{"id":7366,"date":"2011-11-27T15:00:00","date_gmt":"2011-11-27T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7346"},"modified":"2011-11-27T15:00:00","modified_gmt":"2011-11-27T14:00:00","slug":"phantom-of-the-opera-23","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/11\/27\/phantom-of-the-opera-23\/","title":{"rendered":"Phantom of the Opera 23."},"content":{"rendered":"
autor: Helie<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
Bill:<\/p>\n

<\/strong> Ut\u00edkal jsem chodbou, sukn\u011b \u0161at\u016f se mi pletla mezi nohy. Po tv\u00e1\u0159\u00edch mi tekly slzy, kter\u00e9 \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b zachyt\u00e1vala maska, zlostn\u011b jsem si p\u0159ejel h\u0159betem ruky po tv\u00e1\u0159i, abych set\u0159el to m\u00e1lo, co uniklo zajet\u00ed masky. Mo\u017en\u00e1 to nebyl tak skv\u011bl\u00fd n\u00e1pad, jak jsem si myslel, proto\u017ee na rtech jsem st\u00e1le je\u0161t\u011b c\u00edtil chu\u0165 polibku, co\u017e l\u00e1malo moje srdce snad je\u0161t\u011b v\u00edc ne\u017e p\u0159edt\u00edm. Jsem hlup\u00e1k, kdy\u017e jsem myslel, \u017ee by se v\u0161echno mohlo zm\u011bnit. Mo\u017en\u00e1 jsem m\u011bl po\u017eadovat zm\u011bnu na sob\u011b a ne na Tomovi. On bude d\u00e1l s Christine, i kdybychom st\u00e1li pod jmel\u00edm celou noc.<\/p>\n

Vyb\u011bhl jsem ven do chladn\u00e9ho vzduchu. Ut\u00edkal jsem zasn\u011b\u017een\u00fdm dvorem k vchodu do budovy intern\u00e1tu. Na odhalen\u00e9 k\u016f\u017ei jsem c\u00edtil chlad vzduchu. Snad tu byl proto, aby zchladil rozp\u00e1len\u00e9 tv\u00e1\u0159e a zpomalil divok\u00fd tlukot srdce, kter\u00fd snad musel b\u00fdt sly\u0161et po cel\u00e9m are\u00e1lu Opery. Nem\u016f\u017eu pop\u0159\u00edt, \u017ee jsem za\u017eil to, co jsem si v\u017edycky p\u0159\u00e1l, ale okolnosti se mi prach v\u016fbec nel\u00edbily. Chci<\/em>, aby Tom l\u00edbal m\u011b<\/em> a ne n\u011bjakou pitomou k\u00e1\u010du, kter\u00e1 donutila zmlknout celou Operu.<\/p>\n

Zab\u011bhl jsem do chodbi\u010dky za kapl\u00ed a zlostn\u011b strhl z obli\u010deje masku, kter\u00e1 se ani v nejmen\u0161\u00edm nemohla rovnat t\u00e9 obvykl\u00e9. Takhle nem\u011bla tent\u00fd\u017e \u00fa\u010dinek, ba naopak v n\u00ed bylo snad v\u0161echno je\u0161t\u011b daleko hor\u0161\u00ed. St\u00e1l jsem p\u0159ed zrcadlem a d\u00edval se na d\u00edvku<\/em> v bled\u011b modr\u00fdch \u0161atech. Na hlav\u011b m\u011bla drdol a pod hn\u011bd\u00fdma o\u010dima roztekl\u00e9 \u010dern\u00e9 st\u00edny od pl\u00e1\u010de. V o\u010d\u00edch se j\u00ed t\u0159pytil smutek a nen\u00e1vist k sob\u011b sam\u00e9. Z hrdla se mi vydral pora\u017eeneck\u00fd vzlyk a po tv\u00e1\u0159\u00edch se spustil nov\u00fd p\u0159\u00edval slz, tentokr\u00e1t u\u017e ni\u010d\u00edm nekrocen.<\/div>\n

<\/div>\n
\n
\n

Bre\u010del jsem a sund\u00e1val plesov\u00e9 \u0161aty, kter\u00e9 jsem brzy vym\u011bnil za krvav\u011b rud\u00fd kost\u00fdm voj\u00e1ka. Znovu jsem si stoupl p\u0159ed zrcadlo a rozpustil vlasy z drdolu. Voln\u011b se spustily p\u0159es ramena. P\u00e1rkr\u00e1t jsem je pro\u010d\u00edsl h\u0159ebenem, set\u0159el z tv\u00e1\u0159\u00ed roztekl\u00e9 st\u00edny a jemn\u011b lapil do ruky svoji milovanou masku. P\u0159et\u00e1hl jsem si gumi\u010dku p\u0159es hlavu a maska p\u0159ilnula k obli\u010deji. Vy\u010desal jsem si vlasy zpod gumi\u010dky a p\u0159e\u010d\u00edsl je p\u0159es ni. Maska okam\u017eit\u011b za\u010dala p\u016fsobit svoj\u00ed \u010darovnou moc\u00ed a t\u011blo mi kone\u010dn\u011b zalil klid. V\u0161echno se r\u00e1zem zd\u00e1lo p\u0159ijateln\u011bj\u0161\u00ed. Na tv\u00e1\u0159i se mi znovu usadil m\u00edrn\u011b samolib\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/p>\n

Pobral jsem pap\u00edry ze stolu a vyrazil zp\u00e1tky k Ope\u0159e. Te\u010f jsem m\u011bl jistotu, \u017ee bude v\u0161echno osazenstvo oslavovat Nov\u00fd rok. V\u0161ichni budou v hale a budou spolu pop\u00edjet. Nikdo si nev\u0161iml st\u00ednu, kter\u00fd se propl\u00ed\u017eil kolem nich, aby zah\u00e1jil sv\u00e9 velkolep\u00e9 p\u0159edstaven\u00ed. U\u017e podruh\u00e9 za jedin\u00fd ve\u010der jsem st\u00e1l na vrcholku schod\u016f, u\u017e podruh\u00e9 za jedin\u00fd ve\u010der jsem o\u010dek\u00e1val, \u017ee v\u0161echny p\u0159\u00edtomn\u00e9 p\u0159iprav\u00edm o hlas.<\/p>\n

Pomalu jsem sestupoval ze schod\u016f. Lid\u00e9 se ke mn\u011b ot\u00e1\u010deli, m\u016fj p\u0159\u00edchod se \u0161\u00ed\u0159il dominov\u00fdm efektem. Za chv\u00edli ke mn\u011b vzhl\u00ed\u017eelo cel\u00e9 divadlo.<\/div>\n

„Copak jste n\u00e1hle tak ti\u0161\u00ed? B\u00e1li jste se, \u017ee jsem v\u00e1s opustil?“ zah\u0159m\u011bl jsem ztichl\u00fdm prostorem. „Napsal jsem pro v\u00e1s novou operu…“ hodil jsem desky s pap\u00edry na podlahu. „Ale aby byla dokonal\u00e1, mus\u00ed se Carlotte nau\u010dit hr\u00e1t.“ Odm\u011bnou za ur\u00e1\u017eku mi bylo odfrknut\u00ed ze strany zmi\u0148ovan\u00e9 zp\u011bva\u010dky.<\/p>\n

„D\u00e1le se moji draz\u00ed \u0159editel\u00e9 mus\u00ed nau\u010dit, \u017ee jejich m\u00edsto je v kancel\u00e1\u0159i a m\u00e9 po\u017eadavky jsou svat\u00e9. Pokud je kone\u010dn\u011b neza\u010dnete dodr\u017eovat, p\u00e1nov\u00e9, stane se ne\u0161t\u011bst\u00ed…“ zabodl jsem pohled do Firmina s Andr\u00e9m, kte\u0159\u00ed se k sob\u011b b\u00e1zliv\u011b tiskli.<\/p>\n

„A pak na\u0161e dokonal\u00e1 Christine Daa\u00e9. M\u00e1 n\u00e1dhern\u00fd hlas, ale ona sama v\u00ed, \u017ee na sob\u011b mus\u00ed je\u0161t\u011b hodn\u011b zapracovat, aby byla skute\u010dn\u011b dokonal\u00e1. Mo\u017en\u00e1 a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 zaho\u0159ela l\u00e1skou, kter\u00e1 l\u00e1me jej\u00ed hlas. Mo\u017en\u00e1 by m\u011bla p\u0159estat milovat, aby se znovu dostala zp\u011bt na vrchol,“ zabru\u010del jsem a naklonil hlavu ke stran\u011b. Christine naproti mn\u011b se schovala za Tomovu pa\u017ei.<\/p>\n

„Nesm\u00edm zapomenout tak\u00e9 na roli, kterou jsem se rozhodl obsadit naprosto netradi\u010dn\u011b. Nejsp\u00ed\u0161 si ani neuv\u011bdomujete, \u017ee v jednom z va\u0161ich \u0159ad se nach\u00e1z\u00ed neuv\u011b\u0159iteln\u00fd talent. Stoj\u00ed tu mezi v\u00e1mi a vy jej berete pouze jako barmana, o kter\u00e9ho nen\u00ed pot\u0159eba se zaj\u00edmat. Mo\u017en\u00e1 byste se m\u011bli zamyslet, proto\u017ee pr\u00e1v\u011b po n\u011bm chci, aby ztv\u00e1rnil hlavn\u00ed mu\u017eskou roli m\u00e9 nov\u00e9 opery,“ zad\u00edval jsem se na Toma, kter\u00fd na m\u011b z\u00edral jako na p\u0159\u00edzrak. Kdyby jen v\u011bd\u011bl…<\/p>\n

„Doufejte, p\u0159\u00e1tel\u00e9, \u017ee se op\u011bt n\u011bjakou dobu neuvid\u00edme. Pokud by k tomu do\u0161lo, bylo by to jedin\u011b kv\u016fli tomu, \u017ee nepln\u00edte m\u00e9 rozkazy. A v\u011bzte, \u017ee v ten moment budete litovat okam\u017eiku, kdy jste m\u00e9 pokyny nedodr\u017eeli,“ zabur\u00e1cel jsem. P\u0159e\u0161el jsem na \u010d\u00e1st schodi\u0161t\u011b, kter\u00e1 byla jednou z \u010d\u00e1st\u00ed slo\u017eit\u00e9 soustavy vchod\u016f do podzem\u00ed. P\u0159\u00edmo p\u0159ed zraky v\u0161ech se podlaha propadla a j\u00e1 zmizel<\/em>.<\/p>\n

Tom:<\/p>\n

<\/strong> V\u0161ichni n\u011bm\u011b sledovali Fantom\u016fv odchod. Rozhl\u00e9dl jsem se po v\u0161ech p\u0159\u00edtomn\u00fdch. V\u0161ichni m\u011bli ve tv\u00e1\u0159i veps\u00e1n strach, p\u0159ekvapen\u00ed nebo rozho\u0159\u010den\u00ed. Jedin\u00e1 tv\u00e1\u0159 – tv\u00e1\u0159 madam Giryov\u00e9 – byla st\u00e1le naprosto klidn\u00e1, vyrovnan\u00e1 a celkov\u011b norm\u00e1ln\u00ed. N\u011bco tu nehr\u00e1lo, a na mn\u011b bylo, abych zjistil co.<\/p>\n

*<\/p>\n

V\u0161ichni se rozt\u0159esen\u011b vraceli do sv\u00fdch domov\u016f a baletky na intern\u00e1t. \u0160el jsem s Giryov\u00fdmi a Christine, kter\u00e1 se se mnou rozlou\u010dila, \u017ee je unaven\u00e1. Za norm\u00e1ln\u00edch okolnost\u00ed by m\u011b to asi pobou\u0159ilo, proto\u017ee jsem ji b\u011bhem ve\u010dera skoro nevid\u011bl, ale te\u010f jsem pot\u0159eboval mluvit s madam Giryovou. Pol\u00edbil jsem ji na rozlou\u010denou a sl\u00edbil, \u017ee dal\u0161\u00edho r\u00e1na m\u011b najde \u010dekat p\u0159ed intern\u00e1tem.<\/p>\n

„Pan\u00ed Giryov\u00e1? Mohl bych s v\u00e1mi mluvit?“ zeptal jsem se jemn\u011b, kdy\u017e Christine zmizela ve sv\u00e9m pokoji.<\/div>\n

„Ale jist\u011b. P\u016fjde\u0161 k n\u00e1m?“<\/div>\n
„R\u00e1d,“ usm\u00e1l jsem se. Madam Giryov\u00e1 m\u011b pustila do sv\u00e9ho bytu. Meg poslala do jej\u00edho pokoje a mn\u011b pokynula, abych si sedl k j\u00eddeln\u00edmu stolu.<\/div>\n
„D\u00e1\u0161 si \u010daj? Nebo k\u00e1vu?“ zeptala se p\u0159\u00edv\u011btiv\u011b, ale j\u00e1 jen zakroutil hlavou. Sedla si naproti mn\u011b. „Tak copak t\u011b tr\u00e1p\u00ed?“<\/div>\n
„V\u00edte… Dnes, jak se zni\u010dehonic na ma\u0161karn\u00edm objevil Fantom, p\u0159ipadala jste mi zvl\u00e1\u0161tn\u011b klidn\u00e1. Nechci v\u00e1s nijak obvi\u0148ovat, ale p\u0159ijde mi, \u017ee n\u011bco v\u00edte… Vy v\u00edte, co Fantom sk\u00fdv\u00e1 za maskou…“ nebyla to ot\u00e1zka, sp\u00ed\u0161 konstatov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

„Nem\u011bl by ses do toho pl\u00e9st, Tome. Skute\u010dn\u011b v\u00edm, co Fantom skr\u00fdv\u00e1 za maskou, ale boj\u00edm se, \u017ee nejsem ten \u010dlov\u011bk, kter\u00fd by ti to sm\u011bl prozradit. Je to jeho tajemstv\u00ed a j\u00e1 nem\u00e1m pr\u00e1vo \u0161\u00ed\u0159it jej d\u00e1l. Nebu\u010f zklaman\u00fd, nen\u00ed to nic v\u016f\u010di tob\u011b osobn\u011b. Ne\u0159ekla bych to nikomu. Ob\u010das je lep\u0161\u00ed po\u010dkat si, v\u00ed\u0161? T\u0159eba bude\u0161 jednou jedn\u00edm z m\u00e1la, kte\u0159\u00ed jeho pravou tv\u00e1\u0159 znaj\u00ed…“<\/p>\n

autor: Helie<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Helie Bill: Ut\u00edkal jsem chodbou, sukn\u011b \u0161at\u016f se mi pletla mezi nohy. Po tv\u00e1\u0159\u00edch mi tekly slzy, kter\u00e9 \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b zachyt\u00e1vala maska, zlostn\u011b jsem si p\u0159ejel h\u0159betem ruky po tv\u00e1\u0159i, abych set\u0159el to m\u00e1lo, co uniklo zajet\u00ed masky. Mo\u017en\u00e1 to nebyl tak<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[458],"tags":[],"class_list":["post-7366","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-phantom-of-the-opera"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7366","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7366"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7366\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7366"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7366"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7366"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}