{"id":732,"date":"2018-02-13T16:00:00","date_gmt":"2018-02-13T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=726"},"modified":"2018-02-13T16:00:00","modified_gmt":"2018-02-13T15:00:00","slug":"all-of-us-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2018\/02\/13\/all-of-us-3\/","title":{"rendered":"All of Us 3."},"content":{"rendered":"
autor: Sturmfrei<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

23. prosince 2017<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Jsem doma u\u017e t\u00fdden. Na stran\u011b pam\u011bti st\u00e1le \u017e\u00e1dn\u00e9 zlep\u0161en\u00ed.<\/em><\/div>\n

Nov\u00e9 skute\u010dnosti, kter\u00e9 jsem se o sob\u011b dozv\u011bd\u011bl: Tom a j\u00e1 spolu bydl\u00edme v LA, ale byli jsme v N\u011bmecku na sv\u00e1tky, kdy\u017e jsem m\u011bl tu nehodu. Jsem zp\u011bv\u00e1k v na\u0161\u00ed kapele, kterou m\u00e1me od chv\u00edle, co jsme byli mal\u00e9 d\u011bti, a zat\u00edm jsme vydali celkem p\u011bt alb. Opravdu zatracen\u011b miluju psy. Moje m\u00e1ma vytv\u00e1\u0159\u00ed docela cool um\u011bn\u00ed, ale v\u0161echno, co vytvo\u0159ila od chv\u00edle, kdy tady jsme, bylo \u010dernob\u00edl\u00e9, a Tom \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee to d\u011bl\u00e1, kdy\u017e je smutn\u00e1.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

M\u00ed nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9 v \u017eivot\u011b se jmenuj\u00ed Georg a Gustav, a j\u00e1 si je po\u0159\u00e1d pletu.<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Z\u00edtra je \u0160t\u011bdr\u00fd den. Oslav\u00edme to v mal\u00e9m rodinn\u00e9m kruhu, jen moje m\u00e1ma, Gordon, Tom a j\u00e1. A psi, zatracen\u011b d\u00edky bohu. O\u010dividn\u011b \u00b4my\u00b4 nem\u00e1me moc r\u00e1di m\u00e9ho otce. P\u00e1rkr\u00e1t zavolal, aby se na m\u011b zeptal, ale v\u017edycky to polo\u017eil, jakmile mu Tom \u0159ekl, \u017ee si po\u0159\u00e1d v\u016fbec nic nepamatuju. Byl on sou\u010d\u00e1st\u00ed toho, pro\u010d mo\u017en\u00e1 potla\u010duju sv\u00e9 vzpom\u00ednky, anebo to je jen tou nehodou, \u017ee m\u016fj mozek chce z\u016fstat zam\u010den\u00fd? Pov\u00edd\u00e1m si p\u0159es Skype s terapeutkou, ale jen mi po\u0159\u00e1d opakuje, abych vyhled\u00e1val v\u00edce spou\u0161t\u011b\u010d\u016f. To by byla dobr\u00e1 rada, kdybych dok\u00e1zal p\u0159ij\u00edt na to, co je u m\u011b n\u011bjak\u00fdm spou\u0161t\u011b\u010dem. M\u011bl bych se znovu dostat do nebezpe\u010dn\u00e9 situace zahrnuj\u00edc\u00ed auta, jen abych vid\u011bl, jestli si m\u016f\u017eu vzpomenout, kdo vedle m\u011b sed\u011bl ve \u0161kolce?<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Nejsp\u00ed\u0161 to byl Tom, kdy\u017e o tom te\u010f tak p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm.<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Alespo\u0148 ode m\u011b nikdo neo\u010dek\u00e1v\u00e1 v\u00e1no\u010dn\u00ed d\u00e1rky. Zaj\u00edmalo by m\u011b, jestli u\u017e jsem p\u0159ed tou nehodou n\u011bjak\u00e9 nakoupil. No, dokonce i kdyby ano, stejn\u011b si nepamatuju, kam bych je asi schoval, tak\u017ee to je stejn\u011b jedno. Krom\u011b toho, jsem si docela jist\u00fd, \u017ee tady je opravdu jen jeden d\u00e1rek, kter\u00fd by ode m\u011b cht\u011bli, a j\u00e1 jen sotva m\u016f\u017eu j\u00edt a koupit si svou pam\u011b\u0165 zp\u011bt.<\/em><\/div>\n

Hej, Santo. Poj\u010fme p\u0159edst\u00edrat, \u017ee jsem zapomn\u011bl i na to, \u017ee nejsi skute\u010dn\u00fd. Necht\u011bl bys mi tady pomoct? Proto\u017ee, tohle stoj\u00ed kurva za hovno.<\/em><\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Zdoben\u00ed v\u00e1no\u010dn\u00edho stromku se uk\u00e1zalo b\u00fdt velk\u00e1 z\u00e1bava, zvl\u00e1\u0161t\u011b te\u010f, kdy\u017e u\u017e mohl zase pou\u017e\u00edvat ob\u011b ruce. Bill se to\u010dil kolem tmav\u011b zelen\u00e9 jedle, kter\u00e1 st\u00e1la v ob\u00fdvac\u00edm pokoji jeho rodi\u010d\u016f, s girlandou v ruce a s \u0159et\u011bzem sv\u011btel kolem ramen jako s obrovsk\u00fdm n\u00e1hrdeln\u00edkem. Ozdoby a jin\u00e1 pozl\u00e1tka mezi v\u011btvemi na n\u011bj vesele pos\u00edlaly odlesky. Pumba pod\u0159imoval pod stromkem, nijak nevyveden\u00fd z klidu plst\u011bn\u00fdmi sob\u00edmi parohy, kter\u00e9 mu Bill nasadil na hlavu, a z kuchyn\u011b se linula v\u016fn\u011b pern\u00ed\u010dk\u016f.<\/p><\/div>\n

V hlav\u011b to naz\u00fdval sv\u00fdmi prvn\u00edmi V\u00e1nocemi; \u0159\u00edct to nahlas by znamenalo zni\u010dit ten \u00fasm\u011bv na mat\u010din\u011b tv\u00e1\u0159i, zadusit to pobaven\u00ed v Tomov\u00fdch o\u010d\u00edch. Gordon p\u0159edst\u00edral, \u017ee si \u010dte, ale n\u011b\u017en\u00fd v\u00fdraz v jeho tv\u00e1\u0159i se zd\u00e1l b\u00fdt a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 siln\u00fd na tu t\u0159istastr\u00e1nkovou knihu o vlivu ran\u00e9ho luter\u00e1nsk\u00e9ho u\u010den\u00ed na folkovou hudbu v severn\u00edm N\u011bmecku.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
P\u0159es to v\u0161echno, co si Bill nepamatoval, tak nen\u00e1vid\u011bl vid\u011bt je smutn\u00e9. Zejm\u00e9na nen\u00e1vid\u011bl b\u00fdt t\u00edm d\u016fvodem, pro\u010d byli smutn\u00ed. S men\u0161\u00ed n\u00e1mahou usadil na vrchol ozdobu ve tvaru hv\u011bzdy. „Hotovo!“ Ozn\u00e1mil a pov\u00fd\u0161il sv\u00e1te\u010dn\u00ed vesel\u00ed ve sv\u00e9m hlase a\u017e na \u00farove\u0148 Santov\u00fdch elf\u016f.<\/div>\n
Jeho matka ve\u0161la do m\u00edstnosti s velkou plechovkou plnou \u010derstv\u011b upe\u010den\u00fdch pern\u00ed\u010dk\u016f, kterou um\u00edstila mimo dosah dychtiv\u00e9ho Cappera, ne\u017e ze \u0161upl\u00edku vylovila fotoapar\u00e1t. „No, pokud je hotov\u00fd v\u00e1no\u010dn\u00ed strom, je \u010das na fotky!“<\/div>\n
\n

Bill poodstoupil, jeliko\u017e si myslel, \u017ee t\u00edm m\u00e1 na mysli fotky strome\u010dku, a narazil do Toma, kter\u00fd se pohyboval jeho sm\u011brem. Na n\u011bkolik rozpa\u010dit\u00fdch vte\u0159in oba neohraban\u011b t\u00e1pali, kter\u00fdm sm\u011brem se maj\u00ed vydat, ne\u017e Tom jemn\u011b p\u0159ilo\u017eil dlan\u011b na Billovu hru\u010f a postr\u010dil jej zp\u00e1tky ke strome\u010dku.<\/p><\/div>\n

„Na\u0161e fotky,“ vysv\u011btlil a vedl Billa, aby se posadil vedle n\u011bj pod strome\u010dek. „M\u00e1ma si n\u00e1s u strome\u010dku fot\u00ed ka\u017ed\u00fd rok.“<\/div>\n
„Ach.“ Bill si urovnal sv\u016fj svetr – tmav\u011b modr\u00fd s tu\u010d\u0148\u00e1kem na ly\u017e\u00edch v santovsk\u00e9 \u010depici – a rukou si projel skrz sv\u00e9 roz\u010dep\u00fd\u0159en\u00e9 vlasy, aby zakryl \u010derve\u0148 hrnouc\u00ed se mu do tv\u00e1\u0159\u00ed.<\/div>\n
\n

P\u0159\u00edle\u017eitostn\u00e9 doteky mezi n\u00edm a Tomem se zd\u00e1ly b\u00fdt b\u011b\u017enou v\u011bc\u00ed; vypadalo to, \u017ee jeho bratr nad t\u00edm nikdy nep\u0159em\u00fd\u0161lel, kdy\u017e polo\u017eil ruku na jeho pa\u017ei, zat\u00edmco spolu mluvili, nebo na jeho z\u00e1da, kdy\u017e se kolem Billa pro n\u011bco nat\u00e1hnul, nebo na jeho tv\u00e1\u0159, aby odstranil zatoulanou \u0159asu. Prvn\u00edch p\u00e1r dn\u00ed to ned\u011blal, a\u017e pak jednou, se z\u0159ejmou roztr\u017eitost\u00ed. Z\u010dervenal a omluvil se, a Bill mu \u0159ekl, popravd\u011b, \u017ee to je v pohod\u011b. Od t\u00e9 doby Tom padl zp\u00e1tky do toho, co o\u010dividn\u011b byl star\u00fd zvyk.<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

Bylo<\/em> to v pohod\u011b, proto\u017ee byli brat\u0159i a zjevn\u011b si byli v\u017edy bl\u00edzc\u00ed. U\u017e v\u0161ak bylo m\u00e9n\u011b v pohod\u011b, \u017ee si Bill myslel, \u017ee Tom je docela hezk\u00fd, a \u017ee spole\u010dn\u011b s jeho vzpom\u00ednkami zmizely i jak\u00e9koliv bratrsk\u00e9 city. Nebylo by v pohod\u011b dovolit Tomovi, aby si v\u0161iml, jak jeho b\u011b\u017en\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitostn\u00e9<\/em> doteky zanech\u00e1vaj\u00ed Billa s n\u011bjak\u00fdmi ne a\u017e tak b\u011b\u017en\u00fdmi my\u0161lenkami.<\/div>\n

\n

„\u0158ekn\u011bte s\u00fdr!“ Zvolala jeho matka zpoza fo\u0165\u00e1ku, a Billovy obli\u010dejov\u00e9 svaly zareagovaly samy od sebe. Usm\u00edvat se na povel byla dovednost, kterou si vypracoval v tom \u017eivot\u011b, na kter\u00fd si nepamatoval; byla to u\u017eite\u010dn\u00e1 v\u011bc od chv\u00edle, kdy se probudil s amn\u00e9zi\u00ed.<\/p><\/div>\n

\n

***<\/strong><\/div>\n

<\/p>\n

24. prosince 2017<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Zeptal jsem se Toma, jestli jsem v\u017edycky byl na kluky, b\u011bhem \u010dist\u011bn\u00ed zub\u016f, abych m\u011bl v\u00fdmluvu ned\u00edvat se mu p\u0159itom do tv\u00e1\u0159e. M\u00e1lem se zadusil zubn\u00ed pastou. Cht\u011bl v\u011bd\u011bt, pro\u010d jsem nad n\u011b\u010d\u00edm takov\u00fdm v\u016fbec p\u0159em\u00fd\u0161lel, a tak jsem si vymyslel n\u011bco o n\u011bjak\u00e9m mu\u017ei ve filmu. Jedin\u00e1 v\u011bc, na kterou jsme se v posledn\u00ed dob\u011b d\u00edvali, byla zatracen\u00e1 Smrtonosn\u00e1 past. Jestli si Tom mysl\u00ed, \u017ee se mi l\u00edb\u00ed Bruce Willis, mo\u017en\u00e1 budu muset zinscenovat men\u0161\u00ed autonehodu pro jeho<\/strong> pam\u011b\u0165.<\/em><\/div>\n

Mimochodem, odpov\u011b\u010f byla ano.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Z\u00edtra se taky na hodinku nebo na dv\u011b stav\u00ed na\u0161i nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9. Cvi\u010d\u00edm si v hlav\u011b jejich jm\u00e9na a douf\u00e1m, \u017ee jsem je p\u0159i\u0159adil ke spr\u00e1vn\u00e9mu obli\u010deji. Pokud p\u0159ijde na nejhor\u0161\u00ed a j\u00e1 je nazvu Gregorem a Guntherem, p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee se to v\u017edycky m\u016f\u017eu pokusit obr\u00e1tit na vtip.<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

***<\/strong><\/em><\/div>\n

\n

Prvn\u00ed sv\u00e1tek v\u00e1no\u010dn\u00ed za\u010dali opulentn\u00ed sn\u00eddan\u00ed a jedl\u00fdmi d\u00e1rky nam\u00edsto t\u011bch skute\u010dn\u00fdch. Bill nejd\u0159\u00edve p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee to bylo kv\u016fli n\u011bmu a jeho moment\u00e1ln\u00ed neschopnosti d\u00e1v\u00e1n\u00ed d\u00e1rk\u016f, ale Tom mu po\u0161eptal, \u017ee od chv\u00edle, kdy kapela skute\u010dn\u011b odstartovala, se na v\u00e1no\u010dn\u00ed tradici d\u00e1v\u00e1n\u00ed d\u00e1rk\u016f z v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti vyka\u0161lali. Inklinovali k tomu, \u017ee d\u00e1vali sv\u00fdm rodi\u010d\u016fm pen\u00edze na v\u011bt\u0161\u00ed n\u00e1kupy, jako t\u0159eba na sklen\u00edk na zahrad\u011b, ve kter\u00e9m jejich matka p\u011bstovala orchideje, a na opl\u00e1tku dost\u00e1vali v\u00edce j\u00eddla, ne\u017e kolik si leg\u00e1ln\u011b mohli s sebou do Ameriky vz\u00edt.<\/p><\/div>\n

\n

„Prost\u011b bude\u0161 muset v\u011bt\u0161inu toho sn\u00edst tady,“ zavtipkoval Gordon, a Bill si pomyslel, \u017ee ten rebarborov\u00fd kol\u00e1\u010d za tu bolest b\u0159icha mo\u017en\u00e1 opravdu st\u00e1l. Nikdo nezm\u00ednil, \u017ee \u0161ance na jejich n\u00e1vrat do LA z\u00e1visela zcela na jeho zotaven\u00ed – zotaven\u00ed, kter\u00e9 se ani ned\u011blo.<\/p><\/div>\n

\n

Jeliko\u017e sn\u00eddan\u011b neskon\u010dila d\u0159\u00edve ne\u017e ve t\u0159i \u010dtvrt\u011b na dvan\u00e1ct, p\u0159esko\u010dili spole\u010dn\u00fd ob\u011bd a nam\u00edsto toho se potulovali do kuchyn\u011b pro lehk\u00e9 sva\u010dinky, kdykoliv jen m\u011bli chu\u0165. Bill\u016fv apetit se sni\u017eoval, \u010d\u00edm v\u00edce se bl\u00ed\u017eila pl\u00e1novan\u00e1 n\u00e1v\u0161t\u011bva. Tak \u00fapln\u011b nev\u011bd\u011bl, pro\u010d je z p\u0159edstavy setk\u00e1n\u00ed se sv\u00fdmi nejlep\u0161\u00edmi p\u0159\u00e1teli tak nerv\u00f3zn\u00ed je\u0161t\u011b v\u00edce, ne\u017e b\u00fdt kolem sv\u00e9 nezn\u00e1m\u00e9 rodiny. Mo\u017en\u00e1 proto, \u017ee to posledn\u00ed, co pot\u0159eboval, byl n\u00e1tlak dal\u0161\u00edch nad\u011bj\u00ed a o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed. Mo\u017en\u00e1 to bylo proto, \u017ee prozat\u00edm ka\u017ed\u00e1 nov\u00e1 sou\u010d\u00e1st jeho minulosti, kter\u00e1 se vyno\u0159ila, se propadla do propasti jeho mysli a zanechala ji stejn\u011b pr\u00e1zdnou jako p\u0159edt\u00edm.<\/p><\/div>\n

\n

Nakonec str\u00e1vil deset minut vy\u0161ilov\u00e1n\u00edm nad sv\u00fdmi vlasy, na\u010dechr\u00e1val je a s\u010des\u00e1val a znovu na\u010dechr\u00e1val, a uva\u017eoval, jestli jeho rozhodnut\u00ed nechat si odr\u016fst sv\u00e9 blond ko\u0159\u00ednky bylo to spr\u00e1vn\u00e9. Pomohlo by, kdyby si je obarvil na \u010derno, jako to m\u011bl p\u0159ed tou amn\u00e9zi\u00ed? Z\u00edral do sv\u00e9 vlastn\u00ed ciz\u00ed tv\u00e1\u0159e a \u010detl v n\u00ed pochyby a u\u017e\u00edraj\u00edc\u00ed beznad\u011bj. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee v\u016fbec ne\u0161lo o jeho vlasy. \u0160lo o to p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9, p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9 podez\u0159en\u00ed, \u017ee by nepomohlo nic, a ani nikdy nepom\u016f\u017ee.<\/p><\/div>\n

\n

„Bille?“ Tom p\u0159i\u0161el za n\u011bj a opatrn\u011b na\u0161lapoval jako v\u017edy. „Jsou tady, chce\u0161 p\u0159ij\u00edt dol\u016f?“<\/p><\/div>\n

Ne<\/em>, pomyslel si Bill, a pak, p\u0159esta\u0148 mi tak \u0159\u00edkat<\/em>, a pak, ne, ne, j\u00e1 jsem Bill, jen tomu mus\u00edm trochu v\u00edce v\u011b\u0159it<\/em>. Vyvolal ka\u017ed\u00fd posledn\u00ed kousek svalov\u00e9 pam\u011bti, kterou st\u00e1le vlastnil, naaran\u017eoval sv\u016fj obli\u010dej do \u00fasm\u011bvu, a p\u0159ik\u00fdvl. D\u0159\u00edv, ne\u017e mohl otestovat, jestli to Toma p\u0159esv\u011bd\u010dilo, pro\u0161el kolem sv\u00e9ho bratra ke schod\u016fm.<\/div>\n
\n

Georg a Gustav vysko\u010dili z okraje sv\u00fdch k\u0159esel, kdy\u017e vstoupil do ob\u00fdvac\u00edho pokoje. Na Billa v\u0161ak nevysko\u010dilo nic; nepoznal by je. V\u0161e, co v n\u011bm spustili, bylo jen v\u00edce viny, jak jejich tv\u00e1\u0159e povadly, a v\u00edce zoufalstv\u00ed, kdy\u017e hledal spojen\u00ed, kter\u00e9 nep\u0159ich\u00e1zelo. M\u011bl pocit, jako by st\u00e1l na okraji t\u00e9 propasti, se \u0161pi\u010dkami palc\u016f zabo\u0159en\u00fdmi do pr\u00e1zdna, p\u0159ipraven\u00fd spadnout kup\u0159edu a nechat se tou pr\u00e1zdnotou spolknout.<\/p><\/div>\n

\n

„Jak se m\u00e1\u0161?“ Zeptal se Georg chab\u011b.<\/p><\/div>\n

„Fajn,“ zalhal Bill, omotal ruce kolem hrnku s \u010dajem, aby zakryl, jak se mu t\u0159esou. „\u017debra u\u017e m\u00e1m zahojen\u00e1, u\u017e m\u016f\u017eu chodit po schodech, ani\u017e bych je c\u00edtil. Je to skv\u011bl\u00e9.“<\/div>\n
Pumba se k n\u011bmu p\u0159i\u0161oural, l\u00e1skypln\u011b mu poslintal jednu pono\u017eku, a lehl si, aby si zd\u0159\u00edmnul. Alespo\u0148 n\u011bkdo, jeho\u017e \u0161t\u011bst\u00ed z toho, \u017ee jej vid\u00ed, nebylo su\u017eov\u00e1no obavami nebo zklam\u00e1n\u00edm. Bill se naklonil, aby psa pohladil; najednou, s hebk\u00fdm pocitem Pumbovy srsti na sv\u00e9 dlani, na\u0161el s\u00e1m sebe, jak potla\u010duje slzy.<\/div>\n
„U\u017e si na n\u011bco vzpom\u00edn\u00e1\u0161?“ Zeptal se Gustav. Tom \u0159\u00edkal cosi o buben\u00edkovi a o tom, jak nechod\u00ed kolem hork\u00e9 ka\u0161e, tak\u017ee byl Bill m\u00e9n\u011b zasko\u010den\u00fd, ne\u017e by m\u011bl b\u00fdt. P\u0159esto z\u016fst\u00e1val uzam\u010den\u00fd ve sv\u00e9 pozici, sklon\u011bn\u00fd s jednou rukou na Pumbov\u00fdch z\u00e1dech. Odpov\u011b\u010f se v jeho \u00fastech rozpadla.<\/div>\n
\n

Po n\u011bkolika okam\u017eic\u00edch ticha se Georg oto\u010dil k Tomovi. „Jak to zvl\u00e1d\u00e1\u0161?“ Jeho hlas byl jemn\u00fd, jako by se sna\u017eil, aby jej Bill nesly\u0161el.<\/p><\/div>\n

„Fajn,“ zalhal Tom, ani se nepokou\u0161el to skr\u00fdt. Jeho t\u00f3n byl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 mdl\u00fd. „Hled\u00e1me n\u011bjak\u00e9 terapeuty, kte\u0159\u00ed se specializuj\u00ed na ztr\u00e1tu pam\u011bti. Najdeme n\u011bco, co bude fungovat. Po\u0159\u00e1d to tam v\u0161echno je, jen… jsme je\u0161t\u011b nebyli schopn\u00ed to dostat ven.“<\/div>\n
„Jak to v\u00ed\u0161?“ Billovi chv\u00edli trvalo, ne\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee to byl jeho vlastn\u00ed hlas, a \u017ee to byl on, kdo promluvil. „To nem\u016f\u017ee\u0161 v\u011bd\u011bt. Co kdy\u017e to tam u\u017e nen\u00ed<\/em>?“<\/div>\n
„Bille-“ Za\u010dal Tom, ale Bill zvedl ke sv\u00e9mu bratrovi hlavu a slzy st\u00e9kaj\u00edc\u00ed mu po tv\u00e1\u0159i rozpt\u00fdlily v\u0161echna slova, kter\u00e1 by Tom \u0159ekl.<\/div>\n
\n

„U\u017e to jsou dva t\u00fddny<\/em>, co jsem se probudil. Ty v\u00ed\u0161, \u017ee u\u017e je to moc dlouho. Ty to v\u00ed\u0161<\/em>. Doktor mi dal kolik – t\u0159i dny, nanejv\u00fd\u0161? Nanejv\u00fd\u0161<\/em>.“ Billovi se zlomil hlas. Musel se narovnat, aby se zhluboka nadechl, ale jeho t\u011blo to odm\u00edtalo. Cht\u011blo b\u00fdt mal\u00e9, schoulen\u00e9 do klub\u00ed\u010dka. Jak jinak jej m\u011blo dr\u017eet pohromad\u011b?<\/div>\n

„Nen\u00ed to nemo\u017en\u00e9,“ \u0159ekl Tom. Byl ochrapt\u011bl\u00fd zp\u016fsobem, jak\u00fdm lid\u00e9 jsou, kdy\u017e siln\u011b potla\u010duj\u00ed sv\u00e9 emoce. „T\u0159i dny jsou jen pr\u016fm\u011br. Je tady spousta z\u00e1znam\u016f o lidech, kter\u00fdm se vr\u00e1tily vzpom\u00ednky po dvou t\u00fddnech. Nebo po dvou m\u011bs\u00edc\u00edch. Nebo po dvou letech<\/em>. Je to mo\u017en\u00e9. U\u017e se to stalo.“<\/div>\n
„Jo, k\u00e1mo,“ dodal Georg ti\u0161e. „My to s tebou nevzd\u00e1v\u00e1me.“<\/div>\n
\n

N\u011bco uvnit\u0159 Billa prasklo. Hrnek, kter\u00fd dr\u017eel, ude\u0159il do podlahy, zlomil se na dv\u011b \u010d\u00e1sti a rozlil \u010daj na koberec. Pumba zabafal, vysko\u010dil, a schoval se za Tomovy nohy. T\u0159i p\u00e1ry o\u010d\u00ed z\u00edraly, \u0161okovan\u011b \u0161iroce rozev\u0159en\u00e9, jak Bill ze sv\u00e9 \u017eidle explodoval.<\/p><\/div>\n

„Kdo jste?<\/em> J\u00e1 v\u00e1s nezn\u00e1m, nikoho z v\u00e1s nezn\u00e1m, m\u016f\u017eu si zapamatovat va\u0161e jm\u00e9na a tv\u00e1\u0159e a \u010d\u00edst si vtipn\u00e9 p\u0159\u00edb\u011bhy o va\u0161ich \u017eivotech, ale pravda je, \u017ee si nepamatuju ani hovno<\/em>! Jste pro m\u011b jen t\u0159i lid\u00e9, t\u0159i n\u00e1hodn\u00ed lid\u00e9, kte\u0159\u00ed mi po\u0159\u00e1d opakuj\u00ed \u00b4tohle jsi ty\u00b4 a \u00b4tohle jsi ty\u00b4 a milion dal\u0161\u00edch v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 si nem\u00e1m v\u016fbec<\/em> jak ov\u011b\u0159it! Jak mil\u00e9<\/em>, \u017ee to se mnou nevzd\u00e1v\u00e1te, m\u00e1m takov\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed<\/em>, \u017ee m\u00e1m t\u0159i ciz\u00ed lidi, kte\u0159\u00ed mi \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee cht\u011bj\u00ed b\u00fdt v m\u00e9m \u017eivot\u011b po cel\u00e9 t\u00fddny nebo m\u011bs\u00edce nebo roky! M\u016f\u017eu k tomu taky n\u011bco \u0159\u00edct? Napadlo v\u00e1s t\u0159eba, \u017ee mo\u017en\u00e1, jen mo\u017en\u00e1, jestli ten kluk, kter\u00e9ho jste znali, je nav\u017edy pry\u010d, tak ten kluk, kter\u00fdm jsem j\u00e1<\/em>, mo\u017en\u00e1 prost\u011b chce<\/em>, abyste to s n\u00edm vzdali?“<\/div>\n
\n

Nep\u0159i\u0161la \u017e\u00e1dn\u00e1 odpov\u011b\u010f, proto\u017ee Bill k \u017e\u00e1dn\u00e9 ani nedal prostor. Pr\u00e1sknul za sebou dve\u0159mi, vyb\u011bhl po schodech, kter\u00e9 vzal po dvou – z toho jej \u017eebra nebolela – a vlet\u011bl do sv\u00e9ho pokoje. Jeho zb\u011bsil\u00e9 d\u00fdch\u00e1n\u00ed pos\u00edlalo bolestiv\u00e9 p\u00edch\u00e1n\u00ed do jeho hrudi; ramena se mu napjala, jak jimi proch\u00e1zelo jedno zachv\u011bn\u00ed za druh\u00fdm. Na moment si myslel, \u017ee bude zvracet. Pak se zhroutil proti r\u00e1mu postele, nohy se pod n\u00edm podlomily, a on sklouzl na podlahu.<\/p>\n

autor: Sturmfrei<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Sturmfrei 23. prosince 2017 Jsem doma u\u017e t\u00fdden. Na stran\u011b pam\u011bti st\u00e1le \u017e\u00e1dn\u00e9 zlep\u0161en\u00ed. Nov\u00e9 skute\u010dnosti, kter\u00e9 jsem se o sob\u011b dozv\u011bd\u011bl: Tom a j\u00e1 spolu bydl\u00edme v LA, ale byli jsme v N\u011bmecku na sv\u00e1tky, kdy\u017e jsem m\u011bl tu nehodu.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[693],"tags":[],"class_list":["post-732","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-all-of-us"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/732","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=732"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/732\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=732"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=732"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=732"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}