{"id":7337,"date":"2011-12-03T14:00:00","date_gmt":"2011-12-03T13:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7317"},"modified":"2011-12-03T14:00:00","modified_gmt":"2011-12-03T13:00:00","slug":"phantom-of-the-opera-25","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/12\/03\/phantom-of-the-opera-25\/","title":{"rendered":"Phantom of the Opera 25."},"content":{"rendered":"
autor: Helie<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\" <\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
Tom:<\/p>\n

<\/strong> Sed\u011bl jsem p\u0159ed zrcadlem v mask\u00e9rn\u011b a d\u00edval se na sv\u016fj ustaran\u00fd odraz. Tohle je poprv\u00e9, co budu st\u00e1t na jevi\u0161ti. Poprv\u00e9, co budu zp\u00edvat p\u0159ed lidmi. Poprv\u00e9… Tr\u00e9ma mi sv\u00edrala \u017ealudek, chv\u00edlemi jsem m\u011bl pocit, \u017ee se dus\u00edm. Op\u0159el jsem se lokty o toaletn\u00ed stolek a \u010delo slo\u017eil do dlan\u00ed. T\u011b\u017ece jsem d\u00fdchal a motala se mi hlava.<\/div>\n

„Bude to v po\u0159\u00e1dku, Tome. Kdy\u017e tomu bude\u0161 v\u011b\u0159it, nic se nepokaz\u00ed,“ \u0161pitla jemn\u011b Christine a polo\u017eila mi chl\u00e1choliv\u011b ruku na rameno. P\u0159ejel jsem prsty p\u0159es h\u0159bet jej\u00ed ruky.<\/div>\n
„K\u00e9\u017e by…“<\/div>\n
„V\u011b\u0159 tomu. Mus\u00edm se j\u00edt p\u0159ipravit, za chv\u00edli za\u010d\u00edn\u00e1me.“ Upravila mi dredy na z\u00e1dech, pohladila m\u011b po rameni a ode\u0161la.<\/p>\n

Operou se rozezn\u011blo posledn\u00ed zvon\u011bn\u00ed. Herci se nakupili pod\u00e9l jevi\u0161t\u011b, aby mohli sledovat v\u00fdkon sv\u00fdch spolupracovn\u00edk\u016f. Kr\u010dili jsme se kolem, aby v\u0161ichni vid\u011bli. Hra za\u010d\u00ednala kr\u00e1tk\u00fdm baletem.<\/p>\n

Bill:<\/p>\n

<\/strong> Opona se zat\u00e1hla. V\u0161ichni v hledi\u0161ti st\u00e1li a tleskali jako pominut\u00ed. Postupn\u011b se za\u010dali vytr\u00e1cet k baru a na z\u00e1chody. V tu dobu p\u0159i\u0161la m\u00e1 chv\u00edle. Vyb\u011bhl jsem z l\u00f3\u017ee \u010d\u00edslo p\u011bt a propl\u00e9tal se mezi lidmi. Nikoho jsem nezaj\u00edmal. P\u0159ipadal jsem si jako duch mezi davy lid\u00ed, kte\u0159\u00ed m\u011b okat\u011b ignorovali. \u0158e\u0161ili sv\u00e9 probl\u00e9my a osmn\u00e1ctilet\u00fd chlapec v \u010dernob\u00edl\u00e9m h\u00e1bitu je nezaj\u00edmal. Zastavil jsem v z\u00e1kulis\u00ed, v z\u00e1krut\u011b jedn\u00e9 temn\u011bj\u0161\u00ed chodbi\u010dky. \u010cekal jsem na klap\u00e1n\u00ed d\u00edv\u010d\u00edch bot nebo d\u00edv\u010d\u00ed hlas.<\/p>\n

A pak p\u0159i\u0161la. Chytil jsem ji za ruce a st\u00e1hl j\u00ed je na z\u00e1da. Dr\u017eel jsem je jednou rukou a druhou j\u00ed polo\u017eil p\u0159es pusu, aby nemohla k\u0159i\u010det. P\u0159ita\u017eenou k t\u011blu jsem ji t\u00e1hl k nejbli\u017e\u0161\u00edmu vchodu do podzemn\u00edch chodeb. S obt\u00ed\u017eemi jsem si dostal a\u017e ke kan\u00e1lu, k lo\u010fce, kter\u00e1 na n\u00e1s u\u017e \u010dekala. Hodil jsem ji na jej\u00ed palubu a s\u00e1m nastoupil. Popadl jsem ty\u010d na odr\u00e1\u017een\u00ed od dna kan\u00e1lu, a rychle odstrkoval lo\u010fku od b\u0159ehu. Christine ke mn\u011b up\u00edrala o\u010di zalit\u00e9 slzami.<\/div>\n

\n
\n

„Co se d\u011bje?“ \u0161pitla vystra\u0161en\u011b.<\/p><\/div>\n

„U\u017e d\u00e1l nebude\u0161 pokra\u010dovat v hran\u00ed. Je mi l\u00edto, \u017ee t\u011b tu mus\u00edm nechat, ale nem\u016f\u017eu dopustit, abys byla voln\u00e1. Cel\u00e9 bys to mohla pokazit,“ odpov\u011bd\u011bl jsem bez \u0161petky z\u00e1jmu.<\/div>\n
„Pro\u010d to v\u0161echno d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Na vysv\u011btlov\u00e1n\u00ed bude \u010dasu je\u0161t\u011b dost!“ ok\u0159ikl jsem ji a sklonil hlavu, kdy\u017e jsme zaplouvali do nej\u0161ir\u0161\u00ed a uzav\u0159en\u00e9 \u010d\u00e1sti tunel\u016f. I tady to Christine znala.<\/p>\n

P\u0159irazil jsem lo\u010fku ke b\u0159ehu a vyt\u00e1hl Christine na sou\u0161. Ruce jsem j\u00ed znovu chytil za z\u00e1dy a popadl prvn\u00ed prov\u00e1zek, kter\u00fd se povaloval n\u011bkde pobl\u00ed\u017e. Sv\u00e1zal jsem j\u00edm ruce k sob\u011b a str\u010dil j\u00ed do zad, tak\u017ee spadla na zem kousek od kamenn\u00e9 st\u011bny. Couvala p\u0159ede mnou se strachem v o\u010d\u00edch, dokud z\u00e1dy nenarazila do st\u011bny.<\/p>\n

„Te\u010f u\u017e stejn\u011b nikam neute\u010de\u0161. V\u00ed\u0161, Christine, to v\u0161echno byla jen hra. Vy jste byli pouh\u00e9 figurky, nic v\u00edc. Nechal bych t\u011b b\u00fdt, kdybys mi moji hru st\u00e1le nekazila,“ p\u0159id\u0159epl jsem vedle n\u00ed. „M\u011bla bys v\u011bd\u011bt, \u017ee od t\u00e9 doby, co se Opera \u0159\u00edd\u00ed podle m\u00e9 p\u00ed\u0161\u0165alky, jsem zamilovan\u00fd do Toma. Kv\u016fli n\u011bmu tahle hra za\u010dala…<\/div>\n

U\u017e d\u0159\u00edv jsi mu nebyla lhostejn\u00e1. Za\u010d\u00ednali jste si ps\u00e1t p\u0159es internet, bre\u010del kv\u016fli tob\u011b, kdy\u017e ses odm\u00edtla s n\u00edm sej\u00edt. A j\u00e1 to za\u017e\u00edval v\u0161echno s n\u00edm. Jsem jeho bratr, jeho dvoj\u010de. Proto jsem necht\u011bl, aby kdokoli z v\u00e1s znal moji tv\u00e1\u0159. Nejsme si podobn\u00ed, ale sta\u010dil by hrub\u00fd popis, a on by m\u011b poznal.<\/div>\n
Kdy\u017e u\u017e jsem to s\u00e1m se svoj\u00ed nikdy neop\u011btovanou l\u00e1skou nemohl vydr\u017eet, za\u010dal jsem ps\u00e1t texty. Srdceryvn\u00e9, smutn\u00e9, emocion\u00e1ln\u011b vypjat\u00e9. Jednou jsem n\u00e1hodou zabloudil do Opery. Um\u011bn\u00ed, kter\u00e9 herci vytv\u00e1\u0159eli na jevi\u0161ti, m\u011b naprosto uchv\u00e1tilo. Je\u0161t\u011b ten den jsem zkusil n\u011bco napsat. A vznikla m\u00e1 prvn\u00ed opera… Pak sta\u010dilo narazit na madam Giryovou, kter\u00e1 mi pomohla \u0161\u00ed\u0159it m\u00e9 d\u00edlo do srdce Opery.<\/p>\n

Jen\u017ee pak se sem dostal i m\u016fj bratr. Za\u010dal se zaj\u00edmat o tolik l\u00e1kavou postavu Fantoma, za\u010dal p\u0159\u00edli\u0161 \u010dmuchat kolem. B\u00e1snil o Fantomovi i doma a j\u00e1 to nemohl vydr\u017eet. Rozhodl jsem proto, \u017ee uleh\u010d\u00edm jeho p\u00e1tr\u00e1n\u00ed. Napsal jsem novou operu, nov\u00e9 pojet\u00ed Romea a Julie<\/em>. V\u011b\u0159 mi, Christine, kdybys s Tomem nic nem\u011bla, nebyla bys pro m\u011b p\u0159ek\u00e1\u017ekou. Ale te\u010f p\u0159ek\u00e1\u017e\u00ed\u0161…<\/div>\n

Mo\u017en\u00e1 tu zem\u0159e\u0161 hlady, kdo v\u00ed… O t\u011bchto chodb\u00e1ch v\u00edm jen j\u00e1 a madam Giryov\u00e1. A\u017e Tom zjist\u00ed, co Fantom skr\u00fdv\u00e1 za maskou, nebudu se moci d\u00e1l zdr\u017eovat s t\u00edm, abych t\u011b pustil. Zajist\u00e9 sis v\u0161imla t\u011bch \u00fa\u017easn\u00fdch ozbrojen\u00fdch jednotek, kter\u00e9 dne\u0161n\u00ed p\u0159edstaven\u00ed sleduj\u00ed spolu s oby\u010dejn\u00fdmi div\u00e1ky. \u010cekaj\u00ed na m\u011b… Nem\u016f\u017eu se zdr\u017eovat.“<\/p>\n

„Ned\u011blej to,“ zavzlykala Christine. „Pros\u00edm t\u011b, ned\u011blej to!“<\/div>\n

„Zmlkni!“ zavr\u010del jsem a vrazil j\u00ed facku. Na tv\u00e1\u0159i j\u00ed z\u016fstal rud\u00fd flek. „Tohle je trag\u00e9die, Christine. M\u011bla bys ten pojem zn\u00e1t…“<\/div>\n
„Proboha, pros\u00edm t\u011b, nenech\u00e1vej m\u011b tu!“ zak\u0159i\u010dela Christine, ale to u\u017e jsem se vzdaloval zp\u00e1tky k lo\u010fce. „Pros\u00edm ne!“<\/p>\n

Chodbami se neslo jej\u00ed vzlyk\u00e1n\u00ed a popoh\u00e1n\u011blo m\u00e9 z\u00e1b\u011bry ty\u010d\u00ed. U v\u00fdchodu nejbli\u017e\u0161\u00edho k jevi\u0161ti jsem m\u011bl nachystan\u00e9 \u0161aty. Ty stejn\u00e9, ve kter\u00fdch jsem byl i na karnevalu. Rychle jsem se p\u0159evl\u00e9kl, nep\u0159\u00edjemnou modrou masku nasadil na obli\u010dej a oble\u010den\u00ed Fantoma popadl do ruky. Vy\u0161el jsem na chodbu a opatrn\u011b se rozhl\u00e9dl. Nikde nikdo. Nad hlavou mi za\u0159in\u010del zvon. Nem\u011bl jsem nejmen\u0161\u00ed pon\u011bt\u00ed, po kolik\u00e1t\u00e9 u\u017e zvon\u00ed, ale nejsp\u00ed\u0161 bych se m\u011bl st\u00e1hnout k jevi\u0161ti.<\/p>\n

Kolem jevi\u0161t\u011b st\u00e1li ostatn\u00ed \u00fa\u010dinkuj\u00edc\u00ed. Pohledem jsem vyhledal madam Giryovou a jej\u00ed dceru. Rychle jsem k nim p\u0159isp\u011bchal a polo\u017eil ruku madam Giryov\u00e9 na rameno. Oto\u010dila se ke mn\u011b a zmaten\u011b mi pohl\u00e9dla do o\u010d\u00ed.<\/div>\n

„Co tu d\u011bl\u00e1\u0161, Bille? M\u016f\u017eou t\u011b chytit!“ sykla. Vrazil jsem j\u00ed sv\u00e9 v\u011bci do rukou.<\/div>\n
„Christine se zbytku opery nez\u00fa\u010dastn\u00ed. Mus\u00edm ji dot\u00e1hnout do konce m\u00edsto n\u00ed. Pohl\u00eddejte mi to pros\u00edm, budu to je\u0161t\u011b pot\u0159ebovat.“<\/p>\n

„Julie na sc\u00e9nu!“ sykl n\u011bkdo ze z\u00e1kulis\u00ed a j\u00e1 sebev\u011bdom\u011b p\u0159epochodoval ke kulis\u00e1m. Vy\u0161plhal jsem se po \u017eeb\u0159\u00edku vzh\u016fru. Vy\u0161el jsem na d\u0159ev\u011bn\u00fd balkon – hlavn\u00ed rekvizitu. V\u0161ichni v obecenstvu nedo\u010dkav\u011b vzhl\u00ed\u017eeli ke mn\u011b. I Tom, kter\u00fd st\u00e1l v dobov\u00e9m oble\u010den\u00ed na kraji podia se d\u00edval na m\u011b. Kolem nohou se mu propl\u00e9taly chom\u00e1\u010dky um\u011ble vytvo\u0159en\u00e9 mlhy. Za\u010dal jsem ti\u0161e zp\u00edvat Christinin part. Nesna\u017eil jsem se jakkoli m\u011bnit hlas. Zp\u00edval jsem tak, jak je mi to pohodln\u00e9.<\/p>\n

Naskytla se mi mo\u017enost vid\u011bt stovky p\u0159ekvapen\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00ed. Nad v\u0161emi v\u0161ak p\u0159eva\u017eovala jedin\u00e1 – tv\u00e1\u0159 m\u00e9ho bratra…<\/p>\n

autor: Helie<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Helie Tom: Sed\u011bl jsem p\u0159ed zrcadlem v mask\u00e9rn\u011b a d\u00edval se na sv\u016fj ustaran\u00fd odraz. Tohle je poprv\u00e9, co budu st\u00e1t na jevi\u0161ti. Poprv\u00e9, co budu zp\u00edvat p\u0159ed lidmi. Poprv\u00e9… Tr\u00e9ma mi sv\u00edrala \u017ealudek, chv\u00edlemi jsem m\u011bl pocit, \u017ee se dus\u00edm.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[458],"tags":[],"class_list":["post-7337","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-phantom-of-the-opera"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7337","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7337"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7337\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7337"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7337"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7337"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}