{"id":7288,"date":"2011-12-13T16:00:00","date_gmt":"2011-12-13T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7268"},"modified":"2011-12-13T16:00:00","modified_gmt":"2011-12-13T15:00:00","slug":"doppelleben-39","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/12\/13\/doppelleben-39\/","title":{"rendered":"Doppelleben 39."},"content":{"rendered":"
autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"Cel\u00fd rozl\u00e1man\u00fd jsem pomalu vst\u00e1val z postele, do kter\u00e9 ani nev\u00edm, jak jsem se dostal, ale s p\u0159edpokladem, \u017ee m\u011b tam odnesl Tom, jsem se kone\u010dn\u011b m\u00e1to\u017en\u011b postavil. V rychlosti jsem na sebe nat\u00e1hl Tomovo velk\u00e9 tri\u010dko, abych alespo\u0148 trochu zm\u00edrnil chlad obj\u00edmaj\u00edc\u00ed m\u00e9 t\u011blo. Dnes bylo prvn\u00edho m\u00e1je a j\u00e1 snad poprv\u00e9 za celou dobu zatou\u017eil slavit sv\u00e1tek zamilovan\u00fdch pr\u00e1v\u011b v tento den, stejn\u011b jako jsem kdysi \u010detl v n\u011bjak\u00fdch novin\u00e1ch, kde o tom zvyku psali.<\/div>\n
Jen po \u0161pi\u010dk\u00e1ch, abych se moc nedot\u00fdkal studen\u00e9 zem\u011b, jsem na\u0161lapoval na schody, sch\u00e1zeje do kuchyn\u011b, kde u\u017e cosi kuchtil Tom. Ti\u0161e jsem se op\u0159el o dve\u0159e a sledoval, jak jemn\u011b nat\u00edr\u00e1 topinky marmel\u00e1dou a nutellou, a pol\u00e9v\u00e1 to tro\u0161kou m\u00e1sla.<\/p>\n

„M\u011bla to b\u00fdt sn\u00eddan\u011b do postele,“ ozval se n\u00e1hle, a\u017e jsem trochu povysko\u010dil leknut\u00edm.<\/div>\n

„Promi\u0148, n\u011bjak u\u017e jsem nemohl sp\u00e1t,“ omluvn\u011b jsem k n\u011bmu p\u0159e\u0161el a vtiskl mu kr\u00e1tk\u00fd polibek na rty.<\/div>\n
„To je dobr\u00fd, hlavn\u011b, \u017ee ses dob\u0159e vyspal,“ objal m\u011b kolem ramen.<\/div>\n
„Skv\u011ble,“ usm\u00e1l jsem se.<\/div>\n
„Tak se poj\u010f naj\u00edst, mil\u00e1\u010dku,“ za pas m\u011b odvedl ke stolu, kde m\u011b posadil na \u017eidli a polo\u017eil p\u0159ede m\u011b tal\u00ed\u0159 s topinkami.<\/div>\n
„D\u011bkuju, l\u00e1sko,“ pohladil jsem ho po tv\u00e1\u0159i. Slastn\u011b jsem se zakousl, zat\u00edmco Tom m\u011b pozoroval se v\u0161\u00ed n\u011bhou v o\u010d\u00edch. „Co m\u00e1\u0161 dnes v pl\u00e1nu?“<\/div>\n
„Myslel jsem, \u017ee bychom mohli na k\u00e1vu s Gustavem a Georgem, nebo na n\u00e1v\u0161t\u011bvu za Andym, a pot\u00e9 bychom mohli zaj\u00edt n\u011bkam na ob\u011bd, co \u0159\u00edk\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Vyhovuje mi to,“ usm\u00e1l jsem se. „Trochu se uprav\u00edm a budeme moct vyjet.“<\/div>\n
„A za Andym?“<\/div>\n
S pokr\u010den\u00edm ramen jsem pomalu p\u0159ik\u00fdvl a vstal, abych se mohl j\u00edt obl\u00e9knout, zat\u00edmco Tom se dovol\u00e1val Andymu, aby mohl ohl\u00e1sit n\u00e1\u0161 p\u0159\u00edchod.<\/p>\n

***<\/p>\n<\/div>\n

\n
Nerv\u00f3zn\u011b jsem podup\u00e1val no\u017ekou a ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b se d\u00edval na panelov\u00fd d\u016fm, ve kter\u00e9m m\u011bl \u00fadajn\u011b bydlet Andreas, \u010demu\u017e se mi necht\u011blo moc v\u011b\u0159it. Andy v takov\u00e9m\u2026 chl\u00edvku? Po Tomov\u011b pokynut\u00ed, \u017ee jsme tu spr\u00e1vn\u011b, jsem se za n\u00edm opatrn\u011b vydal. Ve \u0161pinav\u00e9m v\u00fdtahu, do kter\u00e9ho m\u011b Tom zat\u00e1hl, jsem se ostra\u017eit\u011b rozhl\u00ed\u017eel, jen abych se nedotkl jedn\u00e9 z po\u010dm\u00e1ran\u00fdch zd\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e mezi kresbami se vyskytovaly i plivance a \u017ev\u00fdka\u010dky.<\/p>\n

„Nechce se mi v\u011b\u0159it, \u017ee Andreas bydl\u00ed tady,“ zamumlal jsem.<\/div>\n

„Uv\u011bdom si, \u017ee Andy nem\u00e1 takov\u00e9 finan\u010dn\u00ed prost\u0159edky jako my, Bille. A vzhledem k tomu, \u017ee necht\u011bl prodat d\u016fm po rodi\u010d\u00edch, musel si vyb\u00edrat v r\u00e1mci sv\u00fdch mo\u017enost\u00ed, nem\u016f\u017ee si dovolit b\u00fdt zadlu\u017een\u00fd.“<\/div>\n
„Mohl p\u0159eci \u0159\u00edct, pomohli bychom mu.“<\/div>\n
„M\u00e1 svou hrdost, Bille. V\u00ed\u0161, \u017ee on by si o pen\u00edze nikdy ne\u0159ekl.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ s povzdechem jsem otev\u0159el dve\u0159e v\u00fdtahu, kdy\u017e jsme dorazili do spr\u00e1vn\u00e9ho patra. Zam\u00ed\u0159il jsem ke dve\u0159\u00edm, ze kter\u00fdch unikalo p\u0159\u00edjemn\u00e9 sv\u011btlo a zvalo n\u00e1s dovnit\u0159. „Andy?“<\/div>\n
„Poj\u010fte d\u00e1l, jsme v kuchyni!“<\/p>\n

Pozastavil jsem se nad t\u00edm mno\u017en\u00fdm \u010d\u00edslem, a kdyby m\u011b Tom nepopostr\u010dil, z\u0159ejm\u011b bych mezi dve\u0159mi st\u00e1l je\u0161t\u011b druh\u00fd den. Navzdory tomu, jak ohavn\u011b vypadal cel\u00fd zbytek domu, nutno uznat, \u017ee Andreas\u016fv byt byl hned v p\u0159eds\u00edni kr\u00e1sn\u011b a \u00fatuln\u011b za\u0159\u00edzen\u00fd, Andreas\u016fv styl se poznal, p\u0159i\u010dem\u017e jsem si v\u0161iml i n\u011bkolika Christianov\u00fdch znak\u016f.<\/p>\n

„Nazdar, p\u00e1nov\u00e9,“ s \u00fasm\u011bvem vlezl do kuchyn\u011b Tom.<\/div>\n

S hlubok\u00fdm nadechnut\u00edm jsem ho pomalu n\u00e1sledoval. P\u0159esto\u017ee jsem o\u010dek\u00e1val, \u017ee uvid\u00edm Andyho s Chrisem, stejn\u011b jsem se zarazil, kdy\u017e jsem zahl\u00e9dl l\u00e1sku, se kterou se na sebe d\u00edvali, a trochu m\u011b z toho zamrazilo. Na rozd\u00edl od Toma jsem je pozdravil pouh\u00fdm k\u00fdvnut\u00edm a pohledem zaryt\u00fdm do zem\u011b.<\/div>\n
„Ahoj, Bille,“ \u0161eptem m\u011b pozdravil Chris. Neuniklo mi, \u017ee pustil Andyho dla\u0148, kterou dote\u010f n\u011b\u017en\u011b sv\u00edral a kousek poodstoupil.<\/div>\n
„Ahoj.“<\/div>\n
Z rozpa\u010dit\u00e9ho okam\u017eiku, do n\u011bho\u017e jsme se dostali, n\u00e1s dostal Andy, kter\u00fd m\u011b vesele objal kolem ramen a vtiskl mi bleskovou hubi\u010dku na rty. S \u00fasm\u011bvem jsem se k n\u011bmu p\u0159itulil, abych z\u00edskal je\u0161t\u011b p\u00e1r n\u011b\u017en\u00fdch chvilek.<\/div>\n
„Jsem r\u00e1d, \u017ee t\u011b vid\u00edm,“ za\u0161eptal mi do ucha, na\u010de\u017e se ode m\u011b trochu odt\u00e1hl.<\/p>\n

„Tak, co jste si pro n\u00e1s p\u0159ipravili?“ vyk\u0159ikl Tom, nakukuj\u00edc pod jednu z pokli\u010dek skr\u00fdvaj\u00edc\u00edch ob\u011bd.<\/div>\n

„Du\u0161enou zeleninu na smetan\u011b s bramborami, Chris\u016fv tajn\u00fd recept,“ vyhrkl Andy, ale rychle si zakryl \u00fasta, kdy\u017e si uv\u011bdomil, co \u0159ekl. Tak oni jsou spolu sotva dva m\u011bs\u00edce a u\u017e v\u00ed sv\u00e9 tajn\u00e9 recepty? Mn\u011b to tajemstv\u00ed nikdy necht\u011bl prozradit. Andy si rychle vym\u011bnil m\u00edsto s Tomem, kter\u00fd ke mn\u011b p\u0159icupital a nen\u00e1padn\u011b m\u011b rukou pohladil po z\u00e1dech. Okam\u017eit\u011b mi v t\u011bch m\u00edstech nasko\u010dila hus\u00ed k\u016f\u017ee. Cht\u011bl jsem se k n\u011bmu pevn\u011b p\u0159itulit, ale bohu\u017eel jsem se musel spokojit jen s jeho dlan\u00ed na m\u00fdch z\u00e1dech.<\/div>\n
„No, to bude ur\u010dit\u011b v\u00fdborn\u00e9,“ zamumlal jsem vy\u010d\u00edtav\u011b Chrisov\u00fdm sm\u011brem.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1,“ opatrn\u011b p\u0159ik\u00fdvnul.<\/div>\n
„Ehm, co je u v\u00e1s nov\u00e9ho, p\u00e1nov\u00e9?“ znovu promluvil Andy.<\/div>\n
„Nev\u00edm o ni\u010dem, co by n\u011bjak v\u00fdrazn\u011b ovliv\u0148ovalo n\u00e1\u0161 \u017eivot a bylo by to z posledn\u00ed doby,“ pokr\u010dil rameny Tom. Posadil m\u011b na \u017eidli ke stolu. Rukama se op\u0159el o m\u00e1 ramena, kter\u00e1 za\u010dal jemn\u011b t\u0159\u00edt palci, abych se uklidnil. Moc to ale nepom\u00e1halo, proto\u017ee jsem tou\u017eil po dal\u0161\u00edch dotyc\u00edch a v\u011bdom\u00ed, \u017ee je nem\u016f\u017eu m\u00edt, m\u011b akor\u00e1t tak roz\u010dilovalo. „Co u v\u00e1s?“<\/div>\n
„No\u2026 Chceme si koupit psa,“ usm\u00e1l se Andy. „N\u011bjak\u00e9 v\u011bt\u0161\u00ed plemeno, mo\u017en\u00e1 zlat\u00fdho retrievera.“<\/div>\n
„Velk\u00e9 plemeno do bytu? To nen\u00ed rozumn\u00e9, ten pes se bude tr\u00e1pit,“ zabru\u010del Tom. Do jejich konverzace jsem v\u016fbec nezasahoval, jen jsem ml\u010dky p\u0159ihl\u00ed\u017eel.<\/div>\n
„Mn\u011b by se l\u00edbila t\u0159eba \u010divava,“ pokr\u010dil rameny Chris.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b se mus\u00edme domluvit,“ souhlasn\u011b p\u0159ik\u00fdvl Andy. „No, mysl\u00edm, \u017ee bychom mohli pod\u00e1vat j\u00eddlo, ne?“<\/div>\n
„Pom\u016f\u017eu ti,“ s n\u011b\u017en\u00fdm \u00fasm\u011bvem se k n\u011bmu p\u0159ito\u010dil Chris.<\/p>\n

***<\/p>\n

P\u0159esto\u017ee j\u00eddlo bylo v\u00fdborn\u00e9, nedok\u00e1zal jsem spolknout v\u00edc ne\u017e p\u00e1r soust a ve zbytku jsem se jen neur\u010dit\u011b \u0161\u0165oural vidli\u010dkou, a\u017e to tam vypadalo jako po \u00fatoku slepic. Zat\u00edmco v\u0161ichni ostatn\u00ed u stolu vesele kl\u00e1bosili o v\u0161em mo\u017en\u00e9m, j\u00e1 m\u011bl pohled zabodnut\u00fd do tal\u00ed\u0159e a modlil se, aby tahle trapn\u00e1 \u0161ar\u00e1da co nejd\u0159\u00edve skon\u010dila. Z\u00e1rove\u0148 jsem byl pevn\u011b rozhodnut\u00fd, \u017ee tohle byla moje posledn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bva na hodn\u011b dlouhou dobu, ne-li nav\u017edy.<\/p>\n

„Hned se vr\u00e1t\u00edm,“ zamumlal jsem, prudce se zvedl a odkr\u00e1\u010del do koupelny. Op\u0159el jsem se o umyvadlo, p\u0159i\u010dem\u017e mi neunikl m\u016fj odraz v zrcadle. O\u010di jsem m\u011bl unaven\u00e9, \u00fasm\u011bv pohasl\u00fd a fakt, \u017ee se mi t\u0159\u00e1sly ruce, jsem rad\u011bji p\u0159e\u0161el bez pozn\u00e1mky. Kdybych nebyl nal\u00ed\u010den\u00fd, opl\u00e1chl bych si obli\u010dej.<\/div>\n

„Bille?“ ozval se zpoza dve\u0159\u00ed tich\u00fd \u0161epot doprov\u00e1zen\u00fd klep\u00e1n\u00edm.<\/div>\n
„Hned jsem venku.“<\/div>\n
„Bille,“ s povzdechem vlezl dovnit\u0159 Tom. „P\u0159ede mnou se nemus\u00ed\u0161 schov\u00e1vat.“<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b bych byl hned venku,“ za\u0161eptal jsem se sklopenou hlavou.<\/div>\n
„Poj\u010f sem,“ s \u00fasm\u011bvem m\u011b pevn\u011b objal. „Omlouv\u00e1m se, Andy mi ne\u0159ekl, \u017ee tu bude i Chris, kdybych to v\u011bd\u011bl, rozhodn\u011b bychom sem nejeli. Nechci, abys byl vystaven\u00fd n\u011bjak\u00e9mu tlaku.“<\/div>\n
„V\u0161ichni ze m\u011b d\u011bl\u00e1te hrozn\u00e9ho chud\u00e1\u010dka, ale j\u00e1 nejsem tak slab\u00fd, Tome. J\u00e1 si na ty v\u0161echny zm\u011bny zvyknu, jen mi dejte \u010das a \u00falevy si str\u010de n\u011bkam. Budu unaven\u00fd, vy\u010derpan\u00fd, vystresovan\u00fd a vztekl\u00fd, ale zvl\u00e1dnu to. Nejsem p\u0159ece z cukru,“ m\u00edrn\u011b jsem se odt\u00e1hnul.<\/div>\n
„Nic takov\u00e9ho ne\u0159\u00edk\u00e1m,“ odsekl vztekle. „Vid\u011bl jsem, \u017ee nejsi ve sv\u00e9 k\u016f\u017ei a cht\u011bl jsem, abys v\u011bd\u011bl, \u017ee jsem tu s tebou, v\u017edy p\u0159ipraven\u00fd pomoct ti. Kdy\u017e nechce\u0161, nechce\u0161. Fajn.“<\/div>\n
„Nechci se s tebou h\u00e1dat kv\u016fli tomuhle.“<\/div>\n
„To sis m\u011bl rozmyslet trochu d\u0159\u00edv, nemysl\u00ed\u0161?“ zavr\u010del a sp\u011b\u0161n\u011b ode\u0161el zp\u011bt do kuchyn\u011b.<\/div>\n
Tvrd\u011b jsem dosedl na hranu vany, nespou\u0161t\u011bje zrak ze dve\u0159\u00ed, ze kter\u00fdch vyst\u0159elil Tom. Bylo vid\u011bt, \u017ee je v\u00e1\u017en\u011b roz\u010d\u00edlen\u00fd a j\u00e1 se ze v\u0161eho nejv\u00edc ob\u00e1val, \u017ee ho tak uvid\u00edm v\u00edc ne\u017e \u010dasto.<\/p>\n

autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. Cel\u00fd rozl\u00e1man\u00fd jsem pomalu vst\u00e1val z postele, do kter\u00e9 ani nev\u00edm, jak jsem se dostal, ale s p\u0159edpokladem, \u017ee m\u011b tam odnesl Tom, jsem se kone\u010dn\u011b m\u00e1to\u017en\u011b postavil. V rychlosti jsem na sebe nat\u00e1hl Tomovo velk\u00e9 tri\u010dko, abych alespo\u0148<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[441],"tags":[],"class_list":["post-7288","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-doppelleben"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7288","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7288"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7288\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7288"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7288"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7288"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}