{"id":7367,"date":"2011-11-27T14:00:00","date_gmt":"2011-11-27T13:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7347"},"modified":"2011-11-27T14:00:00","modified_gmt":"2011-11-27T13:00:00","slug":"pubertak-23-konec","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/11\/27\/pubertak-23-konec\/","title":{"rendered":"Puber\u0165\u00e1k 23. (konec)"},"content":{"rendered":"
autor: Ter\u00fd<\/p>\n

<\/strong> Tak a je to tady. Konec Puber\u0165\u00e1ka. Abych \u0159ekla pravdu, tak mi bude tahle pov\u00eddka dost chyb\u011bt, ale ned\u00e1 se nic d\u011blat. Snad se to vyrovn\u00e1 druhou \u0159adou, kterou pl\u00e1nuju. Tahle pov\u00eddka mi hodn\u011b p\u0159irostla k srdci a douf\u00e1m, \u017ee i vy jste si j\u00ed alespo\u0148 trochu obl\u00edbili a budete \u010d\u00edst i druhou \u0159adu ;). Cht\u011bla bych moc pod\u011bkovat v\u0161em, kte\u0159\u00ed pov\u00eddku \u010detli a dvojn\u00e1sobn\u011b t\u011bm, kte\u0159\u00ed j\u00ed komentovali, proto\u017ee to vy jste mi d\u00e1vali chu\u0165 tuhle pov\u00eddku ps\u00e1t. D\u011bkuju v\u00e1m v\u0161em. Na konci tohohle d\u00edlu budete m\u00edt obr\u00e1zek, pod kter\u00fdm budete moci hledat druhou \u0159adu. P\u0159eji hezk\u00e9 po\u010dten\u00ed posledn\u00edho d\u00edlu. Zat\u00edm se m\u011bjte a zanedlouho se vr\u00e1t\u00edm s nov\u00fdm Puber\u0165\u00e1kem.<\/em><\/div>\n

Ter\u00fd.<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bill:<\/p>\n

Stoj\u00edm tu u\u017e asi 10 minut a po\u0159\u00e1d nikdo nejde. Sice jsem ten pobyt m\u011bl o t\u00fdden prodlou\u017een\u00fd, kv\u016fli m\u00e9mu \u00fat\u011bku, ale Tomovi jsem to volal, tak\u017ee by tu m\u011bl b\u00fdt. Sl\u00edbil mi to. Sklop\u00edm zrak a vyd\u00e1m se p\u011b\u0161ky dom\u016f. Je to p\u0159es cel\u00fd m\u011bsto, ale mobil u sebe nem\u00e1m, p\u0159edt\u00edm jsem volal z l\u00e9\u010debny. V\u0161ichni asi spol\u00e9hali, \u017ee pro m\u011b Tom p\u0159ijede, ale tak se nestalo. Ne\u010dekal jsem, \u017ee by na m\u011b zapomn\u011bl. Sl\u00edbil mi, \u017ee p\u0159ijede.<\/div>\n

„T\u0159eba se jen zdr\u017eel,“ zamuml\u00e1m a rozhl\u00e9dnu se kolem. Nic tomu ale nenasv\u011bd\u010duje. Je mo\u017en\u00fd, \u017ee na m\u011b opravdu zapomn\u011bl?<\/p>\n

Proch\u00e1z\u00edm ulicemi a kopu do ka\u017ed\u00e9ho kam\u00ednku, kter\u00fd se mi p\u0159iplete do cesty. Nem\u016f\u017eu z hlavy pustit to, co se te\u010f stalo. T\u0159eba se mnou u\u017e nepo\u010d\u00edt\u00e1. V\u017edy\u0165 jsem byl pry\u010d 3 m\u011bs\u00edce. T\u0159eba se zamiloval a na m\u011b prost\u011b zapomn\u011bl. V\u017edy\u0165 by to nebylo nic ojedin\u011bl\u00e9ho. Rozhl\u00eddnu se po okol\u00ed, abych zjistil, jak daleko to m\u00e1m je\u0161t\u011b od domova. U\u017e to nen\u00ed tak moc daleko, ale je\u0161t\u011b to kousek je.<\/div>\n

<\/div>\n
\n
\n

Tom:<\/p>\n

Jakmile otev\u0159u o\u010di, okam\u017eit\u011b se posad\u00edm a rozhl\u00e9dnu se kolem sebe. Ulev\u00ed se mi, kdy\u017e vedle sebe nevid\u00edm Dannyho. Nen\u00ed to poprv\u00e9, co se mi zd\u00e1l takov\u00fdhle sen. H\u0159betem ruky si set\u0159u pot z \u010dela a s\u00e1hnu po mobilu. Promnu si lev\u00e9 oko a z\u00edvnu.<\/div>\n

„Kurva!“ zak\u0159i\u010d\u00edm, kdy\u017e se pod\u00edv\u00e1m na hodiny. P\u0159ed p\u016fl hodinou jsem m\u011bl b\u00fdt p\u0159ed l\u00e9\u010debnou pro Billa. J\u00e1 jsem idiot!<\/em> Rychle na sebe hod\u00edm v\u011bci, kter\u00e9 mi jako prvn\u00ed padnou do oka a b\u011b\u017e\u00edm k autu. S rann\u00ed hygienou se neobt\u011b\u017euji, i kdy\u017e mi je to nep\u0159\u00edjemn\u00e9. Ale to bych se je\u0161t\u011b v\u00edc zdr\u017eel, tak\u017ee si to nem\u016f\u017eu dovolit.<\/p>\n

B\u011bhem 10 minut jsem p\u0159ed l\u00e9\u010debnou, ale Bill nikde. To mi mohlo b\u00fdt jasn\u00fd, pochybuju, \u017ee by tu st\u00e1l, u\u017e asi bude doma. M\u00edsto toho, abych se t\u011b\u0161il, a\u017e Bill p\u0159ijede, tak se na n\u011bj vyka\u0161lu. Hlavn\u011b, \u017ee se mi zd\u00e1 o spole\u010dn\u00fd noci s Dannym. Sice jsme se spolu jednou vyspali, ale domluvili jsme se, \u017ee to nikomu ne\u0159ekneme a budeme d\u011blat, jako by se nic nestalo. Tak pro\u010d se mi o n\u011bm zd\u00e1?<\/p>\n

Znovu nastartuji a vyd\u00e1m se k Billovi dom\u016f. Mus\u00edm se mu omluvit. Neud\u011blal jsem to schv\u00e1ln\u011b, snad to pochop\u00ed. Douf\u00e1m, \u017ee doma nebude Nicol, od t\u00e9 doby, co jsme se roze\u0161li, jsme se nevid\u011bli a j\u00e1 mysl\u00edm, \u017ee byla i r\u00e1da.<\/p>\n

Zastav\u00edm se p\u0159ed domem a s v\u00e1h\u00e1n\u00edm zazvon\u00edm. Jedin\u00e9, v co douf\u00e1m je, \u017ee mi neotev\u0159e Nicol. Na\u0161t\u011bst\u00ed otev\u0159e Billova teta a s \u00fadivem na m\u011b pohl\u00e9dne.<\/div>\n

„Co pot\u0159ebuje\u0161?“<\/div>\n
„Je doma Bill?“<\/div>\n
„Ano, je. Je ve sv\u00e9m pokoji. Byl unaven\u00fd, tak si \u0161el lehnout.“<\/div>\n
„A mohl bych za n\u00edm? Pros\u00edm.“<\/div>\n
„No dob\u0159e,“ usm\u011bje se na m\u011b a pust\u00ed m\u011b dovnit\u0159. Douf\u00e1m, \u017ee nen\u00ed moc na\u0161tvan\u00e1, \u017ee jsem pro Billa nep\u0159ijel.<\/p>\n

Rychle vyb\u011bhnu schody a zam\u00ed\u0159\u00edm rovnou k Billovu pokoji, kde zaklepu.<\/div>\n

„D\u00e1le,“ ozve se zpoza dve\u0159\u00ed a j\u00e1 vejdu. Jakmile vejdu, v\u0161imnu si Billova \u00fasm\u011bvu, kter\u00fd se mu okam\u017eit\u011b vykouzl\u00ed na tv\u00e1\u0159i. Sesko\u010d\u00ed z postele a b\u011bhem chvilky m\u011b obejme.<\/div>\n
„Jsem tak r\u00e1d, \u017ee jsi tady. B\u00e1l jsem se, \u017ee u\u017e jsi na m\u011b zapomn\u011bl.“<\/div>\n
„Bille, omlouv\u00e1m se ti, \u017ee jsem pro tebe nep\u0159ijel. Zaspal jsem. Do t\u0159\u00ed hodin jsem skl\u00e1dal p\u00edsni\u010dku a potom jsem nevstal. Opravdu se ti omlouv\u00e1m. Nikdy bych na tebe nezapomn\u011bl,“ pohlad\u00edm ho po vlasech a a\u017e te\u010f mi dojde, jak moc mi chyb\u011bl.<\/div>\n
„To je v pohod\u011b. Hlavn\u011b, \u017ee jsi tady. No jo, sly\u0161el jsem o va\u0161\u00ed kapele. I do l\u00e9\u010debny se dostanou nov\u00fd drby, a obzvl\u00e1\u0161\u0165 o kapele, kter\u00e1 vydala nov\u00fd song a m\u011bla takov\u00fd \u00fasp\u011bch,“ zasm\u011bje se Bill a tiskne se ke mn\u011b.<\/div>\n
„No jo, m\u00e1me toho te\u010f moc,“ usm\u011bju se a dlouze ho pol\u00edb\u00edm. Jeho rty mi chyb\u011bly… tak moc.<\/p>\n<\/div>\n
O rok pozd\u011bji<\/div>\n
<\/div>\n
\n

Bill:<\/p>\n

Sed\u00edm v pokoji a prohl\u00ed\u017e\u00edm si fotky, moje a Toma. Jsem tak moc r\u00e1d, \u017ee to mezi n\u00e1mi tak dob\u0159e klape. A\u017e mi je to divn\u00fd. Ani ty t\u0159i m\u011bs\u00edce nepokazily n\u00e1\u0161 vztah, co\u017e jsem moc r\u00e1d. Miluju ho a nikoho jin\u00fdho nedok\u00e1\u017eu v\u00edc milovat. Nev\u00edm, co bych bez n\u011bj d\u011blal. Nav\u017edycky bude v m\u00fdm srd\u00ed\u010dku.<\/p>\n

Zapnu televizi a pod\u00edv\u00e1m se na zpr\u00e1vy. Ani m\u011b moc nep\u0159ekvap\u00ed, \u017ee zase mluv\u00ed o Darkness. Te\u010f o nich mluv\u00ed po\u0159\u00e1d, prorazili tak rychle, a te\u010f je znaj\u00ed po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b. Kv\u016fli tomu tak\u00e9 sv\u016fj vztah taj\u00edme. Tom nechce, aby se mi n\u011bco stalo, proto\u017ee on v t\u00e9 kapele je kytarista. Jsem na n\u011bj hrd\u00fd, ale u\u017e m\u011b nebav\u00ed se skr\u00fdvat a tajit n\u00e1\u0161 vztah. Od t\u00e9 doby, co prorazili, m\u00e1m strach, \u017ee o n\u011bj p\u0159ijdu. P\u0159ece jen, je to slavn\u00e1 hv\u011bzda, a pro\u010d by se zahazoval s n\u011bk\u00fdm, jako jsem j\u00e1? Zat\u00edm tomu na\u0161t\u011bst\u00ed nic nenasv\u011bd\u010duje. Za chvilku jdu za n\u00edm na zku\u0161ebnu. Chci ho p\u0159ekvapit, jen se p\u0159iprav\u00edm a vyraz\u00edm.<\/p>\n

Tom:<\/p>\n

Z\u00edvnu a polo\u017e\u00edm kytaru vedle sebe. J\u00e1 pro dne\u0161ek u\u017e kon\u010d\u00edm. Jsem unaven\u00fd a docela se t\u011b\u0161\u00edm do postele. Bill si mysl\u00ed, \u017ee m\u00e1m zkou\u0161ku je\u0161t\u011b dv\u011b hodiny, tak\u017ee se do postele dostanu a\u017e za p\u00e1r hodin. Zat\u00edm tu budu s Dannym. Mo\u017en\u00e1 n\u011bkam vyraz\u00edme, nebo prost\u011b z\u016fstanem tady.<\/p>\n

Kdy\u017e kluci odejdou a z\u016fstanu tu jen j\u00e1 a Danny, vyd\u00e1m se za Dannym do takov\u00fd mali\u010dk\u00fd kuchy\u0148ky, kam si \u0161el pro pit\u00ed. Postav\u00edm se do dve\u0159\u00ed a d\u00edv\u00e1m se na n\u011bj.<\/div>\n

„Co, ty \u010di\u010dmundo,“ zasm\u011bju se. Danny se na m\u011b oto\u010d\u00ed s pozvednut\u00fdm obo\u010d\u00edm a divn\u00fdm v\u00fdrazem.<\/div>\n
„Co\u017ee? Jak \u017ee jsi mi to \u0159ekl?“ vyprskne sm\u00edchy. J\u00e1 se rozesm\u011bju s n\u00edm, p\u0159ejdu k n\u011bmu a chytnu ho za pas.<\/div>\n
„\u010ci\u010dmundo,“ zopakuji mu jeho novou p\u0159ezd\u00edvku a zazub\u00edm se.<\/div>\n
„Tak mi ne\u0159\u00edkej,“ na\u0161pul\u00ed pusu a j\u00e1 ho pol\u00edb\u00edm.<\/div>\n
„Dob\u0159e, tak ne. L\u00e1sko.“<\/div>\n
„To u\u017e je hez\u010d\u00ed,“ zasm\u011bje se a polibek mi za\u010dne divoce opl\u00e1cet.<\/p>\n

U\u017e je to t\u0159i\u010dtvrt\u011b roku, co spolu tak n\u011bjak ‚chod\u00edme‘. Ned\u00e1 se tomu \u0159\u00edct po\u0159\u00e1dnej vztah, proto\u017ee ten m\u00e1m s Billem. Asi, nev\u00edm, koho m\u00e1m rad\u0161i. Bill o Dannym nev\u00ed, asi by nebyl moc r\u00e1d, kdyby to zjistil. V\u00edm, \u017ee bych to nem\u011bl d\u011blat. V\u017edycky jsem byl proti nev\u011b\u0159e, ale Dannymu se prost\u011b ned\u00e1 odolat. Ale abych pravdu \u0159ekl, v\u016fbec mi to nevad\u00ed, m\u00edt oba dva. Dannymu to nevad\u00ed a Bill se to nedozv\u00ed. Prost\u011b je to jen takov\u00fd tajemstv\u00ed. Danny je asi jen takov\u00fd dlouhodob\u00fd \u00falet, ale Billa miluju… tak n\u011bjak.<\/p>\n

Usm\u011bju se s\u00e1m pro sebe, nadzvednu Dannyho, kter\u00fd okam\u017eit\u011b obmot\u00e1 nohy okolo m\u00e9ho t\u011bla, a odnesu si ho do postele, kde ho pomalu polo\u017e\u00edm. Danny nev\u00e1h\u00e1 a okam\u017eit\u011b mi p\u0159et\u00e1hne tri\u010dko p\u0159es hlavu.<\/p>\n

Bill:<\/p>\n

„Vy u\u017e kon\u010d\u00edte?“ zept\u00e1m se s pozvednut\u00fdm obo\u010d\u00edm kluk\u016f z Tomovy kapely, kdy\u017e je potk\u00e1m p\u0159ed jejich zku\u0161ebnou.<\/div>\n

„No jo, jako v\u017edycky,“ zasm\u011bje se Mark, kdy\u017e m\u011b uvid\u00ed.<\/div>\n
„Aha, ale j\u00e1 myslel… Je tam Tom?“<\/div>\n
„Jo je, je tam je\u0161t\u011b s Dannym.“<\/div>\n
„Dob\u0159e, d\u011bkuju,“ usm\u011bju se na n\u011bj a potichu vejdu dovnit\u0159. Zat\u00edm nikoho nevid\u00edm. Kde by mohli b\u00fdt? Maj\u00ed to tu docela velk\u00fd a mohli by b\u00fdt v jednom z pokoj\u016f a n\u011bco zkou\u0161et.<\/p>\n

Nejd\u0159\u00edve vklouznu do kuchy\u0148ky, ale tam nikdo nen\u00ed. Cht\u011bl jsem Toma p\u0159ekvapit, ale nech\u00e1pu, pro\u010d mi \u0159\u00edkal, \u017ee maj\u00ed zkou\u0161ku o tolik d\u00fdl, ne\u017e maj\u00ed doopravdy. S velk\u00fdm zamy\u0161len\u00edm se vyd\u00e1m do pokoje, o kter\u00e9m mi Tom \u0159\u00edkal, \u017ee tam kolikr\u00e1t i p\u0159esp\u00e1val potom, co od nich t\u00e1ta ode\u0161el. Chyb\u00ed mu. Ale v\u017edycky \u0159\u00edkal, \u017ee m\u00e1 alespo\u0148 m\u011b a j\u00e1 s n\u00edm budu po\u0159\u00e1d. Budu mu oporou. Popisoval mi, kde ten pokoj je, tak\u017ee by nem\u011bl b\u00fdt probl\u00e9m to naj\u00edt. Zastav\u00edm se za dve\u0159ma a trochu se zaposlouch\u00e1m. N\u011bco tam sly\u0161\u00edm, tak\u017ee asi budou tam.<\/p>\n

S \u00fasm\u011bvem na rtech otev\u0159u dve\u0159e.<\/div>\n

„Tom…“ sm\u00edch m\u011b p\u0159ejde po tom, co se mi naskytne p\u0159ed o\u010dima. Jsou tam Tom a Danny, polonaz\u00ed a s\u00e1pou se po sob\u011b. No, tak tohle bych ne\u010dekal. Jakmile si m\u011b Tom v\u0161imne, odsko\u010d\u00ed od Dannyho a za\u010dne se rychle obl\u00edkat.<\/div>\n
„Co to m\u00e1 b\u00fdt?“ vyhrknu rozho\u0159\u010den\u011b.<\/div>\n
„Bill\u00ed, j\u00e1… j\u00e1 ti to vysv\u011btl\u00edm,“ vyhrkne Tom a b\u011b\u017e\u00ed k mn\u011b. Chce m\u011b obejmout, ale vy\u0161kubnu se mu. Pod\u00edv\u00e1m se mu do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Jak tohle chce\u0161 vysv\u011btlit? Jak dlouho to spolu t\u00e1hnete, hmm? P\u016fl roku, rok?“<\/div>\n
„Bille, nen\u00ed to tak, jak to vypad\u00e1.“<\/p>\n

„Jak to tedy je? Prosimt\u011b, ne\u0159\u00edkej mi, \u017ee to bylo jen jednou. Jinak bys mi nikdy nelhal s t\u00edm, jak dlouho m\u00e1te zkou\u0161ku. Byl jsi tu v\u017edycky s n\u00edm, co? Byl jsi s n\u00edm a potom jsi \u0161el za mnou a d\u011blal jsi, jako bych byl tv\u016fj jedinej, jako jsi mi v\u017edycky \u0159\u00edkal. Tohle jsem od tebe ne\u010dekal, Tome!“ zasy\u010d\u00edm. Do o\u010d\u00ed se mi hrnou slzy, ale sna\u017e\u00edm se je zadr\u017eet. Nechci, aby v\u011bd\u011bl, jak moc m\u011b tohle bol\u00ed. Nech\u00e1pu, jak mi tohle mohl ud\u011blat.<\/div>\n

„Tak odpov\u011bz!“ zak\u0159i\u010d\u00edm. Tom povzdechne a n\u011bco zamuml\u00e1. „Co? J\u00e1 t\u011b nesly\u0161el!“<\/div>\n
„T\u0159i\u010dtvrt\u011b roku, sta\u010d\u00ed?“<\/div>\n
„Ty jsi tak hnusnej, Tome! S tebou jsem na dobro skon\u010dil!!“<\/div>\n
„Ale Bille,“ \u0159ekne a sna\u017e\u00ed se m\u011b zastavit. Ale j\u00e1 se oto\u010d\u00edm a d\u00e1m mu p\u011bst\u00ed do nosu. Nevydr\u017e\u00edm to. Prost\u011b to nejde. Cht\u011bl jsem se ovl\u00e1dat, ale to prost\u011b nejde. A\u0165 se sna\u017e\u00edm, jak chci. Mus\u00edm si ulevit.<\/p>\n

Oto\u010d\u00edm se a b\u011bhem chvilky opust\u00edm cel\u00fd tenhle prostor. Kdy\u017e vyjdu na ulici, okam\u017eit\u011b se vyd\u00e1m sm\u011brem dom\u016f. Mus\u00edm se n\u011bkde schovat. A nejl\u00edp v m\u00fdm pokoji. Tam mi bude nejl\u00edp. Jakmile dojdu dom\u016f, zamknu se v pokoji a sval\u00edm se na postel. Jakmile dopadnu, slz\u00e1m nech\u00e1m u\u017e volnou cestu. Mus\u00edm to ze sebe dostat. Tohle jsem od n\u011bj ne\u010dekal. Jak mi tohle mohl ud\u011blat? Kam se pod\u011blo to ‚Miluji t\u011b nav\u017edy?‘ Nev\u00edm, co bez n\u011bj budu d\u011blat. Nem\u016f\u017eu tu z\u016fstat. Nem\u016f\u017eu ho v\u00eddat. I kdy\u017e u\u017e je po maturit\u011b, kterou jsem zvl\u00e1dl na jedna, nem\u016f\u017eu tu z\u016fstat. Sice jsem si to rozmyslel, ale je\u0161t\u011b zkus\u00edm, jestli m\u011b vezmou na univerzitu v Los Angeles. Za zkou\u0161ku nic ned\u00e1m, a kdy\u017e by m\u011b vzali, odjel bych tady odsud. Alespo\u0148 bych nemusel Toma potk\u00e1vat. Nedok\u00e1zal bych b\u00fdt s Tomem v jednom m\u011bst\u011b.<\/p>\n

„Bille?“ ozve se za mnou d\u00edv\u010d\u00ed hlas. Oto\u010d\u00edm se za t\u00edm hlasem a vid\u00edm Nicol.<\/div>\n

„Be\u017e pry\u010d!“<\/div>\n
„Bille, co se stalo? Je to kv\u016fli Tomovi?“ Jen p\u0159ik\u00fdvnu a rozbre\u010d\u00edm se nanovo. Sedne si vedle m\u011b a p\u011bvn\u011b m\u011b obejme.<\/p>\n

———-<\/p>\n

Trvalo mi to t\u00fdden, ne\u017e jsem v\u0161echno za\u0159\u00eddil, ale na\u0161t\u011bst\u00ed u\u017e to je. Je\u0161t\u011b jsem se z toho nevzpamatoval, ale jsem r\u00e1d, \u017ee se vrac\u00edm do Ameriky. U\u017e nikdy v \u017eivot\u011b se nechci vr\u00e1tit do N\u011bmecka. NIKDY! V\u017edycky kdy\u017e jsem tu byl, z toho byl n\u011bjak\u00fd pr\u016fser.<\/p>\n

Jsem tak r\u00e1d, \u017ee m\u011b vzali na hudebn\u00ed univerzitu. V\u017edycky jsem si tam p\u0159\u00e1l j\u00edt, ale potom mi to Tom rozmluvil. Nejd\u0159\u00edve jsme cht\u011bli spolu do Ameriky, ale on si to zni\u010dehonic rozmyslel. Asi to bylo kv\u016fli Dannymu. Docela se div\u00edm, \u017ee m\u011b tam vzali, ale na\u0161t\u011bst\u00ed m\u011bli je\u0161t\u011b p\u00e1r voln\u00fdch m\u00edst, a jakmile jsem jim poslal mou nahr\u00e1vku, okam\u017eit\u011b m\u011b p\u0159ijali. Za dva dny nastupuji, tak\u017ee dnes odj\u00ed\u017ed\u00edm.<\/p>\n

V\u0161ichni moji bl\u00edzc\u00ed se divili, kdy\u017e zjistili, \u017ee u\u017e s Tomem nejsem, ale kdy\u017e se dozv\u011bd\u011bli, co ud\u011blal, ch\u00e1pali m\u011b, za co\u017e jsem moc r\u00e1d. Divil jsem se, kdy\u017e za mnou p\u0159i\u0161la Ter\u00fd a prosila m\u011b, abych ji vzal s sebou do Ameriky. Nejd\u0159\u00edve jsem nesouhlasil, ale potom jsem svolil. Za hodinu se m\u00e1me sej\u00edt na leti\u0161ti. Budeme bydlet spolu. Domluvili jsme se, \u017ee n\u00e1jem p\u016fjdem nap\u016fl. Sice jsem mohl j\u00edt k otci, ale to bych musel bejt padlej na hlavu, abych na tohle p\u0159istoupil.<\/p>\n

„Bille?“ ozve se za mnou velmi zn\u00e1m\u00fd hlas. U\u017e s nechutn\u00fdm v\u00fdrazem se oto\u010d\u00edm a moje o\u010di se st\u0159etnou s Tomov\u00fdmi.<\/div>\n

„Hm?“<\/div>\n
„Neodj\u00ed\u017ed\u011bj. Dej mi je\u0161t\u011b jednu \u0161anci… pros\u00edm.“<\/div>\n
„Na to jsi m\u011bl myslet d\u0159\u00edv!“<\/div>\n
„Bille, j\u00e1 t\u011b miluju!“<\/div>\n
„J\u00e1 tebe taky, Tome! Ale nejde to. Nem\u016f\u017eu s tebou b\u00fdt. V\u017edy\u0165 jsi m\u011b skoro celou dobu, co jsme byli spolu, podv\u00e1d\u011bl. To ti p\u0159ijde v pohod\u011b? Mn\u011b teda ne. Dnes odjedu a ty u\u017e m\u011b nikdy neudiv\u00ed\u0161. Je mi to l\u00edto, ale jinak to nejde. Bude\u0161 m\u00edt sv\u016fj \u017eivot a j\u00e1 sv\u016fj. Taky mi je l\u00edto, \u017ee Ter\u00fd taky odj\u00ed\u017ed\u00ed, ale br\u00e1nit j\u00ed v tom nebudu.“<\/div>\n
„Ale Bille…“<\/div>\n
„NE, Tome! Je konec, pochop to u\u017e kone\u010dn\u011b!“ U\u017e zase se mi hrnou slzy do o\u010d\u00ed. Jak se v\u016fbec dostal dovnit\u0159? Kdo ho sem pustil? Byla to Nicol? Nebo teta? No to u\u017e je te\u010f vlastn\u011b jedno. <\/p>\n

Obejdu ho a je\u0161t\u011b naposledy se na n\u011bj pod\u00edv\u00e1m.<\/div>\n

„Sbohem…“ sklon\u00edm hlavu a odejdu. Se v\u0161emi u\u017e jsem se rozlou\u010dil. Bylo to t\u011b\u017ek\u00fd, ale dok\u00e1zal jsem to. Nem\u011bl jsem na vybranou. Vlastn\u011b m\u011bl, ale tohle je to nejlep\u0161\u00ed rozhodnut\u00ed, kter\u00e9 jsem mohl u\u010dinit. Vyjdu ven, a je\u0161t\u011b ne\u017e nastoup\u00edm do auta, se naposledy oto\u010d\u00edm a pohl\u00e9dnu na d\u016fm, kde jsem str\u00e1vil v\u011bt\u0161inu \u017eivota. V okn\u011b vid\u00edm tetu, kter\u00e1 dr\u017e\u00ed v ruce kapesn\u00ed\u010dek a ot\u00edr\u00e1 si slzy. Ne\u010dekal jsem, \u017ee ji to tak vezme. Myslel jsem, \u017ee bude sp\u00ed\u0161 r\u00e1da, ale asi ne. Ve dve\u0159\u00edch stoj\u00ed Tom a k m\u00e9mu \u00fadivu mu po tv\u00e1\u0159\u00edch st\u00e9kaj\u00ed slzy. Zakrout\u00edm hlavou a nastoup\u00edm do auta. Nastartuji auto a vyd\u00e1m se vst\u0159\u00edc nov\u00e9mu \u017eivotu.<\/p>\n

Tom:<\/p>\n<\/div>\n

\u010clov\u011bk si uv\u011bdom\u00ed, co m\u011bl, a\u017e kdy\u017e to ztrat\u00ed.<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
\n

V\u00edm, \u017ee je to moje vina. V\u00edm, \u017ee kdybych nebyl blbej, mohl by tu te\u010f b\u00fdt se mnou. Nic z tohohle by se nemuselo st\u00e1t. U\u017e te\u010f mi chyb\u00ed. Bo\u017ee, pro\u010d j\u00e1 mus\u00edm b\u00fdt tak blbej? Tak moc to bol\u00ed, d\u00edvat se na to, jak mi odj\u00ed\u017ed\u00ed. Nav\u017edycky. U\u017e ho nikdy neuvid\u00edm. H\u0159betem ruky si ot\u0159u slzy a vyd\u00e1m se ke sv\u00e9mu autu. Tohle mus\u00edm zap\u00edt. Bude to t\u011b\u017ek\u00fd, \u017e\u00edt bez Billa. Je to, jako bych ztratil kus m\u00e9 du\u0161e. Du\u0161e, kterou jsem nadev\u0161e miloval, i kdy\u017e to tak nevypad\u00e1. Nastartuji a vyd\u00e1m se do klubu 007, kde zakotv\u00edm. Mus\u00edm to ze sebe dostat. V\u00edm, \u017ee Dannyho u\u017e se nedotknu. Kdybych nebyl blbej, mohl bych m\u00edt osobu, na kter\u00e9 mi z\u00e1le\u017e\u00ed ze v\u0161ech nejv\u00edc, u sebe, ale bohu\u017eel. Nev\u00edm, jak bez n\u011bj budu \u017e\u00edt.<\/p>\n

KONEC<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ter\u00fd Tak a je to tady. Konec Puber\u0165\u00e1ka. Abych \u0159ekla pravdu, tak mi bude tahle pov\u00eddka dost chyb\u011bt, ale ned\u00e1 se nic d\u011blat. Snad se to vyrovn\u00e1 druhou \u0159adou, kterou pl\u00e1nuju. Tahle pov\u00eddka mi hodn\u011b p\u0159irostla k srdci a douf\u00e1m, \u017ee<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[437],"tags":[],"class_list":["post-7367","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-pubertak"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7367","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7367"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7367\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7367"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7367"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7367"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}