{"id":7389,"date":"2011-11-23T16:30:00","date_gmt":"2011-11-23T15:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7369"},"modified":"2011-11-23T16:30:00","modified_gmt":"2011-11-23T15:30:00","slug":"send-me-an-angel-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/11\/23\/send-me-an-angel-3\/","title":{"rendered":"Send me an angel 3."},"content":{"rendered":"
autor: Terry Kaulitz<\/p>\n

<\/strong> Ahoj, vy moji \u00fachyl\u00e1\u010dci. Jsem tu s dal\u0161\u00edm d\u00edlem, ale nev\u00edm, jestli m\u011b budete m\u00edt za tenhle d\u00edl r\u00e1di… Nebudu ale nic prozrazovat, jen v\u00e1m \u0159eknu, \u017ee je\u0161t\u011b dva d\u00edlky a bude konec :\/ j\u00e1 v\u00edm, m\u011bla jsem v\u00edc ps\u00e1t, ale ne\u0161lo mi to. Nav\u00edc Send me an Angel je m\u016fj prvn\u00ed v\u00edced\u00edlnej twincestn\u00ed po\u010din. Ale snad v\u00e1s tou dal\u0161\u00ed pot\u011b\u0161\u00edm.<\/em><\/div>\n

Zat\u00edm TK. \ud83d\ude09<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\u0160kola ub\u00edhala opravdu pomalu, ale posledn\u00edho zvon\u011bn\u00ed jsem se do\u010dkal. M\u011bl jsem mo\u017enost poznat trochu v\u00edc Toma. Je to fakt milej kluk. Jedin\u00e9, co m\u011b udivovalo, bylo to, \u017ee se bavil se mnou, i kdy\u017e se o n\u011bj sna\u017eil Michael. Mysl\u00edm tak, \u017ee ho cht\u011bl do sv\u00fd party. Ale Tom na n\u011bj ka\u0161lal. Asi jsem mu p\u0159i\u0161el zaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed. Stejn\u011b jsem to nech\u00e1pal.<\/p>\n

„Kde bydl\u00ed\u0161?“ zeptal se m\u011b p\u0159ed \u0161kolou Tom.<\/div>\n

„No… je to odsud dost daleko. Pro\u010d?“ \u0159ekl jsem.<\/div>\n
„Mohl bych t\u011b doprovodit?“ zeptal se znovu.<\/div>\n
„To je dobr\u00fd. To zvl\u00e1dnu s\u00e1m,“ usm\u00e1l jsem se na n\u011bj.<\/div>\n
„Tak dob\u0159e. Tak\u017ee tady se asi rozd\u011bl\u00edme, co?“ ten kluk se po\u0159\u00e1d mus\u00ed pt\u00e1t.<\/div>\n
„Asi ano. Tak\u017ee z\u00edtra,“ rozlou\u010dili jsme se a j\u00e1 \u0161el svoj\u00ed cestou.<\/p>\n

Cestou p\u0159es park, kudy chod\u00edm poka\u017ed\u00e9. Ani jsem si nev\u0161iml, \u017ee by za mnou n\u011bkdo \u0161el. M\u011bl jsem v u\u0161\u00edch sluch\u00e1tka, tak jsem vn\u00edmal jen tu hudbu a ne okol\u00ed. A to byla chyba. Najednou m\u011b n\u011bkdo srazil k zemi. Vyt\u00e1hl jsem z u\u0161\u00ed sluch\u00e1tka a rozhl\u00eddl se. Nade mnou st\u00e1l Mikah, kter\u00fd pat\u0159il do Michaelovy party. A zbytek se ke mn\u011b bl\u00ed\u017eil. Cht\u011bl jsem se postavit, ale Mikah m\u011b okam\u017eit\u011b srazil na zem.<\/div>\n

„Co na n\u011bm ten novej vid\u00ed?“ zasm\u00e1l se \u0161kodolib\u011b Michael.<\/div>\n
„To by m\u011b taky zaj\u00edmalo. Asi si ho koupil. Jinak to nech\u00e1pu. Zdravej \u010dlov\u011bk by ho odkopl jak pra\u0161iv\u00fdho psa,“ odpov\u011bd\u011bl mu dal\u0161\u00ed z jeho party, Nikolas.<\/div>\n
„Tak si kopnem,“ zak\u0159i\u010del Michael a kopl m\u011b do b\u0159icha.<\/div>\n
Hned na to p\u0159i\u0161ly dal\u0161\u00ed kopance a mn\u011b vyhrkly slzy bolesti. Sna\u017eil jsem si chr\u00e1nit b\u0159icho a z\u00e1rove\u0148 obli\u010dej, ale \u0161lo to t\u011b\u017eko. V puse jsem po chv\u00edli uc\u00edtil krev. Ne, to ne. Pomozte mi n\u011bkdo!!!<\/div>\n
\n
\n

Tom<\/p>\n

V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee na n\u011bj mus\u00edm d\u00e1vat pozor. Je to moc milej kluk a nelitoval jsem rozhodnut\u00ed, \u017ee ho ochr\u00e1n\u00edm osobn\u011b. Sice jsem ho cht\u011bl doprovodit, ale kdy\u017e m\u011b odm\u00edtl, rozhodl jsem se, \u017ee p\u016fjdu pomalu sm\u011brem, kter\u00fdm \u0161el on. Kdy\u017e jsem do\u0161el k parku, zaslechl jsem n\u011b\u010d\u00ed sm\u00edch. Ale nebyl to norm\u00e1ln\u00ed vesel\u00fd, ale takov\u00fd ten z\u00e1ke\u0159n\u00fd. \u0160el jsem t\u00edm sm\u011brem. Kdy\u017e jsem se p\u0159ibl\u00ed\u017eil dost bl\u00edzko, usly\u0161el jsem Michaela. Toho, kter\u00fd Billa nejv\u00edc \u0161ikanuje.<\/div>\n

„Bul\u00ed jak holka, vid\u00edte ho?“ ptal se ostatn\u00edch a do toho le\u017e\u00edc\u00edho kopnul.<\/div>\n
Ten na zemi byl Bill. Poznal jsem ho hned, jak jsem uvid\u011bl jeho h\u0159\u00edvu.<\/div>\n
Tolik jsem mu cht\u011bl pomoct tou silou, kter\u00e1 je ve mn\u011b, ale dostal jsem jasn\u00fd z\u00e1kaz, \u017ee nikdo o tom nesm\u00ed v\u011bd\u011bt. \u017de mus\u00edm jednat jako norm\u00e1ln\u00ed smrteln\u00edk. Ale k \u010demu mi je and\u011blsk\u00e1 s\u00edla, kdy\u017e sv\u00fdmu sv\u011b\u0159enci nem\u016f\u017eu pomoct? Kdybych ji pou\u017eil, m\u016f\u017eou m\u011b odvolat a Billa p\u0159id\u011blit n\u011bkomu jin\u00fdmu, a to nem\u016f\u017eu dopustit. Nev\u00edm pro\u010d, ale na tohohle kluka jsem se upnul. V\u00edc, ne\u017e je dovoleno.<\/div>\n
Rychle jsem se rozb\u011bhl k hlou\u010dku a Michaelovi jednu ubalil. Ten se zakym\u00e1cel a z\u016fstal p\u0159ekvapen\u011b z\u00edrat na moji osobu.<\/p>\n

„Jak si dovoluje\u0161?“ k\u0159ikl na m\u011b Michael.<\/div>\n

„Norm\u00e1ln\u011b. Co ti ud\u011blal? Pro\u010d jsi ho zkopal, kdy\u017e ti nic ned\u011bl\u00e1?“ lomcoval se mnou vztek.<\/div>\n
Co to se mnou je? V\u017edy\u0165 takhle se nikdo od n\u00e1s nechov\u00e1. Ale prost\u011b mi fakt vadilo, kdy\u017e Billovi n\u011bkdo nepr\u00e1vem ubli\u017euje.<\/div>\n
„Co mi ud\u011blal? Dejch\u00e1. Vad\u00ed mi jako \u010dlov\u011bk. Prost\u011b proto. Je to takovej uf\u0148uk\u00e1nek,“ vy\u0161t\u011bkl Michael.<\/div>\n
„Nech ho bejt, nebo m\u00e1\u0161 probl\u00e9m se mnou!“ za\u0159val jsem znovu na Michaela.<\/div>\n
Ten se zvedl, je\u0161t\u011b mi pohrozil p\u011bst\u00ed a zmizel i se svou parti\u010dkou.<\/p>\n

Oto\u010dil jsem se na Billa, kter\u00fd st\u00e1le le\u017eel na zemi. Po tv\u00e1\u0159\u00edch mu tekly slzy a nekontrolovateln\u011b se t\u0159\u00e1sl. Nat\u00e1hl jsem k n\u011bmu ruku a cht\u011bl ho pohladit po tv\u00e1\u0159i, ale on ucuknul.<\/div>\n

„Bille, u\u017e je to dobr\u00fd, jsou pry\u010d,“ za\u0161eptal jsem.<\/div>\n
„Ne, u\u017e nechci. Nech m\u011b b\u00fdt.“ zaskuhral Bill.<\/div>\n
V hlasu m\u011bl spoustu bolesti. Ani se mu nediv\u00edm. Kdybych \u0161el s n\u00edm, nemuselo se nic st\u00e1t.<\/div>\n
„Bille, to jsem j\u00e1, Tom.“ pohladil jsem ho po vlasech.<\/div>\n
Bolelo m\u011b ho takhle vid\u011bt. Vzal jsem ho do n\u00e1ru\u010de a vzal ho k sob\u011b. V\u0161echno bylo za\u0159\u00edzeno tak, \u017ee jsem tu m\u011bl i kde bydlet. Ale stejn\u011b mi to bylo jedno. Jedin\u00fd d\u016fvod, pro\u010d jsem tu byl, bylo pr\u00e1v\u011b to t\u0159esouc\u00ed se \u0161t\u011bn\u011b v m\u00e9m n\u00e1ru\u010d\u00ed. Ani to nebyla \u017e\u00e1dn\u00e1 n\u00e1maha. Bill byl opravdu lehou\u010dkej. Do m\u00e9ho bytu jsme dorazili asi po p\u016fl hodin\u011b.<\/p>\n

Polo\u017eil jsem ho na gau\u010d a \u0161el pro l\u00e9k\u00e1rnu. Nemohl jsem pou\u017e\u00edt svoje schopnosti. V\u0161echno muselo b\u00fdt, jako bych byl smrteln\u00edkem. Docela m\u011b to deptalo. Cht\u011bl jsem ho uzdravit hned. Aby ho nic nebolelo. Nechci, aby trp\u011bl. Ale nem\u00e1m na v\u00fdb\u011br. Prost\u011b jsem dostal seshora z\u00e1kaz a mus\u00edm ho poslechnout. Cestou mi v n\u00e1ru\u010di omdlel, taky proto jsem sp\u011bchal.<\/p>\n

P\u0159i\u0161el jsem s l\u00e9k\u00e1rnou ke gau\u010di a opatrn\u011b mu \u010distil od\u011brky v obli\u010deji. Kdy\u017e jsem mu o\u0161et\u0159il obli\u010dej, vyhrnul jsem mu triko. Na b\u0159i\u0161e se mu za\u010daly r\u00fdsovat mod\u0159iny. P\u0159iv\u0159el jsem bolestn\u011b o\u010di. Nebyl to p\u0159\u00edjemn\u00fd pohled, a to jsem vid\u011bl dost v\u011bc\u00ed. Nikdy jsem nem\u011bl nikoho, koho takhle ni\u010dili. Nemohl jsem si pomoct. Prost\u011b jsem p\u0159ilo\u017eil ruce k jeho b\u0159ichu a soust\u0159edil se. Nesm\u00ed m\u00edt takov\u00fd mod\u0159iny, prost\u011b ne. Za p\u00e1r vte\u0159in se z m\u00fdch rukou linulo tenk\u00e9, ale uzdravuj\u00edc\u00ed sv\u011btlo. Nemohl jsem mu ty mod\u0159iny vyl\u00e9\u010dit \u00fapln\u011b, ale mohl jsem je zmen\u0161it. Trochu sebou cukl, ale neprobral se.<\/div>\n

Najednou jsem usly\u0161el cinkot. A do h\u00e1je. Pr\u016fser.<\/div>\n
Musel jsem se, i kdy\u017e nerad, p\u0159esunout tam, odkud jsem p\u0159i\u0161el.<\/p>\n

„Jak si to p\u0159edstavuje\u0161? M\u011bl jsi zak\u00e1z\u00e1no pou\u017e\u00edt svou moc,“<\/em> ozval se hlas nejvy\u0161\u0161\u00edho.<\/div>\n

„Pane, omlouv\u00e1m se, ale zn\u00e1m z\u00e1kon. Jen jsem jeho bolest zmen\u0161il. Ni\u010d\u00ed sv\u011b\u0159enec nesm\u00ed trp\u011bt. A m\u016fj sv\u011b\u0159enec trp\u00ed opravdu hodn\u011b,“ \u0159ekl jsem na svou obhajobu.<\/div>\n
„Ale v jeho p\u0159\u00edpad\u011b jsi m\u011bl zak\u00e1z\u00e1no v\u0161echno. V jeho osudu nen\u00ed to, \u017ee m\u00e1 \u017e\u00edt na sv\u011bt\u011b moc dlouho. Akor\u00e1t prodlu\u017euje\u0161 jeho tr\u00e1pen\u00ed,“<\/em> ozval se znovu jeho hlas.<\/div>\n
„Ale pro\u010d to tak je? V\u017edy\u0165 m\u00e1 cel\u00fd \u017eivot p\u0159ed sebou,“ zeptal jsem se ho.<\/div>\n
„M\u00e1 b\u00fdt sv\u011btlono\u0161 jako ty. Copak to nechce\u0161?“<\/em> zeptal se m\u011b.<\/div>\n
„Ne. Nikomu nep\u0159eji stejn\u00fd osud, jak\u00fd m\u00e1m j\u00e1. Jen\u017ee kdy\u017e jsem se j\u00e1 stal sv\u011btlono\u0161em, tak nebyl nikdo, kdo by m\u011b chr\u00e1nil. Tenkr\u00e1t jsem zem\u0159el s\u00e1m. Nechci, aby on tak dopadl taky,“ odpov\u011bd\u011bl jsem.<\/div>\n
„Ale jeho osud je zem\u0159\u00edt s\u00e1m!“<\/em> zah\u0159m\u011bl hlas nejvy\u0161\u0161\u00edho.<\/div>\n
„T\u00edm p\u00e1dem se postar\u00e1m, aby to tak nebylo,“ \u0159ekl jsem rozhodn\u011b.<\/div>\n
„Ty ses do n\u011bj zamiloval!?“<\/em> nezn\u011blo to jako ot\u00e1zka. Sp\u00ed\u0161 p\u0159ekvapen\u011b konstatoval fakta.<\/div>\n
„J\u00e1…“<\/p>\n

autor: Terry Kaulitz<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Terry Kaulitz Ahoj, vy moji \u00fachyl\u00e1\u010dci. Jsem tu s dal\u0161\u00edm d\u00edlem, ale nev\u00edm, jestli m\u011b budete m\u00edt za tenhle d\u00edl r\u00e1di… Nebudu ale nic prozrazovat, jen v\u00e1m \u0159eknu, \u017ee je\u0161t\u011b dva d\u00edlky a bude konec :\/ j\u00e1 v\u00edm, m\u011bla jsem v\u00edc<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[470],"tags":[],"class_list":["post-7389","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-send-me-an-angel"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7389","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7389"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7389\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7389"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7389"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7389"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}