{"id":7437,"date":"2011-11-14T18:00:00","date_gmt":"2011-11-14T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7417"},"modified":"2011-11-14T18:00:00","modified_gmt":"2011-11-14T17:00:00","slug":"who-am-i-59","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/11\/14\/who-am-i-59\/","title":{"rendered":"Who am I? 59."},"content":{"rendered":"
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/p>\n

Divil jsem se tomu, ale ani jednou jsem se za noc neprobudil. Mo\u017en\u00e1 jsem byl tolik unaven\u00fd, nev\u00edm. Bylo celkem brzo, proto jsem Toma nechal je\u0161t\u011b chv\u00edli sp\u00e1t a \u0161el jsem do koupelny. Pot\u0159eboval jsem okam\u017eit\u011b za\u010d\u00edt cokoli d\u011blat, abych nemyslel na v\u010derej\u0161ek, ale moc mi to ne\u0161lo. Co jsem taky \u010dekal\u2026 T\u00e1tu m\u00e1m jen jednoho. Vlastn\u011b\u2026 m\u011bl jsem.<\/em> Kdy\u017e jsem si vy\u010distil zuby, u\u010desal jsem se a tro\u0161ku se zkulturnil, nasoukal jsem se do oble\u010den\u00ed, co jsem m\u011bl od v\u010dera p\u0159ipraven\u00e9. Nal\u00ed\u010dil jsem se. P\u0159ece jen jsem tro\u0161ku pot\u0159eboval zakr\u00fdt ty ubre\u010den\u00e9 o\u010di. Kdy\u017e jsem byl hotov, nah\u00e1zel jsem si posledn\u00ed v\u011bci do kosmetick\u00e9 ta\u0161ti\u010dky a dal si to do ta\u0161ky. Nahl\u00e9dnul jsem do lo\u017enice. Ale tak, jak jsem si myslel, tak to i bylo. Ten m\u016fj and\u00edlek je\u0161t\u011b spinkal, a proto jsem ho v tom nechal pokra\u010dovat. Zalezl jsem do kuchyn\u011b a p\u0159ipravil mu sn\u00eddani. Pro sebe jsem si uva\u0159il jen k\u00e1vu. Nem\u011bl jsem chu\u0165 k j\u00eddlu. Ob\u00e1v\u00e1m se, \u017ee Tom na tom bude stejn\u011b, ale p\u0159ece jen jsem mu tu sn\u00eddani rad\u011bji ud\u011blal. Kdy\u017e u\u017e ale bylo po des\u00e1t\u00e9 hodin\u011b, \u0161el jsem ho probudit.<\/p>\n

„Tomi,“ pohlad\u00edm ho po ramenu a vz\u00e1p\u011bt\u00ed jej na n\u011bj pol\u00edb\u00edm. Tak nerad ho bud\u00edm, ale pokud to v\u017edy bylo nutn\u00e9, dnes je to extra nutn\u00e9. Nereaguje.<\/div>\n

„Brou\u010dku, no tak,“ pohlad\u00edm ho znovu.<\/div>\n
„Hmm,“ zabru\u010d\u00ed a tro\u0161ku se zamra\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Otev\u0159i ty svoje \u010dokol\u00e1dy,“ vydechnu a d\u00e1m mu pusinku na tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„L\u00e1sko,“ zamuml\u00e1 a zavrn\u00ed.<\/div>\n
„Hm?“ zajedu rukou pod pe\u0159inu a za\u010dnu ho hladit po b\u0159\u00ed\u0161ku, tak jak to m\u00e1 r\u00e1d. Jen jemn\u011b prsty p\u0159ej\u00ed\u017ed\u00edm po t\u011bch \u00fa\u017easn\u00fdch svalech.<\/div>\n
„Hmmh,“ oddechne. Rozlep\u00ed o\u010d\u00ed\u010dka a chvilku na m\u011b m\u017eour\u00e1, a\u017e se usm\u011bje. U\u017e jen kv\u016fli tomu, jak se dokonale sm\u011bje, mus\u00edm b\u00fdt siln\u00fd a podpo\u0159it ho, proto\u017ee tenhle \u00fasm\u011bv chci vid\u011bt st\u00e1le. Nic a nikdo mi ho nenahrad\u00ed. Vyjedu prsty nahoru a\u017e k jeho rt\u016fm a pohlad\u00edm ho p\u0159es n\u011b ukazov\u00e1\u010dkem.<\/div>\n
\n
\n

„Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ vydechnu.<\/p><\/div>\n

„Ahoj,“ po\u0161ept\u00e1 a chvilku m\u011b pozoruje.<\/div>\n
„Jak ses vyspal?“ skl\u00e1n\u00edm se nad n\u00edm a pozoruji ho stejn\u011b tak jako on m\u011b. On je vlastn\u011b\u2026 takov\u00fd z\u00e1zrak. Je tak neuv\u011b\u0159iteln\u011b dokonal\u00fd.<\/em><\/div>\n
„Nic moc,“ prot\u0159e si o\u010di a op\u0159e se na loktech.<\/div>\n
„Jak to?“ na\u0161pul\u00edm znepokojen\u011b rty a odt\u00e1hnu se, aby m\u011bl dost prostoru.<\/div>\n
„Nemohl jsem usnout,“ zavrt\u00ed hlavou a pomalu se posad\u00ed. Sklouzne z n\u011bj pe\u0159ina, tak\u017ee odhal\u00ed svoj\u00ed svalnatou hru\u010f.<\/div>\n
„Aha. To je mi l\u00edto. Ale pak se snad prosp\u00ed\u0161 v letadle, snad to bude klidn\u00fd let,“ pousm\u011bju se. „Sice nev\u00edm, jestli m\u00e1\u0161 nebo bude\u0161 m\u00edt chu\u0165, ale ud\u011blal jsem ti sn\u00eddani. A bez pr\u016fpov\u00eddek\u2026 Nejedl jsi od v\u010dera od r\u00e1na, tak\u017ee by ses m\u011bl tro\u0161ku naj\u00edst,“ pohlad\u00edm ho po z\u00e1dech. Tom zak\u0148our\u00e1 na protest a sekne sebou zp\u011bt do pol\u0161t\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„P\u0161\u0161t, nic jsem nesly\u0161el,“ pohlad\u00edm ho po hrudi.<\/div>\n
„Nem\u00e1m hlad,“ povzdechne. Popl\u00e1c\u00e1 se po b\u0159i\u0161e a pak si za\u010dne natahovat trochu k\u016f\u017ei. „U\u017e se mi d\u011blaj\u00ed \u0161peky.“ Tak to tu je\u0161t\u011b nebylo. Kaulitz mluv\u00ed o sv\u00fdch \u0161pec\u00edch, kter\u00e9 nem\u00e1.<\/em><\/div>\n
„A kde, pros\u00edm t\u011b? Mysl\u00ed\u0161 tyhle svaly?“ p\u0159ejedu mu po b\u0159i\u0161n\u00edch svalech a pl\u00e1cnu ho pak lehce p\u0159es ruku, kterou si vytahuje k\u016f\u017ei.<\/div>\n
„Za chv\u00edli budu m\u00edt vanu jako ty,“ u\u0161kl\u00edbne se a za\u010dne se sm\u00e1t.<\/div>\n
„Jo,“ pousm\u011bju se, „ale nemysli si, \u017ee mi p\u0159ebere\u0161 roli Santy,“ vypl\u00e1znu na n\u011bj jazyk.<\/div>\n
„Ne, neboj. J\u00e1 si budu u\u017e\u00edvat s t\u011bmi kr\u00e1sn\u00fdmi spole\u010dnicemi,“ zasm\u011bje se.<\/div>\n
„Tak hele,“ narovn\u00e1m se, „to jsme si nedomlouvali,“ usm\u011bju se.<\/div>\n
„Dob\u0159e, tak se sk\u0159\u00edtkama,“ pokr\u010d\u00ed nohy a znovu si op\u0159e t\u011blo o lokty.<\/div>\n
„A Santa kv\u016fli tob\u011b u\u017e za\u010dal hubnout, aby si s tebou mohl u\u017e\u00edt, a ty chce\u0161 rad\u011bji jeho sk\u0159\u00edtky? To ho bol\u00ed,“ vydechnu na oko zdrcen\u011b.<\/p>\n

Pro\u010d se jen s n\u00edm dok\u00e1\u017eu bavit jako by mi bylo 5let? On je neskute\u010dn\u00fd.<\/p>\n

S<\/em>kopne ze sebe pe\u0159inu a omot\u00e1 kolem m\u011b nohu.<\/div>\n

„V\u00ed\u0161, \u017ee bych t\u011b nevym\u011bnil za \u017e\u00e1dn\u00fd sk\u0159ety. Sk\u0159eti jsou mal\u00fd a na m\u00fdho k\u00e1mo\u0161e maj\u00ed mal\u00fd zadky,“ usm\u011bje se pobaven\u011b.<\/div>\n
„A j\u00e1 m\u00e1m na tv\u00fdho k\u00e1mo\u0161e jakej zadek?“ podzvednu lev\u00e9 obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„No ten je akor\u00e1t. Ten je nejlep\u0161\u00ed, miluju ho,“ na\u0161pul\u00ed rty.<\/div>\n
„Jen aby,“ pohroz\u00edm mu prstem, ale usm\u011bju se. Nakonec mu d\u00e1m malou pusinku.<\/div>\n
Tom se usm\u011bje a zad\u00edv\u00e1 se na sv\u00e9 boxerky. „\u2026netla\u010dilo t\u011b n\u011bco?“<\/div>\n
„Opravdu to chce\u0161 v\u011bd\u011bt?“ usm\u011bju se.<\/div>\n
„No docela jo,“ zamra\u010d\u00ed se a za\u010dne si prstem p\u00edchat mezi nohy. Nakonec se zakabon\u00ed.<\/div>\n
„Nech ho,“ u\u0161kl\u00edbnu se, „\u0159ekl bych, \u017ee se pomalu uklid\u0148uje, ale zlobil, moc zlobil a cpal se n\u011bkam, kam nem\u011bl,“ \u0159eknu v\u00fdznamn\u011b. Tom se za\u010dne sm\u00e1t a posad\u00ed se. Chytnu ho za rameno a nat\u00e1hnu se k jeho ou\u0161ku.<\/div>\n
„Kdybych nem\u011bl boxerky, kdo v\u00ed, kde bych ho r\u00e1no a\u017e m\u011bl,“ za\u0161ept\u00e1m mu a usm\u011bju se. Se sm\u00edchem se odt\u00e1hne a vyleze z postele.<\/div>\n
„Jdu do sprchy a zbavit se ho.“<\/div>\n
„Nezbavuj se ho, jen ho uklidni,“ mrknu po n\u011bm, „n\u00e1hodou, bylo to dobr\u00fd,“ vzty\u010d\u00edm palec a usm\u011bju se. Chci, aby se aspo\u0148 tro\u0161ku odreagoval, aby nebyl tak smutn\u00fd a nerv\u00f3zn\u00ed.<\/div>\n
„Nebudu ho uklid\u0148ovat. Nech\u00e1m ho to dod\u011blat,“ zavol\u00e1 se sm\u00edchem a zmiz\u00ed. Rad\u0161i u\u017e na to nic ne\u0159eknu a za\u010dnu stl\u00e1t postel. Snad se mi aspo\u0148 tro\u0161ku povede navodit mu dobrou n\u00e1ladu. I kdy\u017e pro m\u011b je to hodn\u011b t\u011b\u017ek\u00fd. Jsem zv\u011bdav\u00fd, jak dlouho mi vydr\u017e\u00ed d\u011blat, \u017ee jsem okay. Kdy\u017e uklidn\u00edm postel a zbytek lo\u017enice, posad\u00edm se do mal\u00e9ho k\u0159esla kousek od okna. P\u0159em\u00edt\u00e1m si, co jsem si v\u0161echno sbalil, douf\u00e1m, \u017ee nebude nic chyb\u011bt.<\/p>\n

Po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b se ve dve\u0159\u00edch objev\u00ed nah\u00fd Tom. V ruce dr\u017e\u00ed ru\u010dn\u00edk a ut\u00edr\u00e1 si intimn\u00ed partie. Cel\u00fd je je\u0161t\u011b mokr\u00fd. Na sucho polknu a prohl\u00e9dnu si ho. Kousnu se uvnit\u0159 pusy do rtu. D\u011bl\u00e1 si ze m\u011b srandu? Jen tak si sem takhle p\u0159ijde je\u0161t\u011b s tak klidn\u00fdm v\u00fdrazem?<\/em><\/div>\n

„Hotov?“ vydechnu. Pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b, jako by o mn\u011b v\u016fbec nev\u011bd\u011bl.<\/div>\n
„Uhm\u2026 jo. \u010cist\u00fd, vo\u0148av\u00fd, hladk\u00fd,“ v\u011bnuje mi ro\u0161\u0165\u00e1ck\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Jo, jo, super,“ \u0161eptnu a ol\u00edznu se. M\u00e1m po n\u011bm sko\u010dit te\u010f nebo a\u017e za chvilku?<\/div>\n
„Co ti je? Tv\u00e1\u0159\u00ed\u0161 se jako bys m\u011bl z\u00e1cpu,“ zasm\u011bje se. Pozvedne nohu a za\u010dne si ot\u00edrat stehno.<\/div>\n
„Z\u00e1cpu ne, jen si asi budu muset p\u0159evl\u00edknout boxerky,“ vydechnu a d\u00e1m si nohu p\u0159es nohu. Sakra, ne, ne, ne. Nechci, aby se te\u010f probudil ten dole. Ale on to u\u017e asi stihnul.<\/em><\/div>\n
„M\u00e1\u0161 pr\u016fjem?“ pozvedne obo\u010d\u00ed. Ot\u0159e si i druh\u00e9 stehno a pak se ut\u00edr\u00e1 v t\u0159\u00edslech.<\/div>\n
„Ne,“ proced\u00edm skrz zuby, „jen ty boxerky budu moct rovnou vyhodit. Asi\u2026 prasknou,“ vydechnu a zap\u0159u se rukou o postel.<\/div>\n
„Nep\u0159eh\u00e1n\u011bj,“ zamlask\u00e1. St\u00e1hne si p\u0159edko\u017eku, a kdy\u017e se po\u0159\u00e1dn\u011b ut\u0159e, dojde ke sk\u0159\u00edni. Ohne se, aby si vyndal boxerky. Pootev\u0159u rty a \u00fapln\u011b svra\u0161t\u00edm obo\u010d\u00ed. Stisknu stehna k sob\u011b a sna\u017e\u00edm se udr\u017eet.<\/div>\n
„Oh,“ vydechnu potichu a skousnu si ret.<\/div>\n
„Do prdele,“ zakleje a klekne si. N\u011bco se sna\u017e\u00ed vyt\u00e1hnout.<\/div>\n
„Bude\u0161 tohle d\u011blat dlouho?“ vydechnu.<\/div>\n
„Co?“ oto\u010d\u00ed se na m\u011b nech\u00e1pav\u011b. Zvednu se a dojdu k n\u011bmu. Chytnu ho za ruku a vyt\u00e1hnu ho, aby se postavil.<\/div>\n
„J\u00e1 jen, \u017ee se mnou docela cloum\u00e1\u0161,“ vydechnu a jeho ruku si p\u0159itisknu k rozkroku. M\u00e1m pocit, \u017ee mi ka\u017edou chvilkou odl\u00edtne knofl\u00ed\u010dek u d\u017e\u00edn\u016f. Tom s rukou ucukne.<\/p>\n

„Cos d\u011blal, pros\u00edm t\u011b? To sis vzal viagru?“ pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b skoro a\u017e vyd\u011b\u0161en\u011b. Je\u0161t\u011b si ze m\u011b bude d\u011blat srandu. J\u00e1 tady trp\u00edm a on mi za\u010dne mluvit o viag\u0159e. Ohh, zab\u00edt ho!<\/div>\n

„To TY!“ \u0159eknu jasn\u011b.<\/div>\n
„J\u00e1?!“<\/div>\n
„Ano, ty. Ty si sem p\u0159ijde\u0161 a za\u010dne\u0161 tady tohle d\u011blat a j\u00e1\u2026 J\u00e1 m\u00e1m te\u010f tohle. A bol\u00ed to a\u2026 po\u0159\u00e1d to nab\u00edr\u00e1 na objemu a chce to ven,“ vydechnu. Tom m\u011b chv\u00edli pozoruje.<\/div>\n
„A\u2026 to ti ho jako te\u010f m\u00e1m vykou\u0159it?“ pozvedne obo\u010d\u00ed. To po n\u011bm te\u010f v\u00e1\u017en\u011b \u017e\u00e1dat nem\u016f\u017eu. Bylo by to hloup\u00e9. Stejn\u011b m\u00e1m my\u0161lenky jinde. T\u011blo m\u011b neposlouch\u00e1, ale mozek pracuje a\u017e moc.<\/div>\n
„To nemus\u00ed\u0161. Jen se ti sna\u017e\u00edm uk\u00e1zat, co se mnou d\u011bl\u00e1\u0161. Jsi n\u00e1dhernej, v\u00ed\u0161 to?“ skoro zavrn\u00edm a tak sladce na n\u011bj kouk\u00e1m. Tom mi jenom d\u00e1 pusu a obl\u00e9kne si boxerky. Usm\u011bju se a rozejdu se do koupelny. Jak se m\u00e1m te\u010f uklidnit? To si m\u00e1m vl\u00e9zt do sprchy? Nechci si honit, te\u010f v\u00e1\u017en\u011b ne.<\/em><\/div>\n
„Po\u010dkej,“ zastav\u00ed m\u011b. Oto\u010d\u00edm se za n\u00edm.<\/div>\n
„Vem tam pros\u00edm t\u011b ten ru\u010dn\u00edk. D\u00edky,“ hod\u00ed mi ho a op\u011bt se za\u010dne hrabat ve sk\u0159\u00edni. Aha, milej\u0161\u00ed to b\u00fdt nemohlo.<\/em><\/div>\n
„Jo,“ usm\u011bju se a vezmu ho.<\/p>\n

Dojdu do koupelny, ru\u010dn\u00edk d\u00e1m su\u0161it a op\u0159u se o umyvadlo. Tak a co s t\u00edm te\u010f.<\/em> Pod\u00edv\u00e1m se tam dol\u016f a zakrout\u00edm hlavou. Chv\u00edli tam proto jen tak post\u00e1v\u00e1m a sna\u017e\u00edm se uklidnit. Nakonec se mi to poda\u0159\u00ed. A jsem za to r\u00e1d. Je n\u011bkdy v\u00e1\u017en\u011b blb\u00fd, \u017ee nedok\u00e1\u017eu svoje t\u011blo tak dob\u0159e ovl\u00e1dat. My\u0161lenky m\u00e1m te\u010f \u00fapln\u011b jinde. Po\u0159\u00e1d mi v u\u0161\u00edch zn\u00ed: ‚Ob\u011bsil se.‘ Sly\u0161\u00edm to po\u0159\u00e1d a po\u0159\u00e1d dokola.<\/em> Zakrou\u017e\u00edm hlavou a zhluboka se nadechnu. Rozejdu se zase zp\u011bt do lo\u017enice.<\/p>\n

„Kdy asi tak vyraz\u00edme?“ zept\u00e1m se, kdy\u017e vejdu do lo\u017enice. Ale Tom tam nen\u00ed. Tak se tedy oto\u010d\u00edm a nahl\u00e9dnu do kuchyn\u011b. Tomi tam sed\u00ed v triku a boxerk\u00e1ch a spokojen\u011b sn\u00edd\u00e1. Usm\u011bju se a op\u0159u se o linku.<\/div>\n

„Dobrou chu\u0165. Ahm, chci se zeptat, kdy tak vyraz\u00edme?“<\/div>\n
„J\u00e1 bych jel asi tak v jednu. Ve dv\u011b tam budeme, 2 hodiny trv\u00e1 odbavov\u00e1n\u00ed a tak. Ve \u010dty\u0159i se vzl\u00e9t\u00e1,“ pokr\u010d\u00ed rameny a napije se.<\/div>\n
„Dob\u0159e, tak jo,“ pok\u00fdv\u00e1m hlavou a naliju si tro\u0161ku vody. N\u011bjak to na m\u011b v\u0161echno sed\u00e1. M\u00e1m strach z t\u00e9 cesty, z reakce jeho rodi\u010d\u016f. Po\u0159\u00e1d se mi v hlav\u011b opakuje v\u010derej\u0161ek, a j\u00e1 se s t\u00edm nedok\u00e1\u017eu vypo\u0159\u00e1dat. Jsem v takov\u00e9m \u0161oku, \u017ee se chov\u00e1m, jako by se snad nic nestalo. Let\u00edm si do Ameriky, nech\u00e1m se ovl\u00e1dnout pohledem na Toma. Asi mi to v\u00e1\u017en\u011b je\u0161t\u011b nedo\u0161lo\u2026 Ale ty idiote, on je mrtv\u00fd! Tom si str\u010d\u00ed do pusy posledn\u00ed sousto a vstane od stolu. Jakmile d\u00e1 tal\u00ed\u0159 do my\u010dky, otev\u0159e lednici. Stoj\u00edm zap\u0159en\u00fd rukou o linku a m\u00e1m skleni\u010dku u pusy. Ani nepiju. Lednici zav\u0159e a otev\u0159e sk\u0159\u00ed\u0148.<\/p>\n

„Oh, m\u0148am,“ zvol\u00e1 Tom. Vyt\u00e1hne su\u0161enky a za\u010dne se cp\u00e1t. Ani si ho nepov\u0161imnu. Jen d\u00e1l zara\u017een\u011b stoj\u00edm a kouk\u00e1m. Nakonec se tro\u0161ku napiju. Ne\u017e tenhle lok spolknu, p\u0159esv\u011bd\u010duju se asi p\u016fl minuty. Jako bych m\u011bl najednou v krku klapku a nemohl jsem polykat, d\u00fdchat, mluvit. On mi v\u00e1\u017en\u011b um\u0159el t\u00e1ta. Po\u0159\u00e1d jsem si myslel, \u017ee se mi to asi jen zd\u00e1lo, nebo \u017ee to byla jedna z m\u00fdch o\u0161kliv\u00fdch p\u0159edstav. Mo\u017en\u00e1 jsem se s touhle my\u0161lenkou i probudil, ale ona je to realita.<\/em> Tom si m\u011b nev\u0161\u00edm\u00e1 a d\u00e1l vy\u017e\u00edr\u00e1 z\u00e1soby. Vr\u00e1t\u00ed su\u0161enky zp\u00e1tky a pro zm\u011bnu si vyt\u00e1hne \u010dokol\u00e1du. V\u011bnuju mu kr\u00e1tk\u00fd pohled, jeliko\u017e post\u0159ehnu pohyb. Jsem r\u00e1d, \u017ee j\u00ed. Takov\u00fd hlad nem\u011bl dlouho.<\/em> Odlo\u017e\u00edm skleni\u010dku na kuchy\u0148skou linku. Moje my\u0161lenky ale zase p\u0159ejdou k tomu, co se stalo. Najednou vid\u00edm t\u00e1tu ob\u011b\u0161en\u00e9ho.<\/em> Zav\u0159u o\u010di. My\u0161lenka se prohloub\u00ed je\u0161t\u011b v\u00edce. Vid\u00edm, jak se dus\u00ed, jak pomalu p\u0159est\u00e1v\u00e1 d\u00fdchat a kope nohama a h\u00e1z\u00ed rukama, ale nikdo mu nepom\u016f\u017ee. Nav\u00edc, on s\u00e1m si pod sebou podkopnul \u017eidli. Vid\u00edm sebe, jak se najednou objev\u00edm u n\u011bj, ale on u\u017e ned\u00fdch\u00e1, je mrtv\u00fd.<\/p>\n

<\/em> Probere m\u011b Tomovo mlask\u00e1n\u00ed, jak si olizuje prsty od \u010dokol\u00e1dy a znovu otev\u0159e lednici.<\/div>\n

„Pane bo\u017ee,“ vydechnu spla\u0161en\u011b, jako bych n\u011bkolik minut ned\u00fdchal.<\/div>\n
„Co je?“ zept\u00e1 se Tom klidn\u011b a oto\u010d\u00ed se ke mn\u011b. V ruce dr\u017e\u00ed p\u00e1rek. Sakra, klid. Te\u010f ho rozru\u0161ovat nem\u016f\u017eu.<\/em><\/div>\n
„Nic, jen kouk\u00e1m, jak hezky pap\u00e1\u0161,“ vydechnu a tro\u0161ku se usm\u011bju. Ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b si m\u011b prohl\u00e9dne.<\/div>\n
„Kouk\u00e1\u0161 na m\u011b jak na no\u010dn\u00ed m\u016fru z Elm Street,“ pronese. Zavrt\u00ed hlavou a zakousne se do p\u00e1rku. Pak si vynd\u00e1 tatarku a za\u010dne se v n\u00ed dloubat prstem, kter\u00fd v\u017edycky ol\u00edzne.<\/div>\n
„A ty zase j\u00ed\u0161, jako bys byl v p\u00e1t\u00e9m m\u011bs\u00edci t\u011bhotenstv\u00ed,“ u\u0161kl\u00edbnu se. Rad\u0161i ze sebe ud\u011bl\u00e1m debila, ne\u017e abych mu \u0159\u00edkal, co jsem vid\u011bl.<\/div>\n
„C\u00edt\u00edm se tak. M\u00e1m \u0161\u00edlen\u00e9 chut\u011b,“ zamlask\u00e1. Sklid\u00ed tatarku a zase zabo\u0159\u00ed hlavu do lednice.<\/div>\n
„Tak se najez, ale ne, \u017ee ti pak bude v letadle \u0161patn\u011b od \u017ealudku,“ pohlad\u00edm ho po z\u00e1dech.<\/div>\n
„M\u00e1m chu\u0165 na po\u0159\u00e1dnej hamburger s p\u011bkn\u011b mastn\u00fdma hranolkama,“ post\u011b\u017euje si a zav\u0159e zklaman\u011b lednici.<\/div>\n
„Tak jestli chce\u0161, zab\u011bhnu ti do McDonaldu,“ nab\u00eddnu mu.<\/div>\n
„Ne, to je dobr\u00fd. Na\u017eeru se na leti\u0161ti,“ m\u00e1vne rukou.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ k\u00fdvnu. „Nebo ti n\u011bco uva\u0159\u00edm, chce\u0161?“<\/div>\n
„Ne, ne. Dobal si zbytek v\u011bc\u00ed,“ zam\u00edtne.<\/div>\n
„M\u00e1m dobaleno. V\u00e1\u017en\u011b ti n\u011bco ud\u011bl\u00e1m, jen n\u011bjakou rychlovku, chce\u0161?“ nab\u00edz\u00edm.<\/div>\n
„Ne, d\u00edky,“ zasm\u011bje se.<\/div>\n
„Okay,“ pokr\u010d\u00edm rameny. Tom se jen usm\u011bje. Je\u0161t\u011b jednou proleze celou ledni\u010dku, sn\u00ed dal\u0161\u00ed p\u00e1rek a pak se jde obl\u00e9knout. Je\u0161t\u011b projdeme p\u00e1r v\u011bc\u00ed, jestli jsme na n\u011bco nezapomn\u011bli a kolem jedn\u00e9 hodiny odpoledne se vyd\u00e1me na leti\u0161t\u011b. Jsem opravdu zv\u011bdav\u00fd, jak tohle dopadne. Mus\u00edm v\u011b\u0159it za n\u00e1s oba, \u017ee dob\u0159e.<\/p>\n

TOM<\/p>\n

<\/strong> D\u0159epnu si na lavi\u010dku za leti\u0161tn\u00ed kontrolou bl\u00edzko k okn\u016fm a z\u00edvnu. U\u017e jsme odbaven\u00ed a \u010dek\u00e1me jenom, a\u017e budou \u010dty\u0159i hodiny. Bill si p\u0159isedne vedle m\u011b.<\/strong><\/div>\n

„Jsi unaven\u00fd?“<\/strong><\/div>\n
„Trochu,“ p\u0159ipust\u00edm a s dal\u0161\u00edm z\u00edvnut\u00edm kolem n\u011bj omot\u00e1m ruku. Skoro jsem se v noci nevyspal. Kdy\u017e u\u017e Bill usnul, \u0161el jsem zavolat m\u00e1m\u011b, jeliko\u017e maj\u00ed jin\u00fd \u010das. Jakmile jsem se vr\u00e1til do postele, za\u010dal jsem p\u0159em\u00fd\u0161let o r\u016fzn\u00fdch v\u011bcech a u\u017e ne\u0161lo usnout. Zabral jsem a\u017e n\u011bkdy k p\u00e1t\u00e9 r\u00e1no.<\/em> Bill se ke mn\u011b p\u0159ivine.<\/strong><\/div>\n
„Nechce\u0161 n\u011bco k tomu j\u00eddlu?“<\/strong><\/div>\n
„Ne, u\u017e m\u011b to p\u0159e\u0161lo. D\u011bl\u00e1 se mi \u0161patn\u011b p\u0159i p\u0159edstav\u011b, \u017ee budu tolik metr\u016f nad zem\u00ed,“ povzdechnu a op\u0159u si o n\u011bj hlavu. „Ty nechce\u0161 nic? Latt\u00e9, pit\u00ed, j\u00eddlo?“<\/strong><\/div>\n
„To ch\u00e1pu. Nemysli na to, je\u0161t\u011b jsi na zemi,“ pousm\u011bje se, „no, asi si zajdu pro pit\u00ed, tak vydr\u017e,“ broukne a pomalu vstane.<\/strong><\/div>\n
„Po\u010dk\u00e1m tu,“ sl\u00edb\u00edm. V\u011bnuje mi \u00fasm\u011bv a rozejde se do jednoho z obchod\u016f. Asi za deset minut se vr\u00e1t\u00ed s pit\u00edm v ruce.<\/p>\n

„Chce\u0161?“ nab\u00eddne mi.<\/strong><\/div>\n

„Ne, ne, d\u00edky,“ odm\u00edtnu. Tak se tedy napije. D\u00e1 si jen p\u00e1r lok\u016f a lahev zav\u0159e. Zase si ke mn\u011b vleze a p\u0159ivine se. Obejmu ho a ml\u010d\u00edm. Jen ti\u0161e sleduji vzl\u00e9taj\u00edc\u00ed letadla. Moc jsme si toho s m\u00e1mou ne\u0159ekli, ale zd\u00e1lo se, \u017ee je r\u00e1da, kdy\u017e p\u0159ilet\u00edm. O Billovi jsem j\u00ed \u0159ekl. Jen jsem j\u00ed ne\u0159ekl, \u017ee je m\u016fj p\u0159\u00edtel. Mysl\u00edm, \u017ee slovo p\u0159\u00edtel pochopila jako kamar\u00e1d. Ale takov\u00e9 v\u011bci je lep\u0161\u00ed vysv\u011btlovat osobn\u011b, ne po telefonu. T\u011b\u0161\u00edm se, a\u017e si rozbal\u00ed tu v\u00e1zu. Ur\u010dit\u011b z n\u00ed bude m\u00edt radost.<\/em><\/strong><\/div>\n
„To \u010dek\u00e1n\u00ed tady je dlouh\u00e9,“ povzdechne najednou Bill.<\/strong><\/div>\n
„Je\u0161t\u011b p\u016fl hodiny,“ zamuml\u00e1m do jeho vlas\u016f a d\u00e1l se nech\u00e1v\u00e1m un\u00e1\u0161et my\u0161lenkami.<\/strong><\/div>\n
„Jo,“ vydechne a za\u010dne m\u011b hladit po ruce. Obj\u00ed\u017ed\u00ed sv\u00fdmi prsty ka\u017ed\u00fd m\u016fj prst. Obvykle se mu vyvl\u00e9k\u00e1m, jeliko\u017e nem\u00e1m r\u00e1d, jak m\u011b zkoum\u00e1, ale protentokr\u00e1t ho nech\u00e1m. Na venek se zd\u00e1, \u017ee Bill otcovu smrt nenese a\u017e tak \u0161patn\u011b. Nebyl s n\u00edm dlouho, odcizili se sob\u011b navz\u00e1jem. Mysl\u00edm, \u017ee to v sob\u011b dus\u00ed a sna\u017e\u00ed se to ned\u00e1vat najevo, abych si ned\u011blal starosti. M\u00e1 takovou povahu.<\/em> Po chv\u00edli si prsty proplete s m\u00fdmi a spokojen\u011b oddechne. Pod\u00edv\u00e1m se na na\u0161e propleten\u00e9 prsty, jak k sob\u011b hezky pasuj\u00ed. Bezmy\u0161lenkovit\u011b mu palcem p\u0159ejedu p\u0159es prsten\u00ed\u010dek.<\/p>\n

Bylo by p\u011bkn\u00e9 mu tam jednou navl\u00e9ct n\u011bjak\u00fd prst\u00fdnek. Je to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, kdy\u017e je kluk, ale\u2026 Mysl\u00edm, \u017ee si u\u017e um\u00edm p\u0159edstavit zbytek \u017eivota po Billovu boku.<\/em> Nech\u00e1 ruku voln\u011b polo\u017eenou, abych si mohl d\u011blat, co se mi zl\u00edb\u00ed. D\u00e1l ho hlad\u00edm po m\u00edst\u011b, kde by jednou mohl b\u00fdt prst\u00fdnek. D\u011bl\u00e1m mu tam drobn\u00e9 krou\u017eky b\u0159\u00ed\u0161kem prstu. Sice jsme se o tom jednou bavili, ale bylo to pojato ve srand\u011b. Zaj\u00edmalo by m\u011b, jestli by si opravdu jednou p\u0159\u00e1l se o\u017eenit. O\u017eenit se t\u0159eba za m\u011b\u2026<\/em> Bill sklop\u00ed tro\u0161ku hlavu a pozoruje to. Narovn\u00e1m mu prst a p\u0159ejedu po n\u011bm sv\u00fdmi prsty. Naklon\u00ed tro\u0161ku hlavu a nech\u00e1v\u00e1 m\u011b. M\u00e1 \u0161t\u00edhl\u00e9 prsty. Mysl\u00edm, \u017ee by mu sta\u010dila velikost pro \u017eeny. M\u00e1 celkov\u011b hol\u010di\u010d\u00ed ruce. Tedy a\u017e na ty chloupky.<\/em> Hned se nad t\u00edm usm\u011bju a pohlad\u00edm ho druhou rukou mezi chloupky na ruce. Vzhl\u00e9dne ke mn\u011b a pousm\u011bje se. Op\u011bt si za\u010dnu hr\u00e1t s jeho prsten\u00ed\u010dkem a jemn\u011b ho pol\u00edb\u00edm na rty. Oplat\u00ed mi to a p\u0159ichyt\u00ed si mou ruku.<\/p>\n

„Cht\u011bl bys ho tam n\u011bkdy m\u00edt?“ za\u0161ept\u00e1m do ticha. Je samoz\u0159ejm\u00e9, \u017ee mluv\u00edm o prst\u00fdnku na jeho prst\u011b. Nen\u00ed p\u0159ece blb\u00fd, i kdy\u017e to vyzn\u011blo tak blb\u011b.<\/em><\/strong><\/div>\n

„Cht\u011bl,“ \u0159ekne a\u017e po chvilce naprosto v\u00e1\u017en\u011b.<\/strong><\/div>\n
„Ode m\u011b?“ po\u0161ept\u00e1m je\u0161t\u011b ti\u0161eji. Sklop\u00ed hlavi\u010dku a prohl\u00e9dne si na\u0161e ruce. Jemn\u011b m\u011b pohlad\u00ed po prsten\u00ed\u010dku a pak se na m\u011b pod\u00edv\u00e1.<\/strong><\/div>\n
„Od tebe.“<\/strong><\/div>\n
„Bylo by to u\u017e nav\u011bky. U\u017e by ses m\u011b nikdy nemohl zbavit,“ pousm\u011bju se.<\/strong><\/div>\n
„Ale to je p\u0159esn\u011b moje p\u0159\u00e1n\u00ed,“ po\u0161ept\u00e1. „Nav\u017edy s tebou.“<\/strong><\/div>\n
„\u010casem t\u011b omrz\u00edm,“ zasm\u011bju se ti\u0161e. Ale to m\u011b chytne za bradu a koukne se mi do o\u010d\u00ed.<\/strong><\/div>\n
„Ne\u0159\u00edkej to. Nikdy m\u011b neomrz\u00ed\u0161. J\u00e1 t\u011b miluju, Tome.“ Je tak v\u00e1\u017en\u00fd. Nech\u00e1m odezn\u00edt sv\u016fj sm\u00edch a s ve\u0161kerou v\u00e1\u017enost\u00ed a l\u00e1skou mu pohled opl\u00e1c\u00edm.<\/strong><\/div>\n
„\u2026j\u00e1 tebe taky. Stra\u0161n\u011b moc,“ po\u0161ept\u00e1m nakonec. Nahne se ke mn\u011b a n\u011b\u017en\u011b mi obkrou\u017e\u00ed rty jazykem, a\u017e potom je spoj\u00ed. P\u0159ichyt\u00edm si ho za tv\u00e1\u0159 a za\u010dnu ho pomalu, n\u011b\u017en\u011b l\u00edbat. Sna\u017e\u00edm se do toho polibku d\u00e1t ve\u0161ker\u00fd cit, v\u0161echnu svoji l\u00e1sku, kterou k n\u011bmu chov\u00e1m, aby poznal, jak moc v\u00e1\u017en\u011b sv\u00e1 slova mysl\u00edm. On mi to za\u010dne stejn\u011b tak opl\u00e1cet. Nikam nesp\u011bch\u00e1, jen mi vtisk\u00e1v\u00e1 pomalu a opatrn\u011b dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed polibky.<\/p>\n

Bo\u017ee m\u016fj\u2026 M\u00e1m pocit, \u017ee mi ho\u0159\u00ed srdce a brzy budu m\u00edt z\u00e1stavu. Je to tak siln\u00e9, \u017ee t\u00e9m\u011b\u0159 nemohu popadat dech. Krk i cel\u00e9 t\u011blo m\u00e1m v jednom ohni. C\u00edt\u00edm, jak se mi chv\u011bn\u00ed dost\u00e1v\u00e1 a\u017e do kone\u010dk\u016f prst\u016f. Pro\u010d mus\u00edme b\u00fdt na leti\u0161ti? Pro\u010d nem\u016f\u017eeme b\u00fdt doma? Bylo by z toho tak proc\u00edt\u011bn\u00e9 a dokonal\u00e9 milov\u00e1n\u00ed jako nikdy p\u0159edt\u00edm.<\/em> Polibky mu opl\u00e1c\u00edm a trochu se chv\u011bji. Sna\u017e\u00edm se uvnit\u0159 sebe ty siln\u00e9 pocity udr\u017eet. Bill tro\u0161ku zafun\u00ed nosem a za\u010dne se mi do rt\u016f v\u00edc vp\u00edjet. Ani tolik nepou\u017e\u00edv\u00e1 jazyk. D\u00e1v\u00e1 d\u016fraz na rty.<\/strong><\/div>\n

„Tolik t\u011b chci,“ po\u0161ept\u00e1m zoufale do polibku a d\u00e1l mu intenzivn\u011b saju rty. M\u00e1m na n\u011bj takovou chu\u0165.<\/strong><\/div>\n
„Mmh,“ vydechne zt\u011b\u017eka a chyt\u00ed si m\u011b za t\u00fdl. Za\u010dne m\u011b l\u00edbat o tro\u0161ku v\u00e1\u0161niv\u011bji. „Zopakuj to,“ povzdechne. Tome, p\u0159em\u00fd\u0161lej logicky, jako \u010dlov\u011bk. Ne jako nadr\u017een\u00e9 zv\u00ed\u0159e.<\/em> Odtrhnu se a ud\u00fdchan\u011b se na n\u011bj pod\u00edv\u00e1m.<\/strong><\/div>\n
„Tady\u2026 nem\u016f\u017eeme. Jsou tu lidi a j\u00e1\u2026 jsem schopn\u00fd se tu s tebou p\u0159ed nimi v\u00e1\u017en\u011b milovat a to nejde,“ po\u0161ept\u00e1m a nasaji mu horn\u00ed ret. Hned toho vyu\u017eije a jazykem mi zakmit\u00e1 na spodn\u00edm rtu.<\/p>\n

„Tolik se se mnou chce\u0161 milovat?“ vydechne mi do \u00fast.<\/strong><\/div>\n

„Hmm,“ k\u00fdvnu na souhlas a hladov\u011b ho pol\u00edb\u00edm. Hormony se mnou p\u0159\u00edmo cloumaj\u00ed, a kdy\u017e si vzpomenu, jak byl r\u00e1no vzru\u0161en\u00fd. Byl tak tvrd\u00fd jen z toho, \u017ee se d\u00edval na m\u00e9 nah\u00e9 t\u011blo. Oh bo\u017ee\u2026 J\u00e1 tvrdnu. Do prdele.<\/em> Trochu se usm\u011bje a pol\u00edb\u00ed m\u011b na opl\u00e1tku tak\u00e9.<\/strong><\/div>\n
„Nikdy nechci, aby milov\u00e1n\u00ed s tebou skon\u010dilo. Nikdy se nechci ud\u011blat. Chci, aby to bylo nekone\u010dn\u00e9,“ po\u0161ept\u00e1 mi.<\/strong><\/div>\n
„T\u00edm mi moc nepom\u00e1h\u00e1\u0161, Tr\u00fcmpere,“ vydechnu a za\u010dnu ho znovu dychtiv\u011b l\u00edbat. Zapom\u00edn\u00e1m na sv\u011bt kolem. S \u00fasm\u011bvem mi to opl\u00e1c\u00ed. Je\u0161t\u011b mi p\u0159ejede po stehn\u011b a p\u0159isedne si bl\u00ed\u017e ke mn\u011b.<\/strong><\/div>\n
„Hmm, n\u00e9,“ zak\u0148u\u010d\u00edm a sna\u017e\u00edm se odtrhnout, ale nejde to. Neum\u00edm to. Ruku mi nech\u00e1 polo\u017eenou na noze a l\u00edb\u00e1 m\u011b d\u00e1l.<\/strong><\/div>\n
„V\u00ed\u0161, jak mi bylo r\u00e1no?“ zabruml\u00e1. Bo\u017ee, j\u00e1 se z n\u011bj snad zbl\u00e1zn\u00edm. Kdybych mohl, strhnu z n\u011bj oble\u010den\u00ed, vohnu ho a narvu mu ho do zadku tak, a\u017e by k\u0159i\u010del.<\/em> Seberu ve\u0161kerou s\u00edlu a odtrhnu se. Odd\u00e1l\u00edm se tak daleko, jak to jenom jde a zhluboka d\u00fdch\u00e1m ve snaze se uklidnit. Nesm\u00edm podlehnout, ne tady. Nesm\u00edm. Nejsem zv\u00ed\u0159e. Jsem p\u0159em\u00fd\u0161lej\u00edc\u00ed \u010dlov\u011bk a nenech\u00e1m se jen tak n\u011b\u010d\u00edm nebo n\u011bk\u00fdm vzru\u0161it\u2026 Kurva, chci ho vo\u0161ukat.<\/em> Ale on se na m\u011b je\u0161t\u011b tak l\u00e1skypln\u011b usm\u00edv\u00e1. Jako naprost\u00e9 nevi\u0148\u00e1tko. Za\u0161krt\u00edm ho, v\u00e1\u017en\u011b jo. Te\u010f mi stoj\u00ed, j\u00e1 si neza\u0161uk\u00e1m a budu akor\u00e1t nervn\u00ed.<\/em> Odvr\u00e1t\u00edm pohled a z\u00edr\u00e1m na leti\u0161tn\u00ed plochu. D\u00fdchej, d\u00fdchej.<\/p>\n

<\/em> „Co je, Tomi?“ \u0161eptne.<\/strong><\/div>\n

„Nic.“<\/strong><\/div>\n
Sklop\u00ed tro\u0161ku pohled. „To jsem t\u011b na\u0161tval t\u00edm\u2026 tady?“<\/strong><\/div>\n
„A to m\u00e1m b\u00fdt jako vesel\u00fd, \u017ee mi tady te\u010f stoj\u00ed?“ odseknu a zamra\u010d\u00edm se. Za\u010dnu si upravovat mikinu tak, aby to nebylo vid\u011bt. Sklop\u00ed pohled k zemi.<\/strong><\/div>\n
„Promi\u0148,“ vydechne.<\/strong><\/div>\n
„Hm,“ zabru\u010d\u00edm a p\u0159ek\u0159\u00ed\u017e\u00edm si ruce na hrudi. Kdy\u017e budu myslet na n\u011bco hnusn\u00fdho, t\u0159eba s\u00e1m lehne.<\/em><\/strong><\/div>\n
„Necht\u011bl jsem t\u011b\u2026 a\u017e tak rozru\u0161it.“<\/strong><\/div>\n
„Nen\u00ed to jen tvoje vina, tak se neomlouvej,“ povzdechnu. „Jsem na\u0161tvan\u00fd na sebe. Neum\u00edm se ovl\u00e1dat.“<\/strong><\/div>\n
„Ale no tak,“ broukne a pohlad\u00ed m\u011b po tv\u00e1\u0159i. Jak mu asi po tom v\u0161em je? Um\u0159el mu t\u00e1ta\u2026 Oh, bo\u017ee. Nesm\u00edm se takhle chovat. Mus\u00edm na n\u011bj b\u00fdt mil\u00fd a b\u00fdt mu za ka\u017ed\u00e9 situace oporou.<\/div>\n
„Nech to b\u00fdt,“ pousm\u011bju se a p\u0159ivinu si ho k sob\u011b. Hned se ke mn\u011b p\u0159ivine taky a hlad\u00ed m\u011b opravdu n\u011b\u017en\u011b po ruce.<\/div>\n
„Dob\u0159e.“ Pol\u00edb\u00edm ho na \u010delo, op\u0159u si hlavu o jeho a ti\u0161e ho hlad\u00edm po ramen\u011b, p\u0159i\u010dem\u017e pozoruji okol\u00ed. U\u017e, abychom byli v Americe, i kdy\u017e se boj\u00edm reakce rodi\u010d\u016f.<\/em> A\u017e po notn\u00e9 chvilce se Bill ozve.<\/p>\n

<\/span> „Jak dlouho je\u0161t\u011b? J\u00e1\u2026 j\u00e1 se celkem t\u011b\u0161\u00edm, jsem na ten let zv\u011bdav\u00fd,“ pousm\u011bje se. Je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee ned\u00e1v\u00e1 skoro najevo, jak moc ho to tr\u00e1p\u00ed. Nejsp\u00ed\u0161 se sna\u017e\u00ed jenom vypadat v po\u0159\u00e1dku.<\/em> Zad\u00edv\u00e1m se mu do o\u010d\u00ed. Vid\u00edm tam n\u011bco zvl\u00e1\u0161tn\u00edho. Nejsp\u00ed\u0161 beznad\u011bj.<\/div>\n

„Jak moc t\u011b to tr\u00e1p\u00ed?“ po\u0161ept\u00e1m. Zvedne ke mn\u011b pohled. V t\u011bch jeho o\u010d\u00edch se d\u00e1 p\u0159e\u010d\u00edst v\u00e1\u017en\u011b v\u0161echno.
„Tr\u00e1p\u00ed,“ broukne ti\u0161e. Povzdechnu a natisknu si ho na sebe.<\/div>\n
„Nesna\u017e se d\u011blat, \u017ee je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku, kdy\u017e nen\u00ed. Stejn\u011b to na tob\u011b pozn\u00e1m,“ po\u0161ept\u00e1m. Stisknu ho pevn\u011bji a za\u010dnu ho hladit po vlasech.<\/div>\n
„Tohle bude bolet je\u0161t\u011b dlouho, l\u00e1sko,“ povzdechne a p\u0159itul\u00ed se ke mn\u011b. C\u00edt\u00edm, jak vyhled\u00e1v\u00e1 mou p\u0159\u00edtomnost.<\/div>\n
„Ale zlep\u0161\u00ed se to. \u010casem ano,“ \u0161eptnu a vl\u00edpnu mu p\u00e1r polibk\u016f na sp\u00e1nek. Projde kolem n\u00e1s n\u011bjak\u00e1 d\u00edvka. M\u016f\u017ee b\u00fdt tak star\u00e1 jako my s Billem, mo\u017en\u00e1 o n\u011bco mlad\u0161\u00ed. Zvl\u00e1\u0161tn\u011b si n\u00e1s p\u0159em\u011b\u0159\u00ed pohledem a pot\u00e9 rad\u011bji odvr\u00e1t\u00ed pohled. Oh, nesn\u00e1\u0161\u00edm takov\u00e9hle lidi. M\u00e1m chu\u0165 na n\u011b poka\u017ed\u00e9 za\u0159vat, a\u0165 si hled\u00ed sv\u00e9ho. Holt miluju kluka. A co jako?!<\/em><\/div>\n
„P\u0159ebol\u00ed to, ale ne \u00fapln\u011b,“ po\u0161ept\u00e1. „Ale d\u011bkuju, jsi tak hodn\u00fd.“ Na to nic ne\u0159eknu. Pouze si v duchu povzdechnu. K\u00e9\u017e bych pro n\u011bj mohl tak n\u011bco ud\u011blat.<\/em><\/p>\n

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne BILL Divil jsem se tomu, ale ani jednou jsem se za noc neprobudil. Mo\u017en\u00e1 jsem byl tolik unaven\u00fd, nev\u00edm. Bylo celkem brzo, proto jsem Toma nechal je\u0161t\u011b chv\u00edli sp\u00e1t a \u0161el jsem do koupelny. Pot\u0159eboval jsem okam\u017eit\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[431],"tags":[],"class_list":["post-7437","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-who-am-i"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7437","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7437"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7437\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7437"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7437"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7437"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}