{"id":7282,"date":"2011-12-14T17:00:00","date_gmt":"2011-12-14T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7262"},"modified":"2011-12-14T17:00:00","modified_gmt":"2011-12-14T16:00:00","slug":"who-am-i-69","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/12\/14\/who-am-i-69\/","title":{"rendered":"Who am I? 69."},"content":{"rendered":"
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
TOM<\/p>\n

Svl\u00e9knu si triko a p\u0159istoup\u00edm k zrcadlu. Oto\u010d\u00edm se k n\u011bmu z\u00e1dy a nato\u010d\u00edm hlavu tak, abych si na n\u011b vid\u011bl. Tolika \u0161kr\u00e1banc\u016f\u2026 Kdyby to Bill vid\u011bl, mohl bych mu \u0159\u00edct, \u017ee jsem se popral nebo se n\u011bco stalo. Ale ty zaryt\u00e9 nehty na lopatk\u00e1ch u\u017e bych neum\u011bl od\u016fvodnit. Vzpom\u00edn\u00e1m, kdy\u017e mi takhle siln\u011b zaryl Bill nehty do ramen. Omlouval se mi dal\u0161\u00ed den, kdy\u017e si jich v\u0161iml ve spr\u0161e. L\u00edbal mi je a ope\u010dov\u00e1val. Tr\u00e1pil se t\u00edm. Jsem si jist\u00fd, \u017ee si pamatuje, jak to vypadalo. Rozhodn\u011b by mu do\u0161lo, od \u010deho to m\u00e1m. A ty ostatn\u00ed \u0161kr\u00e1bance, kter\u00e9 se mi t\u00e1hnou od ramen a\u017e po kostr\u010d\u2026 Je to stra\u0161n\u00e9\u2026<\/p>\n

*“Tome, je\u0161t\u011b! Jo, \u0161ukej m\u011b! Je\u0161t\u011b! Ooh!“ k\u0159i\u010d\u00ed Christian p\u0159i ka\u017ed\u00e9m m\u00e9m dal\u0161\u00edm p\u0159\u00edrazu. Zaryje mi siln\u011b nehty do lopatek.<\/div>\n

„Au,“ syknu. Stisknu mu boky a zaraz\u00edm se a\u017e nadoraz. St\u00e1hne se a s k\u0159ikem mi sjede nehty po cel\u00fdch z\u00e1dech. Zaklon\u00edm hlavu a zast\u00e9n\u00e1m.*<\/p>\n

Set\u0159u si slzy z tv\u00e1\u0159\u00ed a popot\u00e1hnu nosem. D\u00edkybohu, \u017ee u\u017e z\u00edtra r\u00e1no let\u00edme pry\u010d. Co to Christiana popadlo, sakra? U\u017e se v\u0161echno lep\u0161ilo. Dok\u00e1zal jsem se s Billem sm\u00e1t i l\u00edbat, ani\u017e bych musel m\u00edt ty stra\u0161n\u00e9 my\u0161lenky. V\u0161echno u\u017e se m\u011blo jenom zlep\u0161ovat. Jenom\u017ee najednou se mus\u00ed Christian objevit, sko\u010dit mi p\u0159ed Billem kolem krku a div m\u011b tam neza\u010d\u00edt l\u00edbat. Copak nepochopil, \u017ee to byl jenom sex a j\u00e1 z\u00e1kazn\u00edk?! Sakra! V\u0161echno se to zase posralo! M\u011bl jsem takovou chu\u0165 ho od sebe odhodit a vzteky si do n\u011bj kopnout. Prej \u017ee to Billovi \u0159ekne, jestli se neuklidn\u00edm. Hajzl zkurvenej. Vztekle kopnu do dve\u0159\u00ed a schov\u00e1m si obli\u010dej do dlan\u00ed. Chci, aby byl konec. Konec v\u0161eho.<\/div>\n

\n
Spust\u00edm ruce pod\u00e9l t\u011bla a znovu se na sebe zad\u00edv\u00e1m do zrcadla. Jak m\u011b m\u016f\u017ee milovat? Jsem tak hnusn\u00fd a odporn\u00fd. Chce se mi ze sebe zvracet. Pohled mi sklouzne na lahvi\u010dku s m\u00fdmi pr\u00e1\u0161ky. M\u00e1m, nebo nem\u00e1m? Jsem tu zam\u010den\u00fd, Bill se ke mn\u011b nedostane. Mo\u017en\u00e1 u\u017e ani nem\u00e1 snahu\u2026 Mo\u017en\u00e1 ode\u0161el. Mo\u017en\u00e1 ho u\u017e nebav\u00edm. Mo\u017en\u00e1 m\u011b m\u00e1 pln\u00e9 zuby. Nedivil bych se mu\u2026 Tak\u00e9 bych tohle nesn\u00e1\u0161el. Vezmu lahvi\u010dku do ruky, od\u0161roubuju v\u00ed\u010dko a vysypu si n\u011bkolik pr\u00e1\u0161k\u016f do dlan\u011b. Vr\u00e1t\u00edm lahvi\u010dku na p\u016fvodn\u00ed m\u00edsto a napust\u00edm si do sklenice studenou vodu. Nah\u00e1z\u00edm do sebe v\u0161echny tabletky a zapiju je vodou. Nato\u010d\u00edm si je\u0161t\u011b trochu vody, kterou vypiju a odlo\u017e\u00edm. Obl\u00e9knu si triko a vr\u00e1t\u00edm se vedle do pokoje.<\/p>\n

Vejdu do na\u0161eho pokoje, rozepnu si kalhoty a nech\u00e1m je ze sebe spadnout. Jen je odkopnu stranou. Bill tam posed\u00e1v\u00e1 na posteli. Jakmile jsem ve\u0161el, vzhl\u00e9dl ke mn\u011b. Zastav\u00edm a bezmocn\u011b povzdechnu. Nev\u00edm, co mu m\u00e1m \u0159\u00edct. Pro moje chov\u00e1n\u00ed nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 omluva. Proto p\u0159ed n\u00edm jenom tak post\u00e1v\u00e1m a \u010dek\u00e1m, co se bude d\u00edt.<\/div>\n

„Promi\u0148,“ po\u0161ept\u00e1 a zvedne se z postele. O\u010di m\u00e1 napuchl\u00e9, uplakan\u00e9. Ne, pros\u00edm, nepla\u010d.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1-j\u00e1\u2026 Neomlouvej se, nem\u00e1\u0161 za co. Promi\u0148,“ sklon\u00edm pohled, abych se nemusel d\u00edvat na jeho utrpen\u00ed, kter\u00e9 si pro\u017e\u00edv\u00e1 jenom kv\u016fli mn\u011b. Zakrout\u00ed hlavou na znamen\u00ed, \u017ee ne, a p\u0159ejde ke sk\u0159\u00edni. Za\u010dne vynd\u00e1vat v\u0161echny svoje v\u011bci. Asi u\u017e si chce sbalit. Mo\u017en\u00e1 chce pry\u010d ode m\u011b.<\/em> Posad\u00edm se na postel a ti\u0161e ho sleduji. Nechci, aby se kv\u016fli mn\u011b takhle tr\u00e1pil. U\u017e jenom kv\u016fli tomu mus\u00edm b\u00fdt norm\u00e1ln\u00ed. Kdybych mu \u0159ekl pravdu, tr\u00e1pil by se je\u0161t\u011b mnohem v\u00edc ne\u017e te\u010f.<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
„M\u011bli bychom si sbalit,“ \u0161eptne a d\u00e1l vynd\u00e1v\u00e1 svoje oble\u010den\u00ed, kter\u00e9 m\u00e1 slo\u017een\u00e9 v p\u0159esn\u00fdch kom\u00ednc\u00edch.<\/div>\n
„Jo, j\u00e1\u2026 Jo,“ vydechnu jen. Jak si asi m\u00e1m sbalit po takov\u00e9 d\u00e1vce pr\u00e1\u0161k\u016f?<\/div>\n
„Sbal\u00edm i tvoje v\u011bci, okay?“ nab\u00eddne mi.<\/div>\n
„J\u00e1 to zvl\u00e1dnu, d\u00edky,“ pokus\u00edm se na n\u011bj pousm\u00e1t a prot\u0159u si o\u010di. Skv\u011bl\u00e9 na\u010dasov\u00e1n\u00ed. Za chv\u00edli jsem tuhej.<\/em><\/div>\n
„Dob\u0159e, ale kdybys cht\u011bl, sta\u010d\u00ed \u0159\u00edct,“ nastrk\u00e1 v\u0161echno do kufr\u016f a jde do koupelny. Povzdechnu, zav\u0159u o\u010di a pl\u00e1cnu sebou do pe\u0159iny. C\u00edt\u00edm, jak mi t\u011b\u017eknou o\u010dn\u00ed v\u00ed\u010dka. Bill se po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b vr\u00e1t\u00ed s plnou ta\u0161kou kosmetiky. D\u00e1 to do druh\u00e9ho kufru a pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b.<\/div>\n
„Tomi, j\u00e1 ti fakt sbal\u00edm, klidn\u011b spi. Budu ti\u0161e,“ \u0161eptne.<\/div>\n
„J\u00e1 si sbal\u00edm,“ zamuml\u00e1m. P\u0159inut\u00edm se otev\u0159\u00edt o\u010di, abych se na n\u011bj mohl pod\u00edvat.<\/div>\n
„Jsi unaven\u00fd, v\u00e1\u017en\u011b odpo\u010d\u00edvej,“ dojde k posteli a p\u0159isedne si vedle m\u011b.<\/div>\n
„To bude t\u011bmi pr\u00e1\u0161ky,“ z\u00edvnu a sna\u017e\u00edm se vyhrabat do sedu.<\/div>\n
„Pr\u00e1\u0161ky? Kolik sis jich vzal?“<\/div>\n
„P\u00e1r,“ brouknu a zav\u0159u o\u010di. Te\u010f usnu a budu sp\u00e1t pekeln\u011b dlouho, dokud se situace neuklidn\u00ed.<\/div>\n
„Tome, zatracen\u011b,“ vydechne. C\u00edt\u00edm, jak se pak zvedne.<\/div>\n
„To nic nen\u00ed. Jsem v pohod\u011b,“ rozlep\u00edm o\u010di a posad\u00edm se.<\/div>\n
„Pros\u00edm t\u011b, lehni si a vyspi ty pr\u00e1\u0161ky. Jdu n\u00e1m sbalit v\u0161echny v\u011bci. Aspo\u0148 m\u011b te\u010f poslechni, pros\u00edm,“ povzdechne. No tak dob\u0159e.<\/em> Zav\u0159u o\u010di a lehnu si.<\/div>\n
„U\u017e bych se rad\u0161i ani nevzbudil,“ za\u0161ept\u00e1m si pro sebe.<\/div>\n
„Nemluv tak,“ \u0159ekne mi k\u00e1rav\u011b a za\u010dne balit. Jasn\u011b, j\u00e1 nesm\u00edm \u0159\u00edct u\u017e nic. Te\u010f je na m\u011b je\u0161t\u011b na\u0161tvan\u00fd za to, \u017ee jsem si vzal pr\u00e1\u0161ky. Bezva.<\/div>\n
„Aspo\u0148 bys ode m\u011b m\u011bl klid,“ p\u0159eto\u010d\u00edm se na bok a p\u0159it\u00e1hnu si nohy k t\u011blu. Popot\u00e1hnu nosem a zav\u0159u o\u010di. Rad\u0161i bych chc\u00edpnul. U\u017e by se nemusel tr\u00e1pit.<\/em><\/div>\n
„Tome,“ \u0159ekne r\u00e1zn\u011b. „Ty v\u00ed\u0161, \u017ee to tak nen\u00ed. Pros\u00edm, nemluv takhle, pros\u00edm.“ Jeho hlas se op\u011bt zklidn\u00ed a \u0161ept\u00e1. Ot\u0159u si sp\u00e1nek, po kter\u00e9m mi stekla slza, a ml\u010d\u00edm.<\/p>\n

Bude lep\u0161\u00ed nic ne\u0159\u00edkat. Stejn\u011b m\u011b u\u017e nechce poslouchat. Kdo je zv\u011bdav\u00fd na ty m\u00e9 sebedestruktivn\u00ed my\u0161lenky.<\/p>\n

<\/em> „Snad bude v\u0161echno zase dobr\u00e9,“ \u0159ekne ti\u0161e a pokra\u010duje. „Spinkej, je to ten nejlep\u0161\u00ed l\u00e9k.“<\/div>\n

„Jasn\u011b. Jen u\u017e abych dr\u017eel hubu. J\u00e1 se ti nediv\u00edm. Kdo by m\u011b u\u017e nem\u011bl pln\u00fd zuby,“ povzdechnu. P\u0159elezu na svoji polovinu postele, oto\u010d\u00edm se z\u00e1dy do m\u00edstnosti a vynd\u00e1m si pol\u0161t\u00e1\u0159, kter\u00fd si nakonec p\u0159itisknu k hrudi a obejmu ho. Po chv\u00edli ticha ke mn\u011b dojde.<\/div>\n
„Tohle jsi nemyslel douf\u00e1m v\u00e1\u017en\u011b,“ \u0159ekne smutn\u011b. „Jen chci, aby ti bylo l\u00e9pe, abys vyspal ty pod\u011blan\u00fd pr\u00e1\u0161ky, aby ses uklidnil, a ty mi \u0159ekne\u0161 tohle? Ty v\u00ed\u0161, \u017ee to tak nen\u00ed. Nem\u00e1m t\u011b pln\u00fd zuby, naopak. J\u00e1 t\u011b m\u00e1m m\u00e1lo, proto\u017ee\u2026 je v\u0161echno jinak,“ vydechne a pohlad\u00ed m\u011b po hlav\u011b. Nic ne\u0159eknu. P\u0159ivinu si k sob\u011b pol\u0161t\u00e1\u0159 pevn\u011bji. <\/p>\n

Co m\u00e1m d\u011blat? Nejlep\u0161\u00ed by bylo se s n\u00edm rozej\u00edt. Nemusel bych nic p\u0159edst\u00edrat, lh\u00e1t mu. Nemusel by se tr\u00e1pit. V\u0161echno by bylo leh\u010d\u00ed. Jenom\u017ee p\u0159edstava, \u017ee bych ho ztratil, m\u011b d\u011bs\u00ed.<\/p>\n

<\/em> „Miluju t\u011b a nikdy t\u011b pln\u00fd zuby m\u00edt nebudu, rozum\u00ed\u0161?“ pohlad\u00ed m\u011b znovu. „M\u00e1m o tebe starost.“ Stejn\u011b ho ztrat\u00edm. Pokud nevyjde pravda navenek, spravedlnost si najde jinou cestu, jak m\u011b potrestat za v\u0161echny l\u017ei, kter\u00e9 jsem mu posledn\u00ed dny navykl\u00e1dal. Polo\u017e\u00edm si ruku na jeho ruku, kterou m\u011b hlad\u00ed, a propletu si s n\u00edm prsty. A\u017e budeme doma, snad to v\u0161echno bude lep\u0161\u00ed. Nebude to lehk\u00e9, ale bude leh\u010d\u00ed zapomenout na to, co se d\u011blo s Christianem, doma ne\u017e tady. Tro\u0161ku m\u011b stiskne a palcem m\u011b pohlad\u00ed po h\u0159betu ruky.<\/div>\n

„Obejme\u0161 m\u011b?“ za\u0161ept\u00e1m.<\/div>\n
„R\u00e1d,“ po\u0161ept\u00e1. P\u0159ilehne si ke mn\u011b a zezadu m\u011b obejme. P\u0159itiskne se ke mn\u011b. D\u00e1m pol\u0161t\u00e1\u0159 stranou a st\u00e1hnu si jeho ruku kolem pasu v\u00edc. Pot\u0159ebuju ho c\u00edtit u sebe. Konej\u0161iv\u011b m\u011b hlad\u00ed po b\u0159i\u0161e a tiskne se ke mn\u011b.<\/div>\n
„Zvl\u00e1dneme to\u2026“<\/div>\n
„Boj\u00edm se, \u017ee ne,“ vyd\u00e1m ze sebe.<\/div>\n
„Ale ano, zvl\u00e1dneme, jako jsme zvl\u00e1dli u\u017e spoustu jin\u00fdch v\u011bc\u00ed. V\u011b\u0159 mi,“ d\u00e1 mi drobnou pusinku na krk. Kdyby jenom v\u011bd\u011bl\u2026<\/em> Stisknu k sob\u011b o\u010dn\u00ed v\u00ed\u010dka siln\u011bji a zadr\u017e\u00edm dech. Dlan\u00ed mi vyjede na hru\u010f na m\u00edsto, kde je srdce. Vydechnu a polknu.<\/div>\n
„V\u011b\u0159\u00ed\u0161 mi?“ zept\u00e1 se. Co mu na to \u0159\u00edct\u2026 Nev\u00ed, co se stalo. Kdyby to v\u011bd\u011bl, t\u0159eba by tohle ne\u0159\u00edkal.<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm,“ brouknu.<\/div>\n
„Aha,“ vydechne a ruku tro\u0161ku st\u00e1hne. Tak stra\u0161n\u011b mu chci \u0159\u00edct pravdu, ale nem\u016f\u017eu. P\u0159ichyt\u00edm jeho ruku a pevn\u011b ji stisknu.<\/p>\n

„Myslel jsem si, \u017ee mi v\u011b\u0159\u00ed\u0161,“ p\u00edpne ti\u0161e.<\/div>\n

„V\u011b\u0159\u00edm. Jen\u2026 ne v tomhle. Proto\u017ee\u2026 nev\u00ed\u0161, co se stalo,“ po\u0161ept\u00e1m a polknu knedl\u00edk v krku.<\/div>\n
„R\u00e1d bych to v\u011bd\u011bl,“ vydechne.<\/div>\n
„Nejde to,“ \u0161eptnu.<\/div>\n
„Pro\u010d ne?“<\/div>\n
„Proto\u017ee bych\u2026“ polknu a stisknu mu siln\u011b ruku. „\u2026ztratil bych t\u011b.“<\/div>\n
„Tome, jak to m\u016f\u017ee\u0161 \u0159\u00edct, kdy\u017e jsi mi to ne\u0159ekl. Nem\u016f\u017ee\u0161 si t\u00edm b\u00fdt jist\u00fd a j\u00e1\u2026 j\u00e1 t\u011b miluju. Neztrat\u00ed\u0161 m\u011b.“ Nep\u0159e\u017eil by, kdyby se dozv\u011bd\u011bl, \u017ee jsem ho podvedl. I kdyby mi odpustil jenom kv\u016fli tomu, \u017ee m\u011b opravdu miluje, jak\u00fd by byl sex? Byl by na nic. St\u00e1le by p\u0159em\u00fd\u0161lel, pro\u010d jsem to ud\u011blal, jestli mi sta\u010d\u00ed a\u2026 Bo\u017ee, ne, nesm\u00edm na to myslet. Bill se to nesm\u00ed dozv\u011bd\u011bt.<\/div>\n
„Promluv\u00edme si, a\u017e na to bude\u0161 m\u00edt dost s\u00edly a bude\u0161 hlavn\u011b cht\u00edt, ano?“ Tak\u017ee nikdy\u2026<\/em> Vydechnu, vpletu si prsty do jeho prst\u016f a pokus\u00edm se usnout. Bill m\u011b jenom hladil a v\u00edc u\u017e ne\u0159\u00edkal. D\u00edky tomu se mi poda\u0159ilo za chv\u00edli usnout.<\/p>\n

Kdy\u017e jsem se probudil, venku u\u017e byla tma. Ale nemohlo b\u00fdt a\u017e tak pozd\u011b, jeliko\u017e vedle m\u011b Bill nele\u017eel a nespal. Prot\u0159u si o\u010di a pomalu se posad\u00edm, na\u010de\u017e z\u00edvnu. Odloud\u00e1m se do koupelny, kde si opl\u00e1chnu obli\u010dej a trochu se uprav\u00edm. V pokoji si obl\u00e9knu tepl\u00e1ky, p\u0159evle\u010du si triko a rozhl\u00e9dnu se po pokoji. Bill u\u017e m\u00e1 skoro v\u0161echno sbaleno. Sbalil i m\u00e9 v\u011bci. Nechal venku jen ty, kter\u00e9 budeme je\u0161t\u011b pou\u017e\u00edvat. Zav\u0159el jsem za sebou dve\u0159e od pokoje a se\u0161el dol\u016f. V\u0161ude bylo ticho, co\u017e znamenalo, \u017ee t\u00e1ta ani m\u00e1ma tu je\u0161t\u011b nejsou. Kde je ale Bill?<\/div>\n

Nakouknu do kuchyn\u011b, ale kdy\u017e zjist\u00edm, \u017ee tam nen\u00ed, dojdu do ob\u00fdv\u00e1ku. Bill tam stoj\u00ed u okna a p\u0159es z\u00e1clonu se d\u00edv\u00e1 ven. Vypad\u00e1 tak smutn\u011b. Tohle mus\u00ed kone\u010dn\u011b skon\u010dit. Ti\u0161e k n\u011bmu dojdu a zezadu ho obejmu kolem pasu. Jemn\u011b ho l\u00edbnu na krk, na\u010de\u017e si polo\u017e\u00edm hlavu na jeho rameno. Potichu vydechne a polo\u017e\u00ed si ruce na moje.<\/p>\n

„Je ti l\u00e9pe? Jak ses vyspal?“ po\u0161ept\u00e1.<\/div>\n

„Docela dob\u0159e. D\u011bkuju, \u017ee jsi mi sbalil,“ d\u00e1m mu pusu na kl\u00ed\u010dn\u00ed kost. \u010c\u00edm v\u00edc budu p\u0159\u00edtuln\u011bj\u0161\u00ed a budu mu ukazovat, jak moc ho miluju, t\u00edm l\u00e9pe na v\u0161echno zapomeneme. U\u017e s t\u00edm mus\u00edm p\u0159estat. Ni\u010d\u00edm ho. Mus\u00edm mu svoji l\u00e1sku d\u00e1vat, ne mu ukazovat, jak jsem z n\u00ed slab\u00fd. Um\u0159el mu t\u00e1ta, tak ho budu podporovat. U\u017e \u017e\u00e1dn\u00e9 j\u00e1. Te\u010f u\u017e jenom Bill.<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 v\u016fbec za co,“ nahne hlavu ke mn\u011b. „Ale v noci asi nebude\u0161 moct sp\u00e1t.“<\/div>\n
„Aspo\u0148 budu moct koukat, jak sladce sp\u00ed\u0161,“ pousm\u011bju se a jemn\u011b ho l\u00edbnu pod ou\u0161ko. Dal\u0161\u00ed polibek hned n\u00e1sleduje na ou\u0161ko.<\/div>\n
„No, to teda bude pod\u00edvan\u00e1,“ zaslechnu jeho sm\u00edch. Zavrn\u00ed potom pod m\u00fdm polibkem a nahne tro\u0161ku hlavu.<\/div>\n
„Jsi rozko\u0161nej, kdy\u017e sp\u00ed\u0161 s pootev\u0159enou pusou a usm\u00edv\u00e1\u0161 se,“ p\u0159ivinu si ho bl\u00ed\u017e k sob\u011b. Tohle k\u0159ehk\u00e9 stvo\u0159en\u00ed je mi v\u0161\u00edm. Mus\u00edm se podle toho chovat. Mus\u00edm si ho um\u011bt v\u00e1\u017eit. Nehodl\u00e1m ho ztratit.<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ broukne a p\u0159itiskne se ke mn\u011b, „ale nikdy jsem si toho nev\u0161iml,“ zasm\u011bje se tro\u0161ku.<\/div>\n
„To proto, \u017ee v\u017edycky spink\u00e1\u0161, v\u00ed\u0161,“ l\u00edbnu ho n\u011b\u017en\u011b na tepnu.<\/div>\n
„Proto to \u0159\u00edk\u00e1m,“ \u0161eptne a pak hlasit\u011bji oddechne.<\/p>\n

Za\u010dnu jeho hebk\u00fd krk zaplavovat jemn\u00fdmi polibky. N\u011bjak bezmy\u0161lenkovit\u011b ho p\u0159i tom p\u00e1rkr\u00e1t pohlad\u00edm po b\u0159i\u0161e. M\u00e1m chu\u0165 ho l\u00edbat, laskat a\u2026 obj\u00edmat. Jen potichou\u010dku oddechuje, ale jeho dech a tep o n\u011bco zrychlil. Tohle je jeho citliv\u00e9 m\u00edsto. Usly\u0161\u00edm bouchnut\u00ed vchodov\u00fdch dve\u0159\u00ed. Povzdechnu. Pro\u010d zrovna te\u010f?<\/em> Bill sklop\u00ed hlavu a nadechne se. Oto\u010d\u00ed se ke mn\u011b \u010delem a pohlad\u00ed m\u011b po tv\u00e1\u0159i se slovy: „To bude asi mamka.“<\/div>\n

„Nejsp\u00ed\u0161 ano,“ odsouhlas\u00edm. Ta m\u011b te\u010f netr\u00e1p\u00ed. Chci si ho trochu u\u017e\u00edt a pomazlit se.<\/em> Jemn\u011b ho pol\u00edb\u00edm a rukama mu sjedu na zade\u010dek, abych si ho k sob\u011b mohl trochu p\u0159ivinout. Pol\u00edb\u00edm ho znovu. Hned mi obmot\u00e1 sv\u00e9 dlouh\u00e9 pa\u017ee kolem krku a oplat\u00ed mi to.<\/div>\n
„Ah, ta moje natlu\u010den\u00e1 prdel,“ povzdechne a l\u00edbne m\u011b znovu.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, co jsem ti tam sl\u00edbil?“ \u0161eptnu a jemn\u011b se mu vpiji do rt\u016f.<\/div>\n
„V\u00edm, pokud mysl\u00ed\u0161 to, co j\u00e1,“ zahuhl\u00e1.<\/div>\n
„Nah\u0159eju ti ru\u010dn\u00edk nebo n\u011bco,“ pousm\u011bju se. Za\u010dnu ho hladit po zade\u010dku a n\u011b\u017en\u011b a pomalinku ho l\u00edbat. Je to Bill, \u010dlov\u011bk, kter\u00fd t\u011b miluje a kter\u00e9ho miluje\u0161 ty. Nemysli na nic o\u0161kliv\u00e9ho. Mysli na n\u011bj. Na jeho v\u016fni, jeho \u00fasm\u011bvy, jeho doteky a polibky.<\/div>\n
„To je\u2026 dobr\u00fd,“ po\u0161ept\u00e1 a za\u010dne m\u011b l\u00edbat tak\u00e9.<\/p>\n

„Ahoj, kluci,“ ozve se mi za z\u00e1dy. Je\u0161t\u011b jednou ho pol\u00edb\u00edm, ol\u00edznu si rty a nato\u010d\u00edm k mamce hlavu.<\/div>\n

„Ahoj, mami. Jak ses m\u011bla?“ zept\u00e1m se ze z\u00e1jmu.<\/div>\n
„Dobr\u00fd ve\u010der,“ broukne Bill a tro\u0161ku vykoukne.<\/div>\n
„Celkem dob\u0159e a vy? Z\u00edtra odl\u00e9t\u00e1te, \u017ee?“ posmutn\u00ed.<\/div>\n
„Jo, r\u00e1no. Ale neboj, mami, my zase p\u0159ilet\u00edme,“ pousm\u011bju se.<\/div>\n
„Ale kdy? Budete mi chyb\u011bt,“ dojde pomalu k n\u00e1m.<\/div>\n
„Ale mami,“ usm\u011bju se. Pust\u00edm Billa a obejmu j\u00ed. M\u00e1ma je hned po Billovi ten nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk v m\u00e9m \u017eivot\u011b. Kdyby n\u011bkdo jednomu z nich n\u011bkdy ubl\u00ed\u017eil, tak bych ho na\u0161el a vlastnoru\u010dn\u011b zabil.<\/div>\n
„Nebojte, p\u0159ijedeme, jak to jen p\u016fjde. A nav\u00edc, mohli byste tak\u00e9 p\u0159ijet vy,“ broukne Bill.<\/div>\n
„To je pravda, mami. Jste u n\u00e1s doma v\u00edt\u00e1ni. Budeme r\u00e1di, kdy\u017e p\u0159ijedete,“ odsouhlas\u00edm ihned. Sice nev\u00edm, kde by spali, ale to se n\u011bjak d\u00e1 vy\u0159e\u0161it.<\/em> Tro\u0161ku se od mamky odt\u00e1hnu a p\u0159it\u00e1hnu k n\u00e1m i Billa. Oba je hromadn\u011b obejmu.<\/p>\n

„M\u00e1m v\u00e1s oba moc r\u00e1d.“<\/div>\n

„A my tebe,“ \u0159eknou ve stejn\u00fd okam\u017eik.<\/div>\n
„Nechci o v\u00e1s nikdy p\u0159ij\u00edt,“ po\u0161ept\u00e1m. D\u00e1m ob\u011bma pusu a zase je obejmu. Nikdy m\u011b nesm\u00ed opustit. Ani jeden. Jsou moji v\u0161echno.<\/em> Bill m\u011b pohlad\u00ed po z\u00e1dech a mamka mi d\u00e1 pusu na \u010delo, i kdy\u017e si mus\u00ed stoupnout na \u0161pi\u010dky. Odt\u00e1hnu se a pousm\u011bju se na n\u011b.<\/div>\n
„Mami, nem\u00e1\u0161 takovej ten\u2026 no ten\u2026 J\u00e1 nev\u00edm, jak se to jmenuje, ale je to takov\u00fd gumov\u00fd. Napust\u00ed\u0161 do toho horkou vodu a pak si t\u00edm n\u011bco zah\u0159\u00edv\u00e1\u0161. V\u00ed\u0161, co mysl\u00edm, ne,“ zasm\u011bju se. Bill se za\u010dne ti\u0161e sm\u00e1t.<\/div>\n
„Ne, nem\u00e1te,“ \u0159ekne za ni.<\/div>\n
„Na co to pot\u0159ebuje\u0161?“ podzvedne Simone obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„No my jsme \u0161li s Billem na proch\u00e1zku a ono mu to uklouzlo. Oba jsme n\u011bjak spadli a on si narazil kostr\u010d, tak mu to chci to\u2026 trochu zah\u0159\u00e1t,“ uchechtnu se.<\/div>\n
„Ah, Tome,“ povzdechne Bill.<\/div>\n
„M\u011bli jste mi rovnou \u0159\u00edct. Hned to p\u016fjdu naj\u00edt,“ \u0159ekne mamka.<\/div>\n
„No, ale vy jste nebyla doma,“ zasm\u011bje se Bill.<\/div>\n
„D\u00edky, mami,“ \u0159eknu u\u017e jen, ne\u017e zmiz\u00ed. Usm\u011bju se na Billa a obejmu ho rukou kolem pasu. „Co jsem sl\u00edbil, to dodr\u017e\u00edm.“<\/div>\n
„No, to j\u00e1 v\u00edm, ale nebylo to nutn\u00e9,“ usm\u011bje se tro\u0161ku.<\/div>\n
„Za v\u0161echny ty starosti si t\u011b mus\u00edm te\u010f h\u00fd\u010dkat je\u0161t\u011b jednou tolik,“ pousm\u011bju se smutn\u011b. Pohlad\u00edm ho po tv\u00e1\u0159i a zlehka ho l\u00edbnu na rty. T\u00edm v\u0161\u00edm, \u010d\u00edm si se mnou u\u017e musel proj\u00edt\u2026 Ach jo\u2026<\/em><\/div>\n
„Ale jdi ty,“ vydechne a oplat\u00ed mi to.<\/div>\n
\n

„Miluju t\u011b.“<\/div>\n

„J\u00e1 t\u011b taky miluju,“ d\u00edv\u00e1 se mi tak up\u0159\u00edmn\u011b do o\u010d\u00ed. Pol\u00edb\u00edm ho jednou a je\u0161t\u011b znovu. On mi to poka\u017ed\u00e9 oplat\u00ed. Pak se mi ale schoul\u00ed do n\u00e1ru\u010d\u00ed a obejme m\u011b kolem pasu.<\/div>\n
„Z\u016fstaneme ve\u010der chv\u00edli s rodi\u010di a potom p\u016fjdeme nahoru, ano?“ \u0161eptnu mu pot\u00e9, co ho pol\u00edb\u00edm na \u010delist. K\u00fdvne a l\u00edbne m\u011b na krk.<\/div>\n
„Hodn\u011b jsem odpoledne p\u0159em\u00fd\u0161lel, znovu jsem myslel na t\u00e1tu,“ povzdechne. Ach ne, tohle t\u00e9ma tak nesn\u00e1\u0161\u00edm\u2026<\/em> Obejmu ho pevn\u011bji a za\u010dnu ho hladit po vlasech.<\/div>\n
„A na co jsi p\u0159i\u0161el?“ brouknu.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee to bude zn\u00edt blb\u011b, kdy\u017e jsem byl takovou dobu bez n\u011bj, ale v\u017edycky mi chyb\u011bl, a te\u010f mi chyb\u00ed je\u0161t\u011b v\u00edc. Nemluv\u011b o mamce. Po\u0159\u00e1d to na m\u011b pad\u00e1,“ za\u010dne \u0161eptat.<\/div>\n
„V\u016fbec to nezn\u00ed blb\u011b. Najdu ho a vystroj\u00edme mu poh\u0159eb takov\u00fd, jak\u00fd si zaslou\u017e\u00ed, ano?“ pol\u00edb\u00edm ho na \u010delo.<\/p>\n

Mamka se objev\u00ed ve dve\u0159\u00edch a u\u017e se nadechuje, \u017ee n\u011bco \u0159ekne, ale kdy\u017e n\u00e1s uvid\u00ed, ztichne. Polo\u017e\u00ed tu v\u011bc na gau\u010d a nazna\u010d\u00ed, \u017ee p\u0159ijde pozd\u011bji. Jenom k\u00fdvnu na souhlas.<\/div>\n

„Promi\u0148, j\u00e1\u2026 nem\u011bl jsem o tom te\u010f mluvit,“ po\u0161ept\u00e1 a pohlad\u00ed m\u011b po z\u00e1dech.<\/div>\n
„Jsem r\u00e1d, \u017ee o tom mluv\u00ed\u0161, a v\u00edm, \u017ee t\u011b to tr\u00e1p\u00ed. Byl jsem sobec, kdy\u017e jsem \u0159e\u0161il jen svoje probl\u00e9my. Omlouv\u00e1m se ti za to, brou\u010dku,“ za\u0161ept\u00e1m.<\/div>\n
„Takhle v\u016fbec nemluv,“ vydechne a d\u00e1 mi prst na rty. „Nejsi \u017e\u00e1dn\u00fd sobec, m\u00e1\u0161 probl\u00e9my a j\u00e1 to ch\u00e1pu. Neomlouvej se mi.“<\/div>\n
„Jenom\u017ee ty m\u00e1\u0161 taky probl\u00e9my a j\u00e1 ti jenom p\u0159id\u011bl\u00e1v\u00e1m starosti.“<\/div>\n
„Ale ne,“ pohlad\u00ed m\u011b po tv\u00e1\u0159i znovu. Jemn\u011b ho pol\u00edb\u00edm.<\/div>\n
„P\u016fjdeme za mamkou? Jsme tu posledn\u00ed ve\u010der, tak budeme s n\u00ed. Pak u\u017e budeme jenom spolu, dob\u0159e?“ \u0161eptnu mu. Nechci, aby se tr\u00e1pil. S jeho t\u00e1tou bohu\u017eel nic neprovedu, ale se sebou m\u016f\u017eu. Mamka je ukecan\u00e1, zvedne mu n\u00e1ladu a odvede mu my\u0161lenky pry\u010d stejn\u011b jako mn\u011b.<\/div>\n
„Jo, jo,“ pousm\u011bje se lehce. D\u00e1m mu pusinku a p\u0159esuneme se za mamkou do kuchyn\u011b. Spole\u010dn\u011b jsme uva\u0159ili n\u011bco k ve\u010de\u0159i a ve\u010der jsme str\u00e1vili s rodi\u010di v ob\u00fdv\u00e1ku. Pov\u00eddali jsme si a vzpom\u00ednali. Kdy\u017e u\u017e bylo celkem pozd\u011b, omluvili jsme se s t\u00edm, \u017ee p\u016fjdeme do pokoje. Pop\u0159\u00e1li n\u00e1m dobrou noc a my ode\u0161li.<\/p>\n

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne TOM Svl\u00e9knu si triko a p\u0159istoup\u00edm k zrcadlu. Oto\u010d\u00edm se k n\u011bmu z\u00e1dy a nato\u010d\u00edm hlavu tak, abych si na n\u011b vid\u011bl. Tolika \u0161kr\u00e1banc\u016f\u2026 Kdyby to Bill vid\u011bl, mohl bych mu \u0159\u00edct, \u017ee jsem se popral nebo<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[431],"tags":[],"class_list":["post-7282","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-who-am-i"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7282","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7282"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7282\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7282"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7282"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7282"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}