{"id":7343,"date":"2011-12-01T18:00:00","date_gmt":"2011-12-01T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7323"},"modified":"2011-12-01T18:00:00","modified_gmt":"2011-12-01T17:00:00","slug":"doppelleben-35","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/12\/01\/doppelleben-35\/","title":{"rendered":"Doppelleben 35."},"content":{"rendered":"
autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"Strnule jsem vystoupil z auta, z\u00edraj\u00edc na n\u00e1\u0161 d\u016fm. Byla kolem n\u011bj nata\u017een\u00e1 policejn\u00ed p\u00e1ska na znamen\u00ed toho, \u017ee se p\u0159\u00edpad vzplanut\u00ed st\u00e1le vy\u0161et\u0159uje. Zhluboka jsem se nadechl a opatrn\u011b ji podlezl, abych se dostal dovnit\u0159. V\u0161echny d\u016fkazy byly odebr\u00e1ny, jak n\u00e1m bylo \u0159e\u010deno, a tak jsem se neb\u00e1l, \u017ee bych n\u011bco mohl po\u0161kodit.<\/div>\n
Zlehka jsem na\u0161lapoval po oho\u0159el\u00fdch trosk\u00e1ch, pomalu jsem se loudal chodbami, sm\u011b\u0159uj\u00edc k na\u0161emu pokoji. Dnes r\u00e1no jsem se vzbudil s nal\u00e9havou pot\u0159ebou sem j\u00edt a necht\u011bl jsem odporovat, p\u0159i\u010dem\u017e Tomovi sta\u010dilo vysv\u011btlen\u00ed, \u017ee bych cht\u011bl b\u00fdt chvilku s\u00e1m. M\u016f\u017eu b\u00fdt jen vd\u011b\u010dn\u00fd, \u017ee pochopil, \u017ee v\u00e1\u017en\u011b pot\u0159ebuju b\u00fdt s\u00e1m.<\/p>\n

Z \u00fast se mi vydral p\u0159idu\u0161en\u00fd vzlyk s absenc\u00ed slz, kdy\u017e jsem kone\u010dn\u011b vstoupil do tajn\u00e9ho pokoje. Matn\u011b jsem rozeznal m\u00edsto, kde le\u017eely v\u0161echny na\u0161e hra\u010dky<\/em>, ne\u017e to sho\u0159elo. Na zdech u\u017e nevisely mnou kreslen\u00e9 obrazy, stejn\u011b jako zrcadlo le\u017eelo rozbit\u00e9 na zemi.<\/div>\n

Op\u0159el jsem se o r\u00e1m okna a ml\u010dky pozoroval tu spou\u0161\u0165. Bylo velmi t\u011b\u017ek\u00e9 p\u0159iznat si, \u017ee u\u017e nikdy v t\u00e9hle posteli nebudu us\u00ednat s Tomem po boku, zat\u00edmco Andreas bude ve vedlej\u0161\u00edm pokoji. Bylo t\u011b\u017ek\u00e9 p\u0159iznat si, \u017ee nic nebude tak, jak b\u00fdvalo.<\/div>\n
Odlepil jsem se od okna a prstem p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po zuhelnat\u011bl\u00fdch zdech, kter\u00e9 toho sly\u0161ely tolik, \u017ee to t\u00e9m\u011b\u0159 nebylo mo\u017en\u00e9. Slzy, sm\u00edch, h\u00e1dky, rozchody i v\u00e1\u0161niv\u00fd sex. V\u0161echno, co n\u011bjak ovlivnilo n\u00e1\u0161 \u017eivot, se odehr\u00e1valo tady.<\/div>\n
„D\u00edky za v\u0161echno,“ za\u0161eptal jsem spolu s \u00fasm\u011bvem a roze\u0161el se k autu, sm\u00ed\u0159en s t\u00edm, \u017ee jedna etapa definitivn\u011b skon\u010dila.<\/p>\n

***<\/p>\n

N\u011b\u017en\u011b jsem se usm\u00edval na Toma rozvalen\u00e9ho ve van\u011b, se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima spokojen\u011b relaxuj\u00edc\u00edho.<\/div>\n

„Ahoj, Tomi,“ p\u0159iklekl jsem k n\u011bmu a vtiskl mu polibek na sp\u00e1nek.<\/div>\n
„U\u017e jsi doma?“ pohladil m\u011b po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
S kr\u00e1tk\u00fdm k\u00fdvnut\u00edm jsem se op\u0159el do jeho dlan\u011b. „Byl jsem doma<\/em>.“<\/div>\n
„Je to tam nebezpe\u010dn\u00e9, Billy. M\u016f\u017ee se to kdykoli zbortit.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, jen\u2026 Pot\u0159eboval jsem se rozlou\u010dit, ud\u011blat za t\u00edm v\u0161\u00edm tlustou \u010d\u00e1ru,“ pousm\u00e1l jsem se. B\u011bhem n\u011bkolika vte\u0159in jsem se bleskov\u011b svl\u00e9kl a vlezl si k Tomovi do st\u00e1le hork\u00e9 vody. Ochotn\u011b m\u011b p\u0159ijal do sv\u00e9 n\u00e1ru\u010de, do kter\u00e9 jsem p\u0159esn\u011b zapadal, na milimetr.<\/div>\n
„A povedlo se ti to?“<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Asi ano. Nev\u00edm. P\u0159ijde mi, jako bych tam toho hrozn\u011b moc nechal, jako kdybych si nic neodnesl s sebou. Myslel jsem si, \u017ee to bude jin\u00e9,“ up\u0159\u00edmn\u011b jsem zamumlal.<\/div>\n
„Cos \u010dekal?“ jemn\u011b m\u011b objal kolem pasu.<\/div>\n
„Doufal jsem, \u017ee m\u011b to n\u011bjak oprost\u00ed od v\u0161eho zl\u00e9ho, co se tam kdy stalo, ale nic takov\u00e9ho se nestalo, tak jsem jen pod\u011bkoval za to, co mi ten d\u016fm dal.“<\/div>\n
„Co?“<\/div>\n
„Tebe, ty hlup\u00e1\u010dku. Mysl\u00edm, \u017ee neb\u00fdt toho domu, nikdy bychom te\u010f nebyli spolu. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee o tom te\u010f mluv\u00edm hodn\u011b \u010dasto, ale to, jak jsi v\u010dera mluvil o tom konci, tak m\u011b to hrozn\u011b vyd\u011bsilo. Musel jsem si p\u0159ipustit, \u017ee st\u00e1le existuje ot\u00e1zka smrti, \u017ee nebudeme \u017e\u00edt v\u011b\u010dn\u011b, a \u017ee to m\u016f\u017ee p\u0159ij\u00edt kdykoli. Ob\u010das mi nedoch\u00e1z\u00ed na\u0161e smrtelnost.“<\/div>\n
„To proto, \u017ee ty bude\u0161 nesmrteln\u00fd, Bille. Ty bude\u0161 \u017e\u00edt v\u011b\u010dn\u011b.“<\/div>\n
„Pouze, pokud bude\u0161 po m\u00e9m boku. Jinak to nejsem j\u00e1,“ s tich\u00fdm \u0161epotem jsem s n\u00edm spojil rty v dlouh\u00e9m polibku.<\/p>\n

„V\u00ed\u0161 moc dob\u0159e, \u017ee t\u011b nikdy neopust\u00edm,“ zamumlal, nijak se nevzdaluj\u00edc od m\u00fdch rt\u016f. Spokojen\u011b jsem p\u0159ik\u00fdvnul a pevn\u011b obto\u010dil ruce kolem jeho pasu. S hlavou polo\u017eenou na jeho hrudn\u00edku jsem om\u00e1men\u011b poslouchal, jak mu tlu\u010de srdce, n\u00e1soben\u00e9 vodou. Tom se prob\u00edral m\u00fdmi vlasy, kter\u00e9 kone\u010dn\u011b za\u010daly pomalu dor\u016fstat, a ne\u0161et\u0159il n\u011b\u017en\u00fdmi pohledy.<\/div>\n

„Tomi?“<\/div>\n
„Copak?“
„Pro\u010d jsme se nedali dohromady mnohem d\u0159\u00edve? V\u0161echno mohlo b\u00fdt \u00fapln\u011b jinak, t\u0159eba bychom nevyho\u0159eli\u2026“<\/div>\n
„Proto\u017ee bychom t\u0159eba mohli uho\u0159et, to t\u011b nenapadlo? Nikdy se nic ned\u011bje bezd\u016fvodn\u011b, to jsi mi v\u0161t\u011bpoval do hlavy cel\u00fd \u017eivot. \u017de v\u0161echno m\u00e1 sv\u016fj d\u016fvod, \u017ee n\u00e1s to dovede n\u011bkam, kam m\u00e1me p\u0159ij\u00edt. \u0158\u00edkal jsi, \u017ee kdy\u017e osud bude cht\u00edt, abys byl zamilovan\u00fd, p\u0159ivede ti l\u00e1sku na tenk\u00e9m prov\u00e1zku, pamatuje\u0161? Poslouchal jsem t\u011b tak dlouho, a\u017e jsem tomu s\u00e1m za\u010dal v\u011b\u0159it, a te\u010f u\u017e v\u00edm, \u017ee co se m\u00e1 st\u00e1t, stane se, bez ohledu na to, zda chceme, nebo ne. Je pot\u0159eba to br\u00e1t tak, jak to je, nehledat za t\u00edm nic hlub\u0161\u00edho, proto\u017ee to vyplyne ze situace samo.“<\/div>\n
„Kdys takhle dosp\u011bl, Tomi?“ p\u0159ekvapen\u011b jsem k n\u011bmu vzhl\u00e9dnul.<\/div>\n
„Kdy\u017e jsem t\u011b poprv\u00e9 vid\u011bl \u0161\u0165astn\u011b zamilovan\u00e9ho. U\u017e jsi nebyl m\u016fj mal\u00fd br\u00e1\u0161ka Billy, ale byl jsi Bill, tak dosp\u011bl\u00fd a \u0161\u0165astn\u00fd, a j\u00e1 byl tak<\/em> pozadu.“<\/div>\n
„To si nemysl\u00edm. V\u017edycky jsi byl velmi dosp\u011bl\u00fd, jen\u2026“<\/div>\n
„Ne tolik, jako ty,“ s \u00fasm\u011bvem mi sko\u010dil do \u0159e\u010di. „V\u0161echnu inteligenci jsem \u010derpal od tebe, ale pot\u0159eboval jsem dosp\u011bt a pochopit prav\u00fd v\u00fdznam t\u011bch slov.“<\/div>\n
„Aha,“ ch\u00e1pav\u011b jsem p\u0159ik\u00fdvnul. „Jen je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee te\u010f jsi to ty, kdo rozd\u00e1v\u00e1 moudra a j\u00e1 ten, kdo je p\u0159ij\u00edm\u00e1. Ale l\u00edb\u00ed se mi to. A hodn\u011b.“<\/div>\n
„No, to jsem r\u00e1d,“ usm\u00e1l se a pol\u00edbil m\u011b na \u010delo. „Poj\u010fme z vody, za\u010d\u00edn\u00e1 chladnout a nechci, abys nastydnul.“<\/p>\n

Pomalu jsem se vy\u0161kr\u00e1bal a opatrn\u011b na\u0161lapoval na studenou, kachli\u010dkami posetou, zem, dokud jsem nedo\u0161el na chlupat\u00fd kobere\u010dek, kter\u00fd m\u011b p\u0159\u00edmo prosil, abych si na n\u011bj stoupnul. Tom u\u017e si to ke mn\u011b \u0161tr\u00e1doval s obrovskou osu\u0161kou, do kter\u00e9 m\u011b zabalil, na\u010de\u017e se rychle obl\u00e9kl a vklouzl do boxerek.<\/div>\n

„Ty z toho ru\u010dn\u00edku nechce\u0161?“ p\u0159ekvapen\u011b zabru\u010del. Pot\u00e9, co jsem zarputile zavrt\u011bl hlavou, se hlasit\u011b rozesm\u00e1l a j\u00e1 se nafouknul. Co je tu kruci k sm\u00edchu? „Ne, ne, promi\u0148,“ okam\u017eit\u011b zv\u00e1\u017en\u011bl, kdy\u017e si v\u0161iml m\u00e9ho v\u00fdrazu. „No, m\u016f\u017ee\u0161 si p\u016fj\u010dit m\u016fj \u017eupan.“<\/div>\n
„Ten ply\u0161\u00e1kov\u00fd?“ nad\u0161en\u011b jsem vyp\u00edskl.<\/div>\n
„Ano, ten ply\u0161\u00e1kov\u00fd,“ se sm\u00edchem mi ho podal. Vesele jsem shodil ru\u010dn\u00edk na zem a nasoukal se do h\u0159ejiv\u00e9ho \u017elut\u00e9ho \u017eupanu, kter\u00fd si Tom demonstrativn\u011b po\u0159\u00eddil pot\u00e9, co jsem doma p\u0159edvedl sv\u016fj ultra kr\u00e1tk\u00fd sat\u00e9nov\u00fd \u017eup\u00e1nek, je\u017e je sp\u00ed\u0161 pro par\u00e1du ne\u017e zah\u0159\u00e1t\u00ed. „Lep\u0161\u00ed?“<\/div>\n
„Jo.“<\/p>\n

„Fajn, tak co kdybych ud\u011blal n\u011bco k j\u00eddlu, a pak bychom si pustili n\u011bjak\u00fd film?“ kr\u00e1tce m\u011b pol\u00edbil na ucho.<\/div>\n

„A co bude\u0161 va\u0159it?“<\/div>\n
„Vzhledem k tomu, \u017ee jsem n\u011bco jako ten zrzavej t\u00fdpek z Ratatouille, m\u00e1m v pl\u00e1nu topinky se sko\u0159ic\u00ed a m\u00e1slem,“ se sm\u00edchem m\u011b pomalu vedl do ob\u00fdv\u00e1ku. „Ale m\u016f\u017eu ti k tomu uva\u0159it b\u00edlou k\u00e1vu nebo kakao!“ nadmul se p\u00fdchou.<\/div>\n
„Tu b\u00edlou k\u00e1vu beru,“ objal jsem ho kolem krku. „Nechce\u0161 n\u011bjak pomoct?“
„To, \u017ee nejsem \u0161\u00e9fkucha\u0159, neznamen\u00e1, \u017ee jsem \u00fapln\u00fd poleno, Bille,“ znovu se hlasit\u011b rozesm\u00e1l a vtiskl mi letm\u00fd polibek na rty. „M\u00e1\u0161 je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00e9 speci\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 by moje ruce zvl\u00e1dly splnit?“<\/div>\n
„Z\u00edtra chci Tvou om\u00e1\u010dku, dlouho jsme j\u00ed nem\u011bli a j\u00e1 m\u00e1m na n\u00ed chu\u0165,“ usm\u00e1l jsem se.<\/div>\n
„Tv\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed je mi rozkazem,“ zasalutoval.<\/p>\n

Se sm\u00edchem jsem od n\u011bj poodstoupil a s lehk\u00fdm pl\u00e1cnut\u00edm po zadku ho poposunul sm\u011brem ke kuchyni, kde u\u017e na n\u011bj vesele m\u00e1valy ve\u0161ker\u00e9 ingredience k na\u0161emu budouc\u00edmu ob\u011bdu. Nech\u00e1pav\u011b zakroutil hlavou, ale s \u00fasm\u011bvem se vydal za plotnu, zat\u00edmco j\u00e1 se jal vyb\u00edrat n\u011bjak\u00fd alespo\u0148 trochu poutav\u00fd film. Jeliko\u017e v televizn\u00edm programu to z\u00e1bavou zrovna moc neopl\u00fdvalo, musel jsem zabrousit do na\u0161eho soukrom\u00e9ho arch\u00edvu film\u016f, kter\u00fd se skr\u00fdval pod televiz\u00ed.<\/div>\n

V tureck\u00e9m sedu jsem se prob\u00edral filmy nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch \u017e\u00e1nr\u016f ve snaze naj\u00edt n\u011bjak\u00fd, na kter\u00fd by se dalo d\u00edvat, proto\u017ee jsme si s Tomem na\u0161e spole\u010dn\u00e9 chv\u00edle cht\u011bli u\u017e\u00edt i jinak ne\u017e sexem a rozj\u00edm\u00e1n\u00edm nad na\u0161\u00ed minulost\u00ed a budoucnost\u00ed.<\/div>\n
„Vybral jsi n\u011bco?“ vesele na m\u011b k\u0159iknul.<\/div>\n
„Zat\u00edm ne, ale mohli bychom se t\u0159eba pod\u00edvat na M\u00e9\u010fu B\u00e9\u010fu? M\u00e1me ho tu u\u017e hodn\u011b dlouho a st\u00e1le jsme nem\u011bli \u010das pod\u00edvat se na to,“ oto\u010dil jsem se k n\u011bmu a \u0161\u0165astn\u011b zaznamenal, \u017ee u\u017e nese n\u00e1\u0161 ob\u011bd.<\/p>\n

autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. Strnule jsem vystoupil z auta, z\u00edraj\u00edc na n\u00e1\u0161 d\u016fm. Byla kolem n\u011bj nata\u017een\u00e1 policejn\u00ed p\u00e1ska na znamen\u00ed toho, \u017ee se p\u0159\u00edpad vzplanut\u00ed st\u00e1le vy\u0161et\u0159uje. Zhluboka jsem se nadechl a opatrn\u011b ji podlezl, abych se dostal dovnit\u0159. V\u0161echny d\u016fkazy byly<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[441],"tags":[],"class_list":["post-7343","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-doppelleben"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7343","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7343"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7343\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7343"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7343"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7343"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}