{"id":7301,"date":"2011-12-10T17:00:00","date_gmt":"2011-12-10T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7281"},"modified":"2011-12-10T17:00:00","modified_gmt":"2011-12-10T16:00:00","slug":"just-my-boy-37","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/12\/10\/just-my-boy-37\/","title":{"rendered":"Just my boy 37."},"content":{"rendered":"
autor: Rachel
<\/strong> <\/p>\n

Jen mal\u00e1 technick\u00e1 pozn\u00e1mka: Tom pozval Billa, nebylo to naopak. Pokud se za\u010dtete do kontextu, pak v\u00e1m to z toho vyplyne. Mnoho z v\u00e1s to v minul\u00e9m d\u00edle pochopilo opa\u010dn\u011b \ud83d\ude09<\/em><\/div>\n

<\/div>\n
\"\" <\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
Dinner<\/p>\n

<\/strong> Naposled si p\u0159e\u010detl postup p\u0159\u00edpravy, stoj\u00edc\u00ed na mal\u00e9m kousku pap\u00edru, a p\u0159ipravil si zbyl\u00e9 ingredience, je\u017e jeho t\u00e9m\u011b\u0159 hotov\u00fd pokrm m\u011bly dochutit, upustil od sv\u00e9 dosavadn\u00ed \u010dinnosti, jakmile se k n\u011bmu z mal\u00e9 chodby doneslo kr\u00e1tk\u00e9, tich\u00e9 zaklep\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

P\u0159eru\u0161il svoji pr\u00e1ci a ut\u0159el si \u0161pinav\u00e9 ruce do ut\u011brky, voln\u00fdm krokem zam\u00ed\u0159il k mal\u00e9 p\u0159eds\u00edni. V posledn\u00ed chv\u00edli se zad\u00edval na sv\u016fj odraz v zrcadle a nedbale jej poupravil, jeho t\u0159esouc\u00ed se dla\u0148 pomalu spo\u010dinula na klice dve\u0159\u00ed a on za ni s tlukouc\u00edm srdcem zat\u00e1hl.<\/p>\n

„Ahoj.“<\/p>\n

Jeho pohled se setkal s t\u00edm uhran\u010div\u00fdm, jen\u017e k n\u011bmu vzhl\u00e9dl hned, jakmile se dve\u0159e pootev\u0159ely. Pousm\u00e1l se a poodstoupil, pozval svoji dlouho o\u010dek\u00e1vanou n\u00e1v\u0161t\u011bvu dovnit\u0159.<\/p>\n

„Ahoj. Co to nese\u0161?“<\/p>\n

Oplatil mu pozdrav, jeho o\u010di si prohl\u00e9dly mlad\u00edka od hlavy a\u017e k pat\u011b, zastavily se na \u00fatl\u00e9, d\u00e1rkov\u00e9 ta\u0161ce, ji\u017e sv\u00edral v dlouh\u00fdch, \u0161t\u00edhl\u00fdch prstech.<\/p>\n

„Mal\u00e1 pozornost pro tebe. Ale a\u017e za chv\u00edli,“ odv\u011btil, jeho tv\u00e1\u0159\u00ed prol\u00e9tl mal\u00fd \u00fasm\u011bv. T\u011b\u0161il se, jak bude chlapec na jeho p\u0159ekvapen\u00ed reagovat.<\/p>\n

„To jsi nemusel. Chv\u00edli jsem se b\u00e1l, jestli to tady najde\u0161. Uka\u017e, pom\u016f\u017eu ti,“ nab\u00eddl se a p\u0159em\u00edstil za mlad\u00edkova z\u00e1da, opatrn\u011b st\u00e1hnul drahou l\u00e1tku saka z jeho ramen.<\/p>\n<\/div>\n

\n
Vid\u011bl, jak ji mlad\u00edk zanechal le\u017eet v jeho rukou, a vykro\u010dil vp\u0159ed, p\u0159e\u0161el k mal\u00e9mu zrcadlu vis\u00edc\u00edmu na st\u011bn\u011b.<\/p>\n

„Na\u0161el jsem, pamatoval jsem si cestu, moc dob\u0159e. Nen\u00ed to tak d\u00e1vno\u2026 co jsem u tebe p\u0159espal,“ odv\u011btil, bez\u00fa\u010deln\u011b tak chlapci p\u0159ipomenul onu noc, kdy jej zachr\u00e1nil p\u0159ed nezn\u00e1m\u00fdm mu\u017eem, ani\u017e by od toho cokoli o\u010dek\u00e1val. Ani\u017e by od toho o\u010dek\u00e1val jakoukoli odm\u011bnu.<\/p>\n

P\u0159istoupil bl\u00ed\u017e, zad\u00edval se na svoji druhou osobu, je\u017e na n\u011bj z mal\u00e9ho zrcadla pohl\u00ed\u017eela. Jeho o\u010di vyhledaly v tom drobn\u00e9m odrazu chlapce, st\u00e1le ml\u010dky stoj\u00edc\u00edho za jeho z\u00e1dy. Neunikl mu ten zvl\u00e1\u0161tn\u00ed o\u0159\u00ed\u0161kov\u00fd pohled, jen\u017e si jej prohl\u00ed\u017eel. C\u00edtil jej na sob\u011b a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dob\u0159e. Av\u0161ak \u010d\u00edst v n\u011bm nedok\u00e1zal.<\/p>\n

„Copak?“<\/p>\n

Oto\u010dil se od zrcadla a zad\u00edval se do chlapcovy tv\u00e1\u0159e, jeho ot\u00e1zka p\u0159etrhla dlouhou, spletenou nit my\u0161lenek v jeho mysli.<\/p>\n

Tomovou tv\u00e1\u0159\u00ed prol\u00e9tl mal\u00fd \u00fasm\u011bv, jen\u017e se na mal\u00fd okam\u017eik zastavil na jeho rtech, jeho l\u00edce se zard\u011bly, jakmile si uv\u011bdomil mlad\u00edkovu ot\u00e1zku, svoji pozornost, sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed k n\u011bmu, tu chv\u00edli, kdy se zamyslel, nechal se un\u00e9st sv\u00fdmi my\u0161lenkami. Mo\u017en\u00e1 d\u00e9le, ne\u017e v\u016fbec sm\u011bl. Mo\u017en\u00e1 a\u017e p\u0159\u00edli\u0161.<\/p>\n

„Nic, jen\u2026 dnes ti to moc slu\u0161\u00ed,“ za\u0161eptal a sklopil sv\u00e9 l\u00edce, je\u017e se nyn\u00ed podobaly pl\u00e1tk\u016fm r\u016f\u017ee, jeho pohled uhnul p\u0159ed t\u00edm hlubok\u00fdm, jej\u017e na sob\u011b bez ust\u00e1n\u00ed c\u00edtil.<\/p>\n

Neodva\u017eoval se k n\u011bmu vzhl\u00e9dnout, ani na okam\u017eik op\u011btovat jeho pohled. Mlad\u00fd mu\u017e, stoj\u00edc\u00ed p\u0159ed n\u00edm, byl mo\u017en\u00e1 a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 kr\u00e1sn\u00fd na to, aby si to sm\u011bl v tuto chv\u00edli dovolit.<\/p>\n

„M\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt d\u00e1l,“ vyb\u00eddl jej a p\u0159eru\u0161il ticho, je\u017e mezi nimi na chv\u00edli zavl\u00e1dlo, oto\u010dil se k mal\u00e9mu v\u011b\u0161\u00e1ku, aby na n\u011bj mohl sako pov\u011bsit.<\/div>\n

P\u0159ik\u00fdvl a pootev\u0159el p\u0159iv\u0159en\u00e9 dve\u0159e, jeho kroky opustily malou p\u0159eds\u00ed\u0148 a kr\u00e1\u010dely d\u00e1l \u00fazkou chodbou a\u017e k dal\u0161\u00edm dve\u0159\u00edm na jej\u00edm konci.<\/p>\n

Zastavil se uprost\u0159ed m\u00edstnosti. Ocitl se v mal\u00e9 kuchy\u0148ce, je\u017e byla propojena spolu s ob\u00fdvac\u00edm pokojem a tvo\u0159ila tak v\u011bt\u0161\u00ed m\u00edstnost. Kousek od n\u011bj st\u00e1l mal\u00fd, kr\u00e1sn\u011b prost\u0159en\u00fd st\u016fl k ve\u010de\u0159i. Jen pro dv\u011b osoby.<\/p>\n

Rozhl\u00e9dnul se kolem. V\u0161echno tady bylo mal\u00e9 a v\u00edce st\u00edsn\u011bn\u00e9, ne\u017e na co byl on s\u00e1m zvykl\u00fd. Vybaven\u00ed bylo star\u0161\u00ed, a p\u0159esto tu nebylo nic, \u010deho by se jindy \u0161t\u00edtil a stranil. V\u0161echno kolem n\u011bj se lesklo \u010distotou. Na podlaze nemohl spat\u0159it jedin\u00e9ho mal\u00e9ho sm\u00edtka, a\u0165 u\u017e by sv\u00e9 o\u010di nam\u00e1hal sebev\u00edc. V\u0161ude, kam jen jeho pe\u010dliv\u00fd pohled dohl\u00e9dl, se skv\u011bl po\u0159\u00e1dek, nikde nebylo ni\u010deho, co by bylo neuklizen\u00e9 \u010di \u0161pinav\u00e9. Cel\u00fd, a\u010d mo\u017en\u00e1 starom\u00f3dn\u00ed a mal\u00fd d\u016fm, se bl\u00fdskal \u010distotou.<\/p>\n

Oto\u010dil se na m\u00edst\u011b, detailn\u011b si prohl\u00ed\u017eel v\u0161echno kolem, v\u0161echno, co se jeho o\u010d\u00edm ukazovalo. D\u016fm chlapce se ani v tom nejmen\u0161\u00edm nemohl, nesm\u011bl rovnat tomu jeho. Ten d\u016fm, v n\u011bm\u017e bydlel, byl jin\u00fd, velk\u00fd, honosn\u00fd a drah\u00fd. V\u0161echno v n\u011bm opl\u00fdvalo pen\u011bzi, luxusem a drah\u00fdm \u017eivotem, jen\u017e \u017eil. V\u0161ude, kam jen dohl\u00e9dl, vid\u011bl bohatstv\u00ed.<\/p>\n

D\u016fm, v n\u011bm\u017e pr\u00e1v\u011b st\u00e1l, nem\u011bl s t\u00edm jeho spole\u010dnou jedinou v\u011bc, nic, v \u010dem by se tomu jeho podobal \u010di se mu alespo\u0148 p\u0159ibli\u017eoval. Tady bylo v\u0161echno mal\u00e9, drobn\u00e9 a st\u00edsn\u011bn\u00e9, v\u0161echno star\u00e9. Nic tady mu neevokovalo luxus, na n\u011bj\u017e byl tolik zvykl\u00fd. Nena\u0161el zde ni\u010deho, z \u010deho by \u010di\u0161ely pen\u00edze a honosnost, j\u00ed\u017e tolik miloval. Tento d\u016fm ani nemohl srovn\u00e1vat s t\u00edm sv\u00fdm. V porovn\u00e1n\u00ed s n\u00edm byl ni\u010d\u00edm, jen uboh\u00fdm a zchudl\u00fdm obydl\u00edm.<\/p>\n

A p\u0159esto jej n\u011b\u010d\u00edm zaujal. P\u0159esto si dok\u00e1zal z\u00edskat jeho pozornost a upoutat ji tak, jako nic jin\u00e9ho.<\/p>\n

V\u0161ude bylo \u010disto. Panovalo tu zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, h\u0159ejiv\u00e9 teplo a \u00fatulno, n\u011bco, co dosud nikdy nepoznal. C\u00edtil tu p\u0159\u00edjemnou atmosf\u00e9ru z ka\u017ed\u00e9ho koutu, z ka\u017ed\u00e9 v\u011bci, na n\u00ed\u017e se pod\u00edval. Ten mal\u00fd domek v sob\u011b skr\u00fdval n\u011bco, co vid\u011bl, c\u00edtil poprv\u00e9. Byl zvl\u00e1\u0161tn\u00ed a n\u011b\u010d\u00edm v\u00fdjime\u010dn\u00fd\u2026 stejn\u011b, jako chlapec, jen\u017e jej sem dnes pozval.<\/p>\n

„Posa\u010f se.“<\/p>\n

Tich\u00fd hlas se ozval za jeho z\u00e1dy, p\u0159inutil jej oto\u010dit se a p\u0159eru\u0161it my\u0161lenky proud\u00edc\u00ed v jeho mysli. Zad\u00edval se do tv\u00e1\u0159e chlapce, stoj\u00edc\u00edho za n\u00edm, jen\u017e mu pr\u00e1v\u011b odsunul jednu ze \u017eidl\u00ed.<\/p>\n

Vlastn\u011b si ani nedok\u00e1zal p\u0159edstavit, \u017ee by jeho d\u016fm vypadal jinak. \u017de by chlapec bydlel n\u011bkde jinde. Do tohoto domu pat\u0159il na prvn\u00ed pohled. N\u011bco jej s n\u00edm spojovalo.<\/p>\n

Posadil se a postavil ta\u0161ku na st\u016fl, oto\u010dil se na \u017eidli k chlapci.<\/p>\n

„Ve\u010de\u0159e bude za chv\u00edli,“ pousm\u00e1l se a odb\u011bhl do kuchyn\u011b dokon\u010dit svoji pr\u00e1ci.<\/p>\n<\/div>\n

*****<\/div>\n
\n

„Ne, to ne\u0159\u00edkej. Nev\u011b\u0159\u00edm tomu.“<\/p>\n

Zavrt\u011bl hlavou a se sm\u00edchem se ji\u017e po n\u011bkolik\u00e1t\u00e9 nat\u00e1hl po lahvi, nalil si do skleni\u010dky drah\u00e9 brandy. T\u00e9 brandy, ji\u017e donesl chlapci jako malou pozornost.<\/p>\n

„Opravdu. Nikdy jsem nepil alkohol, nepiju. Nechutn\u00e1 mi to,“ odpov\u011bd\u011bl popravd\u011b, jeho pohled se up\u0159el k polopln\u00e9 skleni\u010dce alkoholu, k n\u00ed\u017e se jej mlad\u00edk dlouhou chv\u00edli sna\u017eil p\u0159im\u011bt. S\u00e1m dr\u017eel v ruce ji\u017e n\u011bkolik\u00e1tou v po\u0159ad\u00ed.<\/p>\n

„Tak\u017ee abstinent?“<\/p>\n

Vzhl\u00e9dl k n\u011bmu od lahodn\u00e9ho alkoholu, jeho prav\u00e9 obo\u010d\u00ed se pozvedlo, jak nespou\u0161t\u011bl o\u010di z chlapce p\u0159ed sebou, \u010dekal na reakci, je\u017e m\u011bla jeho tvrzen\u00ed potvrdit.<\/p>\n

Tato hra se mu za\u010d\u00ednala l\u00edbit. Lichotila mu chlapcova nevinn\u00e1 osobnost, tich\u00fd souhlas, jen\u017e mu byl odpov\u011bd\u00ed. Mo\u017en\u00e1 by jej rychle mohl op\u00edt alkoholem a pak snadn\u011bji vyu\u017e\u00edt pro sv\u00e9 \u00fa\u010dely. Snadn\u011bji, ne\u017e m\u011bl dnes v \u00famyslu.<\/p>\n

„Mo\u017en\u00e1 by ti alkohol mohl pomoci uvolnit se.“<\/p>\n

Jeho hlas se o pozn\u00e1n\u00ed zti\u0161il, zn\u011bl zast\u0159en\u011b, v\u00edce ne\u017e dosud. Jeho prav\u00e1 noha opustila sv\u00e9 dosavadn\u00ed m\u00edsto, pomalu se pod deskou stolu pohnula vp\u0159ed.<\/p>\n

Vlo\u017eil si do \u00fast dal\u0161\u00ed sousto a polkl, horkost polila cel\u00e9 jeho t\u011blo, jakmile uc\u00edtil pod stolem prvn\u00ed nevinn\u00fd dotek. \u0160pi\u010dka ciz\u00ed<\/em> nohy lehce, a p\u0159esto d\u016frazn\u011b p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bla po jeho l\u00fdtku vzh\u016fru a\u017e ke koleni. Tak siln\u011b\u2026 a p\u0159esto tak nevinn\u011b.<\/p>\n

„Mo\u017en\u00e1 bys byl povoln\u011bj\u0161\u00ed.“<\/p>\n

Vzhl\u00e9dl od tal\u00ed\u0159e, zad\u00edval se do hlubok\u00e9ho, uhran\u010div\u00e9ho pohledu, jen\u017e se na n\u011bj bez ust\u00e1n\u00ed up\u00edral. St\u00e1le, bez jedin\u00e9ho zamrk\u00e1n\u00ed, nep\u0159etr\u017eit\u011b. Jeho noha p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bla po t\u00e9 jeho, dr\u00e1\u017ediv\u011b se po n\u00ed plazila, zat\u00edmco on pevn\u011b op\u011btoval jeho pohled, s ledov\u00fdm klidem. Zcela nepokryt\u011b jej za\u010d\u00ednal sv\u00e1d\u011bt.<\/p>\n<\/div>\n

*****<\/div>\n
\n

„A je\u0161t\u011b jednu\u2026 u\u017e posledn\u00ed\u2026“<\/p>\n

Tich\u00fd sm\u00edch naplnil celou m\u00edstnost a on se znova nat\u00e1hnul po polopr\u00e1zdn\u00e9 lahvi, p\u0159ilo\u017eil ji k hrdlu skleni\u010dky a nahnul, povystr\u010dil jazyk, jak p\u0159em\u00fd\u0161lel, odhadoval mno\u017estv\u00ed, je\u017e se do n\u00ed m\u011blo vej\u00edt.<\/p>\n

Sta\u010dilo p\u00e1r mal\u00fdch skleni\u010dek jeho milovan\u00e9 brandy a v\u0161echno z n\u011bj nadobro opadlo. Byl ve velmi dobr\u00e9 n\u00e1lad\u011b\u2026 a rozhodn\u011b tu nebylo nic, co by mu ji mohlo zkazit.<\/p>\n

Postavil lahev na st\u016fl a pevn\u011b sev\u0159el skleni\u010dku v dlani, s m\u00edrn\u011b opil\u00fdm \u00fasm\u011bvem po \u0161pi\u010dk\u00e1ch dotan\u010dil k chlapci st\u00e1le sed\u00edc\u00edmu na \u017eidli. Zastavil se na \u0161pi\u010dk\u00e1ch a perfektn\u011b udr\u017eel rovnov\u00e1hu d\u0159\u00edv, ne\u017e p\u0159istoupil k chlapci, drze se obkro\u010dmo posadil na jeho kl\u00edn, skleni\u010dku dr\u017e\u00edc ve vzduchu.<\/p>\n

„M\u016fj hostitel si zaslou\u017e\u00ed brandy\u2026 i kdy\u017e\u2026,“ zastavil se, na jeho \u010dele se znenad\u00e1n\u00ed objevila mal\u00e1 vr\u00e1ska, jak p\u0159em\u00fd\u0161lel nad sv\u00fdmi dal\u0161\u00edmi slovy. „I kdy\u017e je abstinent\u2026 \u0161kyt\u2026,“ za\u0161kytal a rozz\u00e1\u0159il se, jeho ruka se nyn\u00ed p\u0159esunula p\u0159\u00edmo p\u0159ed chlapcovy rty.<\/p>\n

„Nem\u011bl bys u\u017e p\u00edt,“ nam\u00edtl a nat\u00e1hl svou ruku ke skleni\u010dce, je\u017e p\u0159ed n\u00edm se sm\u00edchem utekla, sta\u010dil ji v\u0161ak zachytit d\u0159\u00edv, ne\u017e ji sm\u011bj\u00edc\u00ed se mlad\u00edk mohl \u00fapln\u011b odstranit z jeho dosahu.<\/p>\n

Jeho prsty se v\u0161ak nedotkly chladn\u00e9ho skla. Naopak. Spo\u010dinuly na t\u011bch dlouh\u00fdch, na t\u011bch \u0161t\u00edhl\u00fdch, je\u017e sklenici doposud obj\u00edmaly.<\/div>\n

Do t\u00e9 chv\u00edle, ne\u017e na sob\u011b uc\u00edtily dotek t\u011bch m\u011bkk\u00fdch, h\u0159ejiv\u00fdch. Zarazily se\u2026 a nato leknut\u00edm upustily sklenici, stejn\u011b jako ty druh\u00e9. Stejn\u011b jako ty Tomovy.<\/p>\n

Sklo dopadlo na tvrdou podlahu, rozt\u0159\u00ed\u0161tilo se na tis\u00edc mal\u00fdch st\u0159\u00edpk\u016f. Alkohol prot\u00e9kal mezi nimi, hledal si cestu skrz t\u011bch tis\u00edc drobn\u00fdch zbytk\u016f skla, je\u017e z\u016fstaly nehnut\u011b le\u017eet na zemi.<\/p>\n

Av\u0161ak nev\u0161imli si toho. Ani jeden z nich. Jejich pozornost pat\u0159ila nyn\u00ed tomu druh\u00e9mu. Jejich prst\u016fm, je\u017e se st\u00e1le nev\u011bdomky dot\u00fdkaly sv\u00fdmi kone\u010dky, propl\u00e9t\u00e1valy se do sebe.<\/p>\n

Jeho sm\u00edch utichl a on se zad\u00edval do tv\u00e1\u0159e chlapce, je\u017e se p\u0159ed jeho pohledem b\u00e1zliv\u011b, nesm\u011ble sklopila. Ti\u0161e, p\u0159er\u00fdvan\u011b vydechl a lehce si skousl ret.<\/p>\n

A\u017e te\u010f si uv\u011bdomil, jak moc bl\u00edzko mu nyn\u00ed byl. A\u017e te\u010f opravdu poc\u00edtil dotek t\u011bch tepl\u00fdch prst\u016f na sv\u00fdch. A\u017e te\u010f vid\u011bl, v jak\u00e9 situaci se ocitl – sed\u011bl na jeho kl\u00edn\u011b, byl mu nejbl\u00ed\u017ee za posledn\u00edch p\u00e1r dn\u00ed, a jedin\u00e9, co dok\u00e1zal vn\u00edmat, byl on, jeho plach\u00fd, nevinn\u00fd chlapec a jeho bl\u00edzkost. Na nic jin\u00e9ho nemyslel. Najednou \u00fapln\u011b vyst\u0159\u00edzliv\u011bl. Tatam byla jeho m\u00edrn\u011b opil\u00e1 n\u00e1lada.<\/p>\n

Jeho ruka ucukla z dosahu t\u00e9 chlapcovy a pomalu se p\u0159isunula bl\u00ed\u017e, spo\u010dinula na l\u00e1tce tri\u010dka, pod n\u00ed\u017e se skr\u00fdvalo mu\u017en\u00e9, vypracovan\u00e9 t\u011blo. Sm\u011bl c\u00edtit mal\u00e9 mu\u017en\u00e9 svaly na sv\u00e9 dlani. Sta\u010dilo jen pohladit.<\/p>\n

P\u0159itiskl se bl\u00ed\u017e a nahnul se k jeho uchu.<\/p>\n

„Jsi zatracen\u011b sexy,“ vydechl ti\u0161e, zat\u00edmco jeho pootev\u0159en\u00e9 rty si samy na\u0161ly cestu ke \u0161t\u00edhl\u00e9mu krku.<\/p>\n

C\u00edtil, mohl t\u00e9m\u011b\u0159 nahmatat horkost s\u00e1laj\u00edc\u00ed z chlapce v jeho bl\u00edzkosti, ani to mu v\u0161ak nemohlo zabr\u00e1nit v jeho z\u00e1m\u011bru.<\/p>\n

Sklonil se, zt\u011b\u017ekle, polohlasn\u011b vydechl, jakmile se jeho rty poprv\u00e9 ot\u0159ely o sametov\u011b jemnou, horkou poko\u017eku. Tolik mu to chyb\u011blo.<\/p>\n

„Chyb\u011bl jsi mi\u2026 stra\u0161n\u011b jsi mi sch\u00e1zel. Neum\u00ed\u0161 si p\u0159edstavit\u2026 p\u0159edstavit, jak\u00e9 to bylo. Nem\u011bl jsem pak nikoho. Po\u0159\u00e1d jsem cht\u011bl tebe\u2026 jenom tebe,“ za\u0161eptal do jeho ucha, pomalu se za\u010d\u00ednal zbavovat v\u0161eho, co mu br\u00e1nilo pro tento ve\u010der dos\u00e1hnout toho, po \u010dem ji\u017e tak dlouho tou\u017eil.<\/p>\n

Najednou nemohl, necht\u011bl vydr\u017eet. Jeho dlan\u011b p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bly po chlapcov\u011b krku a hrudi, ani\u017e by si to uv\u011bdomoval. Bylo to pro n\u011bj v tuto chv\u00edli automatick\u00e9.<\/p>\n

„Ale te\u010f\u2026 te\u010f u\u017e to nevydr\u017e\u00edm. Pot\u0159ebuju op\u00edchat\u2026 pot\u0159ebuju kolou\u0161ka\u2026 m\u00e9ho milence\u2026,“ zt\u011b\u017ekle vydechl, \u010delem se op\u0159el o chlapcovo rameno, vdechoval jeho v\u016fni, jako by mu i ona m\u011bla splnit jeho p\u0159\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

P\u0159i\u0161lo to, vzbou\u0159ilo se to v jeho t\u011ble, mo\u017en\u00e1 a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 rychle, a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 ne\u010dekan\u011b. V\u0161echna ta neukojen\u00e1 touha, ta v\u00e1\u0161e\u0148, je\u017e mu chyb\u011bla, j\u00ed\u017e po cel\u00e9 dva t\u00fddny odol\u00e1val, se pr\u00e1v\u011b probudila, nadobro zaplnila jeho chabou mysl.<\/p>\n

Nebyl tu zp\u016fsob, jak\u00fdm by se ubr\u00e1nil. A cht\u011bl vlastn\u011b? Cht\u011bl bojovat proti sv\u00fdm pud\u016fm, proti cht\u00ed\u010di, jen\u017e ji\u017e za\u010d\u00ednal ovl\u00e1dat jeho t\u011blo? Cht\u011bl bojovat proti sob\u011b sam\u00e9mu?<\/p>\n

Ne, ji\u017e d\u00e1vno necht\u011bl. Ji\u017e d\u00e1vno vzdal ten od za\u010d\u00e1tku nevyrovnan\u00fd boj. Alkohol koloval v jeho \u017eil\u00e1ch stejn\u011b jako po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed vzru\u0161en\u00ed, a on se mu necht\u011bl vzp\u00edrat. Ji\u017e ne. Ne te\u010f, kdy\u017e byl v dom\u011b sv\u00e9ho milence. Milence, po n\u011bm\u017e cel\u00e9 dva dlouh\u00e9 t\u00fddny tolik tou\u017eil, jeho\u017e cht\u011bl. \u010cekal a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dlouho.<\/p>\n

„Chci t\u011b. Ud\u011blej to\u2026 tady na tom stole. Ud\u011blej mi to,“ vzru\u0161en\u011b vzdychl do jeho ucha, nevrle se zavrt\u011bl na jeho kl\u00edn\u011b.<\/p>\n

C\u00edtil dla\u0148, je\u017e lehce pohladila jeho z\u00e1da. Tom\u016fv tich\u00fd hlas, jen\u017e se dolinul k jeho uchu.<\/p>\n

„Poj\u010f se mnou,“ za\u0161eptal, jeho pohled se na okam\u017eik setkal s t\u00edm uhran\u010div\u00fdm a on c\u00edtil dotek mlad\u00edkovy dlan\u011b na sv\u00e9.<\/p>\n

Jeho dla\u0148 vklouzla do jeho a on n\u00e1sledoval chlapcovy kroky, poslu\u0161n\u011b se nechal v\u00e9st z m\u00edstnosti ven, zp\u011bt do chodby.<\/p>\n

Jejich kroky rychle, t\u00e9m\u011b\u0159 nal\u00e9hav\u011b stoupaly po schodech vzh\u016fru, a\u017e stanuly na posledn\u00edm z nich. P\u0159ed jejich o\u010dima se otev\u0159ela kr\u00e1tk\u00e1 chodba. Jen dvoje dve\u0159e. Ty po levici, vedouc\u00ed do koupelny\u2026 a ty na sam\u00e9m konci chodby\u2026<\/p>\n

Popo\u0161li bl\u00ed\u017e, ruku v ruce, jejich kroky se st\u00e1valy jist\u011bj\u0161\u00edmi a jist\u011bj\u0161\u00edmi, a\u017e vstoupili dovnit\u0159.<\/p>\n

Dve\u0159e Tomova pokoje se za nimi ti\u0161e zav\u0159ely.<\/p>\n

autor: Rachel<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rachel Jen mal\u00e1 technick\u00e1 pozn\u00e1mka: Tom pozval Billa, nebylo to naopak. Pokud se za\u010dtete do kontextu, pak v\u00e1m to z toho vyplyne. Mnoho z v\u00e1s to v minul\u00e9m d\u00edle pochopilo opa\u010dn\u011b \ud83d\ude09 Dinner Naposled si p\u0159e\u010detl postup p\u0159\u00edpravy, stoj\u00edc\u00ed na mal\u00e9m<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[415],"tags":[],"class_list":["post-7301","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-just-my-boy"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7301","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7301"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7301\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7301"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7301"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7301"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}