{"id":7395,"date":"2011-11-21T18:30:00","date_gmt":"2011-11-21T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7375"},"modified":"2011-11-21T18:30:00","modified_gmt":"2011-11-21T17:30:00","slug":"connect-with-the-devil-11","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/11\/21\/connect-with-the-devil-11\/","title":{"rendered":"Connect With The Devil 11."},"content":{"rendered":"
autor: Emilia<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
Konstantine ztuhla, jako by se okoln\u00ed d\u011bn\u00ed zastavilo a ona nevn\u00edmala. C\u00edtila tlukot sv\u00e9ho srdce a\u017e v krku, hrdlo se j\u00ed sev\u0159elo a v u\u0161\u00edch j\u00ed za\u010dalo nep\u0159\u00edjemn\u011b hu\u010det. V \u00fastech m\u011bla sucho, pot\u0159ebovala se n\u011b\u010deho nap\u00edt. Trvalo hodnou chv\u00edli, ne\u017e se trochu vzpamatovala z toho \u0161oku a navr\u00e1til se j\u00ed hlas.<\/div>\n
„Co-co\u017ee?“ Zeptala se ti\u0161e. Doufala, \u017ee se snad p\u0159eslechla a tohle cel\u00e9 bylo jenom obrovsk\u00e9 nedorozum\u011bn\u00ed. \u010cekala na chv\u00edli, kdy Franz shod\u00ed ze sv\u00e9 tv\u00e1\u0159e ten v\u00e1\u017en\u00fd v\u00fdraz a p\u0159ejdou to s klidem, jako hloup\u00fd vtip. Nic takov\u00e9ho se ov\u0161em nestalo.<\/div>\n
„Jak jsem \u0159ekl. Bude to nejlep\u0161\u00ed pro n\u00e1s oba. V tomhle svazku nen\u00ed ani jeden z n\u00e1s \u0161\u0165astn\u00fd a j\u00e1 u\u017e nem\u00e1m s\u00edlu udr\u017eovat v\u0161echny ty rozbit\u00e9 kousky pohromad\u011b.“ Konstantine se po t\u011bchto slovech roz\u010dilen\u00edm rozt\u0159\u00e1sly ruce.<\/p>\n

„Rozbit\u00e9 kousky? Tak\u017ee jsem pro tebe jenom st\u0159ep v oku, kter\u00e9ho se moment\u00e1ln\u011b pot\u0159ebuje\u0161 zbavit, abys mohl b\u00fdt s tou cundrou?“ Rozk\u0159ikla se na Franze.<\/div>\n

„P\u0159esta\u0148 mi to po\u0159\u00e1d d\u00e1vat za vinnu. Rozpad na\u0161eho vztahu jsem nezavinil jenom j\u00e1. A vypro\u0161uju si, abys Aliciu naz\u00fdvala takov\u00fdmi vulgarismy. Je opravdu k politov\u00e1n\u00ed, jak hluboko jsi klesla a nezvl\u00e1dne\u0161 nic jin\u00e9ho, ne\u017e ji bezd\u016fvodn\u011b ur\u00e1\u017eet.“ Mluvil Franz chladn\u00fdm t\u00f3nem, av\u0161ak vy\u0159\u010den\u00e1 slova byla pevn\u00e1 a r\u00e1zn\u00e1.<\/p>\n

„Bezd\u016fvodn\u011b? Ta d\u011bvka n\u00e1m rozvr\u00e1tila man\u017eelstv\u00ed!“ Konstantine byla velmi na\u0161tvan\u00e1, ani si neuv\u011bdomila slzy, co j\u00ed st\u00e9kaly po tv\u00e1\u0159i a\u017e na bradu.<\/div>\n

„Alicia za nic nem\u016f\u017ee, prokristap\u00e1na! Nic si nenalh\u00e1vej, tohle se d\u011blo u\u017e dlouho p\u0159edt\u00edm. Ona byla jenom impuls, je\u017e mi pomohl k p\u0159ipu\u0161t\u011bn\u00ed si cel\u00e9 t\u00e9hle situace.“ Franz zask\u0159\u00edpal zuby a sna\u017eil se uklidnit p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed vlnu vzteku. Nesn\u00e1\u0161el, kdy\u017e Konstantine o Alicii takhle mluvila. Zvl\u00e1\u0161\u0165 proto, \u017ee ona byla jeho vykoupen\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
\n

„Tak impuls\u2026“ Zti\u0161ila Konstantine hlas, p\u0159e\u0161la k minibaru a nalila si plnou sklenici Bourbonu. Trochu alkoholu steklo mimo, jak se j\u00ed st\u00e1le t\u0159\u00e1sly ruce. P\u0159ilo\u017eila si skleni\u010dku k \u00fast\u016fm a zhluboka se napila. „P\u0159edstava, \u017ee si s n\u00ed u\u017e\u00edv\u00e1\u0161 v posteli, zat\u00edmco j\u00e1 tvrd\u011b pracuju\u2026“ Nestihla to dopov\u011bd\u011bt, Franz ji r\u00e1zn\u011b p\u0159eru\u0161il.<\/p><\/div>\n

„Co se mi tu proboha sna\u017e\u00ed\u0161 vy\u010d\u00edtat?! O Alicii si v\u011bd\u011bla od doby, kdy vztah mezi n\u00ed a mnou za\u010dal. V t\u00e9hle v\u011bci jsem k tob\u011b byl v\u017edycky up\u0159\u00edmn\u00fd. A pracovat jsi nemusela, pen\u011bz m\u00e1me dost, ve\u0161ker\u00e9 finan\u010dn\u00ed zabezpe\u010den\u00ed jsem zvl\u00e1dal a po\u0159\u00e1d dokonale zvl\u00e1d\u00e1m s\u00e1m. Nav\u00edc organizace ve\u010d\u00edrk\u016f a pop\u00edjen\u00ed koktejl\u016f s vlivn\u00fdmi pani\u010dkami asi nebude zase takov\u00e1 d\u0159ina.“ Ucedil. Konstantine se k Franzovi prudce oto\u010dila a uhodila ho.<\/p>\n

„Jak se opova\u017euje\u0161 mi v\u016fbec n\u011bco takov\u00e9ho \u0159\u00edct?! M\u011bl by sis to jeden den vyzkou\u0161et, nen\u00ed to o z\u00e1bav\u011b ani o pop\u00edjen\u00ed se smet\u00e1nkou spole\u010dnosti. Za\u0159\u00eddit v\u0161echno, co si klient \u017e\u00e1d\u00e1, napl\u00e1novat detaily, aby to bylo perfektn\u00ed, je velice vysiluj\u00edc\u00ed!“ Sykla rozho\u0159\u010den\u011b Konstantine. Franz ji rozohnil do nep\u0159\u00ed\u010detnosti. Tato jeho slova ji nejen roz\u010dilovala, ale tak\u00e9 velice zra\u0148ovala.<\/div>\n

„Jo\u2026to je tv\u016fj velk\u00fd probl\u00e9m. Poka\u017ed\u00e9 v\u0161echno mus\u00ed b\u00fdt perfektn\u00ed!“ Za\u010dal Franz pochodovat po pokoji a rozhazovat rukama. „Perfektn\u00ed ve\u010d\u00edrky, perfektn\u00ed d\u016fm, perfektn\u00ed man\u017eelstv\u00ed, perfektn\u00ed \u017eivot, i tyto z\u00e1v\u011bsy, jsou pro tebe dost perfektn\u00ed?! J\u00e1 bych \u0159ekl, \u017ee ne dostate\u010dn\u011b!“ Franz p\u0159e\u0161el k francouzsk\u00fdm balk\u00f3nov\u00fdm dve\u0159\u00edm a strhl z\u00e1v\u011bsy pov\u011b\u0161en\u00e9 nad nimi.<\/p>\n

„P\u0159esta\u0148, p\u0159esta\u0148.“ Konstantine lomcovaly hlasit\u00e9 vzlyky. Franz ji uchopil za bradu, a t\u00edm ji donutil se mu pod\u00edvat do o\u010d\u00ed.<\/div>\n

„\u017divot si nem\u016f\u017ee\u0161 napl\u00e1novat. Stejn\u011b tak, jako nem\u016f\u017ee\u0161 lidi v n\u011bm donutit, a\u0165 jednaj\u00ed bez chybi\u010dky. Perfektn\u011b.“ S t\u011bmihle slovy spustil svou ruku dol\u016f a zam\u00ed\u0159il ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
„Kam to jde\u0161?“ Vyhrkla Konstantine, c\u00edtila paniku vl\u00e9vaj\u00edc\u00ed se j\u00ed do \u017eil.<\/p>\n

Franz se na mal\u00fd okam\u017eik zastavil ve dve\u0159\u00edch, ale neoto\u010dil. Povzdechnul si, vy\u0161el a ti\u0161e je za sebou zaklapnul. Konstantine se zhroutila k zemi a hlasit\u011b vyk\u0159ikla: „Franzi!“ T\u0159\u00e1sla se a vzlykala. Napl\u0148ovalo ji \u010dist\u00e9 zoufalstv\u00ed. „Neodch\u00e1zej\u2026 pros\u00edm, neopou\u0161t\u011bj m\u011b.“ \u0160eptala a objala pa\u017ee kolem sv\u00e9ho trupu, pohupuj\u00edc se dop\u0159edu a dozadu. „Neopou\u0161t\u011bj m\u011b.“<\/p>\n

\u2026<\/p>\n

Spole\u010dn\u00e1 ve\u010de\u0159e byla v rodin\u011b Heler\u016f zvykem. P\u0159es den mohli b\u00fdt jakkoli zanepr\u00e1zdn\u011bni, ale ve\u010der nesm\u011bl u stolu nikdo z \u010dlen\u016f chyb\u011bt, pokud nenastala n\u011bjak\u00e1 smrteln\u011b v\u00e1\u017en\u00e1 situace zabra\u0148uj\u00edc\u00ed jim v p\u0159\u00edchodu.<\/p>\n

„Bene, drahou\u0161ku, podal bys mi s\u016fl?“ Vyslovila p\u0159eslazen\u00fdm hlasem Carolyn, Benova matka a v\u011bnovala mu jeden ze s\u00e9rie jej\u00edch um\u011bl\u00fdch \u00fasm\u011bv\u016f. <\/div>\n

„Jist\u011b.“ Odv\u011btil Ben a podal j\u00ed solni\u010dku. St\u00e1la nejbl\u00ed\u017ee u Diercka, jeho otce. Na co by v\u0161ak Carolyn obt\u011b\u017eovala sv\u00e9ho man\u017eela, kdy\u017e solni\u010dku mohl podat Ben?<\/div>\n
„Volal Adrian. Za dva t\u00fddny se vrac\u00ed i s Valeri\u00ed. Po\u0159\u00e1d nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it, \u017ee m\u016fj milovan\u00fd chlapec se bude \u017eenit.“<\/p>\n

Jist\u011b, \u0159e\u010d se to\u010dila zase jenom kolem jeho star\u0161\u00edho bratra. V\u017edycky m\u011bl ve\u0161kerou pozornost rodi\u010d\u016f, byl ten, na koho byli hrd\u00ed, komu projevovali svou l\u00e1sku, ten, co a\u0165 d\u011blal cokoli, bylo to poka\u017ed\u00e9 spr\u00e1vn\u011b. Byl pro n\u011b prost\u011b dokonal\u00fd a se svou p\u0159\u00edtelkyn\u00ed tvo\u0159ili je\u0161t\u011b dokonalej\u0161\u00ed p\u00e1r. Ji\u017e od d\u011btstv\u00ed p\u0159edhazovali Benovi, kdo je tady lep\u0161\u00ed, koho by m\u011bl pova\u017eovat za sv\u016fj vzor. V \u010d\u00edch \u0161l\u00e9p\u011bj\u00edch by m\u011bl j\u00edt. Ben se mohl sna\u017eit, jak cht\u011bl, stejn\u011b byl Adrian st\u00e1le na prvn\u00edm m\u00edst\u011b. Nikdy nebyl lep\u0161\u00ed. Kr\u010dil se v jeho st\u00ednu a pro sv\u00e9 rodi\u010de byl jen nezda\u0159en\u00e1 kopie sv\u00e9ho bratra. Carolyn cel\u00e1 z\u00e1\u0159ila a Ben se vsadil, \u017ee bude cel\u00e9 dny mluvit jen o n\u00e1vratu Adriana, dokud opravdu nep\u0159ijede. Dierck neprojevoval tolik nad\u0161en\u00ed napovrch, av\u0161ak Ben dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee se nem\u016f\u017ee do\u010dkat stejn\u011b jako Carolyn.<\/p>\n

„Mohl by sis sem p\u0159iv\u00e9st taky Serinu. Ur\u010dit\u011b r\u00e1da Adriana a Valerii po dlouh\u00e9 dob\u011b uvid\u00ed.“ Bl\u00e1bolila d\u00e1l radostn\u011b Carolyn. Na Serinu si Helerovi zvykli a brali ji defakto jako \u010dlenku rodiny. Obzvl\u00e1\u0161\u0165 Carolyn si ji obl\u00edbila. Byla to d\u00edvka dle jej\u00edho gusta. Takovou si p\u0159esn\u011b p\u0159edstavovala vedle Bena, kr\u00e1snou a hlavn\u011b z vlivn\u00e9 bohat\u00e9 rodiny.<\/div>\n

„Nev\u00edm, uvid\u00edm.“ Pokr\u010dil Ben rameny, ale u\u017e p\u0159edem mu bylo jasn\u00e9, \u017ee kdyby se rozhodl protestovat, jeho matka by otravovala tak dlouho, dokud by nesouhlasil.<\/div>\n
„Co to pov\u00edd\u00e1\u0161, pro\u010d by nem\u011bla p\u0159ij\u00edt? Bude to p\u0159eci rodinn\u00e1 oslava a Serina je \u010dlenkou rodiny. Kdo v\u00ed, za p\u00e1r let budeme slavit tvoje zasnouben\u00ed se Serinou.“ Vypustila ze sebe Carolyn s lehk\u00fdm t\u00f3nem a v o\u010d\u00edch j\u00ed z\u00e1\u0159ily jisk\u0159i\u010dky.<\/div>\n
V\u0161echno m\u011bla, zd\u00e1 se, perfektn\u011b napl\u00e1novan\u00e9, jen do toho jaksi zapomn\u011bla Bena zasv\u011btit. P\u0159i t\u011bchto slovech mu zasko\u010dilo sousto a m\u00e1lem se zadusil. Na jeden lok do sebe kopnul sklenici \u010dist\u00e9 vody a pro\u010distil si krk.<\/p>\n

„Bene drahou\u0161ku, m\u011bl bys j\u00edst pomaleji a d\u016fkladn\u011bji \u017ev\u00fdkat, je\u0161t\u011b se tady udus\u00ed\u0161. Ty se zabije\u0161 d\u0159\u00edv, ne\u017e se o\u017een\u00ed\u0161.“ Zasm\u00e1la se afektovan\u011b Carolyn a ot\u0159ela si ubrouskem koutky \u00fast. Dierck se jej\u00ed pozn\u00e1mce pouze u\u0161kl\u00edbnul. Benovi za\u010dalo b\u00fdt hrozn\u00e9 horko. ‚Je tohle snad no\u010dn\u00ed m\u016fra? Jestli ano, potom ta nejhor\u0161\u00ed.‘ Prom\u00edtalo se mu hlavou. Odlo\u017eil vidli\u010dku, ztratil toti\u017e ve\u0161kerou chu\u0165 k j\u00eddlu.<\/div>\n

„Omluvte m\u011b, ud\u011blalo se mi nevolno.“ Zvedl se Ben urychlen\u011b od stolu a vyb\u011bhl na verandu, kde se zhluboka nadechl \u010derstv\u00e9ho vzduchu. Carolyn se nech\u00e1pav\u011b pod\u00edvala na Diercka.<\/div>\n
„Co to s n\u00edm zase je?“ Zakroutila nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b hlavou. Dierck pok\u00fdval hlavou na znamen\u00ed nev\u011bdomosti a pokra\u010doval d\u00e1l ve sv\u00e9m j\u00eddle.<\/p>\n

\u2026<\/p>\n

Venku foukal jarn\u00ed v\u011bt\u0159\u00edk p\u0159\u00edjemn\u00e9 teploty, \u010dechraj\u00edc vyzp\u011bvuj\u00edc\u00edm pt\u00e1k\u016fm, kte\u0159\u00ed d\u00e1vali nov\u00fd dobr\u00fd den pe\u0159\u00ed. V\u0161ude okolo se nesla v\u016fn\u011b rozkvetl\u00fdch ke\u0159\u016f. V dom\u011b Kaulitz\u016f ji\u017e byla v\u011bt\u0161ina osazenstva vzh\u016fru. Tom se chystal na sv\u016fj dal\u0161\u00ed z mnoh\u00fdch \u0161koln\u00edch dn\u016f a Delma zam\u00ed\u0159ila do pokoje Konstantine poklidit, jako ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no. Obvykle byla Konstantine vzh\u016fru a p\u0159ipravovala se do pr\u00e1ce. Kdy\u017e necht\u011bla b\u00fdt r\u00e1no ru\u0161ena, den p\u0159edem Delmu upozornila, a\u0165 uklid\u00ed pozd\u011bji odpoledne.<\/p>\n

Delma slu\u0161n\u011b zaklepala a \u010dekala na Konstantinino svolen\u00ed ke vstupu do pokoje. To v\u0161ak nep\u0159i\u0161lo. Vzala opatrn\u011b za kliku a pootev\u0159ela dve\u0159e. Jen \u0161kv\u00edrou dostate\u010dn\u011b velkou pro jej\u00ed hlavu nakoukla dovnit\u0159.<\/div>\n

„Pan\u00ed Konstantine?“ Zavolala ti\u0161e. M\u00edstnost byla temn\u00e1 kv\u016fli zata\u017een\u00fdm z\u00e1v\u011bs\u016fm rub\u00ednov\u00e9 barvy. Vzduch byl vyd\u00fdchan\u00fd a nas\u00e1kl\u00fd alkoholov\u00fdm od\u00e9rem. Delma si p\u0159ipl\u00e1cla ruku na pusu a zabr\u00e1nila tak p\u0159ekvapen\u00e9mu vyjeknut\u00ed. „Co se to tu proboha stalo?“ Zamumlala si pod nos a vstoupila do m\u00edstnosti.<\/p>\n

Jej\u00ed o\u010di se zastavily na Konstantine. Le\u017eela na divanu, sv\u016fj elegantn\u00ed kost\u00fdmek lososov\u00e9 barvy m\u011bla poma\u010dkan\u00fd a od zvratek. Na zemi kousek od n\u00ed se povalovaly dv\u011b pr\u00e1zdn\u00e9 l\u00e1hve, n\u011bco bylo vylito i na koberci, co\u017e vytvo\u0159ilo zaschl\u00e9 fleky. Delma p\u0159ib\u011bhla ke Konstantine a zat\u0159epala j\u00ed s ramenem.<\/div>\n

„Pan\u00ed Konstantine\u2026 pan\u00ed Konstantine, probu\u010fte se.“ Konstantine n\u011bco zamru\u010dela a se zat\u0159epet\u00e1n\u00edm v\u00ed\u010dek otev\u0159ela o\u010di. P\u0159\u00ed\u0161ern\u011b se j\u00ed motala hlava a bolelo ji t\u011blo ze zkroucen\u00e9 nepohodln\u00e9 pozice, v n\u00ed\u017e str\u00e1vila polovinu noci.<\/div>\n
„Co to sakra\u2026 uh.“<\/div>\n
„Jste v po\u0159\u00e1dku?“ Delma j\u00ed pom\u00e1hala se posadit. „Opatrn\u011b.“<\/div>\n
„Bo\u017ee m\u016fj, moje hlava.“ Zak\u0148u\u010dela Konstantine a zakrou\u017eila si prsty na sp\u00e1nc\u00edch. „Kolik je hodin?“<\/div>\n
„Bude p\u016fl osm\u00e9.“ Ozn\u00e1mila Delma poslu\u0161n\u011b.<\/div>\n
„Proboha, kde je Tom?“ Vyhrkla vyd\u011b\u0161en\u011b Konstantine.<\/div>\n
„Je dole na sn\u00eddani, chyst\u00e1 se do \u0161koly, pan\u00ed.“ Delma si urovnala sukni, je\u017e pat\u0159ila k jej\u00edmu pracovn\u00edmu od\u011bvu.<\/div>\n
„Nesm\u00ed se o ni\u010dem z tohohle dozv\u011bd\u011bt. P\u0159ines mi rychle sklenici vody a n\u011bco na bolen\u00ed hlavy. Potom to tady pros\u00edm t\u011b ukli\u010f a \u0159ekni Timovi, \u017ee dneska do pr\u00e1ce nepojedu, tak nemus\u00ed chystat auto.“ Udala Konstantine Delm\u011b rozkazy a potom se dopot\u00e1cela do koupelny, kde za sebou zabouchla dve\u0159e.<\/p>\n

P\u0159istoupila k umyvadlu a chrstla si do obli\u010deje ledovou vodu. Rozmazan\u00fd make-up se rozmazal je\u0161t\u011b v\u00edc a st\u00edny s \u0159asenkou ji za\u010daly \u0161t\u00edpat v o\u010d\u00edch. Zu\u0159iv\u011b si je ut\u0159ela do sn\u011bhob\u00edl\u00e9ho ru\u010dn\u00edku, na kter\u00e9m to zanechalo \u0161pinav\u00e9 stopy. Odhodila ho na podlahu, kam se vz\u00e1p\u011bt\u00ed sama sesypala a hlasit\u011b se rozvzlykala. P\u011bsti\u010dkou za\u010dala ml\u00e1tit do tvrd\u00e9ho okraje vany a p\u0159estala v okam\u017eiku, kdy tu bolest nemohla d\u00e1l vydr\u017eet. Po\u0159\u00e1d nech\u00e1pala pro\u010d. Kde se stala chyba? V\u011bd\u011bla, \u017ee s Francem balancuj\u00ed na okraji propasti, nikdy ale ne\u010dekala, \u017ee by se jednou mohli z\u0159\u00edtit dol\u016f. Musela p\u0159eci existovat n\u011bjak\u00e1 jin\u00e1 cesta. N\u011bco, \u010deho se m\u016f\u017ee zachytit a tomu voln\u00e9mu p\u00e1du zabr\u00e1nit. Ona to n\u011bco mus\u00ed naj\u00edt.<\/div>\n

„Ne, Franzi, ne. Tak lehce m\u011b z cesty neodstran\u00ed\u0161.“ Za\u0161eptala a koupelnou se rozlila jej\u00ed tich\u00e1 hrozba.<\/p>\n

\u2026<\/p>\n

Bl\u00ed\u017eil se konec \u0161koly a Tom si s \u00falevou chystal v\u011bci na posledn\u00ed hodinu. Dneska m\u011bl j\u00edt k Maddelaine, dod\u011bl\u00e1vat posledn\u00ed detaily projektu. Tom doufal, \u017ee bude m\u00edt \u00fasp\u011bch. Vydali na to tolik \u010dasu, energie a tak\u00e9 n\u00e1pad\u016f.<\/div>\n

„Tome?“ Usly\u0161el vedle sebe zn\u00e1m\u00fd hlas. Vzhl\u00e9dnul a uvid\u011bl Maddelaine. Nejist\u011b se na n\u011bj usm\u00e1la.<\/div>\n
„Jo?“ Pob\u00eddnul j\u00ed k tomu, co mu vlastn\u011b p\u0159i\u0161la sd\u011blit.<\/div>\n
„Uhm\u2026“ Nerv\u00f3zn\u011b se kroutila. „Na\u0161i dneska ne\u010dekan\u011b jedou n\u011bco za\u0159\u00eddit a j\u00e1 mus\u00edm hl\u00eddat Raymonda. Douf\u00e1m, \u017ee to nebude vadit. Budu mu muset v\u011bnovat n\u011bjakou pozornost, tak\u017ee\u2026“<\/div>\n
„Oh\u2026 no to nen\u00ed probl\u00e9m. V\u00ed\u0161, napadlo m\u011b, v parku kousek od \u0161koly maj\u00ed hezk\u00fd koutek s klouza\u010dkama, r\u016fzn\u00fdma houpa\u010dkama a b\u016fh v\u00ed, \u010d\u00edm v\u0161\u00edm pro d\u011bti. Mohli bychom tam j\u00edt. Koneckonc\u016f po\u010das\u00ed je p\u011bkn\u00e9, vezmeme u tebe notebook a budeme pracovat venku.“ Mrknul Tom na Maddelaine.<\/div>\n
„To je super n\u00e1pad, se\u0161 hlavi\u010dka.“ Zasm\u00e1la se na Toma Maddelaine a sklopila o\u010di.<\/div>\n
„\u00c1le, to nic nebylo, jenom mi to tak p\u0159i\u0161lo na mysl.“ M\u00e1vnul Tom rukou a taky se zasm\u00e1l. „Tak\u017ee po \u0161kole?“<\/div>\n
„J-jasn\u011b.“ Maddelaine se st\u00e1le trochu nemotorn\u011b usm\u00edvala a zam\u00ed\u0159ila ke sv\u00e9 lavici. Po cest\u011b zakopla.<\/div>\n
„Se\u0161 v pohod\u011b?“ Zavolal na ni Tom.<\/div>\n
„Jo jo, nic mi nen\u00ed.“ Za\u010dervenala se studem. ‚Panebo\u017ee, ty se\u0161 nemo\u017en\u00e1.‘ Nad\u00e1vala na sebe v duchu a usadila se rad\u011bji zp\u011bt do lavice. ‚Takhle aspo\u0148 nezp\u016fsob\u00edm \u017e\u00e1dnou dal\u0161\u00ed hroz\u00edc\u00ed zostuzuj\u00edc\u00ed situaci.‘<\/p>\n

\u2026<\/p>\n

„D\u00edky za to, jak jsi to skv\u011ble vymyslel, Raymondovi se tady l\u00edb\u00ed.“ K\u00fdvla Maddelaine hlavou sm\u011brem ke sv\u00e9mu mlad\u0161\u00edmu bratrovi, kter\u00fd se s ostatn\u00edmi d\u011btmi proh\u00e1n\u011bl po d\u011btsk\u00e9m h\u0159i\u0161ti. Maddelaine s Tomem zat\u00edm pracovali pod stromem na dece na projektu.<\/div>\n

„Jsem r\u00e1d, \u017ee se bav\u00ed. Mnohem lep\u0161\u00ed oproti sezen\u00ed doma a sledov\u00e1n\u00ed n\u00e1s p\u0159i projektu. To by ho asi moc nenadchlo. A i pro n\u00e1s je to zp\u0159\u00edjemn\u011bn\u00ed, ne?“<\/div>\n
„To ur\u010dit\u011b je.“ Usm\u00e1la se na Toma z\u00e1\u0159iv\u011b Maddelaine a posunula si na nose br\u00fdle.<\/div>\n
„Tak\u2026 tohle je fini\u0161. U\u017e n\u00e1s \u010dek\u00e1 jenom prezentace.“ Nadhodil Tom.<\/div>\n
„No jo, uteklo to docela rychle. Ve tv\u00fd spole\u010dnosti mi to p\u0159ipadlo stra\u0161n\u011b kr\u00e1tk\u00fd.“ Maddelaine zavadila o Tom\u016fv mal\u00ed\u010dek a Tom ruku p\u0159i kontaktu s leknut\u00edm odt\u00e1hnul.<\/div>\n
„Promi\u0148.“ Sklopila o\u010di Maddelaine.<\/div>\n
„Ne, to je dobr\u00fd, jenom m\u00e1\u0161 chladn\u011bj\u0161\u00ed ruce, a j\u00e1 to ne\u010dekal.“ Vyhrkl ze sebe rychle Tom a p\u0159ipitom\u011ble se zazubil. Cel\u00e1 tahle situace byla tak trochu ne\u0161ikovn\u00e1.<\/p>\n

„M\u011bla bych j\u00edt s Raymondem dom\u016f, na\u0161i se za chv\u00edli vr\u00e1t\u00ed.“ Maddelaine zaklapla notebook a postavila se. Tom se takt\u00e9\u017e zvednul a pom\u00e1hal j\u00ed vyt\u0159epat deku od kousk\u016f posekan\u00e9 tr\u00e1vy, je\u017e na n\u00ed ulp\u011bly.<\/div>\n

„Chce\u0161 odprovodit a pomoct vz\u00edt v\u0161echny v\u011bci?“ Zeptal se slu\u0161n\u011b Tom.<\/div>\n
„Ne d\u011bkuji, jsi mil\u00fd. Ale nechci, aby sis takhle zach\u00e1zel. J\u00e1 to zvl\u00e1dnu.“ Oponovala Maddelaine. Samoz\u0159ejm\u011b by byla moc r\u00e1da za Tom\u016fv doprovod. Byla v\u0161ak p\u0159\u00edli\u0161 nerv\u00f3zn\u00ed a p\u0159ipadalo j\u00ed, \u017ee jestli v jeho p\u0159\u00edtomnosti z\u016fstane je\u0161t\u011b p\u00e1r minut, vyvede n\u011bco trapn\u00e9ho.<\/div>\n
„Dob\u0159e, tak se m\u011bj hezky, Medie [\u010dti Med\u00fd], uvid\u00edme se ve \u0161kole.“ Mrknul na ni Tom. Maddelaine se za\u010dervenala a sklopila pohled.<\/div>\n
„Medie?“ Zopakovala tenk\u00fdm hlasem.<\/div>\n
„Promi\u0148, vad\u00ed ti to?“ Zaleknul se v m\u017eiku Tom.<\/div>\n
„Ne ne, pr\u00e1v\u011b naopak. L\u00edb\u00ed se mi to.“ Ujistila ho urychlen\u011b Maddelaine.<\/div>\n
„To je fajn.“ Oba se zasm\u00e1li ve stejn\u00fd okam\u017eik.<\/div>\n
„Tak jo, j\u00e1 u\u017e teda p\u016fjdu.“ Maddelaine p\u0159istoupila k Tomovi a l\u00edpla mu rychlou pusu na tv\u00e1\u0159. Tom ji t\u00e9m\u011b\u0159 nezaznamenal. T\u00e9m\u011b\u0159. „Ahoj.“ Vyhrkla ze sebe a bleskovou ch\u016fz\u00ed odkr\u00e1\u010dela k h\u0159i\u0161ti pro Raymonda, srdce a\u017e v krku.<\/div>\n
„A-ahoj.“ Vykoktal Tom rozlou\u010den\u00ed, i kdy\u017e ho u\u017e Maddelaine d\u00e1vno nemohla sly\u0161et.<\/p>\n

P\u0159ejel si prsty po m\u00edst\u011b na tv\u00e1\u0159i, kde p\u0159ed malou chvilkou spo\u010d\u00edvaly jej\u00ed rty. S vykulen\u00fdma o\u010dima zhluboka vydechl. Oplatil zd\u00e1lky zam\u00e1v\u00e1n\u00ed Raymondovi, kr\u00e1tce m\u00e1vnul i Maddelaine, kter\u00e1 mu to takt\u00e9\u017e stydliv\u011b oplatila, a vydal se pomalu na cestu dom\u016f. Necht\u011bl volat Timovi v takov\u00e9m kr\u00e1sn\u00e9m po\u010das\u00ed. Proch\u00e1zka mu pro\u010dist\u00ed hlavu. Nav\u00edc to z parku dom\u016f nem\u011bl daleko. Proch\u00e1zej\u00edc nedaleko jedn\u00e9 lavi\u010dky, se zam\u011b\u0159il na osamocenou osobu sed\u00edc\u00ed na n\u00ed. Zpomalil krok a zaost\u0159il. Tuhle tv\u00e1\u0159 pozn\u00e1val velmi dob\u0159e. Jeho kroky samovoln\u011b zm\u011bnily sm\u011br cesty a zam\u00ed\u0159ily k on\u00e9 lavi\u010dce.<\/p>\n

„Ahoj.“ Pozdravil Tom osobu p\u0159ed sebou, jakmile k lavi\u010dce do\u0161el, a zastr\u010dil si ruce do kapes. Osloven\u00fd k n\u011bmu p\u0159ekvapen\u011b vzhl\u00e9dnul a o\u010di se mu roz\u0161\u00ed\u0159ily \u00fadivem.<\/div>\n

„Co ty tady pohled\u00e1v\u00e1\u0161?“ Vyhrkl a napil se z l\u00e1hve alkoholu, kolem jej\u00edho\u017e hrdla m\u011bl pevn\u011b omotan\u00e9 prsty.<\/div>\n
„A co tady pohled\u00e1v\u00e1\u0161 ty? Ve v\u0161edn\u00ed den, s fla\u0161kou v ruce, hm?“ Pozvednul Tom obo\u010d\u00ed. „Nebude ti vadit\u2026“ Uk\u00e1zal prstem na lavi\u010dku a bez \u010dek\u00e1n\u00ed na odpov\u011b\u010f si p\u0159isednul.<\/div>\n
„Pro\u010d se pt\u00e1\u0161, poslou\u017eil sis dost dob\u0159e s\u00e1m.“ U\u0161kl\u00edbla se osoba vedle n\u011bj a znovu si lokla z polopr\u00e1zdn\u00e9 l\u00e1hve.<\/div>\n
„Zvyk. Aby se ne\u0159eklo, \u017ee nem\u00e1m \u017e\u00e1dn\u00e9 slu\u0161n\u00e9 vychov\u00e1n\u00ed.“ Zaculil se Tom nevinn\u011b. Vytvo\u0159ily se mu z toho na tv\u00e1\u0159i mal\u00e9 \u010fol\u00ed\u010dky. Usly\u0161el vedle sebe uchechtnut\u00ed.<\/div>\n
„Jasn\u011b.“<\/div>\n
„Tak?“ Zeptal se Tom znovu.<\/div>\n
„Tak co?“<\/div>\n
„Dostanu odpov\u011b\u010f na svoji ot\u00e1zku?“ Tom si polo\u017eil dlan\u011b na stehna. Byl nezvykle klidn\u00fd.<\/div>\n
„Z\u00e1le\u017e\u00ed na tom v\u016fbec?“ Vyh\u00fdbal se dot\u00e1zan\u00fd odpov\u011bdi a palcem p\u0159ejel p\u0159es otvor l\u00e1hve.<\/div>\n
„Pravd\u011bpodobn\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed, jinak bys tu te\u010f z\u0159ejm\u011b nesed\u011bl.“ Nevzd\u00e1val se Tom. „Jak\u00fd m\u00e1 Ben Heler d\u016fvod sed\u011bt tady a \u017ealostn\u011b se op\u00edjet?“ Pronesl Tom trochu slavnostn\u011b, jako by uv\u00e1d\u011bl n\u011bjak\u00e9 p\u0159edstaven\u00ed.<\/div>\n
„Pro\u010d \u017ealostn\u011b? Kde bere\u0161 tu jistotu?“ Bl\u00fdsknul Ben po Tomovi o\u010dima, jako kdy\u017e n\u011bkoho n\u011b\u010d\u00edm dostanete.<\/div>\n
„Pochybuju, \u017ee tady n\u011bco slav\u00ed\u0161. S\u00e1m, se zkrou\u0161en\u00fdm v\u00fdrazem. Nav\u00edc nesr\u0161\u00ed\u0161 sv\u00fdmi obvykl\u00fdmi pozn\u00e1mkami, jimi\u017e m\u011b v\u011bt\u0161inou \u010dasu docela irituje\u0161.“ Hodil Tom po Benovi v\u00edt\u011bzn\u00fdm \u00fasm\u011bvem. Ten se u\u0161kl\u00edbnul.<\/div>\n
„\u00c1\u00e1\u00e1 moudr\u00fd promluvil.“<\/div>\n
„Vzhledem k faktu, \u017ee jsem \u0161iroko daleko jedin\u00fd moudr\u00fd, tak ano.“ Mrknul na Bena Tom. Ten ti\u0161e zasy\u010del.<\/p>\n

„Ou\u010d. Kdy\u017e jsme se vid\u011bli naposled, byl jsi mnohem p\u0159\u00edv\u011btiv\u011bj\u0161\u00ed. Po\u010dkej?“ Zvednul Ben nahoru ukazov\u00e1\u010dek v zamy\u0161len\u00ed. „Vlastn\u011b nebyl. Ale nem\u011bl jsi tak nabrou\u0161en\u00fd jaz\u00fd\u010dek. Na ka\u017ed\u00e9m st\u0159etnut\u00ed si na m\u011b ost\u0159ej\u0161\u00ed a ost\u0159ej\u0161\u00ed, k\u0159ehotinko.“ Zakroutil Ben s pok\u0159iven\u00fdmi rty v \u00fa\u0161klebku hlavou.<\/div>\n

„Od posledn\u011b sis to taky zaslou\u017eil.“ Nez\u016fst\u00e1val pozadu Tom.<\/div>\n
„A co jsem ud\u011blal tak stra\u0161n\u00e9ho?“ Ben pozvedl l\u00e1hev k dal\u0161\u00edmu loku. Tom mu polo\u017eil dla\u0148 na p\u0159edlokt\u00ed, \u010d\u00edm\u017e ho zastavil.<\/div>\n
„Pr\u00e1v\u011b\u017ee v\u016fbec nic.“ Hlesnul ti\u0161eji, ne\u017e mluvil doposud. Ben moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, o \u010dem je \u0159e\u010d. Rozho\u0159\u010den\u011b odlo\u017eil l\u00e1hev vedle sebe.<\/div>\n
„A cos \u010dekal? M\u011bl jsem tam snad z Bazze vyml\u00e1tit du\u0161i za jeho opov\u00e1\u017elivost nazvat t\u011b buzerantem?“ Zv\u00fd\u0161il Ben trochu hlas a rozm\u00e1chnul rukama.<\/div>\n
„To ne, jenom\u2026“ Dostal ze sebe zasko\u010den\u011b Tom, av\u0161ak Ben ho nenechal domluvit.<\/div>\n
„Jenom co? Bazz je prost\u011b hrub\u00fd idiot. Co ti na to m\u00e1m \u0159\u00edct? Nem\u016f\u017eu ho se\u0159ezat za v\u0161echno, co \u0159ekne, jako mal\u00fd d\u00edt\u011b. Nejsem jeho matka!“<\/div>\n
„To jsem od tebe ani ne\u010dekal!“ \u0158ekl Tom a nat\u00e1hnul se pro fla\u0161ku vedle Bena. Loknul si a za\u0161klebil se. Chu\u0165 alkoholu byla ho\u0159k\u00e1 a p\u00e1lila na jazyku. Zaka\u0161l\u00e1n\u00edm si pro\u010distil krk.<\/div>\n
„P\u00e1ni, k\u0159ehotinko, opatrn\u011b s t\u00edm, nebo t\u011b to tu skol\u00ed.“ P\u0159evzal si Ben l\u00e1hev zase do sv\u00e9 ruky.<\/div>\n
P\u0159itom se dotkli prsty. Byl to tepl\u00fd a jemn\u00fd letm\u00fd dotek. Hned, jak Toma Benovy prsty opustily, si Tom p\u0159\u00e1l, aby se vr\u00e1tily na to sam\u00e9 m\u00edsto. Ze sv\u00fdch my\u0161lenkov\u00fdch pochod\u016f se za\u010dervenal. P\u0159i\u0161ly mu zna\u010dn\u011b nevhodn\u00e9. Sed\u011bli tam spolu je\u0161t\u011b n\u011bjakou chv\u00edli. Nemluvili, oba se ztr\u00e1celi ve vlastn\u00edch \u00favah\u00e1ch. Ani\u017e by si to uv\u011bdomovali, sd\u00edleli stejn\u00e9 pocity a probl\u00e9my. A a\u010dkoli sed\u011bli bl\u00edzko vedle sebe, \u010delili jim zvl\u00e1\u0161\u0165, ka\u017ed\u00fd s\u00e1m.<\/p>\n

autor: Emilia<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Emilia Konstantine ztuhla, jako by se okoln\u00ed d\u011bn\u00ed zastavilo a ona nevn\u00edmala. C\u00edtila tlukot sv\u00e9ho srdce a\u017e v krku, hrdlo se j\u00ed sev\u0159elo a v u\u0161\u00edch j\u00ed za\u010dalo nep\u0159\u00edjemn\u011b hu\u010det. V \u00fastech m\u011bla sucho, pot\u0159ebovala se n\u011b\u010deho nap\u00edt. Trvalo hodnou chv\u00edli,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[443],"tags":[],"class_list":["post-7395","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-connect-with-the-devil"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7395","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7395"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7395\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7395"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7395"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7395"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}