{"id":7358,"date":"2011-11-28T17:00:00","date_gmt":"2011-11-28T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7338"},"modified":"2011-11-28T17:00:00","modified_gmt":"2011-11-28T16:00:00","slug":"doppelleben-34","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/11\/28\/doppelleben-34\/","title":{"rendered":"Doppelleben 34."},"content":{"rendered":"
autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"S ko\u0161il\u00ed ledabyle navle\u010denou na m\u00e1 ramena tak, \u017ee mi na jedn\u00e9 stran\u011b \u00fapln\u011b sklouz\u00e1vala dol\u016f, jsem sed\u011bl na posteli s otev\u0159en\u00fdm notebookem, ve snaze naj\u00edt na internetu n\u011bco, co by m\u011b alespo\u0148 trochu zaujalo jako dekorace k nov\u00e9mu n\u00e1bytku. V\u0161echno, co v\u010dera p\u0159ivezli, jsme si rovnou nechali postavit na m\u00edsto, abychom se s t\u00edm nemuseli tahat my s Tomem, a z\u00e1rove\u0148 jsme si od mamky p\u0159ivezli v\u0161echny v\u011bci, co n\u00e1m zbyly, a vzhledem k tomu, \u017ee toho moc nezbylo, musel jsem je\u0161t\u011b Toma p\u0159inutit k nakoupen\u00ed nov\u00e9ho oble\u010den\u00ed, co\u017e by nem\u011bl b\u00fdt zas a\u017e tak velk\u00fd probl\u00e9m. Mnohem v\u011bt\u0161\u00ed probl\u00e9m jsem vid\u011bl v tom, co jsem si pomyslel, kdy\u017e jsem se prohl\u00ed\u017eel v zrcadle. Od toho incidentu na z\u00e1chodech jsem o sob\u011b v\u00e1\u017en\u011b pochyboval, co\u017e zap\u0159\u00ed\u010dinilo i to, \u017ee jsem s Tomem v\u010dera necht\u011bl sp\u00e1t. V hlav\u011b mi stra\u0161ily tis\u00edce my\u0161lenek a j\u00e1 jim pomalu podl\u00e9hal. Jsem o\u0161kliv\u00fd a vypad\u00e1m jako \u017eena! Jsem o\u0161kliv\u00e1 \u017eena!<\/div>\n
\n

„Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ n\u011b\u017en\u011b m\u011b pol\u00edbil na odhalen\u00e9 rameno Tom, kdy\u017e se ke mn\u011b doplazil.<\/p><\/div>\n

„Ahoj,“ za\u0161eptal jsem.<\/div>\n
„U\u017e je ti l\u00e9pe?“<\/div>\n
„Tomi, vypad\u00e1m jako \u017eena?“ vyhrkl jsem, ignoruj\u00edc jeho p\u0159edchoz\u00ed ot\u00e1zku.<\/div>\n
„Co t\u011b to napad\u00e1, Bille?“ n\u011b\u017en\u011b m\u011b objal kolem pasu a hlavu si polo\u017eil na m\u00e9 rameno. „Jsi ten nekr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed mu\u017e, kter\u00e9ho zn\u00e1m, ano? Jsi v\u00fdjime\u010dn\u00fd a origin\u00e1ln\u00ed, a proto t\u011b j\u00e1 a cel\u00fd sv\u011bt milujeme, hm?“<\/div>\n
„Ale ty nejsi gay, p\u0159eci.“<\/div>\n
„Ptal ses m\u011b n\u011bkdy, jak\u00e9 orientace jsem?“ u\u0161kl\u00edbl se.<\/div>\n
„Ne, ale\u2026 Jak\u00e9?“<\/div>\n
„Jsme dvoj\u010data, tak h\u00e1dej, mil\u00e1\u010dku,“ pousm\u00e1l se. „Nikdy jsem ti to ne\u0159ekl, jeliko\u017e jsem to nepova\u017eoval za n\u011bjakou d\u016fle\u017eitou v\u011bc, v\u017edy\u0165 je to jen orientace. Ale mysl\u00edm, \u017ee kdyby se mi nel\u00edbili kluci, kv\u016fli tob\u011b by se mi ur\u010dit\u00e9 typy l\u00edbit za\u010daly.“<\/div>\n
„Jak\u00e9?“ p\u00edpnul jsem nesm\u011ble.<\/div>\n
„Neskonale kr\u00e1sn\u00e9 a dokonal\u00e9,“ za\u0161eptal mi do ucha.<\/p>\n<\/div>\n
\n
Hbit\u011b jsem se oto\u010dil a velmi pevn\u011b ho objal, aby v\u011bd\u011bl, jak moc si jeho slov v\u00e1\u017e\u00edm.<\/div>\n
„V tom byl v\u010dera zakopan\u00fd pes?“<\/div>\n
„Potkal jsem na z\u00e1chodech v tom centru chl\u00e1pka, co si myslel, \u017ee jsem \u017eena,“ ti\u0161e jsem p\u0159iznal.<\/div>\n
„Pro\u010d jsi mi to ne\u0159ekl? Mohl jsem mu spl\u00e1chnout hlavu.“<\/div>\n
„Ne\u010dekal jsem, \u017ee m\u011b to tak vezme, a kdy\u017e se to stalo, doufal jsem, \u017ee se z toho vysp\u00edm. Netu\u0161il jsem, \u017ee te\u010f, po tolika letech, to ve mn\u011b vyvol\u00e1 v\u016fbec n\u011bjak\u00e9 pocity. A j\u00e1 v\u00edm, \u017ee ten chl\u00e1pek byl idiot, ale najednou jsem v m\u00e9m slovn\u00edku nena\u0161el jinou odpov\u011b\u010f, ne\u017e aby si nechal vy\u0161et\u0159it o\u010di. Te\u010f bych ho poslal minim\u00e1ln\u011b tam, kam slunce nesv\u00edt\u00ed, ale prost\u011b\u2026 J\u00e1 nev\u00edm,“ povzdechl jsem si.<\/div>\n
„P\u0159\u00ed\u0161t\u011b t\u011b nenech\u00e1m j\u00edt samotn\u00e9ho.“<\/div>\n
„Tomi, jen jsem se cht\u011bl upravit, byla to n\u00e1hoda.“<\/div>\n
„Tenkr\u00e1t ses cht\u011bl taky jen upravit,“ posmutn\u011ble zamumlal. „Pamatuje\u0161?“<\/p>\n<\/div>\n
FLASHBACK<\/div>\n
<\/em><\/div>\n
„Dobr\u00fd ve\u010der, sle\u010dno,“ ozval se za m\u00fdmi z\u00e1dy drsn\u00fd hlas. Odvr\u00e1til jsem hlavu od sv\u00e9ho zrc\u00e1tka a oto\u010dil se sm\u011brem k mu\u017ei, je\u017e a m\u011b promluvil.<\/em><\/div>\n
„Nejsem d\u00edvka.“<\/em><\/div>\n
„Oh, t\u00edm l\u00e9pe pro m\u011b, ne?“ zvrhle se usm\u00e1l, p\u0159i\u010dem\u017e popo\u0161el o p\u00e1r krok\u016f ke mn\u011b.
„M\u011bl bych j\u00edt, \u010dek\u00e1 na m\u011b m\u016fj bratr,“ zamumlal jsem, ale kdy\u017e jsem kolem n\u011bj cht\u011bl proj\u00edt, drsn\u011b m\u011b p\u0159irazil na ze\u010f a p\u0159itiskl se na m\u00e9 t\u011blo. „Pus\u0165te m\u011b!“ zoufale jsem vyk\u0159ikl.<\/em><\/div>\n
„No tak, je p\u00e1te\u010dn\u00ed ve\u010der, noc jak d\u011blan\u00e1 pro to, abychom si u\u017eili!“ rukama mi sjel na zadek.<\/em><\/div>\n
„Dejte mi pokoj!“ sna\u017eil jsem se ho odstr\u010dit, ale to u\u017e se mi s\u00e1pal na rty, kter\u00e9 si bral. Kdy\u017e jsem ho nepustil ani za br\u00e1nu m\u00fdch zub\u016f, rukou mi stiskl rozkrok tak, a\u017e jsem bolest\u00ed vyk\u0159ikl, \u010deho\u017e on vyu\u017eil, aby se dostal do \u00fatrob m\u00e9 pusy. C\u00edtil jsem, jak mi sv\u016fj jazyk strk\u00e1 hluboko do krku a cht\u011blo se mi zvracet, m\u00edsto toho jsem ale nechal t\u00e9ct slzy. Bylo \u00fapln\u011b marn\u00e9 sna\u017eit se br\u00e1nit, proto\u017ee ten chl\u00e1pek m\u011bl neuv\u011b\u0159itelnou s\u00edlu, jen jsem se d\u011bsil, \u017ee bude cht\u00edt v\u00edc, co\u017e mi mohlo doj\u00edt, \u017ee bude cht\u00edt.<\/p>\n

„Bille, nemohl bys pros\u00edm tebe\u2026“ vtrhnul dovnit\u0159 znud\u011bn\u00fd Tom, ale sotva vid\u011bl m\u016fj vyd\u011b\u0161en\u00fd v\u00fdraz a ruce chl\u00e1pka, jak mi bloud\u00ed pod tri\u010dkem, vrhnul se na n\u011bj a odhodil ho na prot\u011bj\u0161\u00ed ze\u010f. „T\u00e1hni od m\u00fdho bratra!“ zu\u0159iv\u011b do n\u011bj ml\u00e1til p\u011bstmi a kopal tak dlouho, dokud nem\u011bl jistotu, \u017ee se minim\u00e1ln\u011b \u010dtvrt hodiny nepohne ani o milimetr.<\/em><\/div>\n

„Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ opatrn\u011b m\u011b chytil za obli\u010dej.<\/em><\/div>\n
„J-jo,“ vykoktal jsem a ud\u011blal k n\u011bmu mal\u00fd rozt\u0159esen\u00fd krok. Tom pochopil a okam\u017eit\u011b m\u011b schoval do sv\u00e9 n\u00e1ru\u010de.<\/em><\/div>\n
„Poj\u010fme dom\u016f,“ za\u0161eptal mi do vlas\u016f.<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

KONEC FLASHBACKU<\/div>\n
\n

Uh,“ zamumlal jsem. T\u011blem mi projel p\u0159esn\u011b ten stejn\u00fd pocit jako tenkr\u00e1t, nev\u011bdomky jsem se ot\u0159\u00e1sl. „\u010casy se m\u011bn\u00ed.“<\/p><\/div>\n

„To ano, Bille. Ale k hor\u0161\u00edmu,“ n\u011b\u017en\u011b m\u011b pol\u00edbil na \u010delo.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, ale tenkr\u00e1t to bylo v\u0161echno jin\u00e9.“<\/div>\n
„Jo, tenkr\u00e1t t\u011b cht\u011blo zn\u00e1silnit mnohem v\u00edc mu\u017e\u016f,“ odsekl.<\/div>\n
Znovu jsem se ot\u0159\u00e1sl, p\u0159i\u010dem\u017e jsem si v\u0161iml hus\u00ed k\u016f\u017ee, kter\u00e1 se mi objevila na nohou. Nijak jsem Tom\u016fv v\u00fdrok nekomentoval, v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee to nem\u00e1 cenu. Sem tam se mi hlavou mihnul obr\u00e1zek nenechav\u00fdch dlan\u00ed, kter\u00e9 m\u011b hladov\u011b a drsn\u011b „hlad\u00ed“ po t\u011ble, a na rty, kter\u00e9 m\u011b zu\u0159iv\u011b l\u00edbaj\u00ed. Na ze\u010f, kter\u00e1 m\u011b \u0161kr\u00e1bala do zad a na pistoli, kterou jsem c\u00edtil za opaskem toho mu\u017ee. Tom m\u011bl spousty \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee stihnul za\u00fato\u010dit, ne\u017e si ho v\u016fbec v\u0161iml, jinak tu Tom dnes v\u016fbec nemusel b\u00fdt.<\/p>\n

„Promi\u0148,“ zamumlal.<\/div>\n

„Nech to b\u00fdt,“ pousm\u00e1l jsem se. „Jsou to jen\u2026 slova a vzpom\u00ednky. To nejhor\u0161\u00ed je snad za n\u00e1mi, u\u017e to bude jen dobr\u00e9. Tak dlouho, jak budeme spolu, budeme v po\u0159\u00e1dku, okey?“<\/div>\n
„Stejn\u011b o tebe budu m\u00edt po\u0159\u00e1d strach.“<\/div>\n
„A j\u00e1 budu m\u00edt strach poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se s n\u011bk\u00fdm bude\u0161 muset pr\u00e1t.“<\/div>\n
„V\u017edycky to d\u011bl\u00e1m pro tebe,“ ti\u0161e mi zamumlal do krku, na kter\u00fd mi vtiskl jemn\u00fd polibek, zat\u00edmco ruce zabo\u0159il do m\u00fdch vlas\u016f.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm. Ale ne v\u017edy m\u016f\u017ee\u0161 vyj\u00edt jako v\u00edt\u011bz, Tomi. Jsou lidi, kte\u0159\u00ed maj\u00ed v\u011bci, co pouh\u00e9 p\u011bsti hrav\u011b zastav\u00ed, v\u00ed\u0161? M\u016f\u017eou t\u011b klidn\u011b zab\u00edt, zrovna tenkr\u00e1t, mo\u017en\u00e1 jsem ti to ne\u0159ekl, ale ten mu\u017e m\u011bl u sebe pistoli, Tome. Nev\u00edm, co by se stalo, kdybys nem\u011bl na sv\u00e9 stran\u011b moment p\u0159ekvapen\u00ed.“<\/div>\n
„N\u011bjak bych to zvl\u00e1dnul.“<\/div>\n
„Proti smrti nic nezm\u016f\u017eeme, Tomi. Mus\u00ed\u0161 b\u00fdt opatrn\u00fd, nep\u0159e\u017eil bych to tu bez tebe,“ n\u011b\u017en\u011b jsem zajal jeho rty mezi sv\u00e9.<\/div>\n
„Stejn\u011b jako bych j\u00e1 nep\u0159e\u017eil bez tebe,“ oplatil mi polibek.<\/p>\n

Na\u0161e jazyky se jemn\u011b propl\u00e9taly, zat\u00edmco Tomovy dlan\u011b pevn\u011b dr\u017eely m\u016fj pas. Vyza\u0159ovala z n\u011bj zoufal\u00e1 snaha zastavit \u010das, abychom spolu mohli z\u016fstat nav\u017edy, aby smrt zapomn\u011bla na\u0161e jm\u00e9na a tv\u00e1\u0159e, a nikdy n\u00e1s nepovolala na druhou stranu, a\u0165 tam bylo cokoliv. Nev\u011bd\u011bl jsem, co po smrti p\u0159ijde, ale bylo by mi to \u00fapln\u011b jedno, kdybych m\u011bl jistotu, \u017ee Tom tam bude se mnou.<\/div>\n

M\u011blce jsem zast\u00e9nal, kdy\u017e mi Tom ko\u0161ili svl\u00e9kl a n\u011b\u017en\u011b m\u011b l\u00edbal v oblasti kl\u00ed\u010dn\u00edch kost\u00ed. Moje erotogenn\u00ed z\u00f3na byla zasa\u017eena, srdce mi zb\u011bsile tlouklo, a\u017e jsem se b\u00e1l, \u017ee budu m\u00edt infarkt. Zoufale jsem se dr\u017eel kolem Tomova krku a prosil, aby nep\u0159est\u00e1val, p\u0159esto\u017ee jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee to nem\u00e1 v pl\u00e1nu.<\/p>\n

„Nikdy m\u011b nesm\u00ed\u0161 opustit, Billy.“<\/div>\n

„J\u00e1 t\u011b nikdy nechci opustit. Chci s tebou z\u016fstat napo\u0159\u00e1d,“ za\u0161eptal jsem. V rychlosti jsem mu svl\u00e9kl boxerky, ve kter\u00fdch spal. Cht\u011bl jsem c\u00edtit jeho t\u011blo na sv\u00e9m beze v\u0161ech z\u00e1bran, cht\u011bl jsem ho c\u00edtit v sob\u011b. „Tomi!“ zak\u0148u\u010del jsem, kdy\u017e m\u011b st\u00e1le pouze l\u00edbal na krku, ramenou a hrudn\u00edku.<\/div>\n
„Tohle je\u0161t\u011b nen\u00ed konec, Billy, nemus\u00ed\u0161 sp\u011bchat,“ jemn\u011b m\u011b pohladil po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Nemluv o konci. \u017d\u00e1dn\u00fd nep\u0159ijde, nesm\u00ed!“ zoufale jsem ho pol\u00edbil, zat\u00edmco jsem na n\u011bj, bez jak\u00e9koli p\u0159edchoz\u00ed p\u0159\u00edpravy, opatrn\u011b dosedal. Nohy jsem si obto\u010dil kolem jeho pasu, abych mu byl co nejbl\u00ed\u017ee. Ml\u010dky se na m\u011b d\u00edval s ve\u0161kerou n\u011bhou v o\u010d\u00edch i srdci, a ve chv\u00edli, kdy jsem za\u010dal s\u00e1m p\u0159ir\u00e1\u017eet, m\u011b Tom pol\u00edbil tak, \u017ee se mi o\u010di proto\u010dily vzh\u016fru.<\/div>\n
„Konec m\u016f\u017ee p\u0159ij\u00edt d\u0159\u00edv, ne\u017e si mysl\u00ed\u0161.“<\/p>\n

autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. S ko\u0161il\u00ed ledabyle navle\u010denou na m\u00e1 ramena tak, \u017ee mi na jedn\u00e9 stran\u011b \u00fapln\u011b sklouz\u00e1vala dol\u016f, jsem sed\u011bl na posteli s otev\u0159en\u00fdm notebookem, ve snaze naj\u00edt na internetu n\u011bco, co by m\u011b alespo\u0148 trochu zaujalo jako dekorace k nov\u00e9mu<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[441],"tags":[],"class_list":["post-7358","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-doppelleben"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7358","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7358"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7358\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7358"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7358"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7358"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}