{"id":7398,"date":"2011-11-21T17:00:00","date_gmt":"2011-11-21T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7378"},"modified":"2011-11-21T17:00:00","modified_gmt":"2011-11-21T16:00:00","slug":"phantom-of-the-opera-21","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/11\/21\/phantom-of-the-opera-21\/","title":{"rendered":"Phantom of the Opera 21."},"content":{"rendered":"
autor: Helie<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
Tom:<\/p>\n

<\/strong> „Jsem unaven\u00e1, Tome… Tak stran\u011b moc unaven\u00e1. A m\u00e1m strach. On p\u0159ijde a je\u0161t\u011b n\u011bco ud\u011bl\u00e1. V\u00edm to! A nedok\u00e1\u017ee\u0161 mu zabr\u00e1nit, i kdybys cht\u011bl. Boj\u00edm se, \u017ee se to je\u0161t\u011b daleko zhor\u0161\u00ed. \u017de nez\u016fstane jenom u \u00fanosu,“ \u0161pitla Christine a oto\u010dila se ke mn\u011b. „A p\u0159itom… m\u00e1 tak stra\u0161n\u011b smutn\u00e9 o\u010di. P\u0159ijde mi, \u017ee ho n\u011bco tr\u00e1p\u00ed, a proto je tady. Mo\u017en\u00e1, kdyby na\u0161el to, co mu chyb\u00ed, nechal by Operu na pokoji… T\u0159eba pr\u00e1v\u011b tady n\u011bco hled\u00e1.“<\/div>\n

„To se ti muselo jen zd\u00e1t, Christine. Nejsp\u00ed\u0161 je to n\u011bjak\u00fd vy\u0161inut\u00fd \u0161\u00edlenec, kter\u00e9ho prost\u011b bav\u00ed stra\u0161it lidi. V\u017edy\u0165 kdo kdy sly\u0161el o n\u011bjak\u00e9m opern\u00edm postrachu<\/em>? Je nic… Nic neznamen\u00e1. Opera m\u016f\u017ee fungovat dostate\u010dn\u011b dob\u0159e i bez n\u011bj. Nikdo<\/em> tu o n\u011bj nestoj\u00ed…“<\/div>\n
„Nev\u00ed\u0161, o \u010dem mluv\u00ed\u0161, Tome. Kolikr\u00e1t jsi ho vid\u011bl? Jednou? Dvakr\u00e1t? J\u00e1 byla tam dole, u n\u011bj… V katakomb\u00e1ch kolem Opery, o kter\u00fdch jsem nem\u011bla zd\u00e1n\u00ed, \u017ee existuj\u00ed! Vid\u011bla jsem padl\u00e9 sny herc\u016f Opery, vid\u011bla jsem hudbu v ka\u017ed\u00e9m kousku n\u00e1bytku, a to v\u0161echno… M\u011bla jsem pocit, jako by m\u00e1 du\u0161e mohla l\u00e9tat. Cht\u011bla se spojit s t\u00edm v\u0161\u00edm, co jsem tam vid\u011bla. V\u0161echno bylo naprosto okouzluj\u00edc\u00ed… a\u017e na jeho o\u010di.“<\/div>\n
„St\u00e1le m\u00e1m pocit, \u017ee se ti jen n\u011bco zd\u00e1lo. \u017de jsi tam ve skute\u010dnosti nebyla. T\u0159eba ti dal n\u011bjakou drogu, abys nevn\u00edmala sv\u00e9 okol\u00ed…“<\/p>\n

„Tome, pro\u010d se ze m\u011b sna\u017e\u00ed\u0161 ud\u011blat bl\u00e1zna?! V\u00edm, co jsem vid\u011bla a v\u00edm, \u017ee jsem nejsp\u00ed\u0161 jedin\u00e1 z Opery, kdo vid\u011bl jeho tv\u00e1\u0159 bez masky. I kdy\u017e jen na chv\u00edli. Je mlad\u00fd… ale ty o\u010di k jeho v\u011bku nesed\u00ed. M\u011bly by b\u00fdt \u0161\u0165astn\u00e9, ale on v nich nejsp\u00ed\u0161 dus\u00ed v\u0161echen smutek sv\u011bta,“ trvala si na sv\u00e9m Christine. Ti\u0161e jsem k n\u00ed p\u0159istoupil a chytil ji za lokty. Ne\u00fastupn\u011b jsem se j\u00ed pod\u00edval do o\u010d\u00ed.<\/div>\n

„Ned\u011bl\u00e1m z tebe bl\u00e1zna, ale mo\u017en\u00e1 by bylo lep\u0161\u00ed, kdybys p\u0159edst\u00edrala, \u017ee to byl v\u0161echno jen sen. Kdyby sis dok\u00e1zala vsugerovat, \u017ee se jednalo o pouh\u00fd sen, nemusela by ses Fantoma tolik b\u00e1t. A j\u00e1 u\u017e bych t\u011b p\u0159ed n\u00edm ochr\u00e1nil. Spole\u010dn\u011b zjist\u00edme, o koho se jedn\u00e1, a vy\u0159ad\u00edme ho ze hry.“<\/div>\n
<\/div>\n
\n
\n

„Spole\u010dn\u011b…“ \u0161pitla ti\u0161e. Ochranitelsky jsem si ji st\u00e1hl k hrudn\u00edku a pevn\u011b kolem n\u00ed ovinul pa\u017ee. Zabo\u0159ila mi \u010delo do ramene. Opatrn\u011b jsem tisknul rty do jej\u00edch vlas\u016f a kol\u00e9bal ji v pravideln\u00e9m rytmu, jako to d\u011bl\u00e1vaj\u00ed matky, kdy\u017e se sna\u017e\u00ed uti\u0161it n\u00e1\u0159ky sv\u00e9 ratolesti. Kdy\u017e kone\u010dn\u011b zvedla hlavu, spojil jsem jej\u00ed rty se sv\u00fdmi.<\/p><\/div>\n

„Ano… spole\u010dn\u011b.“<\/p>\n

Bill:<\/p>\n

<\/strong> \u2026 A j\u00e1 tam celou dobu st\u00e1l. St\u00e1l jsem spolu s nimi na st\u0159e\u0161e, schovan\u00fd za jednou z mnoha soch. Sly\u0161el jsem v\u0161echno, co Christine \u0159ekla, a chv\u00edlemi s n\u00ed ti\u0161e souhlasil. Av\u0161ak to, co jsem vid\u011bl, m\u011b naprosto zni\u010dilo. Ignoroval jsem slzu, kter\u00e1 prot\u00e9kala pod \u0161t\u00edtem okouzluj\u00ed masky. O\u010di jsem m\u011bl pouze pro sv\u00e9ho bratra, kter\u00e9ho jsem miloval v\u00edc ne\u017e cokoliv, jak se l\u00edb\u00e1 s n\u011bk\u00fdm jin\u00fdm… Tolik jsem Christine z\u00e1vid\u011bl, proto\u017ee j\u00e1 nikdy nebudu moci b\u00fdt na jej\u00edm m\u00edst\u011b. Nikdy nepozn\u00e1m, jak chutnaj\u00ed jeho rty a jak\u00e9 to je, sly\u0161et slova l\u00e1sky plynout z jeho rt\u016f. Proto\u017ee j\u00e1 jsem se narodil jako jeho bratr.<\/p>\n

R\u016f\u017ee, kterou jsem p\u0159ilo\u017eil Christine ke vzkazu, dopadla na zem, jak zapojila ob\u011b ruce. Oba byli \u0161\u0165astn\u00ed a nemohli m\u00edt d\u016fvod, pro\u010d hledat ve st\u00ednech n\u011bkoho, komu se pr\u00e1v\u011b p\u0159ed o\u010dima hroutil sv\u011bt. Odt\u00e1hl jsem se od studen\u00e9 sochy a ani\u017e bych se jakkoli skr\u00fdval, proklouzl jsem zp\u00e1tky do budovy. Oni dva by si m\u011b nev\u0161imli, i kdybych kolem nich za\u010dal nah\u00fd tan\u010dit makarenu.<\/p>\n

Plou\u017eil jsem se k nejbli\u017e\u0161\u00edmu vchodu do chodeb kolem a pod Operou, zat\u00edmco jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak se zbavit Christine. Dokud tu bude ona, nikdy se k Tomovi nem\u00e1m \u0161anci dostate\u010dn\u011b p\u0159ibl\u00ed\u017eit. Moje \u0161ance se zmen\u0161ovaly s ka\u017ed\u00fdm dnem, proto\u017ee od m\u00e9ho \u00fat\u011bku se mnou Tom skoro nemluvil. Vlastn\u011b se mnou v\u016fbec nemluvil, kdy\u017e nemusel. Christine p\u0159edstavovala jednozna\u010dn\u00fd probl\u00e9m, kter\u00fd musel b\u00fdt odstran\u011bn…<\/p>\n

Tom:<\/p>\n

<\/strong> Bl\u00ed\u017eil se Nov\u00fd rok a v Ope\u0159e postupn\u011b vrcholily p\u0159\u00edpravy na velkolep\u00fd ma\u0161karn\u00ed b\u00e1l, kter\u00fd se tu ka\u017edoro\u010dn\u011b konal na po\u010dest p\u0159\u00edchodu nov\u00e9ho roku. P\u0159edstaven\u00ed se postupn\u011b omezovala, dokud se nep\u0159estalo hr\u00e1t \u00fapln\u011b. Herci dost\u00e1vali svoji zaslou\u017eenou dovolenou, zat\u00edmco vym\u00fd\u0161leli, \u010d\u00edm by okouzlili na leto\u0161n\u00edm ma\u0161karn\u00edm plese. Od Mary jsem nesly\u0161el skoro nic jin\u00e9ho, ne\u017e dum\u00e1n\u00ed o kost\u00fdmu. I s Christine se skoro nedalo vydr\u017eet, proto\u017ee se st\u00e1le vypt\u00e1vala, co na sebe. J\u00e1 jsem to ne\u0159e\u0161il. Sta\u010dilo \u0159\u00edct m\u00e1m\u011b, ta u\u017e n\u011bco vymysl\u00ed za m\u011b.<\/p>\n

Nemohu pop\u0159\u00edt, \u017ee jsem se na ma\u0161karn\u00ed skute\u010dn\u011b t\u011b\u0161il. Na takov\u00e9m karnevalu jsem byl naposledy v deseti letech, a po pravd\u011b jsem si z n\u011bj v\u016fbec nic nepamatoval. Tu\u0161\u00edm, \u017ee tenkr\u00e1t jsme tam \u0161li u\u017e jen kv\u016fli m\u00e1minu n\u00e1tlaku. V\u017edycky ji hrozn\u011b bavilo vym\u00fd\u0161let a \u0161\u00edt kost\u00fdmy. I kdy\u017e jsme s Billem jej\u00ed v\u00fdmysly up\u0159\u00edmn\u011b nesn\u00e1\u0161eli, d\u011blali jsme to kv\u016fli n\u00ed. Bylo \u00fachvatn\u00e9 sledovat rozpustilou radost v jej\u00edch o\u010d\u00edch, kdy\u017e si n\u00e1s p\u0159ed karnevalem fotila se zhnusen\u00fdmi v\u00fdrazy ve tv\u00e1\u0159\u00edch.<\/p>\n

„No tak, Tome! Pomoz mi tro\u0161ku! Madam Giryov\u00e1 n\u00e1m nab\u00eddla, \u017ee si m\u016f\u017eeme vyp\u016fj\u010dit cokoliv z invent\u00e1\u0159e Opery, ale tam se nach\u00e1z\u00ed tolik p\u0159ekr\u00e1sn\u00fdch v\u011bc\u00ed, \u017ee si prost\u011b nedok\u00e1\u017eu vybrat!“ st\u011b\u017eovala si Christine. Bez jedin\u00e9ho z\u00e1jmu jsem proto\u010dil o\u010di v sloup. Jestli n\u011bco skute\u010dn\u011b nesn\u00e1\u0161\u00edm, pak jsou to ot\u00e1zky typu Co si m\u00e1m vz\u00edt na sebe?<\/em> nebo Ned\u011blaj\u00ed mi ty kalhoty moc velk\u00fd zadek?<\/em><\/div>\n

„Pro\u010d se nezept\u00e1\u0161 Mary? Ta taky nev\u00ed, co na sebe. Mo\u017en\u00e1 byste mohli t\u0159eba vyrazit spolu na n\u00e1kupy nebo tak n\u011bco…“ …a j\u00e1 bych m\u011bl kone\u010dn\u011b alespo\u0148 chv\u00edli klidu.<\/em><\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 se j\u00ed zajdu zeptat,“ pokr\u010dila rameny Christine. „Po\u010dk\u00e1\u0161 tu?“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b.“ Christine odb\u011bhla a j\u00e1 z\u016fstal s\u00e1m v jej\u00edm pokoji, rozvalen\u00fd na posteli.<\/p>\n

Zbyst\u0159il jsem, kdy\u017e se z chodby za\u010daly linout jemn\u00e9 t\u00f3ny hudby. V m\u017eiku jsem byl na nohou a vystrkoval hlavu ze dve\u0159\u00ed. Chodba byla lidupr\u00e1zdn\u00e1, jen p\u0159ede dve\u0159mi le\u017eela kr\u00e1sn\u00e1 rud\u00e1 r\u016f\u017ee s \u010dernou p\u00e1skou a pod n\u00ed vzkaz. Je\u0161t\u011b jednou jsem se rozhl\u00e9dl po chodb\u011b, a kdy\u017e nikde nikdo nebyl, vzal jsem ob\u00e1lku a r\u016f\u017ei do pokoje. R\u016f\u017ei jsem polo\u017eil na postel a usedl kousek od n\u00ed. Opatrn\u011b jsem p\u0159elomil pe\u010de\u0165 ve tvaru lebky a vyt\u00e1hl dopis.<\/p>\n

„Brzy p\u0159ijde noc, kdy temnotu zahub\u00ed ohe\u0148 na obloze. V tu noc p\u0159ijdu i j\u00e1 a v\u011bz, \u017ee potk\u00e1\u0161 m\u011b, ani\u017e bys v\u011bd\u011bl, \u017ee jsem to j\u00e1. F. O.“<\/p>\n

<\/em> autor: Helie<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Helie Tom: „Jsem unaven\u00e1, Tome… Tak stran\u011b moc unaven\u00e1. A m\u00e1m strach. On p\u0159ijde a je\u0161t\u011b n\u011bco ud\u011bl\u00e1. V\u00edm to! A nedok\u00e1\u017ee\u0161 mu zabr\u00e1nit, i kdybys cht\u011bl. Boj\u00edm se, \u017ee se to je\u0161t\u011b daleko zhor\u0161\u00ed. \u017de nez\u016fstane jenom u \u00fanosu,“ \u0161pitla<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[458],"tags":[],"class_list":["post-7398","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-phantom-of-the-opera"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7398","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7398"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7398\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7398"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7398"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7398"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}