{"id":7268,"date":"2011-12-17T13:00:00","date_gmt":"2011-12-17T12:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7249"},"modified":"2011-12-17T13:00:00","modified_gmt":"2011-12-17T12:00:00","slug":"in-the-underground-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/12\/17\/in-the-underground-1\/","title":{"rendered":"In the Underground 1."},"content":{"rendered":"
autor: Darkbeth
<\/strong> <\/p>\n

Tak, jak jsem slibovala, je tu nov\u00e1 pov\u00eddka. U\u017e n\u00e1zev asi napov\u00edd\u00e1, \u017ee t\u00e9matika se bude zab\u00fdvat up\u00edry a b\u016fh v\u00ed \u010d\u00edm mo\u017en\u00fdm \ud83d\ude09 \ud83d\ude00 Snad se bude l\u00edbit a u\u017eijte si nov\u00fd d\u00edl \ud83d\ude42 Va\u0161e Darkbeth<\/p>\n

Ne\u0159\u00edkej, \u017ee nem\u016f\u017ee\u0161, kdy\u017e nechce\u0161. Proto\u017ee p\u0159ijdou velmi brzy dny, kdy to bude daleko hor\u0161\u00ed. Bude\u0161 pro zm\u011bnu cht\u00edt, a pak u\u017e nebude\u0161 moci. (J. WERICH)<\/p>\n

<\/em> Hluboko pod zem\u00ed, mimo dosah lidsk\u00e9 ruky, byl docela jin\u00fd sv\u011bt. Nebyla tam elekt\u0159ina, ani \u017e\u00e1dn\u00e1 technika jen… pusto. Ano, pusto. V\u0161echno bylo jakoby bez \u017eivota, a p\u0159esto tam \u017eivot byl. Stvo\u0159en\u00ed noci se zde chr\u00e1nila p\u0159ed denn\u00edm sv\u011btlem. \u017dila zde des\u00edtky, stovky, mo\u017en\u00e1 i tis\u00edce let. Kdo v\u00ed. Ale ni\u010d\u00ed mysl nesahala a\u017e tak daleko. Nejstar\u0161\u00ed, jak se mu p\u0159ezd\u00edvalo, sed\u011bl na sv\u00e9m tr\u016fn\u011b, a apaticky hled\u011bl na d\u011bn\u00ed okolo sebe. Musel se ironicky u\u0161kl\u00edbnout p\u0159i slov\u011b d\u011bn\u00ed. Nic se toti\u017e ned\u011blo. Kr\u00e1l Lestat, jak se jmenoval, pomalu sestoupil z tr\u016fnu a p\u0159e\u0161el k mlad\u00edkovi sed\u00edc\u00edm v rohu m\u00edstnosti na kameni.<\/div>\n

„Jde\u0161 dnes do \u0161koly?“ zeptal se ho ti\u0161e.<\/div>\n
„Ano, jdu. Je tam aspo\u0148 trochu m\u00ed\u0148 nudy ne\u017e tady,“ u\u0161kl\u00edbl se Tom a rozhl\u00e9dl se kolem sebe. V\u011bt\u0161ina up\u00edr\u016f se bu\u010f v\u011bnovala literatu\u0159e nebo sp\u00e1nku.<\/div>\n
„D\u00e1vej pozor,“ upozornil ho Lestat.<\/div>\n
„V\u017edycky d\u00e1v\u00e1m,“ ujistil ho Tom a pohodil sv\u00fdmi \u010dern\u00fdmi rasta cop\u00e1nky.<\/div>\n
„To douf\u00e1m,“ pousm\u00e1l se Lestat. „V\u00ed\u0161, co je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed? Pamatuju je v\u0161echny pln\u00e9 \u017eivota, a te\u010f kdy\u017e se rozhl\u00e9dnu…“ odfrkl si Lestat.<\/div>\n
„Rad\u0161i se moc nerozhl\u00ed\u017eej… nebo dopadne\u0161 stejn\u011b,“ zasm\u00e1l se Tom a jedn\u00edm skokem p\u0159esko\u010dil k velk\u00e9mu mramorov\u00e9mu schodi\u0161ti. Naposledy se oto\u010dil na Lestata, usm\u00e1l se, a pomalu stoupal po schodech. Nesp\u011bchal. Proto\u017ee on m\u011bl to jedin\u00e9, co lidem chyb\u00ed. \u010cas.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Tak, t\u0159\u00eddo, hezky se uklidn\u00edme. Chci v\u00e1m p\u0159edstavit nov\u00e9ho spolu\u017e\u00e1ka Billa Kaulitze. Bill se k n\u00e1m p\u0159est\u011bhoval a\u017e z Ameriky, tak douf\u00e1m, \u017ee ho p\u0159ijmete mezi sebe,“ usm\u00e1la se t\u0159\u00eddn\u00ed u\u010ditelka a popostr\u010dila Billa tro\u0161ku dop\u0159edu. „Bille, tamhle vedle Andrease je voln\u00e9 m\u00edsto. Posa\u010f se,“ pob\u00eddla ho a dala u\u017e prostor pr\u00e1v\u011b vyu\u010duj\u00edc\u00edmu profesorovi. Naposledy se na Billa p\u0159\u00edv\u011btiv\u011b usm\u00e1la a opustila t\u0159\u00eddu. Bill nejist\u011b p\u0159e\u0161l\u00e1pl a posadil se do lavice. Byl to velmi huben\u00fd chlapec, s dlouh\u00fdmi \u010dern\u00fdmi roz\u010dep\u00fd\u0159en\u00fdmi vlasy a alabastrovou plet\u00ed, ze kter\u00e9 z\u00e1\u0159ily dv\u011b velk\u00e9 \u010dokol\u00e1dov\u00e9 o\u010di. Ti\u0161e se posadil vedle sv\u00e9ho nov\u00e9ho blon\u010fat\u00e9ho spolu\u017e\u00e1ka a sklonil hlavu.<\/p>\n

„J\u00e1 jsem Andy,“ p\u0159edstavil se ihned blon\u010fat\u00fd chlapec a nat\u00e1hl k Billovi ruku.<\/div>\n

„Eh… Bill,“ oplatil mu pozdrav a nejist\u011b po n\u011bm loupl o\u010dima.<\/div>\n
„Neboj se, j\u00e1 t\u011b nesn\u00edm,“ u\u0161kl\u00edbl se a pobaven\u011b na n\u011bj mrkl. Bill se skrovn\u011b usm\u00e1l a pomalu se rozhl\u00e9dl po t\u0159\u00edd\u011b. Nebylo tam moc d\u011bv\u010dat, sp\u00ed\u0161e chlapci. Kdy\u017e pooto\u010dil hlavu na konec t\u0159\u00eddy, tak si v\u0161iml, \u017ee v posledn\u00ed lavici sed\u00ed kluk, kter\u00e9ho si p\u0159edt\u00edm nev\u0161iml. Vypadal trochu star\u0161\u00ed ne\u017e ostatn\u00ed. Billovi bylo \u0161estn\u00e1ct a mlad\u00edkovi by tipoval ale i kolem devaten\u00e1cti. Chv\u00edli se na n\u011bm zastavil o\u010dima a ti\u0161e ho pozoroval. P\u0159ipadal mu v n\u011b\u010dem jin\u00fd ne\u017e ostatn\u00ed. M\u011bl naprosto b\u00edlou ple\u0165, kter\u00e1 kontrastovala s jeho \u010dern\u00fdmi vlasy spleten\u00fdmi do rasta cop\u00e1nk\u016f. Pod tri\u010dkem byly vid\u011bt zna\u010dn\u00e9 svaly a na prst\u011b se t\u0159pytil prsten s rud\u00fdm rub\u00ednem. Chlapec se zrovna d\u00edval z okna a v\u00fduce se naprosto nev\u011bnoval.<\/p>\n

„Kdo je to?“ zeptal se zv\u011bdav\u011b Bill Andrease a o\u010dima nazna\u010dil chlapce v posledn\u00ed lavici.<\/div>\n

„To je Tom Tr\u00fcmper. S nik\u00fdm se tu nebav\u00ed, ale b\u00fdt tebou, tak se mu vyh\u00fdb\u00e1m. Jde z n\u011bj docela strach,“ \u0161eptl Andreas, a kdy\u017e se Bill oto\u010dil, tak spat\u0159il na chlapcov\u011b tv\u00e1\u0159i m\u00edrn\u00fd \u00fasm\u011bv. Jejich o\u010di se st\u0159etly, ale Bill je rychle pla\u0161e sklopil. Rad\u0161i se pohledem vr\u00e1til k Andreasovi, kter\u00fd na n\u011bj hled\u011bl z\u00e1\u0159iv\u011b modr\u00fdma o\u010dima. Billovi tro\u0161ku zr\u016f\u017eov\u011bly tv\u00e1\u0159e a tak\u00e9 se m\u00edrn\u011b pousm\u00e1l. Z Andrease z\u00e1\u0159ilo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed teplo, a to se Billovi l\u00edbilo. Byl to pozitivn\u00ed \u010dlov\u011bk. A to bylo n\u011bco, co te\u010f pot\u0159eboval. Nep\u0159est\u011bhoval se toti\u017e z Ameriky jen tak. Jeho matka m\u011bla autonehodu, p\u0159i kter\u00e9 na m\u00edst\u011b zem\u0159ela. Rozhodli se tedy s otcem za\u010d\u00edt znovu, a to rovnou na nov\u00e9m kontinent\u011b. Gordon byl v\u017edy zv\u011bdav\u00fd na tu prad\u00e1vnou Evropu, jej\u00ed\u017e kultura sahala a\u017e do n\u011bkolika tis\u00edc let p\u0159ed na\u0161\u00edm letopo\u010dtem. A Bill doufal, \u017ee v\u0161echno bude lep\u0161\u00ed. \u017de za\u010dne znova a bude kone\u010dn\u011b \u0161\u0165astn\u00fd.<\/p>\n

„Kdybys cht\u011bl, p\u0159edstav\u00edm t\u011b o p\u0159est\u00e1vce kluk\u016fm, ur\u010dit\u011b do na\u0161\u00ed party zapadne\u0161,“ nab\u00eddl mu Andreas a Bill nad\u0161en\u011b souhlasil. V\u0161echno bude dobr\u00e9. Mus\u00ed. Hodina utekla celkem rychle a ozvalo se vysvobozuj\u00edc\u00ed zvon\u011bn\u00ed. Andreas ch\u0148apl Billa za ruku a t\u00e1hl ho za klukama na chodbu. Byl to celkem aktivn\u00ed chlapec.<\/div>\n

„Tohle je Georg a Gustav. A tohle je Bill,“ p\u0159edstavoval je s \u00fasm\u011bvem krkolomn\u011b Andy. Georg s Gustavem chodili do vedlej\u0161\u00ed t\u0159\u00eddy a st\u00fdkali se jen o p\u0159est\u00e1vk\u00e1ch a poledn\u00edch pauz\u00e1ch.<\/div>\n
„Ahoj,“ \u0159ekli oba kluci z\u00e1rove\u0148 a automaticky popl\u00e1cali Billa po z\u00e1dech. A Bill m\u011bl pocit, \u017ee to tak m\u00e1 b\u00fdt. Uplynulo teprve p\u011bt vyu\u010dovac\u00edch hodin a Bill m\u011bl pocit, jako by tu u\u017e byl v\u011b\u010dnost. S Georgem a Gustavem se hned skamar\u00e1dil a bez Andrease u\u017e by si nedok\u00e1zal p\u0159edstavit ani krok.<\/p>\n

„Bude\u0161 s n\u00e1mi sed\u011bt u ob\u011bda, \u017ee joo,“ \u0161kemrali Georg s Gustavem a Andreas tomu je s kroucen\u00edm o\u010d\u00ed p\u0159ihl\u00ed\u017eel.<\/div>\n

„Je\u0161t\u011b ho vyd\u011bs\u00edte,“ pok\u00e1ral je, ale s\u00e1m se musel zasm\u00e1t.<\/div>\n
„Jasn\u011b, \u017ee jo. S k\u00fdm bych asi sed\u011bl,“ usm\u00e1l se Bill a do\u0161el si pro t\u00e1c.<\/div>\n
„No my nev\u00edme. T\u0159eba s Tomem Tr\u00fcmperem,“ u\u0161kl\u00edbli se. To se ale Billovi moc nel\u00edbilo.<\/div>\n
„To v\u017edycky sed\u00ed tak s\u00e1m?“ zeptal se ti\u0161e.<\/div>\n
„Jo. Ale m\u016f\u017ee si za to s\u00e1m. Co tu je, tak se nikdy s nik\u00fdm nebavil. Nav\u00edc… nikdy nev\u00ed\u0161, co se mu hon\u00ed hlavou. Je divnej,“ uzav\u0159el to Georg.<\/div>\n
„Je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, ale taky je…“ najednou se Bill zasekl. Nev\u011bd\u011bl, jak by se tady stav\u011bli k jeho homosexu\u00e1ln\u00ed orientaci.<\/div>\n
„Sexy?“ doplnil ho Andreas a sto\u010dil pohled k Tomovi.<\/div>\n
„Jo,“ \u0161pitl Bill a tv\u00e1\u0159e se mu zbarvily do nachova.<\/div>\n
„Ty jse\u0161 v\u00edc,“ za\u0161eptal Andreas Billovi do ucha a vzal si t\u00e1c na ob\u011bd.<\/p>\n

autor: Darkbeth<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Darkbeth Tak, jak jsem slibovala, je tu nov\u00e1 pov\u00eddka. U\u017e n\u00e1zev asi napov\u00edd\u00e1, \u017ee t\u00e9matika se bude zab\u00fdvat up\u00edry a b\u016fh v\u00ed \u010d\u00edm mo\u017en\u00fdm \ud83d\ude09 \ud83d\ude00 Snad se bude l\u00edbit a u\u017eijte si nov\u00fd d\u00edl \ud83d\ude42 Va\u0161e Darkbeth Ne\u0159\u00edkej, \u017ee nem\u016f\u017ee\u0161,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[477],"tags":[],"class_list":["post-7268","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-in-the-underground"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7268","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7268"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7268\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7268"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7268"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7268"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}