{"id":7386,"date":"2011-11-23T18:00:00","date_gmt":"2011-11-23T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7366"},"modified":"2011-11-23T18:00:00","modified_gmt":"2011-11-23T17:00:00","slug":"the-movie-on-your-eyelids-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/11\/23\/the-movie-on-your-eyelids-3\/","title":{"rendered":"The Movie On Your Eyelids 3"},"content":{"rendered":"
autor: Fee<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
pairing: Bill\/Brian Molko<\/p>\n

Bill<\/p>\n

<\/strong> Po nepohodln\u00e9m nocov\u00e1n\u00ed jsem si p\u0159ipadal jako p\u0159ejet\u00fd parn\u00edm v\u00e1lcem. Opatrn\u011b jsem si prot\u0159el obli\u010dej, abych si nerozmatlal st\u00edny, a odka\u0161lal jsem si. V puse jsem m\u011bl jako v polep\u0161ovn\u011b. Ale to bylo celkem fuk, kdy\u017e jsem vid\u011bl, \u017ee se Brian u\u017e probral.
„Jak se c\u00edt\u00ed\u0161?“ zam\u017eoural jsem na n\u011bj.
„U\u017e je mi l\u00e9pe…“
„U\u017e se ti tohle n\u011bkdy stalo?“ svra\u0161til jsem obo\u010d\u00ed. Vid\u011bl jsem, jak zav\u00e1hal.
„Hm. Ale nev\u00edm, o co jde. A zat\u00edm jsem po tom je\u0161t\u011b nep\u00e1tral,“ zamru\u010del a z\u016fstal se na m\u011b d\u00edvat. Podep\u0159el jsem si mal\u00e1tn\u011b hlavu a pousm\u00e1l se.
„Jinak to ale byla moc p\u011bkn\u00e1 noc. V\u00ed\u0161, u\u017e jsem zapomn\u011bl, co to je, j\u00edt jen tak ven, bez toho, aby se po mn\u011b n\u011bkdo s\u00e1pal, a d\u011blat si, co chci. Bez bodyguarda si nesm\u00edm j\u00edt ani koupit cig\u00e1ra. C\u00edtil jsem se hezky norm\u00e1ln\u011b. Moc to pro m\u011b znamen\u00e1.“<\/p>\n

Brian<\/p>\n

<\/strong> „Byl to moc p\u011bkn\u00fd ve\u010der,“ souhlasn\u011b jsem se usm\u00e1l. Venku pomalu sv\u00edtalo a byl c\u00edtit rann\u00ed vzduch, kter\u00fd jsem tolik miloval. V\u0161iml jsem si, \u017ee Bill po\u0159\u00e1d sed\u00ed na zemi.
„Poj\u010f ke mn\u011b nahoru, ta zem mus\u00ed b\u00fdt studen\u00e1,“ vyzval jsem ho na sv\u00e9 obrovsk\u00e9 leti\u0161t\u011b. S \u00fasm\u011bvem se zvedl a rozpl\u00e1cl se vedle m\u011b na b\u0159icho, ruce podlo\u017een\u00e9 pod bradou. Lehl jsem si na bok, abych na n\u011bj vid\u011bl, a hlavu jsem si podep\u0159el.
„J\u00e1 takovou…,“ – polkl jsem slovo \u00b4komer\u010dn\u00ed\u00b4- „…popularitu asi nezn\u00e1m. Nejsme tolik propagovan\u00ed, a tud\u00ed\u017e zn\u00e1m\u00ed, nes\u00e1pou se po n\u00e1s davy fanynek. Na koncert p\u0159ijdou i d\u00e1my v\u011bku tvoj\u00ed matky,“ usm\u00e1l jsem se. „A sta\u010d\u00ed jim p\u00e1r na\u0161ich p\u00edsni\u010dek, po kter\u00fdch zase jedou dom\u016f. Je fajn to vid\u011bt.“<\/p>\n

Zamy\u0161len\u011b m\u011b poslouchal a chv\u00edli jsme tak polemizovali o atmosf\u00e9\u0159e koncert\u016f, vypravovali si z\u00e1bavn\u00e9 historky z after a bavili se o fanou\u0161c\u00edch, jejich vzkazech a p\u0159\u00edzni, ale i nep\u0159\u00edzni. Na\u0161i debatu p\u0159eru\u0161ilo zakru\u010den\u00ed m\u00e9ho \u017ealudku, co\u017e n\u00e1s oba rozesm\u00e1lo.
„Jak p\u0159\u00edzemn\u00ed, c\u00edtit biologickou pot\u0159ebu v t\u00e9to z\u00e1bavn\u00e9 chv\u00edli,“ zasm\u00e1l se Bill a ut\u0159el si slzy sm\u00edchu.<\/p>\n

Zvedl jsem se a odebral se do koupelny, kde jsem si dal kr\u00e1tkou sprchu, obl\u00e9kl se do \u010dist\u00e9ho oble\u010den\u00ed a vy\u010distil si zuby. Pot\u00e9 jsem Billovi koupelnu uvolnil, aby se taky upravil, nab\u00eddl mu ru\u010dn\u00edk a vanu. Zat\u00edmco se sprchoval, p\u0159ipravil jsem v kuchyni sn\u00eddani. Dal jsem si pozor, aby se v n\u00ed neobjevil ani kousek masa. Rychle jsem zab\u011bhl do pek\u00e1rny pro \u010derstv\u00e9 pe\u010divo, a kdy\u017e Bill vylezl z koupelny, na stole \u010dekaly je\u0161t\u011b tepl\u00e9 donuty, rohl\u00edky se s\u00fdry, m\u00e1slo, jam a usma\u017eil jsem p\u00e1r vaj\u00ed\u010dek. Jen dosedl na stoli\u010dku, dolil jsem mu \u0161\u00e1lek k\u00e1vou.
„J\u00e9, nem\u011bl sis d\u011blat \u0161kodu,“ zazubil se, ale s chut\u00ed se hned do j\u00eddla pustil.
„Ud\u011blal jsem to r\u00e1d,“ l\u00edbl jsem ho na tv\u00e1\u0159.
Chv\u00edli jsme jen tak sed\u011bli a sn\u00eddali, do na\u0161eho rozhovoru se ob\u010das ozvaly zvuky pta\u010d\u00edho \u0161t\u011bbet\u00e1n\u00ed a proj\u00ed\u017ed\u011bn\u00ed auta pro rann\u00ed rozv\u00e1\u017eku ml\u00e9ka. Venku bylo n\u00e1dhern\u011b, a\u010d bylo po p\u016fl osm\u00e9.
„M\u00e1\u0161 dnes n\u011bjak\u00fd pl\u00e1n?“ za\u010dal jsem ledabyle.
„Mysl\u00edm, \u017ee ne,“ odpov\u011bd\u011bl Bill s plnou pusou.
„Co si takhle vyjet na v\u00fdlet? Je kr\u00e1sn\u011b.“
„Pro\u010d ne?“ zalesklo se mu v o\u010d\u00edch. „A co bude v pl\u00e1nu?“
„To nech na mn\u011b,“ mrkl jsem a str\u010dil mu do pusy porci vaj\u00ed\u010dek.<\/div>\n

\n
\n

Bill<\/p>\n

<\/strong> Moje modla si hr\u00e1la na Pana tajemn\u00e9ho. Kolem des\u00e1t\u00e9 m\u011b vyslal zp\u00e1tky do na\u0161eho hotelu s t\u00edm, a\u0165 mu d\u00e1m adresu a \u017ee m\u011b v poledne vyzvedne. Samoz\u0159ejm\u011b jsem se t\u011b\u0161il a nebylo to z pouh\u00e9 zv\u011bdavosti, ale i proto, \u017ee cokoliv, co se mnou sd\u00edlel, mi d\u011blalo radost.
Sv\u016fj band jsem zastihl p\u0159i sn\u00eddani, jen se s nimi stru\u010dn\u011b pozdravil a pokra\u010doval rovnou do pokoje. S permanentn\u00edm \u00fasm\u011bvem na rtech jsem se beze sp\u011bchu za\u010dal zkultur\u0148ovat. O nic jin\u00e9ho jsem se ani starat nemusel, kdy\u017e Brian vzal n\u00e1pl\u0148 dne\u0161n\u00edho dne na vlastn\u00ed bedra. Jedin\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee jsme m\u011bli od Davida nadiktovan\u00fd odpo\u010dinkov\u00fd den. Hodn\u011b nerad bych ho odm\u00edtal, o to v\u00edc, kdy\u017e vyvinul vlastn\u00ed iniciativu.<\/p>\n

Upravil jsem si vlasy a l\u00ed\u010den\u00ed a pono\u0159il se do hlubin kufr\u016f, p\u00e1traj\u00edc po n\u011b\u010dem le\u017e\u00e9rn\u011bj\u0161\u00edm, co by v\u00fdjime\u010dn\u011b neobsahovalo \u017e\u00e1dnou um\u011blou k\u016f\u017ei \u010di t\u0159pytky. Jako z\u00e1klad jsem vzal sv\u011btle modr\u00e9 \u00fazk\u00e9 d\u017e\u00edny a doplnil je \u010dern\u00fdm n\u00e1t\u011bln\u00edkem a \u010derveno – \u010dernou kostkovanou ko\u0161il\u00ed s kr\u00e1tk\u00fdm ruk\u00e1vem. Rozvern\u011b jsem zapnul jen p\u00e1r knofl\u00ed\u010dk\u016f a nakonec si obul \u010dern\u00e9 Conversky, ne\u017e jsem vyrazil vyhledat Davea, abych mu poslu\u0161n\u011b ozn\u00e1mil, \u017ee nestr\u00e1v\u00edm dne\u0161ek s nimi.
„A kde bys m\u011bl b\u00fdt?“ udivil se kolem se ochom\u00fdtaj\u00edc\u00ed Tom, kdy\u017e jsem \u010dinil ozn\u00e1men\u00ed.
„S Brianem p\u0159ece,“ zaculil jsem se roz\u0161afn\u011b a odvr\u00e1til od n\u011bj obli\u010dej, abych se nemusel d\u00edvat na jeho nasupen\u00fd v\u00fdraz, pro kter\u00fd, podle m\u00e9ho, v\u016fbec nem\u011bl d\u016fvod.
O n\u011bkolik minut pozd\u011bji u\u017e jsem stepoval pod schody vchodu do na\u0161\u00ed exkluzivn\u00ed p\u011btihv\u011bzdi\u010dkov\u00e9 ubikace. Mohl jsem si hlavu vykroutit, jak jsem se bez ust\u00e1n\u00ed rozhl\u00ed\u017eel po ulici a hledal jeho p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed postavu. Nemohl jsem tu\u0161it, \u017ee chodce zkoum\u00e1m zcela zbyte\u010dn\u011b, proto\u017ee pan Molko chce p\u0159ekvapit.<\/p>\n

Brian<\/p>\n

<\/strong> Po Billov\u011b odchodu jsem si pustil hudbu a pouklidil byt. Kluci vstali asi v p\u016fl jeden\u00e1ct\u00e9, a zat\u00edmco Stefan koukal jako vr\u00e1na, Steve zav\u011bt\u0159il a s bystr\u00fdm pohledem si r\u00fdpnul, po kter\u00e9m asi vet\u0159elci ukl\u00edz\u00edm.
„Bill p\u0159e\u010dkal noc u m\u011b v pokoji, kdy\u017e sed\u011bl u moj\u00ed postele, aby na m\u011b d\u00e1val pozor a hl\u00eddal, kdyby se mi ud\u011blalo znova \u0161patn\u011b,“ r\u00fdpnul jsem si pro zm\u011bnu j\u00e1. To, \u017ee ten medv\u00eddek usnul jako \u0161palek, jsem zaml\u010del.
„Mhmm, bez sn\u00eddan\u011b by ses rozlou\u010dit nemohl, co?“ op\u011btoval palbu. Ne\u017e jsem sta\u010dil vyst\u0159elit j\u00edzliv\u00e1 slova j\u00e1, p\u0159eru\u0161il n\u00e1s Stefan, kter\u00e9ho probral a\u017e studen\u00fd chlad otev\u0159en\u00e9 lednice. „Kde je v\u0161echen jam?“
„A je\u0161t\u011b n\u00e1s vy\u017eere,“ neodpustil si Steve.
„Jednou to bez n\u011bj p\u0159e\u017eije\u0161, odpoledne koup\u00edm jinej,“ odpov\u011bd\u011bl jsem Stefanovi jen proto, abych nemusel reagovat na druh\u00e9ho z\u00e1\u0161kodn\u00edka, kter\u00fd byl na p\u011bst. Kdy\u017e jsem umyl n\u00e1dob\u00ed, posb\u00edral svr\u0161ky po m\u00fdch spolukapeln\u00edc\u00edch a vyt\u0159el kuchy\u0148, s \u00falevou jsem se zav\u0159el v koupeln\u011b. Vy\u017eehlil jsem si vlasy, nal\u00ed\u010dil se a oh\u00e1knul se do cigaretov\u00fdch \u010dern\u00fdch d\u017e\u00edn, hn\u011bd\u00e9ho tri\u010dka a p\u0159es ramena hodil b\u00edl\u00e9 voln\u00e9 s\u00e1\u010dko. Havran\u00ed \u010der\u0148 jsem spletl do cul\u00edku a navon\u011bl se Fahrenheitem. Ve sk\u0159\u00edni v chodb\u011b jsem vyhrabal piknikov\u00fd ko\u0161 a deku a v kuchyni n\u00e1dob\u00ed. Neobt\u011b\u017eoval jsem se rozlou\u010den\u00edm, na\u0161tvali m\u011b.<\/p>\n

Do\u0161el jsem o t\u0159i bloky d\u00e1l, do podzemn\u00edch gar\u00e1\u017e\u00ed a po zad\u00e1n\u00ed PIN k\u00f3du se otev\u0159ely automatick\u00e9 dve\u0159e. Za nimi st\u00e1l n\u00e1\u0161 pronajat\u00fd kabriolet. Nen\u00ed tak \u00fapln\u011b pronajat\u00fd, Steve ho spla\u0161il pro zvl\u00e1\u0161tn\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitosti p\u0159es zn\u00e1m\u00e9ho z reklamy, kdy\u017e se u n\u011bj nechal jednou vyfotit pro n\u011bjak\u00fd katalog luxusn\u00edch vozidel. Nedali jsme ani libru, ale \u0159\u00edkat se to mus\u00ed.
Ot\u0159el jsem p\u0159edn\u00ed kapotu a nastartoval. M\u00e1m auta r\u00e1d a r\u00e1d \u0159\u00edd\u00edm. V\u017edy se u toho odreaguji. A nemus\u00edm \u0159idi\u010de v\u011b\u010dn\u011b obt\u011b\u017eovat po\u017eadavky, v\u0161e si ud\u011bl\u00e1m s\u00e1m.
Zajel jsem do obchodu nakoupit pe\u010divo, pit\u00ed, s\u00fdry a n\u011bjak\u00e9 sladkosti, v\u010detn\u011b popcornu, kter\u00fd jsem cht\u011bl tak\u00e9 vyu\u017e\u00edt. Venku bylo p\u011bkn\u011b, slunce sv\u00edtilo okrajov\u011b, ale byl c\u00edtit \u010derstv\u00fd a p\u0159\u00edjemn\u00fd tepl\u00fd vzduch. Ani\u017e bych cht\u011bl, usm\u00e1l jsem se p\u0159i vidin\u011b toho, co m\u011b dnes je\u0161t\u011b \u010dek\u00e1.
Bylo za p\u011bt 12 a j\u00e1 p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bl na k\u0159i\u017eovatku. Kdy\u017e jsem se zorientoval, spat\u0159il jsem ho u\u017e na za\u010d\u00e1tku ulice. Rozohnil jsem motor a on se po ne\u010dekan\u00e9m zvuku ihned ohl\u00e9dl. Jako nejv\u011bt\u0161\u00ed hv\u011bzda jsem p\u0159ijel a\u017e k n\u011bmu, sundal slune\u010dn\u00ed br\u00fdle (jen pro efekt) a s americk\u00fdm \u00fasm\u011bvem ho p\u0159iv\u00edtal.
„Hello, boy,“ zazubil jsem se a oba jsme se rozesm\u00e1li. \u0160okovan\u011b na m\u011b hled\u011bl a prohl\u00ed\u017eel si auto.
„P\u0159ipad\u00e1m si jako v Beverly Hills,“ zaj\u00edkal se sm\u00edchy.
\u0160\u00edlen\u011b mu to seklo, takhle civiln\u011b, kdy\u017e na sob\u011b nem\u011bl ty sv\u00e9 oble\u010dky. Byl k pomazlen\u00ed, a kdy\u017e si sedl vedle m\u011b, uc\u00edtil jsem jeho nezam\u011bnitelnou v\u016fni. Neodolal jsem a alespo\u0148 ho pol\u00edbil na tv\u00e1\u0159.<\/p>\n

Bill<\/p>\n

<\/strong> Zase jen na tv\u00e1\u0159? S nelibost\u00ed jsem si musel p\u0159ipustit, \u017ee se ke mn\u011b v porovn\u00e1n\u00ed s na\u0161\u00edm prvn\u00edm st\u0159etnut\u00edm chov\u00e1 ohledn\u011b fyzick\u00e9ho kontaktu st\u00e1le zak\u0159iknut\u011bji a zdr\u017eenliv\u011bji, co\u017e bylo absurdn\u00ed. Byl jsem z toho rozmrzel\u00fd. Ale za \u017e\u00e1dn\u00fdch okolnost\u00ed bych si nedovolil dot\u00edrat na n\u011bj. M\u011bl jsem ho v obrovsk\u00e9 \u00fact\u011b. A proto jsem nasadil sladk\u00fd \u00fasm\u011bv a pohodln\u011b se uvelebil v ko\u017een\u00e9m sedadle.<\/div>\n

„Prozrad\u00ed\u0161 mi u\u017e, co jsi vymyslel?“<\/div>\n
„Jsi zv\u011bdav\u00fd?“ letmo se na m\u011b pod\u00edval a za\u0159adil se do j\u00edzdn\u00edho pruhu.<\/div>\n
„Ano,“ uculil jsem se.<\/div>\n
„Tak to t\u011b budu je\u0161t\u011b chv\u00edli nap\u00ednat,“ po\u0161k\u00e1dlil m\u011b, a kdy\u017e jsem trucovit\u011b nafoukl tv\u00e1\u0159i\u010dky, zasm\u00e1l se.<\/div>\n
Vypadalo to, \u017ee m\u00ed\u0159\u00edme ven z m\u011bsta. Opravdu ve mn\u011b hlodal \u010derv\u00ed\u010dek. Co bychom to jenom mohli vyv\u00e1d\u011bt? Brian zapnul p\u0159ehr\u00e1va\u010d a j\u00e1 st\u0159elhbit\u011b poznal p\u00edse\u0148 od Jefferson Airplane.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n