{"id":7330,"date":"2011-12-04T17:00:00","date_gmt":"2011-12-04T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7310"},"modified":"2011-12-04T17:00:00","modified_gmt":"2011-12-04T16:00:00","slug":"me-myself-and-romeo-56","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/12\/04\/me-myself-and-romeo-56\/","title":{"rendered":"Me, Myself and Romeo 56."},"content":{"rendered":"
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Jakmile se ocitnu v p\u0159eds\u00edni, kam m\u011b p\u0159il\u00e1kaly vzru\u0161en\u00e9 hlasy, neubr\u00e1n\u00edm se pocitu, \u017ee jsem pr\u00e1v\u011b dostal obrovskou facku, ji\u017e jsem v\u016fbec ne\u010dekal. P\u0159esn\u011b takov\u00fd \u0161ok pro m\u011b p\u0159edstavuje pohled, jen\u017e se mi naskytl. Nezasko\u010dilo m\u011b to, koho jsem tam s Tomem na\u0161el, proto\u017ee a\u010d chci nebo ne, jeho hlas rozpozn\u00e1m v\u00edc ne\u017e dob\u0159e. Zp\u016fsobila to situace, v n\u00ed\u017e jsem je zastihnul. Co si to v\u016fbec dovoluje? Copak se nespokojil s t\u00edm, \u017ee si v\u0161ichni mysl\u00ed, \u017ee jsme zase p\u00e1r? Sta\u010dilo se po\u0159\u00e1dn\u011b zamyslet, abych p\u0159i\u0161el na to, jak f\u00e1ma vznikla. V p\u00e1r posledn\u00edch rozhovorech se chlubil, \u017ee se mu da\u0159\u00ed nejen v profesn\u00edm \u017eivot\u011b, ale i soukrom\u00e9m \u017eivot\u011b. Jm\u00e9no sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele v\u0161ak neprozradil. Tak\u017ee pak sta\u010dilo, aby n\u011bkdo nadhodil moje jm\u00e9no, nato se Pete usm\u00e1l a domn\u011bnku ani nepotvrdil, ani nevyvr\u00e1til, a bylo to. Ov\u0161em tohle mu nesta\u010dilo, te\u010f m\u00e1 je\u0161t\u011b tu drzost p\u0159ij\u00edt sem!<\/p>\n

„Bille,“ oslov\u00ed m\u011b Tom, kter\u00fd si jako prvn\u00ed v\u0161imne, do jak\u00fdch m\u00edst sm\u011b\u0159uje m\u016fj pohled. Petova pa\u017ee, ovinut\u00e1 kolem jeho pasu, je pro m\u011b stejn\u011b dr\u00e1\u017ediv\u00e1 jako rud\u00e1 pro b\u00fdka. Vzhl\u00e9dnu a spat\u0159\u00edm dvoj\u010de, jeho\u017e \u00fasta se pomalu otv\u00edraj\u00ed, aby mi cosi sd\u011blila.<\/div>\n

„Ne, nechci to sly\u0161et!“ Ok\u0159iknu jej a o krok k nim p\u0159istoup\u00edm. Je mi naprosto jedno, co se chystal \u0159\u00edci. Po\u010dk\u00e1 to. Nejprve si mus\u00edm vy\u0159\u00eddit \u00fa\u010dty s n\u011bk\u00fdm jin\u00fdm. „Jak se opova\u017euje\u0161?“ Uhod\u00edm na blon\u010f\u00e1ka po bratrov\u011b boku a zamra\u010d\u00edm se na n\u011bj.<\/div>\n
„Co p\u0159esn\u011b m\u00e1\u0161 na mysli?“ Nasad\u00ed sv\u016fj typick\u00fd \u00fasm\u011bv diplomata, za kter\u00fd jsem mu kdysi b\u00fdval vd\u011b\u010dn\u00fd, ale dnes bych mu nejrad\u011bji dal p\u011bst\u00ed. Nejen za \u00fasm\u011bv, ale i t\u00f3n, kter\u00fdm se m\u011b dotazuje. Do v\u00fd\u010dtu v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 opravdu nem\u00e1m r\u00e1d, pat\u0159\u00ed i tyto okam\u017eiky. Mluv\u00edte s idiotem a v\u00edte, \u017ee je to idiot, ale po p\u00e1r minut\u00e1ch si vy p\u0159ipad\u00e1te jako idiot.<\/div>\n
„Ty v\u00ed\u0161! Vykl\u00e1d\u00e1\u0161 l\u017ei.“ Osop\u00edm se na n\u011bj, a ani\u017e bych mu dal prostor, aby n\u011bco \u0159ekl, vztekle pokra\u010duji. „V\u0161ichni z bran\u017ee si mysl\u00ed a \u0159e\u0161\u00ed, \u017ee ty a j\u00e1…“ V ten moment se zaraz\u00edm a zrak mi znovu sklouzne k ruce, kter\u00e1 je\u0161t\u011b p\u0159ed p\u00e1r okam\u017eiky obj\u00edmala m\u00e9ho bratra, nyn\u00ed je v\u0161ak spu\u0161t\u011bn\u00e1 pod\u00e9l Petova t\u011bla.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„My dva? V\u00ed\u0161 to jist\u011b, Bille?“ Sotva to do\u0159ekne, zam\u011b\u0159\u00edm svou pozornost automaticky na Toma, kter\u00fd najednou nev\u00ed, kam s o\u010dima. Co to je za komedii? Jasn\u011b, \u017ee si jsem… Po\u010dkat! No tohle, to je absurdn\u00ed.<\/div>\n
„Ty jsi neuv\u011b\u0159iteln\u00fd hajzl, Maciewski.“ Nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b zavrt\u00edm hlavou a znovu se p\u0159esv\u011bd\u010d\u00edm, \u017ee jsem jej podcenil. Netrv\u00e1 mi dlouho, ne\u017e odhal\u00edm jeho z\u00e1m\u011bry. „\u010cekal jsem, \u017ee se mi bude\u0161 mst\u00edt, ale \u017ee klesne\u0161 tak hluboko a bude\u0161 si se mnou vy\u0159izovat \u00fa\u010dty p\u0159es…“<\/div>\n
„V\u016fbec nic o n\u00e1s nev\u00ed\u0161, tak sklapni!“ \u0160t\u011bkne na m\u011b, \u010d\u00edm\u017e jen podn\u00edt\u00ed m\u016fj vztek. Nikdo si na m\u011b nedovolil zv\u00fd\u0161it hlas a on na m\u011b taky \u0159v\u00e1t nebude. Ba co v\u00edc, nebude mi \u0159\u00edkat, co m\u00e1m d\u011blat a je\u0161t\u011b t\u00edmhle stylem.<\/div>\n
„O n\u00e1s?<\/em> J\u00e1 jsem snad \u0161patn\u011b sly\u0161el! Tommy,“ uchop\u00edm za ruku bratra a p\u0159it\u00e1hnu si jej k sob\u011b, „copak ti to nedoch\u00e1z\u00ed? Vyu\u017e\u00edv\u00e1 t\u011b. Pod\u00edvej se na m\u011b.“ Sna\u017e\u00edm se jej p\u0159im\u011bt, aby se mi d\u00edval do o\u010d\u00ed, ale neda\u0159\u00ed se mi. Nechce se mi v\u011b\u0159it, \u017ee by Tom, ten opatrn\u011bj\u0161\u00ed z n\u00e1s dvou, tak snadno nalet\u011bl. Naivn\u011bj\u0161\u00ed jsem b\u00fdval p\u0159ece j\u00e1, aspo\u0148 mi to ka\u017ed\u00fd neust\u00e1le opakoval. On, kluci z kapely, David, prost\u011b v\u0161ichni.<\/p>\n

„Pro\u010d m\u00e1\u0161 pocit, \u017ee v\u017edy<\/em> mus\u00ed j\u00edt o tebe?“ Po krat\u0161\u00ed odmlce ke mn\u011b Pete znovu promluv\u00ed. Kdy\u017e se ohl\u00e9dnu jeho sm\u011brem, m\u00e1m mo\u017enost spat\u0159it jej, jak si mne prohl\u00ed\u017e\u00ed a tv\u00e1\u0159\u00ed se u toho, jako by se domn\u00edval, \u017ee na sv\u011bt\u011b nen\u00ed v\u011bt\u0161\u00edho zoufalce, ne\u017e jsem j\u00e1. Pomalu pust\u00edm Tomovy dlan\u011b, kter\u00e9 jsem a\u017e dote\u010f k\u0159e\u010dovit\u011b tisknul, a vykro\u010d\u00edm k Petovi, abych mu hezky z o\u010d\u00ed do o\u010d\u00ed \u0159ekl, \u017ee nejsem naivn\u00ed, abych mu uv\u011b\u0159il to, \u017ee se do Toma zamiloval. Copak m\u011b m\u00e1 za takov\u00e9ho blbce? Kdy\u017e mu stanu tv\u00e1\u0159\u00ed tv\u00e1\u0159 a chyst\u00e1m se zapo\u010d\u00edt svou \u0159e\u010d, p\u0159epadne m\u011b zase ten pocit, kdy se mi nedost\u00e1v\u00e1 kysl\u00edku, a m\u00e1m strach, \u017ee se ka\u017edou chv\u00edl\u00ed udus\u00edm. Posledn\u00ed dobou je to \u010dast\u011bj\u0161\u00ed a \u010dast\u011bj\u0161\u00ed a p\u0159ich\u00e1z\u00ed to hlavn\u011b, kdy\u017e se roz\u010d\u00edl\u00edm. Nen\u00ed to sice pravidlem, nebo\u0165 nejednou jsem to za\u017eil, kdy\u017e jsem byl, d\u00e1 se \u0159\u00edct, v klidu, ale od\u016fvod\u0148uji si to t\u00edm, \u017ee jsem pod \u0161\u00edlen\u00fdm tlakem a ka\u017edodenn\u00ed stres, jemu\u017e jsem vystaven, tomu moc nep\u0159isp\u00edv\u00e1.<\/div>\n

„Pro\u010d mi to d\u011bl\u00e1\u0161? Pro\u010d m\u011b nenech\u00e1te na pokoji?“<\/div>\n
„Bille?“ Oslov\u00ed m\u011b m\u016fj ex, kter\u00fd si m\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u011b prohl\u00ed\u017e\u00ed. \u0158ekl bych a\u017e s obavami. Nech\u00e1m na\u0161i h\u00e1dku b\u00fdt a p\u0159esunu se ke dve\u0159\u00edm, od nich\u017e jsem nucen odstr\u010dit Toma, jen\u017e mi zahrazuje cestu vlastn\u00edm t\u011blem.<\/div>\n
„Po\u010dkej, vysv\u011bt-„<\/div>\n
„Pus\u0165!“ Vyjeknu hystericky a vy\u0161kubnu se mu ze sev\u0159en\u00ed. Nechci nic sly\u0161et, vid\u011bt ani v\u011bd\u011bt. Chci odsud pry\u010d, chci b\u00fdt venku, nadechnout se \u010derstv\u00e9ho vzduchu a b\u00fdt s\u00e1m. Pokud tady z\u016fstanu je\u0161t\u011b chvilku, um\u0159u.<\/p>\n

TOM<\/p>\n

Ne\u017e se nad\u011bji, pr\u00e1skne za sebou Bill dve\u0159mi, na n\u011b\u017e z\u016fstanu tup\u011b civ\u011bt. Co to m\u011blo znamenat? Nejprve tu pou\u0161t\u00ed hr\u016fzu a z toho se prom\u011bn\u00ed v ustra\u0161en\u00e9 d\u00edt\u011b. Hlava mi to nebere, proto se oto\u010d\u00edm na Peta, abych zjistil, jak je na tom on. Sta\u010d\u00ed jedin\u00fd pohled a je mi jasn\u00e9, \u017ee na tom nen\u00ed o moc l\u00e9pe. Na mou prvn\u00ed ot\u00e1zku, zda vid\u011bl to sam\u00e9, co j\u00e1, k\u00fdvne. Druh\u00fd dotaz, jestli ch\u00e1pe, co to m\u011blo znamenat, se v\u0161ak setk\u00e1 s razantn\u00edm zavrt\u011bn\u00edm hlavou.<\/div>\n

„On fakt nen\u00ed norm\u00e1ln\u00ed.“ Konstatuje nakonec a tak\u0159ka okam\u017eit\u011b je mu v\u011bnov\u00e1n rozzloben\u00fd pohled. A\u0165 je, jak\u00fd chce, st\u00e1le mluv\u00edme o m\u00e9m sourozenci.<\/div>\n
„Tohle nen\u00ed vtipn\u00e9!“ Zv\u00fd\u0161\u00edm hlas a pod\u00edv\u00e1m se zp\u011bt na dve\u0159e, jimi\u017e p\u0159ed chvilkou ode\u0161lo moje dvoj\u010de, kter\u00e9 v\u016fbec nebylo ve sv\u00e9 k\u016f\u017ei. U\u017e kdy\u017e p\u0159i\u0161el, vypadal, \u017ee se s n\u00edm n\u011bco d\u011bje. Jen\u017ee nebylo kdy zeptat se jej a zjistit, o co kr\u00e1\u010d\u00ed. Co se odehr\u00e1lo v p\u0159eds\u00edni, h\u00e1d\u00e1m, jeho stavu tak\u00e9 moc neprosp\u011blo.<\/div>\n
„J\u00e1 taky ne\u017eertuji, Tome. Je zral\u00fd pro psychiatra.“ V prvn\u00ed chv\u00edli m\u011b znovu ovl\u00e1dne neuv\u011b\u0159iteln\u00fd vztek na Peta za to, co si dovolil pron\u00e9st na Billovu adresu. Z\u00e1hy jsem v\u0161ak nucen polo\u017eit s\u00e1m sob\u011b ot\u00e1zku, zda jen nahlas nevyslovil, co se i mn\u011b prohnalo hlavou. M\u00e1m-li b\u00fdt up\u0159\u00edmn\u00fd, sl\u016fvku ‚psychiatr‘ pat\u0159ila jedna moje my\u0161lenka. \u010c\u00e1st m\u011b by se za bratrem nejrad\u011bji rozb\u011bhla, \u010d\u00e1st poslouch\u00e1 rozum, kter\u00fd rad\u00ed z\u016fstat. Stejn\u011b bych ho asi nedostihl. Pokud tu je autem, u\u017e je d\u00e1vno pry\u010d.<\/div>\n
„Je jen p\u0159epracovan\u00fd,“ nam\u00edtnu a k\u00fdvnu na Peta, aby m\u011b n\u00e1sledoval.<\/div>\n
„Jo a z p\u0159epracov\u00e1n\u00ed naprosto ztratil i vkus.“ Kdy\u017e se ohl\u00e9dnu p\u0159es rameno, v\u0161imnu si, jak se po\u0161klebuje. Jeho pozn\u00e1mku nech\u00e1m b\u00fdt. T\u011bmhle v\u011bcem jsem nikdy nerozum\u011bl a ani sou\u017eit\u00ed s Billem na tom nic nezm\u011bnilo, p\u0159esto\u017ee se m\u011b do taj\u016f pan\u00ed M\u00f3dy sna\u017eil zasv\u011btit. Nez\u0159\u00eddka jsem m\u011bl dojem, \u017ee to, jestli n\u011bkdo m\u00e1 nebo nem\u00e1 vkus, se hodnot\u00ed podle \u0161\u00edlenosti outfitu. \u010c\u00edm \u0161\u00edlen\u011bj\u0161\u00ed, t\u00edm vkusn\u011bj\u0161\u00ed. Kdo byl od\u011bn norm\u00e1ln\u011b, byl pova\u017eov\u00e1n za burana.<\/p>\n

„Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee n\u011bkdo jako Bill si obl\u00e9kl tohle.<\/em>“ Pete, ji\u017e usazen\u00fd za stolem, drbe Absintha za u\u0161ima a nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b u toho vrt\u00ed hlavou. Jeliko\u017e jsem byl zvykl\u00fd na jeho m\u00f3dn\u00ed kreace, n\u011bjak moc jsem se nepozastavoval nad t\u00edm, co zvolil dnes. Prohl\u00e9dl jsem si jej a d\u00e1l jsem to ne\u0159e\u0161il. Mnohem v\u00edce jsem se zam\u011b\u0159oval na jeho strhanou tv\u00e1\u0159, zarudl\u00e9 o\u010di a podivn\u00e9 chov\u00e1n\u00ed.<\/div>\n

„Hele,“ zad\u00edv\u00e1m se na n\u011bj, kdy\u017e se posad\u00edm naproti, „ne\u0159\u00edkal ti o n\u011bm n\u011bkdo n\u011bco?“ O ka\u017ed\u00e9m \u017eiv\u00e9m se drbe, to je zn\u00e1m\u00e1 v\u011bc. Ur\u010dit\u011b se i o Billovi \u0161ept\u00e1 v kulo\u00e1rech. Petovi se nejsp\u00ed\u0161 nechce nic vykl\u00e1dat, nebo\u0165 se d\u00e1l mazl\u00ed s Absim, co\u017e na m\u011b p\u016fsob\u00ed, jako by se m\u011b sna\u017eil p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee mou ot\u00e1zku nesly\u0161el. Posl\u00e9ze se v\u0161ak nap\u0159\u00edm\u00ed a zad\u00edv\u00e1 se mi do o\u010d\u00ed. V ten sam\u00fd moment, kdy se st\u0159etneme pohledem, se c\u00edt\u00edm tak, jako bych sed\u011bl u l\u00e9ka\u0159e, kter\u00fd mi m\u00e1 v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch vte\u0159in\u00e1ch sd\u011blit, zda jsem nebo nejsem smrteln\u011b nemocn\u00fd.<\/p>\n

„Nic moc. Akor\u00e1t Beatrice mi o n\u011bm ned\u00e1vno jednu v\u011bc prozradila.“ Beatrice? Na tu si vzpom\u00edn\u00e1m, Bill jej\u00ed jm\u00e9no nejednou zm\u00ednil. Podle jeho vypr\u00e1v\u011bn\u00ed to byla super drbna, kter\u00e1 nem\u00e1 \u0161iroko daleko konkurenci a na ka\u017ed\u00e9ho v\u00ed n\u011bjakou tu pikantnost. Jestlipak br\u00e1\u0161ku napadlo, \u017ee jednou bude p\u0159edm\u011btem jej\u00edch klevet on s\u00e1m.<\/div>\n

„Co?“ Vyb\u00eddnu jej dotazem, kdy\u017e na k\u00fdvnut\u00ed nereagoval. Jsem zv\u011bdav, co o n\u011bm ta baba rozn\u00e1\u0161\u00ed.<\/div>\n
„\u0158ekl jsem ti p\u0159ed chvilkou.“<\/div>\n
„Promi\u0148, ale…“<\/div>\n
„\u017de ztratil ve\u0161ker\u00fd vkus. N\u011bjak moc na drby ned\u00e1m, ale tentokr\u00e1t mus\u00edm uznat, \u017ee m\u011bla pravdu. Bill vypadal, jako by na sebe navl\u00e9kl prvn\u00ed, co mu p\u0159i\u0161lo pod ruce.“<\/div>\n
„Mn\u011b se zd\u00e1lo, \u017ee byl oble\u010den\u00fd jako v\u017edycky.“ Nam\u00edtnu. Nech\u00e1pu, co na n\u011bm bylo tak divn\u00e9ho. Jeho od\u011bv, l\u00e9pe \u0159e\u010deno h\u00e1bit, byl klasika. Extravagantn\u00ed kousky, kter\u00e9 by si na sebe jen tak n\u011bkdo nevzal.<\/div>\n
„To tedy rozhodn\u011b nebyl.“ Zavrt\u00ed razantn\u011b hlavou. „V\u016fbec u toho nep\u0159em\u00fd\u0161lel. Bill, jeho\u017e jsem znal, m\u011bl vyt\u0159\u00edben\u00fd styl a byl inspirac\u00ed pro mnoho lid\u00ed. Ten, co ode\u0161el, m\u011bl do n\u011bj hodn\u011b<\/em> daleko.“ Z toho, co Pete \u0159\u00edk\u00e1 a jak se tv\u00e1\u0159\u00ed, usuzuji, \u017ee se v n\u00e1zoru, co se bratra t\u00fd\u010de, shodneme. N\u011bco<\/em> s n\u00edm nen\u00ed v po\u0159\u00e1dku. Nahlas sice nic ne\u0159eknu, ale v duchu se rozhodnu co nejd\u0159\u00edve s Billem promluvit, zjistit, co se tu d\u011bje a taky bych mu m\u011bl n\u011bco<\/em> vysv\u011btlit. Pokud ov\u0161em dostanu mo\u017enost…<\/p>\n

<\/div>\n

BILL<\/p>\n

Probud\u00ed m\u011b neuv\u011b\u0159iteln\u00e1 bolest hlavy. C\u00edt\u00edm, jak mi pulzuje ve sp\u00e1nc\u00edch, a m\u00e1m strach, \u017ee se mi ka\u017edou chv\u00edl\u00ed rozlet\u00ed lebka. Takov\u00e1 r\u00e1na za\u017e\u00edv\u00e1m posledn\u00ed t\u00fddny pravideln\u011b, av\u0161ak dne\u0161ek je v\u016fbec nejhor\u0161\u00ed. S hlasit\u00fdm zasku\u010den\u00edm op\u0159u \u010delo o kolena a zav\u0159u o\u010di v naivn\u00ed nad\u011bji, \u017ee se mi ulev\u00ed. Nic, sp\u00ed\u0161e mi p\u0159ijde, \u017ee jsou ta muka vte\u0159inu od vte\u0159iny v\u011bt\u0161\u00ed. Nakonec sebou tedy pl\u00e1cnu zp\u011bt na pol\u0161t\u00e1\u0159 a v my\u0161lenk\u00e1ch se vr\u00e1t\u00edm zp\u011bt k v\u010derej\u0161\u00edmu dni. P\u0159ipadalo mi to, jako bych se ocitl v n\u011bjak\u00e9m zl\u00e9m snu. A\u010dkoli \u017e\u00e1dn\u00e1 moje snov\u00e1 p\u0159edstava, ani ta nejabsurdn\u011bj\u0161\u00ed, se tomuhle nevyrovn\u00e1. Nechce se mi v\u011b\u0159it, \u017ee by se Tom nechal nap\u00e1lit a napad\u00e1 m\u011b jen jedin\u00e1 mo\u017enost, kter\u00e1 by jej zaslepila natolik, \u017ee by nebyl schopen vid\u011bt, co je Pete za\u010d. Pr\u00e1v\u011b ona byla t\u00edm, co zap\u0159\u00ed\u010dinilo tu spou\u0161\u0165 kolem m\u011b. Abych ze sebe dostal hn\u011bv p\u0159evl\u00e1daj\u00edc\u00ed nad ostatn\u00edmi emocemi, za\u010dal jsem h\u00e1zet v\u0161\u00edm, co se mi dostalo pod ruce. Nakonec jsem se zhroutil na postel a b\u011bhem m\u017eiku jsem o sob\u011b nev\u011bd\u011bl. Probudil jsem se a\u017e r\u00e1no, a to jen kv\u016fli t\u0159e\u0161t\u011bn\u00ed hlavy.<\/p>\n

Nat\u00e1hnu ruku, na no\u010dn\u00edm stolku na\u0161m\u00e1tr\u00e1m plato s pr\u00e1\u0161ky, a jeden z nich hned spolknu. Bolest sice \u00fapln\u011b neodezn\u00ed, ale o chv\u00edli pozd\u011bji jsem schopn\u00fd alespo\u0148 posadit se a vyl\u00e9zt z postele. Hledaj\u00edc oporu ve zdi, se p\u0159esunu do koupelny, kter\u00e1 po dlouh\u00fdch t\u00fddnech kone\u010dn\u011b z\u00edskala svou fin\u00e1ln\u00ed podobu. Mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee jsem z n\u00ed nad\u0161en\u00fd. Sice tu nez\u016fstal k\u00e1men na kameni, pl\u00e1ny jsem n\u011bkolikr\u00e1t zm\u011bnil a zaplatil za ni majlant, ale v\u00fdsledek je fantastick\u00fd. P\u016fvodn\u011b jsme se s Tomem shodli na tmav\u0161\u00edch barv\u00e1ch, nakonec jsem ale vybral sv\u011btlej\u0161\u00ed, a u\u017e tak velk\u00fd prostor jsem nechal je\u0161t\u011b o n\u011bco roz\u0161\u00ed\u0159it, tak\u017ee nyn\u00ed jsem majitelem obrovsk\u00e9 luxusn\u00ed koupelny, u n\u00ed\u017e se ani nemohu rozhodnout, co se mi l\u00edb\u00ed v\u00edce. Zda prostorn\u00fd sprchov\u00fd kout, velk\u00e1 vana \u010di mnou kompletn\u011b navrhnut\u00fd design.<\/div>\n

P\u0159estanu se kochat m\u00edstnost\u00ed a p\u0159esunu se k umyvadlu. Oto\u010d\u00edm kohoutkem, str\u010d\u00edm ruce pod proud chladn\u00e9 vody, sklon\u00edm se a n\u011bkolikr\u00e1t si opl\u00e1chnu obli\u010dej. Kdy\u017e se narovn\u00e1m a spat\u0159\u00edm sv\u016fj odraz v zrcadle, za\u0161kleb\u00edm se. Vypad\u00e1m \u0161\u00edlen\u011b, ale jsem p\u0159\u00edli\u0161 unaven\u00fd na to, abych se sebou n\u011bco d\u011blal. Stejn\u011b si zalezu do kancel\u00e1\u0159e, budu se p\u0159ehrabovat v pap\u00edrech a krom\u011b Marion m\u011b nikdo neuvid\u00ed. Slune\u010dn\u00ed br\u00fdle to zachr\u00e1n\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/div>\n
\n

Vlezte mi v\u0161ichni na z\u00e1da.“ Zahu\u010d\u00edm, le\u017e\u00edc b\u0159i\u0161e uprost\u0159ed kancel\u00e1\u0159e, kdy\u017e se mi na stole rozezn\u00ed telefon, a nat\u00e1hnu se po dal\u0161\u00edm ze \u0161tosu pap\u00edr\u016f, kter\u00e9 jsem si kolem sebe rozlo\u017eil. Do\u0161lou po\u0161tou jsem se u\u017e prolouskal, p\u0159i\u010dem\u017e mi u n\u011bkolika dopis\u016f vylet\u011bl tlak. Pr\u00e1v\u011b se v\u011bnuji tomu, co po mn\u011b ta nevd\u011b\u010dn\u00e1 banda, je\u017e se naz\u00fdv\u00e1 zam\u011bstnanci, chce. A\u017e na p\u00e1r v\u00fdjimek m\u011b obt\u011b\u017euj\u00ed naprost\u00fdmi prkotinami, kter\u00e9 by klidn\u011b mohli vy\u0159\u00eddit sami. Jako by mi to d\u011blali schv\u00e1ln\u011b! Ale jen do m\u011b, v\u0161ak j\u00e1 vydr\u017e\u00edm v\u0161echno. A\u0165 se pak nediv\u00ed, a\u017e mezi nimi ud\u011bl\u00e1m tu \u010distku, na kterou se chyst\u00e1m. Takov\u00e9 lidi tu nepot\u0159ebuji.<\/p>\n

„Co zase?“ Vyk\u0159iknu, jen co se ozve zaklep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e. Oto\u010d\u00edm hlavu a zamra\u010d\u00edm se na svoji asistentku, kter\u00e1 m\u011b od m\u00e9ho p\u0159\u00edchodu n\u011bkolikr\u00e1t vyru\u0161ila, p\u0159esto\u017ee jsem j\u00ed \u0159ekl, \u017ee si nep\u0159eji, aby za mnou chodila. Pokud ji ov\u0161em s\u00e1m nezavol\u00e1m. Marion za sebou zav\u0159e dve\u0159e, n\u011bkolika mal\u00fdmi kr\u016f\u010dky se ke mn\u011b p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed a boj\u00e1cn\u011b se na m\u011b zahled\u00ed.<\/div>\n

„Tak co se d\u011bje?“ Obo\u0159\u00edm se na ni a o h\u0159bet ruky si op\u0159u hlavu.<\/div>\n
„\u0158\u00edkala jsem, \u017ee si nep\u0159ejete b\u00fdt ru\u0161en, ale nedal se odb\u00fdt.“ Nejprve se rozhodne objasnit mi, \u017ee sama by si nedovolila vstoupit, ale \u017ee k tomu byla donucena. Teprve pak se ur\u00e1\u010d\u00ed sd\u011blit, kdo je \u010dlov\u011bkem, jen\u017e se mnou mus\u00ed st\u016fj co st\u016fj hovo\u0159it.<\/div>\n
„V pracovn\u00ed nebo osobn\u00ed z\u00e1le\u017eitosti?“ Zept\u00e1m se a vr\u00e1t\u00edm se zp\u011bt k pap\u00edru, kter\u00fd dr\u017e\u00edm v ruce.<\/div>\n
„To mi ne\u0159ekl. Pr\u00fd to pov\u00ed a\u017e v\u00e1m.“<\/div>\n
„Tak b\u011b\u017ete za n\u00edm, uva\u0159te mu k\u00e1vu a vy\u0159i\u010fte, \u017ee mus\u00ed po\u010dkat.“ Kr\u00e1tce se na ni usm\u011bji a uk\u00e1\u017eu na dve\u0159e, aby pochopila, \u017ee jsem s n\u00ed domluvil. Marion na m\u011b sice vyd\u011b\u0161en\u011b t\u0159e\u0161t\u00ed o\u010di, pak se v\u0161ak rozejde a zanech\u00e1 m\u011b o samot\u011b.<\/p>\n

TOM<\/div>\n

\n

„Posa\u010fte se, pros\u00edm.“ Vyzve m\u011b strojen\u011b Billova asistentka-agentka, kdy\u017e se vr\u00e1t\u00ed od sv\u00e9ho \u0161\u00e9fa. Oto\u010d\u00edm se do m\u00edst, kam sm\u011b\u0159ovala jej\u00ed dla\u0148, chvilku hled\u00edm na dv\u011b k\u0159es\u00edlka, pak se v\u0161ak pod\u00edv\u00e1m znovu na ni. „D\u00e1te si k\u00e1vu s ml\u00e9kem nebo bez?“ Opt\u00e1 se m\u011b nevrle a za\u010dne rovnat p\u0159edm\u011bty na pracovn\u00ed desce.<\/p><\/div>\n

„Nechci kafe, chci za bratrem.“ U\u0161kl\u00edbnu se a p\u0159esunu se k jej\u00edmu stolu.<\/div>\n
„Pan Kaulitz v\u00e1s vyzve, a\u017e budete moci vstoupit. Zat\u00edm se, pros\u00edm, posa\u010fte a po\u010dkejte, moment\u00e1ln\u011b je velice zanepr\u00e1zdn\u011bn.“ S ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm jej\u00edm slovem lapu v\u00edce po vzduchu. V\u00edm, \u017ee jsme se v l\u00e1sce nem\u011bli ani p\u0159edt\u00edm, ale tohle je u\u017e p\u0159\u00edli\u0161. B\u016fhv\u00ed, jestli mu v\u016fbec vy\u0159\u00eddila, co jsem j\u00ed \u0159ekl. Dobr\u00fdch p\u011btadvacet minut jsem se s n\u00ed dohadoval, aby za n\u00edm \u0161la. Sice se mi sna\u017eila namluvit, \u017ee m\u00e1 p\u0159\u00edsn\u00fd z\u00e1kaz jej vyru\u0161ovat, ale nakonec se neochotn\u011b zvedla a za \u0161\u00e9fem za\u0161la.<\/div>\n
„To Bill nech\u00e1v\u00e1 \u010dekat i svoje k\u00e1mo\u0161e? T\u0159eba d\u011bdou\u0161e Karla?“ Neunikne mi, \u017ee se zhluboka nadechne, kdy\u017e Lagerfelda otituluji d\u011bdou\u0161em. O\u010dividn\u011b se \u0159ad\u00ed mezi jeho obdivovatelky. Ur\u010dit\u011b by mi n\u011bco „hezk\u00e9ho“ \u0159ekla, ale zachov\u00e1 se profesion\u00e1ln\u011b.<\/div>\n
„Pan Lagerfeld svou n\u00e1v\u0161t\u011bvu panu Kaulitzi v\u017edy p\u0159edem ohl\u00e1s\u00ed. I kdyby to neud\u011blal, je to p\u0159edn\u00ed m\u00f3dn\u00ed n\u00e1vrh\u00e1\u0159 a tr\u00e1vit \u010das v jeho spole\u010dnosti je ct\u00ed ka\u017ed\u00e9mu \u010dlov\u011bku.“ Jin\u00fdmi slovy \u0159e\u010deno ‚Karl je N\u011bkdo, ty jsi nula, tak\u017ee si sedni na zadek, sklapni a \u0161oupej nohama.‘<\/em> Pokud \u010dekala, \u017ee p\u0159esn\u011b tohle ud\u011bl\u00e1m, p\u0159epo\u010d\u00edtala se. R\u00e1zn\u00fdm krokem vykro\u010d\u00edm ke dve\u0159\u00edm, za nimi\u017e se skr\u00fdv\u00e1 Bill, jen\u017e se mnou pr\u00e1v\u011b jedn\u00e1 jako s n\u011bjak\u00fdm p\u00f3vlem. I p\u0159es protest jeho asistentky stisknu kliku a vejdu do m\u00edstnosti, kde najdu bratra le\u017eet na zemi. Sice se kolem n\u011bj povaluj\u00ed stohy pap\u00edru, ale on vesele listuje n\u011bjak\u00fdm \u010dasopisem. Tak\u017ee tohle je to ‚velice zanepr\u00e1zdn\u011bn‘?! Zhluboka se nadechnu a chyst\u00e1m se mu p\u011bkn\u011b od plic \u0159\u00edct, co si o jeho chov\u00e1n\u00ed mysl\u00edm. Cosi<\/em> m\u011b v\u0161ak zaujme natolik, \u017ee z\u016fstanu strnule na m\u00edst\u011b a jen z\u00edr\u00e1m na v\u00fdjev p\u0159ed sebou.<\/p>\n

autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LadyKay Jakmile se ocitnu v p\u0159eds\u00edni, kam m\u011b p\u0159il\u00e1kaly vzru\u0161en\u00e9 hlasy, neubr\u00e1n\u00edm se pocitu, \u017ee jsem pr\u00e1v\u011b dostal obrovskou facku, ji\u017e jsem v\u016fbec ne\u010dekal. P\u0159esn\u011b takov\u00fd \u0161ok pro m\u011b p\u0159edstavuje pohled, jen\u017e se mi naskytl. Nezasko\u010dilo m\u011b to, koho jsem tam<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[342],"tags":[],"class_list":["post-7330","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-me-myself-and-romeo"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7330","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7330"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7330\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7330"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7330"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7330"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}