{"id":7323,"date":"2011-12-05T18:00:00","date_gmt":"2011-12-05T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7303"},"modified":"2011-12-05T18:00:00","modified_gmt":"2011-12-05T17:00:00","slug":"who-am-i-66","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/12\/05\/who-am-i-66\/","title":{"rendered":"Who am I? 66."},"content":{"rendered":"
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/p>\n

<\/strong> Jen jsem nahlas povzdechl a d\u00edval se za n\u00edm, jak odch\u00e1z\u00ed. Co se to s n\u00edm jen d\u011bje. St\u00e1le pl\u00e1\u010de, je smutn\u00fd. Jeho o\u010di nejsou tak z\u00e1\u0159iv\u00e9, jako b\u00fdvaly. Jsou to st\u00e1le ty o\u010di, kter\u00e9 tolik miluju, ale kam z nich vymizela ta energie, ty plam\u00ednky, kter\u00e9 v nich v\u017edy \u017ehnuly? Kam se pod\u011bl ten optimistick\u00fd Tom?<\/div>\n

Rad\u011bji jsem se oto\u010dil a posb\u00edral v\u0161echny pap\u00edry a stu\u017eky, kter\u00e9 se povalovaly po zemi. V\u0161echno jsem to potom zanesl do popelnice. Kdy\u017e jsem se vr\u00e1til, potkal jsem v ob\u00fdv\u00e1ku Simone.<\/p>\n

„Bille, co se stalo?“ polo\u017eila mi starostliv\u011b dla\u0148 na rameno.<\/div>\n

„J\u00e1\u2026 j\u00e1 nev\u00edm,“ sklop\u00edm hlavu a bezmocn\u011b si zakryju o\u010di dlan\u00ed, „j\u00e1 se v\u00e1m omlouv\u00e1m, ale j\u00e1 nev\u00edm, co d\u011blat. Poklid\u00edm to tady a p\u016fjdu za n\u00edm. Snad se tro\u0161ku uklidn\u00ed,“ \u0161eptnu a kouknu se j\u00ed do o\u010d\u00ed. Jsou tak up\u0159\u00edmn\u00e9, ale pln\u00e9 bolesti.<\/div>\n
„V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee ty ho dok\u00e1\u017ee\u0161 uklidnit. Jen podle toho, co jsem vid\u011bla\u2026 On t\u011b miluje, Bille. A j\u00e1 v\u00edm, \u017ee i ty jeho,“ k\u00fdvne. I j\u00e1 pok\u00fdv\u00e1m hlavou na souhlas.<\/div>\n
„D\u011bkuju v\u00e1m, jste \u00fa\u017easn\u00e1 \u017eena a matka,“ p\u0159iv\u0159u o\u010di.<\/div>\n
„Ale, no tak. Necht\u011bj m\u011b rozbre\u010det,“ usm\u011bje se. „Nech to tady, vezmi si d\u00e1rky a ut\u00edkej za n\u00edm, ano?“ Chvilku krout\u00edm hlavou, \u017ee ne. Ale nakonec se pod jej\u00edm p\u0159\u00edsn\u00fdm a v\u00fdchovn\u00fdm pohledem donut\u00edm souhlasit. Posb\u00edr\u00e1m si svoje d\u00e1rky a rozejdu se nahoru. U dve\u0159\u00ed na\u0161eho pokoje se zastav\u00edm, zhluboka se nadechnu a p\u0159iv\u0159u na chvilku o\u010di.<\/p>\n

Co se sakra stalo?! Co kdy\u017e m\u011b podvedl\u2026 Mo\u017en\u00e1 proto ho tak sebrala ta fotka. Nebo, co kdy\u017e znovu\u2026 ale ne, v\u017edy\u0165 sem p\u0159ijel pr\u00e1v\u011b proto, aby se otci omluvil a v\u0161e mu vysv\u011btlil. Tak moc mu tvrdil, \u017ee to d\u011blal jen kv\u016fli Robertovi. To je hloupost. Sakra, u\u017e m\u011b napadaj\u00ed hlouposti. Jak m\u016f\u017eu v\u016fbec takhle sm\u00fd\u0161let?<\/p>\n

<\/em> Plesknu si facku a zat\u0159epu hlavou. Potom se chop\u00edm kliky a stisknu, vejdu ti\u0161e do pokoje. Zabol\u00ed m\u011b u srdce, kdy\u017e vid\u00edm, jak to dokonal\u00e9 stvo\u0159en\u00ed le\u017e\u00ed na posteli schoulen\u00e9 v klub\u00ed\u010dku, v dlan\u00edch dr\u017e\u00ed tu fotku, kterou jsem mu daroval, a sem tam mu ste\u010de slzi\u010dka po tv\u00e1\u0159i. Tenhle pohled mi trh\u00e1 srdce na miliony mali\u010dk\u00fdch kous\u00ed\u010dk\u016f. Nechci, aby plakal, aby se tr\u00e1pil a sou\u017eil.<\/em> Zav\u0159u za sebou dve\u0159e a odlo\u017e\u00edm d\u00e1rky ke sk\u0159\u00edni. Dojdu potom k posteli a posad\u00edm se vedle n\u011bj.<\/p>\n<\/div>\n

\n
„Brou\u010dku,“ po\u0161ept\u00e1m a pohlad\u00edm ho po hlav\u011b, „poj\u010f ke mn\u011b, hm?“ nab\u00eddnu mu svou n\u00e1ru\u010d.<\/div>\n
„Vzpom\u00edn\u00e1\u0161 si, jak jsme spolu byli v pizzerii a m\u00e1lem jsme se tehdy pol\u00edbili, ale p\u0159i\u0161la ta pitom\u00e1 \u010d\u00ed\u0161nice? Myslel jsem v tu chv\u00edli, \u017ee se zbl\u00e1zn\u00edm, kdy\u017e t\u011b okam\u017eit\u011b nepol\u00edb\u00edm,“ broukne, duchem nep\u0159\u00edtomen.<\/div>\n
„Ano, vzpom\u00edn\u00e1m,“ \u0161eptnu a ruce si zase d\u00e1m k t\u011blu. Jen ho d\u00e1l hlad\u00edm, sj\u00ed\u017ed\u00edm mu a\u017e ke kr\u010dn\u00ed p\u00e1te\u0159i. Vydechne a pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b. Sjedu mu rukou na tv\u00e1\u0159. Co kdy\u017e se se mnou chce rozej\u00edt? Mo\u017en\u00e1 jen nev\u00ed, jak do toho a tr\u00e1p\u00ed ho to.<\/em><\/div>\n
„Pro\u010d o tom p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„N\u011bkdy je hezk\u00e9 vzpom\u00ednat,“ po\u0161ept\u00e1 a vr\u00e1t\u00ed se pohledem k na\u0161\u00ed fotce. Co kdy\u017e chce doopravdy u\u017e jen vzpom\u00ednat\u2026<\/em><\/div>\n
„To m\u00e1\u0161 pravdu,“ vydechnu. „Tomi, pro\u010d ses p\u0159edt\u00edm tak rozplakal?“ Nepatrn\u011b zavrt\u00ed hlavou a zad\u00edv\u00e1 se do pr\u00e1zdna.<\/div>\n
„Dob\u0159e, nebudeme o tom mluvit. Chce\u0161 ke mn\u011b?“ nab\u00eddnu mu znovu. M\u00e1m strach, \u017ee ke mn\u011b nechce. Nerad bych mu to nutil. Pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b, a\u017e se nakonec za\u010dne pomalu zvedat.<\/div>\n
„Ne, le\u017e,“ brouknu a p\u0159ilehnu si k n\u011bmu, pomalu si ho p\u0159ivinu k sob\u011b a obejmu ho. „Je to tak dobr\u00e9? Le\u017e\u00ed se ti dob\u0159e?“ K\u00fdvne lehce hlavou a vm\u00e1\u010dkne se mi do n\u00e1ru\u010de. Jen ho jemn\u011b hlad\u00edm po z\u00e1dech. Pot\u0159ebuju, aby se uklidnil.<\/p>\n

„Jsem moc r\u00e1d, \u017ee s tebou m\u016f\u017eu b\u00fdt o V\u00e1noc\u00edch,“ po\u0161ept\u00e1m a\u017e po chvilce.<\/div>\n

„Doma by to ale bylo lep\u0161\u00ed,“ \u0161eptne.<\/div>\n
„Nec\u00edt\u00ed\u0161 se tu s rodi\u010di dob\u0159e?“<\/div>\n
„Ve dvou by to bylo lep\u0161\u00ed,“ vydechne. P\u0159itiskne se ke mn\u011b je\u0161t\u011b v\u00edc a schoul\u00ed se do klub\u00ed\u010dka. Obejmu ho o trochu pevn\u011bji.<\/div>\n
„Sna\u017e se si to u\u017e\u00edt. A\u017e p\u0159ilet\u00edme do N\u011bmecka, budeme zase jen spolu, hm? Oslav\u00edme spole\u010dn\u011b Nov\u00fd rok.“ Tak r\u00e1d bych s n\u00edm byl i p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed rok, i ten dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Jo,“ hlesne.<\/div>\n
„Klidn\u011b spinkej,“ p\u0159itisknu ho v\u00edc k sob\u011b. Vydechne a zav\u0159e o\u010di.<\/div>\n
„Budu u tebe,“ \u0161ept\u00e1m mu do ou\u0161ka. „Hlavn\u011b se uklidni, bude dob\u0159e.“<\/div>\n
„Taky si n\u011bkdy p\u0159eje\u0161, abys mohl vr\u00e1tit \u010das?“ za\u0161ept\u00e1 najednou a otev\u0159e o\u010di. Za\u010dne pozorovat m\u016fj krk. Sklop\u00edm k n\u011bmu zrak. Nikdy m\u011b mo\u017en\u00e1 necht\u011bl poznat. Zatracen\u011b! Co se d\u011bje.<\/em><\/div>\n
„N\u011bkdy ano. Ale od t\u00e9 doby, co jsem s tebou, chci jen, aby v\u0161e \u0161lo d\u00e1l a my spolu d\u00e1l pozn\u00e1vali spoustu nov\u00fdch v\u011bc\u00ed. I kdy\u017e n\u011bkdy bych si p\u0159\u00e1l ten \u010das naprosto zastavit, ale\u2026 n\u011bkdy bych ho opravdu r\u00e1d vr\u00e1til,“ p\u0159izn\u00e1m. Ml\u010d\u00ed, jen ti\u0161e oddechuje.<\/div>\n
„Cht\u011bl bys vr\u00e1tit \u010das? Do jak\u00e9 doby\u2026?“ Op\u011bt jen zavrt\u00ed hlavou a zav\u0159e o\u010di. V\u00edc se ho nept\u00e1m. Jen ho nech\u00e1m v klidu le\u017eet.<\/p>\n

Po chvilce uc\u00edt\u00edm na ramen\u011b n\u011bco mokr\u00e9ho. Kouknu se nepatrn\u011b dol\u016f.<\/div>\n

„Neplakej, pros\u00edm,“ \u0159eknu bezmocn\u011b a p\u0159itisknu ho k sob\u011b v\u00edc. Popot\u00e1hne, ot\u0159e se a obejme m\u011b rukou kolem pasu.<\/div>\n
„Ty v\u00ed\u0161, jak moc miluju tvoje o\u010di a j\u00e1 nechci, aby byly uplakan\u00e9,“ ot\u0159u mu tv\u00e1\u0159i\u010dky.<\/div>\n
„Promi\u0148,“ \u0161eptne.<\/div>\n
„Ne, neomlouvej se. J\u00e1 t\u011b chci zase jen vid\u011bt se sm\u00e1t,“ p\u0159izn\u00e1m. Povzdechne a smutn\u011b se na m\u011b pod\u00edv\u00e1.<\/div>\n
„Tome, j\u00e1\u2026“ povzdechnu. M\u00e1m pot\u0159ebu mu to \u0159\u00edct. Jako bych ho o tom m\u011bl ujistit. Pot\u0159ebuju, aby to v\u011bd\u011bl. „\u2026stra\u0161n\u011b t\u011b miluju,“ d\u00edv\u00e1m se mu do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Zrovna jsem ti cht\u011bl \u0159\u00edct to sam\u00e9,“ pousm\u011bje se.<\/div>\n
„Telepatie,“ po\u0161ept\u00e1m a tro\u0161ku se taky usm\u011bju. „Jsme jako jeden.“<\/div>\n
„N\u011bkdy obzvl\u00e1\u0161\u0165,“ odsouhlas\u00ed polohlasem.<\/div>\n
„Je to kr\u00e1sn\u00fd, m\u00e1m to r\u00e1d,“ brouknu. Lehce se na m\u011b usm\u011bje. Pohlad\u00edm ho znovu po tv\u00e1\u0159i, a nakonec mu p\u0159ejedu palcem po rtech. Tro\u0161ku rty pootev\u0159e a p\u0159iv\u0159e o\u010di. Kousek se k n\u011bmu sehnu a ot\u0159u se rty o jeho. Trhan\u011b vydechne. Semknu jeho rty sv\u00fdmi a p\u0159iv\u0159u o\u010di. Tom mi polibek op\u011btuje. S radost\u00ed mu d\u00e1m dal\u0161\u00ed. Oddechne a polo\u017e\u00ed hlavu na pol\u0161t\u00e1\u0159. Nahnu se nad n\u011bj a prohl\u00e9dnu si ho. P\u0159ejedu mu prstem po tv\u00e1\u0159i, sjedu na rty a p\u0159es bradu dol\u016f na krk. Pozoruje m\u011b takov\u00fdm zvl\u00e1\u0161tn\u00edm rozt\u011bkan\u00fdm pohledem, av\u0161ak se nebr\u00e1n\u00ed. Pol\u00edb\u00edm ho pomalu znovu. P\u0159iv\u0159e o\u010di a m\u011blce vydechne.<\/p>\n

„Tomi,“ po\u0161ept\u00e1m vl\u00eddn\u011b a l\u00edbnu ho i s jazykem. Op\u011btuje mi to, ale neopl\u00e1c\u00ed. P\u0159ejedu mu dlan\u00ed po t\u011ble. L\u00edbnu ho je\u0161t\u011b jednou. Ani polibky mi neopl\u00e1c\u00ed, ani se m\u011b nedotkne\u2026<\/em><\/div>\n

„Ne-nep\u016fjdeme do sprchy?“ polkne najednou.<\/div>\n
„Jo, dob\u0159e,“ odt\u00e1hnu se od n\u011bj a semknu rty k sob\u011b. C\u00edt\u00edm se tak zatracen\u011b trapn\u011b. Tom se ode m\u011b odsune a vyleze z postele.<\/div>\n
„Chce\u0161 j\u00edt s\u00e1m nebo spole\u010dn\u011b?“ \u0159eknu narovinu.<\/div>\n
„\u2026s\u00e1m,“ po\u0161ept\u00e1.<\/div>\n
„Jo\u2026“ vydechnu a posad\u00edm se. Skv\u011ble. Tak\u017ee te\u010f jsem za \u00fachyla, kter\u00fd se s n\u00edm chce u\u017e n\u011bkolik dn\u00ed mazlit. Te\u010f jsem mu nab\u00eddnul spole\u010dnou sprchu a odm\u00edtl. Jak m\u011b mohlo napadnout, \u017ee by to p\u0159ijal, kdy\u017e mi neopl\u00e1cel ani polibky. Pro\u010d se mi tak stran\u00ed? B\u011bhem p\u00e1r vte\u0159in u\u017e se zamkne v koupeln\u011b. Bolestn\u011b oddechnu a obli\u010dej si d\u00e1m do dlan\u00ed. Je mi do breku a ani to moc dlouho v sob\u011b nedr\u017e\u00edm. Nikdy m\u011b neodm\u00edtnul, a hlavn\u011b ne tak tvrd\u011b. Nerozum\u00edm tomu, co se to najednou d\u011bje.<\/p>\n

Rad\u011bji si ot\u0159u tv\u00e1\u0159e. Nechci, aby m\u011b vid\u011bl bre\u010det. Jako by to tu\u0161il. Kone\u010dn\u011b se oto\u010dil kl\u00ed\u010d v z\u00e1mku a dve\u0159e od koupelny se otev\u0159ely. Tom vy\u0161el ven ve velk\u00e9m triku a tepl\u00e1k\u00e1ch stejn\u011b jako v\u010dera. Prohl\u00e9dnul jsem si ho a smutn\u011b sv\u011bsil hlavu. Rad\u011bji jsem se zvednul a \u0161el do koupelny m\u00edsto n\u011bj. Smutn\u011b se na m\u011b d\u00edval, ale nakonec se pomalu posadil do postele. Zav\u0159el jsem za sebou dve\u0159e. Hned jsem se svl\u00e9knul a zalezl si do sprchy. Pot\u0159eboval jsem se uvolnit, ale moc dob\u0159e to ne\u0161lo. Pustil jsem na sebe proud hork\u00e9 vody. Umyl jsem si vlasy, oholil se a potom osu\u0161il. Kdy\u017e jsem se na sebe pod\u00edval do zrcadla, jen jsem zakroutil hlavou a obl\u00e9knul si boxerky. Mus\u00edm p\u0159iznat, \u017ee jsem uva\u017eoval o tom, zda si na sebe vz\u00edt tak\u00e9 tepl\u00e1ky, ale nakonec jsem si \u0159ekl, \u017ee na to ka\u0161lu.<\/p>\n

Jen v boxerk\u00e1ch jsem vy\u0161el z koupelny a zav\u0159el za sebou ti\u0161e dve\u0159e. Tom le\u017eel schoulen\u00fd do klub\u00ed\u010dka a\u017e na kraji postele, z\u00e1dy ke mn\u011b. Pe\u0159ina mu sahala a\u017e po u\u0161i. Jsem mu tak odporn\u00fd, boj\u00ed se m\u011b?<\/em> Nev\u011b\u0159il jsem vlastn\u00edm o\u010d\u00edm, ale p\u0159emohl jsem se a do\u0161el jsem k posteli.<\/div>\n

„J\u00e1-j\u00e1 jestli chce\u0161, tak p\u016fjdu sp\u00e1t jinam,“ vydechnu.<\/div>\n
„Chci, abys tu byl se mnou,“ ozve se ti\u0161e.<\/div>\n
„Dob\u0159e, j\u00e1 jen, \u017ee le\u017e\u00ed\u0161 na sam\u00e9m kraji postele. Chci, abys m\u011bl pohodl\u00ed,“ \u0159eknu a posad\u00edm se na postel. \u0160oupne se kousek doprost\u0159ed, ale nic ne\u0159ekne. Nahlas vydechnu. Jen tam tak ti\u0161e sed\u00edm a kouk\u00e1m do tmy. Po chv\u00edli usly\u0161\u00edm \u0161ust\u011bn\u00ed pe\u0159iny. Pooto\u010d\u00edm se na n\u011bj. Jenom se trochu p\u0159et\u00e1\u010del. Z\u016fstal v\u0161ak nad\u00e1le ke mn\u011b z\u00e1dy. Po chv\u00edli jsem se zhluboka nadechnul a ti\u0161e vstal. Do\u0161el jsem zp\u011bt do koupelny, kde jsem si nechal oble\u010den\u00ed. Chv\u00edli jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel, zda j\u00edt nebo ne, ale nakonec jsem se obl\u00e9knul a vr\u00e1til se zp\u011bt do pokoje. Tom se pomalu na posteli posadil a ti\u0161e m\u011b pozoroval.<\/p>\n

„Spi, Tomi,“ po\u0161ept\u00e1m a ti\u0161e se za\u010dnu p\u0159ehrabovat v kabele. Je mi to tak l\u00edto.<\/em> Pot\u0159ebuju b\u00fdt chv\u00edli s\u00e1m, prost\u011b jen o samot\u011b p\u0159em\u00fd\u0161let.<\/div>\n

„Kam jde\u0161?“ \u0161eptne se strachem.<\/div>\n
„Projdu se,“ \u0159eknu ti\u0161e, kdy\u017e kone\u010dn\u011b vyhrabu krabi\u010dku cigaret se zapalova\u010dem. Tom na m\u011b z\u016fstane ti\u0161e koukat.<\/div>\n
„Za chv\u00edli se vr\u00e1t\u00edm. Spinkej, ano?“ dojdu k n\u011bmu a uk\u00e1\u017eu mu cigarety. „Chci si d\u00e1t cigaretu.“ Nikdy jsem od n\u011bj necht\u011bl v noci odej\u00edt. P\u0159ipadal jsem si tak \u0161patn\u00fd.<\/em> On ale nic ne\u0159ekne. Bezmocn\u011b m\u011b sleduje. Pohlad\u00edm ho n\u011b\u017en\u011b po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Sna\u017e se usnout, pros\u00edm.“<\/div>\n
Sklon\u00ed pohled a lehne si.<\/div>\n
„Miluju t\u011b, brou\u010dku,“ \u0159eknu a pak vstanu. Tom se za\u010dne hrabat z pe\u0159iny ven. Kdy\u017e se mu to povede, vyleze z n\u00ed. Jakmile z n\u00ed vyleze, \u0161vihnu s krabi\u010dkou o zem a oto\u010d\u00edm se zp\u011bt k n\u011bmu. Nedok\u00e1\u017eu odej\u00edt, ani kdybych se zbl\u00e1znil. Nejde to. Jenom se na m\u011b pod\u00edv\u00e1 a d\u00e1l stoj\u00ed. P\u0159iv\u0159u o\u010di a obejmu ho.<\/p>\n

Nedok\u00e1\u017eu to.<\/p>\n

<\/em> „J\u00e1-j\u00e1 v\u00edm, \u017ee jsem idiot, \u017ee d\u011bl\u00e1m hrozn\u00fd chyby, ale j\u00e1 t\u011b v\u00e1\u017en\u011b miluju. Chci, abys to v\u011bd\u011bl,“ \u0161ept\u00e1m mu.<\/div>\n

„Tak necho\u010f pry\u010d,“ hlesne.<\/div>\n
„Nikam nep\u016fjdu. Nehnu se od tebe ani na krok, i kdy\u017e mi p\u0159ipad\u00e1, \u017ee m\u011b u sebe nechce\u0161,“ po\u0161ept\u00e1m. Tom m\u011b najednou chytne a nal\u00e9hav\u011b m\u011b pol\u00edb\u00ed. Zav\u0159u o\u010di a oplat\u00edm mu to. V\u00edc si ho k sob\u011b p\u0159itisknu.<\/div>\n
„Miluju t\u011b, Bille. A to u\u017e nikdy nikdo nezm\u011bn\u00ed. A\u0165 se stane cokoliv, budu t\u011b po\u0159\u00e1d milovat,“ za\u0161ept\u00e1 zoufale.<\/div>\n
„To j\u00e1 tebe taky,“ vydechnu a rty se ot\u0159u o ty jeho. Nasaju jeho v\u016fni a o\u010di jen p\u0159iv\u0159u. „M\u00e1m strach.“<\/div>\n
„J\u00e1 taky,“ hlesne.<\/div>\n
„Ale pro\u010d, pro\u010d m\u00e1me strach? Co se to d\u011bje?“ Nadechne se, ale bezmocn\u011b se na m\u011b pod\u00edv\u00e1 a zase vydechne.<\/div>\n
„Mus\u00ed to zmizet stejn\u011b tak rychle, jako to p\u0159i\u0161lo,“ \u0161eptnu.<\/div>\n
„Nejde to. J\u00e1 nem\u016f\u017eu,“ vyd\u00e1 ze sebe ochrapt\u011ble. Je tak bezmocn\u00fd a j\u00e1 s t\u00edm nem\u016f\u017eu v\u016fbec nic ud\u011blat. Hlavn\u011b nev\u00edm, co s t\u00edm ud\u011blat.<\/div>\n
„Co nem\u016f\u017ee\u0161?“ Nadechne se, ale znovu z n\u011bj nic nevyjde. Jeho pohled byl tolik pln\u00fd beznad\u011bje. Co mi taj\u00ed, sakra, co?<\/em><\/div>\n
„P\u016fjdeme si lehnout, chce\u0161?“ zept\u00e1m se a rad\u011bji tak odvedu t\u00e9ma.<\/div>\n
„Ale z\u016fstane\u0161 se mnou, \u017ee jo?“ po\u0161ept\u00e1.<\/div>\n
„Z\u016fstanu, slibuju,“ pohlad\u00edm ho po z\u00e1dech. Pod\u00edv\u00e1 se mi do o\u010d\u00ed a lehce se p\u0159itiskne k m\u00fdm rt\u016fm. Stejn\u011b tak zlehka mu to oplat\u00edm a rukou mu sjedu po tv\u00e1\u0159i. Pomali\u010dku jej pust\u00edm a odstoup\u00edm od n\u011bj, abych se svl\u00e9knul. P\u0159esune se do postele a jenom si tam tak sedne, jako by si m\u011b cht\u011bl ohl\u00eddat, zda se opravdu svl\u00e9k\u00e1m a nikam nejdu. Tro\u0161ku se na n\u011bj usm\u011bju a st\u00e1hnu si tri\u010dko, potom d\u017e\u00edny a v\u0161echno to d\u00e1m na hrom\u00e1dku na k\u0159eslo. Tom u\u017e si lehne a uprdel\u00ed se na moj\u00ed polovin\u011b postele.<\/p>\n

„Ke mn\u011b, jo?“ pousm\u011bju se tro\u0161ku a lehnu si k n\u011bmu. Nevinn\u011b se na m\u011b usm\u011bje. P\u0159iprdel\u00ed se ke mn\u011b a p\u0159ikryje n\u00e1s. Zaj\u00edmalo by m\u011b, co se v n\u011bm n\u00e1hle tak zm\u011bnilo, \u017ee se ke mn\u011b s\u00e1m p\u0159itul\u00ed.<\/em> T\u00e9m\u011b\u0159 a\u017e d\u011bkovn\u011b se na n\u011bj pousm\u011bju a p\u0159ejedu mu b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f po ramenu.<\/div>\n

„Z\u00edt\u0159ek u\u017e bude lep\u0161\u00ed. Slibuju,“ po\u0161ept\u00e1 a jemn\u011b m\u011b pohlad\u00ed po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Ne, Tomi. J\u00e1 nechci, aby bylo cokoli lep\u0161\u00ed. J\u00e1 si jen ze srdce p\u0159eju, abys byl u\u017e ty v po\u0159\u00e1dku,“ tv\u00e1\u0159\u00ed se do jeho doteku je\u0161t\u011b op\u0159u.<\/div>\n
„Nikdy bych ti \u00famysln\u011b neubl\u00ed\u017eil, Bille,“ \u0159ekne s l\u00e1skypln\u00fdm t\u00f3nem.<\/div>\n
„Ale v\u017edy\u0165 mi neubli\u017euje\u0161, o \u010dem to mluv\u00ed\u0161, ty m\u016fj hlup\u00e1\u010dku,“ vtisknu mu polibek na h\u0159bet ruky. Smutn\u011b povzdechne a jemn\u011b m\u011b pol\u00edb\u00ed. Chytnu ho za tv\u00e1\u0159i\u010dku a za\u010dnu ho opatrn\u011b l\u00edbat. P\u00e1r polibk\u016f mi jen op\u011btuje, dokud ti\u0161e neoddechne a neza\u010dne mi je opl\u00e1cet. Chvilku se l\u00edb\u00e1me, ale potom se poodt\u00e1hnu. P\u0159ijde mi to tak nucen\u00e9.<\/p>\n

<\/em> „Vad\u00ed ti to?“<\/div>\n

„Ne,“ odpov\u00ed polohlasem.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ l\u00edbnu ho n\u011b\u017en\u011b. Polibek mi vz\u00e1p\u011bt\u00ed oplat\u00ed.<\/div>\n
„Chce\u0161 u\u017e spinkat?“ po\u0161ept\u00e1m mu ti\u0161e.<\/div>\n
„Je je\u0161t\u011b docela brzy,“ zavrt\u00ed hlavou.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ pousm\u011bju se. Pol\u00edb\u00edm ho znovu, jen tro\u0161ku drze. Nech\u00e1 se, co\u017e je pro m\u011b dobr\u00e9 znamen\u00ed. Ud\u011bl\u00e1m to znovu a obejmu ho. Uc\u00edt\u00edm Tomovy ruce na boc\u00edch. Zd\u00e1 se, \u017ee hodl\u00e1 spolupracovat. Pousm\u011bju se nad t\u00edm a za\u010dnu ho znovu zlehka l\u00edbat. Rukou mu sjedu tak\u00e9 na bok a tro\u0161ku stisknu. Trochu se nadzvedne na loktu a zv\u00fd\u0161\u00ed na intenzit\u011b. Ti\u0161e p\u0159i tom fun\u011bl nosem. P\u0159est\u00e1v\u00e1m tomuhle v\u0161emu rozum\u011bt. Ale mo\u017en\u00e1 jsem ho odreagoval a bude se cht\u00edt mazlit.<\/em> P\u0159eto\u010d\u00edm se na z\u00e1da, aby mohl na m\u011b a m\u011bl ke mn\u011b i lep\u0161\u00ed p\u0159\u00edstup. Chv\u00edli to vypadalo jako by v\u00e1hal, ale nakonec se nade mnou sklonil. Jazykem mi p\u0159ejel po spodn\u00edm rtu a nas\u00e1l mi horn\u00ed ret.<\/div>\n
„Mhh,“ oddechnul jsem napjat\u011b a lehce mu skousnul spodn\u00ed ret. Hned jsem mu po n\u011bm pak p\u0159ejel tak\u00e9 jazykem a rukama mu vyjel na z\u00e1da. Lehce se nade mnou prohnul a zabloudil jazykem do m\u00e9 pusy, aby ho mohl za\u010d\u00edt propl\u00e9tat s m\u00fdm. A hned tomu tak bylo. Jakmile jsem uc\u00edtil jeho jazyk, za\u010dal jsem ho sv\u00fdm hladit a hr\u00e1t si s n\u00edm. Zajel jsem mu pod tri\u010dko. N\u00e1hle sebou cuknul a p\u0159estal m\u011b l\u00edbat. S\u00e1hl si na z\u00e1da a ruku mi urychlen\u011b vyndal.<\/p>\n

„Co je, Tome?“ vydechnu nech\u00e1pav\u011b. „Ud\u011blal jsem n\u011bco\u2026?“<\/div>\n

„Ne, jen\u2026 se to nehod\u00ed. Je lep\u0161\u00ed to zastavit, dokud je \u010das,“ sleze ze m\u011b a lehne si. Pootev\u0159u rty a z\u016fstanu se na n\u011bj d\u00edvat. Tohle mysl\u00ed v\u00e1\u017en\u011b? On se mnou v\u00e1\u017en\u011b nechce\u2026 naprosto nic.<\/em><\/div>\n
„A\u2026 pro\u010d se to\u2026 to nehod\u00ed?“ skoro a\u017e kokt\u00e1m.<\/div>\n
„Nechci, aby n\u00e1s sly\u0161eli rodi\u010de nebo br\u00e1cha. Divn\u011b by na n\u00e1s koukali a b\u016fhv\u00edco by si \u0159ekli. Ty dva dny to u\u017e vydr\u017e\u00edme,“ \u0159ekne jen a p\u0159ikryje se po krk pe\u0159inou.<\/div>\n
„Jo, ale v t\u00e9 kuchyni ti to vlastn\u011b\u2026 nevadilo,“ \u0159eknu a posad\u00edm se. Prohr\u00e1bnu si vlasy a prot\u0159u i o\u010di.<\/div>\n
„Nic jsme ned\u011blali a k ni\u010demu nedo\u0161lo.“<\/div>\n
„To m\u00e1\u0161 pravdu. Mm, promi\u0148,“ vydechnu a lehnu si taky. Nechci se s n\u00edm h\u00e1dat, rozhodn\u011b ne v t\u00e9hle situaci. Nem\u00e1m pr\u00e1vo se ani roz\u010dilovat. Prost\u011b nechce. Sice Toma, kter\u00fd nechce, nezn\u00e1m, ale asi si budu muset zvyknout.<\/div>\n
„O nic nejde. Jen\u2026 P\u0159ipadal bych si blb\u011b, kdyby to sly\u0161eli. Promi\u0148,“ povzdechne.<\/div>\n
„J\u00e1 to ch\u00e1pu. U\u017e to, \u017ee m\u00e1\u0161 kluka, nen\u00ed lehk\u00e9 p\u0159en\u00e9st p\u0159es srdce,“ po\u0161ept\u00e1m a hlavu oto\u010d\u00edm ke stran\u011b. Usly\u0161\u00edm, jak ke mn\u011b pooto\u010d\u00ed hlavu. Nic v\u0161ak ne\u0159ekne. Zt\u011b\u017eka oddechnu a pooto\u010d\u00edm se cel\u00fd.<\/div>\n
„Tak se hezky vyspi a dobrou noc,“ vydechnu.<\/div>\n
„\u2026dobrou,“ po\u0161ept\u00e1. Je\u0161t\u011b chv\u00edli m\u011b pozoruje, a\u017e potichu povzdechne a oto\u010d\u00ed se ke mn\u011b z\u00e1dy. Ti\u0161e vydechnu do pol\u0161t\u00e1\u0159e a rad\u011bji nic ne\u0159\u00edk\u00e1m. V\u00edm, \u017ee se na\u0161tval, ale nechci, aby vid\u011bl, jak m\u00e1m zaslzen\u00e9 o\u010di.<\/p>\n

Tak stra\u0161n\u011b m\u011b to tu sere! Nikdy jsem si nemyslel, \u017ee ho tohle v\u0161echno bude tolik ovliv\u0148ovat. Prost\u011b m\u00e1 kluka. To je p\u0159ece divn\u00fd a asi i \u0161patn\u00fd. Jo, ch\u00e1pu, \u017ee pro jeho rodi\u010de nen\u00ed tak snadn\u00e9 se s t\u00edm sm\u00ed\u0159it. I mn\u011b by bylo nep\u0159\u00edjemn\u00e9, kdyby m\u011b p\u0159i tom jeho rodi\u010de sly\u0161eli, ale\u2026 asi m\u00e1m tolik rozumu, \u017ee bych byl potichu. P\u0159ece se ka\u017ed\u00fd um\u00edme n\u011bjak ovl\u00e1dat.<\/p>\n

<\/em> Po chvilce jsem se k n\u011bmu oto\u010dil.<\/div>\n

„Promi\u0148, v\u00e1\u017en\u011b to ch\u00e1pu, jen mi to p\u0159i\u0161lo l\u00edto. Ale rozum\u00edm ti. Asi nikomu by nebylo p\u0159\u00edjemn\u00e9, kdyby ho sly\u0161eli\u2026 rodi\u010de,“ vydechnu t\u011b\u017ece to posledn\u00ed slovo.<\/div>\n
„O nic nejde,“ po\u0161ept\u00e1.<\/div>\n
„Jsi na\u0161tvan\u00fd,“ vydechnu opatrn\u011b.<\/div>\n
„Nejsem.“ Nat\u00e1hnu k n\u011bmu ruku a pohlad\u00edm ho po boku.<\/div>\n
„Tak\u2026 dobrou noc,“ \u0161eptnu.<\/div>\n
„Dobrou\u2026“ Jak to do\u0159ekne, zase se ulo\u017e\u00edm a zav\u0159u o\u010di. Chci usnout, co nejd\u0159\u00edv. Chci toti\u017e kone\u010dn\u011b na chv\u00edli p\u0159estat vn\u00edmat okoln\u00ed sv\u011bt.<\/p>\n

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne BILL Jen jsem nahlas povzdechl a d\u00edval se za n\u00edm, jak odch\u00e1z\u00ed. Co se to s n\u00edm jen d\u011bje. St\u00e1le pl\u00e1\u010de, je smutn\u00fd. Jeho o\u010di nejsou tak z\u00e1\u0159iv\u00e9, jako b\u00fdvaly. Jsou to st\u00e1le ty o\u010di, kter\u00e9 tolik<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[431],"tags":[],"class_list":["post-7323","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-who-am-i"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7323","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7323"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7323\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7323"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7323"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7323"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}