{"id":7316,"date":"2011-12-07T17:00:00","date_gmt":"2011-12-07T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7296"},"modified":"2011-12-07T17:00:00","modified_gmt":"2011-12-07T16:00:00","slug":"doppelleben-37","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/12\/07\/doppelleben-37\/","title":{"rendered":"Doppelleben 37."},"content":{"rendered":"
autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"Od m\u00e9ho nevinn\u00e9ho v\u00fdk\u0159iku do tmy uplynulo u\u017e p\u00e1r dn\u016f, v jejich\u017e pr\u016fb\u011bhu se ned\u011blo nic zvl\u00e1\u0161tn\u00edho, nic d\u016fle\u017eit\u00e9ho, co by st\u00e1lo za p\u0159ipom\u00edn\u00e1n\u00ed, ale fakt, \u017ee Tom tot\u00e1ln\u011b zazdil m\u016fj n\u00e1pad, m\u011b mrzel celou dobu, a on poznal, \u017ee se mnou n\u011bco je, ale takticky to celou tu dobu zaml\u010doval, bylo to tabu.<\/p>\n

„Tome,“ zak\u0148u\u010del jsem, kdy\u017e dobrou hodinu sed\u011bl p\u0159ed televiz\u00ed a n\u00e1ru\u017eiv\u011b hr\u00e1l n\u011bjakou stupidn\u00ed videohru.<\/div>\n

„Minutku, za chv\u00edli to m\u00e1m,“ zabru\u010del, zat\u00edmco s v\u00e1\u0161n\u00ed st\u0159\u00edlel do n\u011bjak\u00e9 postavi\u010dky, ze kter\u00e9 st\u0159\u00edkaly vnit\u0159nosti.<\/div>\n
„To \u0159\u00edk\u00e1\u0161 u\u017e p\u016fl hodiny!“<\/div>\n
„No, ale te\u010f jsem to myslel v\u00e1\u017en\u011b, pod\u00edvej,“ s \u00fasm\u011bvem odlo\u017eil joystick na stolek a pl\u00e1cnul si do stehen. „Tak, o \u010dem jsi cht\u011bl mluvit?“<\/div>\n
„O ni\u010dem,“ vzdal jsem to s povzdechem. „Jen dnes p\u0159ijde Nat\u00e1lie i s malou.“<\/div>\n
„A kdy?“ p\u0159ekvapen\u011b mu vyl\u00e9tlo obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Kolem t\u0159et\u00ed, mus\u00edm nachystat n\u011bjak\u00e9 ob\u010derstven\u00ed, ale doma nic nen\u00ed, tak jsem si myslel, \u017ee bychom mohli zajet n\u011bkam nakoupit rychle. Nepot\u0159ebuju toho tolik, jen n\u011bco pro mr\u0148ouse a Nat\u00e1lii n\u011bco na chu\u0165, v\u00ed\u0161 jak je \u00fachyln\u00e1 na tu zdravou v\u00fd\u017eivu, tu doma nem\u00e1me.“<\/div>\n
„V\u00edm, \u017ee m\u00e1me doma kuskus!“ nad\u0161en\u011b vyp\u00edskl.<\/div>\n
„Ten chci uva\u0159it k ve\u010de\u0159i, mo\u017en\u00e1 ho zap\u00e9ct se zeleninou a n\u011bjak\u00fdm ko\u0159en\u00edm,“ pokr\u010dil jsem rameny.<\/div>\n
„Rozhodn\u011b to zn\u00ed l\u00e9pe, ne\u017e moje topinky se sko\u0159ic\u00ed,“ se sm\u00edchem p\u0159ik\u00fdvnul.<\/div>\n
„V receptu jsou i ku\u0159ec\u00ed prsa, ale douf\u00e1m, \u017ee se mi poda\u0159\u00ed nahradit je n\u011bjak\u00fdm ko\u0159en\u00edm. No nic,“ vysko\u010dil jsem na nohy a popadl kabelku. „Pojede\u0161 se mnou, nebo bych m\u011bl jet s\u00e1m?“<\/div>\n
„Jedu s tebou,“ hbit\u011b se postavil. Z v\u011b\u0161\u00e1ku si sebral kl\u00ed\u010dky od auta a z botn\u00edku pen\u011b\u017eenku s doklady, a d\u0159\u00edv, ne\u017e jsme vylezli ze dve\u0159\u00ed, m\u011b jemn\u011b pol\u00edbil, aby nem\u011bl nutk\u00e1n\u00ed na ve\u0159ejnosti.<\/p>\n

Pan\u00ed Kreuzerov\u00e1 n\u00e1m vesele m\u00e1vala z balkonu, hned jak jsme opustili hlavn\u00ed vchod, i se svou nete\u0159\u00ed, kter\u00e1 j\u00ed byt v\u011bnovala, jak jsme se ned\u00e1vno dozv\u011bd\u011bli. Byla to neuv\u011b\u0159iteln\u011b optimistick\u00e1 d\u00e1ma t\u011bsn\u011b p\u0159ed \u010dty\u0159ic\u00edtkou, kter\u00e1 sr\u0161ela nekone\u010dnou energi\u00ed a el\u00e1nem. Radost ze \u017eivota j\u00ed rozhodn\u011b nechyb\u011bla, a\u017e jsem kolikr\u00e1t m\u011bl podez\u0159en\u00ed na omamn\u00e9 l\u00e1tky v jej\u00ed krvi, ale nikdy se nic nepotvrdilo.<\/p>\n<\/div>\n

\n
S Tomem jsme vyjeli na cestu k obchodu, kter\u00fd na\u0161t\u011bst\u00ed nebyl od na\u0161eho bytu p\u0159\u00edli\u0161 daleko, necel\u00fdch deset minut. Jako u\u017e n\u011bkolikr\u00e1t v posledn\u00ed dob\u011b, i dnes se tu objevilo n\u011bkolik d\u00edvek, kter\u00e9 zoufale tou\u017eily po na\u0161em podpisu. Kdy\u017e jsme podepsali posledn\u00ed pam\u00e1tn\u00ed\u010dek a sn\u011bdou ru\u010dku, kone\u010dn\u011b jsme zalezli do supermarketu. Okam\u017eit\u011b jsem zam\u00ed\u0159il k odd\u011blen\u00ed s ovocem a zeleninou, kde jsem si hromadn\u011b nab\u00edral do ko\u0161\u00edku. Jahody, bor\u016fvky, broskve, nektarinky, v\u0161echny druhy paprik, okurku, raj\u010data a dal\u0161\u00ed putovaly do na\u0161eho ko\u0161\u00edku, abych z nich mohl doma vykouzlit n\u011bco, co by vyhovovalo mal\u00e9 i Nat\u00e1lii, ale nezapomn\u011bl jsem p\u0159ihodit i n\u011bkolik druh\u016f bonbon\u016f a bramb\u016frek, a kdyby to nepro\u0161lo p\u0159\u00edsn\u00fdm okem Nat\u00e1lie, alespo\u0148 bych m\u011bl \u010d\u00edm zacpat pusu Tomovi, kdyby m\u011bl zase \u0159e\u010di na moje j\u00eddlo. Kdy\u017e jsem p\u0159ihodil i zmrzlinu a n\u011bjak\u00e9 \u010derstv\u00e9 pe\u010divo, spokojen\u011b jsem k\u00fdvnul na Toma, \u017ee m\u016f\u017eeme j\u00edt zaplatit.<\/div>\n
Po zaplacen\u00ed jsem za\u010dal v\u011bci skl\u00e1dat do ta\u0161ek a s lehk\u00fdm \u00fasm\u011bvem sledoval Toma, jak na ko\u0161\u00edku br\u00e1zd\u00ed parkovi\u0161t\u011b. Jezdil v\u0161ude kolem se zb\u011bsil\u00fdm sm\u00edchem, p\u00e1r lid\u00ed ho zv\u011bdav\u011b okukovalo, dal\u0161\u00ed bez ostychu fotografovali.<\/p>\n

„Tome!“ k\u0159ikl jsem na n\u011bj.<\/div>\n

„Co?“ se sm\u00edchem se ohl\u00e9dl.<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme jet, pot\u0159ebuju p\u0159ipravit ob\u010derstven\u00ed!“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ hbit\u011b zastavil sv\u00e9 pohyby. Ko\u0161\u00edk nechal st\u00e1t na sv\u00e9m m\u00edst\u011b a rychl\u00fdm krokem ke mn\u011b do\u0161el.<\/div>\n
„Bavil ses?“ pohladil jsem ho po rameni.<\/div>\n
„Mus\u00edme koupit dom\u016f ko\u0161\u00edk!“ p\u0159itakal.<\/div>\n
„A kde chce\u0161 jezdit?“<\/div>\n
„Na st\u0159e\u0161e,“ pod\u00edval se na m\u011b, jako kdyby to byla jasn\u00e1 v\u011bc.<\/div>\n
„To v\u00ed\u0161, \u017ee jo. A spadne\u0161 dol\u016f, v\u017edy\u0165 tam nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 hrazen\u00ed.“<\/div>\n
„N\u011bco vymysl\u00edm,“ rozesm\u00e1l se, na\u010de\u017e nasedl do auta, abychom mohli vyjet.<\/p>\n

***<\/p>\n

Vesele jsem lechtal malou Christinu, se kterou jsme se odporou\u010deli na zem, zat\u00edmco Tom s Nat\u00e1li\u00ed sed\u011bli nad k\u00e1vou u stolu a n\u011bco zaujat\u011b \u0159e\u0161ili.<\/div>\n

Nat\u00e1lie s Chris tu byly u\u017e p\u00e1r hodin a j\u00e1 jsem ani nem\u011bl \u010das si s Nat\u00e1li\u00ed promluvit, proto\u017ee jsem si okam\u017eit\u011b za\u010dal hr\u00e1t s Chris. Byla nad\u0161en\u00e1 z ka\u017ed\u00e9 drobnosti, kterou jsem vymyslel, a absolutn\u011b si zamilovala hru, kdy jsme se navz\u00e1jem krmili ovocem a \u0159\u00edkali si jeho n\u00e1zvy. P\u00e1rkr\u00e1t jsem to doplnil n\u011bjak\u00fdm r\u00fdmem, kter\u00fd mi odvd\u011b\u010dila potleskem.<\/p>\n

„Strejdo Bille!“ kousla m\u011b do prstu, kdy\u017e jsem ji prstem cht\u011bl po\u0161imrat na nose. „U\u017e ne, nebo se po\u010d\u016fr\u00e1m,“ stydliv\u011b sklopila hlavu.<\/div>\n

„No fuj!“ se sm\u00edchem jsem odstr\u010dil ruce od n\u00ed a odsunul se. „To se mi teda v\u016fbec nezamlouv\u00e1, ty \u010du\u0148\u00e1tko.“<\/div>\n
„Za to m\u016f\u017ee\u0161 ty!“ vyk\u0159ikla na sebeobranu.<\/div>\n
„J\u00e1? J\u00e1 nem\u016f\u017eu za nic, j\u00e1 jsem hodn\u00fd,“ rozesm\u00e1l jsem se. „Jestli se ti chce \u010d\u016frat, tak t\u011b odvedu na z\u00e1chod, chce\u0161?“<\/div>\n
„Jo.“<\/div>\n
„Tak poj\u010fme,“ ch\u0148apl jsem ji za ruku a rychl\u00fdm krokem ji odv\u00e1d\u011bl na z\u00e1chod. Vesele si tleskala rukou o nohu a usm\u00edvala se. „Co bude\u0161 cht\u00edt d\u011blat te\u010f?“ zvedl jsem si ji na ruku, kdy\u017e byla vy\u010d\u016fran\u00e1 i s umyt\u00fdma ru\u010di\u010dkama.<\/div>\n
„Budeme si zp\u00edvat?“ polo\u017eil jsem ji na gau\u010d a sedl si vedle n\u00ed. S v\u00fdrazem hlubok\u00e9ho zamy\u0161len\u00ed si podep\u0159ela bradu a d\u00edvala se na m\u011b, a\u017e se po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b jej\u00ed tv\u00e1\u0159 za\u010dala rozjas\u0148ovat, jak j\u00ed na mysl p\u0159ich\u00e1zela ta spr\u00e1vn\u00e1 p\u00edse\u0148.<\/p>\n

„Zazp\u00edv\u00e1me si Symphonie od Silbermond?“ nad\u0161en\u011b se usm\u00edvala.<\/div>\n

„Ale j\u00e1 nezn\u00e1m text, drahou\u0161ku. Ale po\u010dkej, m\u016f\u017eu ho naj\u00edt na internetu,“ pohotov\u011b jsem vyt\u00e1hl notebook a zadal si n\u00e1zev p\u00edsn\u011b. Sice jsem v\u011bd\u011bl, o jakou p\u00edse\u0148 jde, m\u011bl jsem ji r\u00e1d, ale text mi nebyl p\u0159\u00edli\u0161 zn\u00e1m\u00fd a rad\u011bji bych m\u011bl pevnou p\u016fdu pod nohama.<\/div>\n
Kdy\u017e jsem si text na\u0161el, za\u010dal jsem potichu zp\u00edvat, aby se Chris mohla l\u00e9pe p\u0159ipojit. Po prvn\u00ed sloce, kdy m\u011b nech\u00e1vala zp\u00edvat samotn\u00e9ho, se p\u0159ipojila a j\u00e1 nesta\u010dil z\u00edrat. Ve sv\u00fdch p\u011bti letech m\u011bla neuv\u011b\u0159iteln\u011b n\u00e1dhern\u00fd a vyvinut\u00fd hlas, p\u0159i\u010dem\u017e v\u00fd\u0161ky zvl\u00e1dala naprosto bezchybn\u011b. Ta d\u00edvka by to jednou mohla dot\u00e1hnout hodn\u011b daleko, ale bylo pot\u0159eba, aby sv\u016fj hlas rozv\u00edjela a nezanev\u0159ela na to.<\/div>\n
Po skon\u010den\u00ed p\u00edsn\u011b jsem mohl sledovat jej\u00ed rozja\u0159en\u00fd a \u0161\u0165astn\u00fd \u00fasm\u011bv. Vlezla mi do kl\u00edna a objala m\u011b kolem krku, p\u0159i\u010dem\u017e mi na tv\u00e1\u0159 vtiskla polibek.<\/p>\n

„D\u011bkuju.“<\/div>\n

„Nem\u00e1\u0161 za\u010d. Co kdybychom si \u0161li popov\u00eddat s maminkou a Tomem?“ pohladil jsem ji po vl\u00e1sc\u00edch.<\/div>\n
„Odnes m\u011b tam,“ n\u011b\u017en\u011b mi poru\u010dila.<\/div>\n
„Tak poj\u010f,“ se sm\u00edchem jsem ji zvedl a pomalu \u0161el do kuchyn\u011b.<\/div>\n
Toma s Nat\u00e1li\u00ed jsme zastihli p\u0159i z\u00e1\u017eivn\u00e9m rozhovoru, kdy nad\u0161en\u011b diskutovali o nov\u00e9 Audi. Ti\u0161e jsem se posadil vedle Toma, s Christinou st\u00e1le pov\u011b\u0161enou kolem krku, ale nijak jsem se nesna\u017eil zapojit do konverzace.<\/p>\n

„U\u017e jste skon\u010dili s hrami?“ usm\u00e1la se po chv\u00edli Nat\u00e1lie.<\/div>\n

„Skon\u010dili a stihli jsme si i zazp\u00edvat,“ p\u0159itakal jsem.<\/div>\n
„Tom v\u00e1s byl zkontrolovat,“ rozesm\u00e1la se. „Kdy\u017e p\u0159i\u0161el zp\u00e1tky, m\u011bla jsem v\u00e1\u017en\u00e9 obavy, \u017ee se rozbre\u010d\u00ed.“<\/div>\n
Zat\u00edmco Nat\u00e1lie se hlasit\u011b sm\u00e1la, j\u00e1 se oto\u010dil k Tomovi a t\u00e1zav\u011b se na n\u011bj d\u00edval. Ml\u010dky pokr\u010dil rameny a kr\u00e1tce se pousm\u00e1l, ale moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee to nenech\u00e1m jen tak a budu se ho na to pt\u00e1t znovu, ani\u017e bych ho nechal ut\u00e9ct bez odpov\u011bdi.
„Nat? Mysl\u00edm, \u017ee mal\u00e1 mi usnula na ruce, ale nechci se hnout, abych j\u00ed nevzbudil,“ n\u011b\u017en\u011b jsem Chris pohladil po z\u00e1dech.<\/div>\n
„Jasn\u011b. Tak pojedeme dom\u016f,“ ochotn\u011b p\u0159ik\u00fdvla. V rychlosti sbalila v\u0161echny jejich v\u011bci a \u0161etrn\u011b mi odebrala sp\u00edc\u00ed Christinu z n\u00e1ru\u010d\u00ed. Nespokojen\u011b zabru\u010dela, ale spala d\u00e1l. Po rozlou\u010den\u00ed jsem beze slova ode\u0161el do kuchyn\u011b, n\u00e1sledov\u00e1n Tomem.<\/p>\n

autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. Od m\u00e9ho nevinn\u00e9ho v\u00fdk\u0159iku do tmy uplynulo u\u017e p\u00e1r dn\u016f, v jejich\u017e pr\u016fb\u011bhu se ned\u011blo nic zvl\u00e1\u0161tn\u00edho, nic d\u016fle\u017eit\u00e9ho, co by st\u00e1lo za p\u0159ipom\u00edn\u00e1n\u00ed, ale fakt, \u017ee Tom tot\u00e1ln\u011b zazdil m\u016fj n\u00e1pad, m\u011b mrzel celou dobu, a on poznal,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[441],"tags":[],"class_list":["post-7316","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-doppelleben"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7316","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7316"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7316\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7316"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7316"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7316"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}