edte, \u017ee by v tom podzem\u00ed mohlo b\u00fdt?“ zeptal se Sascha Karla hned, jak za nimi zaklaply dve\u0159e auta. Celou dobu v lese jen \u0161eptali, mluvili pouze v nezbytn\u011b nutn\u00fdch okam\u017eic\u00edch, sp\u00ed\u0161 se sna\u017eili dorozum\u00edvat gesty a chovat se co nejti\u0161eji a nejnen\u00e1padn\u011bji. Oba v\u011bd\u011bli, \u017ee nesm\u011bj\u00ed vzbudit pozornost tov\u00e1rn\u00ed ochranky, pozemek okoln\u00edho lesa byl soukrom\u00fd, tak\u017ee ani mysliveck\u00e1 uniforma Karla nechr\u00e1nila p\u0159ed mo\u017enost\u00ed b\u00fdt na\u010dap\u00e1n a obvin\u011bn z nedovolen\u00e9ho vstupu na ciz\u00ed pozemek. M\u011bl samoz\u0159ejm\u011b p\u0159ipravenou historku o zabloud\u011bn\u00ed z vedlej\u0161\u00edho rev\u00edru, kde nastoupil jako nov\u00fd hajn\u00fd, ale bylo mu jasn\u00e9, \u017ee jakmile se n\u011bkomu z tov\u00e1rn\u00ed ochranky dostane do dr\u00e1p\u016f, nebude dlouho trvat a n\u011bkdo ze zam\u011bstnanc\u016f ho identifikuje jako \u010dlena finan\u010dn\u00ed kontroly, kter\u00e1 ned\u00e1vno v \u00fa\u010dt\u00e1rn\u011b ud\u011blala \u0161\u0165\u00e1ru, a bude v h\u00e1ji. Na\u0161t\u011bst\u00ed se to nestalo, ochranka nejsp\u00ed\u0161 dopoledne nebyla tak ostra\u017eit\u00e1, proto taky vyjeli tak brzy, aby se u tov\u00e1rny objevili za v\u00fdchodu slunce. Te\u010f bylo deset dopoledne a oni u\u017e fr\u010deli po silnici sm\u011brem na Berl\u00edn.<\/p>\n

„Nev\u00edm, ale nejsp\u00ed\u0161 to bude v\u011bt\u0161\u00ed, ne\u017e jsem si myslel,“ odpov\u011bd\u011bl Karl zamy\u0161len\u011b na novin\u00e1\u0159ovu ot\u00e1zku. \u010cekal n\u011bco jako v\u011bzen\u00ed, kam si viln\u00ed sta\u0159\u00edci zav\u00edraj\u00ed mlad\u00e9 chlapce, aby je mohli zneu\u017e\u00edvat, ale podle nalezen\u00e9ho po\u010dtu „mraveni\u0161\u0165“ to vypadalo na celkem rozs\u00e1hl\u00fd komplex. Byl by pot\u0159eba vrtuln\u00edk s termoviz\u00ed, kter\u00fd by nad celou oblast\u00ed prolet\u011bl a monitoroval ji, ale d\u00edky sol\u00e1rn\u00edm panel\u016fm by to stejn\u011b bylo k ni\u010demu, nejsp\u00ed\u0161 je to v\u0161echno perfektn\u011b skryt\u00e9.<\/div>\n

„Nem\u016f\u017eou tam m\u00edt prost\u011b sklady?“ poznamenal Sascha. „Ty p\u0159ece pot\u0159ebuj\u00ed sucho a teplo, tak\u017ee by to v\u011btr\u00e1n\u00ed nemuselo znamenat nic neleg\u00e1ln\u00edho.“<\/div>\n
„Jo, a maskovan\u00fd jako mraveni\u0161t\u011b je to kv\u016fli tomu, aby se toho kolemjdouc\u00ed veverky a divo\u010d\u00e1ci nelekli, \u017ee jo,“ pronesl ironicky Karl. „To bude n\u011bco hodn\u011b smrdut\u00fdho, o tom nen\u00ed pochyb.“<\/div>\n
„Drogy?“ napadlo Saschu. Jost byl p\u0159edt\u00edm celkem zdatn\u00fd fe\u0165\u00e1k, dokonce drogy um\u011bl va\u0159it, je mo\u017en\u00e9, \u017ee jen d\u00e1l pokra\u010doval ve sv\u00e9m k\u0161eftu a rozjel to ve velk\u00e9m?<\/div>\n
„No\u2026“ zamyslel se Karl, „to je taky mo\u017en\u00fd,“ ohodnotil tentokr\u00e1t my\u0161lenku mlad\u00e9ho mu\u017ee. „Ale pro\u010d by pak un\u00e1\u0161eli toho kluka t\u00edmhle pitom\u00fdm zp\u016fsobem? A co ty vitam\u00edny?“<\/div>\n
„To je fakt,“ p\u0159ik\u00fdvl Sascha. Celou historii \u00fanosu Toma Kaulitze u\u017e mu Karl popsal, aby m\u011bl materi\u00e1l pro sv\u016fj \u010dl\u00e1nek, jen\u017e hodlal otisknout, a\u017e se v\u0161e vy\u0159e\u0161\u00ed, a bylo jasn\u00e9, \u017ee smysl Tomova \u00fanosu byl nejsp\u00ed\u0161 jin\u00fd.<\/p>\n

„Hele, ale nen\u00ed to v\u016fbec blbej n\u00e1pad,“ ozval se po chvilce ticha Karl. „M\u016f\u017eeme klidn\u011b prohl\u00e1sit, \u017ee m\u00e1me podez\u0159en\u00ed na drogy, a v tu chv\u00edli dostaneme na pomoc protidrogovou z\u00e1sahovku. To by se mohlo hodit, kluci z protidrogovky jsou celkem drsn\u00fd a rychl\u00fd,“ uva\u017eoval nahlas. „Te\u010f nem\u00e1me v\u016fbec nic, a jak jsem u\u017e \u0159\u00edkal, jde n\u00e1m o \u010das, a tohle by mohlo pomoct celou v\u011bc urychlit.“<\/div>\n

„No, ale co ten divnej \u00fanos?“ zeptal se Sascha na to, \u010d\u00edm mu p\u0159edt\u00edm detektiv s\u00e1m oponoval.<\/div>\n
„Se\u0161 novin\u00e1\u0159, ne? M\u00e1\u0161 fantazii. N\u011bjakou historku u\u017e spolu d\u00e1me dohromady, aby n\u00e1m to \u0161\u00e9fov\u00e9 spolkli,“ usm\u00e1l se pod vousy Karl. „Kdy\u017e na to sko\u010d\u00edme hned, m\u016f\u017eeme tam z\u00edtra vl\u00edtnout,“ spokojen\u011b na sebe mrkl do zrc\u00e1tka, zkontroloval silnici za sebou, jestli je n\u011bkdo nesleduje, a mrknul na vedlej\u0161\u00ed sedadlo. Rozz\u00e1\u0159en\u00fd zubat\u00fd \u00fasm\u011bv mu byl odpov\u011bd\u00ed, ten okat\u00fd pis\u00e1lek mu byl den ode dne sympati\u010dt\u011bj\u0161\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/div>\n
<\/div>\n
\n

Prvn\u00ed, co Bill uc\u00edtil, byla bolest hlavy. Sakra, \u0159\u00edkal si v duchu. Nejen\u017ee mu byla neskute\u010dn\u00e1 zima, ale je\u0161t\u011b ho bolela hlava jako st\u0159ep. Asi na m\u011b n\u011bco leze<\/em>, \u0159\u00edkal si, zat\u00edmco se pomalinku prob\u00edral. Cht\u011bl se p\u0159ikr\u00fdt pe\u0159inou, nejsp\u00ed\u0161 se v noci odkopal jako v\u017edycky, ale n\u011bco mu br\u00e1nilo v pohybu. Jako by na n\u011bm le\u017eel Tom a m\u011bl kolem jeho t\u011bla obto\u010den\u00e9 nohy a ruce, ale ten by p\u0159ece h\u0159\u00e1l. To by mu nebyla takov\u00e1 zima. C\u00edtil se, jako by mu n\u011bkdo dal po palici, ne a ne se probrat, dalo mu \u0161\u00edlenou pr\u00e1ci, ne\u017e se p\u0159inutil otev\u0159\u00edt o\u010di. Ale kdy\u017e se to kone\u010dn\u011b povedlo, nebylo mu to nic platn\u00e9. V\u0161ude kolem byla tma. Pot\u0159eboval rozsv\u00edtit lampi\u010dku na no\u010dn\u00edm stolku, ale kdy\u017e znovu zkusil pohnout rukou, zjistil, \u017ee to nejde. N\u011bco ji dr\u017eelo, a to dost pevn\u011b. Kdy\u017e zkusil tot\u00e9\u017e s druhou rukou, pak s ob\u011bma nohama, do\u0161lo mu, \u017ee je pevn\u011b p\u0159ipoutan\u00fd. V tu chv\u00edli ho zachv\u00e1tila panika. Co se to d\u011bje? Kde je? Strach mu na chvilku \u00fapln\u011b zalepil \u00fasta, jako by on\u011bm\u011bl. Cht\u011bl volat o pomoc, ale nemohl. V krku mu vyschlo a rty m\u011bl p\u0159ilepen\u00e9 k sob\u011b. Zkou\u0161el sebou \u0161kubat, aby se n\u011bjak osvobodil, ale nic nepom\u00e1halo.<\/p>\n

V tu chv\u00edli se ve vedlej\u0161\u00ed m\u00edstnosti rozsv\u00edtilo. Tro\u0161ku sv\u011btla pode dve\u0159mi proniklo a\u017e sem, a Bill sebou trhl leknut\u00edm. P\u0159esto\u017ee mu celou dobu byla neuv\u011b\u0159iteln\u00e1 zima, uc\u00edtil na skr\u00e1n\u00edch kapky studen\u00e9ho potu, kter\u00e9 sj\u00ed\u017ed\u011bly jedna po druh\u00e9 dol\u016f na krk, jak se hr\u016fza drala na povrch v\u0161emi p\u00f3ry jeho t\u011bla. Paradoxn\u011b, m\u00edsto aby se po\u0159\u00e1dn\u011b rozhl\u00e9dl kolem sebe, zav\u0159el Bill o\u010di. Necht\u011bl vid\u011bt, co se bude d\u00edt. Strachy se klepal a v duchu se modlil, \u017ee je to cel\u00e9 jen \u0161\u00edlen\u00fd sen, kter\u00fd kdy\u017e bude dostate\u010dn\u011b dlouho ignorovat, skon\u010d\u00ed, a on se probud\u00ed ve sv\u00e9 posteli, vedle Toma, sice zpocen\u00fd a vyd\u011b\u0161en\u00fd, ale \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee to v\u0161echno nen\u00ed pravda.<\/div>\n

Jen\u017ee se st\u00e1le neprobouzel, a d\u011bsiv\u00fd sen pokra\u010doval d\u00e1l. Usly\u0161el odvedle zachrchl\u00e1n\u00ed, p\u00e1r pomal\u00fdch krok\u016f, zvuk pou\u0161t\u011bn\u00e9 vody, a pak se ony kroky za\u010daly p\u0159ibli\u017eovat. Cel\u00e9 jeho t\u011blo bylo v jak\u00e9si k\u0159e\u010di, a Billovy u\u0161i byly v tu chv\u00edli nastra\u017eeny, \u017ee by sly\u0161ely upadnout \u0161pendl\u00edk. Kroky, kter\u00e9 se bl\u00ed\u017eily, mu p\u0159ipadaly jako by se oz\u00fdvaly t\u011bsn\u011b vedle jeho hlavy. Pak cvakla klika a m\u00edstnost\u00ed se rozlilo sv\u011btlo. Bill to c\u00edtil, ale st\u00e1le dr\u017eel o\u010di zav\u0159en\u00e9, rozhodl se p\u0159edst\u00edrat, \u017ee st\u00e1le je\u0161t\u011b sp\u00ed.<\/p>\n

„No tak, mlad\u00edku, u\u017e by to cht\u011blo vst\u00e1vat, ne?“ Ozval se pom\u011brn\u011b hlubok\u00fd mu\u017esk\u00fd hlas. „Je r\u00e1no,“ pokra\u010doval, „nem\u016f\u017ee\u0161 to zdr\u017eovat, \u0161\u00e9f chce m\u00edt na stole informace co nejd\u0159\u00edv,“ pron\u00e1\u0161el klidn\u011b hlas. Bill si nebyl je\u0161t\u011b \u00fapln\u011b jist\u00fd, ale za\u010d\u00ednalo mu doch\u00e1zet, kde se to ocitl. P\u0159edt\u00edm mu jeho vyd\u011b\u0161en\u00e1 mysl nemohla nab\u00eddnout \u017e\u00e1dn\u00e9 logick\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed, ale te\u010f, kdy\u017e identifikoval hlas, mu to kone\u010dn\u011b docvaklo. Byl na p\u011btce. Na t\u00e9 ob\u00e1van\u00e9 p\u011btce u Kata, p\u0159ipoutan\u00fd v k\u0159esle, o kter\u00e9m mu vypr\u00e1v\u011bl Tom, a kter\u00e9 slou\u017e\u00ed k mu\u010den\u00ed. Je to nejsp\u00ed\u0161 to elektrick\u00e9, a on bude \u0161\u00edlen\u011b trp\u011bt. Strachy se za\u010dal t\u0159\u00e1st, a cukl sebou, kdy\u017e uc\u00edtil dotek na krku, majitel hlasu se mu sna\u017eil nahmatat puls. To, co uc\u00edtil Kat pod sv\u00fdmi prsty, nebyl oby\u010dejn\u00fd tep, byl to zb\u011bsil\u00fd \u00faprk vystra\u0161en\u00e9ho srdce, je\u017e tlouklo mlad\u00edkovi v hrudi, div se nezbl\u00e1znilo z toho, jak je jeho majitel vyd\u011b\u0161en\u00fd.<\/div>\n

„Aha, tak\u017ee u\u017e jsme vzh\u016fru,“ konstatoval, bylo jasn\u00e9, \u017ee tenhle \u010dlov\u011bk nem\u016f\u017ee sp\u00e1t. „Tak otev\u0159i o\u010di, nic se ti nestane,“ sna\u017eil se Billa ut\u011b\u0161it Kat, a\u010dkoliv to norm\u00e1ln\u011b ned\u011bl\u00e1val. U Toma se s n\u011bjak\u00fdm ut\u011b\u0161ov\u00e1n\u00edm v\u016fbec nenam\u00e1hal, tomu na rovinu \u0159ekl, \u017ee ho \u010dekaj\u00ed bolestiv\u00e9 tresty, pokud nebude spolupracovat. Tenhle mlad\u00edk byl ov\u0161em delik\u00e1tn\u00ed, m\u011bl nad sebou ochrannou ruku \u0161\u00e9fa, tak se rozhodl mu dop\u0159\u00e1t trochu komfortu, aby si hv\u011bzda pak t\u0159eba nest\u011b\u017eovala na \u0161patn\u00e9 zach\u00e1zen\u00ed.<\/p>\n

Jen\u017ee hv\u011bzda nijak nereagovala, d\u00e1l se tv\u00e1\u0159ila, \u017ee sp\u00ed.<\/div>\n

„Hej, mladej, nemysli si, \u017ee ti to \u017eeru,“ ozvalo se po chvilce t\u011bsn\u011b u Billova ucha. „V\u00edm dob\u0159e, \u017ee nesp\u00ed\u0161, tak na m\u011b tady nehraj komedii a za\u010dni poslouchat, jinak ti nem\u016f\u017eu sl\u00edbit, \u017ee to bude bezbolestn\u00fd,“ pou\u017eil trochu v\u00fdhr\u016f\u017eky, p\u0159ece jen, n\u011bjak toho zp\u011bv\u00e1ka ke spolupr\u00e1ci p\u0159inutit musel, jestli m\u011bl pod\u00e1vat \u0161\u00e9fovi zpr\u00e1vy o v\u00fdsledc\u00edch sv\u00e9 pr\u00e1ce. Kdy\u017e to v\u0161echno p\u016fjde po dobr\u00e9m, bude to jednodu\u0161\u0161\u00ed. Jako na povel se \u010dern\u00e9 dlouh\u00e9 \u0159asy kone\u010dn\u011b odlepily od sebe a na Kata vyd\u011b\u0161en\u011b pohl\u00e9dly hn\u011bd\u00e9 o\u010di. „No vid\u00ed\u0161, \u017ee to jde,“ dostal Bill pochvalu. „V\u0161ak ty brzy p\u0159ijde\u0161 na to, \u017ee spolupr\u00e1ce je lep\u0161\u00ed varianta.“<\/div>\n
„P-pro\u010d\u2026“ horko t\u011b\u017eko ze sebe dostal Bill za\u010d\u00e1tek ot\u00e1zky, na\u010de\u017e byl p\u0159eru\u0161en r\u00e1zn\u00fdm hlasem.<\/div>\n
„V\u0161echno se v\u010das dozv\u00ed\u0161, mil\u00e1nku, neboj se. J\u00e1 ti te\u010f p\u0159inesu n\u011bco k pit\u00ed, ur\u010dit\u011b ti vyschlo v krku, a pak ti \u0159eknu, pro\u010d jsi tady, a co od tebe vlastn\u011b chci, jasn\u00fd?“<\/p>\n

Bill jen n\u011bm\u011b p\u0159ik\u00fdvl, hlavu polo\u017eil zp\u00e1tky na m\u011bkkou op\u011brku k\u0159esla a pomalu se jeho srdce vracelo do norm\u00e1lu. Snad Kat nel\u017ee, kdy\u017e mu slibuje, \u017ee pokud bude spolupracovat, bude to bezbolestn\u00e9. Nedovedl si p\u0159edstavit, \u017ee by m\u011bl podstupovat bolest, jakou za\u017e\u00edval Tom, nebyl na nic podobn\u00e9ho zvykl\u00fd, v\u017edycky s n\u00edm v\u0161ichni zach\u00e1zeli jako v bavlnce. Byl hv\u011bzda, byl mil\u00e1\u010dek publika, Mira ho nikdy ani n\u00e1znakem nemusela uhodit, v podstat\u011b by neznal s\u00edlu \u00faderu lidsk\u00e9 ruky, neb\u00fdt p\u00e1r klukovsk\u00fdch rva\u010dek, do kter\u00fdch se jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b n\u00e1hodn\u011b dostal. Ale te\u010f se ocitl v situaci, kterou neznal. Netu\u0161il, co bude za minutu, za hodinu, za dv\u011b, jeho byt\u00ed a nebyt\u00ed dr\u017eel v rukou ten d\u011bsiv\u00fd chlap, o kter\u00e9m koluj\u00ed ve spole\u010denstv\u00ed<\/em> neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 historky. M\u00e1 b\u00fdt krut\u00fd, nesmlouvav\u00fd, a podle Toma to tak ur\u010dit\u011b bylo. Probudit se na p\u011btce p\u0159ipoutan\u00fd na tomhle divn\u00e9m k\u0159esle, byla pro Billa no\u010dn\u00ed m\u016fra. N\u011bco, o \u010dem si myslel, \u017ee nikdy v \u017eivot\u011b neza\u017eije. Ale bohu\u017eel, pr\u00e1v\u011b to za\u017e\u00edval, a musel se s t\u00edm n\u011bjak vypo\u0159\u00e1dat. S\u00e1m nev\u011bd\u011bl, jak to cel\u00e9 zvl\u00e1dne, jedin\u00e1 jeho my\u0161lenka ale byla: Mus\u00edm chr\u00e1nit Toma<\/em>.<\/p>\n<\/div>\n

~*~<\/div>\n
<\/div>\n
\n

Paul byl, stejn\u011b jako ostatn\u00ed sp\u00e1\u010di na ubytovn\u011b, probuzen rann\u00edm hl\u00e1\u0161en\u00edm o karant\u00e9n\u011b, a m\u011bl pocit, \u017ee se snad naplnil jeho sen. T\u00edm p\u00e1dem povinnost dostavit se do laborato\u0159e odpad\u00e1, to mu bylo jasn\u00e9. Nikdo ho nemohl nutit, aby p\u0159i karant\u00e9n\u011b opustil spole\u010dnou m\u00edstnost. Jedin\u00e9, co mu kazilo radost, byl fakt, \u017ee zde rozhodn\u011b nebylo bezpe\u010dno, co se t\u00fd\u010de d\u016fvodu karant\u00e9ny. Pr\u00fd n\u011bjak\u00e1 mo\u017en\u00e1 infek\u010dn\u00ed nemoc. Co kdy\u017e zrovna n\u011bkdo z jeho spolubydl\u00edc\u00edch u\u017e tu nemoc m\u00e1? On ji nem\u011bl ur\u010dit\u011b, t\u00edm si byl jist\u00fd. Cel\u00e9 dny byl zav\u0159en\u00fd s Katem v podzem\u00ed, kam nep\u00e1chla noha, kter\u00e1 nemusela, tud\u00ed\u017e nebyl zp\u016fsob, jak by se mohl nakazit. Kdy\u017e nad t\u00edm tak p\u0159em\u00fd\u0161lel, mo\u017en\u00e1 by nakonec bylo nejlep\u0161\u00ed se ke Katovi vr\u00e1tit, dole je bezpe\u010dn\u011bji ne\u017e tady.<\/p>\n

Pr\u00e1zdniny nepr\u00e1zdniny, m\u016f\u017ee to alespo\u0148 zkusit, kdy\u017e tak ho jeho u\u010ditel vyhod\u00ed. Po sn\u00eddani se sebere a sko\u010d\u00ed za n\u00edm, t\u0159eba bude r\u00e1d, \u017ee m\u00e1 zase spole\u010dnost. Alespo\u0148 v to doufal, kdy\u017e za jeho z\u00e1dy za\u010dal Jakub najednou ka\u0161lat. Sakra! A je to tady. Je\u0161t\u011b to chytne a um\u0159e, ne\u017e odtud stihne vypadnout, to by byla ironie osudu.<\/div>\n

Co byl ale je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed probl\u00e9m, byla sch\u016fzka s klukama. D\u00edky karant\u00e9n\u011b se tam z\u0159ejm\u011b dnes ve\u010der v jeden\u00e1ct nedostane, to by musel b\u00fdt z\u00e1zrak. Snad to kluci pochop\u00ed, kdy\u017e nedoraz\u00ed, sami musej\u00ed b\u00fdt zav\u0159eni ve sv\u00fdch m\u00edstnostech, tak je to nejsp\u00ed\u0161 napadne. \u00dat\u011bk se t\u00edm sice zat\u00edm bude muset o trochu odlo\u017eit, ale snad nebude ta karant\u00e9na trvat tak dlouho. Na p\u00e1r dnech u\u017e tolik nez\u00e1le\u017e\u00ed, pokr\u010dil rameny a zakousl se do housky, kterou vyfasoval ke sn\u00eddani.<\/p>\n

autor: Janule<\/strong><\/div>\n

betaread: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Janule Tom \u0161\u00edlel. Chodil po sv\u00e9m nevelk\u00e9m apartm\u00e1nu jako lev v kleci, nerv\u00f3zn\u011b si okusoval nehty, ka\u017edou chv\u00edli do n\u011b\u010deho kopl, aby si vybil vztek s\u00e1m na sebe, \u017ee od Billa ode\u0161el a nechal ho tak lehce p\u0159\u00edstupn\u00e9ho komukoliv, kdo \u0161el<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[428],"tags":[],"class_list":["post-7258","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-genesis"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7258","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7258"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7258\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7258"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7258"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7258"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}