{"id":7349,"date":"2011-11-30T16:00:00","date_gmt":"2011-11-30T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7329"},"modified":"2011-11-30T16:00:00","modified_gmt":"2011-11-30T15:00:00","slug":"zeiten-andern-dich-14","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/11\/30\/zeiten-andern-dich-14\/","title":{"rendered":"Zeiten \u00e4ndern dich 14."},"content":{"rendered":"
autor: Mintam<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
„Narodila se celkem zdrav\u00e1, kr\u00e1tce na to j\u00ed ale za\u010dali nach\u00e1zet mal\u00e9 n\u00e1lezy v t\u011ble. \u0158\u00edkali, \u017ee u mal\u00fdch d\u011bt\u00ed se rakovina \u0161\u00ed\u0159\u00ed obrovskou rychlost\u00ed. A a\u010d j\u00ed diagnostikovali rakovinu, kter\u00e1 je u d\u011bt\u00ed t\u011b\u017e\u0161\u00ed, co se t\u00fd\u010de l\u00e9\u010den\u00ed, Joy to zvl\u00e1dala celkem dob\u0159e a my jsme prost\u011b v\u011b\u0159ili, \u017ee se z toho dostane a v\u0161echno bude OK. Zkou\u0161eli jsme v\u0161echny mo\u017en\u00e9 l\u00e9\u010dby, v\u0161echny mo\u017en\u00e9 l\u00e9ky, ale…“ odml\u010d\u00ed se.
„Ona… zem\u0159ela?“
„V p\u011bti. Bylo j\u00ed jenom p\u011bt a vypadala tak zdrav\u011b. A j\u00e1 j\u00ed nemohl nijak pomoct. Nijak.“
„P\u011bt. Jako Nelly. Kv\u016fli tomu…“ chci rozvinout svou ot\u00e1zku, ale ned\u00e1 mi prostor.
„Ne, nen\u00ed to jen kv\u016fli stejn\u00fdmu v\u011bku. Nelly je Joy nesm\u00edrn\u011b podobn\u00e1. Byla stejn\u011b and\u011blsky kr\u00e1sn\u00e1 jako Nelly. Blond vl\u00e1sky, modr\u00fd o\u010di, and\u011bl,“ zt\u011b\u017eka vydechne a m\u011b nenapad\u00e1 nic, co bych m\u011bl \u0159\u00edct.
„To m\u011b mrz\u00ed,“ \u0159eknu pak a pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bho. Nep\u0159\u00edtomn\u011b z\u00edr\u00e1 p\u0159es hladinu jezera s jemn\u011b p\u0159iv\u0159en\u00fdmi v\u00ed\u010dky. „Promi\u0148, \u017ee nepatrn\u011b odbo\u010duju, ale m\u016f\u017eu se t\u011b na n\u011bco zeptat?“
„Hm.“
„Jak jsi ty tehdy v\u011bd\u011bl, \u017ee j\u00e1 p\u0159i\u0161el o mamku?“<\/p>\n

„V\u011bd\u00ed to v\u0161ichni.“
„V\u0161ichni?“
„Kdy\u017e jsi p\u0159i\u0161el jako novej, v\u0161ichni o tob\u011b cht\u011bli n\u011bco v\u011bd\u011bt, s nik\u00fdm jsi nemluvil, m\u00e1m pocit, \u017ees ani ned\u00fdchal. Tak si o tob\u011b lidi n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem zji\u0161\u0165ovali v\u0161echno. Jen jsem nev\u011bd\u011bl, \u017ee m\u00e1\u0161 sestru.“
On m\u011b sledoval? Sledoval m\u011b jako nov\u00e1\u010dka ve t\u0159\u00edd\u011b, nebo u\u017e jen vyhl\u00ed\u017eel ob\u011b\u0165?
„Sestra sice jen p\u0159es mamku, ale na tom nesejde, pokud…“ chci v\u011btu roz\u0161\u00ed\u0159it, ale pak mi to vzhledem k situaci Toma nep\u0159ijde vhodn\u00e9.
„A ten, co t\u011b sem voz\u00ed?“ sto\u010d\u00ed pohled kone\u010dn\u011b na m\u011b.
„Gordon, mamky p\u0159\u00edtel. P\u0159ist\u011bhoval se k n\u00e1m p\u0159ed \u0161esti lety. S t\u00e1tou u\u017e se nev\u00edd\u00e1m.“
„N\u00e1m se rozpadla rodina po tom, co Joy um\u0159ela. Sice \u017eijeme v jednom dom\u011b, ale sp\u00ed\u0161e jen vedle sebe ne\u017e spolu,“ pokr\u010d\u00ed na oko ledabyle rameny a pohled strhne zase jinam.<\/div>\n

\n
„Tome, jak to, \u017ee m\u011b 2 roky nesn\u00e1\u0161\u00ed\u0161, a najednou tu sed\u00ed\u0161 vedle m\u011b a pov\u00edd\u00e1\u0161 mi tohle?“ zkus\u00edm se zeptat, kdy\u017e ale op\u011bt nastane to ticho. Mysl\u00edm, \u017ee nejen m\u011b p\u0159ekvapilo, \u017ee mezi n\u00e1mi zazn\u011blo jm\u00e9no jednoho z n\u00e1s. Nech\u00e1m ho, a\u0165 ml\u010d\u00ed, t\u0159eba nechce u\u017e mluvit.
Jenom\u017ee on se najednou postav\u00ed a v\u011bnuje mi pohled. „Hele, m\u011bl bych j\u00edt. Nepl\u00e1noval jsem dneska j\u00edt do \u0161koly, proto\u017ee si mus\u00edm je\u0161t\u011b n\u011bco za\u0159\u00eddit.“
„Neodpov\u011bd\u011bls mi,“ zvednu k n\u011bmu pohled.
„Nen\u00ed u\u017e nic v\u00edc, co bych m\u011bl a cht\u011bl \u0159\u00edct.“
„Fajn,“ \u0159eknu nakonec pora\u017een\u011b, a kdy\u017e se oto\u010d\u00ed a vyd\u00e1 zp\u011bt ke \u0161kole, nem\u00e1m u\u017e taky nic, co bych dodal. Z\u016fstanu je\u0161t\u011b chv\u00edli nep\u0159\u00edtomn\u011b z\u00edrat p\u0159ed sebe. Nedostal jsem sice odpov\u011b\u010f na v\u0161echno, co jsem cht\u011bl, ale u\u017e tohle je a\u017e dost. A a\u010d zn\u00e1m Toma z t\u00e9 tyransk\u00e9 str\u00e1nky, mus\u00edm n\u00e1hle p\u0159iznat, \u017ee i tak s n\u00edm v tomhle souc\u00edt\u00edm. Mus\u00ed pro n\u011bj b\u00fdt t\u011b\u017ek\u00fd o tomhle mluvit. Tak jako pro m\u011b.
St\u00e1l tu najednou tak k\u0159ehk\u00fd a zraniteln\u00fd, a\u017e mi je ho najednou snad i l\u00edto a nedok\u00e1\u017eu ten pocit ze sebe dostat. Proto rad\u011bji zmiz\u00edm z toho m\u00edsta taky.<\/p>\n

Kdy\u017e dojdu ke \u0161kole, kde u\u017e nen\u00ed zaparkovan\u00e9 jeho auto, dojde mi, \u017ee u\u017e se minim\u00e1ln\u011b dnes skute\u010dn\u011b ani zbytek odpov\u011bd\u00ed nedozv\u00edm. C\u00edt\u00edm se stra\u0161n\u011b. Stra\u0161n\u011b, a z\u00e1rove\u0148 jako by ze m\u011b spadla n\u011bjak\u00e1 odpov\u011bdnost. N\u011bco t\u011b\u017ek\u00e9ho, co na mn\u011b le\u017eelo u\u017e dlouho. A mo\u017en\u00e1 d\u00edky tomu s lehkost\u00ed zatla\u010d\u00edm do vchodov\u00fdch dve\u0159\u00ed \u0161koly.<\/p>\n

„Ahoj,“ zavol\u00e1m do domu, kdy\u017e doraz\u00edm dom\u016f. Odlo\u017e\u00edm batoh a za\u010dnu se vyzouvat.
Dneska Nelly kon\u010dila ve \u0161kolce o hodn\u011b d\u0159\u00edve, tak\u017ee jsem Gordonovi \u0159ekl, \u017ee doraz\u00edm autobusem, a\u010d se mu to necht\u011blo l\u00edbit. Up\u0159\u00edmn\u011b, byl jsem st\u00e1le v Magdeburku, ale ne tak \u00fapln\u011b ve \u0161kole. Krom prvn\u00ed hodiny jsem vynechal i posledn\u00ed dv\u011b a \u0161el se jen tak prost\u011b proj\u00edt do m\u011bsta. Nem\u011bl jsem n\u00e1ladu \u010dekat, a\u017e se gang za\u010dne op\u011bt nudit a ud\u011bl\u00e1 si na m\u011b \u010das. A n\u011bjak\u00fdm divn\u00fdm zp\u016fsobem jsem tu\u0161il, \u017ee by to mohlo dopadnout \u0161patn\u011b, pokud tam nebyl Tom. Ano, je to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, ale za\u010d\u00edn\u00e1m v\u011b\u0159it, \u017ee m\u011b chr\u00e1n\u00ed. Pro\u010d? Na to pot\u0159ebuju teprve odpov\u011b\u010f z\u00edskat.<\/p>\n

„Ahoj,“ t\u00e9m\u011b\u0159 se vy\u0159\u00edt\u00ed oba z ob\u00fdv\u00e1ku. Odlo\u017e\u00edm ta\u0161ku a sednu si, abych se vyzul. Gordon si m\u011b nejprve ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b prohl\u00e9dne, ale kdy\u017e nespust\u00edm z tv\u00e1\u0159e \u00fasm\u011bv, asi ho to nakonec p\u0159esv\u011bd\u010d\u00ed. „Jakpak bylo?“ zvednu k ob\u011bma pohled s \u00fasm\u011bvem a Nelly jemn\u011b pocuch\u00e1m po vl\u00e1sk\u00e1ch. Gordon nasad\u00ed snad je\u0161t\u011b rozz\u00e1\u0159en\u011bj\u0161\u00ed \u00fasm\u011bv ne\u017e p\u0159ed vte\u0159inou, a j\u00e1 tro\u0161ku pozvednu obo\u010d\u00ed. Ov\u0161em ani jednomu se nechce p\u0159eru\u0161ovat vypr\u00e1v\u011bn\u00ed Nelly.
„Jo a pak jsme \u0161li ven a j\u00e1 se rozbre\u010dela, \u017ee jsem j\u00ed ztratila, ale najednou byla u m\u011b v kapse.“
„Co\u017ee jsi ztratila?“ strhnu s \u00fasm\u011bvem pohled z Gordona.
„M\u00e1lem,“ oprav\u00ed m\u011b Nelly a p\u0159\u00edsn\u011b si m\u011b prohl\u00e9dne. „Ty m\u011b neposlouch\u00e1\u0161? V\u017edy\u0165 ti to \u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee tu gumi\u010dku s beru\u0161kou.“
„Promi\u0148, promi\u0148. Gumi\u010dku, rozum\u00edm,“ zasm\u011bju se a v\u0161echno j\u00ed odk\u00fdvu.
„A bude\u0161 m\u011b muset poslouchat, proto\u017ee tady budeme ve\u010der jenom spolu, tak\u017ee ti budu rozkazovat,“ se sm\u00edchem si Nelly povysko\u010d\u00ed, vezme mou ta\u0161ku a rozute\u010de se s n\u00ed nahoru po schodech.
„Jak to?“ postav\u00edm se a kouknu na Gordona, kdy\u017e u\u017e se nestihnu zeptat Nelly.
„Vysv\u011btl\u00edm ti to, ale nejd\u0159\u00edv \u0159ekni, jak ses m\u011bl ty.“
„Ty mi po\u0159\u00e1d nev\u011b\u0159\u00ed\u0161, vi\u010f?“
„Tohle nen\u00ed o d\u016fv\u011b\u0159e.“
„Ale taky.“
„Tak?“
„Budu k tob\u011b up\u0159\u00edmn\u00fd – zat\u00e1hnul jsem t\u0159i hodiny. Ale v\u016fbec ne kv\u016fli tomu, \u017ee bych p\u0159ed n\u011b\u010d\u00edm ut\u00edkal nebo cokoliv. Vlastn\u011b to s nima nem\u00e1 skoro co spole\u010dn\u00fdho. No, t\u00e9m\u011b\u0159 ne.“
„Jak t\u00e9m\u011b\u0159?“
„Jen si sko\u010d\u00edm na z\u00e1chod, a ty mi pak \u0159ekne\u0161, kde bude\u0161 ve\u010der, ano?“ mrknu na n\u011bho a u\u017e m\u00ed\u0159\u00edm na z\u00e1chod. Chce sice n\u011bco nam\u00edtnout, ale nepoda\u0159\u00ed se mu to.<\/p>\n

Kdy\u017e se vr\u00e1t\u00edm, sko\u010d\u00edm si do kuchyn\u011b pro jablko, kde Gordona i najdu, tak\u017ee se s jablkem posad\u00edm ke stolu a chvilku jen kou\u0161u a pozoruju ho. Zato on nezah\u00e1l\u00ed a u\u017e za\u010dne vyzv\u00eddat. \u0158eknu mu teda jen skute\u010dn\u011b stru\u010dn\u011b, pro\u010d jsem zat\u00e1hl tu prvn\u00ed hodinu. Sice je\u0161t\u011b n\u011bjak nepochopil, stejn\u011b jako j\u00e1, \u017ee jsem s Tomem \u0161el s\u00e1m, ani\u017e bych se b\u00e1l, \u017ee mi n\u011bco ud\u011bl\u00e1, ale j\u00e1 u\u017e nev\u00edm, \u010demu v\u011b\u0159\u00edm. Ani jsem se nezm\u00ednil, pro\u010d jsem se ptal na jeho malou sestru, jen \u017ee jsem cht\u011bl v\u011bd\u011bt, pro\u010d d\u011bl\u00e1 to, co d\u011bl\u00e1. Ano, uv\u011bdomuju si, \u017ee op\u011bt Gordonovi ne\u0159\u00edk\u00e1m v\u0161e, ale m\u00e1m pocit, \u017ee kdybych mu \u0159ekl p\u0159\u00edli\u0161, \u017ee bych to mohl n\u011bjak zak\u0159iknout, nebo \u017ee… j\u00e1 vlastn\u011b nev\u00edm.<\/p>\n

„A te\u010f se\u0161 na \u0159ad\u011b ty,“ nenech\u00e1m ho v naivit\u011b, \u017ee se tomu vyhne.
„Ani Nelly nevyzv\u00eddala tolik jako ty,“ mrkne. St\u00e1le ho neopou\u0161t\u00ed \u00fasm\u011bv, co\u017e prozrazuje v\u00edce, ne\u017e by cht\u011bl. U\u017e d\u00e1vno jsem pochopil, \u017ee jeho ve\u010dern\u00ed nep\u0159\u00edtomnost nebude z nep\u0159\u00edjemn\u00e9ho d\u016fvodu.
„M\u00e1\u0161 sch\u016fzku?“ kousnu do jablka.
Tak trochu znejist\u00ed a posad\u00ed se naproti mn\u011b.<\/div>\n

„Bille, j\u00e1 vlastn\u011b nev\u00edm. Nelly jsem zat\u00edm nic konkr\u00e9tn\u011bj\u0161\u00edho ne\u0159\u00edkal, necht\u011bla ani v\u011bd\u011bt p\u0159esn\u011b pro\u010d. Nem\u00e1m asi odvahu. Boj\u00edm se, \u017ee…“ Okam\u017eit\u011b ho ale p\u0159eru\u0161\u00edm.<\/div>\n
„Gordone, to je v pohod\u011b,“ skousnu si spodn\u00ed ret.
„Ur\u010dit\u011b? Vlastn\u011b to v\u016fbec nic nen\u00ed, jen prost\u011b…“ pokr\u010d\u00ed rameny a nev\u00ed, co \u0159\u00edct.
„Je to u\u017e dva roky, a jsi jenom \u010dlov\u011bk. Pot\u0159ebuje\u0161 spole\u010dnost. Oporu,“ \u0159eknu s \u0159\u00e1dnou odmlkou.
„V\u00ed\u0161, \u017ee tvoje mamka tady pro m\u011b bude nav\u017edy \u010d\u00edslem jedna.“
„J\u00e1 v\u00edm,“ jen hloup\u011b p\u0159ik\u00fdvnu a n\u011bjak zt\u011b\u017eka polknu.
„Bille, ty pl\u00e1\u010de\u0161. To jsem necht\u011bl,“ vstane, aby do\u0161el a\u017e ke mn\u011b.
Rychle zavrt\u00edm hlavou a usm\u011bju se. „To nen\u00ed kv\u016fli tomu. Jen mi v\u0161echno tak najednou p\u0159ijde. Jsem r\u00e1d, skute\u010dn\u011b. Jsem r\u00e1d za mamku, v\u00edm, \u017ee by byla r\u00e1da,“ \u0159eknu a u\u017e jen st\u011b\u017e\u00ed zadr\u017e\u00edm n\u00e1val slz. Gordon m\u011b obejme. Asi to moment\u00e1ln\u011b spr\u00e1vn\u011b nevylo\u017e\u00edm ani sob\u011b, nato\u017e jemu, ale up\u0159\u00edmn\u011b v\u00edm, \u017ee tohle jsou slzy \u0161t\u011bst\u00ed. Najednou po dvou letech zmiz\u00ed v\u0161echno v jeden den, a to se n\u011bjak projevit mus\u00ed.<\/p>\n

„Bille, nikam j\u00edt nemus\u00edm, pokud…“
„Ne, je\u017ei\u0161i, Gordone, v\u00e1\u017en\u011b,“ m\u00edrn\u011b se odt\u00e1hnu a s \u00fasm\u011bvem si ut\u0159u slzy. „V\u00e1\u017en\u011b jdi. A bav se. Postar\u00e1m se tu o Nelly. A budu v pohod\u011b, slibuju. Tohle je prost\u011b kv\u016fli mamce, byla b\u00e1je\u010dn\u00e1, a v\u00edm, a ona to taky v\u00ed, \u017ee ty si taky b\u00e1je\u010dnej, a proto by cht\u011bla, abys dneska \u0161el. V\u00edm to,“ ut\u00edr\u00e1m slzy a p\u0159itom se usm\u00edv\u00e1m. M\u00e1m v sob\u011b neskute\u010dn\u00fd pocit.
„Bille, ona byla, je a bude pro m\u011b v\u00fdjime\u010dn\u00e1. Jako ty. A vlastn\u011b si v\u016fbec nic od t\u00fdhle sch\u016fzky neslibuju, byla to jen spont\u00e1nn\u00ed souhra n\u00e1hod a…“
„Gordone, po del\u0161\u00ed dob\u011b t\u011b zase vid\u00edm z\u00e1\u0159it, tak\u017ee b\u011b\u017e okam\u017eit\u011b s\u00e1m, nebo t\u011b tam dot\u00e1hnu n\u00e1sil\u00edm,“ zasm\u011bju se u\u017e lehce, a jen set\u0159u posledn\u00ed slzy.
Gordon se usm\u011bje a vydechne. „D\u011bkuju.“
„Pomuchlal jsem t\u011b,“ se sm\u00edchem upozorn\u00edm na jeho ruk\u00e1v trika. Gordon sto\u010d\u00ed hlavu t\u00edm sm\u011brem a rozesm\u011bje se se mnou. Po schodech jsou akor\u00e1t sly\u0161et kroky a slabounk\u00fd zp\u011bv Nelly, kter\u00e1 se hned na to objev\u00ed ve dve\u0159\u00edch kuchyn\u011b.<\/p>\n

„Co tady d\u011bl\u00e1te? A tati, tys u\u017e m\u011bl p\u0159ece j\u00edt.“
„Jo, vid\u00ed\u0161, b\u011b\u017e. Teda a\u017e se p\u0159evl\u00edkne\u0161,“ s \u00fasm\u011bvem ho postr\u010d\u00edm. Cestou l\u00edpne Nelly pusu na tv\u00e1\u0159 a po chvilce u\u017e p\u0159evle\u010den\u00fd se s n\u00e1mi rozlou\u010d\u00ed.
Kdy\u017e za n\u00edm zapadnou dve\u0159e, Nelly se s \u00fasm\u011bvem ke mn\u011b p\u0159ikrade.
„Ta\u0165ka m\u00e1 n\u011bjakou pan\u00ed?“ \u0161eptne, skoro jako by Gordon m\u011bl je\u0161t\u011b n\u011bkde poslouchat.
„A ty bys necht\u011bla, aby m\u011bl?“
„Necht\u011bla jsem se pt\u00e1t, proto\u017ee jsem nev\u011bd\u011bla, ale tebe se zept\u00e1m. Asi bych… j\u00e1 nev\u00edm,“ pokr\u010d\u00ed ram\u00ednky a rozhl\u00e9dne se po kuchyni.
„Copak?“
„Kouk\u00e1m se, jestli je tady uklizeno, kdyby ta pan\u00ed p\u0159i\u0161la na n\u00e1v\u0161t\u011bvu,“ usm\u011bje se.<\/p>\n

autor: Mintam<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mintam „Narodila se celkem zdrav\u00e1, kr\u00e1tce na to j\u00ed ale za\u010dali nach\u00e1zet mal\u00e9 n\u00e1lezy v t\u011ble. \u0158\u00edkali, \u017ee u mal\u00fdch d\u011bt\u00ed se rakovina \u0161\u00ed\u0159\u00ed obrovskou rychlost\u00ed. A a\u010d j\u00ed diagnostikovali rakovinu, kter\u00e1 je u d\u011bt\u00ed t\u011b\u017e\u0161\u00ed, co se t\u00fd\u010de l\u00e9\u010den\u00ed, Joy<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[462],"tags":[],"class_list":["post-7349","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-zeiten-andern-dich"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7349","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7349"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7349\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7349"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7349"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7349"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}