{"id":7351,"date":"2011-11-30T14:00:00","date_gmt":"2011-11-30T13:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7331"},"modified":"2011-11-30T14:00:00","modified_gmt":"2011-11-30T13:00:00","slug":"phantom-of-the-opera-24","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/11\/30\/phantom-of-the-opera-24\/","title":{"rendered":"Phantom of the Opera 24."},"content":{"rendered":"
autor: Helie<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
Bill:<\/p>\n

<\/strong> V Ope\u0159e se piln\u011b p\u0159ipravovali na produkci Romea a Julie<\/em>. Tr\u00e1vil jsem na zkou\u0161k\u00e1ch skoro v\u0161echen voln\u00fd \u010das. Pot\u0159eboval jsem v\u011bd\u011bt, jak p\u0159\u00edpravy prob\u00edhaj\u00ed, abych mohl v pr\u016fb\u011bhu hry zakro\u010dit. Vlastn\u011b jsem jim m\u011bl pokazit ve\u0161ker\u00e9 snahy, ale j\u00e1 jinak nemohl. Prvn\u00ed d\u011bjstv\u00ed nech\u00e1m v po\u0159\u00e1dku, v p\u016fvodn\u00edm obsazen\u00ed. Druh\u00e9 d\u011bjstv\u00ed u\u017e se bude muset obej\u00edt bez Christine.<\/p>\n

Zkou\u0161ka se pomalu ch\u00fdlila ke konci a j\u00e1 vyhledal madam Giryovou. St\u00e1la sama v zadn\u00ed \u010d\u00e1sti hledi\u0161t\u011b a sledovala zkou\u0161ku stejn\u011b jako j\u00e1. Beze slova jsem si stoupl vedle n\u00ed.<\/div>\n

„Co m\u00e1\u0161 za lubem, Bille?“ zeptala se \u0161eptem.<\/div>\n
„Nic,“ odpov\u011bd\u011bl jsem. „Bude to p\u0159ekvapen\u00ed.“<\/div>\n
„M\u00e1m strach. O tebe. Firmin a Andr\u00e9 pojali podez\u0159en\u00ed. Mysl\u00ed si, \u017ee hru n\u011bjak ovlivn\u00ed\u0161, proto sis tam dosadil Toma. Chystaj\u00ed zajistit policejn\u00ed dohled na premi\u00e9ru.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm. Sly\u0161el jsem jejich rozhovor. Nem\u011bjte strach. Bude to m\u016fj posledn\u00ed v\u00fdstup v Ope\u0159e,“ \u0161pitl jsem ti\u0161e a vytratil se ze s\u00e1lu.<\/p>\n

Proch\u00e1zel jsem chodbou, kdy\u017e v tom jsem zaslechl hlasy. P\u0159itiskl jsem se ke st\u011bn\u011b za rohem a doufal, \u017ee si m\u011b nikdo nev\u0161iml.<\/div>\n

„Mohl bych tu z\u016fstat p\u0159es noc? Z\u00edtra je sobota, nemus\u00edm do \u0161koly.“<\/div>\n
„Nem\u011bl by to b\u00fdt probl\u00e9m. M\u00e1me n\u011bkolik voln\u00fdch pokoj\u016f. Madam Giryov\u00e1 ti n\u011bjak\u00fd ur\u010dit\u011b p\u016fj\u010d\u00ed.“<\/div>\n
Hlasy zam\u00ed\u0159ily chodbou pry\u010d a j\u00e1 si oddechl. Tak\u017ee Tom z\u016fstane na noc v Ope\u0159e… Pak by se toho dalo skute\u010dn\u011b n\u00e1le\u017eit\u011b vyu\u017e\u00edt. Od jejich prvn\u00edho polibku m\u00e1 nen\u00e1vist ke Christine rostla ka\u017ed\u00fdm dnem st\u00e1le v\u00edc a v\u00edc. Pokud tu Tom bude, st\u00e1lo by za to j\u00ed n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem ubl\u00ed\u017eit…<\/div>\n
\n
*<\/div>\n
U\u017e d\u00e1vno se setm\u011blo a na nebi z\u00e1\u0159il m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed kotou\u010d. Post\u00e1val jsem p\u0159ed budovou intern\u00e1tu a vy\u010dk\u00e1val. O chv\u00edli pozd\u011bji ze dve\u0159\u00ed vyb\u011bhla Christine v \u010dern\u00fdch \u0161atech. P\u0159ehodil jsem si p\u0159es hlavu \u010dernou k\u00e1pi a vy\u010dk\u00e1val. Za chv\u00edli si m\u011b v\u0161imla a p\u0159isp\u011bchala ke mn\u011b.<\/div>\n
„M\u016f\u017eete m\u011b pros\u00edm odv\u00e9st na h\u0159bitov?“ zeptala se a vtiskla mi do dlan\u011b mince. Zamumlal jsem n\u011bco na souhlas a posadil se na svoji motorku, kter\u00e1 st\u00e1la kousek ode m\u011b. N\u011bjak se i se svoj\u00ed sukn\u00ed nasoukala za m\u011b a chytila m\u011b kolem pasu. Zadusil jsem d\u00e1vic\u00ed efekt a vyjel p\u0159\u00edjezdovou cestou pry\u010d z are\u00e1lu.<\/p>\n

Tom:<\/p>\n

<\/strong> Vzbudil m\u011b zvuk startuj\u00edc\u00ed motorky. Ten zvuk mi byl pov\u011bdom\u00fd, ale nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 jsem se t\u00edm nezab\u00fdval. N\u011bco mi \u0159\u00edkalo, \u017ee n\u011bco nen\u00ed v po\u0159\u00e1dku. M\u00e1to\u017en\u011b jsem se vypot\u00e1cel z postele a vy\u0161el na chodbu. Zaklepal jsem na dve\u0159e vedlej\u0161\u00edho pokoje. Nikdo mi nep\u0159i\u0161el otev\u0159\u00edt. \u010cekal jsem p\u011bt minut, a kdy\u017e se st\u00e1le nic ned\u011blo, zkusil jsem zat\u00e1hnout za kliku. Dve\u0159e se s tich\u00fdm zask\u0159\u00edp\u011bn\u00edm otev\u0159ely. Pokoj byl pr\u00e1zdn\u00fd.<\/p>\n

Vyb\u011bhl jsem na schody a ut\u00edkal k v\u00fdchodu z intern\u00e1tu. Christine nebyla ve sv\u00e9m pokoji, sly\u0161el jsem startovat motorku, a pak tu byl ten dot\u011brn\u00fd pocit, \u017ee se n\u011bco d\u011bje. Mysl\u00edm, \u017ee jsem m\u011bl d\u016fvod k panice. Zastavil jsem na dvo\u0159e p\u0159ed intern\u00e1tem. Pot\u0159eboval jsem n\u011bjak\u00fd dopravn\u00ed prost\u0159edek. A pak se ze st\u00e1j\u00ed po m\u00e9 lev\u00e9 ruce ozvalo zar\u017ean\u00ed…<\/p>\n

Bill:<\/p>\n

<\/strong> Zastavil jsem p\u0159ed h\u0159bitovem. Christine zamumlala sl\u016fvko d\u00edku a slezla z motorky. J\u00e1 jsem jel je\u0161t\u011b o p\u00e1r metr\u016f d\u00e1l, ne\u017e jsem motorku zastavil a nechal ji tam st\u00e1t. Ti\u0161e jsem se pl\u00ed\u017eil kolem h\u0159bitova obehnan\u00e9ho zd\u00ed, abych objevil n\u011bjakou skulinu, kterou bych se dostal na jeho pozemky. Nemohl jsem si to tam napochodovat hlavn\u00edm vchodem, proto\u017ee by si m\u011b Christine v\u0161imla.<\/p>\n

A pak jsem narazil na branku. Nejsp\u00ed\u0161 n\u011bjak\u00fd vedlej\u0161\u00ed vchod. Vstoupil jsem na pozemek h\u0159bitova a oklepal se nad jeho nevl\u00eddnou atmosf\u00e9rou. Hlavn\u00ed cestu lemovaly vysok\u00e9 sochy and\u011bl\u016f s obli\u010deji schovan\u00fdmi v k\u00e1p\u00edch. V\u0161ude kolem st\u00e1ly rovn\u00e9 i k\u0159iv\u00e9 n\u00e1hrobn\u00ed kameny. Kousek ode m\u011b byla \u010d\u00e1st h\u0159bitova vyhrazen\u00e1 pro mrtv\u00e9 d\u011bti. Na jejich n\u00e1hrobc\u00edch le\u017eely mrtv\u00e9 mramorov\u00e9 holubice. Donutil jsem se odvr\u00e1tit zrak, abych j\u00edm vyhledal hrobku Christinina otce. Byl to v\u00e1\u017een\u00fd a v\u00fdznamn\u00fd ob\u010dan, proto mu bylo v\u011bnov\u00e1no nejv\u00edce pozornosti. P\u0159\u00edmo uprost\u0159ed rozs\u00e1hl\u00e9ho h\u0159bitova st\u00e1na na um\u011ble vytvo\u0159en\u00e9m kope\u010dku jeho hrobka.<\/div>\n

Mezi sochami and\u011bl\u016f jsem zahl\u00e9dl pohyb. Christine se pomalu p\u0159ibli\u017eovala k otcov\u011b hrobce a ti\u0161e si pro sebe zp\u00edvala. Zd\u00e1lo se, \u017ee nevn\u00edm\u00e1 nic jin\u00e9ho, ne\u017e atmosf\u00e9ru h\u0159bitova, kterou je\u0161t\u011b zn\u00e1soboval jej\u00ed hlas tvo\u0159\u00edc\u00ed smutn\u00e9 t\u00f3ny p\u00edsni\u010dky. S pohledem up\u0159en\u00fdm k jej\u00ed osob\u011b jsem se pomalu p\u0159em\u00edstil k hrobce. Jej\u00ed zp\u011bv zn\u011bl st\u00e1le bl\u00ed\u017e a bl\u00ed\u017e…<\/div>\n