{"id":7345,"date":"2011-12-01T15:00:00","date_gmt":"2011-12-01T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7325"},"modified":"2011-12-01T15:00:00","modified_gmt":"2011-12-01T14:00:00","slug":"understanding","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/12\/01\/understanding\/","title":{"rendered":"Understanding"},"content":{"rendered":"
autor: Lauinka<\/p>\n

<\/strong> Uv\u011bdomili jste si n\u011bkdy, jak rychle m\u016f\u017eete ztratit v\u011bci a lidi, na kter\u00fdch v\u00e1m ze v\u0161eho nejv\u00edce z\u00e1le\u017e\u00ed? Jak je to snadn\u00e9? \u010clov\u011bk by \u0159ekl, \u017ee a\u017e neskute\u010dn\u00e9, mo\u017en\u00e1 mimo realitu, ale realita je pr\u00e1v\u011b jednou z t\u011bch v\u011bc\u00ed, d\u00edky kter\u00e9 si ten p\u00e1d vlastn\u011b uv\u011bdom\u00edte. M\u016f\u017eete na ni nad\u00e1vat, vid\u011bt ji jako nejv\u011bt\u0161\u00ed svini lidstva, ale st\u00e1le s n\u00ed mus\u00edte po\u010d\u00edtat. Bohu\u017eel nebo snad bohud\u00edk, t\u011b\u017eko \u0159\u00edct. \u010clov\u011bk je stra\u0161n\u011b p\u0159el\u00e9tav\u00fd tvor, v\u011b\u010dn\u011b nespokojen\u00fd. Poka\u017ed\u00e9 si najdeme n\u011bco, s \u010d\u00edm budeme nespokojeni. A realita je jednou z t\u011bch v\u011bc\u00ed. Nikdy jsem si nic z toho moc neuv\u011bdomoval, nebyl taky d\u016fvod, pro\u010d se tr\u00e1pit n\u011bjak\u00fdmi banalitami. Ale zji\u0161\u0165uji, \u017ee kdybych byl v\u00edce v\u0161\u00edmav\u00fd\u2026 tak co? Vlastn\u011b nev\u00edm.<\/p>\n

Mysl\u00edm, \u017ee o tomhle v\u00edm, v\u00edce ne\u017e si mysl\u00edte. Zkusil jsem na vlastn\u00ed k\u016f\u017ei, jak moc je \u017eivot vrtkav\u00fd a podl\u00fd. Za v\u0161echno se plat\u00ed, jen z\u00e1le\u017e\u00ed \u010d\u00edm, a mysl\u00edm, \u017ee pen\u00edze jsou to nejm\u00ed\u0148 cenn\u00e9. Pro n\u011bkoho mo\u017en\u00e1 ne. Pro n\u011bkoho jsou pen\u00edze v\u00edce ne\u017e \u017eivot, ale pro m\u011b rozhodn\u011b ne. Pen\u011bz m\u00e1m mraky, mohl bych se s nimi koupat, d\u011blat cokoliv, ale nemysl\u00edm, \u017ee mi to k n\u011b\u010demu je. Te\u010f u\u017e rozhodn\u011b ne. Mo\u017en\u00e1 p\u0159ed t\u00edm m\u011bly smysl, m\u011bly i hodnotu, ale te\u010fka jsou pro m\u011b naprosto n\u011b\u010d\u00edm ciz\u00edm. Jen kusy pap\u00edr\u016f nebo kov\u016f, nic v\u00edc. Proto\u017ee v t\u011bch nejhor\u0161\u00edch p\u0159\u00edpadech se plat\u00ed \u017eivotem. Kdybych mohl, zaplatil bych klidn\u011b sv\u00fdm, ale mo\u017en\u00e1, \u017ee osud cht\u011bl, abych trp\u011bl za h\u0159\u00edchy v\u00edce ne\u017e jen svoj\u00ed smrt\u00ed. Vlastn\u011b je n\u011bkdy smrt jako \u00fat\u011bk, jako vysvobozen\u00ed nebo jako rozh\u0159e\u0161en\u00ed, a to mi rozhodn\u011b n\u011bkdo dop\u0159\u00e1t necht\u011bl. Nikdy jsem nebyl svat\u00fd, p\u0159izn\u00e1v\u00e1m, \u017ee jsem ud\u011blal mnoho chyb, ale nemysl\u00edm, \u017ee jsem si zaslou\u017eil tohle. Vzali mi bratra, nev\u00edm, kdo p\u0159esn\u011b, realita? \u010e\u00e1bel nebo B\u016fh? Je mi jedno kdo, jen v\u00edm, \u017ee u\u017e tu nen\u00ed. Ano lid\u00e9 p\u0159ich\u00e1zej\u00ed a odch\u00e1zej\u00ed. Narod\u00ed se, um\u0159ou. Tohle v\u0161echno je p\u0159irozen\u00fd kolob\u011bh \u017eivota a nikdo z n\u00e1s s t\u00edm nic neud\u011bl\u00e1. Bylo mi jasn\u00e9, \u017ee jednou um\u0159\u00edt mus\u00ed, ale nikdy jsem o tomhle nep\u0159em\u00fd\u0161lel, taky pro\u010d, kdy\u017e n\u00e1m ned\u00e1vno bylo pouh\u00fdch 22? Vlastn\u011b tomu nem\u016f\u017eu ani uv\u011b\u0159it. Nikdo nem\u016f\u017ee.<\/p>\n

V\u0161ichni, kdo m\u011b alespo\u0148 trochu znali, moc dob\u0159e v\u011bd\u011bli, \u017ee Bill je pro m\u011b nejcitliv\u011bj\u0161\u00ed m\u00edste\u010dko. Byli jsme dvoj\u010data, byl druh\u00e1 p\u016flka m\u011b. Byl v\u00edce ne\u017e bratrem, byl v\u00edce ne\u017e sv\u011btem. Pro m\u011b byl v\u0161echno. Nikdy se nestalo, \u017ee bychom nebyli spolu. Nepustil bych ho nikam samotn\u00e9ho, nikdy. Nav\u00edc, m\u011bli jsme \u00fasp\u011b\u0161nou kapelu, kter\u00e1 se po jeho smrti rozpadla. Nedok\u00e1\u017eu si p\u0159edstavit, \u017ee by Billa mohl n\u011bkdo nahradit. Mo\u017en\u00e1 ano, ale pro m\u011b nikdo dobr\u00fd neexistoval a necht\u011bl jsem to ani zkou\u0161et. Pro m\u011b skon\u010dil cel\u00fd sv\u011bt, v\u0161echno bylo nen\u00e1vratn\u011b pry\u010d. Kluci m\u011b samoz\u0159ejm\u011b pochopili, i oni byli z jeho smrti dost mimo. Kdo by nebyl? V\u00edte, kdo znal Billa, moc dob\u0159e v\u00e1m m\u016f\u017ee potvrdit, jak moc energick\u00fd byl. N\u011bkdy a\u017e p\u0159\u00edli\u0161, ale to byl prost\u011b on a pat\u0159ilo to k n\u011bmu. Trochu egoistick\u00fd, trochu bl\u00e1zniv\u00fd, trochu v\u00fdbu\u0161n\u00fd. V\u0161echno dohromady. N\u011bkdy byl docela probl\u00e9m, aby d\u016fm z\u016fstal st\u00e1t, kdy\u017e byl na\u0161tvan\u00fd, ale stejn\u011b bych na n\u011bj nikdy nedal dopustit. A po jednom turn\u00e9 u\u017e v\u016fbec ne.<\/div>\n

\n
\n

\u0158\u00edk\u00e1 se, \u017ee l\u00e1ska je ten nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed cit ze v\u0161ech cit\u016f na sv\u011bt\u011b. \u017de l\u00e1ska nen\u00ed \u0161patn\u00e1. A j\u00e1 si to mysl\u00edm taky, ale v\u00edm, \u017ee n\u011bkte\u0159\u00ed by si to nemysleli, kdyby se dozv\u011bd\u011bli, \u017ee chov\u00e1m k Billovi jin\u00e9 ne\u017e bratrsk\u00e9 city. Popravd\u011b, j\u00e1 s\u00e1m jsem s t\u00edmhle m\u011bl docela probl\u00e9m. Nikdy se mi nel\u00edbil \u017e\u00e1dn\u00fd kluk, nato\u017e, abych si p\u0159edstavoval n\u011bjak\u00e9 praktiky s klukem, sp\u00ed\u0161e naopak, docela se mi to p\u0159\u00ed\u010d\u00ed. Ale s Billem to bylo najednou v\u0161echno jin\u00e9. Jen nikdy jsem nena\u0161el vhodnou mo\u017enost mu o tom \u0159\u00edct. Sp\u00ed\u0161e jsem nev\u011bd\u011bl jak. Nejsem moc dobr\u00fd mluv\u010d\u00ed, co se t\u00fdk\u00e1 omluv a dal\u0161\u00edch jin\u00fdch pocit\u016f, a v\u00edm, \u017ee tohle bych cel\u00e9 zvoral. Nav\u00edc, b\u00e1l jsem se. Ale to je p\u0159irozen\u00e9, kdo by se neb\u00e1l? A te\u010f lituju toho, \u017ee jsem to neud\u011blal. Lituju tak moc. Nikdy jsem nena\u0161el odvahu mu to \u0159\u00edct a te\u010f u\u017e nikdy nedostanu tu \u0161anci. Jestli je to dob\u0159e anebo \u0161patn\u011b, s\u00e1m nev\u00edm. Jen v\u00edm, \u017ee zhasla i m\u00e1 posledn\u00ed nad\u011bje b\u00fdt s n\u00edm nav\u017edy.<\/p>\n

Jist\u011b v\u00edte, kolik je na sv\u011bt\u011b nemoc\u00ed a nev\u00edm \u010deho v\u0161eho. V podstat\u011b se ka\u017ed\u00fd den vystavujeme riziku, \u017ee se n\u011bjak nakaz\u00edme. Je te\u010f jedno, \u010d\u00edm p\u0159esn\u011b. Sta\u010d\u00ed jenom pitom\u00e1 ch\u0159ipka a u\u017e jsme kolikr\u00e1t na um\u0159en\u00ed. To pak m\u016f\u017eeme prokl\u00ednat v\u0161echny lidi okolo, jak k\u00fdchaj\u00ed a nezad\u011bl\u00e1vaj\u00ed si pusu, jak prskaj\u00ed v\u0161ude kolem sebe bacily. V podstat\u011b se tomu nevyhneme. Nav\u00edc, p\u0159isp\u00edvaj\u00ed i dal\u0161\u00ed vlivy okolo n\u00e1s. Ale n\u011bkter\u00e9 nemoci nejsou takov\u00e9ho p\u016fvodu. Prost\u011b se s nimi narod\u00edme anebo svoj\u00ed \u017eivotospr\u00e1vou p\u0159isp\u011bjeme k tomu, aby nemoc propukla. Ale v Billov\u011b p\u0159\u00edpad\u011b, nev\u00edm. Nev\u00edm, co se p\u0159esn\u011b stalo, proto\u017ee ne\u017e jsem na to sta\u010dil p\u0159ij\u00edt, bylo pozd\u011b. Kdybych se v\u00edce zaj\u00edmal, t\u0159eba by se mi povedlo ho zachr\u00e1nit. O tomhle se u\u017e m\u016f\u017eu jen dohadovat, p\u0159edstavovat si, nic v\u00edc. Stejn\u011b st\u00e1le n\u011bco ve mn\u011b v\u011b\u0159\u00ed, \u017ee nen\u00ed konec, \u017ee\u2026 a\u017e p\u0159ijedu dneska na h\u0159bitov a bude proneseno posledn\u00ed rozlou\u010den\u00ed, \u017ee on se objev\u00ed za mnou, usm\u011bje se a v\u0161echno bude zase jako d\u0159\u00edv.<\/p>\n

Asi jsem se zbl\u00e1znil. A popravd\u011b, m\u00e1m co d\u011blat, abych se p\u0159emohl na ten poh\u0159eb j\u00edt. Oble\u010den\u00fd u\u017e jsem, jen sed\u00edm v na\u0161em dom\u011b, kter\u00fd se dneska bude prod\u00e1vat. Nemohl bych tu z\u016fstat, v\u0161echno mi jej tu p\u0159ipom\u00edn\u00e1, na cokoliv se pod\u00edv\u00e1m. J\u00e1 za\u010dnu s\u00e1m od za\u010d\u00e1tku, n\u011bkde jinde jako n\u011bkdo jin\u00fd. M\u00e1m koupenou letenku do Ameriky, nechci z\u016fstat v N\u011bmecku. Prost\u011b nem\u016f\u017eu. Kluci se m\u011b sna\u017eili p\u0159emluvit, ale marn\u011b, nejde to, i kdy\u017e bych moc cht\u011bl. Ta\u0161ky m\u00e1m sbalen\u00e9, v\u0161echno je v aut\u011b. J\u00e1 se sna\u017e\u00edm jen se p\u0159emluvit a vst\u00e1t. J\u00edt na ten poh\u0159eb, j\u00edt se s tebou naposledy rozlou\u010dit a \u0159\u00edct ti sbohem. C\u00edt\u00edm, jak mi z o\u010d\u00ed te\u010dou slzy, jak moc bezmocn\u011b se c\u00edt\u00edm.<\/p>\n

Ale zp\u00e1tky k tomu, co se vlastn\u011b stalo. V\u0161echno bylo perfektn\u00ed a sl\u00e1vu jsme si u\u017e\u00edvali pln\u00fdmi dou\u0161ky. Jen mi p\u0159i\u0161lo, \u017ee Bill se u\u017e tak moc nebav\u00ed, \u017ee vynech\u00e1v\u00e1 v\u011bt\u0161inu ve\u010d\u00edrk\u016f, a kdy\u017e u\u017e se tam s n\u00e1mi n\u00e1hodou objevil, nikdy nepil. P\u0159i\u0161lo mi to divn\u00e9, tedy ne, \u017ee by byl alkoholik, ale v\u011bt\u0161inou jsme pop\u00edjeli a bavili si. P\u0159i\u0161lo mi, \u017ee se n\u011bco stalo. Sna\u017eil jsem se s n\u00edm o tom bavit, ale v\u017edycky se z toho n\u011bjak dokonale vykroutil, tak\u017ee jsem se nic nedozv\u011bd\u011bl. Necht\u011bl o tom mluvit a j\u00e1 se rozhodl ho nechat. Nenutit ho. Stejn\u011b jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee a\u017e bude cht\u00edt, p\u0159ijde za mnou.<\/p>\n

Mo\u017en\u00e1 to byla ta chyba, m\u011bl jsem to z n\u011bj vyt\u00e1hnout a zjistit, co se stalo. V podstat\u011b se to takhle t\u00e1hlo st\u00e1le d\u00e1l a d\u00e1l, a Bill byl \u010d\u00edm d\u00e1l bled\u0161\u00ed. V\u017edycky byl bled\u00fd, ale te\u010f vypadal skoro jako Edward ze Stm\u00edv\u00e1n\u00ed. P\u0159est\u00e1valo se mi to l\u00edbit. Nav\u00edc byl st\u00e1le tak p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b unaven\u00fd. Popravd\u011b, oba jsme chroni\u010dt\u00ed sp\u00e1\u010di, ale tohle u\u017e bylo moc. Dok\u00e1zal prospat cel\u00fd den, nic jej u\u017e snad ani nenadchlo. Kdy\u017e jsem se sna\u017eil jej dostat na n\u00e1kupy, jen m\u011b odbyl, \u017ee chce sp\u00e1t. A kdy\u017e se zhroutil p\u0159i jednom koncert\u011b, v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee v\u00e1\u017en\u011b nen\u00ed n\u011bco v po\u0159\u00e1dku. Neptal jsem se ho a odvezl jsem jej do nemocnice. Musel jsem zjistit, co se vlastn\u011b stalo. Ihned na p\u0159\u00edjmu m\u011b celkem zarazilo, \u017ee ji\u017e m\u011bli jeho kartu, necht\u011bli po mn\u011b \u017e\u00e1dn\u00e9 \u00fadaje, nic. Ale nebyl \u010das se pt\u00e1t, te\u010f \u0161lo hlavn\u011b o Billovo zdrav\u00ed, \u0159ekli mi \u017ee si jej tam do z\u00edt\u0159ka nechaj\u00ed. Je\u0161t\u011b\u017ee to bylo turn\u00e9 po N\u011bmecku, jinak nev\u00edm, co bych d\u011blal.<\/p>\n

V\u0161echno jsem ozn\u00e1mil kluk\u016fm a Davidovi. M\u011bli jsme p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fd strach, nikdo nev\u011bd\u011bl, co se stalo. Uklid\u0148ovali jsme jeden druh\u00e9ho, \u017ee je jen p\u0159epracovan\u00fd, \u017ee si odpo\u010dine a bude to v po\u0159\u00e1dku, ale j\u00e1 v hloubi du\u0161e v\u011bd\u011bl, \u017ee p\u016fjde o n\u011bco v\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00edho. Do hlavy mi vstoupil i fakt z nemocnice. Za\u010d\u00ednal jsem p\u0159em\u00fd\u0161let a uva\u017eovat. Na druh\u00fd den jsem tam musel ihned r\u00e1no jet. Ale Bill v pokoji nebyl, byl jsem \u0161okovan\u00fd a b\u011bhal jsem snad po cel\u00e9 nemocnici. Sest\u0159e jsem vysv\u011btloval, \u017ee tam v\u010dera byl, a najednou nen\u00ed, co se stalo a div jsem neomdlel. Na\u0161t\u011bst\u00ed mi bylo vysv\u011btleno, \u017ee je jen na vy\u0161et\u0159en\u00ed a \u017ee na n\u011bj m\u00e1m po\u010dkat.<\/p>\n

Nev\u00edm, jak dlouho jsem p\u0159esn\u011b \u010dekal, stihl jsem si d\u00e1t dv\u011b k\u00e1vy z automatu. Hlavn\u00ed bylo, \u017ee jsem usly\u0161el hlas doktora a spat\u0159il taky tebe, ale\u2026 vypadal jsi tak p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b bled\u011b a vy\u010derpan\u011b. Odvezli mi t\u011b na pokoj a j\u00e1 s tebou z\u016fstal a\u017e do konce n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edch hodin. Stihl jsi snad milionkr\u00e1t zvracet. N\u011bco nebylo v po\u0159\u00e1dku, sp\u00ed\u0161e nic nebylo v po\u0159\u00e1dku, n\u011bco jsi mi tajil, a dokonce i doktor, kter\u00fd mi necht\u011bl nic \u0159\u00edct, ani kdy\u017e jsem se prok\u00e1zal jako tv\u016fj bratr. Vlastn\u011b nev\u00edm, jak to cel\u00e9 dlouho trvalo, ale byl jsi st\u00e1le jen v nemocnici, ztr\u00e1cel ses mi p\u0159ed o\u010dima a st\u00e1le jsi ml\u010del, necht\u011bl jsi se mnou o ni\u010dem mluvit. Dal jsi v\u0161em doktor\u016fm p\u0159\u00edkaz k ml\u010den\u00ed, co\u017e m\u011b stra\u0161n\u011b vyt\u00e1\u010delo, ale nemohl jsem proti tomu nic d\u011blat. Vid\u011bl jsem t\u011b den co den. Bylo to v\u0161echno \u010d\u00edm d\u00e1l hor\u0161\u00ed. A jednou, kdy\u017e jsem za tebou do\u0161el a vid\u011bl t\u011b takhle, nevydr\u017eel jsem to, \u0161el za tv\u00fdm o\u0161et\u0159uj\u00edc\u00edm l\u00e9ka\u0159em. Musel mi okam\u017eit\u011b \u0159\u00edct, co se stalo. Trvalo to dlouho, dokonce do\u0161lo i na p\u011bsti, ale \u0159ekl mi to. \u0158ekl mi celou tu hroznou pravdu a j\u00e1 nemohl uv\u011b\u0159it. Nemohl jsem pochopit. Jen jsem kroutil hlavou a ustoupil o p\u00e1r krok\u016f zp\u011bt, a\u017e se m\u00e1 z\u00e1da setkala za zd\u00ed. Bezmocn\u011b jsem se svezl k zemi. Ani jsem nebre\u010del, nemohl jsem. Cht\u011blo se mi, ale jako by se v tu chv\u00edli cokoliv ve mn\u011b zastavilo. Zastavil se snad i \u010das. M\u016fj zrak se up\u00edral jen na kachli\u010dky. V tu chv\u00edli jsem cht\u011bl trp\u011bt ztr\u00e1tou pam\u011bti, cht\u011bl jsem nech\u00e1pat v\u00fdznam slov. Neznat tu pravdu, necht\u011bl jsem \u017e\u00edt. Narodit se. Necht\u011bl jsem tu celou sl\u00e1vu, necht\u011bl jsem v\u016fbec nic.<\/p>\n

Je t\u011b\u017ek\u00e9 se sm\u00ed\u0159it s n\u011b\u010d\u00edm, p\u0159ed co jste postaveni, ale nedok\u00e1\u017eete to p\u0159ijmout. Mo\u017en\u00e1 sp\u00ed\u0161e nechcete. P\u0159iznejte se, kolik z v\u00e1s by si n\u011bkdy nejrad\u011bji p\u0159epsalo osud. Nebo n\u011bco v n\u011bm zm\u011bnilo. A j\u00e1 to te\u010f cht\u011bl v\u00edce ne\u017e cokoliv jin\u00e9ho na sv\u011bt\u011b. Upsal bych i du\u0161i \u010f\u00e1blu jen proto, aby to nebyla pravda. Abys neum\u00edral. Ale \u010dlov\u011bk je moc mal\u00fd p\u00e1n na tohle v\u0161echno. Nezb\u00fdvalo mi nic jin\u00e9ho, ne\u017e p\u0159ij\u00edmat a sm\u00ed\u0159it se s t\u00edm. Ale copak by se n\u011bkdy n\u011bkdo z v\u00e1s jen tak lehce sm\u00ed\u0159il s t\u00edm, \u017ee v\u00e1\u0161 nebli\u017e\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk um\u00edr\u00e1? Za\u010dal jsem uva\u017eovat nad t\u00edm v\u0161\u00edm. Nad t\u00edm, co bude d\u00e1l. Co bude se mnou. Byl jsem v\u017edycky siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e Bill, ve v\u0161em. Ale v\u00edm, \u017ee tohle jen tak nezvl\u00e1dnu. Nav\u017edycky m\u00e1 p\u016flka srdce odejde s tebou. A taky ode\u0161la. Mo\u017en\u00e1, \u017ee nakonec srdce ode\u0161lo cel\u00e9 s tebou, ne jen p\u016flka. Nev\u00edm, jak dlouho po tom, co jsem se dozv\u011bd\u011bl tu krutou pravdu, jsem za tebou nemohl j\u00edt, ale byl to tak t\u00fdden. Cht\u011bl jsem, ale nejsp\u00ed\u0161e bych se ti slo\u017eil u postele a j\u00e1 musel b\u00fdt te\u010f ten siln\u011bj\u0161\u00ed. Nedat na sob\u011b nic zn\u00e1t, i kdy\u017e jsi to v\u011bd\u011bl. Necht\u011bl jsem ti to je\u0161t\u011b cel\u00e9 v\u00edce zt\u011b\u017eovat. U\u017e tak to bylo t\u011b\u017ek\u00e9 a nejen pro tebe. A pak jednou jsem se kone\u010dn\u011b odv\u00e1\u017eil, sebral se a \u0161el za tebou. Nem\u011bl jsem moc \u010dasu se dlouho rozm\u00fd\u0161let, p\u0159ipravovat se. Do\u0161el jsem do nemocnice a cht\u011bl j\u00edt za tebou, ale doktor m\u011b zastavil. S v\u00e1\u017enou tv\u00e1\u0159\u00ed se na m\u011b d\u00edval. M\u011bl jsem strach, \u017ee jsem p\u0159i\u0161el pozd\u011b, ale na\u0161t\u011bst\u00ed ne. Doktor m\u011b v\u0161ak varoval p\u0159ed n\u00e1sledky chemoterapie, na kterou chod\u00ed\u0161 u\u017e docela dlouho a n\u00e1sledkem toho, ti vypad\u00e1vaj\u00ed vlasy.<\/p>\n

Cel\u00e9 to \u0161lo st\u00e1le d\u00e1l a d\u00e1l, za chv\u00edli jsi m\u011bl hlavu holou \u00fapln\u011b. Asi sis to nechal dost\u0159\u00edhat \u00fapln\u011b. Musel jsem se kousat do rtu, abych nic ne\u0159ekl o sv\u00e9 bolesti, byla jist\u011b nic proti t\u00e9 tv\u00e9. To mi bylo a\u017e moc jasn\u00e9 a rad\u011bji jsem ml\u010del. Sna\u017eil jsem se v tv\u00e9 p\u0159\u00edtomnosti b\u00fdt pozitivn\u00ed. Necht\u011bl jsem, abys poznal ten neskute\u010dn\u00fd \u017eal, co m\u011b ovl\u00e1dal v\u0161ude. Tady jsem si cht\u011bl u\u017e\u00edvat ty chvili\u010dky s tebou. Neust\u00e1le jsem ti opakoval, \u017ee ti slu\u0161\u00ed \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc. \u017de vypad\u00e1\u0161 skv\u011ble. Takhle jsem to znal akor\u00e1t z t\u011bch p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b romantick\u00fdch americk\u00fdch sla\u010f\u00e1k\u016f a j\u00e1 to te\u010fka pro\u017e\u00edval na vlastn\u00ed k\u016f\u017ei. Mo\u017en\u00e1, \u017ee jsem kone\u010dn\u011b pochopil, jak\u00e9 to je. Sna\u017eil jsem se nebre\u010det, ale n\u011bkdy to prost\u011b ne\u0161lo. N\u011bkdy, a\u010d jsem se br\u00e1nil sebev\u00edc, neudr\u017eel jsem to v sob\u011b. Necht\u011bl jsi, abych plakal a j\u00e1 to taky necht\u011bl, ale nic m\u011b neposlouchalo. U\u017e d\u00e1vno jsi pochopil, \u017ee jsem to nakonec z doktora dostal, nebavili jsme se o tom. J\u00e1 nemohl. Ani jsem ti nevy\u010d\u00edtal, \u017ee jsi mi to ne\u0159ekl. Jak bych taky mohl? Asi bych reagoval stejn\u011b. Necht\u011bl bych, aby ses tr\u00e1pil. Sna\u017eil jsem se t\u011b dr\u017eet nad vodou, pom\u00e1hat ti bojovat, p\u0159ekonat to. V\u017edycky je n\u011bjak\u00e1 \u0161ance, \u017ee se z toho m\u016f\u017ee\u0161 dostat. \u017de t\u011b m\u016f\u017eou zachr\u00e1nit. P\u0159\u00e1l jsem si, abys bojoval. V\u017edycky jsi byl bojovn\u00edk, nikdy ses nevzd\u00e1val. A j\u00e1 se nehodlal vzd\u00e1t te\u010fka. Spolu a\u017e do smrti.<\/p>\n

A tak \u010das ut\u00edkal a ty jsi se st\u00e1le dr\u017eel. Doktor nezaznamenal zlep\u0161en\u00ed, ale ani zhor\u0161en\u00ed, takov\u00fd mrtv\u00fd bod. Ale d\u016fle\u017eit\u00e9 bylo, \u017ee ty jsi to nevzd\u00e1val, a pak? Jednou, kdy\u017e jsme si trochu pov\u00eddali, jednodu\u0161e jsi mi ozn\u00e1mil, \u017ee kon\u010d\u00ed\u0161. \u017de vzd\u00e1v\u00e1\u0161 tuhle p\u0159edem prohranou hru. \u017de nem\u00e1\u0161 u\u017e v\u00edce sil sn\u00e1\u0161et tohle v\u0161echno. Chemoterapie nejsou jen tak, v\u00edm, \u017ee ti to hodn\u011b bralo sil, ale bylo to nezbytn\u00e9. A najednou ses cht\u011bl vzd\u00e1t? Necht\u011bl jsem ti to dovolit, nemohl jsem. Moc dob\u0159e jsem si uv\u011bdomoval, co by znamenalo konec s chemoterapi\u00ed. I l\u00e9ka\u0159 se na m\u011b sna\u017eil tla\u010dit, abych s tebou promluvil, ale j\u00e1 v\u011bd\u011bl, \u017ee jestli ses rozhodl, je pozd\u011b cokoliv m\u011bnit. Byl jsi tvrdohlav\u00fd stejn\u011b jako j\u00e1. Nemohl jsem se sm\u00ed\u0159it s t\u00edm, \u017ee bys prohr\u00e1l. \u017de bychom prohr\u00e1li spolu. Ale nezb\u00fdvalo mi nic, ne\u017e jen sm\u00ed\u0159en\u00ed se s t\u00edmhle tv\u00fdm rozhodnut\u00edm. V tu chv\u00edli jsem nen\u00e1vid\u011bl cel\u00fd sv\u011bt. Prokl\u00ednal jsem v\u0161echno a v\u0161echny.<\/p>\n

Pak u\u017e to \u0161lo v\u0161echno r\u00e1z na r\u00e1z. L\u00e9ka\u0159i museli akceptovat tv\u00e9 rozhodnut\u00ed a j\u00e1 taky. Nakonec jsem se rozhodl, \u017ee si t\u011b vezmu dom\u016f. Nebylo u\u017e co ztratit a j\u00e1 alespo\u0148 cht\u011bl, abys naposledy je\u0161t\u011b mohl b\u00fdt \u0161\u0165astn\u00fd. Abys alespo\u0148 je\u0161t\u011b mohl b\u00fdt tam, kde jsi to miloval. Doma. Bylo to v\u0161echno je\u0161t\u011b t\u011b\u017e\u0161\u00ed, ne\u017e jsem myslel, sna\u017eil jsem se t\u011b obskakovat a d\u011blat v\u0161e proto, aby ses c\u00edtil jako kr\u00e1l. Abys byl zase \u0161\u0165astn\u00fd, kdy\u017e j\u00e1 m\u011bl srdce na milion kus\u016f. Sna\u017eil jsem se s\u00e1m se sebou bojovat. P\u0159i\u0161li za n\u00e1mi i kluci. Georg, Gustav i David. Sna\u017eili se v\u0161ichni p\u016fsobit klidn\u011b a vyrovnan\u011b, ale ne\u0161lo to nikomu z n\u00e1s. Byla to \u0161a\u0161k\u00e1rna, nikdy bych nedok\u00e1zal zamaskovat tak velkou bolest. Musel bych b\u00fdt \u010darod\u011bj, a to bohu\u017eel nejsem. Byl jsi se mnou st\u00e1le doma, staral jsem se o tebe, jak to nejv\u00edc \u0161lo. P\u00edchal jsem ti injekce s morfiem, kv\u016fli bolesti. A v\u011bd\u011bl jsem, jak do tebe d\u00e1v\u00e1m tohle svinstvo, bl\u00ed\u017e\u00ed se konec. \u010c\u00edm bl\u00ed\u017ee to bylo, t\u00edm v\u00edce jsem odm\u00edtal. Odm\u00edtal jsem p\u0159ijmout pravdu. \u010cas se zkracoval. Hodiny se zd\u00e1ly b\u00fdt minuty, a dny zase hodiny. V\u0161echno najednou ut\u00edkalo tak stra\u0161n\u011b rychle. Tvoje bolesti byly \u010d\u00edm d\u00e1l hor\u0161\u00ed. A j\u00e1 se za\u010d\u00ednal modlit, padal jsem s ka\u017ed\u00fdm krokem n\u00ed\u017e a n\u00ed\u017e. Ne\u0161lo to zastavit. Nemohl jsem hlavn\u011b zastavit sebe. Bylo to tak nesnesiteln\u00e9 t\u011b vid\u011bt um\u00edrat a nemoct nic ud\u011blat. A j\u00e1 byl p\u0159ipraven opravdu ud\u011blat cokoliv. A pak jednou. Byl prost\u011b konec. U\u017e ses neprobudil, a j\u00e1 v\u011bd\u011bl, \u017ee jsme prohr\u00e1li. V\u0161echno najednou ztratilo smysl, v\u0161echno bylo ciz\u00ed. Nebyl jsem schopn\u00fd zavolat nikoho, jen jsem t\u011b dr\u017eel v n\u00e1ru\u010d\u00ed a prosil o smilov\u00e1n\u00ed. Prosil jsem o tv\u016fj \u017eivot. Bre\u010del jako d\u00edt\u011b. V\u0161echno mi to bylo na nic. V\u0161echno bylo marn\u00e9 a j\u00e1 to v\u011bd\u011bl u\u017e od za\u010d\u00e1tku. A tohle byl konec.<\/p>\n

Mo\u017en\u00e1, \u017ee te\u010f u\u017e n\u011bkte\u0159\u00ed z v\u00e1s pochopili, pro\u010d chci zmizet a prodat d\u016fm. Teda ne chci, ud\u011bl\u00e1m to. U\u017e m\u00e1m koupen\u00fd men\u0161\u00ed byt v New Yorku. V\u017edycky sis tam p\u0159\u00e1l a j\u00e1 tam za\u010dnu znovu. Nezb\u00fdv\u00e1 mi nic jin\u00e9ho. Tady nechci b\u00fdt, v\u0161echno mi t\u011b tu p\u0159ipom\u00edn\u00e1. Je\u0161t\u011b seberu z poli\u010dky fotku, kde jsme my dva a \u0161\u0165astn\u011b se usm\u00edv\u00e1me. Zav\u0159u o\u010di a p\u0159itisknu si fotku k srdci, zav\u0159u o\u010di, a kone\u010dn\u011b opust\u00edm d\u016fm. Nasednu do svoj\u00ed Audi a jedu sm\u011br m\u011bstsk\u00fd h\u0159bitov. Nen\u00ed to nic velk\u00e9ho, necht\u011bl bys to a j\u00e1 bych nezvl\u00e1dl v\u0161echny ty pohledy lid\u00ed. Nav\u00edc, tohle nen\u00ed slavnost, tohle je ten nejbolestiv\u011bj\u0161\u00ed den v m\u00e9m \u017eivot\u011b. U\u017e z d\u00e1lky vid\u00edm kluky, nedok\u00e1\u017eu se jim ani pod\u00edvat do o\u010d\u00ed, tak tak dr\u017e\u00edm slzy. Tak tak d\u00fdch\u00e1m, i kdy\u017e se mi dech zadrh\u00e1v\u00e1 v krku.<\/p>\n

Nakonec si stoupnu do prvn\u00ed linie vedle Andyho. P\u0159ijel jsem jako posledn\u00ed. D\u00edv\u00e1m se jen p\u0159ed sebe na \u010dernou rakev zdobenou zlat\u00fdmi hlavami and\u00edlk\u016f obklopenou snad milionem kytic, v\u011bnc\u016f a nev\u00edm \u010deho v\u0161eho. Jsou to rud\u00e9 a b\u00edl\u00e9 r\u016f\u017ee s \u010dern\u00fdmi \u0161erpami s n\u00e1pisy vzpom\u00edn\u00e1n\u00ed a bolesti ze ztr\u00e1ty tak cenn\u00e9ho \u010dlov\u011bka. Ob\u0159ad za\u010dne a kn\u011bz za\u010dne pov\u00eddat. Popravd\u011b, nevn\u00edm\u00e1m moc jeho slova, nevn\u00edm\u00e1m je vlastn\u011b v\u016fbec. Jen tam v tichosti stoj\u00edm a p\u0159es z\u00e1voj slz nevid\u00edm naprosto nic, jen v m\u00e9 mysli se rod\u00ed \u010dist\u00e9 obrazy z dob, kdy jsme byli v\u0161ichni je\u0161t\u011b \u0161\u0165astn\u00ed. Z dob, kdy bylo v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku. Sna\u017e\u00edm se zachovat si alespo\u0148 n\u011bjakou d\u016fstojnost na tv\u00e9 cest\u011b na v\u011b\u010dnost, ale nejde to. C\u00edt\u00edm, jak se rozpad\u00e1m jako dome\u010dek z karet. Jak se mi sna\u017e\u00ed podlomit kolena. Jak je\u0161t\u011b st\u00e1le nedok\u00e1\u017eu uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee tohle je naposledy.<\/p>\n

Zazn\u00ed posledn\u00ed slova, tv\u00e1 rakev klesne na \u00fapln\u00e9 dno vyhlouben\u00e9 d\u00edry. Ud\u011bl\u00e1m p\u00e1r krok\u016f bl\u00ed\u017e, hod\u00edm na v\u00edko jednu rudou r\u016f\u017ei a taky na\u0161i fotku. Chci si t\u011b nechat jenom v srdci. Nechci \u017e\u00e1dnou fotku nic, co by mi t\u011b p\u0159ipom\u00ednalo. Chci si t\u011b nechat jako v\u011b\u010dnou pam\u00e1tku jen tam, kde jsi byl celou tu dobu. Za\u0161ept\u00e1m posledn\u00ed rozlou\u010den\u00ed a odch\u00e1z\u00edm rychl\u00fdm krokem pry\u010d ze h\u0159bitova. Nechci tu d\u00e9le z\u016fstat. U\u017e tak m\u00e1m probl\u00e9m v\u016fbec se udr\u017eet, neot\u00e1\u010d\u00edm se ani za volaj\u00edc\u00edm Georgem, kter\u00fd se m\u011b sna\u017e\u00ed dohonit. Nasednu do auta a jednu pry\u010d, nevn\u00edm\u00e1m ani to, \u017ee mi klepe na ok\u00fdnko, dupnu na plyn a nech\u00e1v\u00e1m ho cel\u00e9ho zmaten\u00e9ho za sebou. Mus\u00edm honem na leti\u0161t\u011b, nesm\u00edm se zdr\u017eet d\u00e9le. Strach z toho, \u017ee bych nakonec z\u016fstal, je siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e cokoliv ve mn\u011b. Projdu snad v\u0161emi kontrolami, a kone\u010dn\u011b nasednu do letadla. Netrv\u00e1 to moc dlouho a brzy vzl\u00e9tne vst\u0159\u00edc nov\u00fdm za\u010d\u00e1tk\u016fm. Sbohem, Bille, sbohem v\u0161echno, co jsem kdy miloval.<\/div>\n

<\/p>\n

Leteck\u00e9 ne\u0161t\u011bst\u00ed ve Frankfurtu<\/strong><\/div>\n

Nedaleko n\u011bmeck\u00e9ho m\u011bsta Frankfurt havarovalo v\u010dera letadlo m\u00ed\u0159\u00edc\u00ed do New Yorku. Podle prvn\u00edch informac\u00ed nikdo s pasa\u017e\u00e9r\u016f hav\u00e1rii nep\u0159e\u017eil. Na palub\u011b bylo 180 osob v\u010detn\u011b 8mi \u010dlen\u016f pos\u00e1dky.<\/strong><\/div>\n
Letadlo se z\u0159\u00edtilo kr\u00e1tce po startu, kdy\u017e bylo asi p\u016fl kilometru od vzletov\u00e9 dr\u00e1hy. Co bylo p\u0159\u00ed\u010dinou t\u00e9to nehody, nen\u00ed doposud zn\u00e1mo. V\u00edce informac\u00ed v\u00e1m p\u0159ineseme v z\u00edt\u0159ej\u0161\u00edm vyd\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

autor: Lauinka<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Lauinka Uv\u011bdomili jste si n\u011bkdy, jak rychle m\u016f\u017eete ztratit v\u011bci a lidi, na kter\u00fdch v\u00e1m ze v\u0161eho nejv\u00edce z\u00e1le\u017e\u00ed? Jak je to snadn\u00e9? \u010clov\u011bk by \u0159ekl, \u017ee a\u017e neskute\u010dn\u00e9, mo\u017en\u00e1 mimo realitu, ale realita je pr\u00e1v\u011b jednou z t\u011bch v\u011bc\u00ed, d\u00edky<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-7345","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7345","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7345"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7345\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7345"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7345"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7345"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}